Návrh znaku a vlajky. pro obec HORNÍ LIBOCHOVÁ

Transkript

1 Návrh znaku a vlajky pro obec HORNÍ LIBOCHOVÁ

2 autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, Ostrava-Heřmanice tel e-pošta: Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní úpravy mohou obce a města disponovat vlastními obecními (městskými) symboly, to znamená znakem a vlajkou (praporem). Pokud obec (městys, město) nemá historický, řádně udělený, či tzv. vydržený znak či vlajku, má právo požádat prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu (resp. symbolů). Při vytváření nových obecních symbolů je přitom nutno dbát především více či méně pevně stanovených zásad heraldické a vexilologické disciplíny a dále respektovat těsný významový vztah znaku a vlajky obce k lokalitě, jíž mají reprezentovat. Existuje několik základních tématických okruhů, jimiž se tvorba nového znaku a vlajky může inspirovat. V prvé řadě se jedná o vytvoření tzv. mluvícího znamení, jehož předností je transparentnost a široká srozumitelnost symbolů, nebo o navázání na historické pečetní či razítkové symboly obce, které do značné míry stanoví obsah nových symbolů a jež je vhodné zejména proto, že zachovává kontinuitu původních předheraldických a nových heraldických a vexilologických symbolů obce. Nelze-li adekvátně aplikovat princip mluvícího znamení, nebo není-li možno nalézt otisk pečeti či razítka, případně je-li pečetní obraz nevhodný - například vzhledem k jeho heraldicky neúnosné složitosti - k přepisu do znaku a vlajky obce, připadá v úvahu alternativní komplex námětových regionů - například symbolické vyjádření místního světce jakožto patrona obce, odkaz na význačné události nebo pověsti a mýty v dějinách obce, připomenutí erbovních motivů někdejších feudálních majitelů obce či příslušného panství, poukaz na specifické historické či současné řemeslné a jiné pracovní aktivity obyvatel obce, nebo vykreslení určitého relevantního přírodního motivu krajiny, do níž je obec zasazena, atd.atp.. Vlajka (prapor) obce nebo města by měla odpovídat podobě či symbolice obecního (městského) znaku.

3 Jednou z možností, jíž naplňují (a zejména v minulosti naplňovaly) především městské lokality a lokality s historickými právy města či městečka, je geometricky koncipovaná vlajka ve formě kombinace horizontálních či vertikálních pruhů a případně dalších geometrických obrazců, barevně odvozených z tinktur (tj. barev a kovů) znaku, doplněných fakultativně o některé relevantní znakové figury pro zdůraznění neopakovatelnosti každé vlajky. Často - a zejména u lokalit bez městského statutu, kde vzniká vlajka současně se znakem se přistupuje rovněž k tzv. opakování znaku, což znamená, že vlajka obce má stejnou či velmi podobnou figurální kompozici jako obecní znak. Znak obce Horní Libochová: Návrh znaku obce vychází v intencích zásad heraldické tvorby z doložených obrazů historických pečetních znamení obce a z reflexe výkladu o původu názvu obce. -2- Historická pečetní znamení jsou doložena otisky v příslušných archivních fondech a zmiňuje se o nich publikace Vlastivěda moravská, Vel.-Meziříčský okres, vydaná v Brně roku Na str.189 je zmíněna existence starší pečeti z roku 1807, jejíž obraz tvoří na naznačené půdě stojící zvonice s praporkem obklopená věncem ratolestí a opisem OBECZ HORNNO LYBOCHOWSKÁ 1807 (viz přiložená fotokopie). Dále je v textu Vlastivědy moravské uvedeno, že stejná zvonice, tentokrát bez věnce, se objevuje i na pozdějším obecním razítku s nápisem OBEC HORNI LIBOCHOVÁ. Původ názvu obce Horní Libochová je v kronice obce popsán takto: Původní název nynější politické obce Horní Libochové byl Lubchov, a to dle dochované listiny z roku Název Lubchov znamená lubý /libý/ chov a vztahuje se na včelaření, jež bylo původním zaměstnáním osadníků dosazených vrchností. Toto zaměstnání s ohledem na spojenou s ním činnost a plynoucí z něho užitek zasluhovalo si skutečně užitého pojmenování osady, neboť chov včel jest po pravdě chov libý. Původně šlo asi o medaření lesní a teprve později, aby pastva pro včely byla hojnější, vysazovány byly lipové aleje, dosud existující a zvané Lipky. V návrhu znaku obce jsou historická pečetní znamení reflektována buď v téměř doslovné podobě figury praporkem zakončené zvonice se zavěšeným zvonem, nebo zjednodušeně ve formě figury zvonu zobrazeného samostatně či ve spojení s figurou hrotu evokující tvar zakončení zvonice. Původ názvu obce je vyjádřen prostřednictvím různých modifikací a kombinací figury včely (resp. dvou nebo tří včel) či včelího úlu a figury lípy, případně lipového listu (dvojlistu, trojlistu, trojhranu).

4 Kromě odkazu na historické motivy se ve většině variant návrhu znaku objevují také různé podoby vlnitého dělení štítu například vlnitá hlava či vlnité břevno vyjadřující místní rybníky jakožto významný geografický prvek obce. Některé figury se v návrhu znaku objevují v počtu tří korespondujícím se současným oficiálním počtem místních částí obce (Dolní Hlíny, Horní Hlíny, Horní Libochová). Barevné řešení návrhu znaku obce: Při realizaci návrhu znaku lze postupovat tak, že se jednotlivé varianty návrhu znaku od sebe liší kromě kompozičního řešení také v barevném provedení. Pokud jde o zvolení barev znaku v obecné rovině, existuje v heraldickém tvarosloví pravidlo o nemožnosti pokládání barvy na barvu a kovu na kov. -3- V klasické komunální heraldice českých zemí hovoříme o šesti základních tinkturách, k nimž posléze přibyly další doplňkové tinktury, kupříkladu tzv. přirozené barvy. Dvě z oněch základních tinktur jsou tzv. kovy - zlatá neboli žlutá a stříbrná neboli bílá, zatímco ostatní - červená, modrá, zelená a černá - patří do kategorie barev. Je tedy možno volit buď kovový štít (resp. kovové pole štítu) a barevné figury, či opačně barevný štít (resp. barevné pole štítu) a figury kovové. V obou případech je přitom vhodné zachovat co nejmenší možný počet tinktur. U návrhu znaku pro obec Horní Libochová lze pak - při zachování popsaného pravidla - uvažovat zejména o barevných kombinacích vyjadřujících barevnost venkovské krajiny do níž je obec zasazena (například zelená jako symbol stromů a luk, nebo modrá či stříbrná jako symbol vody a tedy rybníků). Blason neboli popis variant návrhu znaku obce: Varianta 1: V modrém štítě zlatá dřevěná zvonice zakončená stříbrným praporkem a provázená vpravo zlatým kosmým lipovým listem nad zlatou včelou se stříbrnými křídly, vlevo zlatým šikmým lipovým listem nad zlatou včelou se stříbrnými křídly. Varianta 2:

5 V zeleném štítě zlatá dřevěná zvonice zakončená stříbrným praporkem, podložená dole stříbrným zúženým vlnitým břevnem a provázená vpravo zlatým kosmým lipovým listem nad zlatou včelou se stříbrnými křídly, vlevo zlatým šikmým lipovým listem nad zlatou včelou se stříbrnými křídly. Varianta 3: Ve stříbrném štítě pod zelenou vlnitou hlavou se zlatým zvonem mezi dvěma zlatými včelami se stříbrnými křídly z dolního okraje vyrůstající zelená lípa. Varianta 4: Ve stříbrném štítě pod modrou vlnitou hlavou se zlatým zvonem mezi dvěma zlatými včelami se stříbrnými křídly z dolního okraje vyrůstající zelená lípa s černým kmenem. Varianta 5: Ve stříbrném štítě pod zelenou vlnitou hlavou se třemi zlatými včelami se stříbrnými křídly zelená lípa s černým vykořeněným kmenem provázená mezi kořeny černým zvonem. -4- Varianta 6: V modrém štítě zlatá vykořeněná lípa provázená po stranách po jedné zlaté včele se stříbrnými křídly a mezi kořeny stříbrným zvonem. Varianta 7: V zeleném štítě zlatá vykořeněná lípa nad zeleným zvonem ve zlatém zkráceném hrotu. Varianta 8: Ve stříbrném štítě pod zelenou vlnitou hlavou se třemi zlatými včelami se stříbrnými křídly z dolního okraje vyrůstající zelená lípa. Varianta 9: Ve stříbrném štítě pod zelenou vlnitou hlavou se zlatou včelou se stříbrnými křídly zelený svěšený lipový trojlist. Varianta 10: V modrém štítě zlatý lipový trojhran provázený po stranách po jedné zlaté včele se stříbrnými křídly. Varianta 11: Ve stříbrno-modře zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře zelený lipový dvojlist, dole tři (2,1) zlaté včely se stříbrnými křídly. Varianta 12: Ve stříbrno-zeleně zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře zelený lipový dvojlist, dole zlatý úl provázený po stranách po jedné zlaté včele se stříbrnými křídly. Varianta 13:

6 Ve štítě děleném modro-zeleně stříbrným zúženým sníženým vlnitým břevnem nahoře dvě vyrůstající lípy provázené uprostřed zvonem, vše zlaté, dole zlatý úl provázený po stranách po jedné zlaté včele se stříbrnými křídly. Varianta 14: Ve štítě děleném zeleno-modře stříbrným zúženým sníženým vlnitým břevnem nahoře dvě vyrůstající lípy provázené uprostřed zvonem, vše zlaté, dole zlatý úl provázený po stranách po jedné zlaté včele se stříbrnými křídly. Vlajka obce Horní Libochová: Při tvorbě návrhu obecní vlajky platí, že námět nebo podoba vlajky musí korespondovat s figurálním obsahem či podobou návrhu znaku. Tuto zásadu lze realizovat ve třech základních intencích: I-Přistoupením k tzv. opakování znaku (ať již k tzv. doslovnému či tzv.částečnému opakování znaku), což znamená, že se v listu vlajky objeví zcela totožné figury ve stejné či obdobné kompozici jako ve znakovém štítu. II-Zjednodušením znakových figur do geometrické kombinace pruhů s totožnými barvami. III-Vzhledem ke konkrétnímu případu vyváženou kombinací postupů I. a II.. V případě návrhu vlajky pro obec Horní Libochová se přitom ukazuje jako vhodné postupovat takto: -varianta 1 = opakování všech znakových figur v doprovodu dvou svislých pruhů v barvách hlavní figury zvonice, -varianta 2 = opakování všech znakových figur s výjimkou vlnitého břevna v doprovodu dvou svislých pruhů, žerďového v barvě zvonice a vlajícího v barvě vlnitého břevna, -varianty 3-5 = opakování všech znakových figur se zjednodušením vlnitého řezu do přímé dělící linky, -varianta 6 = opakování všech znakových figur v doprovodu dvou svislých pruhů v barvách dominantní figury lípy, -varianta 7 = doslovné opakování znaku, -varianty 8-9 = opakování všech znakových figur se zjednodušením vlnitého řezu do přímé dělící linky, -varianta 10 = opakování všech znakových figur v doprovodu dvou svislých pruhů v barvách dominantní figury lipového trojhranu, -5-

7 -varianta 11 = opakování všech znakových figur se zjednodušením vlnitého řezu do přímé dělící linky a kompoziční úpravou trojice včel, -varianta 12 = opakování znakových figur lipového dvojlistu a jedné včely se zjednodušením vlnitého řezu do přímé dělící linky, -varianty = nahrazení heroldských (tj. geometrickým dělením štítu konstituovaných) figur třemi vodorovnými pruhy odpovídající šíře a barevnosti s výrazným zjednodušením figurálního obsahu znaku. Popis variant návrhu vlajky obce: Varianta 1: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1:3:1. V modrém pruhu žlutá dřevěná zvonice zakončená bílým praporkem a provázená v žerďové části žlutým kosmým lipovým listem nad žlutou včelou s bílými křídly, ve vlající části žlutým šikmým lipovým listem nad žlutou včelou s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 2: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, zelený a bílý, v poměru 1:3:1. V zeleném pruhu žlutá dřevěná zvonice zakončená bílým praporkem a provázená v žerďové části žlutým kosmým lipovým listem nad žlutou včelou s bílými křídly, ve vlající části žlutým šikmým lipovým listem nad žlutou včelou s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 3: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý, v poměru 3:5. V zeleném pruhu žlutý zvon mezi dvěma žlutými včelami s bílými křídly. V bílém pruhu z dolního okraje vyrůstající zelená lípa. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 4: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a bílý, v poměru 3:5. V modrém pruhu žlutý zvon mezi dvěma žlutými včelami s bílými křídly. V bílém pruhu z dolního okraje vyrůstající zelená lípa s černým kmenem. Poměr šířky k délce je 2: Varianta 5: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý, v poměru 3:5. V zeleném pruhu tři žluté včely s bílými křídly. V bílém pruhu zelená lípa s černým vykořeněným kmenem provázená mezi kořeny černým zvonem. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 6: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1:3:1. V modrém pruhu žlutá vykořeněná lípa provázená po stranách po jedné žluté včele s bílými křídly a mezi kořeny bílým zvonem. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 7:

8 Zelený list se žlutým hrotem vyrůstajícím ze druhé a třetí čtvrtiny dolního okraje a sahajícím do poloviny šířky listu. Nad hrotem žlutá vykořeněná lípa, v hrotu zelený zvon. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 8: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý, v poměru 3:5. V zeleném pruhu tři žluté včely s bílými křídly. V bílém pruhu z dolního okraje vyrůstající zelená lípa. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 9: List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý, v poměru 3:5. V zeleném pruhu žlutá včela s bílými křídly. V bílém pruhu zelený svěšený lipový trojlist. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 10: List tvoří tři svislé pruhy, žlutý, modrý a žlutý, v poměru 1:3:1. V modrém pruhu žlutý lipový trojhran provázený po stranách po jedné žluté včele s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 11: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. V bílém pruhu zelený lipový dvojlist. V modrém pruhu tři žluté včely s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 12: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený. V bílém pruhu zelený lipový dvojlist. V zeleném pruhu žlutá včela s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2: Varianta 13: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, bílý a zelený, v poměru 5:1:4. V modrém pruhu žlutý zvon mezi kosmým a šikmým žlutým lipovým listem. V zeleném pruhu žlutá včela s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Varianta 14: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a modrý, v poměru 5:1:4. V zeleném pruhu žlutý zvon mezi kosmým a šikmým žlutým lipovým listem. V modrém pruhu žlutá včela s bílými křídly. Poměr šířky k délce je 2:3. Vyjádření člena Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: K variantám návrhu znaku a vlajky obce je přiloženo vyjádření PhDr. Ivana Štarhy, člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a garanta správnosti návrhů.

9 Z tohoto vyjádření vyplývá, že všechny varianty návrhu vycházejí z obecných zásad heraldické a vexilologické tvorby a mohou být tedy předloženy Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s žádostí o schválení a doporučení Předsedovi PS P ČR znak a vlajku obci udělit. PhDr.Ivan Štarha přitom ve svém vyjádření uvádí, že.předložené návrhy znaku a vlajky obce Horní Libochová, vycházející jednak z historické pečeti (razítka), jednak z tradičně užívaného výkladu názvu obce, plně odpovídají všem heraldickým vexilologickým pravidlům. Současně je přitom ve vyjádření uvedeno i osobní doporučení pro variantu 1, když je zde řečeno, že.. pečeti i výkladu názvu obce se nejvíce blíží návrh č. 1, který (modrý štít) současně symbolizuje rybníky v okolí obce. Osobní pohled autora upřednostňuje ve shodě s vyjádřením rovněž variantu 1 odvozenou nejvýrazněji z historické pečeti obce, nebo případně varianty 3 a 5, kde je pečeť obce reflektována jednodušeji prostřednictvím figury zvonu. Záleží ovšem především na zástupcích obce, kterou z předložených variant zvolí. Podmínkou je pouze heraldická a vexilologická správnost, kterou - jak dokládá přiložené vyjádření - splňují všechny předložené varianty návrhu. -8- Obecné poznámky k zásadám heraldické tvorby: V současné právní terminologii figuruje jako primární pojem vlajka. Ve vexilologické terminologii se pak hovoří o vlajce, nebo o praporu dle způsobu užití. V rámci tohoto textu užíváme právně závazný pojem vlajka. Poměr stran (šířky a délky) listu vlajky je dle metodického pokynu Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky shodný s poměrem stran státní vlajky České republiky tj. 2:3. Pojmy zlatá a stříbrná (tinktura) u znaku nahrazují u vlajky pojmy žlutá a bílá (barva). V heraldice se pravá a levá strana popisují z pohledu štítonoše. Z pohledu pozorovatele je tedy heraldicky pravá strana vlevo a heraldicky levá strana vpravo. U heraldických tinktur to znamená barev a kovů se neudávají odstíny. Při konkrétním zobrazení platí obecné pravidlo o vhodnosti tmavších a sytějších odstínů. Odstíny ve výtvarném řešení návrhu symbolů obce proto nejsou zcela závazné a lze je upravovat. Heraldika počítá s vysokou mírou stylizace zobrazených znakových figur. Figura by měla být jednoznačně rozpoznatelná, což ovšem neznamená, že má být zobrazena realisticky může být například proporčně upravená tak, aby co nejvíce vyplňovala prostor znakového štítu,

10 nebo mohou být její jednotlivé komponenty zobrazeny v upravených proporcích v závislosti na celkové kompozici znaku. Primární je v heraldice blason neboli slovní popis a sekundární kresebná podoba neboli vizualizace blasonu, což znamená, že stejný znak může mít několik výtvarných podob (i současně užívaných). dne , Mgr. Jan Tejkal Přílohy: 1.Výtvarná realizace variant návrhu znaku a vlajky obce Horní Libochová, 2.Kladné vyjádření člena expertní skupiny Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, 3.Kopie vyobrazení historické pečeti obce z publikace Vlastivěda moravská z roku