VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Porodní asistentka

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Porodní asistentka Rozdíly v prožívání těhotenství, porodu a mateřství u žen do 20 -ti let a po 30. roce života Bakalářská práce Autor: Veronika Šubertová Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá tématem Rozdíly v prožívání těhotenství, porodu a mateřství u žen do 20-ti let a po 30. roce života. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní termíny související s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Je zde uveden seznam fyziologických a patologických změn v těhotenství. Řeší se průběh porodu a změny v poporodním období. Je rozebírána i psychická stránka ženy a obecně sociální situace v těhotenství a po porodu. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkum. Výzkum byl proveden dotazníkovou metodou a jeho výsledky jsou uvedeny v podobě tabulek a grafů. Konečné shrnutí je obsaženo v diskuzi a v závěru. Klíčová slova Počátek nového života, plod, fyziologické těhotenství, prenatální poradna, komplikace v těhotenství, příprava k porodu, porod, šestinedělí, sociální podpora. Annotation This bachelor thesis focuses on the differences in pregnancy, delivery and motherhood perception in women under twenty and over thirty years of age. The theoretical part explains the basic expressions connected with pregnancy, childbirth and puerperium. The physiological and pathological changes during pregnancy are listed in the first part. The course of delivery and changes in the lying-in period are also dealt with in this part of the thesis. The mental conditions of a woman are also mentioned as well as the situation before and after the delivery generally. Practical part of the thesis is formed by a survey based on questionnaires. The results are stated using sheets and charts. The final conclusion can be found in discussion part. Key words Commencing a new life, foetus, physiological pregnancy, ante-natal counselling, pregnancy complications, delivery preparations, delivery, puerperium, social assistance.

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce, paní Mgr. Lence Görnerové za odborné vedení, cenné rady a poskytnutí konzultací. Ráda bych poděkovala i všem respondentkám, které mi věnovaly svůj čas při vyplňování dotazníku. Děkuji i celé své rodině za podporu v průběhu studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 Úvod a cíle práce... 1 1.1 Úvod... 1 Cíle a hypotézy práce... 3 2 Teoretická část... 4 2.1 Těhotenství... 4 2.1.1 Jednotlivé trimestry podle porodních asistentek... 4 2.1.2 Počátek nového života... 4 2.1.3 Vznik a vývoj plodového vejce... 5 2.1.4 Těhotenství, známky a komplikace... 8 2.1.5 Prenatální poradna a vyšetření... 10 2.1.6 Přípravné kurzy k porodu... 12 2.2 Porod... 13 2.2.1 Ovlivnění porodu... 13 2.3 Průběh porodu... 15 2.4 Šestinedělí... 18 2.4.1 Tělesné změny... 18 2.4.2 Psychika ženy po porodu... 21 2.5 Sociální podpora... 22 2.5.1 Mateřská dovolená... 22 2.5.2 Rodičovský příspěvek... 23 2.5.3 Porodné... 23 3 Praktická část... 24 3.1 Metodika výzkumu... 24 3.2 Průběh výzkumu... 24 3.3 Analýza výsledků... 25 3.3.1 Analýza odpovědí žen do 20-ti let... 26 3.3.2 Analýza odpovědí žen po 30. roce věku... 34 3.3.3 Analýza hypotéz... 42 3.4 Diskuze k výsledkům výzkumu... 50 4 Závěr... 53 Seznam použité literatury... 55 Seznam tabulek... 57

Seznam grafů... 59 Seznam příloh... 61

1 Úvod a cíle práce 1.1 Úvod Schopnost rozmnožování a rozhodnutí být matkou se složitým způsobem promítá do života současné ženy. Vzdělanější ženy mají větší kontrolu nad tím, kdy a kolik budou mít dětí. Kariéra, vzdělaní a více seberealizace v profesním životě přináší nezávislost, což má za následek nižší porodnost. Mateřství je velký úkol. Skrývá v sobě radost, ale je i úkolem obtížným (Roztočil, 2008). Narození dítěte a nová mateřská role nejsou pro všechny ženy stejným druhem prožitku. Každé těhotenství a porod, které žena prožívá, je jinou zkušeností, ale také jiným obdobím v jejím vývoji (Roztočil, 2008, str. 359). Mateřství obdarovává ženu zvláštním druhem krásy a vnitřní harmonie. Za dar nového života je žena obdarována pocitem naplnění života a nalezením jeho smyslu. Hodnota rodičovství není jen v tom, že daruje nový život, ale i v tom, že je základem populace národa. Jinými slovy rodičovství se nenaplňuje jen plozením, ale hlavně celoživotní zodpovědností jednoho za druhého a odpovědností obou rodičů za zdravý vývoj dítěte alespoň do doby, než mu příprava pro život spolu s rozumovou a mravní zralostí umožní, aby plně převzalo odpovědnost samo za sebe. Rodičovství je tedy velmi zodpovědný životní úkol, jehož naplnění by se nemělo brát na lehkou váhu (Trča, 2009). Jenže, kdy je tedy to správné období v životě ženy pro založení rodiny? V dnešním světě panují na tuto otázku rozporuplné názory. Před dvaceti lety bylo naprosto běžné, že ženy ve velmi brzkém věku uzavíraly manželství a následně zakládaly rodiny. Ekonomická situace tehdy lidem v zakládání rodin celkem přála a navíc ženy ani neměly jiné priority než spokojený rodinný život. Neznaly další možnosti jak se realizovat a rodinu braly jako samozřejmý krok ve svém životě. To dnes již neplatí. Dnešní ženy plně využívají možnost zorganizovat si svůj život tak, jak ony chtějí. Žebříček priorit se u většiny žen hodně změnil. Na prvním místě už nestojí jen touha po rodině a spokojeném partnerském životě, ale také seberealizace žen v pracovním životě a touha po uspokojování ostatních potřeb. Budování kariéry zabere ženám dost času a málokterá z nich má potom sílu na to, aby skloubila náročné 1

budování pozice s péčí o rodinu. Budování pozice s odpovídajícím finančním ohodnocením stojí velké úsilí, jehož výsledky nejsou patrné ihned, nýbrž až za několik let. A tak cílevědomé ženy raději dočasně odsunou mateřství na druhou kolej. Tímto krokem se výrazně posunul věk prvorodiček a logicky i vícerodiček o několik let. Nejvhodnější doba pro těhotenství je mezi 20. až 25. rokem věku ženy. V tomto období totiž hrozí nejmenší rizika pro matku a plod. Také porod v tomto věku je vnímán jako snazší. Významný zlom lze pozorovat u žen ve věku 35 let a starších. V graviditě v tomto věku je větší pravděpodobnost nepravidelností a vzrůstá také hrozba poškození vývoje plodu. Plodnost žen dosahuje maxima v období 20 až 24 let. Potom začíná pomalu klesat, do 30. roku mírně, po 30. roce výrazněji. Po 35. roku se plodnost snižuje prudce, po 40. roce je gravidita málo pravděpodobná (Trča, 2009). Cílem práce je ukázat, jak obrovský vliv má věk rodičky na průběh těhotenství a porodu. Jak věk může ovlivnit psychickou vyzrálost matky a schopnost se správně adaptovat na nového člena rodiny. 2

Cíle a hypotézy práce 1.1.1 Cíl č. 1: Zjistit hlavní rozdíly v prožívání těhotenství, porodu a mateřství u žen dvou odlišných věkových skupin. 1.1.2 Cíl č. 2: Zjistit informovanost o těhotenství a porodu u žen do 20-ti let a žen po 30. roku věku. 1.1.3 Hypotézy: Hypotéza č. 1: Ženy nad 30 let trpěly během těhotenství a porodu závažnější komplikací, než ženy do 20-ti let. Hypotéza č. 2: Ženy do 20-ti let trpí více během těhotenství a šestinedělí obavami a strachem z budoucnosti než ženy nad 30 let. Hypotéza č. 3: Ženy nad 30 let mají silnější pocit finančního zajištění než ženy do 20-ti let. Hypotéza č. 4: Ženy do 20 let hodnotí psychickou podporu svého okolí lépe než ženy nad 30 let. Hypotéza č. 5: Ženy nad 30 let více navštěvují předporodní kurzy než ženy do 20-ti let. Hypotéza č. 6: U žen nad 30 let je větší výskyt porodu císařským řezem než u žen do 20-ti let. Hypotéza č. 7: U žen nad 30 let je více těhotenství plánovaných než u žen do 20-ti let. 3

2 Teoretická část 2.1 Těhotenství Těhotenství neboli gravidita je významné období v životě ženy, kdy se v jejím těle vyvíjí plod. Tento stav trvá 280 dní, tj. 40 týdnů, 10 lunárních a 9 kalendářních měsíců. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a končí obvykle porodem plodu (Roztočil, 2009). Těhotenství dělíme z pohledu porodních asistentek do čtyř trimestrů. 2.1.1 Jednotlivé trimestry podle porodních asistentek První trimestr 1. až 12. týden gravidity Druhý trimestr 13. až 24. týden gravidity Třetí trimestr 25. až 36. týden gravidity Poslední čtyři týdny: období přípravné na příchod miminka (Štromerová, 2010). 2.1.2 Počátek nového života Pojem oplození znamená vzájemné spojení mužské a ženské zárodečné buňky. Oplození se děje nejčastěji ve fimbriální části vejcovodu (Roztočil, 2008). 2.1.2.1 Spermie Spermie jsou samčí pohlavní buňky, jejichž vývoj probíhá ve varlatech. Zralá spermie měří kolem 50 60 µm a skládá se z hlavičky (caput), krčku (collum), spojovací části (pars conjuncta) a bičíku (cauda). Sekret prostaty a spermie dohromady vytváří sperma. Jeden ejakulát obsahuje 300 500 milionů spermií. Sperma se u zdravého muže tvoří téměř po celý život, přesněji od puberty až do stáří (Roztočil, 2008). 2.1.2.2 Vajíčka Vajíčka neboli oocyty jsou samičí pohlavní buňky dozrávající ve vaječnících v průběhu ovariálního cyklu. V těle ženy jsou přítomny již od narození a od puberty začínají dozrávat. Množství vajíček u dospělé ženy činí 300 tisíc a jejich počet s přibývajícími 4

roky neustále klesá. Jen 300 z nich dojde v průběhu života k ovulaci. Vajíčka se nachází ve folikulech, v cortex ovarii (Šilhová, 2006; Roztočil, 2008). 2.1.2.3 Ovariální cyklus a oplodnění V ovariálním cyklu rozlišujeme tři základní fáze fázi folikulární, fázi ovulace a luteální fázi. Důležité hormony, které ovlivňují jednotlivé fáze, jsou především hormony ovaria a hypofýzy: FSH, LH a estrogeny. V průběhu cyklu se zvětší náhodný folikul a vznikne tzv. Graafův folikul. V období ovulace (mezi 12. a 14. dnem cyklu) se vajíčko uvolní z prasklého folikulu a poté putuje vejcovodem směrem k děloze. Pokud se zde setká se spermií, nastane splynutí pohlavních buněk a začíná buněčné dělení, které dá vzniknout zygotě a zárodku. Prázdný folikul se přemění na tzv. žluté tělísko (corpus luteum). Pokud však vajíčko není oplodněno, vznikne jeho přeměnou corpus albicans a vajíčko je vypuzeno z těla s menstruační krví. Corpus luteum graviditalis první tři měsíce odpovídá za udržení těhotenství. Zhruba po 16. týdnu těhotenství přebírá jeho funkci placenta. Zhruba do týdne od oplození se vajíčko uhnízdí v děloze a pokračuje v dalším vývoji (Roztočil, 2008). 2.1.3 Vznik a vývoj plodového vejce Pojmem plodové vejce rozumíme vznik plodu, placenty, plodových obalů, pupečníku, plodové vody (Roztočil, 2008). 2.1.3.1 Plod Poté, co se embryo uhnízdí v dutině děložní, pokračuje jeho vývoj velmi rychle. V prvních dvou týdnech se embryo neustále dělí a implantuje se v děloze. Ve třetím týdnu života embrya už je vytvořen základní systém čerpání krve. Plod připomíná písmeno C. Ve čtvrtém týdnu je vytvořen základ pro mozek a míchu. Na hlavičce vzniknou malá pigmentová kola, která se později změní v oči plodu. V tomto období rovněž vznikají plíce a játra. V pátém týdnu vznikají končetiny a obličej. Vyvíjí se trávicí trakt a roste pupečník. V šestém až sedmém týdnu vznikají pohlavní orgány a dále se formuje obličej. V osmém týdnu jsou dotvořeny všechny vnitřní orgány a kosti. V desátém až dvanáctém týdnu má plod vytvořeny ruce a nohy s prsty, se kterými začíná spontánně pohybovat. Je dotvořen i celý vylučovací systém a ledviny začínají vylučovat moč. Ve třetím měsíci je základ plodu zcela dokončen a od této doby 5

již nic nového nevzniká, jen se orgány dále zdokonalují a připravují na svoji budoucí funkci. V dalších měsících se vyvíjí centrální nervový systém, smysly a reflexy dítěte (Trewinnard, 1999). 2.1.3.2 Placenta Základním orgánem, který zajišťuje výživu plodu, je placenta. Předtím, než je placenta dostatečně vytvořena, zastupuje její funkci corpus luteum, které produkuje progesteron a další hormony zodpovědné za udržení těhotenství. Placenta poskytuje plodu živiny a odvádí zplodiny jeho metabolismu do krevního řečiště matky. Placenta vzniká z choriových klků a tento proces začíná asi 9. den po oplození. Klky vznikají v oblasti decidua basalis a dělíme je na úponové klky, které upevňují placentu ke stěně děložní a na klky resorpční, které propojují krevní oběh matky a plodu. V oblasti decidua basalis vzniká chorium frondosum, ze kterého vzniká placenta. V části mimo decidua basalis klky postupně zanikají a vytváří plodový obal chorion laeve. Nové klky se vytváří do 12. týdne těhotenství, od 20. týdne gravidity pak placenta pomalu stárne. Normální průtok krve placentou je 70 ml/min. a tento průtok můžeme vyšetřovat tzv. Dopplerem. Placenta má dvě části část přivrácenou k plodovému vejci a část obrácenou ke stěně děložní. Část obrácená ke stěně děložní je tvořena kotyledony. Kotyledony jsou tvořeny placentárními klky a každý z nich tvoří samostatnou oběhovou jednotku. Jejich počet je 15 20 (Roztočil, 2008). Placenta ve třetím měsíci přebírá endokrinní funkci od žlutého tělíska, které zaniká. Placenta produkuje estrogeny, progesteron, lidský placentární laktogen a hcg. Dle hodnot hcg můžeme usuzovat, zda je žena gravidní či nikoliv (Roztočil, 2008). 6

2.1.3.3 Plodové obaly Decidua je to těhotensky změněná sliznice. Obaluje plodové vejce z vnější strany. Podílí se na nidaci plodového vejce a na jeho počáteční výživě. Největšího rozvoje dosáhne ve dvanáctém týdnu těhotenství, poté se jeho stěna zeslabuje. Chorion jedná se o vazivovou blánu, vznikající z diferencovaného trofoblastu. Nasedá na amnion. V oblasti decidua basalis tvoří placentu. Amnion tvoří vnitřní obal plodového vejce. Je to bezcévná, průsvitná blána, která z kubického epitelu tvoří plodovou vodu. Od 12. týdne těhotenství, kdy má plod vytvořené ledviny, je plodová voda tvořena i močí plodu (Roztočil, 2008). 2.1.3.4 Plodová voda (liquor amnii) Vyplňuje prostor kolem plodu a tím ho chrání před vnějším prostředím. Díky plodové vodě se plod může v klidu vyvíjet. Normální množství plodové vody na konci těhotenství je 600 1000 ml. Fyziologicky je to čirá nebo mléčně zkalená tekutina, která obsahuje soli, bílkoviny, močovinu, lanugo, mázek a odloupané buňky epidermis. Konzistence plodové vody je jedním z indikátorů, díky kterým můžeme zjistit, jak plod v děloze prospívá (Roztočil, 2008). 2.1.3.5 Pupečník (funiculus umbilicalis) Vytváří cestu pro funkční výměnu látek mezi matkou a plodem. Vyvíjí se ze žloutkového váčku, alantois a cév. Obsahuje dvě tepny a jednu žílu. Tepny odvádí zplodiny metabolismu a žíla dodává plodu kyslík a potřebné živiny. Běžně se pupečník upíná ve střední části placenty a na pupek plodu. Ve 40. týdnu těhotenství měří na délku 50 cm a je 1,5 2 cm silný. Pupečník je na povrchu obalen amniem, vnitřní část tvoří rosolovitá hmota Whartonův rosol (Roztočil, 2008). 7

2.1.4 Těhotenství, známky a komplikace 2.1.4.1 Příznaky těhotenství a změny v těle ženy Příznaky dělíme na nejisté, pravděpodobné a jisté. Prvním důležitým nejistým příznakem je amenorea, která však kromě těhotenství může poukazovat i na nějaké onemocnění ženy. Objevují se změny nálady, únava, plačtivost, napětí v prsou. Žena často a po troškách močí, objevují se ranní žaludeční nevolnosti. Žaludeční nevolnosti nejčastěji obtěžují ženy ve 4. 5. týdnu. Nevolnost bývá doprovázena zvýšenou tvorbou slin. Vlivem melanin stimulujícího hormonu dostává kůže tmavší zabarvení, které je viditelné nejlépe na bradavkách a mezi pupkem a symfýzou (Roztočil, 2008; Trča 2009). Pravděpodobnou známkou gravidity je změna konzistence, tvaru a velikosti dělohy vlivem zahnízdění plodového vejce. Objevuje se viditelné zvětšení dutiny břišní. Na těhotenství usuzujeme díky speciálním znamením. Braunovo znamení je prosáknutí a změknutí stěny děložní v místě usídlení plodového vejce. Piskáčkovo znamení poznáme podle toho, že se v místě implantace plodového vejce vyklene děložní roh. Těhotenství je jisté, pokud je výskyt plodu potvrzen ultrazvukem. Plod se hýbe a přes břicho ženy můžeme nahmatat jednotlivé části těla plodu. Je patrná srdeční akce plodu, hodnoty jsou v rozmezí 120 160 úderů za minutu. Hodnota hcg je výrazně zvýšena oproti normálnímu stavu. Na zvýšené hodnotě hcg jsou založeny domácí těhotenské testy (Roztočil, 2008). Nejnápadnějším znakem gravidity je změna postavy, děloha roste a postupně vyklenuje dutinu břišní. Zvyšuje se váha ženy, fyziologický přírůstek je kolem dvanácti kilogramů. Zvětšují se prsní žlázy, které se chystají na tvorbu mléka. Již v průběhu těhotenství se může objevit slabá sekrece z bradavek. Díky hormonům prosákne zevní genitál a získá lividní barvu. Dochází k dilataci močových cest a tím vzniká riziko infekce močového měchýře. Infekce hrozí i v pochvě, jejíž kyselé prostředí je oslabeno. Zvyšuje se objem krve o 1 1,5 l, hlavně zmnožením plazmy. Tím, jak se krev naředí, snižuje se objem erytrocytů a železa, takže se nezřídka objevují problémy s chudokrevností. Vzrůstá žilní tlak v malé pánvi a dolních končetinách, snížením pevnosti žilních stěn vznikají varixy na dolních končetinách, vulvě, v pochvě a v konečníku. Bránice vytlačená dělohou způsobuje mírnou dušnost. V těhotenství se 8

více kazí chrup, mohou krvácet dásně a může se v nich objevit zánět. Vyskytuje se pálení žáhy a zpomalení střevní peristaltiky - zácpa. Objevují se křeče v lýtkách, které jsou způsobené nedostatkem magnesia (Čekal, 1992; Stadelmann, 2009). 2.1.4.2 Některé komplikace v těhotenství Kromě běžných změn se v těhotenství mohou objevit i změny, které vyžadují pečlivé sledování a neměli bychom je podcenit (Trča, 2009). Vcestné lůžko (placenta praevia) Plodové lůžko se typicky vytváří na vnitřní straně dělohy v určité vzdálenosti od vnitřní děložní branky. Někdy se však vytvoří tak, že překrývá částečně nebo úplně děložní branku. Tím se pak zmenšuje prostor cesty, kterou má plod při porodu projít. Objevuje se výjimečně, lze jej zaznamenat u jedné ze šesti set těhotných žen (Trča, 2009). Pozdní gestóza (preeklampsie) Je to choroba vyskytující se nejčastěji ve druhé polovině těhotenství. Charakteristické pro ni jsou: bílkovina v moči, vysoký krevní tlak a otoky. Podezření na tuto nemoc získáme, pokud žena v krátkém čase náhle přibere na váze. Otoky postupují od dolních končetin, přes břicho, na horní končetiny. V případě zjištění gestózy je nutné, aby žena dodržovala přesný postup léčby, který stanoví lékař. Obvykle se užívají antihypertenziva doplněné o další terapii. Pokud je stav ženy vážný, doporučí lékař hospitalizaci na porodnickém oddělení. To slouží jako prevence v rozvoji choroby a zabrání se poškození zdravotního stavu ženy a plodu. Objevuje se u 6 % těhotných (Tržilová 2008; Trča, 2009). Cukrovka (diabetes mellitus) Je to porucha metabolismu hormonu inzulinu, který je nedostatečně produkován slinivkou. Projevuje se hyperglykémií a vede ke strukturálním a k funkčním poruchám některých orgánů. Hyperglykémie poškozuje cévy oka, cévy v ledvinách, mozku, srdci a dolních končetinách. Glykemie nalačno je u zdravých lidí pod 5,6 mmol/l. Pokud glykemie nalačno vykazuje hodnoty vyšší než 7 mmol/l, hovoříme o diabetu mellitu (Navrátil, 2008). 9

Otoky Lidský organismus je tvořen převážně z vody, dojde-li ke zmnožení tekutiny v prostoru mezi buňkami, objevuje se edém. Tendence k tvorbě edému je zvýšena působením hormonů. Nejprve se otoky vyskytují kolem kotníků, protože je utlačována dolní dutá žíla a zhorší se návrat krve z dolní poloviny těla. Prevencí je odpočívat s nohama ve zvýšené poloze. Otoky se objevují hlavně večer a přes noc obvykle sami zmizí. Jsou to otoky v těhotenství fyziologické. Pokud se objeví otoky i na rukou či obličeji, je potřeba zpozornět. Tyto znaky mohou signalizovat riziko preeklampsie. Je třeba sledovat hodnoty krevního tlaku a složení moči (Čekal, 1992). Krvácení z rodidel Krvácení z rodidel je vždy velkým rizikem. Na počátku těhotenství může krvácení nebo silně hnědý výtok značit samovolný potrat. Objeví-li se krvácení v průběhu těhotenství, příčinou je placenta, která se může začít předčasně odlučovat. Jakékoliv krvácení by měl vždy posoudit lékař. Gynekolog těhotnou vyšetří a určí další postup. (Čekal, 1992). 2.1.5 Prenatální poradna a vyšetření Úkolem prenatální poradny je sledovat průběh těhotenství. Včas zjistit poruchy a vývojové odlišnosti nenarozeného dítěte. V poradně posuzujeme tyto základní otázky: Je žena těhotná? Jak dlouho gravidita trvá a kdy je pravděpodobný termín porodu? Je to gravidita fyziologická, riziková nebo patologická? Je organismus ženy v pořádku? Jaký je stav fetoplacentární jednotky, funguje správně? První návštěva v prenatální poradně by měla být 2 3 týdny po vynechání menstruace. Všeobecně platí pravidlo, že dříve do poradny přijdou ženy, u kterých je gravidita vítaná, nebo naopak nechtěná. Při prvním vyšetření sestaví porodní asistentka nebo lékař se ženou anamnézu a poučí ji o průběhu těhotenství. Z anamnézy lékař vyhodnotí rizika pro probíhající graviditu. Posoudí jak riziko onemocnění v rodině, tak i ostatní nemoci, které se týkají osobní anamnézy těhotné. 10

Z gynekologické anamnézy mohou těhotenství negativně ovlivnit tyto faktory: léčená sterilita, časté záněty rodidel, získané vady rodidel a nepravidelný cyklus. Velkou důležitost přikládáme také sociální situaci těhotné. Zajímá nás, kde bydlí, jaké má vztahy v rodině a s partnerem, finanční situace, kde žena pracuje a také to, jestli je závislá na nějakých návykových látkách. Doporučená frekvence návštěv v poradně je závislá na týdnu těhotenství, obecně je doporučeno 10 15 kontrol. U fyziologického těhotenství je kontrola do 36. týdne 1 krát za čtyři týdny, mezi 36. a 40. týdnem každý týden, po 40. týdnu dvakrát týdně. Vyšetření v poradně: Sepíšeme se ženou anamnézu, stanovíme termín porodu, ve 12. týdnu gravidity vystavíme těhotenský průkaz. Zevní vyšetření těhotné, hmotnost, otoky (patologické, zátěžové), varixy. Zjišťujeme obvod pasu. Měříme ženě krevní tlak, od 24. týdne posloucháme ozvy plodu. Děláme analýzu moče na přítomnost acetonu, bílkoviny a cukru. Ptáme se na potíže s vyprazdňováním. Ptáme se na pohyby plodu. Prvorodička je cítí kolem 20. týdne, vícerodička je rozpozná již kolem 18. týdne (Roztočil, 2008). 2.1.5.1 Termíny vyšetření Při první návštěvě těhotné ženě změříme vnější a vnitřní pánevní rozměry. Zaznamenáme její výšku a výchozí hmotnost. Každou poradnu měříme výšku děložního fundu. Z toho můžeme vidět, jestli plod správně roste. Fundus na začátku těhotenství sahá ke stydké kosti, na konci měří kolem 38 cm (Roztočil, 2008). Pravidelně vyšetřujeme krevní obraz a protilátky v krvi těhotné. Základní odběry děláme v 10. a 32. týdnu těhotenství. V 16. týdnu se odebírá krev na vrozené vývojové vady. Jedná se o Tripple test, kdy hodnotíme hladiny hormonů. Zkoumá se hladina HcG, alfafetoproteinu, estriolu. Děláme screening ultrazvukem, vyšetření provádí lékař ve 12., 20. a 32. týdnu. Hodnotí se délka femuru, biparietální průměr a vzdálenost v místě žaludeční bubliny. Ve 20. týdnu se vystaví žádanka na sono srdce. Ve 24. týdnu provádíme screening poruch glukózové tolerance (orálně glukózo-toleranční test). Ženě podáme nalačno 75 g glukózy a s odstupem 2 hodin hodnotíme glykémii. Ve 36. až 37. týdnu odebíráme kultivaci z pochvy na přítomnost streptokoků skupiny B. Od 36. týdne 11

zaznamenáváme činnost srdce plodu, pohyby plodu a dráždivost dělohy kardiotokografem. V těhotenství jsou doporučena další, nepovinná vyšetření. Žena by alespoň 1 krát měla navštívit stomatologa, měla by absolvovat plicní a interní vyšetření (Roztočil, 2008). 2.1.5.2 Další vyšetření Pawlikovy hmaty Pawlikovy hmaty řadíme k vnějším vyšetřovacím metodám. Zevní metody nám pomohou odpovědět, jak dlouho trvá gravidita, množství plodové vody a uložení plodu v děloze. K tomuto vyšetření nám postačí pouze ruce, které ve čtyřech obměnách pokládáme na dělohu (Štromerová, 2010). Vyšetření plodové vody - Amniocentéza Toto vyšetření je žádoucí především u žen starších 35 let nebo u žen, kterým se narodil předchozí plod s vrozenou vývojovou vadou. Díky zjištění stavu plodové vody můžeme zjistit, jak se plodu daří a zda je u něj pravděpodobnost vrozené vývojové vady. Nejvíce se obáváme Downova syndromu (trisomie 21. chromozomu). U čtyřicetiletých matek se rodí 1 % dětí s tímto poškozením. U pětatřicetiletých je riziko 0, 20 % a u pětadvacetiletých jen 0, 08 %. Vyšetření se provádí speciální jehlou přes stěnu břišní, je odebráno 15 20 ml plodové vody a vzorek je poslán do laboratoře. Získáme tak karyotyp plodu, což umožní posoudit vrozenou vývojovou vadu. Odběr se provádí mezi 15. až 18. týdnem (Šilhová, 2006; Roztočil, 2008; Stadelmann, 2009). 2.1.6 Přípravné kurzy k porodu Příprava na porod by měla začít mezi 24. a 28. týdnem. Kurzy vedou nejčastěji porodní asistentky. Zvláště pro prvorodičky jsou kurzy velmi cenné, neboť se zde dozvědí důležité informace o průběhu porodu, dýchání během stahů a informace o poporodním období. Tyto kurzy mají za cíl ženy dostatečně informovat a zbavit je strachu z porodu. Ve skupině ženy nacházejí klid, uvolnění a ujištění, vícerodičky také vysvětlení pro průběh minulého porodu. Ženy jsou rády za možnost vyměnit si názory a pocity s ostatními. Na kurz mohou samozřejmě ženy doprovázet i jejich partneři (Stadelmann, 2009). 12

2.2 Porod Pro každou ženu porod znamená velký, neopakovatelný citový zážitek. Termín porod znamená vypuzení plodového vejce z těla matky (Trča, 2009). 2.2.1 Ovlivnění porodu 2.2.1.1 Poloha plodu (situs) Určuje vztah páteře plodu k podélné ose dělohy. Poloha podélná znamená, že páteř plodu je rovnoběžná s podélnou osou dělohy. Poloha příčná je stav, kdy páteř plodu svírá s podélnou osou dělohy pravý úhel. Poloha šikmá znamená, že páteř plodu a podélná osa spolu svírají ostrý úhel (Roztočil, 2008). 2.2.1.2 Postavení plodu (positio) Postavení plodu určuje vztah hřbetu plodu v hraně dělohy. Rozlišujeme postavení I. a II. obyčejné. Postavení I. ukazuje, že hřbet plodu přiléhá k levé hraně dělohy. Postavení II. značí, že hřbet plodu leží ve vztahu k děložní hraně vpravo (Roztočil, 2008). 2.2.1.3 Naléhání plodu (praesentatio) Ukazuje vztah naléhající části plodu směrem k pánvi. Plod naléhá záhlavím, ručkou nebo koncem pánevním (Roztočil, 2008). 2.2.1.4 Držení plodu (habitus) Habitus vyjadřuje vztah jednotlivých částí těla plodu k sobě navzájem. Svým držením se plod snaží respektovat prostorově omezené podmínky v děloze (Čekal, 1992; Roztočil, 2008). 2.2.1.5 Klasifikace porodu Porod klasifikujeme podle ukončeného týdne těhotenství. K předčasnému porodu dojde, jestliže žena porodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Jako porod v termínu je označován porod v průběhu 38. 40. týdne gravidity. Pokud dojde k porodu po 13

ukončeném 40. 42. týdnu gravidity, hovoříme o potermínovém porodu. Porod po ukončeném 42. týdnu těhotenství je patologickým přenášením (Roztočil, 2008). 2.2.1.6 Spouštěče porodu Porod vyvolávají hormony v těle ženy, signál ke spuštění porodu vysílá ale i samotný plod. Celý tento mechanismus není doposud úplně jasný. Porod spouštějí následující faktory: Oxytocin. Určuje sílu a trvání děložní kontrakce. Jeho hladina je za porodu velmi vysoká. Progesteron. Před porodem poklesne jeho hladina, to způsobí nárůst estrogenů, které zvýší činnost děložní svaloviny. Fetální kortizol. Stejně jako progesteron způsobí nárůst estrogenů a začnou se vylučovat prostaglandiny, které se významně podílejí na rozvoji porodního nálezu. Prostaglandiny. Hrají klíčovou roli v zahájení činnosti dělohy. Stimulací hladké svaloviny způsobují kontrakce myometria. Jsou vylučovány do plodové vody. Estrogeny. Stimulují aktivitu myometria, zvyšují produkci prostaglandinů. Distenze stěny děložní. Napínání děložních vláken vede k vyvolání děložních kontrakcí (Roztočil, 2008). 2.2.1.7 Ovlivnění počtem gravidit a paritou ženy Podle počtu a průběhu předešlých porodů můžeme předpokládat, jak bude probíhat porod následující. Podle statistik je nejlepší doba pro porod prvního dítěte ve věku 22 roků a ideální doba pro ukončení reprodukce je 30 let. O mladé prvorodičce mluvíme, pokud žena porodí před 18. rokem věku. Jestliže žena rodí poprvé mezi 30. 35. rokem, hovoříme o starší prvorodičce. U mladých a starších prvorodiček se častěji setkáváme s komplikacemi (Roztočil, 2008). 2.2.1.8 Porodní cesty a síly Měkké a tvrdé porodní cesty Řadíme sem děložní hrdlo, pochvu, pánevní dno a zevní rodidla, jinak řečeno jedná se o dolní děložní segment. Dolní děložní segment se vytváří ve druhé polovině gravidity, 14

především během porodu. Je ohraničen vnitřní brankou a spodní částí děložního těla. Pánevní dno se v průběhu porodu rozšiřuje a prochází jím plod. Tvrdé porodní cesty tvoří kostěná pánev (Roztočil, 2008). Porodní síly Náleží sem děložní kontrakce, břišní lis, gravitace země. Děložní kontrakce jsou mimovolní stahy děložní svaloviny v horní části dělohy. Děložní kontrakce obvykle začíná v horním levém děložním rohu a postupuje směrem dolů. Kontrakce jsou rodičkou vnímány bolestivě. Za účinné kontrakce k porodu považujeme jejich délku vyšší než 45 sekund a 60 torrů. Břišní lis označuje břišní svalstvo, které můžeme řídit vůlí. Žena ho používá ve II. době porodní po zániku branky. Síla tlaku lisu je ovlivněna stavem břišního svalstva. Gravitace země pomáhá k pasivní dilataci porodních cest. Uplatňuje se ve vertikálních polohách (Roztočil, 2008). 2.2.1.9 Stavba hlavičky plodu Tento parametr je velmi důležitý, protože plod se nejčastěji rodí v poloze podélné záhlavím. Hlavička má dvě části skládající se z několika částí neurokranium a splachnokranium. Neurokranium (lebka) se skládá ze dvou kostí čelních a temenních, dvou spánkových kostí, dvou kostí klínových, jedné kosti záhlavní. Splachnokranium tvoří obličej plodu. Kosti neurokrania jsou navzájem spojeny slabými vazivovými blankami (švy), proti sobě se mohou částečně pohybovat. Na hlavičce jsou dva měkké lupínky (fontanella major a minor), ty zlepšují schopnost hlavičky projít porodním kanálem (Roztočil, 2008). 2.3 Průběh porodu 2.3.1.1 Co může předcházet porodu Poslední měsíc těhotenství se již děloha intenzivně připravuje na porod a to je spojeno s některými znaky. Asi týden před plánovaným porodem se objevují falešné děložní kontrakce (poslíčci). To může ženu zmást a ta se pak dostaví předčasně na porodní sál. Zhruba měsíc před porodem se výrazně zvyšuje dráždivost dělohy, vstupem plodu do porodních cest mírně poklesne děložní fundus. Pár dní před porodem odchází hustá 15

hlenová zátka, ohlašuje se růžovým až krvavým výtokem (Lecjaksová, 2004; Stadelmann, 2009). 2.3.1.2 Dostavení k porodu Rozlišujeme několik situací, kdy by se žena měla vypravit na porodní sál. K těmto situacím patří jednoznačně odtok plodové vody, pravidelné kontrakce po pěti minutách, jakékoliv krvácení, výrazné snížení pohybů plodu, bolesti břicha nejasných příčin. Rodičku na porodní sál přijme lékař, který společně s porodní asistentkou sepíše anamnézu a stanoví další postup. Porodní asistentka se ženou naváže slovní kontakt, zjistí, zda došlo k odtoku plodové vody. Žena podstoupí vstupní CTG test a jsou jí změřeny základní fyziologické funkce, také je vyšetřena moč. Lékař poté ženu vyšetří, pokud je žena přijata, převlékne se do ústavního oblečení. Poté se i s doprovodem může přemístit na předporodní pokoj (Roztočil, 2008). 2.3.1.3 Doby porodní a péče během porodu Porod dělíme na čtyři doby porodní. 1. Běhen první doby porodní se otevírá cesta pro porod, nazýváme ji proto dobou otevírací. Na jejím konci již není žádná bariéra mezi pochvou a dělohou. Děložní stahy na počátku přicházejí po 10 15 minutách a jsou menší intenzity. V průběhu 1. doby se intervaly mezi stahy zkracují na 2 až 3 minuty, jejich trvání se prodlužuje na 30 45 vteřin a ještě více sílí. Dbáme na vyprázdnění střev a močového měchýře, po dohodě se ženou můžeme podat klyzma. Porodní asistentka pomůže ženě s dýcháním. Při slabších kontrakcích se žena dlouze nadechuje nosem, vydechuje ústy. Na úplném konci první doby se používá psí dýchání, je to povrchové, mělké dýchání. Mimo kontrakce dýchá rodička klidně. Porodní asistentka během první doby pravidelně měří po 2 hodinách fyziologické funkce ženy, jedenkrát za 6 hodin vyšetřuje moč na bílkovinu. Pravidelně po 15 minutách chodí poslouchat ozvy plodu a jedenkrát za 2 hodiny provede CTG test. Po dvou hodinách kontroluje lékař nebo porodní asistentka porodní nález. První doba porodní by neměla přesáhnout 12 hodin. 16

2. Pokud došlo k úplnému zániku branky a žena může začít používat břišní lis, mluvíme o druhé době porodní. V této době se po 2 až 3 minutách dostavují kontrakce maximální intenzity (60 až 90 torrů), a trvají 60 až 90 sekund. Plod při průchodu porodním kanálem prodělává čtyři pasivní fáze - flexi, vnitřní rotaci, deflexi a zevní rotaci. Tyto pochody mu pomáhají projít přes pánev k pánevnímu východu. Jakmile plod prodělá všechny tyto fáze, následuje porod ramének a poté celého dítěte. Pokud je potřeba, děláme episiotomii. Dítě je po porodu přiloženo na hruď matky k navázání prvního, důležitého kontaktu. Je podvázán a přestřižen pupečník, z pupečního pahýlu se do stříkačky odebere vzorek ph. V průběhu druhé doby kontroluje porodní asistentka celkový stav ženy, po každé kontrakci poslouchá ozvy plodu. Pomůže ženě s dýcháním, kdy při začátku kontrakce se žena zhluboka nadechne, přitlačí hlavu k hrudníku, zavře oči a pořádně, dlouze zatlačí. Druhá doba porodní by neměla trvat déle jak 60 minut. 3. Po porodu plodu následuje třetí doba porodní. V tomto období je porozena a zkontrolována placenta. Placenta se po porodu plodu začne do několika minut odlučovat od stěny děložní a je vypuzena ven za pomoci tlačení rodičky. Cévy, které popraskaly při odlučování, se začnou zatahovat. Tato doba trvá v průměru 30 minut, ale i pokud se placenta odloučí do hodiny, je vše v pořádku. Lékař zkontroluje a ošetří porodní poranění. Krevní ztráta by neměla být vyšší než 300 ml. 4. Ve čtvrté době porodní odpočívá žena po porodu. Žena se za dohledu porodní asistentky osprchuje a uloží zpět na lůžko. Porodní asistentka pravidelně kontroluje fyziologické funkce, odchod lochií, involuci dělohy. Pomůže také ženě s kojením. Po 2 hodinách je žena přeložena na poporodní oddělení. Je dobré, pokud se žena ještě před překladem vymočí (Čekal, 1992; Roztočil, 2008). 2.3.1.4 Porod císařským řezem (sectio caesarea) Při císařském řezu je plod vytažen z dělohy dutinou břišní. Podmínkou je, aby naléhající část ještě nebyla vstouplá v porodních cestách. Některé indikace k císařskému řezu: 17

Kefalopelvický nepoměr, velký plod (nad 4000g), vícečetné těhotenství. Patologie v malé pánvi, stavy po operaci, po úrazu. Příčná a šikmá poloha plodu. Porodnické krvácení placenta praevia, předčasné odlučování lůžka, ruptura uteri. Jizva na děloze, komplikovaná porodnická anamnéza, preeklampsie. Smyslem císařského řezu je rychlé vybavení dítěte z těla matky. Operace se provádí v celkové nebo lokální anestezii (Čekal, 1992). 2.3.1.5 Kleště, vakumextraktor Pokud již došlo ke vstupu plodu do porodních cest velkým oddílem a nelze provést císařský řez, je na místě použít další metody k vybavení plodu. Tyto dvě metody se používají v případě nepostupujícího porodu ve II. době porodní, v případě silného krvácení, nemožnosti použití břišního lisu, v situaci absolutního vyčerpání rodičky. Aby se vytáhnutí plodu mohlo uskutečnit, je potřeba, aby byla zašlá branka, odteklá plodová voda a plod byl vstouplý nejméně v šíři pánve (Roztočil, 2008). 2.4 Šestinedělí Šestinedělí nastupuje ihned po porodu a trvá přibližně 6 až 8 týdnů. Je to období, kdy se organismus ženy vrací do stavu před graviditou. První dny šestinedělí stráví žena na porodním oddělení, kam je převezena z porodního sálu (Stadelmann, 2009). 2.4.1 Tělesné změny 2.4.1.1 Děloha Nejvíce znatelné změny nastávají po porodu v děloze. Děloha po porodu sahá svým horním okrajem zhruba k pupku, den ode dne se její rozměry zmenšují, děloha involuje. Asi 10 dní po porodu se děloha vrátí do kostěné pánve a není již přes břicho hmatatelná. Hmotnost dělohy se vrací na původních 50 100 g. Při zavinování dělohy žena pociťuje slabé stahy, díky nimž z dělohy odchází očistky (lochia). Lochia mají zpočátku jasně červenou barvu, postupně tmavnou, nakonec z nich zůstane jen bezbarvý výtok. Úplně se ztratí asi po 3 týdnech od porodu, ale je to individuální. Odchod lochií je silnější, pokud žena vstane z lůžka, při kojení vlivem oxytocinu, při zvýšené fyzické činnosti. 18

Žena po dobu odcházení lochií nosí porodnické vložky, v době hned po porodu je doporučeno použít 3 až 4 vložky na sebe, neboť krvácení je hojné. Žena dodržuje hygienické zásady, po každém kojení, močení a stolici by se měla osprchovat, je to prevence zánětu. Po každé výměně vložek je potřeba důkladné omytí rukou. Koupele nejsou v šestinedělí vhodné (Trča, 2009). Čtvrtý poporodní den dochází k regresi tkáně děložního hrdla, mizí otok a pomalu ustává krvácení. Za šest týdnů po porodu mizí i změny na čípku dělohy (Roztočil, 2008). 2.4.1.2 Vaječník Prolaktin produkován při laktaci potlačuje sekreci folikulostimulujícího hormonu a luteinizačního hormonu a tím i folikulogenezi. Proto by v období plného kojení nemělo dojít k ovulaci a dalšímu těhotenství, ale není to úplně spolehlivé. U žen, které novorozence krmí umělou výživou, se první ovulace objeví mezi 70. a 75. dnem po porodu. U žen plně kojících dojde k první ovulaci v půl roce věku dítěte. Délka anovulace je individuální a je ovlivněna více faktory. Záleží, jak často žena kojí, jak dlouho kojení trvá a zda je dítě uměle dokrmováno (Roztočil, 2008). 2.4.1.3 Porodní poranění Obvykle dochází k zahojení po dvou týdnech. Žena může pociťovat nepříjemné pálení, štípání. Dobré zahojení hráze urychlí důkladná hygiena genitálu. Je také dobré nechávat přes den ránu volně dýchat na vzduchu (Čekal, 1992). 2.4.1.4 Redukce hmotnosti Ihned po porodu dochází ke snížení hmotnosti o pět až šest kilogramů. Je to způsobeno porozením plodového vejce. Přibližně třetina žen se již během šestinedělí dostane na svoji původní váhu. Po porodu dochází k ochabnutí břišní stěny, což může pro mnoho žen být rozčarováním. Pokud však žena během prvních týdnů zahájí speciální tělocvik, je velká šance, že se jí podaří vrátit svaly do původní podoby (Trča, 2009). 19

2.4.1.5 Vyprazdňování Po porodu je nutné sledovat, zda žena močí a zda odchází stolice. Jen díky prázdným střevům a močovému měchýři se může děloha správně zavinovat. Po porodu jsou břišní svaly povoleny, střevní peristaltika příliš nefunguje. První močení by mělo být do šesti hodin po porodu, pokud se žena nevymočí, je nutné ji vycévkovat, aby se v močovém měchýři nezačala nadměrně hromadit moč jako zdroj bakterií. První stolice by měla být po vaginálním porodu do dvou až tří dní, po císařském řezu po čtyřech dnech (Kopřivová, 2005; Trča, 2009). 2.4.1.6 Kardiovaskulární systém Po porodu má tělo tendenci zbavit se přebytečné tekutiny, která se vytvořila v těhotenství. Dochází k jejímu vylučování ledvinami. Množství krevních elementů se nijak zvlášť nemění, vysoká je jen hladina fibrinogenu. To vede u rizikových skupin šestinedělek k náchylnosti k tromboembolickým příhodám (Roztočil, 2008). 2.4.1.7 Prsa a laktace Již několik týdnů před porodem se v prsou tvoří namodralé mlezivo, které poslouží dítěti jako strava v prvních dnech po porodu. Mlezivo obsahuje hodně bílkovin a obranných látek, které pomohou nastartovat imunitní systém dítěte. Od třetího dne se mlezivo začne přetvářet na pravé mateřské mléko, prsa se viditelně nalévají. U žen po císařském řezu je začátek laktace o pár dní opožděn. Je doporučeno novorozence kojit po dvou až třech hodinách, aby se co nejvíce stimulovala tvorba mléka. Žena kojí osm až dvanáct krát denně, podle potřeb dítěte. Jedno kojení by mělo trvat přibližně dvacet minut, ale je to individuální záležitost. Doporučená délka kojení dle WHO je minimálně do šesti měsíců věku dítěte (Roztočil, 2008). 20

2.4.1.8 Poporodní cvičení Aby se žena po porodu co nejdříve dostala do původní kondice, je potřeba nezahálet a již na oddělení šestinedělí začít s pozvolným cvičením. Na začátku žena provádí dechová cvičení a cviky na posílení pánevního dna. Povolení pánevního dna a svěračů močového měchýře by později ženě způsobilo nepříjemné potíže. Stačí krátké, pravidelné cvičení, asi 10 až 15 minut do čtvrtého týdne po porodu. Po čtvrtém týdnu může cvičení trvat o 15 minut déle. Záleží na kondici každé ženy (Kopřivová, 2005). 2.4.2 Psychika ženy po porodu Nedělky bývají první dny po porodu unavené. Zvláště pak prvorodičky, pro něž je nová životní role více náročná. Je důležité, aby porodní asistentka pečlivě naslouchala potřebám ženy, protože případné problémy, které šestinedělka řeší, mohou narušit fyziologický chod šestinedělí a samotný vztah matka dítě. Porodní asistentka by se měla snažit pro matku najít optimální řešení jejích problémů. Jen pokud matka cítí psychický klid, může se plně soustředit na svoje děťátko. Většina matek pociťuje během prvních dní výkyvy nálad. Objevuje se plačtivost, psychická labilita, podrážděnost. Žena bez nějaké jasné příčiny pociťuje negativní emoce. Pokud je vše v pořádku, tyto příznaky by měly během pár dní po porodu ustoupit a žena by se měla plně začít radovat ze svého dítěte (Stadelmann, 2009). 2.4.2.1 Poruchy chování ženy v šestinedělí Poporodní blues Je to období, které postihuje většinu matek po porodu. Matky jsou lítostivé, plačtivé a podrážděné. Příznaky se většinou objevují třetí den po porodu. Je velmi důležité, aby žena měla oporu ve své rodině a mohla se vypovídat ze svých pocitů. Výkyvy nálady by neměly trvat déle než 2 týdny. Pokud by neodezněly, měla by žena vyhledat pomoc odborníka (Špaňhelová, 2003). 21

Poporodní deprese Je to závažnější stav než poporodní blues. Období trvá dva týdny a více. Žena je neustále skleslá, uzavírá se do sebe. Přestává komunikovat se svými blízkými. Objevuje se únava a ztráta schopnosti se soustředit. Místo, aby se žena radovala ze své nové životní role, objevují se pocity viny a zklamání. Onemocnění může trvat i celé měsíce, během kterých dokáže narušit chod celé rodiny. Nejlepší léčbou je psychoterapie (Leifer, 2004). Pueperální psychóza Jedná se o nejzávažnější poporodní psychickou poruchu. Naštěstí její výskyt je opravdu minimální. Vyskytuje se nejčastěji u žen, které trpěly psychickou labilitou ještě před otěhotněním. Onemocnění je spuštěno poruchou přenašečů nervové soustavy. Příznaky se objeví v prvních dnech po porodu, vzácně se mohou manifestovat i měsíc po porodu. Objevuje se úzkost, deprese, halucinace. Žena může být nebezpečná sobě i novorozenci. Aby se stav zlepšil, je nutné na nic nečekat a ihned po prvních projevech ženu léčit na psychiatrickém oddělení (Roztočil, 2008). 2.5 Sociální podpora Aby si žena mohla bez stresu vychutnat prožitky spojené s příchodem svého dítěte na svět, je potřeba, aby cítila jak podporu psychickou ze strany rodiny, tak podporu finanční ze strany státu. 2.5.1 Mateřská dovolená Délka mateřské dovolené je 28 týdnů při jednom dítěti, porodila-li matka zároveň více dětí, prodlužuje se na 37 týdnů. Na mateřskou dovolenou mají nárok všechny pracující ženy. Na mateřskou dovolenou žena nastupuje nejdříve osm týdnů před porodem, nejpozději ve 34. týdnu těhotenství. Tiskopis ženě vypíše její ošetřující gynekolog. Mateřská dovolená by správně měla trvat do 6. poporodního týdne. Nikdy nesmí být ukončena dříve (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012). 22

2.5.2 Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek mají nárok všechny matky bez rozdílu. Nezáleží, jestli se jedná o pracující ženy, nebo studentky. Rodičovský příspěvek ženy dostanou po skončení šesti týdnů po porodu. Ženy si mohou sami určit, jak dlouho chtějí příspěvek pobírat buď dva, tři, nebo čtyři roky. Celková vyplacená částka je nastavena tak, aby nepřesáhla hodnotu 220 000 korun. Pokud lze k datu narození dítěte alespoň jednomu z rodičů stanovit 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu, rodič si může volit výši a délku pobírání rodičovského příspěvku. Jestliže lze vyměřovací základ stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012). 2.5.3 Porodné Porodné je finanční příspěvek pro rodinu s nízkými příjmy. Nárok na porodné závisí na stanovené hranici příjmů v rodině. Rodinné příjmy za předcházející čtvrtletí musí být nižší, než je 2,4 násobek životního minima. Jednorázový příspěvek na jedno narozené dítě činí 13 000 korun. Pokud se zároveň narodí další živé děti, příspěvek se zvyšuje na 19 500 korun. Porodné se vyplácí pouze u prvorodiček, které splní podmínky pro vyplacení (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012). 23

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Ve výzkumné části bakalářské práce jsme použili metodu výzkumu pomocí kvantitativního dotazníku. Většinu dotazníku jsme vytvořili formou uzavřených otázek. Ženy po porodu si vybraly možnost, která jim nejvíce vyhovovala. Dotazník byl složen celkem z 10 otázek, z nichž první otázka se dotazovala na věk ženy a poslední otázka byla položena volně. Vyplnění dotazníku bylo dobrovolné a anonymní. 3.2 Průběh výzkumu Dotazníky byly rozdány na oddělení šestinedělí v nemocnicích Nové Město na Moravě a Havlíčkův Brod. Dotazníky vyplňovaly jak prvorodičky, tak i vícerodičky, jediným omezením byly věkové kategorie do 20-ti let a po 30. roce. Výzkum probíhal v období leden březen 2012. Na oddělení bylo rozdáno celkem 140 dotazníků, z nichž se jich vrátilo 119. Návratnost dotazníků z oddělení byla 85 %. Z těchto 119 navrácených bylo ještě 14 vyřazeno vzhledem k neúplnému vyplnění otázek. Pro výzkum bylo použito 105 plnohodnotných dotazníků. 24

3.3 Analýza výsledků 1. Vyberte prosím Vaši věkovou kategorii Tabulka 1 Rozdělení do dvou věkových kategorií Absolutní četnost Relativní četnost Do 20-ti let 50 48% Po 30. roce 55 52% Celkem 105 100% Věková kategorie 52% 48% Do 20-ti let Po 30. roce Graf 1 Věkové kategorie v % Ze 105 respondentek bylo 50 žen (48 %) do 20-ti let, 55 žen (52 %) po třicátém roce. 25

3.3.1 Analýza odpovědí žen do 20-ti let 2. Bylo Vaše těhotenství plánované? Tabulka 2 Plánování těhotenství Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) ano 17 34% b) ne 33 66% Celkem 50 100% Plánování těhotenství 34% a) ano b) ne 66% Graf 2 Plánování těhotenství v % Tato otázka mapovala, jak mladé ženy plánují svá těhotenství. 17 žen (34 %) plánovalo těhotenství. 33 žen (66 %) počalo dítě neplánovaně. 26

3. Jak vnímáte svoji budoucnost? Tabulka 3 Vnímání budoucnosti Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) vidím ji optimisticky 23 46% b) nepřemýšlela jsem o tom 17 34% c) mám obavy z budoucnosti 10 20% Celkem 50 100% Vnímání budoucnosti 20% 46% a) vidím ji optimisticky b) nepřemýšlela jsem o tom c) mám obavy z budoucnosti 34% Graf 3 Vnímání budoucnosti v % 23 žen (46 %) vidí svoji budoucnost pozitivně, 17 žen (34 %) vnímá budoucnost neutrálně a nepřemýšlí o ní. Zbylých 10 žen (20 %) má obavy z budoucnosti. 27

4. Vyberte prosím, jaké problémy Vás trápily v průběhu těhotenství: Tabulka 4 Problémy v těhotenství Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) těhotenská cukrovka 1 2% b) vysoký krevní tlak 3 6% c) otoky 2 4% d) bílkovina v moči 6 12% e) poruchy krevního srážení 2 4% f) křečové žíly 3 6% g) hemeroidy 4 8% h) krvácení z rodidel 1 2% i) žádný 28 56% Celkem 50 100% Problémy v těhotenství 2% 6% 4% a) těhotenská cukrovka b) vysoký krevní tlak 12% c) otoky d) bílkovina v moči 56% 4% 6% e) poruchy krevního srážení f) křečové žíly 2% 8% g) hemeroidy h) krvácení z rodidel Graf 4 Problémy v těhotenství v % U 28 dotazovaných žen (56 %) se v graviditě nevyskytl žádný zdravotní problém. Ze zbylých komplikací převažovali: Bílkovina v moči u 6 žen (12 %), křečové žíly a hypertenze u 3 žen (6 %). U 4 žen (8 %) se objevily hemeroidy. 28

5. Navštěvovala jste během těhotenství předporodní kurzy? Tabulka 5 Návštěvy předporodních kurzů Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) ano, pravidelně 4 8% b) občas 14 28% c) ne, nenavštěvovala 32 64% Celkem 50 100% Návštěvy předporodních kurzů 8% 28% a) ano, pravidelně b) občas c) ne, nenavštěvovala 64% Graf 5 Návštěvy předporodních kurzů v % Kurzy pravidelně navštěvovaly jen 4 matky (8%). Občas se zúčastnilo 14 žen (28 %). Kurzů se nikdy nezúčastnilo 32 žen (64 %). 29

6. Pokud jste nenavštěvovala kurz, kde jinde jste získala informace o těhotenství a porodu? Pro tabulku bylo použito odpovědí 32 žen, které nikdy nenavštěvovaly předporodní kurzy. Tabulka 6 Jiné zdroje informací Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) od rodiny, kamarádek 7 22% b) od mého gynekologa 2 6% c) z časopisů, brožur a knih 6 19% d) z internetových zdrojů 15 47% e) jiné 2 6% Celkem 32 100% Jiné zdroje informací o těhotenství, porodu 6% 22% a) od rodiny, kamarádek b) od mého gynekologa 47% 6% c) z časopisů, brožur a knih d) z internetových zdrojů 19% e) jiné Graf 6 Jiné zdroje informací v % 15 žen (47 %) získalo informace na internetu. Od rodiny čerpalo informace 7 žen (22 %). V knihách se informovalo 6 žen (19 %). 2 ženy (6 %) se o těhotenství informovaly u svého gynekologa. Zbylé 2 respondentky (6 %) měly jiný zdroj informací. 30

7. Rodila jsem: Tabulka 7 Způsob porodu Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a) přirozenou cestou 45 90% b) císařským řezem 3 6% c) operační porod 2 4% Celkem 50 100% Způsob porodu 6% 4% a) přirozenou cestou b) císařským řezem c) operační porod 90% Graf 7 Způsob porodu v % Přirozeným způsobem rodilo 45 žen (90%). Císařský řez podstoupily 3 matky (6 %). 2 ženy (4%) rodily operačně. 31