VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Zájem o předporodní kurzy v současnosti

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Zájem o předporodní kurzy v současnosti Bakalářská práce Autor: Martina Vetchá Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Dvořáková Jihlava 2011

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Martina Vetchá Ošetřovatelství Porodní asistentka Zájem o předporodní kurzy v současnosti Zjistit zájem těhotných o předporodní kurzy. Zjistit jaké formy kurzu upřednostňují. Mgr. Vlasta Dvořáková vedoucí bakalářské práce PhDr. Lada Cetlová, Ph.D. vedoucí katedry Katedra zdravotnických studií

3 Anotace Obsahem mé bakalářské práce jsou předporodní kurzy. Práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám historií předporodní přípravy, psychikou těhotné ţeny, tělesnými změnami těhotné ţeny, kurzy předporodní přípravy informace o těhotenství, porodu, šestinedělí. V praktické části jsou zpracovány výsledky mého šetření. Výsledky, splnění cílů a hypotéz jsou shrnuty v diskusi a závěru bakalářské práce. Klíčová slova: Předporodní příprava, těhotná ţena, porodní asistentka, porod. Annotation The content of my work as antenatal classes. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the history of antenatal preparation, psyche pregnantwomen, physical changes in pregnant women, antenatal preparation coursesinformation about pregnancy, childbirth, postpartum. The practical part presents the results of my investigation. The results, meet objectives and hypotheses are summarized in the discussion and the end of the thesis. Key words: Antenatal preparation, pregnant woman, midwife, childbirth.

4 Poděkování Děkuji Mgr. Vlastě Dvořákové za odborné vedení mé bakalářské práce, za její uţitečné rady, připomínky, ochotu a čas. Dále bych chtěla poděkovat ţenám, které se zúčastnily mého výzkumu, a porodním asistentkám za spolupráci.

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíle a hypotézy bakalářské práce Téma bakalářské práce Členění bakalářské práce Teoretická část Historie a současnost přípravy na porod Psychika ţeny v těhotenství Psychofyziologické změny v těhotenství Tělesné změny v těhotenství Předporodní kurzy Těhotenství a porod Dýchání Úlevové polohy Masáţe těhotných Prostředky tlumící bolest Partner u porodu Ţivotospráva v těhotenství Cvičení v kurzech Praktická část Metodika práce Zkoumaný soubor Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Zpracovaná data Diskuse Závěr Seznam pouţité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh

7 1 Úvod Těhotenství je důleţitým obdobím v ţivotě ţeny, kdy v jejím organizmu dochází k vývoji plodu. Ţena se během těhotenství připravuje na porod a na roli matky. Toto období trvá v průměru 10 lunárních měsíců, to jest 280 dní. Těhotenství začíná splynutím mužské a ženské pohlavní buňky a je ukončeno porodem plodu. (Roztočil, 2008). V graviditě dochází nejen k fyzickým, ale i psychickým změnám, které mohou mít původ sociální, ekonomický i zdravotnický. Psychické změny se dostavují u všech ţen, ať uţ těhotenství plánovaly, otěhotněly nečekaně nebo mají těhotenství tzv. vytouţené. Charakter psychických změn závisí na povaze těhotné, na jejím přístupu k nové situaci, na reakci okolí. (Ratislavová, 2008). Gravidita také představuje krizi v ţivotě ţeny, kdy ţena musí přijmout novou roli matky, jiţ nenese zodpovědnost jen sama za sebe, ale také za dítě, které nosí. Musí opustit některé aktivity či chování, které doposud brala jako součást svého ţivota. Tyto všechny změny mohou vést k pocitům ztracenosti, úzkosti, zmatku, bezmocnosti. Doba těhotenství se dělí do tří trimestrů, coţ platí také i z psychologického hlediska. V prvním trimestru se těhotná ţena zaměřuje na sebe, na své tělo a soustřeďuje svou pozornost na první známky těhotenství. V tomto období by ţena měla těhotenství přijmout, můţe se stát, ţe ţena bude rozladěná, náladová a bude pociťovat nejistotu. (Bejdáková, 2006). Začíná přemýšlet o tom, jak se po narození dítěte změní způsob jejího ţivota i její rodiny. Můţe se stát, ţe ţena také bude vnitřně řešit, jak těhotenství oznámit své rodině a neprovdané ţeny se mohou zabývat otázkou uzavření sňatku. V prvním trimestru je důleţité, aby si porodní asistentka našla dostatek času na rozhovor s těhotnou ţenou, na zodpovězení otázek, doporučení pomoci, např. v sociální oblasti a jiné. (Ratislavová, 2008). Ve druhém trimestru si ţena zcela uvědomuje plod, má pocit blaha a zaměřuje se na těhotenství, aby probíhalo fyziologicky správně a bylo šťastným obdobím ţeny. (Bejdáková, 2006). Těhotná začíná s plodem komunikovat, uvědomuje si jeho existenci, sleduje průběh těhotenství, začíná vyhledávat informace o těhotenství a porodu, cvičení pro těhotné, můţe také vyhledávat komunity těhotných a sdílet s nimi pocity z těhotenství, obavy, plány. Ţena můţe snít o nenarozeném dítěti, o jeho pohlaví, jak 7

8 v děloze roste a jaké to bude, aţ se dítě narodí. Tato doba těhotenství přináší ţeně především pozitivní záţitky. Výjimkou mohou být ţeny, které mají zdravotní problémy nebo úzkostné ţeny, které se mohou obávat předčasného porodu či potratu, mohou se více pozorovat a předem se obávat např. genetického vyšetření. V tuto dobu hraje důleţitou roli porodní asistentka, která podává potřebné informace a provádí ţenu těhotenstvím. Je důleţité, aby získala důvěru těhotné a citlivě uvedla informace na pravou míru, protoţe ţeny často konzultují těhotenství se svojí matkou či kamarádkou a ty mohou těhotnou nejen uklidnit, ale také vystrašit. (Ratislavová, 2008). Třetí trimestr můţe být pro ţenu zatěţující, jelikoţ se začíná obávat předčasného porodu, ale zároveň by porod chtěla mít co nejdříve za sebou. Reakce ţeny mohou být velmi protichůdné. Úkolem posledního trimestru je, aby se ţena připravila na porod a narození nového jedince. (Bejdáková, 2006). Třetí trimestr je typický také tím, ţe ţena začíná připravovat domov na příchod dítěte, nakupuje výbavičku a připravuje se na porod. Pokud ţena nebere v potaz tuto přípravu, můţe se jednat o váţnou psychickou poruchu. Poslední trimestr těhotenství je pro ţenu nejnáročnější jak fyzicky, tak i psychicky, ţena můţe mít pocity nemotornosti a nepřitaţlivosti, z důvodu velikosti břicha, těhotná je více unavená, můţe mít poruchy spánku, zároveň se obává příchodu dítěte na svět a poporodního období. (Ratislavová, 2008). Fyzické změny jsou nejviditelnější a vrcholí rostoucím a zakulacujícím se bříškem. Jedním z mnoha způsobů, jak si udrţet fyzickou, ale i psychickou kondici, je navštěvovat předporodní kurzy pro těhotné, kde si ţena zacvičí, ale také se zde potká s dalšími nastávajícími maminkami. Dostane zde mnoho potřebných rad a informací od vedoucího kurzu, seznámí se s průběhem těhotenství a porodem. Dozví se, jak vyuţít pomoc partnera u porodu, bude vědět, kdy je čas jet do porodnice, co si má vzít s sebou, jak dýchat během porodu, jaké můţe vyuţít úlevové polohy během porodu, seznámí se zde s pomůckami, které lze vyuţít během porodu. Porodní asistentka ţenu seznámí s osobní hygienou a oblékáním těhotné ţeny, lektor kurzu se také zmíní o způsobech tlumení bolesti a ţena dostane rady do šestinedělí, které se týkají hojení porodního poranění, kojení, hygieny a výţivy v šestinedělí. Tyto rady v sobě zahrnují také péči o miminko a jiné. Je zde také prostor na zodpovězení otázek, na které jí její gynekolog/ gynekoloţka neposkytne odpověď. (Bejdáková, 2006). Předporodní příprava můţe probíhat buď téměř celé těhotenství, nebo v posledním trimestru v několika sezeních. Kurz probíhá formou zdravotně výchovných lekcí a celou řadou různých cvičení, které 8

9 mají ţenu připravit na porod psychicky i fyzicky. Cílem předporodní přípravy je odstranit především strach z porodu, z bolesti, obavy o vývoj miminka a jiné. (Šindelářová, 2005). 1.1 Cíle a hypotézy bakalářské práce Cílem mé práce je zjistit zájem těhotných ţen o předporodní kurzy v současné době a zjistit, jaké formy předporodních kurzů upřednostňují, zda cvičení s vyuţitím velkých míčů, plavání, gravidjógu, tanec, speciální tělocvik pro těhotné, nebo smíšené kurzy předporodní přípravy, které zahrnují více druhů cvičení. Má hypotéza vychází z úsudku, ţe více jak polovina ţen má zájem o předporodní kurzy. Dále se domnívám, ţe o lekce speciálního tělocviku pro těhotné budou mít ţeny největší zájem. 1.2 Téma bakalářské práce Téma Zájem o předporodní kurzy v současnosti jsem si vybrala na základě vlastních zkušeností nabytých během studijní praxe. V praxi je pak na první pohled zřejmé, kdo absolvoval předporodní kurz nebo má jiţ nějaké zkušenosti. Toto téma mě také zajímalo z hlediska profese porodní asistentky, jak můţe pomoci ţeně se připravit na porod a zbavit ji strachu nejen ze samotného porodu, ale také obav v těhotenství. Ţena musí být připravena na roli matky a následnou výchovu dítěte. 1.3 Členění bakalářské práce V úvodu své práce se zaměřím na historii předporodní přípravy a na významné osobnosti, které se touto přípravou zabývaly a podílely se na jejím vzniku. Dále bych se chtěla zmínit o psychice těhotné ţeny, o tom jaké má v těhotenství pocity a k jakým zásadním změnám dochází. V další části své práce se zamyslím nad fyzickými změnami, ke kterým dochází v souvislosti s graviditou. Poté se jiţ budu věnovat tématu předporodních kurzů, které nejdříve popíši obecně a následovně se budu zabývat jednotlivými sloţkami, které předporodní kurz zahrnuje, od seznámení s těhotenstvím, porodem, šestinedělím, přes dýchání během porodu, úlevové polohy během porodu, partnera u porodu, po výţivu a oblékání těhotné ţeny. 9

10 V praktické části bakalářské práce zpracuji výsledky mého šetření a názorně zobrazím do tabulek a grafů. Výsledky mého šetření shrnu v diskuzi a závěru bakalářské práce. V závěru také zhodnotím splnění cílů a hypotéz bakalářské práce. Na konec bakalářské práce umístím přílohy, které názorně zobrazí některé pasáţe bakalářské práce. Jedná se o úlevové polohy během porodu, potravinovou pyramidu, fotografie z předporodních kurzů a dotazník, který jsem zpracovala k mému výzkumnému šetření. 10

11 2 Teoretická část 2.1 Historie a současnost přípravy na porod Možnost, že porod lze ovlivnit aktivní přípravou na něj, vycházela ze skutečnosti, že prožívání a průběh porodu je v určité míře závislý na kulturních vlivech. (Ratislavová, 2008). V kulturách je porod ovlivněn rituály pro mírnění porodních bolestí, jako jsou bylinky, masáţe, koupele apod., ale jsou také kultury, kde ţeny porod neproţívají v bolestech. Dříve se příprava na porod předávala z generace na generaci. Bylo také prokázáno evropskými cestovateli, ţe domorodé ţeny v Africe rodí kratší dobu a snadněji. Od 18. století se porody zabývají lékaři a ţeny začínají více pociťovat strach a nabývat přesvědčení, ţe porod ohroţuje na ţivotě jak ji, tak dítě, zvyšuje se také úzkost z porodu. (Ratislavová, 2008). Jako první se přípravou ţeny na porod zabýval Angličan Dick Read v třicátých letech 20. století. Položil si otázku: Proč se ženy křečovitě stahují při porodních bolestech a tím znesnadňují porod? Tím se porod prodlužuje a je zvlášť bolestivý. (Ratislavová, 2008). Dick Read měl praxi v Londýně, byl také vojenským lékařem v Kongu, kde měl moţnost vidět porody domorodných ţen, které byly při porodu klidné. Své poznatky, postřehy a pozorování aplikoval poté do praxe. Popsal bludný kruh strach napětí bolest. Zabýval se kaţdou části z tohoto kruhu. Strach doporučoval odstranit poučením ţeny, jak by měla ovládnout svalový tonus. Doporučoval tělesnou relaxaci, přítomnost manţela u porodu a okamţitý kontakt matky s dítětem. (Roztočil, 2008). V téţe době Velvovskij a Platonov na Ukrajině rozvíjí psychoprofylaxi před porodem, která vychází z Pavlova učení o podmíněných reflexech a dochází k závěru, ţe správně prováděná psychoprofylaxe vede k bezbolestnému porodu. Cílem psychoprofylaxe je odstranění nepříznivých emocí, jako je strach, potlačení starých podmíněných reflexů a vytvoření nových podmíněných reflexů k porodu a očekávanému dítěti. (Roztočil, 2008). Velvovskij se snaţil zvýšit aktivitu mozkové kůry pozitivním podráţděním centra během porodu, např. hlazení břicha, sledování délky mezi stahy děloţními, dýchání během stahu atd. V roce 1949 byla v Rusku pouţita Metoda psychoprofylaktické přípravy těhotných k porodu, kterou vyvinul Velvovskij se svými kolegy. 11

12 Francouz Fernand Lamaze dále rozpracoval myšlenky ukrajinských autorů a jeho základní myšlenkou je, ţe mysl můţe být cvičena k prevenci porodní bolesti. Upřednostňoval roli manţela či blízké osoby, která je průvodcem ţeny v těhotenství a za porodu. Matka se učí neuromuskulární kontrole, uvolnění svalstva a dýchání charakterizované jednotlivými doby porodními. Přestože zdůrazňoval přirozenost porodního děje, nedoporučoval termín bezbolestný porod. Pokud je porod i po přípravě bolestivý, pociťuje žena neúspěch, zklamání a pocity viny a prohry. (Roztočil, 2008). Fernand Lamaze šířil Evropou, USA a Japonskem metodu pozitivního programování psychiky těhotné, které probíhá od 3. měsíce gravidity. Kurz měl teoretickou a praktickou část. (Ratislavová, 2008). Dále stojí za zmínku metoda Zilgrei, jejíţ autoři jsou Adrian Zillo a Dr. Hans Greissing, kteří si všimli účinku kombinovaného dechového cvičení s polohovým cvičením, např. při bolestech v zádech. Sheila Kitzingerová je známá sociální přípravou na porod, upřednostňuje přírodní sílu, zodpovědnost těhotné, rodičky a kojící matky a usiluje o duchovní záţitek z porodu. Frederick Leboyer kritizuje prostředí porodních sálů, které můţe vyvolávat stres matky i plodu, poukazuje také na neosobní přístup personálu, hluk, ostré světlo a jiné. Leboyer je autorem tzv. něţného porodu, který zahrnuje psychologickou přípravu matky, budování vztahu k dítěti v prenatálním období, při porodu upřednostňuje ticho, šero, teplo, trpělivost, pozornost, soustředění, zcela vylučuje medikaci či jiné zásahy do fyziologického porodu, poţaduje dítě po porodu poloţit na nahé břicho matky a nechat dotepat pupečník, je zastáncem celodenního roaming inu. Michel Odent se zaměřuje na aktivitu rodící ţeny, svoji inspiraci získal ve vojenské sluţbě v Africe, kde viděl ţeny rodit vestoje nebo vsedě. (Ratislavová, 2008). Aţ do období konce druhé světové války v Československu nenajdeme ţádné stopy po přípravě těhotné ţeny k porodu. Pod vlivem vztahů se Sovětským svazem, se u nás ujala ruská metoda psychoprofylaxe, tzv. Lamazova metoda, kterou si ze Sovětského svazu přivezl profesor Lukáš, který o ní píše od roku Tuto metodu šířil a rozpracovával Ústav pro péči o matku a dítě v Praze, který vznikl v roce Od toho roku měly u nás ţeny moţnost lékařských prohlídek a návštěvu 6 lekcí předporodní přípravy. Tato příprava byla spíše teoretická, protoţe příprava nebyla samozřejmostí, ale výjimkou. (Holancová, 2005). 12

13 Koncem osmdesátých let 20. století se začíná prosazovat vlivem postupující humanizace porodnictví inovační koncepce předporodní přípravy, která je dodnes inspirací pro tyto kurzy. V první lekci kurzu byla ţena průběţně seznamována s cílem přípravy k porodu, s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Těhotná ţena také zná termín porodu, tělesné a psychické změny, ke kterým dochází během těhotenství, vhodnou výţivu, oděv. Druhá lekce kurzu byla zaměřena na bolest, jak ji ovlivnit a jak posílit vlastní sebedůvěru. Třetí lekce zahrnovala období před porodem, na které se ţena dozvěděla, kdy má jet do porodnice, co je první doba porodní a nácvik dýchání, masáţe. Dále byla ţena seznámena s druhou dobou porodní včetně nácviku polohy a zadrţení dechu, s císařským řezem. Čtvrtá lekce předporodní přípravy zahrnovala třetí dobu porodní a poporodní. V páté lekci se ţena seznamovala s šestinedělím. V poslední části kurzu se ţeny dozvěděly o trendech v péči o matku a dítě, o vývoji citové vazby mezi matkou a dítětem, o výchově a jiné. (Holancová, 2005). V současnosti psychoprofylaxe spadá do kompetencí porodní asistentky. Je vhodné nabídnout ţeně pestrou škálu technik, ze kterých si nastávající maminka vybírá. (Ratislavová, 2008). Během jednotlivých lekcí profylaxe získává ţena informace o těhotenství, porodu a šestinedělí, kurzy zahrnují nácvik jednání v jednotlivých dobách porodních. Kaţdý předporodní kurz je jiný a je přizpůsoben moţnostem pracoviště. Pro ţenu je dobré, kdyţ kurz probíhá v prostorách porodního sálu, kde se rozhodla rodit, dnes není ale výjimkou provoz privátních kurzů předporodní přípravy. Existují také nástavbové kurzy, které jsou určeny ţenám, kterým základní příprava na porod byla nedostatečná. Nástavbové kurzy vede psycholog. (Roztočil, 2008). Klady předporodní přípravy na porod zahrnují sníţení bolesti a úzkosti matky, sníţení nutnosti aplikace léků, příprava také můţe zkrátit porod a zvyšuje sebekontrolu rodičky, ţena můţe mít z psychologického hlediska lepší proţitek z porodu a proţívá radost ze spolupráce s manţelem či blízkou osobou, která ji doprovází, lépe se vytváří pozitivní vztah matky k dítěti a je podkladem pro správný průběh šestinedělí. (Roztočil, 2008). Cílem předporodní přípravy těhotné ţeny k porodu je sníţení úzkosti a strachu z porodu. Ţena je seznámena s porodem a ví, jak můţe sama přispět k jeho zdárnému konci, zná moţnosti, jak má s bolestí pracovat a jak ji zvládnout. Těhotná ţena je 13

14 v kurzu seznámena i s moţnými komplikacemi, které se mohou vyskytnout během porodu, a zná lékařské vedení porodu. (Dušová, 2003). 2.2 Psychika ţeny v těhotenství Psychické změny a reakce v těhotenství jsou ovlivněny především osobností těhotné ţeny, věkem a zralostí této osobnosti, jejím vztahem k těhotenství, způsobem přijmutí nové role matky, sociálním a ekonomickým zázemím, prostředím, ve kterém těhotná ţena ţije. Těhotná ţena si zvyká na roli matky, mění tak své způsoby chování a dochází k vývoji mateřské identity. Ţena můţe cítit úzkost, zmatek, ztrátu ekonomické soběstačnosti. Je důleţité, aby cítila podporu nejen u partnera, ale i celé rodiny a přátel. Těhotenství a porod můţe pro ţeny znamenat obrovský osobnostní růst. Pokud je těhotenství nechtěné, můţe mít vliv na některé potíţe v těhotenství. Porodní asistentka by měla vždy přistupovat k těhotné a rodičce v celém kontextu bio- psycho- sociálním. (Ratislavová, 2008). Ţena se v těhotenství ocitá v okruhu rozporuplných pocitů. Psychické změny se pohybují od euforií aţ k depresím. Těhotná pociťuje štěstí, radostné očekávání na nového člena rodiny, naději, důvěru, ale na druhé straně se u ní vyskytuje přehnané emoční reagování, ţena můţe být podráţděná, více kritická, nejistá a můţe ztratit důvěru. (Ratislavová, 2008). Objevují se také obavy z porodu a péče o dítě, jeţ se dají zmírnit přípravou ve specializovaných kurzech pořádaných nemocnicemi nebo organizacemi zabývajícími se těhotenstvím, přípravou k porodu, cvičení atd., zde se můţe také na cokoliv zeptat. Psychické problémy by se neměly řešit uklidňujícími léky či léky na spaní, které mohou mít negativní účinky na vývoj plodu. (Bejdáková, 2006). Předporodní kurz má za cíl odstranit negativní emoce matky a naladit v ní pozitivní postoj k porodu, vzbudit důvěru a pocit bezpečí. Nastávající matka je seznámena s průběhem těhotenství a porodu, ţena by měla vědět, jak je důleţité, aby ona byla v klidu, uměla se uvolnit, a měla by být také poučena o nepříjemných pocitech v průběhu porodu a moţnostech, jak lze jejich působení tlumit. Aby si ţena navodila pozitivní pocity, musí cítit důvěru ve zdravotnické zařízení, v němţ je rozhodnuta porodit své dítě. Také posílení jejího sebevědomí je cestou k dosaţení klidu. Matčina duševní pohoda přispívá ke sníţení celkového napětí a výskytu křečí a zvyšuje moţnost tělesné i duševní relaxace. (Šindelářová, 2005). 14

15 Psychické změny v těhotenství velmi výrazně ovlivňuje vliv hormonů estrogenů, progesteronů a oxytocinu, jejichţ sekrece se v těhotenství zvyšuje. Michel Odent nazývá oxytocin hormonem lásky. Oxytocin vyvolává děloţní kontrakce, ovlivňuje chování matky, má vliv na kojení a produkuje se také při pohlavním styku. Oxytocin společně s prolaktinem a endorfiny ovlivňuje matku i plod během porodu a určitou dobu po porodu. Toto působení přispívá k pečovatelskému, láskyplnému chování a ke vzniku náklonnosti matky k dítěti. (Ratislavová, 2008). Pro vyváţenou psychiku rodičky je důleţitá role partnera při porodu, ale neplatí to u kaţdé. Rodící ţena potřebuje cítit jistotu, bezpečí, podporu a odvahu nejen od personálu, ale i od osoby jí blízké. K porodu ji nemusí doprovázet pouze partner, ale třeba kamarádka, sestra, matka nebo dula. Otcové mohou být porodem zaskočeni, protoţe neočekávali jeho náročnost a svou podpůrnou roli. Přítomností partnera u porodu se sniţují obavy z porodu nejen u matek, ale i u otců. Pokud partner nechce být přítomen porodu, nemá smysl, aby ho ţena přesvědčovala, měla by jeho rozhodnutí respektovat. (Šindelářová, 2005). Partneři, kteří jsou u porodu pouze na přání rodičky, bývají někdy pasivní, porodu pouze přihlíţí a aktivně se nepodílejí. Aktivně se mohou podílet tak, ţe počítají čas mezi kontrakcemi, napomáhají rodičce odvádět pozornost od porodních bolestí tím, ţe ji masírují záda, kontrolují dýchání, těmito způsoby mohou ţeně zahnat úzkostné myšlenky, ţena zůstane uvolněná. (Dušová, 2003). Během těhotenství se nemění pouze psychika matky, ale také její partner prochází jistými změnami. Oba proţívají pocity, které dosud nepoznali, od radosti z očekávání nového potomka aţ po obavy o jeho správný růst a výchovu. K tomu, aby získali vzájemnou důvěru, napomáhá i to, ţe se navzájem podělí o své emoce a proţitky v těhotenství, které se netýká pouze ţeny. (Šindelářová, 2005). K tomu, aby se ţena po psychické stránce cítila lépe, můţe přispět vytvoření si vlastního porodního plánu, ve kterém se ţena můţe zmínit o svých přáních a představách o porodu, a tím si objasnit jeho průběh. V dnešní době je také mnoho bylinek nebo olejíčků. Mohou pomoci ţeně navodit pocit klidu, to je např. meduňkový čaj, nebo růţové dřevo, které napomáhá k harmonizaci těla. (Šindelářová, 2005). 15

16 K psychickým změnám těhotné můţe patřit i pocit nedůvěry, který by se měla porodní asistentka pokusit odbourat tím, ţe naplní potřeby ţeny a tak zmírní strach a nejistotu. Porodní asistentka musí s ţenou získat vzájemnou důvěru a bezbariérovou komunikaci. Ţena by měla vědět, ţe porodní asistentka tu je pro ni a měla by vycítit její náklonnost a porozumění. Porodní asistentka musí umět navázat přímý pohled, úsměv a fyzický kontakt. Tyto věci vyvolávají u ţeny dobrou psychickou pohodu a vedou k důvěře k porodní asistence. (Šindelářová, 2005). Porodní asistentka musí ţenu podporovat v její schopnost porodit vaginálně a posléze přijmout novou roli matky. (Dušová, 2003). V období těhotenství by měla být každá žena v maximální harmonii. O to se musí snažit nejen ona sama, ale i její okolí. (Šindelářová, 2005). 2.3 Psychofyziologické změny v těhotenství Zajímavostí v těhotenství mohou být změny chuti. Je běţné, ţe těhotné ţeny mají nutkavé chutě na některá jídla, jako je ovoce, na stravu s výraznou chutí, ale také tuhé konzistence a naopak mají averzi vůči jídlům kašovitým a bez chuti. Některé těhotné ţeny nemají rády čaj a kávu. Tyto změny bývají typické především v začátku těhotenství, a s blíţícím se porodem mizí. Změnu v chuti zaznamenává aţ 60 % těhotných. Těhotenská pica je pojídání substancí, které nejsou běţnou součástí stravy, jedná se o uhlí, hlínu, omítku. Těhotenská pica můţe naznačovat nutriční potřeby těhotných. (Čepický, 1999). 2.4 Tělesné změny v těhotenství Během těhotenství probíhá v těle těhotné ţeny k mnoha změnám, některé jsou viditelné na těle, jiné ne. Z tělesných změn se jedná o zvýšené mnoţství kolující krve (o %). Běţně mají ţeny kolem 5 litrů krve, zvyšuje se především mnoţství erytrocytů o 24 % a krevní plazmy, zhruba o %. Velké mnoţství krevní plazmy zapříčiňuje zředění krve s niţším obsahem hemoglobinu. Lehce klesá mnoţství trombocytů, za to bílých krvinek je v těhotenství více. (Bejdáková, 2006). Klidová tepová frekvence roste o 7 16 tepů za minutu, ţena, která není těhotná má zhruba 72 tepů za minutu, fyziologické rozmezí je tepů za minutu. Zvyšuje se 16

17 také minutový srdeční objem, mnoţství krve, které projde srdcem za minutu. Ve 32. týdnu se zvýší o %. Krevní oběh se zrychluje, jelikoţ se zvyšuje činnost levé srdeční komory. Diastolický krevní tlak můţe klesat, systolický se zpravidla nemění, u těhotných ţen je v normě krevní tlak 135/85 torrů. V graviditě se objevuje nebezpečí vzniku varixů, protoţe se sniţuje tonus ţilních stěn a děloha tlačí na vena cava inferior, která odvádí krev z dolních končetin. (Bejdáková, 2006). Dechová frekvence se během těhotenství zvyšuje asi o 10 dechů za minutu, protoţe bránice je vytlačována výše. Minutový dechový objem se do konce gravidity můţe zvýšit aţ o %. Zrychlené dýchání způsobuje, ţe se do krve dostává více kyslíku neţ oxidu uhličitého, coţ znamená, ţe spotřeba kyslíku se zvyšuje o 40 ml/min, je to zhruba o 20 % více neţ u ţen, které nejsou těhotné. Kyslíkem se zásobuje hlavně plod, placenta, ledviny a srdce. (Bejdáková, 2006). Další změny vznikají v pohybovém ústrojí. Zvětšování bříška způsobuje větší bederní lordózu, kterou kompenzuje větší hrudní kyfóza. Toto se můţe projevit bolestí v kříţové a bederní oblasti. Širší chůze u těhotných způsobuje uvolňování vazů, coţ má za následek uvolnění pánevního pletence. Existuje zde riziko vzniku plochých nohou, kterému se dá předejít preventivním speciálním cvičením, stejně tak i bolestem zad. (Bejdáková, 2006). Těhotné jsou také ohroţeny nepříznivým zpomalením peristaltiky střev a tím i trávením, coţ můţe způsobit zácpu. Důleţité je vyprazdňování močového měchýře, jelikoţ je vysouván vzhůru a sliznice odvodných močových cest jsou překrvené a peristaltika hladkých svalových vláken a jejich tonus je niţší. (Bejdáková, 2006). Mezi metabolické změny patří zvýšení bazálního metabolismu o 20 %. Celkový objem vody v těle těhotné se zvýší o 7000 ml, z toho je asi ml pouţito na zvýšení krevního objemu a ostatní je pouţito do extracelulární tekutiny, tj. plodové vody. (Bejdáková, 2006). Důleţité je zmínit se o změnách na kůţi, kde se zvyšuje pigmentace, která ovšem po porodu vymizí, jedná se o linea fusca střední čára od pupku, na dvorcích prsní bradavky a také hnědé skvrny v obličeji. Mohou se také vytvářet strie ve vnitřní vrstvě kůţe, tzv. pajizévky, které se vyskytují na břiše, prsou a stehnech. Toto způsobuje vyšší působení hormonu nadledvin kortizolu. Mění se i hormony, u ţláz s vnitřní sekrecí lze 17

18 zaznamenat funkční i anatomické změny. Např. prsy se připravují na laktaci, zvětšují se. Děloha se během gravidity zvětší z g na g o objemu ml, tímto plní úlohu pouzdra, ve kterém se plod vyvíjí, a při porodu zajišťuje jeho vytlačení do porodních cest. (Bejdáková, 2006). 2.5 Předporodní kurzy Cílem předporodních kurzů je poskytnout nastávajícím maminkám dostatek informací a rad, které mají těhotné ţeny uklidnit, zvláště pokud čekají své první dítě. (Stoppardová, 2007). Předporodní kurzy obsahují teoretickou část, která zahrnuje především psychickou přípravu na porod a praktickou část, která se týká fyzické přípravy. V dnešní době jsou různé typy kurzů. Některé nemocnice pořádají jednorázovou schůzku pod vedením porodní asistentky, která nastávajícím maminkám poskytne základní informace a ukáţe porodnici. Nemocnice můţe pořádat informativní schůzky pro těhotné ţeny, které většinou probíhají ke konci těhotenství. Jedná se o 3 schůzky. V neposlední řadě jsou to mnohatýdenní předporodní kurzy, které ţeny navštěvují po celou dobu těhotenství, většinou od 2. trimestru. Podle týdne těhotenství bývají rozděleny na skupiny. Tyto kurzy většinou probíhají v 8 aţ 12 lekcích po 60 minutách. Mnohatýdenní předporodní kurzy neposkytují pouze základní informace, ale jsou rozšířeny o praktický nácvik porodu, nácvik dýchání, úlevových poloh, cvičení, a je zde vymezen větší časový prostor na otázky těhotných, diskuze a spousty jiných babských věcí. Předporodní kurzy jsou provozovány nemocnicemi, zdravotními středisky nebo v soukromých zařízeních. Poskytují vzdělávání o těhotenství, porodu a šestinedělí. (Hall, 1999). Začátkem předporodních kurzů by mělo být seznámení s lektorem, většinou porodní asistentkou, a navození vzájemné důvěry. Hlavním obsahem předporodních kurzů je poskytnout těhotné ţeně informace o průběhu těhotenství, porodu (doby porodní) a šestinedělí. Aby ţena pochopila změny, které doprovází těhotenství, porod a šestinedělí, musí znát základy anatomie a fyziologie. Tak těhotná lépe pochopí, proč se některé věci dějí. Porodní asistentka by měla ţenu poučit, co si má nachystat do porodnice a kdy jet do porodnice. Těhotná by měla být také seznámena s lékařskými postupy, které můţe očekávat v průběhu pobytu v nemocnici a znát jejich důvody. Rozšířené předporodní kurzy, krom výše uvedeného, učí, jak správně dýchat nejen během porodu, relaxovat 18

19 v těhotenství a poté při porodu, cvičit v těhotenství, úlevové polohy při porodu a pomůcky, význam partnera u porodu a jiné. Pokud ţena tyto techniky zná a umí je pouţívat, mohou jí tyto znalosti pomoci při samotném porodu, přispívají ke sníţení porodních bolestí a dávají jí pocit jistoty, spojený s tím, ţe ţena ví, co můţe očekávat. V rozšířené fázi kurzu se můţe partner naučit, jak ţenu masírovat a ulevit jí tím od bolestí. Porodní asistentka by také měla vysvětlit, co se děje během jednotlivých dob porodních a poté v šestinedělí (hygiena, výţiva), neměla by opomenout kojení a celkovou péči o miminko, jako je koupání, oblékání, výměna plenek, krmení, baby masáţe a jiné. (Stoppardová, 2007). Předporodní kurzy by měly probíhat v příjemné a prostorné místnosti, která působí na ţeny útulně a klidně. Místnost by měla mít optimální teplotu s dostatkem světla a moţností i světlo utlumit. Je dobré kdyţ je v místnosti koberec, měkké polštáře, vaky či balóny, na které si ţeny mohou pohodlně sednout a také se opřít. Vhodné je zajistit příjemnou vůni pomocí vonných olejíčků, svíček nebo tyčinek a kurz zpříjemnit klidnou hudbou. Některé kurzy jsou obohaceny o přednášky a besedy specialistů. Do kurzů mohou přijít porodníci, pediatři, fyzioterapeuti, psychologové, ale také laktační poradkyně. Ceny kurzů se odvíjí od jeho druhu a počtu lekcí. Pokud se maminka rozhodne kurzy navštěvovat, je dobré se na cenu informovat přímo v zařízení, kde kurzy probíhají. O předporodních kurzech bylo provedeno mnoho výzkumů, které potvrdily, ţe ţeny navštěvující předporodní kurzy, mají kratší porod. V jedné studii byly porovnávány dvě skupiny žen a délky jejich porodů. Průměrná délka porodů u žen, které navštěvovaly porodní kurzy, byla 13:56 hodin. Naproti tomu ženy, které neměly žádný předchozí trénink, rodily v průměru 18:33 hodin. Tento rozdíl je pravděpodobně dán faktem, že pokud víte, jak se vyrovnat a poprat s bolestí, pak je vaše tělo daleko uvolněnější. (Stoppardová, 2007) Těhotenství a porod Těhotenství začíná splynutím muţské a ţenské pohlavní buňky a končí porodem plodu. Těhotenství se dělí na tři fáze: oplození, implantaci a nidaci a vývoj plodového vejce. (Roztočil, 2008). Během těhotenství dochází k fyzickým i psychickým změnám. 19

20 Porod se dělí na čtyři doby porodní. První doba porodní, nazývaná téţ doba otevírací, je přípravou pro porod plodu a začíná pravidelnými kontrakcemi. V této době dochází působením pravidelných děloţních kontrakcí k otevírání hrdla děloţního, aţ zcela vymizí a začne se tvořit branka. Branka se dilatuje z 0 do 10 cm celou první dobu porodní, aţ je její dilatace dokončena, mluvíme o zániku branky, a tím začíná druhá doba porodní. Přirozeným dilatátorem je vak blan, který je naplněn plodovou vodou a pokud plodová voda odteče před zánikem branky, stává se dilatátorem hlavička. Ţena se také můţe setkat s tím, ţe se provede dirupce vaku, aby plodová voda odtekla, a tím se urychlil porod. Ze začátku první doby jsou kontrakce slabší intenzity v intervalu minut v délce sekund. Ke konci první doby se kontrakce objevují po 1 2 minutách a trvají zhruba sekund, jejich intenzita je silná a plod sestupuje naléhající částí do niţších rovin porodního kanálu. Ţena můţe ke konci pociťovat tlak na konečník, který způsobuje hlavička dítěte. (Roztočil, 2008). Průměrná délka této doby je u prvorodiček 8 10 hodin, u vícerodiček 6 7 hodin. (Leifer, 2004). Během první doby porodní chodí porodní asistentka pravidelně poslouchat ozvy plodu, natáčí kardiotokografický záznam, ţena je pravidelně vyšetřována, zda je porodní nález progresivní, porodní asistentka sleduje vyprazdňování těhotné. (Roztočil, 2008). Druhá doba, tzv. vypuzovací, začíná zánikem branky a končí porodem dítěte. V této době kontrakce nutí ţenu tlačit a vyuţít tak břišní lis k podpoření děloţních kontrakcí. V této fázi se ţena aktivně podílí na porodu tím, ţe koordinuje své dýchání a břišní lis s kontrakcemi. Kontrakce jsou dlouhé zhruba 90 sekund po 2 3 minutách. Při sestupování hlavičky dochází k napínání perinea, a kdyţ dosáhne pánevního dna a objeví se v pánevním introitu, provádí se v určitých případech episiotomie (nástřih hráze), např. jako prevence před poraněním. Druhá doba porodní by neměla trvat déle jak hodinu. (Roztočil, 2008). Porodem plodu začíná třetí doba porodní, ve které se rodí placenta, pupečník a plodové obaly. Ţena můţe v této době cítit slabé kontrakce při odlučování a vypuzování placenty. Placenta je orgán, který během těhotenství zajišťuje kontakt mezi organismem matky a plodu. Plod je placentou spojen pupečníkem, který vede plodu kyslík, ţiviny a odvádí z něj zplodiny metabolismu. Placenta by se měla porodit nejpozději hodinu po porodu dítěte. (Roztočil, 2008). 20

21 Čtvrtá doba porodní je dvouhodinový interval od porodu dítěte, kdy ţena zůstává v prostorech porodního sálu a je kontrolována porodní asistentkou, zda příliš nekrvácí a jak se zavinuje děloha, kontroluje případné šití. Po tuto dobu si můţe matka dítě nechat u sebe. Ţena v této fázi dostane napít, najíst a poté můţe jít do sprchy. Po 2 hodinách přechází ţena na šestinedělí. (Roztočil, 2008). Celková délka porodu je u kaţdé ţeny individuální. Obecně lze říci, ţe prvorodičky rodí okolo 6 12 hodin a vícerodičky okolo 3 9 hodin. Porod je ovlivněn mnoha faktory věkem, intervaly mezi porody, velikostí plodu a porodních cest, výţivou, psychikou ţeny, polohami při porodu a jiné. (Roztočil, 2008). Znalost ţeny průběhu a vedení porodu vede ke sníţení jejího strachu a úzkosti z porodu. (Dušová, 2003) Dýchání Součástí kurzů je také nácvik dýchání během porodu. V první době porodní je důleţité břišní dýchání, které ţena pouţívá během kontrakcí. Břišní dýchání zajišťuje v době kontrakce dostatečný přísun kyslíku k miminku a uvolňuje od bolesti, kterou způsobuje nedostatek kyslíku ve svalech dělohy. (Sikorová, 2009). Ţena se můţe břišní dýchání naučit tím, ţe si přiloţí ruce na bříško a ty se jí musí zvedat při nádechu. (Bejdáková, 2006). Ţena se nadechuje nosem do bříška a vydechuje pootevřenými ústy. (Sikorová, 2009). Je důleţité, aby dýchala pomalu, popřípadě si u toho počítala do tří, protoţe rychlé dýchání můţe způsobit, ţe ţenu začnou brnět ústa a ruce z tzv. předýchání. Ke konci první doby je moţné uţít tzv. psí dýchání, které se uţívá při nutkání si tlačit, ale ještě to není moţné, protoţe porodní cesty nejsou dokonale otevřené. Ţena dýchá jakoby pouze do krku, nejedná se o rychlý nádech a výdech do plic. Psí dýchání lze nacvičit v koleno prsní poloze. V dnešní době se spíše od psího dýchání upouští, protoţe můţe vzniknout alkalóza organismu, kdy ţena cítí pocit mdloby a necitlivost končetin. (Sikorová, 2009). Pro druhou dobu porodní je charakteristický hluboký nádech do plic (např. jako při potápění), zadrţení dechu a tlačení. Kdyţ ţena provede správný nádech do plic, plíce zvětší svůj objem, a tím zatlačí na bránici, která zvýší účinnost břišního lisu, který s kontrakcemi napomáhá porodu plodu. (Sikorová, 2009). V druhé době porodní se tlačí do konečníku, tedy jako při vyprazdňování. Čím déle dokáţe ţena zadrţet dech, tím 21

22 lépe, protoţe kontrakce v této době mohou trvat i minutu, kdy by ţena měla tlačit. (Bejdáková, 2006). U porodu ţena většinou nezvládne na tak dlouhou dobu zadrţet dech, proto je dobré se naučit tzv. přidechnutí, kdy ţena nevydechne, ale rychle a krátce se nadechne. Existuje také tzv. předechnutí, ţena zprudka vydechne, kdyţ uţ nemůţe vystačit s dechem, a okamţitě se nadechne znovu. (Sikorová, 2009). Pokud se ţena naučí dýchání správně ovládat během dob porodních, zvládne tak lépe bolestivé kontrakce, které si prodýchá Úlevové polohy Součástí předporodních kurzů by měl být nácvik vhodných úlevových poloh a poloh k porodu. Je dobré si tyto polohy nacvičit a vyzkoušet, protoţe v době, kdy ţena má bolestivé děloţní kontrakce, není schopna přemýšlet nad tím, jak zaujmout polohu, kterou nemá vyzkoušenou. (Sikorová, 2009). Porod je veliká zátěţ pro organismus, jak fyzická tak i psychická, proto je vhodné mít u porodu partnera nebo někoho blízkého, který dokáţe pomoci rodičce zaujmout úlevové polohy a dokáţe se také do úlevových poloh sám zapojit. (Sikorová, 2009). Poloh vyuţitelných v první době porodních je spousta. (viz příloha 1). Poloha na zádech tuto polohu si ţena většinou zvolí sama, ale při této poloze dochází ke stlačení cév a menšímu zásobení miminka kyslíkem, proto by ţena měla tuto polohu zaujímat pouze v případě, ţe se miminku daří dobře a porod není touto polohou ovlivněn. (Rodina, 2007). Polosed tuto polohu lze vyuţít v průběhu celého porodu. Při této poloze dochází k vyuţití gravitace, čímţ se zvětší rozměry pánevního vchodu a miminko je lépe okysličené. V této poloze rodička můţe také odpočívat. (Rodina, 2007). Boční polohy uplatňují se v první i druhé době porodní. Vyuţívají se především k odpočinku rodičky a k správnému vstupu hlavičky miminka do pánve. Tato poloha není vhodná, pokud hlavička miminka je příliš vysoko a porod nepostupuje. (Rodina, 2007). V první době porodní si lze dát mezi nohy polštářek či overball a ve druhé době si ţena přitáhne nohu k bříšku a přidrţuje si nohu pod kolenem. (Babyweb, 2009). 22

23 Kolmé polohy tyto polohy vyuţívají gravitaci a vliv vedoucí části děťátka, která více tlačí na spodní část dělohy a ta se pod tímto tlakem účinněji otevírá, dochází k sílení stahů a miminko lépe sestupuje do porodních cest. Tyto polohy se vyuţívají především v druhé době porodní. Ţena můţe vyuţít rovného sedu, dřepu, podpůrného dřepu, závěsu s pomocí partnera či ribstolu, chůze. Rodička můţe také vyuţít sedu na porodní stoličce, ale tuto polohu nesmí zaujímat příliš dlouhou dobu, aby nevznikl otok vnějších rodidel. Sed na porodní stoličce rozšiřuje pánevní vchod a miminko rychleji sestupuje porodními cestami, na tomto se podílí i trup ţeny, který stlačuje vrchol dělohy a tlačí miminko níţe. (Rodina, 2007). Polohy v předklonu mohou je vyuţít ţeny s bolestmi zad v první i druhé době porodní a vedou k lepší rotaci miminka v pánvi. Tuto polohu lze zaujmout vestoje, vsedě a v kleku. Pokud ţena tuto polohu zaujímá ve stoje či na baloně, můţe se při ní kolébat či pohupovat pánví. (Rodina, 2007). Poloha na všech čtyřech končetinách vyuţívá se během celého porodu. Pomáhá v rotaci miminka, sniţuje otok branky. (Rodina, 2007). Poloha koleno prsní vyuţívá se jako antigravitační poloha, kterou lze uţít při bolestech zad a pokud ţena trpí hemeroidy. Vyuţívá se před vstupem hlavičky do pánve k tomu, aby bylo správné vstupování hlavičky. (Rodina, 2007) Masáţe těhotných Masáţe v těhotenství ovlivňují fyzický i psychický stav ţeny. Ţena můţe mít bolesti v bederní oblasti zad, v oblasti kostrče, sedacího nervu, ramen, lopatek, nebo otoky. Masáţe by měl provádět vyškolený pracovník, protoţe zná kontraindikace jednotlivých masáţních technik a jeho přístup musí být individuální. Pokud se partner chystá zúčastnit se porodu, je dobré, aby se naučil jednoduché a bezpečné masáţní tahy. U těhotných lze vyuţít tlakovou myofasciální techniku podle T. Bowena, manuální lymfatickou drenáţ nebo aromaterapeutickou masáţ. (Schützová, 2005). Aromaterapeutická masáţ provádí se s vyuţitím vonných a aromatických olejů, které napomáhají těhotné vyrovnat se s fyzickou i emocionální stránkou 23

24 těhotenství, porodu a období po něm. Správné a přiměřené uţití esenciálních olejů poskytuje ţenám podporu a úlevu. Mezi vhodné oleje patří bergamot, citron, levandule, růţe, mandarinka, heřmánek a jiné. Pomocí olejů lze ovlivnit bolesti v kříţi, ranní nevolnosti, zácpu, pálení ţáhy, bolavé prsy. V první době porodní je dobré pouţít směs s šalvějí muškátovou a jasmínem, na posílení stahů působí majoránka. (Schützová, 2005). Manuální lymfatická drenáţ provádí se nasucho, mírnými, pomalými, kruhovými tahy. Má vliv na mízní a nervový systém, příčně pruhované svaly a detoxikaci. Tato metoda má velké mnoţství kontraindikací, proto ji smí provádět pouze vyškolený terapeut. (Schützová, 2005). Tlaková myofasciální technika podle T. Bowena jde o velmi šetrnou manipulaci se svaly a šlachami, kde je důleţitý Bowenův pohyb, který terapeut provede svými prsty nebo palci přes sval nebo šlachu. (Schützová, 2005). Jiné masáţe lze vyuţít při porodu, kde nejvíce porodní bolesti zasahují podbřišek a kříţovou oblast zad. Masáţí těchto míst, se zlepší prokrvení dělohy a pochvy, a tím ţena ucítí úlevu od bolesti a křečí. Masáţe se provádí v době kontrakce spolu s břišním dýcháním. (Volejníková, 2002). Masáţ kříţové oblasti provádí se hlazením dlaní, třením pěstí ruky, sprchou, masáţním válečkem nebo míčkem. Ţena si masáţ provádí sama nebo ji můţe pomoci partner či porodní asistentka. (Volejníková, 2002). Masáţ podbřišku dělá se malíkovými hranami rukou, buď hlazením, nebo silnějším třením, od symfýzy směrem do strany a vzhůru a zpět nad třísla. (Volejníková, 2002). Tlaková masáţ tzv. akupresura, vede k oslabení porodních bolestí, protoţe částečně přeruší spojení mezi dělohou a mozkovou kůrou. Lze ji vyuţít při kříţových i podbřiškových bolestech, kdy si ţena přiloţí ruce ze strany pánve, aby palce směřovaly k pupku a ostatní prsty vzad ke kříţové oblasti. Při předklonu ţena ucítí spinu illicu anterior superior, kde na vnitřní ploše vyhmatá citlivý bod, do kterého při porodních bolestech a po hlubokém nádechu vmáčkne palce. (Volejníková, 2002). 24

25 2.5.5 Prostředky tlumící bolest Porodní bolesti jsou součástí přirozeného porodu. I přesto, ţe se ţena můţe na bolest připravovat po dobu celého těhotenství, bolest přestane cítit s porodem plodu jako emočně kladně nabytým záţitkem a odměnou. (Ratislavová, 2008). Tělo rodičky reaguje na porodní bolesti vylučováním hormonu adrenalinu, který jí dodává sílu, endorfinů, který tlumí bolest a oxytocinu, který má za úkol zlepšovat náladu a způsobuje určitý útlum paměťových center a tím zvyšuje práh bolesti. Oxytocin podávaný během porodu v infúzi, však tyto účinky nemá. (Ratislavová, 2008). Porodní bolesti ţena nejvíce cítí v podbřišku a kříţové oblasti zad. (Ratislavová, 2008). Vnímání bolesti je u kaţdé ţeny individuální a je třeba k ní tak přistupovat. Intenzita bolesti můţe souviset s přípravou těhotné na porod, s dysmenoreou, s váhou rodičky a dítěte. Vliv na vnímání bolesti má také předchozí zkušenost, při které si ţena osvojila jiţ jisté dovednosti ke zvládnutí bolestivých podnětů. Ţeny, které mají zkušenosti z předchozího porodu, srovnávají další porod co do bolestivosti, délky trvání a průběhu. Rodička, která měla předchozí porod dlouhý a komplikovaný, bude emočně zatíţená pro porod následující. Pokud ţena poprvé rodila císařským řezem, můţe ji znejišťovat porod vaginální, protoţe nebude připravená na bolestivost kontrakcí a jiné. Významným faktorem pro zvládnutí bolestí je podpora ţeny během porodu. (Ratislavová, 2008). Mezi běţně pouţívané psychologické metody tlumení bolesti, které sniţují vnímání porodní bolesti, patří: Relaxace znamená uvolnění, zvolnění, zbavení se napětí, uklidnění, odpočinutí. Relaxační metody jsou progresivní svalová relaxace, Schulzův autogenní relaxační trénink, dotyková relaxace, speciální meditativní a dechové techniky relaxace, imaginativní techniky, vizualizace. Různé metody relaxace můţe ţena nacvičit v předporodních kurzech, ale i nezkušenou rodičku můţe porodní asistentka při porodu vybídnout k tomu, aby zhluboka dýchala, uklidnila se a uvolnila. (Ratislavová, 2008). Pro uklidnění rodičky lze také podat inhalačně kyslík. Dechová cvičení uvolňují ducha i tělo a pomáhají uchovávat energii na porod. Při dechovém cvičení si ţena uvědomuje vlastní tělo. (Murkoffová, 2007). 25

26 Odvedení pozornosti ţenu můţeme poţádat, aby se více soustředila na dýchání během porodu, na relaxaci svalů, na vnímání prováděné masáţe, aplikaci tepla nebo vyuţití sprchy. Pozornost můţeme také odvést poslechem hudby. (Ratislavová, 2008). Kognitivní metody porodní asistentka by měla zjistit ţeninu představu o porodu a jeho průběhu, jak vnímá bolesti, případně můţe pozměnit situaci a pomoci rodičce ji zvládnout, např. reakce na bolest. Předporodní kurzy v tomto směru podávají dostatek informací, a tím navodí celkově pozitivní postoj k porodu. (Ratislavová, 2008). Behaviorální metody základem této metody je aktivita rodičky, kdy ţena zná postupy, jak zvládnout bolest. V předporodních kurzech tuto metodu zastupuje nácvik poloh vhodných během porodu a cvičení. Pohupování a pohyb mají také vliv na bolest. (Ratislavová, 2008). Psychoterapeutický vztah záţitek z bolesti je také ovlivněn vztahem porodní asistentky s rodičkou. Kladný vliv na tlumení bolesti má harmonický vztah, informovanost, empatie, dotekový kontakt, akceptace rodičky jako sobě rovné, věnování pozornosti a času, důvěra. (Ratislavová, 2008). Prostředí prostředí porodních sálů velmi ovlivňuje proţitek z porodu. Porodní asistentka by měla ţeně zajistit klidnou a intimní atmosféru, ve které můţe své pocity sdílet s někým blízkým a dát volnost svému chování. Prostředí sálu by mělo být útulné a ţena by se neměla cítit, ţe je pozorována. (Ratislavová, 2008). K méně vyuţívaným psychologickým metodám tlumení bolesti patří sugesce a hypnóza. Neoddělitelnou součástí porodních sálů by mělo být poskytnutí anestezie a analgezie, epidurální či spinální tak, aby porod byl pro ţenu a plod co nejmenším zatíţením. (Kobilková, 2005). V dnešní době je jiţ mnoho ţen na analgezii informováno, ale pokud ţena o této moţnosti neví, je dobré ji včas informovat, aby ji mohla zváţit a lékař/ka, tak můţe vyhovět jejímu přání. Je však důleţité, aby personál upozornil ţenu i na negativní účinky této analgezie, jako je např. zpomalení první doby porodní. Pokud je anestezie aplikována, je důleţité, aby lékař, který anestezii aplikoval, byl během porodu k dispozici. Pokud se ţena rozhodne vyuţít tohoto způsobu tlumení bolesti, nesmí rodit ve vodě, ani v ní trávit první dobu porodní. (Procházková, 2006). 26

27 Látky s anestetickým účinkem dělíme na látky s místním účinkem a s celkovým účinkem. Lékař vţdy musí zváţit aplikaci analgetik či anestetik, aby nenarušil přirozený porodní děj a nepoškodil matku a dítě. Podání anestetik či analgetik není jedinou moţnou volbou, jak tlumit bolest během porodu. Nejen ţe ţena můţe vyuţít sprchu, masáţe, dýchací a uvolňovací techniky, ale můţe vyzkoušet také akupunkturu, hypnózu, Le Boyerovou metodu. (Kobilková, 2005). Místní anestezie bolest lze ovlivnit jen v určité části těla. Při porodu toho lze např. vyuţít při episiotomii, tedy nástřihu hráze, aplikací mezokainu. Epidurální analgezie umoţňuje znecitlivění větší části těla, většinou dolní poloviny těla rodičky. Epidurální analgezie lze vyuţít při císařském řezu. (Kobilková, 2005). Celková analgezie při této analgezii se podávají sedativa, trankvilizéry a narkotika. K této analgezii patří injekční i inhalační forma podání. Uţívá se hlavně při císařském řezu. (Kobilková, 2005) Partner u porodu Přítomnost partnera u porodu byla poprvé praktikována v 60. letech v USA a v Československu v roce 1984 ve znojemské nemocnici. (Ratislavová, 2008). Nejen přítomnost partnera u porodu, ale také matky, kamarádky či duly, navozuje u ţeny pocit bezpečí, důvěry a sniţuje u těhotné pocit strachu z neznámého prostředí i vnímání bolesti, tím ţena lépe překoná stres. Přítomnost otce u porodu či jiné blízké osoby rodičky sniţuje pravděpodobnost potřeby analgezie a operačního ukončení porodu plodu. (Procházková, 2006). Přítomnost partnera u porodu je trend dnešních módních směrů, které jsou zmiňovány v tisku či jiných sdělovacích prostředcích, ale partneři by se tímto neměli nechat ovlivnit a měli by jednat dle svých pocitů. Zda bude u porodu, by měli partneři společně prodiskutovat a navzájem svá rozhodnutí respektovat, protoţe kaţdý můţe tuto citlivou situaci vnímat rozdílně. (Procházková, 2006). Partneři by měli spolu o přítomnosti u porodu hovořit a říci si, co od něho očekávají. Ţena nemůţe svého partnera nutit, aby byl přítomen porodu a naopak, muţ nemůţe vyţadovat přítomnost porodu, pokud si to jeho ţena nepřeje. Ţeně můţe být nepříjemné se partnerovi ukazovat v bolestivé a intimní situaci jako je porod. Přítomnost partnera 27

28 u porodu umoţňuje oběma partnerům proţít společný záţitek z narození nového člena rodiny a působí kladně na chování rodičky. (Procházková, 2006). Porod můţe být pro partnera jednak pozitivním záţitkem, ale také psychickým traumatem. Velkou roli hraje připravenost partnera na porod, např. z předporodní přípravy či z předešlé zkušenosti. (Procházková, 2006). V kurzech předporodní přípravy probíhá příprava celého páru na porod, otec je poučen o průběhu porodu, o moţnostech jeho pomoci, o nácviku pomocných technik, ale také o moţných komplikacích. Není však podmínkou absolvovat kurz předporodní přípravy k tomu, aby mohl být partner přítomen porodu. (Ratislavová, 2008). Personál porodního sálu by neměl přítomnost partnera u porodu přehlíţet či brát jako obtíţ, protoţe v některých situacích můţe být nápomocný. Při komplikacích během porodu není nutné partnera vykázat z porodního sálu, ten většinou ocení zvýšenou péči o matku a dítě, ale záleţí na závaţnosti situace, na povaze partnera, na zvyklostech porodního sálu a na přístupu personálu. (Procházková, 2006) Ţivotospráva v těhotenství Většina těhotenství probíhá fyziologicky, a tak není potřeba, aby ţena přestávala vykonávat své zaměstnání. Je však vhodné, aby těhotná dodrţovala správnou ţivotosprávu, a tím předešla komplikacím. (viz příloha 2). Těhotná ţena by neměla jíst těţká jídla, také kořeněná jídla mohou mít negativní účinky. Díky dnešnímu blahobytu ţen pozorujeme dostatečný aţ zvýšený energetický příjem, který by měl být kcal za den. Kalorický příjem má vliv na růst plodu, placenty, mnoţství plodové vody a na podpůrné tkáně matky. Pro těhotenství jsou důleţité bílkoviny, vápník, ţelezo a kyselina listová. Bílkoviny jsou důleţité pro výstavbu a obnovu tkání matky i plodu, nalezneme je v masu, rybách, drůbeţi a mléčných výrobcích. V těhotenství se můţeme setkat s nedostatečnou spotřebou ţeleza. Dostatek ţeleza jí můţe zajistit dostatečná konzumace potravin s obsahem ţeleza. Potraviny, které obsahují ţelezo, jsou rostlinnými produkty např. všechny druhy zrn, cereálie a pečivo obohacené ţelezem, tmavě zelená listová zelenina a sušené ovoce, maso. Těhotné ţeny také trpí často nedostatkem vápníku, který můţe způsobit kazivost zubů, ţena můţe vápník přijímat v mléce a mléčných výrobcích. Kyselina listová se podílí na tvorbě a zrání červených i bílých krvinek v kostní dřeni. Je také dobré ji brát během prvního trimestru, jako 28

29 prevenci vrozených vývojových vad. Kyselinu listovou nalezneme v játrech, ledvinách, měsíčních fazolích, tmavě zelené listové zelenině, v libovém hovězím masu, bramborách, celozrnném chlebu a v oříškách. V těhotenství musí ţena také doplňovat hořčík, který je důleţitý pro metabolismus energie a bílkovin, jeho nedostatek vede ke křečím. Křeče mohou způsobit předčasné stahování dělohy a tím předčasný porod. Hořčík nalezneme v zelené zelenině, bobulovitém ovoci, banánech, pomerančích, ořechách, celozrnném chlebu a mléčných výrobcích. Ţena by měla také přijímat dostatek jódu, který nalezneme v mořských rybách a jejich výrobcích. Těhotná ţena by neměla kouřit, pít alkohol a černou kávu ve velkém mnoţství. Uţívání léků musí zváţit s lékařem, protoţe mnohé léky procházejí placentou a působí na plod. (Kobilková, 2005, Leifer, 2004). Základem pro těhotnou ţenu je dostatek spánku, nejméně 8 9 hodin denně, čisté a vhodné prádlo je samozřejmostí. Ţena by měla nosit bavlněné oblečení, které ji nebude tlačit na rostoucí bříško a zároveň pro ni bude pohodlné. Těhotná ţena by neměla nosit boty na vysokém podpatku, nýbrţ pohodlné s nízkým a širokým podpatkem. (Kobilková, 2005) Cvičení v kurzech Porod lze přirovnat ke sportovnímu výkonu, na který je vhodné se připravit. Dobrá fyzická kondice před otěhotněním je základ pro zvládání fyzických nároků těhotenství a porodu. (Chmel, 2008). Tělesná aktivita v průběhu těhotenství je velmi specifická a kaţdá maminka k ní musí přistupovat individuálně. Je mnoho aktivit, které ţena musí vypustit nebo změnit, jeţ byly součástí jejího dosavadního ţivota. Byl prokázán kladný vliv cvičení na ţenu, ale nejsou důkazy o vlivu cvičení na hmotnost či donošenost plodu. Pokaţdé nejvíce záleţí na zdravotním stavu budoucí maminky, jejímu předešlému stylu ţivota a trénovanosti. Ţivotní tempo se v těhotenství zmírňuje vzhledem ke zvýšeným nárokům na organismus i v klidu. Některé sportovní aktivity se stanou nebezpečnými pro vývoj plodu, jiné se mohou provozovat s úpravami po dobu gravidity a s některými můţe ţena nyní začít, například gravidjóga. Postupem času musí ţeny přizpůsobit přijatelné sporty k pokročilosti gravidity. Mohou totiţ vznikat problémy, jako jsou bolesti v zádech, bolesti nohou, ale i horší pohyblivost. (Bejdáková, 2006). 29

30 Cílem jakékoliv tělesné aktivity v těhotenství je udrţení optimální kondice nikoli zvyšování výkonnosti. Jde o kondici fyzickou i psychickou. Vhodné cvičení pomáhá zvládnout nároky organismu v graviditě a po porodu pomáhá rychlejšímu návratu k výchozí tělesné proporci. (Bejdáková, 2006). Speciální cvičení pro těhotné se snaţí ţeny připravit na porod tak, aby jeho průběh byl co nejlehčí a zbytečně nevyčerpával jak matku, tak i dítě, také se snaţí udrţet nastávajícím maminkám fyzickou i psychickou kondici, zaměřuje se na posílení svalů, nácviku relaxace a dýchání k porodu. Příznivě také ovlivňuje změny, které nastávají během těhotenství, a tím udrţuje optimální zdravotní stav ţeny. Před začátkem cvičení je vhodné, aby se nastávající maminka poradila se svým lékařem. I ţeny s rizikovým těhotenstvím mohou některé cviky provádět bez omezení. Při cvičení je důleţité myslet na prohloubené dýchání, aby tělo ţeny a plod byly dobře zásobovány kyslíkem. Vhodná jsou také dechová a relaxační cvičení. (Bejdáková, 2006). V současnosti mají ţeny široký výběr z mnoha těhotenských kurzů cvičení. Mohou zahrnovat cvičení s vyuţitím velkých i malých míčů, gravidjógu, plavání, pilates i aerobik, nesmí se zapomínat na posílení pánevních svalů. Je třeba brát v úvahu, ţe cvičení jsou i různě náročná. Tyto kurzy obvykle probíhají několik týdnů, většinou jednu hodinu týdně, ovšem aby cvičení bylo účinné, měla by ţena cvičit doma alespoň 2 3 týdně. Je vhodné vybírat takové kurzy, které jsou rozděleny do skupin podle trimestrů, jelikoţ kaţdý trimestr má své specifikum. (Bejdáková, 2006). (viz příloha 3). V 1. trimestru není ţena omezována rostoucím bříškem, proto má na výběr z mnoha cviků. Měla by se však vyvarovat výpadům, skokům a cvičení ve visu. Druhý trimestr omezuje ţenu rostoucím bříškem, neměla by zařazovat cviky v lehu na břiše či na zádech a 3. trimestr provází příprava k porodu. V tomto období se nacvičují techniky dýchání v dobách porodních, masáţe (pokud kurz těhotná navštěvuje s partnerem), ale i automasáţe, např. lýtek. (Bejdáková, 2006). Pravidelná těhotenská cvičení pomáhají matku připravovat na porod a předem ji připravují na následné změny organismu. Cvičení napomáhá jak fyzické připravenosti k porodu, tak stránce psychické, která hraje při porodu důleţitou roli. Nastávající maminka lépe spolupracuje a můţe i ovlivnit rychlost porodu, který se pro ni můţe stát příjemným nezapomenutelným záţitkem. (Bejdáková, 2006). 30

31 Mezi rizikové sporty, které je dobré během gravidity vyloučit, se řadí: jízda na koni, tenis, lyţování, bruslení, squash, aerobik a mnoho dalších. U těchto sportů hrozí poranění, ovšem záleţí na zdravotním stavu matky a na tom, jak je v daném sportu zdatná. Při těchto sportech je velmi důleţitý individuální přístup kaţdé ţeny a posudek gynekologa. Sporty, které je vhodné zcela vyloučit v graviditě, je kanoistika, vytrvalostní běh, potápění, míčové hry, horolezectví, cvičení na nářadí apod. (Bejdáková, 2006). 31

32 3 Praktická část 3.1 Metodika práce Výzkum mé bakalářské práce probíhal pomocí anonymních dotazníků. V úvodu dotazníku jsem se ţenám představila a seznámila je s důvodem a cíli mého výzkumu. Ţeny dotazník vyplňovaly zcela dobrovolně. Dotazník obsahoval 20 poloţek, část otázek byla uzavřených, část poloţek byla polouzavřených s moţností více odpovědí Zkoumaný soubor Rozdala jsem 130 dotazníků, které byly určeny těhotným ţenám v gynekologické ambulanci, v jakémkoli stádiu těhotenství Průběh výzkumu Dotazníky jsem umístila v gynekologické ambulanci, kde mi těhotné ţeny dotazníky vyplňovaly. Výzkum probíhal od ledna do konce března Ze 130 dotazníků mi bylo vráceno 111, z tohoto počtu jich bylo 11 neplnohodnotných. Po dosáhnutí 100. plnohodnotného dotazníku jsem výzkum ukončila. Návratnost zcela vyplněných dotazníků byla 77 % Zpracování získaných dat Výsledky mého výzkumu jsem zpracovala pomocí programu Microsoft Word a Microsoft Excel. Zpracovaná data jsem znázornila v tabulkách a grafech, které jsem doplnila komentářem. 32

33 3.2 Zpracovaná data Poloţka Věk těhotných Tab. 1: Věk těhotných Kolik Vám je let? N % % % % % % Σ % Obr. 1: Věk těhotných Ze 100 respondentek, které se zúčastnily mého šetření, bylo 15 (15 %) ţen ve věkové kategorii let, 53 (53 %) ţen bylo ve věkové kategorii let, 25 (25 %) ţen bylo ve věkové kategorii let, 6 (6 %) ţen bylo ve věkové kategorii let a 1 (1 %) ţena byla ve věkové kategorii let. 33

34 Poloţka Parita Tab. 2: Parita Po kolikáté jste těhotná? N % Poprvé % Podruhé % Potřetí % Vícekrát 6 6 % Σ % Obr. 2: Parita Ze 100 dotazovaných respondentek je 53 (53 %) ţen těhotných poprvé, 31 (31 %) ţen je těhotných podruhé, 10 (10 %) ţen je těhotných potřetí a 6 (6 %) ţen uvedlo, ţe jsou těhotné více jak potřetí. 34

35 Poloţka V kolikátém jste týdnu těhotenství? Tab. 3: Týden gravidity V jakém jste týdnu těhotenství? N % % % % Σ % Obr. 3: Týden gravidity Ze 100 respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, odpovědělo 7 (7 %) ţen, ţe je v 1. trimestru těhotenství, 39 (39 %) ţen je ve 2. trimestru těhotenství a 54 (54 %) ţen je ve 3. trimestru těhotenství. 35

36 Poloţka 1 Máte zájem o předporodní kurzy? Tab. 4: Zájem o předporodní kurzy Máte zájem o předporodní kurzy? N % Ano % Ne % Σ % Obr. 4: Zájem o předporodní kurzy Ze 100 respondentek, které mi vyplnily dotazníky, má 52 (52 %) ţen zájem o předporodní kurzy a 48 (48 %) ţen o kurzy předporodní přípravy zájem nemá. 36

37 Poloţka č. 2 Navštěvujete nebo hodláte navštěvovat předporodní kurz pro těhotné? Tab. 5: Návštěvnost předporodních kurzů Navštěvujete nebo hodláte navštěvovat předporodní kurz pro těhotné? N % Ano % Ne % Σ % Obr. 5: Návštěvnost předporodních kurzů Ze 100 respondentek, které se zúčastnily mého šetření, se rozhodlo 40 (40 %) ţen navštěvovat předporodní kurzy a 60 (60 %) ţen se rozhodlo kurzy předporodní přípravy nenavštěvovat. 37

38 Poloţka č. 3 Pokud kurz předporodní přípravy pro těhotné nenavštěvujete nebo nebudete navštěvovat, z jakého důvodu? Tab. 6: Důvody, proč ţeny kurz nenavštěvují Pokud kurz předporodní přípravy pro těhotné nenavštěvujete nebo nebudete navštěvovat, z jakého důvodu? N % Mám jiţ zkušenosti % Finanční důvody 2 3 % Dopravní dostupnost % Ţádný kurz v mém okolí není 3 5 % O ţádném kurzu nevím 1 2 % Na doporučení gynekologa 4 6 % jiné 8 13 % Σ % Obr. 6: Důvody, proč ţeny kurz nenavštěvují 38

39 Na tuto otázku odpovídalo 60 dotazovaných ţen a měly moţnost zatrhnout více odpovědí. 31 (50 %) ţen nenavštěvuje kurzy, protoţe má jiţ zkušenosti, 2 (3 %) ţeny uvedly finanční důvody, 13 (21 %) ţen zatrhlo dopravní dostupnost, 3 (5 %) ţeny uvedly, ţe nemají ţádný kurz v jejich okolí, 1 (2 %) ţena uvedla, ţe o ţádném kurzu neví, 4 (6 %) ţeny nenavštěvují kurz na doporučení gynekologa a 8 (13 %) ţen uvedlo jiné důvody. 39

40 Poloţka č. 4 Jaké kurzy navštěvujete? Tab. 7: Druhy kurzů Jaké kurzy navštěvujete? N % Jednorázové informativní schůzky v porodnicích % Mnohatýdenní kurzy 9 22 % Zatím neví 7 18 % Σ % Obr. 7: Druhy kurzů Ze 40 respondentek, které se rozhodlo navštěvovat předporodní kurz, 24 (60 %) ţen navštěvuje jednorázové informativní schůzky v porodnicích, 9 (22 %) ţen navštěvuje mnohatýdenní předporodní kurzy a 7 (18 %) dotazovaných ţen, kurz teprve začne navštěvovat, ale neví jaký druh. 40

41 Poloţka č. 5 Kde Váš kurz probíhá? Tab. 8: Kde kurz probíhá Probíhá Váš kurz v: N % V rámci nemocnice % V samostatném zařízení % Zatím neví 6 15 % Σ % Obr. 8: Kde kurz probíhá Ze 40 dotazovaných respondentek, 11 (27 %) ţen navštěvuje předporodní kurz v rámci nemocnice a 23 (58 %) ţen navštěvuje předporodní kurz v samostatném zařízení. Zbylých 6 (15 %) ţen kurz předporodní přípravy začne teprve navštěvovat a nejsou ještě rozhodnuty který. 41

42 Poloţka č. 6 Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? Tab. 9: Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? N % Ano % Ne 7 17,5 % Zatím neví 7 17,5 % Σ % Obr. 9: Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? Ze 40 respondentek, které se zúčastnily mého průzkumu, 26 (65 %) ţen navštěvuje předporodní kurzy s partnery, 7 (17,5 %) ţen navštěvuje kurzy samo a 7 (17,5 %) ţen ještě neví, zda budou kurzy navštěvovat s partnerem. 42

43 Poloţka č. 7 Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? Tab. 10: Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? N % % % % teprve začnu navštěvovat % Σ % Obr. 10: Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? Ze 40 respondentek, které se rozhodly navštěvovat předporodní kurz, 1 (2 %) ţena navštěvuje kurz od 1. trimestru, 20 (50 %) ţen navštěvuje kurz od 2. trimestru a 9 (23 %) ţen navštěvuje kurz od 3. trimestru. 10 (25 %) ţen, které se rozhodly kurz navštěvovat, zatím neví, od kdy kurz začnou navštěvovat. 43

44 Poloţka č. 8 Dává Vám předporodní kurz to, co jste očekávala? Tab. 11: Splněná očekávání od kurzu Dává Vám předporodní kurz to, co jste očekávala? N % Ano % Ne 2 5 % Zatím neví 9 23 % Σ % Obr. 11: Splněná očekávání od kurzu Ze 40 dotazovaných respondentek odpovědělo 29 (72 %) ţen, ţe předporodní kurz jim dává to, co od něj očekávaly, 2 (5 %) ţeny odpověděly, ţe jim kurz nedal, co očekávaly a 9 (23 %) ţen bude předporodní kurz teprve navštěvovat. 44

45 Poloţka č. 9 Proč jste se rozhodla navštěvovat předporodní kurzy pro těhotné? Tab. 12: Důvody proč kurz předporodní přípravy navštěvuji Proč jste se rozhodla navštěvovat předporodní kurzy pro těhotné? N % Na doporučení 5 11 % Chtěla jsem získat více informací % Ze zvědavosti 2 4 % Ze strachu z porodu 3 6 % Jiné 2 4 % Σ % Obr. 12: Důvody proč kurz předporodní přípravy navštěvuji Na tuto otázku odpovídalo 40 ţen, které se zúčastnily mého výzkumu. Dotazované ţeny měly moţnost v této otázce zatrhnout více odpovědí. 5 (11 %) ţen navštěvuje předporodní kurz na doporučení gynekologa, 35 (74 %) ţen navštěvuje kurz, aby získaly více informací, 2 (4 %) ţeny kurz navštěvují ze zvědavosti, 3 (6 %) ţeny navštěvují předporodní kurz z důvodu, ţe cítí strach z porodu a 2 (4 %) ţeny uvedly jiné důvody, proč kurz navštěvují. 45

46 Poloţka č. 10 Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? Tab. 13: Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? N % V poradně pro těhotné % Od kamarádky 6 13 % Internet 5 10 % Tisk 0 0 % Jiné 5 10 % Σ % Obr. 13: Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? Na tuto otázku odpovídalo 40 respondentek a měly moţnost zatrhnout více odpovědí. 32 (67 %) ţen se o předporodních kurzech dozvědělo v poradně pro těhotné, 6 (13 %) ţen od kamarádky, 5 (10 %) ţen se o kurzech dozvědělo z internetu, 5 (10 %) ţen uvedlo jiný zdroj. Ţádná ţena neuvedla tisk. 46

47 Poloţka č. 11 Máte v blízkosti domova nějaký probíhající předporodní kurz pro těhotné? Tab. 14: Kurzy v blízkosti domova Máte v blízkosti domova nějaký probíhající předporodní kurz pro těhotné? N % Ano % Ne 5 13 % Σ % Obr. 14: Kurzy v blízkosti domova Ze 40 respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, uvedlo 35 (87 %) ţen, ţe mají v blízkosti domova probíhající předporodní kurz a 5 (13 %) dotazovaných ţen odpovědělo, ţe v blízkosti domova ţádný předporodní kurz nemají. 47

48 Poloţka č. 12 Měla jste v rámci kurzu moţnost prohlídky nemocnice? Tab. 15: Prohlídka porodnice v rámci kurzu Měla jste v rámci kurzu moţnost prohlídky nemocnice? N % Ano % Ne 2 5 % Zatím neví 6 15 % Σ % Obr. 15: Prohlídka porodnice v rámci kurzu Ze 40 respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, mělo 32 (80 %) ţen prohlídku porodnice v rámci kurzu, 2 (5 %) ţeny prohlídku porodnice v rámci kurzu neměly a 6 (15 %) ţen zatím neví, zda prohlídku budou mít. 48

49 Poloţka č. 13 Věříte, ţe cvičení má kladný vliv na průběh porodu? Tab. 16: Kladný vliv cvičení na průběh porodu Věříte, ţe cvičení má kladný vliv na průběh porodu? N % Ano % Ne 2 2 % Σ % Obr. 16: Kladný vliv cvičení na průběh porodu Ze 100 respondentek, které mi odpověděly na můj dotazník, odpovědělo 98 (98 %) ţen, ţe si myslí, ţe cvičení má kladný vliv na průběh porodu a 2 (2 %) ţeny si myslí, ţe ne. 49

50 Poloţka č. 14 Jaké předporodní kurzy by Vás zajímaly nejvíce? Tab. 17: Zájem o předporodní kurzy Jaké předporodní kurzy by Vás zajímaly nejvíce? N % Cvičení s vyuţitím velkých míčů 28 19,6 % Plavání 27 18,9 % Gravidjóga 16 11,2 % Tanec 14 9,8 % Speciální tělocvik pro těhotné 28 19,6 % Smíšené 26 18,2 % Jiné 4 2,8 % Σ % Obr. 17: Zájem o předporodní kurzy Na tuto otázku odpovídalo 40 ţen a měly moţnost zatrhnout více odpovědí. 28 (19,6 %) ţen má zájem o cvičení s vyuţitím velkých míčů, 27 (18,9 %) ţen má zájem o plavání, 16 (11,2 %) ţen by mělo zájem o gravidjógu, 14 (9,8 %) ţen má zájem o tanec, 28 (19,6 %) ţen uvádí zájem o speciální tělocvik pro těhotné, 26 (18,2 %) ţen by upřednostňovalo kurzy smíšené a 4 (2,8 %) ţeny uvedly jiné. 50

51 Poloţka č. 15 Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? Tab. 18: Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? N % Ano % Ne % Σ % Obr. 18: Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? Ze 100 respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, odpovědělo 56 (56 %) ţen, ţe před otěhotněním sportovaly, 44 (44 %) ţen odpovědělo, ţe před otěhotněním nesportovalo. 51

52 Poloţka č. 16 Cvičíte doma? Tab. 19: Cvičíte doma? Cvičíte doma? N % Ano % Ne % Σ % Obr. 19: Cvičíte doma? Ze 100 dotazovaných ţen, uvedlo 56 (56 %) ţen, ţe doma cvičí a 44 (44 %) ţen uvedlo, ţe doma necvičí. 52

53 Poloţka č. 17 Omezila jste nějaký sport během Vašeho těhotenství, který jste předtím provozovala? Tab. 20: Omezení sportu během těhotenství Omezila jste nějaký sport během Vašeho těhotenství, který jste před tím provozovala? N % Ano % Ne % Σ % Obr. 20: Omezení sportu během těhotenství Ze 100 dotazovaných respondentek, odpovědělo 50 (50 %) ţen, ţe sport omezily během těhotenství, který předtím provozovaly a 50 (50 %) ţen, odpovědělo, ţe ţádný sport neomezily během těhotenství, který předtím provozovaly. 53

54 4 Diskuse V bakalářské práci jsou uvedeny informace o psychických a fyzických změnách těhotných ţen a o předporodních kurzech. V celém těhotenství ţeny hraje důleţitou roli psychika, a proto je důleţité, aby se ţena mohla v jakékoli chvíli na někoho obrátit, tuto roli by měla zaujímat porodní asistentka, kterou ţena můţe navštívit v domácím prostředí. Mého výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentek, které byly v různém stádiu těhotenství. Výsledky mého výzkumu mohou být ovlivněny, protoţe výzkumu se zúčastnily prvorodičky, druhorodičky i vícerodičky. První část mého dotazníku je zaměřena na věk těhotných, paritu a týden těhotenství. Na poloţku, kolik je ţenám let, odpovědělo 15 ţen (15%) respondentek, ţe jsou ve věkové kategorii let, 53 (53 %) ţen jsou ve věkové kategorii let, 25 (25 %) ţen jsou ve věkové kategorii let, v kategorii let je 6 (6 %) ţen a v kategorii let je 1 (1 %) ţena. Této části se zúčastnilo 100 (100 %) respondentek. Poloţky, po kolikáté jsou ţeny těhotné, se zúčastnilo 100 (100 %) respondentek. 53 (53 %) ţen odpovědělo, ţe jsou těhotné poprvé, 31 (31 %) ţen je těhotných podruhé, 10 (10 %) ţen odpovědělo, ţe jsou těhotné potřetí a odpověď, ţe je ţena těhotná povícekrát zvolilo 6 (6 %) ţen. Na další poloţku, týkající se týdne těhotenství, odpovídalo 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu. 7 (7 %) ţen uvedlo, ţe jsou 0 12 týdnu těhotenství, ve týdnu těhotenství je 39 (39 %) ţen a 54 (54 %) ţen uvedlo, ţe jsou v rozmezí mezi týdnem těhotenství. Další skupina otázek se týkala zájmu těhotných o předporodní kurzy, zda je navštěvují nebo nenavštěvují a z jakého důvodu. Zájem o předporodní kurzy uvedlo 52 (52 %) ţen a 48 (48 %) ţen uvedlo, ţe o předporodní kurzy zájem nemají. Této poloţky se zúčastnilo 100 (100 %) respondentek. 54

55 Na poloţku, zda ţeny předporodní kurz navštěvují nebo hodlají ho navštěvovat, odpovídalo 100 (100 %) ţen. 40 (40 %) ţen se rozhodlo, ţe předporodní kurz navštěvovat budou nebo ho jiţ navštěvují a 60 (60 %) ţen uvedlo, ţe kurz nenavštěvují ani ho navštěvovat nebudou. Hypotéza, ţe více jak polovina ţen má zájem o předporodní kurz přípravy, se mi potvrdila. Poloţky, pokud kurz předporodní přípravy pro těhotné nenavštěvujete nebo nebudete navštěvovat, se zúčastnilo 60 ţen a měly moţnost zvolit více odpovědí. 31 (50 %) ţen uvedlo, ţe mají jiţ zkušenosti, proto kurz nenavštěvují, 2 (3 %) ţeny uvedly, ţe kurz nenavštěvují z finančních důvodů, 13 (13 %) ţen zvolilo moţnost dopravní dostupnost, 3 (5 %) ţeny neví o ţádném probíhajícím kurzu ve svém okolí, 1 (2 %) ţena uvedla, ţe o ţádném kurzu neví, 4 (6 %) ţeny kurz nenavštěvují na doporoučení gynekologa z různých příčin, např. riziko infekce u plavání, rizikové těhotenství, a 8 (13 %) ţen uvedlo jiné důvody, proč kurz nenavštěvují, jako jsou např. časové důvody, jedna ţena uvedla, ţe chodí sama plavat a vše si najde na internetu, další ţena uvedla, ţe by raději vyuţila návštěvu porodní asistentky v domácnosti. Další skupina otázek se týkala pouze ţen, které předporodní kurz navštěvují nebo ho hodlají navštěvovat. Na poloţku, jaké kurzy navštěvujete, odpovídalo 40 (100 %) ţen. Jednorázové informativní schůzky v porodnicích navštěvuje 24 (60 %) ţen, 9 (22 %) ţen navštěvuje mnohatýdenní kurzy a 7 (18 %) ţen se ještě nerozhodlo, který kurz budou absolvovat. Poloţky, kde váš kurz probíhá, se zúčastnilo 40 (100 %) ţen. 11 (27 %) ţen vybralo moţnost, ţe jejich kurz probíhá v rámci nemocnice, 23 (58 %) ţen zvolilo moţnost, ţe jejich kurz probíhá v samostatném zařízení a 6 (15 %) ţen ještě místo, kde kurz budou navštěvovat, neuvedlo. Na poloţku, zda navštěvují předporodní kurz s partnerem, odpovědělo 26 (65 %) ţen, ţe s nimi partner kurz navštěvuje, 7 (17,5 %) ţen navštěvuje kurz sama a 7 (17,5 %) ţen ještě neví, zda s nimi partner kurz začne navštěvovat. Na tuto poloţku odpovídalo celkem 40 (100 %) ţen. Dále jsem se těhotných ptala, od kolikátého týdne předporodní kurz navštěvují. Na tuto poloţku odpovídalo 40 (100 %) respondentek. 1 (2 %) ţena odpověděla 0 12 týdne, 20 55

56 (50 %) ţen odpovědělo týden těhotenství, 9 (23 %) ţen týden těhotenství a 10 (25 %) ţen začne kurz předporodní přípravy teprve navštěvovat. Na poloţku, zda ţenám kurz předporodní přípravy dává to, co od něj očekávaly, odpovídalo 40 (100 %) ţen. 29 (72 %) ţen odpovědělo ano, 2 (5 %) ţeny odpověděly ne a 9 (23 %) ţen kurz začnou teprve navštěvovat. Ţeny, které zvolily moţnost ne, mohly uvést, co jim v kurzu chybí, jedna ţena uvedla, ţe v kurzu postrádá péči o dítě a druhá ţena uvedla, ţe ji v kurzu chybí více informací o alternativním přístupu k těhotenství a porodu. Dále jsem se ptala, proč se ţeny rozhodly předporodní kurz navštěvovat. Ţeny mohly v této otázce uvést více odpovědí. 5 (11 %) ţen zvolilo odpověď, ţe kurz navštěvují na doporučení, 35 (75 %) ţen chtělo získat více informací, 2 (4 %) ţeny zvolily moţnost ze zvědavosti, 3 (6 %) ţeny uvedly moţnost strach z porodu a 2 (4 %) ţeny uvedly jiné důvody, jedna ţena uvedla, ţe chtěla získat základní informace a druhá ţena uvedla důvod, ţe kurz se rozhodla navštěvovat kvůli partnerovi, který chce jít k porodu. Na tuto poloţku odpovídalo 40 ţen. Na poloţku, kde se ţeny dozvěděly o předporodních kurzech, odpovídalo 40 ţen a měly opět moţnost vybrat více odpovědí. 32 (67 %) ţen zvolilo moţnost, ţe se o předporodních kurzech dozvěděly v poradně pro těhotné, 6 (13 %) ţen zvolilo moţnost od kamarádky, 5 (10 %) ţen uvedlo moţnost internet a 5 (10 %) ţen uvedlo jiný zdroj, např. gynekologii, školu, těhotenské cvičení. Moţnost, která uváděla tisk, nezvolila ţádná ţena. Také jsem se tázala ţen, zda mají v blízkosti domova nějaký probíhající kurz předporodní přípravy. 35 (87 %) ţen odpovědělo ano a 5 (13 %) ţen odpovědělo ne. Na tuto poloţku odpovídalo 40 (100 %) ţen. Poslední poloţkou skupiny otázek pro ţeny navštěvující předporodní kurz je, zda měly v rámci kurzu moţnost prohlídky nemocnice. Na tuto poloţku odpovídalo 40 (100 %) ţen. 32 (80 %) ţen zatrhlo moţnost ano, 2 (5 %) ţeny uvedly moţnost ne a 6 (15 %) ţen kurz začnou teprve navštěvovat. Poslední skupina otázek se týkala všech těhotných, které se zúčastnily mého výzkumu. Na poloţku, zda věří, ţe cvičení má kladný vliv na průběh porodu, odpovídalo 100 (100 %) ţen. 98 (98 %) ţen odpovědělo ano a 2 (2 %) ţeny uvedly, ţe si myslí, ţe 56

57 cvičení nemá kladný vliv na průběh porodu. Pokud ţeny odpověděly moţnost ne, chtěla jsem jejich vysvětlení. Ţeny uvedly důvod, protoţe kaţdý porod probíhá jinak. V další poloţce jsem se těhotných ţen dotazovala, jaké předporodní kurzy by je zajímaly nejvíce. Této poloţky se zúčastnilo 100 (100 %) ţen a měly moţnost zatrhnout více moţností. Moţnost cvičení s vyuţitím velkých míčů zvolilo 28 (19,6 %) ţen, předporodní kurz plavání zatrhlo 27 (18,9 %) ţen, o gravidjógu má zájem 16 (11,2 %) ţen, moţnost tanec uvedlo 14 (9,8 %) ţen, o speciální tělocvik pro těhotné má zájem 28 (19,6 %) ţen, smíšené kurzy zatrhlo 26 (8,2 %) ţen a 4 (2,8 %) ţeny uvedly moţnost jiné. Hypotéza, ţe o speciální tělocvik pro těhotné bude mít zájem nejvíce ţen z dotazovaných, se mi potvrdila částečně. Na poloţku, zda ţeny provozovaly nějaký sport před otěhotněním, odpovídalo 100 (100 %) ţen. 56 (56 %) ţen odpovědělo, ţe sport před otěhotněním provozovaly a 44 (44 %) ţen zvolilo moţnost, ţe před otěhotněním ţádný sport neprovozovaly. Dále mě zajímalo, zda těhotné ţeny cvičí doma. 56 (56 %) ţen odpovědělo, ţe si doma cvičí a 44 (44 %) ţen zvolilo moţnost ne. Na tuto poloţku odpovídalo 100 (100 %) ţen. V poslední poloţce dotazníku jsem se ţen ptala, zda omezily nějaký sport během těhotenství. Odpověď ano zvolilo 50 (50 %) ţen a odpověď ne také zvolilo 50 (50 %) ţen. Pokud ţeny uvedly moţnost ano, dotazovala jsem se jich, z jakých důvodů sport omezily. Některé ţeny uvedly na doporučení gynekologa, jiné se bály, ţe ublíţí plodu a některé zvolily moţnost jiné. Poslední otázkou bylo, jaký sport omezily. Nejčastější odpovědi patřil volejbal, aerobik, běh, lyţování, jízda na koni, hasičský sport, plavání. 57

58 5 Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na splnění dvou cílů. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají těhotné ţeny o předporodní kurzy zájem. Ze 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, má o předporodní kurzy zájem 52 (52 %) ţen, ale pouze 40 (40 %) ţen kurz předporodní přípravy navštěvuje nebo ho hodlá navštěvovat. První cíl byl splněn. Hypotéza, ţe více jak polovina ţen má zájem o předporodní kurz přípravy, se mi potvrdila. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké formy předporodních kurzů ţeny upřednostňují. Ze 100 (100 %) respondentek, které se zúčastnily mého výzkumu, má nejvíce ţen zájem o cvičení s vyuţitím velkých míčů, tuto odpověď zvolilo 28 (19,6 %) respondentek a o speciální tělocvik pro těhotné, kterou také zvolilo 28 (19,6 %) respondentek. Dále mají ţeny největší zájem o předporodní kurz plavání, který zvolilo 27 (18,9 %) respondentek. 26 (18,2 %) respondentek má zájem o smíšené předporodní kurzy. O gravidjógu má zájem 16 (11,2 %) ţen. Moţnost tanec uvedlo 14 (9,8 %) respondentek a 4 (2,8 %) ţeny uvedly moţnost jiné. Na základě těchto zjištěných údajů by ţeny nejvíce preferovaly cvičení s vyuţitím velkých míčů a speciální tělocvik pro těhotné. Druhý cíl byl splněn. Hypotéza, ţe o speciální tělocvik pro těhotné bude mít zájem nejvíce ţen z dotazovaných, se mi potvrdila částečně. Výsledky mé bakalářské práce mě uvedly do rozpaků. Předpokládala jsem, ţe o předporodní kurzy bude mít zájem více ţen a více ţen je bude navštěvovat. Je moţné, ţe jsem měla malý počet respondentek a také jsem se mohla dotazovat ţen, které rodily 58

59 po druhé či vícekrát, zda v předchozím těhotenství kurz předporodní přípravy navštěvovaly. Metoda dotazníku, kterou jsem pouţila v bakalářské práci, je z mého pohledu optimální. V krátkém čase lze oslovit velký počet respondentek, pro které je dotazník určen. Myslím si, ţe zájem o předporodní kurzy klesá proto, ţe v dnešní době si mnoho ţen najde informace v kníţkách, kterých je dnes spousta nebo na internetu, kde ovšem mohou být informace pravdivé, ale i ne. Ve většině měst v naší republice jsou nabídky kurzů velmi podobné. Jedná se o kurzy, kde se ţena seznamuje s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Výjimku tvoří velká města, kde nabídka předporodních kurzů je veliká. Můj názor je takový, ţe kdyby byly kurzy pestřejší a nabízely větší škálu moţností, zájem o ně by byl větší. Předporodní kurzy se nemusí týkat pouze seznámení se s těhotenstvím, porodem a šestinedělím, ale v málo jakém městě jsou různá cvičení uzpůsobena těhotným ţenám, proč tedy nezařadit do předporodních kurzů třeba tanec nebo gravidjógu? Myslím si, ţe pak by o kurzy měly zájem i ţeny, které rodí podruhé nebo potřetí, i kdyţ v předchozím těhotenství kurz navštěvovaly. Ţeny by si zde mohly zacvičit pod vedením zkušené lektorky a hodina by byla přizpůsobena těhotným ţenám. V současné době hraje velikou roli i finanční stránka, kterou by mohly alespoň o trochu ulehčit zdravotní pojišťovny, které by mohly do svých programů zahrnout příspěvek těhotným na předporodní přípravu. Bylo by dobré zvýšit informovanost o předporodních kurzech v gynekologických ambulancích např. poskytnutím letáčků nebo broţurek těhotným ţenám, protoţe většina lékařů nemá v ambulanci dostatek času, aby se mohli kaţdé ţeně věnovat individuálně. Měla by se také více rozšířit působnost porodní asistentky v soukromém sektoru. Právě porodní asistentka by měla ţenám poskytnout potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. (UNIPA, 2010). 59

60 Seznam pouţité literatury Literatura: BEJDÁKOVÁ, J.: Cvičení a sport v těhotenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN ČEPICKÝ, P.: Psychosomatické aspekty gynekologie a porodnictví. Moderní gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha, Levret, s. ISBN HALL, D. a kol.: The child surveillance handbook. 2. vyd. Oxford: Radcliffe Publishing Ltd, s. ISBN HUCH, R.: Šťastné těhotenství od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN CHMEL, R.: Otázky a odpovědi o porodu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN KOBILKOVÁ, J. et al.: Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, s. ISBN X LEIFER, G.: Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MURKOFFOVÁ, H.: Co čekat v radostném očekávání. 1. vyd. Praha: Slovart, s. ISBN RATISLAVOVÁ, K.: Aplikovaná psychologie porodnictví. 1. vyd. Praha: Reklamní ateliér Area, s. ISBN ROZTOČIL, A. a kol.: Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SIKOROVÁ, L.: Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. 2. vyd. Brno: Computer press, s. ISBN STOPPARDOVÁ, M.: Těhotenství od početí k porodu. 1. vyd. Praha: Fragment, s. ISBN ŠPAŇHELOVÁ, I.: Dítě: vývoj a výchova od početí do tří let. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN VOLEJNÍKOVÁ, H.: Cvičení v práci porodní asistentky. 3. vyd. Brno, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, s. ISBN

61 WESSELS, M., OELLERICH, H.: Cvičení v těhotenství a šestinedělí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Odborné časopisy: DUŠOVÁ, B.: Psychoprofylaktická příprava párů k porodu úloha porodní asistentky. Ošetřovatelství, Hradec Králové: sv. 5, č.1 2, s., 2003, ISSN X. Dostupné z WWW: <www. zsf.osu.cz >. HOLANCOVÁ, M.: Předporodní příprava. Porodní asistence. Praha: 2005, roč. 1, č. 1, s. ISSN Dostupné z WWW: < p prava_m.holancove_na_web_1.dil.doc>. PROCHÁZKOVÁ, M., MYŠÁKOVÁ, H.: Předporodní příprava předpoklad dobré spolupráce s rodičkou. Moderní babictví 9, Praha: Levret, s. ISSN SCHÜTZOVÁ, L.: Masáže těhotných. Moderní babictví 8, Praha: Levret, ISSN ŠINDELÁŘOVÁ, A.: Předporodní příprava. Moderní babictví 7, Praha: Levret, s. ISSN Internetové zdroje: NEBESKÁ, I.: Babywe.cz [online] [cit ]. Přirozené polohy a prostředí při porodu. Dostupné z WWW: < NEBESKÁ, I.: Babyweb.cz [online] [cit ]. Kdy jet do porodnice aneb Pět základních situací. Dostupné z WWW: < RIEDLOVÁ, O.: Rodina [online] [cit ]. Polohy při porodu I. Dostupné z WWW: < RIEDLOVÁ, O.: Rodina [online] [cit ]. Polohy při porodu II. Dostupné z WWW: < UNIPA [online] [cit ]. Kdo je porodní asistentka. Dostupné z WWW: < >. 61

62 Seznam tabulek Tab. 1: Věk těhotných Tab. 2: Parita Tab. 3: Týden gravidity Tab. 4: Zájem o předporodní kurzy Tab. 5: Návštěvnost předporodních kurzů Tab. 6: Důvody, proč ţeny kurz nenavštěvují Tab. 7: Druhy kurzů Tab. 8: Kde kurz probíhá Tab. 9: Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? Tab. 10: Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? Tab. 11: Splněná očekávání od kurzu Tab. 12: Důvody proč kurz předporodní přípravy navštěvuji Tab. 13: Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? Tab. 14: Kurzy v blízkosti domova Tab. 15: Prohlídka porodnice v rámci kurzu Tab. 16: Kladný vliv cvičení na průběh porodu Tab. 17: Zájem o předporodní kurzy Tab. 18: Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? Tab. 19: Cvičíte doma? Tab. 20: Omezení sportu během těhotenství

63 Seznam obrázků Obr. 1: Věk těhotných Obr. 2: Parita Obr. 3: Týden gravidity Obr. 4: Zájem o předporodní kurzy Obr. 5: Návštěvnost předporodních kurzů Obr. 6: Důvody, proč ţeny kurz nenavštěvují Obr. 7: Druhy kurzů Obr. 8: Kde kurz probíhá Obr. 9: Navštěvujete předporodní kurz s partnerem? Obr. 10: Od kolikátého týdne těhotenský kurz navštěvujete? Obr. 11: Splněná očekávání od kurzu Obr. 12: Důvody proč kurz předporodní přípravy navštěvuji Obr. 13: Kde jste se dozvěděla o předporodních kurzech pro těhotné? Obr. 14: Kurzy v blízkosti domova Obr. 15: Prohlídka porodnice v rámci kurzu Obr. 16: Kladný vliv cvičení na průběh porodu Obr. 17: Zájem o předporodní kurzy Obr. 18: Provozovala jste nějaký sport před otěhotněním? Obr. 19: Cvičíte doma? Obr. 20: Omezení sportu během těhotenství

64 Seznam příloh Příloha 1 Úlevové polohy Příloha 2 Potravinová pyramida Příloha 3 Předporodní kurzy Příloha 4 Dotazník 64

65 Přílohy

66 Příloha 1 Úlevové polohy Prostá poloha na zádech Poloha na zádech s mírně zvýšeným trupem

67 Dřep

68 Dřep

69 Prostá boční poloha Boční poloha k tlačení

70 Klek v předklonu s oporou

71 Klek v předklonu s oporou Klek v předklonu s oporou

72 Poloha na všech čtyřech končetinách Otevřená koleno prsní poloha Uzavřená koleno prsní poloha

73 Asymetrický klek Vlastní úprava dle zdroje: