Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)



Podobné dokumenty
Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické)

Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Fakulta životního prostředí. Atlas mikroorganismů. Jana Říhová Ambrožová

Algologické determinační praktikum

SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE

Karolina Hanusová., Vojtěch Hanus., Šimon Markovič., V 3 Ing.ThMgr. Markovič Fedor BIOLOGIE VOD URANOVÝCH LOŽISEK VÍTKOV II A ZADNÍ CHODOV

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Obrazový atlas zástupců využitelných pro fykologická/ algologická pozorování na střední škole

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Státní zdravotní ústav Expertní skupina pro zkoušení způsobilosti POSKYTOVATEL PROGRAMŮ ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI AKREDITOVANÝ ČIA

ORIENTAČNÍ SLEDOVÁNÍ FYTOPLANKTONU REKREAČNÍCH

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Řasy a sinice v potravě komárů

PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)


Studánky a jejich sinicoví a řasoví obyvatelé

Hydrobiologie stojatých vod

Druhové spektrum řas v planktonu tůní Litovelského Pomoraví

Předběžné výsledky algologického průzkumu štěrkových jezer Moravičany - Mohelnice (CHKO Litovelské Pomoraví)

Přehled řas Všebořického laloku (Česká republika)

23/10/2015 NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD 1) VOLNÁ VODA (REOPELAGIÁL) PŘÍČNÝ PROFIL TOKU 3) PODŘÍČNÍ DNO (HYPOREÁL) 2) PÁSMO DNA (BENTÁL)

Impérium: Eukarya. Oddělení: Dinophyta (Dinoflagellata) - obrněnky. Oddělení: Euglenophyta krásnoočka, eugleny. Oddělení: Cryptophyta skrytěnky

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

CHLOROPHYCEAE zelenivky

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

Nárostová společenstva řas a sinic ve vodních ekosystémech I. Jana Veselá Přírodovědecká fakulta UK Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny

Sinice v koupacích vodách ČR v letech

Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Oživeníchladících bazénů TVD v JETE a možnost jeho kontroly biomanipulací.

Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?

Řasy a sinice pouhým okem Petr Pumann

správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita

Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D.

Posouzení vlivu aplikace bakteriálně enzymatického přípravku PTP na kvalitu vody

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Fytoplankton štěrkoviště Chomoutov u Olomouce

Příloha 4 k průběžné zprávě č. 2. Dílčí výsledky expedice Norsko

3. Přírodní památka Kamenec

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ

ŘASY ŠUMAVY Filip Lederer, Jaromír Lukavský

Algologický monitoring rašelinišť v okolí Hory Sv. Šebestiána

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Vodních a mokřadních rostlin

VZORKOVÁNÍ FYTOPLANKTONU

Přehled zelených vláknitých řas. Lenka Caisová

Profil vod ke koupání - rybník Hnačov Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Sinice a řasy Bílých Karpat. Markéta Fránková

Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova

Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

HYDROBIOLOGICKÝ AUDIT VODÁRENSKÉ SOUSTAVY

Třída: XANTHOPHYCEAE

SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008

ASOV. Markéta Fránková

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického

Vývoj kvality vody VN Jordán v sezóně 2015

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Sledování struktury fytoplanktonních společenstev v Brněnské přehradě v období květen září 2005

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Rekonstrukce zemního vodojemu Chloumeček

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb

Biodiverzita sinic a řas vodních nádrží na Rokycansku

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ CENTRUM BIOLOGIE, GEOVĚD A ENVIGOGIKY

Vizuální hodnocení vodního květu sinic

Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD verze první

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu

Revize normy ČSN Kvalita vod Stanovení planktonních sinic

Transkript:

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006 (viz Předběžná zpráva z alg. průzkumu 2006), 13.4.2007 PP Luží u Lovětína seznam odebraných vzorků v roce 2007 13.4.2007 terénní průzkum s ing. P. Hesounem Zazemněný rybníček (prostřední) zarostlý orobincem (foto 1): ph = 7,9 vodivost = 160 µs.cm -1, teplota vody = 11,8 ºC, teplota vzduchu = 17 ºC Zarostlý orobincem, mezi jednotlivými bulty oka s otevřenou vodou, rovněž nyní prorůstající orobincem a rákosem, u břehu volnější pruh. Mělká voda, barva vody hnědá. JHR 1/07 fytoplankton JHR 2/07 síťový plankton JHR 3/07 stěr z rákosin (hnědý nálet na rákosu a orobinci) JHR 4/07 boulovité útvary na dně a na rostlinách (Eleocharis), zbytky starého orobince (vůně sinic), shluky na hladině (foto 2) Tůň pro obojživelníky (3. rok po vyhloubení) (foto 3): ph = 7,7 vodivost = 120 µs.cm -1, teplota vody = 12,3 ºC JHR 5/07 fytoplankton (zlatavá barva) JHR 6/07 síťový plankton JHR 7/07 zelené kuličky na rostlinách (foto 4) JHR 8/07 výplach z vodních mechů (Drepanocladus) JHR 9/07 výplach z různých vodních a pobřežních rostlin (orobinec, chrastice, rdest) JHR 10/07 mikrotůňky v sítinové stařině na břehu tůně pro obojživelníky (foto 5) Dolní rybník u trati, odbahněný na přelomu 2006/2007 (foto 6, 7) Dobře provedená revitalizace: ponechány rákosiny na přítoku a pruh podél břehu Odběr podél pruhu rákosin ph = 7,0 vodivost = 120 µs.cm -1, teplota vody = 15,5 ºC JHR 11/07 fytoplankton JHR 12/07 síťový plankton JHR 13/07 trsy zelených vláknitých řas (koláče sem tam podél rákosiny) JHR 14/07 výplach z mechu (Drepanocladus) (foto 8) JHR 15/07 hnědé povlaky na orobinci JHR 16/07 tmavozelené sinicové skvrny na ponořeném orobinci (pod mechem) JHR 17/07 mělce zaplavené pobřeží u rákosiny: zelené slizké řasy (foto 9, 10) 1

Rybník za lesem - horní, v louce (foto 11) : ph = 6,2 vodivost = 110 µs.cm -1, teplota vody = 12,2 ºC JHR 18/07 fytoplankton JHR 19/07 síťový plankton (larvy koreter) JHR 20/07 vlákna řas Spirogyra: silná vlákna ve vatovitých trsech u dna JHR 21/07 tmavohnědé klky (obdobné jako na prostředním rybníku s orobincem) JHR 22/07 zelené kuličky na rákosinách JHR 23/07 výplach z bublinatky a mechu (v zástinu u břehu) Pobřežní část rybníka ostřicový zaplavený porost (foto 12): JHR 24/07 výplach z mechu (hnědě zbarvený) JHR 25/07 trsy vláknitých řas (ojediněle) Podél břehu rybníka (proti lesu u odtoku): JHR 26/07 mech (hnědé zbarvení) Sinicová a řasová flóra jednotlivých rybníčků PP Luží u Lovětína výsledky průzkumu v roce 2007 Zazemněný rybníček (prostřední) zarostlý orobincem Ve fytoplanktonu se hojně vyskytovaly bičíkaté řasy: obrněnky, Euglenophyta: Phacus spp., Euglena sp. (drobné druhy), Phacus sp., Trachelomonas volvocina a T. hispida,z volvokálních řas Pandorina morum. Zooplankton (vzhledem k jarnímu načasování odběru) byl zastoupen slabě, zjištěny byly buchanky (dospělci a naupliová stádia). Ve stěru z rákosiny byly zjištěny vláknité řasy rodů Tribonema, Stigeoclonium, Microthamnion kuetzingianum, Aphanochaete repens, rozsivky Pinnularia spp. (dominantní P. subcapitata), Navicula sp., Synedra sp., Stauroneis sp. Boulovité útvary na dně vytvářely kolonie nálevníků spolu se sinicemi a řasami v trsech Phormidium sp., Tolypothrix tenuis ojediněle, rozsivky jako v nárostech na rákosině, navíc hojně Pinnularia sp. s velkými schránkami (bentická) a krásivky: rody Closterium (více druhů) a Pleurotaenium. (V roce 2006 bylo zjištěno obdobné složení nárostů, ve fytoplanktonu více zelených řas, zřejmě pro letní načasování odběrů). Tůň pro obojživelníky (v roce 2007 třetí sezóna po vyhloubení): Hojně na vodních rostlinách nárost zelené řasy Chaetophora pisiformis (v roce 2006 nalézaná na ostatních lokalitách, např. na zazemněném orobincovém rybníčku). V metafytonu (i fytoplanktonu) hojně zastoupeny krásivky v pestrém spektru: rody Pleurotaenium, Staurastrum, Micrasterias, Cosmarium, Euastrum, Xanthidium a Closterium kuetzingianum. V zooplanktonu byli zjištěni pouze vířníci (Keratella cochlearis) a klanonožci (juvenilní stádia). Vláknité zelené řasy Mougeotia sp., Spirogyra (1 chloroplast), Bulbochaete sp., také rozsivky (Synedra sp., Cymbella sp.). Ve fytoplanktonu zastoupeny hojně obrněnky (Peridinium sp.) a zlativky Dinobryon sp., méně zelené řasy mezotrofních vod Botryococcus sp., krásivky, bičíkovci rodu Phacus (drobní). 2

Dolní rybník u trati, odbahněný na přelomu 2006/2007: V roce 2007 po odbahnění byly podél rákosin pozorovány trsy vláknitých řas, které místy vytvářejí koláče byly tvořeny kopulující šroubatkou (Spirogyra sp. s boční konjugací a sterilní Spirogyra sp. s tenkými vlákny), řidčeji Zygnema sp. a Bulbochaete sp. Hojně se objevily sinice Nostoc cf. paludosum, zatím řídce Tolypothrix sp. Doprovázeno krásivkami (několik druhů rodu Closterium včetně C. kuetzingianum se sporami po kopulaci) a řídce rozsivkami (synedria sp. drobné jehlicovité schránky). Ve fytoplanktonu byly hojné obrněnky (Peridinium sp.) stejně jako v tůni pro obojživelníky, ojediněle se objevily i planktonní sinice, které mohou vytvářet i vodní květy (Planktothrix sp., Anabaena sp. rovná vlákna), v rákosinách se vyskytovaly kolonie Pandorina morum, zooplankton byl zastoupen pouze vznášivkami. Na orobinci byly vyvinuty hnědé povlaky, v nichž byly kromě drobných rozsivek zastoupeny zelené řasy Palmodictyon viridis (vzácná) a Draparnaldia acuta (na jaře v čistých vodách). V pobřežních smáčených rostlinách byl hojný metafyton (krásivky rodů Euastrum, Xanthidium) a perifyton, zde nově nalezeny zelené řasy Tetraspora lemmermannii a Coleochaete divergens. Na ponořeném orobinci zastíněném plovoucími koberci mechů (Drepanocladus aduncus) se opět vyskytoval Palmodictyon viridis a zejména hojně sinice rodu Hapalosiphon (v roce 2006 řídce) doprovázená druhem Tolypothrix tenuis. (Zelené vláknité řasy zde byly zastoupeny 3 typy vláken rodu Oedogonium, Bulbochaete sp., Tribonema sp., Spirogyra 2 typy vláken). V mikrotůňkách s hnědou vodou na březích mezi ostřicemi byly vysrážené shluky huminových kyselin, na hladině zlatá drť tvořená neustonickými zlativkami (Chromulina sp.), ve vodě zelené kulovité buňky (zřejmě půdní Xanthophyceae, pravděpodobně rod Heterochloris) a chlamydomonády (půdní i sladkovodní), zelené slizké trsy tvořila Tribonema sp. (rovněž půdní, častá v mělkých mokřinách zejména na jaře). Rybník za lesem - horní, v louce: U dna byly vytvořeny podobné boulovité hnědé útvary jako na zazemněném rybníčku zarostlém orobincem. Byly vytvořeny plstnatými propletenými vlákny stopkami po koloniálních nálevnících, kteří se z trsů uvolnili. Mezi nimi se vyskytoval fytoplankton a metafyton krásivky několika druhů rodu Closterium, z nich nejhojněji Closterium gracile a Cl. kuetzingianum, Eunotia z okruhu E. exigua. Ve fytoplanktonu byly slabě zastoupeny zelené planktonní řasy (Scenedesmus quadricauda, S. abundans), drobné obrněnky, eugleny, volvokální řasy Pandorina morum. Jako na jediné z lokalit Luží zde byly už teď v dubnu hojné i perloočky, a to zejména velký druh (až 3 mm) Simocephalus cf.vetulus, méně rod Daphnia (malé exempláře), dále buichanky a vířníci. Na rákosu se vyskytovaly zelené nárostové řasy vytvářející kuličkovité kolonie: Chaetophora pisiformis. V porostech bublinatky (Utricularia vulgaris), která byla v tomto rybníce hojná, byly nalézány sinice Tolypothrix tenuis, vláknité řasy Mougeotia sp., tenké vláknité řasy Oedogonium sp. Kromě krásivek byly hojné i rozsivky (Navicula spp., Gomphonema parvulum) a nalezeny byly také nerostové zlativky dystrofních vod Rhipidodendron splendidum. Silnější populace sinic dystrofních vod Tolypothrix tenuis byla rozvinutá v mělkém dystrofním mokřadu, ve který rybník přechází. Zde se také vyskytovaly sinice rodu Cylindrospermum a Nostoc, řasy Mougeotia sp. (druh s vlákny širšími než na ostatních lokalitách), Tribonema sp, Bulbochaete sp. V detritu byly hojné sirné bakterie. Planktonní řasy zde byly zastoupeny zlativkami (Dinobryon sp.), obrněnkami (Peridinium sp.) a kryptomonádami, dále se zde vyskytovaly krásivky (rody Pleurotaenium, Closterium). Pouze zde byla nalezena hnědá řasa Phaeothamnion confervicola. 3

Závěry - srovnání s rokem 2006 a posouzení revitalizace: Revitalizace soustavy rybníčků PP Luží u Lovětína je vzorovým příkladem, jak by měly revitalizace být prováděny. Vytvořením tůně pro obojživelníky v první fázi vznikl nový biotop s postupně se rozvíjející litorální vegetací a mikroflórou, bohatou na druhy typické pro oligotrofní vody. Dále slouží jako rezervoár pro osídlování odbahněných rybníčků. Na rybníčku zarostlém orobincem je důležité udržování volných ok, při úplném zápoji by byla sinicová a řasová flóra zredukována. Je vhodné, že eventuální prohloubení proběhne až po revitalizaci rybníčku u trati, od které uběhne minimálně jedna sezóna. Horní rybníček soustavy (vně lesa směrem k silnici) je stabilní a liší se od ostatních vrstvou detritu, nižším ph a nejbohatší populací bublinatky, sinicová a řasová flóra je zde stabilní. Perspektivně i zde bude třeba přistoupit k částečnému odbahnění. Před odbahněním rybníka u trati v Luží na něm byla navíc zjištěna sinice rodu Stigonema, která se dosti vzácně vyskytuje v dystrofních a zazemněných rybnících. Lze však předpokládat, že se po odbahnění v rybníce znovu objeví, neboť revitalizace byla provedena citlivě, s dostatečným zachováním rozsahu původních rákosin. Vyšší bylo také zastoupení krásivek, i k jejich rozvoji však bude postupně samovolně docházet, a to z rezervoárů v okolních rybnících a tůních. V odbahněném revitalizovaném rybníce se vyskytly řasy, které do loňska byly nalézány v tůni vyhloubené pro obojživelníky (mladší biotop). Také se objevila řada nových druhů, např. Palmodictyon viridis, Draparnaldia acuta, Tetraspora lemmermannii. Hojně byla zastoupena sinice rodu Hapalosiphon, která je typická pro dystrofní až oligotrofní rybníky, neovlivněné lidskou činností (zejména rybářským hospodařením). Vývoj mikrovegetace v PP Luží u Lovětína, přinejmenším v revitalizovaném rybníčku, bude vhodné sledovat i v další sezóně (2008). V optimálním případě by mohly být provedeny 2-3 odběry v průběhu sezóny, aby byly zachyceny sezónní změny v oživení. Na ostatních rybníčcích, pokud nebude proveden revitalizační zásah, by byl postačující jeden kontrolní odběr. 4

PP Luží u Lovětína (fotopříloha) 13.4. 2007 foto O.Skácelová Foto 1: Zazemněný rybníček zarostlý orobincem, pohled na orobincovou rákosinu Foto 2: Zazemněný rybníček zarostlý orobincem, detail orobincové rákosiny, mikrobiotop (JHR 4/07) Foto 3: Tůň pro obojživelníky, v pozadí odbahněný rybníček u trati Foto 4: Tůň pro obojživelníky, nárost na žabníku zelené kuličky(jhr 7/07) Foto 5: mikrotůňky ve stařině na břehu tůně pro obojživelníky (JHR 10/07) Foto 6: Dolní revitalizovaný rybník 5

Foto 7: Dolní revitalizovaný rybník, zadní část s ponechanou rákosinou Foto 8: Dolní revitalizovaný rybník, oddenky orobince, mech Drepanocladus, řasy Foto 9: Dolní revitalizovaný rybník, mělce zaplavené pobřeží Foto 10: Dolní revitalizovaný rybník, mělce zaplavené mikrotůňky se slizkými zelenými řasami Foto 11: Rybník za lesem, horní Foto 12: Rybník za lesem, mělce zaplavené Caricetum horního rybníka 6