Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písčina u Tuháně CZ0214049
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písčina u Tuháně Kód lokality: CZ0214049 Kód lokality v ÚSOP: 5365 Rozloha (ha): 0,4236 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 105 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,42 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 99,2 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 3380 PP Písčina u Tuhaně Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,0006 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 0,1 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,003 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 0,7 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Tuhaň Dotčená katastrální území Tuhaň 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno druhohorními sedimenty České tabule, které jsou překryty čtvrtohorními pleistocenními náplavy řeky Labe a mladšími písčito-hlinitými sedimenty. Geomorfologie: Území je součástí celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina a okrsku Staroboleslavská kotlina.
Reliéf: Mírný svah (J až JZ orientace) s navazujícím plochým úhorem na východním okraji obce. Pedologie: Půdním substrátem jsou arenické kambizemě až regozemě. Krajinná charakteristika: Mírný svah tvořený pleistocenními vátými písky na místě bývalé pískovny v dlouhodobě antropicky ovlivněné krajině. Biota Předmětem ochrany jsou travinná společenstva písčin svazů Thero-Airion a Corynephorion canescentis. Z typických druhů se zde vyskytuje jitrocel písečný (Plantago arenaria), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), bělolist rolní (Filago arvensis), řeřicha hustokvětá (Lepidium densiflorum), trávnička obecná (Armeria vulgaris). Z dalších zajímavých druhů je třeba jmenovat například rožec pětimužný (Cerastium semidecandrum), šedivku šedou (Berteroa incana), pilát lékařský (Anchusa officinalis) či šťovík menší tenkolistý (Rumex acetosella subsp. tenuifolius). Při cestě tvořící hranici EVL roste i velmi vzácný smělek sivý (Koeleria glauca). Z území je uváděn i výskyt smilu písečného (Helichrysum arenarium), divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a kostřavy písečné (Festuca psammophila), v případě prvních dvou taxonů nebyl jejich recentní výskyt potvrzen. V minulosti se na lokalitě vyskytoval sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides), jeho populace byla ovšem zničena skládkou. V rámci záchranného programu druhu zde byla zahájena jeho reintrodukce. Zejména okrajové části EVL trpí silnou expanzí nežádoucích druhů jako je například třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Lokalita je významná i výskytem řady reliktních druhů bezobratlých, především pískomilných ploštic, přičemž klapuška (Anapus longicornis) se zde vyskytuje na jediné známé lokalitě v Čechách, dále zde byly zaznamenány další vzácnější druhy jako například Geocoris ater, Arenocoris fallenii a Trapezonotus arenarius. Z dalších zajímavých druhů bezobratlých vázaných na písčitá stanoviště se zde vyskytují (nebo ještě v nedávné době vyskytovali) např. chroust mlynařík (Polyphylla fullo), hrabulka (Byrsinus flavicornis), nosatec (Strophosomus faber), potemníček (Melanimon tibiale), střevlíček (Xerolycosa miniata). Z obratlovců stojí za zmínku snad jen výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Rozloha (ha): 0,1716 Relativní rozloha (%): 40,51 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílovým stavem jsou zachovalé otevřené trávníky písčin (s přítomností volných plošek písku) s minimální přítomností ruderálních druhů, tj. zlepšení stavu v době vyhlášení EVL. 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Popis nároků předmětu ochrany: Toto stanoviště je zde zastoupeno biotopem T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým. Jedná se o vegetaci, která osídluje suché narušované písčiny. Společenstva jsou (stejné jako další typy trávníků písčin a mělkých půd) vázána na raná sukcesní stádia, proto je třeba pravidelné mechanické narušování, odstraňování náletu dřevin; je zde možné vypalování a pastva. Ohrožení plyne z nadměrnému přísunu živin, umělého zalesňování, náletu dřevin a ruderalizace. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán. 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Teoreticky je možný konflikt mezi ochranou rostlinných společenstev (a flóry) a ochranou vzácných druhů bezobratlých, především kriticky ohrožené klapušky (Anapus longicornis), která je v ČR známá pouze z této lokality. Konfliktu se zde lze vyhnout například fázovým posunem seče či ponecháváním živných pásů vhodných pro hmyz (bezobratlé). 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lokalita je dlouhodobě mezi přírodovědci známá díky (dnes již historickému) výskytu sinokvětu chrpovitého, Jurinea cyanoides. Možná i proto jsou dobře zmapovány lidské zásahy v posledních nejméně třiceti letech, byť poslední údaj o přirozeném výskytu sinokvětu pochází z osmdesátých letech 20. století. V současné době probíhají pokusy o repatriaci sinokvětu výsevem semen pocházejících z nedalekých Tišic (přesněji semena pocházejí z kultury, z rostlin vypěstovaných ze semen sebraných na písčině u Tišic). Sinokvět byl zničen zavezením pískovny (která byla hlavním refugiem psamofilních druhů v okolí) skládkou odpadu - 70. až 80. léta 20. století. Ta byla později sanována (v roce 1990) a v nedávné době byla přeměněna na dětské hřiště (přičemž plocha byla převrstvena dovezenou zeminou, oseta travní směsí a byly zde vystavěny herní prvky a lavičky). Nicméně plocha bývalé pískovny (a současného hřiště) se nachází víceméně mimo EVL, z velké části jen v ochranném pásmu současné PP. Plocha EVL se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. Hlavní část tvoří oplocená písčina s výskytem rozvolněných trávníků písčin, západní část pak tvoří oplocená plocha meteorologické stanice s kostřavovými trávníky (víceméně zapojenými) a cesta vedoucí ke staničce a nedalekému obytnému domu a jejich nejbližší
okolí (právě na okraji cesty se vyskytuje jeden z nejvzácnějších rostlinných druhů - smělek sivý, Koeleria glauca). I tyto části byly dotčeny jednak výše zmíněnou skládkou, ale zejména její následnou sanací, zejména stržením vegetačního krytu radlicí, což mělo poměrně blahodárný vliv na psamofytní společenstva (navzdory původním neblahým předpokladům). V centrální (dnes oplocené) části byla v roce 1993 umístěna chlévská mrva, díky zásahu orgánů ochrany přírody se jí podařilo záhy odstranit, a aby se zabránilo dalším podobným excesům, došlo jednak k rychlému vyhlášení přechodně chráněné plochy a také k jejímu oplocení. Další zásadní epizodou byla povodeň v roce 2002, kdy byla spodní část svahu (včetně EVL) zaplavena rozvodněnou Vltavou. To se projevilo především přeplavením písčitého podloží bahnitým substrátem s diasporami zejména ruderálních druhů. Území se dotkla i následná likvidace povodňových škod, kdy se na lokalitě a jejím okolí (s výjimkou oplocené části) skladoval odpad, bahnitý povodňový sediment a likvidovaný, poškozený materiál z přilehlé vsi postižené povodní. Byť povodeň v roce 2013 byla menšího rozsahu, obce Tuháň se také dotkla, EVL Písčina u Tuháně sice nebyla nejspíše vůbec zaplavena, nicméně při jejích hranicích je opět skladován na přilehlé skládce materiál z povodňových škod (ale také nejrůznější bioodpad - větve atd.). Centrální část EVL je tedy v současnosti oplocena a nedochází zde k žádné hospodářské/zemědělské činnosti, pouze k managementovým zásahům (kosení, občasné narušení drnu) a zároveň zde byla zahájena repatriace sinokvětu chrpovitého (viz výše), což je zřejmé podle označení trvalých plošek kovovými značkami. Ve spodní části území ovlivněné povodní v roce 2002 se hojně vyskytují ruderální druhy náročné na dusík (ten je obsažen v bahnitých naplaveninách po povodni), hojný je výskyt především ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) či mydlice lékařské (Saponaria officinalis). Obdobně dominují ruderální druhy v nejvýchodnějším cípu (směrem na osadu Červená Píska), který je již mimo oplocenku, k ruderálním druhům zde navíc přistupují i dřeviny a žádný management zde očividně neprobíhá. Na horní okraj oplocenky navazují travnatá lada s výskytem psamofilních druhů (rostlin i bezobratlých), jen malá část lad spadá přímo do EVL, mnohem větší plocha je součástí ochranného pásma stávající PP Písčina u Tuháně. Tato plocha je pravidelně kosena (pravděpodobně zde byl v minulosti i stržen drn), přičemž především s ohledem na přítomnost vzácného hmyzu (například vzácné ploštice Anapus longicornis a Byrsinus flavicornis), jsou zde ponechávány živné pásy (v pravidelných rozestupech). Druhou částí EVL je plocha okolo cesty směrem k meteorologické stanici a nejbližší okolí stanice (včetně oplocené části stanice), včetně horní části dětského hřiště. Tyto trávníky jsou pravidelně koseny, v prostoru stanice byla také snaha o podporu trávníku výsevem travní směsi, nicméně vzhledem k stanovištním podmínkám se trávník neujal a i v současnosti zde dominují druhy psamofilní (především hojný je výskyt trávničky obecné, Armeria elongata). Cesta samozřejmě bývá občas zpevňována (jak je patrné z přítomnosti úlomků cihel a podobného materiálu) a je využívána i motorovými vozidly. Malá plocha na okraji cesty s výskytem smělku sivého bývá občas cíleně narušována, aby se podpořila populace tohoto silně ohroženého druhu. Do této části patří i nejbližší okolí domu č.p. 208, zde jsou jednak vysázeny některé dřeviny - jehličnany (např. smrk a borovice černá) a ovocné dřeviny (jabloně, višně - ty zde navíc zplaňují), jednak je část plochy zřejmě využívána jako kompost a v okolí se objevují kvůli zvýšenému přísunu živin (a větší vlhkosti) ruderální druhy - Solidago gigantea, Urtica dioica, Ballota nigra. Navíc je poblíž umístěno i ohniště (i když občasné neúmyslné vypálení písčiny by psamofilním rostlinám prospělo, ale pokud by k němu došlo ve vegetační sezóně, mohlo by mít pro živočichy fatální důsledky). Solitérně se zde vyskytuje dub, který pískomilným druhům zřejmě příliš nevadí. Samotné dětské hřiště je využíváno běžným způsobem, ke hrám menších dětí i k zábavě těch větších. To s sebou přináší i některé dopady - zvýšený sešlap (pro psamofilní druhy spíše prospěšný), ale také mírný nepořádek a odhazování odpadků. Hřiště je jak bylo výše zmíněno pravidelně a poměrně intenzivně koseno, přičemž posečená biomasa bývá z území nejspíše odstraňována. V širším okolí (na vyvýšeném hřbetu mimo dosah možných záplav) dochází k výstavbě novostaveb, nicméně do blízkého okolí EVL zatím výstavba nezasáhla. I přes výše uvedené vlivy jsou společenstva písčin relativně dobře zachovalá a pokud budou nastavené vhodné způsoby managementu lokality a usměrněno stávající využívání území, lze předpokládat jejich přetrvání do budoucnosti v kvalitním stavu. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Písčina u Tuháně Autor: Karlík Petr et al. Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje, č.j. 133050/2007/KUSK OŽP/Hk Datum schválení: 5. 9. 2007 Platnost od-do: 1. 1. 2006-31. 12. 2015
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Nezbytným předpokladem pro další přežití předmětu ochrany (otevřené trávníky písčin) a na něj vázaných vzácných druhů psamofilních rostlin a živočichů je zabránění přílišnému zapojení trávníku a zahuštění travního drnu. Proto je třeba trávníky pravidelně (nikoliv nutně ovšem každoročně, postačující je dvouletý interval) mechanicky narušovat, aby se udržel nezapojený charakter vegetace, i případná vysoká pokryvnost mechorostů a lišejníků je krajně nežádoucí. Zároveň je třeba sledovat množství případného náletu dřevin a tento důsledně mechanicky odstraňovat v období vegetačního klidu (v případě odolných dřevin typu akátu v kombinaci s chemickým bodovým ošetřením pařízků při maximální šetrnosti vůči okolní vegetaci). Vhodným termínem pro lokální narušení půdního povrchu je období vegetačního klidu - od počátku listopadu do konce března, přičemž je přípustné i prodloužení tohoto období o září, říjen či duben. Optimální je při narušování půdy použití ručních nástrojů (například vertikutační hrábě), přípustné je i užití lehké samohybné techniky, v případě výřezu dřevin pak pilka či křovinořez. Možným managementem je i extenzivní pastva menších hospodářských zvířat (preferovány jsou ovce). Nejvhodnější variantou je přepasení 1-2 x ročně přibližně pětihlavým stádem po dobu jednoho až dvou týdnů koncem září či v říjnu (Klaudisová et al, 2011). Pastva je přípustná i na jaře, od května do poloviny června. Plošky s výskytem sinokvětu je třeba před pastvou oplotit. Zvířata by neměla na lokalitě nocovat. Pastva je vhodná z několika důvodů - odstranění biomasy, narušování povrchu půdy a vytváření volných plošek písků. Velká část EVL je oplocena, proto odpadnou náklady na vybudování ohrady (ovšem tu stávající je třeba částečně opravit). Nicméně by bylo vhodné pastvu realizovat i mimo oplocenou část. V dlouhodobém intervalu je možné, resp. žádoucí provést shrnutí drnu radlicí, to ale nelze provést na celé ploše najednou, ale pouze v menší části (např. 1/5 plochy), přičemž po zhruba pěti (a více letech) je možné tento zásah opakovat, ale v jiném místě. Tímto se vytvoří mozaika různě zapojených trávníků, včetně ploch s obnaženým pískem, kam se mohou stěhovat konkurenčně slabé druhy (tento zásah je možné provést jak v oplocené části, tak v místech písčitých lad nad oplocenkou, které spadají převážně do ochranného pásma stávající PP). Všechen shrnutý materiál je nutné odklidit mimo lokalitu, nicméně je vhodné jej dočasně ponechat poblíž (ale tak, aby postupným rozkladem nedocházelo k eutrofizaci písčin, například jej umístit na úpatí svahu), může totiž obsahovat jednak diaspory vhodných druhů, ale především v této biomase může být schován vzácný psamofilní hmyz v klidovém stavu. Tento materiál deponovaný v okrajových částech lokality je nutné začátkem následující vegetační sezóny odstranit. Mezi možný (a v několikaletém intervalu i dosti žádoucí) management písčin patří i řízené vypalování, vedle legislativních komplikací je nutné mít na vědomí i blízkost lidských sídel a možná bezpečnostní rizika. Pokud by k vypálení docházelo, musí být provedeno jen na části plochy (max. jedna třetina rozlohy, přičemž zbývající třetiny budou postupně vypáleny v následujících dvou letech; to vše provádět v pěti až desetiletém intervalu) a ve vrcholné zimě (optimálně za holomrazů) od poloviny prosince do konce ledna, s přípustným 14 denním přesahem. Tento zásah je nutné vždy konzultovat s odborníky na entomologii a při zásahu (včetně jeho plánování) je nezbytně nutná spolupráce s místní samosprávou a dobrovolnými hasiči - například vypálení spojit s cvičením dobrovolných hasičů. Vegetaci, kde je hustší pokryvnost bylinného a mechového patra (například díky vyšší vlhkosti či vyššímu obsahu živin v půdě - např. na úpatí svahu) je nutné kosit (mimo jiné i proto, aby došlo k potlačení nežádoucích konkurenčně silných druhů - Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigeios, Saponaria officinalis), v prvních letech každoročně, později po ústupu nežádoucích druhů je možný i dvouletý interval. Pokosenou biomasu (s vyšším podílem nežádoucích druhů) je nutné z území odstranit, nejlépe neprodleně po pokosení, aby nedošlo k uvolnění diaspor nežádoucích druhů. Tyto druhy je vzhledem k charakteru půdy možné i vytrhávat ručně (což bude mít i pozitivní dopad v podobě vzniku volných plošek písku). Nicméně i v případě kosení je nutné poté trávníky ještě mechanicky narušovat (jinak by došlo k zahuštění drnu), viz výše. Kosit tyto plochy je třeba předtím, než dojde k vymetání trav (ovsík, třtina), tj. červen až první polovina července. Nejvhodnější je ruční kosení kosou a vyhrabání hráběmi, přípustné je ale i užití lehké mechanizace (křovinořez). Pokud bude docházet k pravidelnému kosení, je nezbytně nutné ponechávat nepokosené živné pásy s ohledem na přítomnost významných a velmi vzácných psamofilních druhů bezobratlých, které by měly tvořit asi jednu čtvrtinu až jednu třetinu plochy. Liniový charakter živných pásů (ploch) není nezbytný, je možný i jiný pattern (například nepravidelné plochy nebo čtverce), každopádně tyto živné plochy je nutné v každé případě pokosit v následujícím roce. Je nutné plochy, které budou ponechávány jako živné, každoročně střídat. Plochu dětského hřiště, okolí cesty a meterologické stanice je nutné také kosit (vzhledem k charakteru vegetace, poněkud hustší a zapojenější trávník s vyšší produkcí biomasy) každoročně, i zde je nutné pokosenou biomasu odstranit (lze tak učinit až po usušení sena). Nejvhodnější je ruční kosení (kosou/křovinořezem) spolu s ručním vyhrabáváním hráběmi. Možné (resp. žádoucí) je opět použití vertikutačních hrábí, aby došlo k většímu narušení zapojených trávníků, rozrušení půdy a vyhrabání mechorostů a lišejníků (zejména v okolí plošky s výskytem Koeleria glauca). V této části se psamofilní druhy živočichů zřejmě nevyskytují, proto není (alespoň v počátcích) nutné ponechávat živné pásy. Pokud by však
došlo v dlouhodobém horizontu k vytvoření rozvolněnějších trávníků, i zde bude pravděpodobně žádoucí ponechávání živných pásů kvůli vzácným a chráněným druhům hmyzu (vzácné ploštice Anapus longicornis a Trapezonotus arenarius, chroust mlynařík, Polyphylla fullo). Nemusí to být přímo pásy, i zde pattern může mít jiný charakter - např. plošky nepravidelného tvaru. Tyto trávníky je nevhodné hnojit, herbicidovat, zavlažovat a nelze je dosévat komerční travní směsí. Jinak je možné využívat dětské hřiště ve stávajícím režimu, sešlap je pro psamofytní společenstva vhodným způsobem "hospodaření". Občas je nutné zorganizovat úklid, aby se zde nehromadily odhozené odpadky nejrůznějšího charakteru (zejména po potravinách a alkoholických nápojích). V dlouhodobém horizontu je potřeba odstranit nevhodnou výsadbu okrasných dřevin (šeřík, borovice černá, smrk, zmlazující višně) v okolí domu u meteorologické stanice. Obdobně je nutné v podobném časovém horizontu odstranit kompost umístěný u těchto dřevin. Přípustnou náhradou za kosení, respektive občasné shrnutí drnu je extensivní pastva. V případě zpevňování cesty vedoucí k domu a meteorologické stanici je vhodné volit materiál nebazického a přírodního charakteru, vhodný je například říční štěrk a hrubší valouny. Naopak omítka a cihly, resp. beton není kvůli zásaditému charakteru vhodným materiálem. Vzhledem k historickému výskytu sinokvětu chrpovitého na Písčině u Tuháně (poslední údaje o výskytu pocházejí z počátku osmdesátých let), blízkosti zdrojové populace sinokvětu u Tišic a především k tristním stavu populací tohoto druhu v ČR jsou snahy o repatriaci sinokvětu vhodné, mimo jiné protože (pokud bude repatriace úspěšná) může lokalita u Tuháně existovat jako záložní populace. Samozřejmostí ale je postupování podle příslušných pravidel a pravidelný monitoring s následným hodnocením repatriačních postupů. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Ruční kosení Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany 2330 Popis opatření Ruční kosení (kosa, křovinořez), zejména na plochách s dominancí konkurenčně silných trav a bylin a zapojeným drnem. Posečenou biomasu je třeba vyhrabat a z území odstranit. Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management Optimálně červen, červenec, přípustné jsou ale i jiné termíny od konce května až do září. Poznámka Nutné je kvůli přítomnosti významného psamofilního hmyzu ponechávání živných pásů (resp. ploch), tak aby tvořily jednu čtvrtinu až jednu třetinu plochy EVL. Tyto plochy pak musí být beze zbytku posečeny v následujícím roce. Živné plochy musí rotovat (tj. nelze je ponechávat na stejných místech v po sobě následujících letech). Živné plochy není nutné ponechávat v trávnících okolo dětského hřiště a meteorologické stanice, zde je trávník poněkud jiného charakteru. Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Extenzívní pastva ovcemi či kozami Kategorie opatření Pastva Cílový předmět ochrany 2330 Popis opatření Pastva menšího stáda ovcí (do pěti kusů), musí se jednat o krátkodobé přepasení, maximálně po dobu dvou týdnů. Nocoviště zvířat je třeba umístit mimo EVL. Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management Optimální variantou je extenzivní pastva od konce září po dobu jednoho až dvou týdnů. Tu je možné doplnit i jarní přepasení v termínu květen až polovina června. Poznámka Plošky s výskytem semenáčků a mladých rostlin druhu Jurinea cyanoides je třeba z pastvy vyloučit (tj. oplotit je). Pastva na těchto plochá je přípustná až v době, kdy rostliny "dospějí" a začnou produkovat semena. Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Rozrušování drnu ručně Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť
Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Ruční mechanické narušení povrchu půdy, optimálně pomocí vertikutačních hrábí (resp. obyčejných hrábí). Odstraněnou biomasu je vhodné dočasně uložit mimo plochu EVL, aby jejím postupným rozkladem nedocházelo k eutrofizaci prostředí v EVL, ale v její blízkosti s ohledem na možný výskyt psamofilního hmyzu v této biomase. 1 x za 1 rok Období vegetačního klidu (listopad-březen), přípustné je i prodloužení termínu září, říjen a duben. V případě potřeby (výrazné zapojení drnu) je možné provést shrnutí povrchu půdy radlicí. Nicméně tento zásah není možné aplikovat na celé ploše EVL, pouze v její menší části (ca 1/5), ve zhruba pětiletém intervalu lze zásah zopakovat (v jiné části), tak aby vznikla mozaika různě zapojených psamofilních trávníků. Se vzniklou biomasou nakládat podle výše zmíněných pravidel.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. KARLÍK, P. et al. (2005). Plán péče pro přechodně chráněnou plochu Tuhaň a návrh přírodní památky Písčina u Tuhaně.: Plán péče na období 2006-2015.. 20 s. Manuskript. KARLÍK, P.; ŠÍMOVÁ, I.; ŘEZÁČ, M. (2005). Přírodovědný průzkum přechodně chráněné plochy Tuhaň a zhodnocení její perspektivy pro další územní ochranu.. 27 s. Manuskript. KLAUDISOVÁ, A.; KŘÍŽ, M.; ŠLECHTOVÁ, A. (2011). Sinokvět chrpovitý. Jurinea cyanoides: Péče o druh a jeho lokality. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 44 s. Metodika AOPK ČR. ISBN 978-8087457-12-2. KLAUDISOVÁ, A.; TUROŇOVÁ, D. (2011). Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides) - metodika monitoringu,verze 2011.. Verze 2011. 5 s. Manuskript. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail: praha@nature.cz Organizace: Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: josef.spilka@nature.cz Poznámka: mapové přílohy Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL MZCHÚ OP ZCHÚ PP SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita maloplošné zvláště chráněné území ochranné pásmo zvláště chráněného území přírodní památka Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0214049_Piscina_u_Tuhane_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0214049_Piscina_u_Tuhane_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU