Ptačí budky a krmítka manuál k metodické pomůcce foto: Radim Handl autor: Bc. Petra Kraváčková 1
Obsah Úvod 3 1. Všeobecné informace 3 1.1 Stavba budek druhy, výroba 3 1.2 Správné umístění a způsoby zavěšení budek 6 1.3 Ochrana a péče o ptačí budky 7 2. Metodická pomůcka 8 2.1 Popis metodické pomůcky 8 2.2 Možnosti použití náměty na aktivity 9 Závěr 10 Literatura a zdroje 10 2
Úvod ŽABKA Centrum ekologické výchovy při SVČ Klubko Staré Město,p.o. Většina z nás ví, že v zimě můžeme ptákům pomáhat přikrmováním na krmítku, ale už málo kdo ví, že můžeme ptákům pomáhat po celý rok a to umisťováním ptačích budek. Tato činnost má v zahradách nesporný význam jak pro ochranu ptáků, tak také pro rostliny a naši úrodu na zahradě. Nemusíme tolik používat chemické přípravky, protože o většinu škůdců se nám postará ptactvo. Jedná se o ptáky, kteří v přirozených a zachovalých biotopech umisťují sví hnízda do dutin starých stromů. Podívejme se tedy společně na naši metodickou pomůcku vytvořenou právě proto, abychom tuto problematiku dostatečně pochopili a aby nám přiblížila jak my i samy můžeme ptákům pomoci. Přeji příjemně strávené chvíle při výuce a objevení nových možností jak se dívat na svět z ptačí perspektivy. 1. Všeobecné informace 1.1 Stavba budek druhy, výroba Do stromových dutin umisťuje svá hnízda velké množství ptáků. Datel, strakapoud, žluny či některé sýkory si dutinu tesají samy. Většina ostatních jako jsou sýkory, brhlíci, rehci, šoupálci apod. jsou odkázáni na dutiny již existující. Tyto dutiny mohou být buď vyhnilé, anebo vytesané dřívějším obyvatelem. Umístění hnízda do dutin je výhodné, z hlediska ochrany, kdy jsou mnohem lépe chráněna vejce i mláďata před kolísáním teplot, deštěm, ale i před útokem predátora. Nedostatek přirozených dutin tak může být nahrazen vyvěšováním umělých hnízdních dutin neboli ptačích budek. Hnízdní budka musí splňovat určité požadavky jako je kompaktnost, ochrana před nepříznivým počasím, ale také kolísáním teplot i před útoky nejrůznějších predátorů. Nesmí ptáky nijak ohrožovat a musí vyhovovat svými rozměry a konstrukcí různým druhům. Vletový otvor je potřeba uzpůsobit podle velikosti druhu, pro který budku stavíme. Jsou i různé možnosti tvarů tohoto otvoru jako je klasický kruhový, ale i čtvercový, trojúhelníkový či oválný. Vnitřní prostor musí být také dostatečný, aby se mláďata neutiskovala a následkem toho neuhynula tento prostor, je také důležitý pro vývin peří, zejména letek. V neposlední řadě musíme myslet i na otevírání budky což je důležité pro kvalitní péči o budku zejména pro její čištění, případnou kontrolu či kroužkování. Tato část 3
také musí být zabezpečena proti samovolnému otevření. Způsoby otvírání mohou být střešní, přední, boční či spodní. Na výrobu budek můžeme používat různý materiál, ale nejčastěji je stále používáno dřevo. Budky jsou z prken o tloušťce minimálně 20 mm, které poskytují dobrou tepelnou izolaci i dostatečnou pevnost a trvanlivost. Nejvhodnější jsou prkna ohoblovaná na vnější straně, aby lépe odolávala povětrnostním vlivům a ztěžovala přístup predátorům a na vnitřní straně drsná, aby ptáci i jejich mláďata mohla lépe z budky vylézt. Odolnost budky můžeme zvýšit vhodným nátěrem. Orientační životnost budky z těchto prken je 8 let. Druhy budek Běžně se používají spíše univerzální typy budek. Většinou nelze s jistotou říct, který pták vám budku osídlí. Rozhodující je pro ě především průměr vletového otvoru; v menší míře pak i jiné vlastnosti jako je tvar apod. Univerzální typ hnízdní budky určený pro řadu dutinových hnízdičů, kromě sýkor i pro rehky, lejsky, brhlíky, krutihlavy, ale mohou v nich zahnízdit i šoupálci, vrabci či strakapoud malý jsou budky typu sýkorník. Dalším rozšířeným univerzálním typem jsou budky upravené více pro potřeby lejsků, brhlíků a rehků a to je typ lejskovník. A jako čtvrtá ukázka nám poslouží budka typu špačník, která je také univerzální a slouží pro špačky, větší druhy sýkor, brhlíci, strakapoudi, krutihlav, lejsek černohlavý a bělokrký či rehek zahradní. Rozměry těchto budek: typ budky průměr vletového otvoru vnitřní rozměry dna vnitřní výška budky výška zavěšení Sýkorník - malý 28 mm 12 x 12 cm 20-25 cm 2-6 m Sýkorník - velký 34 mm 12 x 14 cm 20-25 cm 2-6 m Lejskovník 30 x 45 mm 14 x 14 cm 18-20 cm 2-6 m Špačník 45 mm 15 x 15 cm 25-30 cm 3-8 m Pokud bychom se ornitologii věnovali více, dozvěděli bychom se, že těchto budek je velké množství různých velikostí a tvarů. Pro naši výuku nám, ale postačí tyto čtyři rozměry. Polobudky Jsou určeny především pro konipasa bílého, horského, rehka domácího, lejska šedého, ale vyhnízdit v nich mohou i další druhy preferující větší vletový otvor jako je např. rehek zahradní. 4
Univerzální polobudky mají minimální rozměry dna 12 x 12 cm, vnitřní výšku budky 12 13 cm a vletový otvor zabírá ¼ až ½ přední stěny. Pro rehky domácí se zavěšují na střechy nižších budov (2 5 m nad zemí), pro lejsky šedé na staré stromy, zdi nebo ploty v zahradách, parcích (okolo 2 m) a pro konipasy na břehy potoků či zdi v jejich blízkosti (1 2 m nad vodní hladinou) Výroba budek Výroba prkenné budky je celkem jednoduchá a lehce zvládnutelná. Měli bychom, ale dodržovat určitá pravidla: vždy ji konstruujeme jako otevíratelnou, bez bidélka, s vhodnou ochranou proti predátorům musíme myslet na dostatečnou plochu i hloubku budky a správnou velikost a tvar vletového otvoru při rozměřování jednotlivých částí počítáme s šířkou prken řezané anebo jinak opracované plochy a hrany očistíme od třísek a opracujeme tak, aby dobře přilehly k ostatním částem ke sbíjení používáme hřebíky či vruty a jejich špičku trochu otupíme, aby nedošlo k rozštípnutí prkna a poranění ptáků dno přibíjíme vsunuté mezi stěny; kdyby bylo přibité zespodu na stěny budky, zatékala by dovnitř voda vletový otvor můžeme oplechovat, abychom zabránili poškozování od strakapoudů důležitá je i střecha. Měla by být dostatečně velká a přesahovat stěnu s vletovým otvorem alespoň o 5 7 cm a boční stěny o 1 2 cm. Svrchu pak střechu pokryjeme nepropustným materiálem jako je lepenka, linoleum, plech apod. aby na všech stranách několik mm přesahovala. Na závěr budku ošetříme impregnačním nátěrem nebo nenápadnou barvou (zelená, hnědá). Nátěr prodlouží životnost a nenápadnost v přírodě. (Můžeme použít např. fermež, latex či balakryl) 5
1.2 Správné umístění a způsoby zavěšení budek Nejvhodnějším obdobím kdy budky vyvěsit je podzim. Budka do jara stihne do prostředí zapadnout a někteří ptáčci si místo k hnízdění vybírají již na podzim a budek vyvěšených na jaro by si nemuseli všimnout. Vyvěšování předjaří je pak vhodné pro ptactvo, které k nám přilétá z teplých krajin. Budky většinou vyvěšujeme na místech kde je nedostatek hnízdních dutin. V biotopech jako jsou např. kulturní hospodářské lesy, zahrady, parky, sady či mladá stromořadí. Hustota vyvěšování záleží na biotopu a počtu ptactva v něm. Budky by měli být vzdáleny od sebe alespoň 15 20 m. Ptáci sice preferují určitou výšku dutiny, ale osídlí i budky umístěné jinak. Nejčastěji pro drobné pěvce používáme výšku 2 3 m, v místech většího pohybu lidí a vyrušování dáváme i výš. Budky, které chceme častěji kontrolovat, dáváme do přístupnějších výšek cca 2 m. Pro větší druhy ptáků jako jsou dravci, sovy, holuby či kavky dáváme budky do výšky 6 8 m. Při umisťování musíme myslet na ochranu ptáků, jejich vajíček a mláďat. Budky nikdy nevyvěšujeme na místa, kde dochází k aplikaci jedů či pesticidů. V terénu je maskujeme a vyvěšujeme na nenápadné místo. V místech s výskytem predátorů musíme budku zabezpečit a udělat ochranná opatření. Způsoby zavěšení budek Zavěšení je možné mnoha způsoby a to pomocí latěk, drátů, háčků či přímým přibitím ke kmeni stromu. Měli bychom myslet na bezpečnost a trvanlivost zavěšení. Závěsná lišta by měla být zhotovena z tvrdého dřeva. Doporučená šířka je 4 6 cm a tloušťka 2 cm. Délka závisí na velikosti budky a místu umístění. Budka je k liště připevněna buď vertikálně nebo horizontálně. Prodloužená zadní stěna je také jedním z možných způsobu zavěšení, ale u nás se téměř nepoužívá. 6
Plechový závěs je možné použít místo závěsné lišty. Jedná se o silnější nerezový plech šířky 2 3 cm a délky 40 50 cm a pracujeme podobně jako u závěsné lišty. Závěsný drát jedná se o silný a pevný nerezový drát, který k budce připevňujeme tak, aby visela rovně či mírně předkloněná. Tímto způsobem ji lze zavěsit volně na větev či na háček ke kmeni stromu. Závěsný háček budku můžeme na kmen připevnit i pomocí háčku, kdy na zadní stěnu budky vytvoříme malé očko na pověšení. Další připevnění např. pomocí provázku, či přibíjení přímo ke stromu aj. je většinou velmi nevhodné. 1.3 Ochrana a péče o ptačí budky Tím, že budku vyvěsíme pro nás péče, ale nekončí. Jinak se budka po krátké době stane pro ptáky opět neobyvatelnou. Vždy po skončení hnízdění bychom měli budku vyčistit. Starý hnízdní materiál z budky odstranit a tím tak zabránit tomu aby se zde množili paraziti, kteří ptákům mohou hodně zkomplikovat život. Měli bychom také kontrolovat stav budky a zda není poškozené zavěšení případné škody pak opravíme. V případě, že jsme zjistili, že budku je nevhodně umístěna a chodí zde ptáky lovit např. kuna či kočka, tak budku raději přemístíme. Ochrana ptáků před nepřáteli Ptačí hnízda v budkách jako i většina ostatních se stávají cílem útoků jejich přirozených nepřátel. Je tedy nutné pamatovat i na určitá opatření, která nám hnízda v budce ochrání. Nejčastěji jsou hnízda napadána kunami a kočkami, ale také např. strakapoud dokáže budky ničit a někdy likvidovat i mláďata. Proto z bezpečnostních důvodů: na budku neumisťujeme bidýlko dbáme na to, aby kolem budky nebyly přístupové větve můžeme oplechovat vletový otvor v místech s větším výskytem koček a kun na vletový otvor nasadíme plechový kryt či trubici 7
2. Metodická pomůcka 2.1 popis metodické pomůcky Pomůcka je ukázkou 4 ptačích budek, které jsou sestaveny v různých univerzálních velikostech, s různými vletovými otvory a otvíráním. Součástí je jedna polobudka a jedno ptačí krmítko. Budky jsou popsány výše v tabulce a na základě těchto informací byli nákresy a následně pak i budky zhotoveny. 8
Sýkorník malý je většinou osidlován malými druhy sýkor, tj. modřinku, uhelníčka a parukářku Sýkorník velký je osidlován všemi druhy sýkor, lejskem černohlavým a bělokrkým, rehkem zahradním, brhlíkem lesním, ale i vrabcem obecným a krutihlavem obecným Lejskovník je pro lejky, brhlíky a rehky Špačník pak pro špačka obecného, ale využívají jej i větší druhy sýkor, brhlík, strakapoudi, krutihlav, lejsek černohlavý či bělokrký a rehek zahradní Univerzální polobuka je pro konipasa bílého, horského, rehka zahradního a lejska šedého Krmítko pro ptáky, kteří u nás v zimě zůstávají a je potřeba jim pomáhat a zpestřovat jídelníček. Např. červenka obecná, drozd kvíčala, kos černý, sýkory, hýl obecný, pěnkava obecná, vrabec obecný, polní 2.2 Možnosti použití - náměty a aktivity Doplnění výkladu Budky lze použít jako názornou ukázku k výkladu. Informace k výkladu viz. kapitola 1. Je to velmi plnohodnotné obohacení výuky. Názorná ukázka Je možné, že nám budku nějaký pták osídlí, pak je možné pozorovat jeho chování a začlenit ho do výuky a na jeho základě rozšířit znalosti a dovednosti u dětí. Ptačí budky jako projekt Žáci mohou na základě této pomůcky a ukázky ptačích budek zjišťovat další informace a vytvořit o nich projekt či další aktivity jako je seminární práce apod. Náplň pracovních činností Díky této pomůcce si žáci mohou vytvořit nákresy jednotlivých ptačích budek, polobudek či krmítek a mohou si pak jednu vytvořit ve výuce, následně ji najít vhodné umístění a zahájit pozorování ptačího života. 9
Pracovní list ŽABKA Centrum ekologické výchovy při SVČ Klubko Staré Město,p.o. K této pomůcce můžeme vytvořit pracovní list, kteří si žáci mohou samostatně či ve skupinkách vyplnit. Ten pak vyhodnotíme a vytvoříme zpětnou vazbu. Ptáci v budkách Žákům rozdáme obrázky ptáků, které by v budkách mohli zahnízdit, ale klidně i chytáky - obrázky ptáků, kteří by v budkách nehnízdily. Úkolem je ptáka zařadit do správné budky ve které by mohl hnízdit popř. také odůvodnit proč zrovna v této budce. Ptačí krmítko Krmítko je zde pro názornost toho, aby děti získaly přehled o rozdílech mezi ptačí budou a krmítkem. Často se tyto dva pojmy pletou či považují za totéž. U krmítka můžeme mít připravené opět obrázky ptáků, kteří odlétají, neodlétají a přikrmují se popř. ti co neodlétají, ale na krmítku je neuvidíme. Z žáků se stanou ptáčci a budou muset rozhodnout zda je v zimě na krmítku můžeme vidět. Na krmítku je možné také ztvárnit problematiku zimního příkrmu. Připravíme si obrázky popř. pytlíčky s potravou a žáci určují zda tam patří či nikoliv. Na vše pak proběhne zpětná vazba, která nám pomůže při další výuce i při ukázkách v běžném životě. Závěr Tento manuál udává jen pár námětu jak tuto problematiku můžeme pojmout. Není tu zdaleka tolik informací, které můžete dětem nabídnout při výuce a nadchnout je pro přírodu a krásu ptačího světa, ale je to drobná pomůcka v tom jak někde začít a nadchnout je pro dobrou věc. Najděme si trochu svého i volného času a vydejme se do světa plného krásných písní pěvců, rituálních tanců, pestrosti barev a proměn či prvního neohrabaného letu mláďat. Krásné toulky přírodou, poslech ptačího zpěvu a osídlení první budky přeje autorka Petra Kraváčková. Literatura a zdroje ZASADIL P., Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků, Metodika ČSOP č. 20, Ústřední výkonná rada ČSOP, Praha. 2001, ISBN 80-902654-3-x 10