Založení a vznik družstva

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Založení a vznik družstva Jana Jamborová BRNO 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Založení a vznik družstva vypracovala samostatně s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2007.. Jana Jamborová

Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřímu Tuzovi za veškerou pomoc, cenné rady a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.

Abstract Jamborová, J.: Foundation and origination of a cooperative. Bachelor work. Brno, 2007. The aim of my bachelor work is to describe the process of foundation and origination of a cooperative from the very beginning. I also want to draw your attention to all the necessary steps which every founder of a cooperative has to do. I practically demonstrated these problems in the practical example of foundation and origination of The Housing Association domeček". Abstrakt Jamborová, J.: Založení a vznik družstva. Bakalářská práce. Brno, 2007. Cílem bakalářské práce je popsat postup při založení a vzniku družstva od úplných začátků. A upozornit na všechny nutné kroky, které při založení družstva každý jeho zakladatel musí učinit. Danou problematiku jsem prakticky demonstrovala na praktickém příkladu založení a vzniku Bytového družstva domeček.

Založení a vznik družstva 6 OBSAH 1. Úvod a cíl práce... 8 2. Metodika... 10 3. Obecný přehled... 12 3.1. Historie bytového družstevnictví... 12 3.2. Stav našeho družstevnictví a jeho další vývoj... 13 3.3. Pojem družstvo a jeho podstata... 14 4. Družstvo ve smyslu Obchodního zákoníku... 18 4.1. Typy družstev... 18 4.2. Založení a vznik družstva... 19 4.3. Vznik družstva... 20 4.4. Hospodaření družstva... 25 4.5. Členské otázky... 30 4.6. Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva... 34 4.7. Stanovy družstva a další vnitrodružstevní předpisy... 37 4.8. Další vnitrodružstevní předpisy... 39 4.9. Soustava orgánů družstva... 39 4.10. Zánik, zrušení a likvidace družstva... 40 4.11. Likvidace družstva:... 42 5. Praktická část... 44 5.1. Cíl vzniku Bytového družstva domeček... 44 5.2. Postup při založení družstva... 44 5.3. Kroky při zakládání družstva... 45 5.4. Stanovy družstva... 53 5.5. Domovní řád družstva... 59 5.6. Nepovinné části stanov... 60 6. Závěr... 64 7. Seznam použité literatury... 66 8. Seznam použitých zkratek... 67

Založení a vznik družstva 7 9. Přílohy... 68 9.1. Domovní řád... 68 9.2. Stanovy družstva... 75 9.3. Nájemní smlouva vzor:... 88 9.4. Smlouva o převodu družstevního bytu... 94 9.5. Přihláška člena družstva... 101 9.6. Návod na zápis do Obchodního rejstříku... 101

Založení a vznik družstva 8 1. Úvod a cíl práce Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila založení a vznik družstva. Výše uvedené téma jsem si vybrala proto, že během studia na střední škole jsem každoročně vykonávala povinnou školní praxi ve výrobním družstvu Styl ve Studené. A díky ní jsem měla možnost blíže se seznámit s chodem této organizace. Právě absolvovaná praxe byla hlavním důvodem, proč jsem si toto téma zvolila. Obchodní společnosti z obecného hlediska patří mezi základní právní subjekty. Jsou zakládané převážně za účelem společného podnikání. Jejich postupným vývojem došlo k vyčlenění do organizačně i právně samostatných celků, které představují jak sdružení osob, tak i sdružení majetku ke společnému provozování podnikatelské činnosti. Moje práce se bude skládat z části teoretické a z části praktické. V teoretické části se zaměřím na historii družstva, jeho právní úpravu a vymezení pojmu družstvo. Zde budu rozebírat a popisovat základní teoretické principy a kroky při založení a vzniku družstva. Zaměřím se i na orgány, které je družstvo povinno ze zákona zřizovat. Také v teoretické části nastíním jeho zrušení a likvidaci. V praktické části navážu na teoretickou část, kterou více rozvinu z praktického hlediska. Nabyté znalosti z odborné literatury a různých právních předpisů aplikuji na praktických příkladech založení a vzniku Bytového družstva domeček. V této části práce využiji získané teoretické poznatky na konkrétním bytovém družstvu. A důkladně zde popíšu základní důležité kroky, které se při zakládání družstva musí vždy učinit. Hlavním cílem mé bakalářské práce je charakterizovat a objasnit právní problematiku založení a vzniku družstva. A také zorientovat se v oblasti založení a vzniku družstva obecně. Tato práce by se měla stát základním vodítkem pro každého, koho daná problematika družstevnictví zajímá a kdo by si sám chtěl v budoucnu zkusit nějaké družstvo založit. Tato práce by měla pomoci každé osobě, která se rozhodla pro založení družstva, zorientovat se v dané problematice a poskytnout jí jakýsi všeobecný návod, jak by si při zakládání této právnické formy měla počínat. Při svých aktivitách se bude setkávat s řadou paragrafů, ve

Založení a vznik družstva 9 kterých jí tato práce pomůže a usnadní lépe se v dané problematice zorientovat. Cílem je především nastínit základní a nevyhnutelné kroky, které musí každý subjekt uvažující o založení družstva uskutečnit, poskytnout mu nezbytné znalosti o tom, jak dané družstvo založit a jaké povinnosti má osoba zakládající dané družstvo vůči okolním institucím. Celkovým přínosem mé práce má být vytvoření přehledu důležitých informací, které souvisí se založením a vznikem družstva. Výsledná práce je jakýmsi návodem, který pomůže v problematice týkající se družstev každému kdo družstvo zakládá.

Založení a vznik družstva 10 2. Metodika Z důvodů omezeného rozsahu bakalářské práce není možné věnovat se problematice, která souvisí se založením a vznikem družstva do takové hloubky, aby všechny úkony mohly být rozebrány do podrobností. Proto jsem se ve své práci zaměřila na získání základních právních poznatků souvisejících se založením družstva, splněním základních podmínek pro jeho vznik, zápisem družstva do obchodního rejstříku a zahájením jeho činnosti jako právního subjektu. Prvním krokem, který bylo nutné učinit před vypracováním bakalářské práce, bylo zapotřebí prostudovat si dostupnou odbornou literaturu týkající se dané problematiky. Pro mé téma je nejucelenější právnickou publikací komentovaný obchodní zákoník. V této části jsem se zabývala převážně jeho druhou částí, která upravuje oblast družstva. Při studiu jsem další informace čerpala i z jiné právnické literatury na dané téma, jelikož v těchto publikacích jsou ustanovení daného zákona aplikována také na praktických příkladech. Práce je rozdělena na dvě stěžejní části. Část první je teoretická, nahlíží na právní postavení družstva a na teoretické přístupy k založení a řízení družstva. Stává se tak podkladem a východiskem pro podrobnější vytvoření části druhé, kterou je část praktická. V praktické části se zaměřuji na právní úpravu vzniku a založení družstva s praktickým zaměřením. Praktická část se zabývá aplikací získaných teoretických poznatků na praktickém příkladu založení a vzniku Bytového družstva domeček. K získání potřebného materiálu jsem navštívila právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a Moravsko-zemskou knihovnu. Také mi byly nápomocné materiály, které jsem získala na povinné školní praxi ve výrobním družstvu ve Studené, kterou jsem pravidelně absolvovala po dobu studia na střední škole. Uvedené definice a teoretická vysvětlení jednotlivých pojmů jsem čerpala z odborné literatury vztahující k dané problematice družstev. Dále jsem vyhledávala potřebné údaje na internetu, v odborných textech, příslušných právních normách (zejména Obchodním zákoníku) a dále v různých odborných publikacích a jiných knihách, které s družstvem souvisely. Přehled odborné literatury, ze které jsem znalosti a informace při vypracovávání

Založení a vznik družstva 11 mé práce čerpala, jsem uvedla v seznamu použité literatury. Převážnou část jsem čerpala z obchodního zákoníku, který obsahuje vymezení družstev jakožto podnikatelského subjektu, a také z občanského soudního řádu. Hlavním podkladem mi byla kniha Evropské a české družstevní právo od Františka Helešice, kterou také uvádím v přiloženém seznamu literatury. Vymezila jsem především základní pojmy, kterým je zapotřebí v této problematice zcela porozumět. Pozornost jsem také věnovala orgánům a členům družstva a jejich postavení, právům a povinnostem členů, základnímu kapitálu, družstevnímu podílu společníků, atd. Ve své práci jsem popsala nejen vznik a založení družstva, ale také proces zápisu do obchodního rejstříku podle současné právní úpravy. Veškeré teoreticky načerpané znalosti jsem dále uplatnila při praktickém zakládání Bytového družstva domeček. Do přílohy jsem vložila některé listiny a návod na vyplnění formuláře na zápis do obchodního rejstříku. Tyto dokumenty jsou nezbytné při zakládání družstva. Jedná se například o vzor stanov Bytového družstva domeček, Kupní a nájemní smlouvu, Domovní řád Bytového družstva domeček, atd. Ostatní formuláře obdrží osoba na vyžádání na příslušném živnostenském úřadě nebo bezplatně na webových stánkách www.form.cz.

Založení a vznik družstva 12 3. Obecný přehled Jaký je stav družstev v české republice, proč a jak vznikají a jaké máme různé typy družstev se obecně dozvíme v této kapitole. Důvodů proč utvářet družstva může být několik. V dnešním demokratickém světě platí, že pokud nakoupím větší množství zboží mohu vyjednat lepší cenu od dodavatele. Podobné to bude s dopravou materiálu. Pokud budeme schopni jako družstvo objednávat větší zásilky, vyjde doprava podstatně levněji, než přeprava jednotlivých malých balíků. Za pozornost stojí i možnost sdílení prostředků více drobných podnikatelů. Ti si pak mohou dovolit modernější výrobní technologie a snížit tak výrobní náklady, což je v konkurenčním boji velké plus. Významnou výhodou sdružování do družstev je i snazší prosazování požadavků v rámci obce, nebo kraje. Přeci jen to již není požadavek malého soukromého podnikatele, ale významné skupiny. Všechny výhody družstva shrnul již v 19. století Kampelík slovy: co jednomu nemožno, všem dohromady snadno. 3.1. Historie bytového družstevnictví Dnes je možno založit družstva téměř bez jakéhokoliv omezení. Neexistují zde žádné vymezené oblasti, ve kterých by byla možnost sdružovat se do družstev. Družstva je možno založit k jakékoliv činnosti, například ke společné práci nebo výrobě, k zajištění nákupu nebo odbytu zboží, k poskytování nejrůznějších služeb nebo k provozování sportu, k výstavbě bytů nebo garáží, rekreačních zařízení, k vybudování památníků, k provozu divadel atd. K tomu, aby byla družstva lépe využívána, dnes brání pouze nezkušenost současné generace a špatné názory na úlohu družstevnictví v tržních podmínkách. Družstva podnikatelská zde mají značného a silného konkurenta, kterým jsou obchodní společnosti. Jedná se totiž o výhodnější formu v oblasti podnikání než jakou jsou zde samotná družstva.

Založení a vznik družstva 13 Osoby, které se ucházejí o založení družstva zpravidla ustaví ze svého středu přípravný výbor. Ten vykonává všechny činnosti, které musí být v rámci založení družstva uskutečněny. V prvé řadě je důležité zkontrolovat, zda osoby, které se ucházely o založení družstva podaly písemné členské přihlášky a zda mají vůbec způsobilost k tomu, aby se staly členy družstva. Doporučuje se zde, výslovné zavázání uchazečů k tomu, že splatí stanovený členský vklad a že budou respektovat stanovy družstva, a to již při procesu samotného podávání přihlášky. Tato přihláška musí být vlastnoručně podepsána. Členem družstva se může stát dle 227 odst. 1 ObchZák. téměř každý občan. Je tomu jinak v družstvech, kde je stanovena podmínka členství na základě uzavření pracovního vztahu člena k družstvu. Zde se může stát dle 227 odst. 3 ObchZák. členem družstva pouze osoba fyzická, která již ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku 15 let. V případě družstevní záložny se může stát členem pouze osoba fyzická, která má plnou způsobilost k právním úkonům, tedy která dosáhla 18 let svého věku, a která nemá omezenou právní způsobilost. Co se týká malého bytového družstva, které bylo založeno za účelem koupě bytového domu od obce na základě zákona o vlastnictví bytů, se může stát jeho členem pouze nájemce bytu nebo nebytového prostoru v kupovaném domě. 3.2. Stav našeho družstevnictví a jeho další vývoj Na území České republiky byl vývoj družstevnictví na stejné úrovni jako družstevnictví v jiných evropských zemí. Hlavní úlohu v něm hrála úvěrní družstva a na vesnici vznikalo mnoho druhů svépomocných družstev. Dalšími družstvy byla družstva bytová, výrobní a opravárenská, ale také družstva v oblasti sportu, rekreace a kultury. Družstva se na základě předmětu své činnosti a z hlediska národnosti jejích členů sdružovala do svazů nebo do jiných center. Budovala si i své finanční centrály a v době první republiky se stala objektem boje politických stran, což se projevilo více intenzivně i po druhé světové válce. Až do období padesátých let minulého století byly vztahy v družstvu upravovány Zákonem č. 70 ř. z. z roku 1873. Ustanovení tohoto zákona byla v roce 1903 doplněna

Založení a vznik družstva 14 Zákonem č. 133 ř. z., který upravoval revizi družstev. Tyto zákonné předpisy byly doplněny také úpravou zákona, která se týkala obecně prospěšných stavebních a bytových družstev, úpravou přeměn společnosti s ručením omezeným na družstva, úpravou vztahů družstevních záložen, která byla provedena zejména vládním Nařízením č. 169/1933 Sb.z.. a úpravou státních záruk zejména živnostenským, zemědělským a dělnickým družstvům. Rozvoj našeho dosavadního družstevnictví byl přerušen po roce 1948. V tomto roce došlo k likvidaci úvěrních družstev a k následnému zestátnění jejich majetku bez jakékoli náhrady. Také řada svépomocných družstev, která byla vytvořena na vesnicích, byla zlikvidována a došlo k jejich vzájemnému sjednocení do družstev zemědělských. Po celou dobu, zhruba čtyřiceti let, bylo povoleno rozvíjet jen vybrané druhy družstev. Činnost těchto družstev byla pod vedením státu a jejich povinností bylo plnit úkoly, které stanovil stát ve svém plánu. Vztahy družstev byly již v této době upravovány zákonem. Úprava zákona u zemědělských družstev byla oddělená od úpravy ostatních družstev. Po roce 1989 došlo k následné transformaci družstev. V této době došlo ke zrušení státního vedení. O něco déle bylo povoleno zakládat družstevní záložny. Ale majetek, u kterého došlo k zestátnění bez náhrady, nebyl navrácen. V roce 1992 došlo k zahrnutí zákonné úpravy družstev do Obchodního zákoníku. Tímto tento zákoník zahrnul mezi jím dosud upravující podnikatelské subjekty i družstva. 3.2.1. Stav družstev z roku 2005 bytová spotřební výrobní zemědělská peněžní Počet družstev 755 62 303 678 33 Počet členů 637 835 340 350 11 900-18 700 Počet zaměstnanců 4 045 16 299 24 800 44 000 - Stav družstev z roku 2005. Zdroj [1] 3.3. Pojem družstvo a jeho podstata Ne vždy platný obchodní zákoník v dostatečné míře bere ohledy na to, že družstva nejsou obchodními společnostmi v pravém smyslu. Družstva v novém obchodním zákoně stojí samotně hned za obchodními společnostmi. Oproti obchodním společnostem, patří mezi tzv.

Založení a vznik družstva 15 otevřená společenství. Jedná se o specifický znak, kterým se od obchodních společností odlišují. Současná aktuální charakteristika družstva je vymezena v Zákoně č. 513/1991 Sb. ObchZák. ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen ObchZák.), a to konkrétně v 221 odst. 1 3 ObchZák., kde se družstvem rozumí společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo patří mezi kapitálová společenství. Zákon zde však neurčuje minimální výši vkladu, která připadá na každého člena, ani minimální výši základního kapitálu. Ale stanoví minimální výši zapisovaného základního kapitálu. 3.3.1. Družstvo podle EU Družstva jsou nyní také upravena v oblasti Evropského společenství. Nově vzniklá právní úprava poukazuje na to, že družstvo je možno založit jak primárně tak i sekundárně. Primárně se zakládá za účelem svépomocného uspokojování jiných potřeb jeho členů na demokratickém základě, a sekundárně též za podnikatelským účelem. Družstva mají za úkol zajišťovat služby a pomáhat s uspokojováním potřeb i jiných osob, než jsou členové družstva. Nově vzniklá možnost družstev se týká zajišťování služby a pomáhání s uspokojováním potřeb i ve prospěch členů družstva, ale i jiných osob. Tento model nazývaný tzv. sociální družstva se vyskytuje i v řadě zemí západní Evropy. Ve vazbě na to se zváží případné odchylky při vzniku a zániku členství v sociálním družstvu. Tyto otázky nyní obchodní zákoník neupravuje, pouze Zákon číslo 72/1994 Sb. připouští správu převedených jednotek z vlastnictví bytového družstva i pro jeho nečleny. Vyskytuje se zde doposud už několikrát upravený návrh stanov Evropského družstva ( tzv. eurostanovy ), který vypracoval Koordinační výbor Asociací družstev Evropského společenství. Při úpravě družstva se vychází z úsilí vynaloženého na sjednocení prací na formování evropského družstva v rámci příprav na vytvoření jednotného evropského trhu. Ve všech podstatných otázkách se úprava družstva v tomto zákoně od proponovaného statutu evropského družstva neliší.

Založení a vznik družstva 16 3.3.2. Družstvo v České republice Družstvo je podle Obchodního zákoníku definováno jako soukromoprávní podnikatelský subjekt, který se liší od obchodních společností jen zvláštní úpravou vnitřních vztahů mezi družstvem a členy, stejně tak i mezi členy navzájem. Členové družstva se prostřednictvím této formy účastní na společné podnikatelské činnosti a jejím výsledku obdobným způsobem jako společníci obchodních společností. Z toho důvodu je také hlavní význam plynoucí z dosavadní úpravy převážně organizačního charakteru přenesen do úpravy majetkových právních vztahů. Tato nová právní úprava by měla ve srovnání s dosavadními možnostmi, které nabízela dosavadní úprava, pomoci družstvům k získání významnějšího postavení v oblasti hospodářství. Obecná charakteristika družstva je uvedena v 221 ObchZák. Zde se připouští členství nejen fyzických, ale také právnických osob stejně běžným způsobem, jak je tomu i v jiných právních řádech. Zdůrazňuje se i svépomocný charakter družstev v souvislosti s jejich historickým vývojem jako sdružení drobných podnikatelů nebo nepodnikajících fyzických osob za účelem zajišťování jejich hospodářských, sociálních, popřípadě i jiných potřeb. Přechodná ustanovení zákona počítají v průběhu dvou let s transformací dosavadních družstev do této nové obecné právní formy družstva. Proto také stanoví, že jako družstvo bude možno označovat pouze takovou právnickou osobu, která bude zřízena v souladu s ustanoveními tohoto zákona. Družstvo je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje pod svým jménem a nese takovou míru odpovědnosti, která z těchto vztahů vyplývá. Je dobrovolným společenstvím neuzavřeného a předem nestanoveného počtu osob (členů, občanů) založeným za účelem podnikání nebo za účelem zajišťování sociálních, hospodářských anebo jiných potřeb svých členů (podle 221 odst 1 ObchZák.). Slouží k uspokojování a podpoře svých zájmů. Družstvo tedy může být subjektem podnikatelským, který zajišťuje a podporuje soukromé podnikání členů. Členové družstva neručí za závazky družstva a družstvo ani neodpovídá za závazky jiných právnických subjektů. Členské vklady družstva se při splácení stávají majetkem družstva stejným způsobem, jakým k tomu dochází i u jiných

Založení a vznik družstva 17 obchodních společností. Družstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým obchodním jměním. Družstvo je tedy samostatným vlastníkem obchodního jmění a nese i majetkovou odpovědnost v rámci své podnikatelské činnosti. Pokud tedy u něho dojde k porušení závazků, odpovídá za ně celým svým majetkem. Výjimka je možná pouze úpravou ve stanovách družstva, kde o výši uhrazovacích poplatků pro některé členy ke krytí ztrát družstva může rozhodnout členská schůze. Uhrazovací povinnost člena družstva však nemůže přesáhnout trojnásobek jeho členského vkladu. Družstvo musí být ze zákona tvořeno alespoň 5 členy. Tento počet 5-ti členů je neplatný, pokud členy družstva jsou alespoň 2 právnické osoby. Pokud jsou v družstvu splněny stanovené podmínky dle 222 ObchZák., tak délku doby působení družstva neovlivní přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů družstva. Z toho důvodu, že družstvo vystupuje jako společenství neuzavřeného počtu osob, mohou do něj tedy přistupovat další členové družstva a jiní členové z něj naopak mohou vystupovat, a to i bez potřeby změny zakládající smlouvy nebo stanov družstva.

Založení a vznik družstva 18 4. Družstvo ve smyslu Obchodního zákoníku Právní úprava družstva vychází z obchodního zákoníku a to konkrétně z 221ObchZák. a následujících. Družstvo provozuje svou činnost samostatně a na vlastní účet. Přitom však na sebe přebírá přiměřené hospodářské riziko. Oblíbenou formou právnické osoby pro správu především bytového fondu je v České republice především bytové družstvo. Zákon stanoví, že obchodní jméno (firma) družstva musí obsahovat označení družstvo. Z této právní úpravy vyplývá, že je družstvo považováno za podnikatelský subjekt. Tento právní subjekt musí být zapsán do obchodního rejstříku (dle 3 odst. 1 písm. a) ObchZák.). 4.1. Typy družstev I přesto, že platná právní úprava dnes mezi družstvy nedělá příliš velké rozdíly, tak se mezi družstvy určité rozdíly stejně vyskytují. Pojem družstev je příliš složitý na to, aby se jednotlivá družstva dala lehce rozdělit do přesně určených skupin. Pro naší představu můžeme vyjít z rozdělení družstev podle literatury [2]. Typy družstev dle povahy své činnosti: - podnikatelská - svépomocná - k zajištění nejrůznějších občanských potřeb - zemědělská Typy družstev dle účelu své činnosti: - výrobní - stavební - zemědělská

Založení a vznik družstva 19 - bytová - spotřební (obchodní) - bytové záložny. Všechny uvedené typy družstev provozují podnikatelskou činnost, díky níž získávají prostředky pro jejich další provozování. Právní úprava družstev se dělila podle předmětu činnosti a byla důsledkem administrativní soustavy státního řízení ekonomiky, ve kterém družstva vystupovala jako zvláštní odvětví řízené prostřednictvím povinného sdružování ve speciálních svazech jako nadřízených orgánech družstev (výrobních, spotřebních a bytových). Hlavní rozdíl mezi družstvy představuje činnost, kterou jednotlivé družstvo provozuje. 4.2. Založení a vznik družstva Proces, při kterém dochází k tvorbě družstva lze v zásadě rozdělit do dvou základních etap, a to na fázi založení (upraveno dle 224 ObchZák.) a fázi vzniku družstva (upraveno dle 225 ObchZák.). Obchodní zákoník mezi těmito dvěma pojmy dělá velké rozdíly. Konec tohoto procesu nastává až v okamžiku, kdy dojde k úspěšnému vykonání druhé fáze. Závěrečným výsledkem ukončení procesu je existence nového subjektu práv a povinností, dojde k vytvoření nové právnické osoby. Samotnému vzniku družstva zápisem do obchodního rejstříku předchází fáze jeho založení. 4.2.1. Založení družstva Jako podmínka při založení družstva se vyžaduje konání ustavující členské schůze družstva. Na této schůzi jsou oprávněny hlasovat všechny osoby, které podaly přihlášku do družstva. Při hlasování má každý uchazeč pouze jeden hlas a hlasování musí být vždy veřejná. Na ustavující schůzi družstva se mimo jiné také obligatorně určuje zapisovaný základní kapitál, schvalují se stanovy družstva a volí se představenstvo a kontrolní komise. Ustavující schůze družstva volí a přijímá usnesení většinou přítomných členů.

Založení a vznik družstva 20 V případě, že uchazeč o členství v družstvu hlasoval proti přijetí stanov, má právo vzít svou přihlášku zpět ihned po hlasování o těchto stanovách. Ustanovení o družstvu jsou obsažena v 221 250 ObchZák. Postup při založení družstva: - Družstvo je založeno konáním ustavující schůze družstva, jestliže se na ní uchazeči o členství zaváží k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu. - Družstvo vznikne zápisem do Obchodního rejstříku, kterému musí předcházet splacení alespoň poloviny zapisovaného základního kapitálu. 4.3. Vznik družstva Družstvo vzniká dnem, ke kterému je zapsáno do obchodního (podnikového) rejstříku (dle 225 odst.1 ObchZák.) a od tohoto dne může také nabývat svých práv a může se zavazovat. Tento den zápisu do obchodního rejstříku nesmí předcházet dnu, ke kterému dochází k podání návrhu. Před podáním návrhu na zápis musí dojít ke splacení alespoň jedné poloviny zapisovaného základního kapitálu družstva. Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává představenstvo družstva, k návrhu je povinno připojit stanovy družstva a usnesení ustavující schůze o jeho založení. Návrh na zápis podepisují všichni členové představenstva (dle 25 odst. 2 ObchZák.), přičemž pravost zápisu musí být úředně ověřena. Postup, který musí být dodržen při vzniku družstva přehledně demonstruje obrázek 4.1. Ustavující Splacení základního Zápis do schůze nebo vstupního podnikového vkladu. rejstříku. Obrázek 4.1 Vznik družstva.

Založení a vznik družstva 21 4.3.1. Návrh na zápis do obchodního rejstříku Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku (dle 225 ObchZák.). Před tím, než družstvo podá návrh na tento zápis, musí dojít ke splacení alespoň poloviny základního kapitálu. Podat návrh na zápis do obchodního rejstříku je povinností představenstva. A tento návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni členové představenstva a pravost jejich podpisů musí být úředně ověřena. Ke splatnosti soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, který se splácí formou kolkových známek dojde podáním návrhu. K návrhu na zápis se přikládá: (dle 225 ObchZák.) - stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva, - stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov, - stanovy družstva, - doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu. K projednávání řízení, které se týká věcí ohledně obchodního rejstříku, je oprávněn příslušný krajský soud (tzv. rejstříkový soud ), v jehož obvodu má družstvo sídlo. Toto řízení se zahajuje na návrh. V řízení, které se týká provedení zápisu, soud zkoumá, zda jsou splněny všechny předpoklady. Tyto předpoklady vyžadují právní předpisy a jsou potřeba k provedení samotného zápisu. O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání v takovém případě, pokud soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, kterými se dokládají zapisované skutečnosti. Pokud závisí rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo se provádí dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy, tak v tomto případě soud vždy nařídí jednání. Soud rozhoduje o obsahu zápisu prostřednictvím usnesení. Ve výroku, který se týká tohoto usnesení, uvede také den jeho zápisu.

Založení a vznik družstva 22 Náležitosti návrhu na zápis do Obchodního rejstříku: Na základě ustanovení podle 27 odst. 4 ObchZák. je uložena rejstříkovému soudu povinnost zveřejnit provedení každého jeho zápisu do obchodního rejstříku nebo uložení každé listiny do sbírky listin. Výjimka může nastat pouze v takovém případě, že zákon povinnost tohoto zveřejnění ukládá někomu jinému. Podle 769 ObchZák. je povinnost zveřejnění splněna publikací v Obchodním věstníku. Zveřejňují se údaje: - Obchodní firma: - Sídlo: název obce části obce, poštovní směrovací číslo, číslo popisné, název ulice nebo náměstí. - IČ: přidělí rejstříkový soud - Právní forma: družstvo - Předmět podnikání (činnosti): - Statutární orgán: představenstvo - pokud stanovy malého družstva určí, že působnost představenstva plní členská schůze, je statutním orgánem předseda, popřípadě další člen pověřený členskou schůzi (jméno, trvalé bydliště, u zahraniční osoby i bydliště v ČR, rodné číslo popřípadě datum narození není-li rodné číslo přiděleno), den vzniku funkce. - Způsob jednání: - Výše zapisovaného základního kapitálu: - Výše základních členských vkladů: - Prokura (byla-li udělena): jméno, trvalé bydliště, u zahraniční osoby i bydliště v ČR, rodné číslo popřípadě datum narození není-li rodné číslo přiděleno, způsob, jakým za podnikatele jedná. Přílohy k žádosti o zápis do obchodního rejstříku: Stejnopis notářského zápisu o ustavující schůzi družstva a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí ustavující schůze družstva o schválení stanov družstva. Oba dva dokumenty musí být předloženy ve dvojím vyhotovení.

Založení a vznik družstva 23 Úředně ověřené kopie živnostenských či jiných oprávnění k činnostem, které mají tvořit součást předmětu podnikání, mají být vloženy do Obchodního rejstříku. Statutární orgán či člen statutárního orgánu předloží: a) výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, b) pokud jsou zahraničními osobami doklad o povolení k pobytu v ČR a doklad o bezúhonnosti vydaný státem, jehož jsou občany s příkladem tlumočníka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem (v případě, že je doklad vydán státem, s nímž ČR nemá dohodu o právní pomoci, musí být tento doklad opatřen doložkou tzv. vyššího ověření superlegalizace 1, popřípadě tzv. Apostilou 2 ), c) čestné prohlášení tohoto znění: - Pokud je zakladatelem zahraniční právnická osoba originály nebo úředně ověřené kopie listin prokazujících existenci právnické osoby s příkladem tlumočníka zapsaného v seznamu vedeném krajským soudem. V případě, že jsou předkládány listiny vydané státem, s nímž ČR nemá dohodu o právní pomoci, musí být tyto listiny opatřeny doložkou tzv. vyššího ověření (superlegalizace), popřípadě tzv. Apostilou. - Doklad o splacení stanovené části zapisovaného základního kapitálu. - Znalecký posudek ve dvojím vyhotovení jestliže jsou členské vklady nepeněžité. - Pokud byla prokura udělena zahraniční fyzické osobě doklad o povolení k pobytu v ČR. - Podpisové vzory statutárních orgánů či jejich členů a prokuristů k založení do sbírky listin. - Právní důvod užívání místností paragraf 30 odstavec 4 obchodního zákoníku, originál či úředně ověřená kopie výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouva. 1 Supergelizace je mezinárodní vyšší ověření. 2 Apostila je ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí. Tato zvláštní doložka nahrazuje v případech stanovených mezinárodními smlouvami superlegalizaci.

Založení a vznik družstva 24 4.3.2. Potřebné náležitosti při vzniku družstva Obsahem petitu 3, musí být vše, co navrhovatel žádá a tím navrhuje k zápisu. Náležitosti návrhu na zápis družstva do obchodního rejstříku: (dle 35 ObchZák.) - obchodní firma, - sídlo firmy, - předmět podnikání (činnosti), - IČO zapisovaného družstva, které mu přidělí rejstříkový soud, - právní forma 4, - jména, bydliště a datum narození nebo rodná čísla členů představenstva družstva, - způsob, jakým statutární orgán jedná jménem družstva, - výše zapisovaného základního kapitálu, - výše základních členských vkladů. Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku se podává soudu, který vede tento obchodní rejstřík. Návrh musí být podán do 90 dnů od založení družstva. Jedná se o krajský soud nebo krajský soud obchodní, záleží na sídle družstva. Ke vzniku družstva je třeba: a) usnesení ustavující schůze o jeho založení, přičemž družstvo může vytvořit nejméně 5 občanů, b) přijetí stanov družstva, c) zvolení orgánů družstva. 3 Petit je vlastní návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku. 4 Na místě právní formy musí být vždy uvedeno pouze družstvo bez jakékoliv další specifikace, která se uvádí v obchodní firmě.

Založení a vznik družstva 25 4.4. Hospodaření družstva 4.4.1. Obchodní majetek družstva Obchodním majetkem družstva nebo právnické osoby se rozumí všechen majetek čímž se rozumí všechny movité i nemovité věci, práva a jiné hodnoty, které se týkají majetku (dle 118 ods. 1 ObchZák.). Na základě poslední novely obchodního zákoníku do obchodního majetku družstva nepatří pouze majetek, který slouží k podnikání či jinému předmětu činnosti družstva, ale patří sem vše, na co družstvu náleží vlastnické právo. Dále sem patří majetková práva, která byla nabytá družstvem. Také může dojít k odebrání majetku družstvu. K tomu dochází pouze v případech a za podmínek, které stanoví zákon. K vytvoření majetku družstva dochází sdružením prostředků členů (zápisné, členské podíly, vklady, materiálové přínosy a jiné ocenitelné nehmotné, hmotné a finanční vklady) a z výsledků činnosti družstva, popřípadě z jiných zdrojů. Čistý obchodní majetek Pokud od obchodního majetku družstva odečteme všechny závazky, získáme čistý obchodní majetek družstva (dle 6 odst. 3 ObchZák.). Jedná se o peněžní (finanční) vyjádření rozdílu mezi obchodním majetkem a všemi závazky, které družstvo má. Z účetního hlediska tvoří obchodní majetek Z hlediska účetnictví je čistý obchodní majetek rozdílem mezi aktivy a pasivy. Z tohoto hlediska obchodní majetek tvoří: - hmotný investiční majetek, - nehmotný investiční majetek, - zásoby, - pohledávky, - peněžní prostředky a ceniny a - finanční majetek například cenné papíry.

Založení a vznik družstva 26 Obchodní jmění družstva: Obchodní jmění družstva představuje soubor veškerého obchodního majetku a závazků (dle 6 odst. 2 ObchZák.). Jedná se o účelový pojem, který má především význam jen ve vztahu souvisejícím se sloučením či splynutím družstva (fúze družstva) či jeho rozdělením. U družstva se tento termín užívá v souvislosti s problematikou, ve které dochází k přeměnám družstva, kdy musí být vymezen právní nástupce nebo nástupci a obchodní jmění, které na ně postupně přechází. Právní nástupce družstva zde vykonává funkci univerzálního sukcesora v celém rozsahu. Podle 256 ObchZák. musí členská schůze družstva vymezit obchodní jmění družstva, které přechází na právního nástupce družstva a to ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku. 4.4.2. Fondy družstva Na základě znovelizování obchodního zákoníku, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2001, byl nově zaveden pojem vlastní kapitál. Vlastní kapitál je tvořen vlastními zdroji financování obchodního majetku družstva. Na významu pojem nabývá zejména z účetního hlediska. Vlastní kapitál družstva je tvořen základním kapitálem, nedělitelným fondem, jinými zajišťovacími fondy a ziskem. Základní kapitál Základní kapitál je tvořen souhrnem členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali všichni členové družstva (dle 223 odst. 1 ObchZák.). Nejedná se pouze o označení souhrnu vkladů splacených, ale také vkladů, u nichž dosud ke splacení nedošlo. Jedná se tedy jak o splacené členské vklady, tak sem patří také pohledávky družstva za členy z oblasti nesplacených členských vkladů. Výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál), určují stanovy družstva. Jelikož je družstvo sdružením neuzavřeného počtu osob, je výše jeho základního kapitálu proměnlivá, čímž se také odlišuje od kapitálových společnosti, kde je výše základního kapitálu fixní. Jeho výše se může pohybovat libovolně, ale nesmí klesnout pod výši zapisovaného základního kapitálu družstva, který si stanoví družstvo samo. Dle 223 odst. 2 ObchZák. Výše zapisovaného základního kapitálu družstva musí činit nejméně 50 000 Kč.

Založení a vznik družstva 27 Za své závazky ručí družstvo celým svým majetkem. Členové družstva se tedy na ručení za závazky nepodílí. Pokud to stanovy připouští, tak se členové družstva mohou zavázat k dalšímu členskému vkladu a k další majetkové účasti na podnikání družstva a to na základě dodržení podmínek určených stanovami. Další členský vklad umožňuje vykonávat činnost družstva prostřednictvím příspěvků svých členů, které družstvo může, ale nemusí zřídit. Podmínkou vzniku členství v družstvu je splacení členského vkladu určeného stanovami (tzv. základní členský vklad) nebo alespoň části tohoto vkladu (tzv. vstupní vklad). Pokud neurčí stanovy kratší lhůtu, tak je člen povinen splatit zbytek základního členského vkladu do tří let. Pokud je družstvo ve ztrátě, mohou stanovy rozhodnout o povinnosti členů splatit na základě rozhodnutí členské schůze nesplacenou část členského vkladu ještě před dobou její splatnosti. Nepeněžité vklady se ocení způsobem, který určí stanovy nebo v případě založení družstva způsobem, se kterým souhlasí všichni členové družstva. Nedělitelný fond Podle obchodního zákoníku je družstvo povinno zřídit a dotovat nedělitelný fond a umožňuje mu zřízení dalších účelových fondů. Dle 226 odst. 1 písm. g) ObchZák. je tvorba a použití nedělitelného fondu povinnou náležitostí stanov družstva. Ihned po svém vzniku je povinností družstva zřídit nedělitelný fond. Nedělitelný fond musí být v době zřízení družstva vytvořen v minimální výši 10% zapisovaného základního kapitálu družstva. Tento fond musí družstvo v dalších letech povinně dotovat a to takovým způsobem, že v každém roce, ve kterém dosáhne zisku, ho doplňuje nejméně o 10% ročního čistého zisku až do okamžiku, kdy výše nedělitelného fondu dosáhne částky, která se rovná polovině zapisovaného základního jmění (kapitálu) družstva. Prostřednictvím stanov družstva může družstvo určit, že se vytváří vyšší nedělitelný fond nebo další zajišťovací fondy. Nedělitelný fond tvoří část čistého obchodního majetku družstva. Jeho funkce se podobá funkci rezervních fondů, které vytváří obchodní společnosti. Je mezi nimi však rozdíl. A to v tom, že družstva mohou prostředky tohoto fondu použít také k jiným účelům, než pouze ke krytí ztrát a k překlenutí nepříznivého průběhu hospodaření. Tyto prostředky

Založení a vznik družstva 28 fondu mají ale i určitá omezení, jelikož se nedají v průběhu trvání družstva rozdělit mezi jeho členy a ani se k nim nepřihlíží při výpočtu vypořádacího podílu člena. Zdroje, které jsou v nedělitelném fondu lze použít zejména na úhradu ztráty družstva, na modernizaci, rekonstrukci a opravy družstevního majetku. Pokud se stane, že prostředky nedělitelného fondu budou nedostačující, mají členové povinnost na základě usnesení členské schůze poskytnout další členský vklad. U družstva může dojít ke zřízení dalších fondů, zejména takových, které mají zajišťovací účel. Rozhodnutím, zda dojde ke zřízení dalších fondů, je pověřen předseda družstva. Pokud družstvo nevytvoří nedělitelný fond, tak to může mít pro celé družstvo rozsáhlé následky. Pokud dojde k návrhu státního orgánu, tak může soud družstvo z tohoto důvodu zrušit. 4.4.3. Způsob použití a rozdělení zisku Výsledek svého hospodaření za celý rok zjistí družstvo z řádné účetní závěrky. Pokud družstvo zisku dosáhne, tak o jeho rozdělení a užití rozhoduje dle 236 odst. 1 ObchZák. členská schůze družstva, která se při tom musí řídit stanovami družstva a příslušnými právními předpisy. K rozdělení zisku dochází až po jeho zdanění, jedná se tedy o čistý zisk. Rozdělený zisk bude zejména použit k přidělení do nedělitelného fondu, čímž dojde k dotaci tohoto fondu. Případně dojde k jeho vložení do dalších fondů, pokud však do té doby dojde k jejich zřízení. Část tohoto zisku může být rozdělena také mezi členy družstva. Dále se používá k zajištění dalších činností družstva. O výši zisku, který má být rozdělen mezi členy družstva rozhoduje členská schůze v průběhu projednávání řádné účetní závěrky. Na žádost členů družstva jim je umožněno nahlédnout do řádné účetní závěrky a do návrhu na rozdělení zisku. Pokud obsahem stanov nejsou pravidla, která by se týkala rozdělení zisku mezi členy, pak se určí podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy dle 236 odst. 2 ObchZák. poměrem výše jeho splaceného vkladu ke splaceným vkladům všech členů. Jedná-li se o členy, jejichž členství v rozhodném roce trvalo po dobu kratší než jeden rok, tedy pouze část roku, pak se jejich podíl na zisku poměrně krátí.

Založení a vznik družstva 29 Stanovy družstva, nebo pokud to připouští stanovy, tak usnesení členské schůze, mohou určit jiná pravidla, kterými dojde k rozdělení části zisku mezi členy (dle 236 odst. 3 ObchZák. ). Mohou si určit jejich vlastní způsob vymezení podílu člena na zisku, který se má rozdělit mezi členy. 4.4.4. Úhrada ztráty družstva Jestli-že družstvo ve své řádné účetní závěrce vykáže ztrátu, je povinností představenstva předložit členské schůzi současně návrh na její úhradu. Musí se zde dodržovat ustanovení zákona a stanovy družstva. Platí zde zásada, že člen za závazky družstva neručí. Stanovami družstva zde však může dojít k určení případu, kdy se na členy družstva nebo jenom na některé z nich vztahuje povinnost ke krytí ztrát družstva. Tato výše nesmí být vyšší než trojnásobek členského vkladu. Existuje zde spousta rozdílných hledisek, která určují různou výši uhrazovací povinnosti členů, jedinou podmínkou je, že nesmí být diskriminační. Způsob úhrady ztráty družstva: - Případná ztráta vzniklá při hospodaření družstva, bude uhrazena především z prostředku nedělitelného fondu, z výnosů příštích let, popřípadě formou členských vkladů na základě členské schůze. - Popřípadě z dalších zajišťovacích fondů, pokud byly družstvem zřízeny. - Členové družstva si mohou vyžádat návrh na úhradu ztrát k nahlédnutí. 4.4.5. Nárok na podíl na zisku a nárok na vypořádací podíl Nyní si vymezíme dva pojmy a těmi je nárok na podíl na zisku a nárok na vypořádací podíl. Nárok na podíl na zisku: Nárok na podíl na zisku vzniká pouze za trvání členství. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Pokud nevyplývá ze stanov něco jiného, určí se podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy, poměrem výše jeho splaceného vkladu ke splaceným vkladům všech členů, přičemž u členů, u nichž trvá jejich členství v rozhodném roce pouze část tohoto roku, se tento podíl poměrně zkrátí.

Založení a vznik družstva 30 Nárok na vypořádací podíl: Při zániku členství za trvání družstva má dosavadní člen dle 233 ObchZák. nárok na vypořádací podíl. Ten se určí poměrem členského vkladu k souhrnu splacených členských vkladů všech členů, násobených ukončenými roky jejich členství. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodující stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž zaniklo členství. 4.4.6. Řádná účetní závěrka a uzávěrka Družstvo je dle 252 odst. 1 ObchZák. povinno sestavit za každý rok účetní závěrku. Účetní závěrka družstva je základním výstupem účetnictví, které družstvo celý rok vede. Představuje účtování o výsledku hospodaření družstva. Její součástí je zjištění obratu účtů, výpočet konečných zůstatků a uzavření účtů. Dochází zde také k výpočtu hospodářského výsledku družstva a to na podkladě konečných zůstatků účtů aktiv a pasiv a nákladů a výnosů. V podvojném účetnictví, ve kterém družstva zásadně účtují, je tvořena z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a z příloh. Představenstvo navrhuje společně s řádnou účetní závěrkou i způsob rozdělení a následného užití zisku, popřípadě způsob úhrady ztrát. Členové družstva si mohou podat žádost, která jim umožní nahlédnout na řádnou účetní závěrku a na návrh, který se týká rozdělení zisku a úhrady ztrát. Představenstvo, na základě určení stanov nebo zvláštních právních předpisů, zabezpečí vypracování výroční zprávy o hospodaření družstva (dle 253 ObchZák. ). Výroční zpráva obsahuje přehled obchodní činnosti v uplynulém roce a předpoklady jeho dalšího podnikání, stejně jako i další skutečnosti, které určují stanovy. Představenstvo předkládá členské schůzi k jejímu projednání spolu s řádnou účetní závěrkou také výroční zprávu. 4.5. Členské otázky 4.5.1. Vznik členství v družstvu Vstup do družstva je prakticky neomezený. Je to dáno tím, že jeho právní úprava má být ve shodě s první mezinárodní družstevní zásadou. Tato zásada se týká zpřístupnění družstev

Založení a vznik družstva 31 všem osobám, které mají možnosti a schopnosti užívat jejich služby a jsou ochotny přijmout odpovědnost z členství, a to bez jakékoliv diskriminace. Členství v družstvu nevzniká před zaplacení jeho vstupního vkladu (dle 227 odst. 4 ObchZák. ) a není jeho podmínkou pracovní vztah v družstvu. Ke vzniku členství dochází po splnění podmínek, které vyplývají ze zákona a stanov a to zejména z 227 ObchZák. Dle 227 odst. 2 ObchZák. může členství v družstvu vzniknout několikerým způsobem: - při založení družstva dnem vzniku družstva (zápisem do OR), - za trvání družstva přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, - převodem členských práv a povinností, - nebo jiným způsobem, který stanoví zákon. Členství v družstvu vzniká na základě: - podání písemné přihlášky, - složení celého základního vkladu nebo vstupního vkladu, - splnění podmínky dokončení povinné školní docházky a dosažení stanoveného věku. Pokud členství v družstvu vzniklo na základě pracovněprávního vztahu člena k družstvu., - smlouva o pracovním vztahu v předchozím případě. Členové družstva Členy družstva mohou být jak osoby fyzické, tak i osoby právnické, které se podílejí na základním kapitálu družstva (podle 227 ObchZák. odst.1). Obchodní zákoník stanoví, že družstvo musí mít alespoň 5 členů. Dle 221 odst. 4 ObchZák. tato podmínka nemusí být splněna v případě, že jsou členy družstva alespoň dvě právnické osoby. Je-li ve stanovách členství podmíněno vznikem pracovního vztahu k družstvu, pak platí dle 227 odst. 1 ObchZák.) kogentní ustanovení, že se může členem družstva stát jen fyzická osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku nejméně 15 let. V takových případech, kde součástí členství je pracovní vztah, vzniká členství dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce v písemné dohodě o pracovních podmínkách.

Založení a vznik družstva 32 Členem družstva se mohou stát jednak členové družstva, kteří přímo družstvo zakládají a to v době, ve které dochází k založení družstva. Členství je také možné získat kdykoliv za dobu trvání družstva, které již existuje a to na základě písemné členské přihlášky, převodem členství nebo jiným způsobem, který stanoví zákon. Členství nemůže vzniknout pouze na podkladě ústního prohlášení občana, které se týká jeho rozhodnutí vstoupit do družstva. Dle 228 ObchZák. je družstvo povinno vést aktuální seznam všech svých členů. Do seznamu se mimo firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště osoby fyzické, která je také členem, musí uvést i výše jejího členského vkladu a výše, ve které byl tento vklad splacen. Musí se zde také vyznačit bez zbytečného odkladu veškeré změny, které se týkají evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každé osobě, která projeví právní zájem, aby do seznamu nahlédla. Člen družstva má právo nejen do seznamu nahlížet, ale také si může vyžádat vydání potvrzení, že je členem a obsah zápisu, který je o něm evidován v seznamu. Práva a povinnosti členů družstva a družstva k členům V souvislosti se členstvím v družstvu je spojeno i mnoho práv a povinností, jejichž konkrétní rozsah je dle 229 ObchZák. vždy upraven ve stanovách příslušného družstva. Při vstupu členů do družstva je nutné dodržovat určitá pravidla, která jsou pro něj platná. Během doby, za kterou trvá u člena jeho členství v družstvu se rozsah a podoba jeho práva a povinností postupně mění. Každý člen družstva má zejména právo: - Podílet se na řízení a kontrole činnosti družstva přímo nebo prostřednictvím volených orgánů. - Zúčastnit 5 se členských schůzí osobně nebo statutárním zástupcem právnické osoby, na těchto schůzích volit a být volen do orgánů družstva. 5 Člen je oprávněn zúčastnit se členských schůzí i prostřednictvím svého zmocněnce, a to na základě písemné plné moci. Podpis zmocnitele musí být úředně ověřen.,

Založení a vznik družstva 33 - Předkládat návrhy kterémukoliv orgánu družstva, vznášet připomínky a být informován o jejich vyřízení. - Vyjadřovat se k jednáním zástupců družstva. - Podílet se na výhodách poskytovaných členům podle stanov družstva. Každý člen družstva je povinen: - Dodržet veškeré smluvní závazky k družstvu. - Zachovat družstevní kázeň, tj. dodržovat stanovy družstva, dodržovat a plnit usnesení družstva. - Chránit oprávněné zájmy družstva. 4.5.2. Zánik členství v družstvu Je zde opět několik způsobu, kterými může dojít k zániku členství v družstvu. Tyto způsoby jsou vymezeny v 231 ObchZák. Dle dle 231 odst. 1 ObchZák. členství zaniká: - písemnou dohodou o zániku členství, - vystoupením z družstva, - vyloučením člena z družstva, - prohlášením konkursu na majetek člena pro nedostatek majetku člena družstva, - pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, - vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesením o nařízení exekuce nebo zánikem družstva. Dle 232 odst. 1 ObchZák. členství fyzické osoby může v družstvu zaniknout také v případě, že dojde k úmrtí této osoby. Dědic, na kterého mají po smrti člena přejít jeho práva a povinnosti, může družstvo požádat o členství. Co se týká právnických osob, tak zde platí dle 232 odst. 4 ObchZák. jiné důvody zániku jejich členství v družstvu než důvody, které se týkaly osob fyzických. Členství

Založení a vznik družstva 34 právnických osob může zaniknout jejich vstupem do likvidace, nebo z důvodu prohlášení konkursu na právnickou osobu, popřípadě zánikem právnické osoby. 4.6. Obchodní firma, sídlo a předmět činnosti družstva 4.6.1. Pojem a náležitosti obchodní firmy Obchodní firmou družstva (dále jen firma ) se rozumí název, který si družstvo samo zvolilo a pod kterým je družstvo zapsáno v obchodním rejstříku. Při volbě své firmy je družstvo povinnost dodržovat podmínky dle 8 až 10 ObchZák Povinnou součástí firmy je dodatek označující jeho právní formu. Obchodní firma u družstva musí tedy obsahovat označení družstvo. V případě družstevních záložen označení spořitelní a úvěrní družstvo nebo družstevní záložna nebo spořitelní družstvo anebo úvěrní družstvo. U typu družstev, která zajišťují potřeby svých členů ohledně bytů, se jedná o dodatek bytové družstvo. Obchodní firma společnosti musí samozřejmě splňovat i obecné požadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele, nesmí působit klamavě a musí být pravdivá. Těmto uvedeným požadavkům družstvo nejlépe vyhoví tím, že do svého názvu vhodně uvede předmět své činnosti. K odlišení firmy nestačí rozdílný dodatek označující právní formu (dle 10 ObchZák.). Zvolenou firmu musí družstvo uvést ve svých stanovách. Firma družstva je ze zákona chráněná. U zvolené firmy nesmí dojít k jejím použití někým jiným než družstvem, které ji má zapsanou v obchodním rejstříku. Družstvo je povinno uvádět na svých obchodních listinách svou firmu a sídlo, a to společně i s dalšími údaji. Dle 13 a) ObchZák. je družstvo povinno na všech svých objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět určité údaje, a to konkrétně obchodní firmu, sídlo, IČO, údaj o zápisu v obchodním rejstříku včetně spisové značky a výši zapisovaného základního kapitálu. Jestliže družstvo své obchodní papíry neoznačí tímto způsobem, dopouští se tak podle 24 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích č. 200/1990 SB., ve znění pozdějších předpisů přestupku. Pokud dojde ke zjištění, že došlo k porušení této povinnosti, jedná se potom o přestupek a na základě přestupkového řízení může dojít k udělení pokuty odpovědné