SÍŤ ENVIRONMENTÁLNÍCH A PORADENSKÝCH CENTER PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Havarijní úhyny ryb a jejich hlavní příčiny J. Máchová 1), R. Faina 2), Z. Svobodová 1), H. Kroupová 1), O. Valentová 1) 1) VÚRH JU Vodňany 2) ENKI Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Co je havárie? /Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)/ - Mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod - Případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, příp. radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů - Případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek (viz výše) pokud takovému vniknutí předcházejí.
Důsledky havárií Poškození životního prostředí - Poškození ryb - Poškození přirozené potravní základny ryb - Poškození samočisticích pochodů ve vodě - Zhoršení chemismu vody, včetně zhoršení kyslíkových poměrů (tvorba, povlaků, pěny, adt.) - Poškození organoleptických vlastností vody (pach, chuť, barva) - Poškození organoleptických vlastností ryb (pach, chuť) - Kumulace nežádoucích látek v sedimentech a jejich následný přechod do potravního řetězce Hospodářské škody (značné finanční náklady na likvidaci a sanaci zasažených oblastí)
Povinnosti při havárii ( 41 vodního zákona) Původce havárie (nebo ten, kdo ji zjistí) je povinen ji neprodleně hlásit: hasičskému záchrannému sboru ČR nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii ČR, případně správci povodí (výše uvedení jsou povinní neprodleně informovat příslušný vodoprávní úřad a ČIŽP, řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu)
Počet havárií registrovaných Českou inspekcí životního prostředí a jejich objasněnost rok 2005: 264 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod, z toho 62 % neobjasněno (!) rok 2004: 306 případů havarijního znečištění nebo ohrožení jakosti vod, z toho 53 % neobjasněno (!)
Nejčastější příčiny havarijních úhynů ryb
Havárie způsobené ropnými látkami Patří k nejčastějším příčinám ve světě i u nás (u nás tvoří dlouhodobě cca 50 % všech registrovaných havárií) Ropné látky: znehodnocují senzorické vlastnosti vody i vodních živočichů vytvářejí film na vodní hladině a brání přestupu kyslíku z atmosféry do vody vytvářejí emulze, která se usazují na žábrách ryb a tím se snižuje jejich dýchací kapacita pomalu se odbourávají, kumulují se v sedimentech a přecházejí do potravního řetězce
Havárie způsobené únikem biologických odpadů Jedná se především o úniky splaškových odpadních vod, zbytků organických hnojiv, silážních šťáv, atd. - kontaminací se zvyšuje množství organických látek a živin (zejména P a N) ve vodě, (obvykle doprovázené zvýšenými koncentracemi amoniaku) - v důsledků odbourávání organických látek dochází k rychlému poklesu obsahu kyslíku ve vodě se všemi důsledky
Havárie způsobené nedostatkem Objevují se obvykle: kyslíku ve vodě v letních měsících při nízkých průtocích vody v jarním a letním období v eutrofních nádržích při nadměrném rozvoji fytoplanktonu (v nočních a ranních hodinách před východem slunce v důsledku disimilace) v jarním a letním období v eutrofních nádržích při přemnožení hrubého zooplanktonu
Havárie vyvolané změnou ph vody optimální hodnoty ph pro většinu sladkovodních ryb 6,5-8,5 poškození a úhyn lososovitých ryb: ph pod 4,8 a nad 9,2 poškození a úhyn kaprovitých ryb: ph pod 5 a nad 10,8 snížené hodnoty ph - kyselé deště tání sněhu v oblasti rašelinišť únik silných organických a minerálních kyselin, silážních šťáv zvýšené hodnoty ph únik odpadních vod s obsahem zásaditých látek - v eutrofních nádržích při intenzivním vegetačním zákalu (odčerpání CO2 vlivem fotosyntetické - asimilace havárie při stavebních činnostech
Ostatní havárie Únik toxických látek, radioaktivních látek apod. Vyvolávají přímé ohrožení vodních organismů Negativně ovlivňují samočisticí pochody ve vodách Havarijní úhyny ryb v recirkulačních systémech intenzivních chovů ryb (pokud k nim nedošlo v důsledku invazních onemocnění, bývají vyvolány vysokými koncentracemi amoniaku nebo dusitanů)
Klinické příznaky otrav ryb Obvykle stupňující se neklid, zrychlené dýchání, nekoordinovanost pohybu, exitace (toniko-klonické křeče, výskoky nad hladinu, zvýšená reakce na podráždění), poté fáze útlumu se ztrátou únikového reflexu, agonie, úhyn amoniak, chlor, fenoly a další - převažuje fáze excitační pesticidy na bázi, kys. methylchorfenoxyoctové triazinů, diazinů., atd. převažuje fáze útlumová železo, měď, chrom tenzidy - poruchy dýchání deficit kyslíku pohyb ryb u hladiny, u kaprů nouzové dýchání, stahování ryb ke střiku
Patologicko-anatomický obraz otrav ryb Obecně: Zvýšené zahlenění povrchu těla, vnitřní strany skřelí a žaber Zvýšený nástřik cév nitřních orgánů
Specifický obraz: otrava dusitany (červenohnědé až čokoládové zabarvení žaber)
Specifický obraz: otrava pesticidy na bázi triazinů a substituované močoviny (tvorba transudátu v dutině tělní)
Specifický obraz dalších otrav kyanidy (jasně černené zabarvení žaber) sloučeninami železa (pokrytí žaber vláknitými koloniemi železitých bakterií zpočátku bezbarvé, později hnědnou vysráženými sloučeninami železa)
Základní vybavení pro výjezd k havárii 1) osobní ochranné pomůcky - gumové rukavice, gumovou obuv 2) dostatek (alespoň 10 ks) čistých suchých lahví na odběr vody (vhodné jsou PET lahve od neochucené dobré vody) + lahve skleněné (pro případ ropné havárie), skleněné lahvičky se zábrusem pro vzorky vody na stanovení rozpuštěného kyslíku 3) dostatek (cca 10 ks) suchých čistých sklenic s širším hrdlem (např. dobře vymyté sklenice /ne saponátem!/ od dětské výživy) pro odběr vzorku planktonu, příp. bentosu nebo nárostů 4) činidla na fixaci vzorku vody pro stanovení rozpuštěného kyslíku (nejsou třeba, pokud bude k dispozici OXI metr, nebo mobilní Combi souprava) 5) pevné igelitové nebo mikrotenové sáčky na odběr sedimentů, ryb, případně jiných materiálů, gumičky nebo provázky na uzavření sáčků 6) vhodný teploměr na měření teploty vody a vzduchu (např. skleněný lihový)
Základní vybavení pro výjezd k havárii (pokračování) 6) vhodná odběrová zařízení lahev na tyči nebo na provazu, Hrbáčkova vytěsňovací láhev, lopatka na odběr sedimentů, sak na odběr ryb, případně vhodná škrabka, pinzeta na odběr nárostů, planktonní síťka na odběr planktonu 7) Secciho deska pro měření průhlednosti vody 8) termotašky na odebrané vzorky 9) štítky na označení lahví a sáčků, vhodné psací potřeby 10) poznámkový blok pro vypracování situačního plánku a dalších poznámek 11) fotoaparát, je-li k dispozici 12) kanystr s čistou vodou, mýdlo, ručník, pro případ, že by v místě šetření nebyla k dispozici voda na umytí rukou
Místní šetření nutno provádět co nejdříve od nahlášení (zjištění) havárie zajistit odběr vzorků vody, ryb, sedimentů, bentosu, nárostů, příp. planktonu v místech odběrů provádět měření teploty a průhlednosti vody, ph, rozpuštěného kyslíku, příp. dalších parametrů, dle možností zásadně neodebírat ryby ve stadiu rozkladu! (tyto vzorky jsou bezcenné!!!)
Měření koncentrace rozpuštěného kyslíku nebo alespoň fixace vzorku koncentrace rozpuštěného kyslíku = jeden z nejdůležitějších parametrů! Obvykle chybí!!
Odběr vzorku na stanovení kyslíku
Hlavní zásady pro volbu míst odběru vzorků
Ošetření odebraných vzorků čitelné a nesmazatelné označení uložení v chladu (ale vzorky vody a živých ryb chránit před mrazem) co nejrychlejší transport do laboratoří vzorky předávat s náčrtkem plánku míst a časového průběhu odběrů
Jak uchovávat vzorky, když není možné je předat v den odběru do laboratoře? a) vzorky vody pro chemické analýzy a biologické zkoušky toxicity: v chladničce při 4 C b) vzorky planktonu a nárostů na chladném místě v otevřené vzorkovnici (přístup vzduchu) c) vzorky sedimentů: zamrazit d) vzorky uhynulých ryb zamrazit (je-li možno, jednotlivě - tyto vzorky již nebude možno využít jinak než k případnému toxikologickému vyšetření (stanovení reziduí toxické látky) e) vzorky živých ryb pokud nebylo možné předat na vyšetření živé ryby v den odchytu a není možno zabezpečit jejich přechování v živém stavu do druhého dne (alespoň vzduchování), je třeba ryby vhodným způsobem usmrtit a zamrazit pro případné další toxikologické vyšetření
Slovo na závěr Diagnostika úhynů ryb je velmi náročná a vyžaduje úzkou spolupráci specialistů v oboru veterinárního lékařství, hydrobiologie, hydrochemie, toxikologie a případně dalších oborů. Aby jejich práce nebyla marná, musí jí předcházet odborně provedené místní terénní šetření a kvalifikovaný odběr vzorků.
a na úplný závěr: Děkuji za pozornost a přeji hodně štěstí ve Vaší práci!