Podpora motivace a soutěživosti žáků oboru Kuchař - číšník

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra didaktických technologií Podpora motivace a soutěživosti žáků oboru Kuchař - číšník Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Pavla Stejskalová Vypracovala: Bc. Ivana Hejduková Brno 2010

Poděkování: Děkuji Ing. Pavle Stejskalové za velmi uţitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mojí diplomové práce.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně 20. března 2010 podpis:.

Obsah: Úvod 6 1. TEORETICKÁ ČÁST 8 1.1. REFORMA STŘEDNÍCH ŠKOL 8 1.1.1. Význam pro školy 9 1.2. HISTORIE STŘEDNÍ ŠKOLY V OPOČNĚ 10 1.2.1. Vzdělávací programy na škole 11 1.3. OBOR VZDĚLÁNÍ KUCHAŘ ČÍŠNÍK 11 1.3.1. Profil absolventa 12 1.3.2. Kompetence absolventa: 12 1.3.3. Charakteristika vzdělávacího programu 14 1.3.4. Učební plán 25 1.3.5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP 25 1.3.6. Učební osnovy jednotlivých předmětů 26 1.3.7. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání odborného výcviku 27 1.4. OSOBNOST UČITELE ODBORNÉHO VÝCVIKU 33 1.4.1. Charakteristické znaky osobnosti učitele 34 1.4.2. Požadavky kladené na učitele odborného výcviku 35 1.4.3. Základní rysy osobnosti učitele 36 1.5. MOTIVACE 36 1.6. AKTIVITA A SAMOSTATNOST 37 1.6.1. Aktivizující metody výuky 38 1.7. SOUTĚŽIVOST MEZI ŽÁKY 39 1.8. METODY NA PODPORU MOTIVACE A SOUTĚŽIVOSTI 39 2. PRAKTICKÁ ČÁST 41 2.1. KURZY NA NAŠI ŠKOLE 41 2.1.1. Vykrajování ovoce a zeleniny 41 2.1.2. Sommeliérský kurz 42 2.1.3. Barmanský kurz 44 2.2. SOUTĚŽE NA PODPORU MOTIVACE 45 2.2.1. Kouzelné jablíčko 46 2.2.2. Nej sommeliér 47 2.2.3.,, O pohár ředitele školy 49 2.3. VÝZKUM 51 2.3.1. Charakteristika výzkumu a jeho cíle 51

2.3.2. Stanovení hypotéz 51 2.3.3. Metody výzkumu 51 2.3.4. Analýza výsledků výzkumného šetření 53 2.3.5. Vyhodnocení hypotéz 69 3. ZÁVĚR 71 4. RESUMÉ 72 5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 74 6. SEZNAM PŘÍLOH 77

Úvod: Pracuji ve Střední škole v Opočně, kde jsem zaměstnaná jako učitelka odborného výcviku oboru Kuchař - číšník. Tuto funkci vykonávám jiţ jedenáctý rok a po celou dobu se snaţím ţákům předat ty nejlepší zkušenosti, které jsem získala vlastní praxí v oboru nebo při studiu moderních trendů v gastronomii. Společnost prochází mnoha změnami, tyto změny v celé oblasti ţivota vytvářejí poţadavek i na reformu ve sféře vzdělávání. Největší změnou v poslední době se jeví tvorba a zavádění školních vzdělávacích programů do škol na všech stupních. Výhodou těchto programů je, ţe si je vytváří kaţdá škola podle svých představ, záměrů a moţností. Kurikulární reforma znamená především změnu priorit ve vzdělávání: mělo by se více zaměřit na osobní rozvoj ţáků a osvojování klíčových kompetencí, na přípravu ţáků k smysluplnému osobnímu ţivotu, zlepšení jejich uplatnitelnosti na pracovním trhu a ve společnosti a na přípravu k celoţivotnímu učení. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na tvorbu Školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) odborného výcviku na střední škole, kde v rozpisu učiva a výsledků vzdělávání jsou zahrnuty i odborné kurzy se zaměřením na zvyšování odbornosti a také na podporu motivace ţáků v daném oboru. Kurzy jsou vyučovány našimi proškolenými učiteli, a tím všem ţákům umoţníme vyšší odborné vzdělání, které po absolvování školy budou moci vyuţít ve svém povolání. Aby ţáci mohli zkušenosti získané na těchto kurzech neustále procvičovat a prohlubovat, popisuji zde některé soutěţe, které během roku probíhají na naší škole. Teoretická část je zaměřena na tvorbu Školního vzdělávacího programu, motivaci a soutěţivost. Je zde pouţita odborná pedagogická literatura a Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) pro daný obor. V praktické části jsou popsány veškeré kurzy, které jsou zahrnuty v rozpisu vzdělávání, a dále soutěţe pořádané na naší škole. Cílem mé diplomové práce je prostřednictvím výzkumného šetření v praktické části zjistit, zda jsou nové změny v učebních osnovách pro ţáky přínosem a 6

zda kurzy a soutěţe pořádané na naší škole podporují motivaci a soutěţivost k daném oboru. Pro toto výzkumné šetření jsem pouţila metodu dotazníků a výsledky zanesla do grafů a tabulek. Při zpracování této práce jsem pouţila znalosti získané studiem na pedagogické fakultě a zkušenosti ze své vlastní pedagogické praxe při výuce odborného výcviku na jiţ zmíněné střední škole. Podklady jsem čerpala z pedagogické literatury uvedené v seznamu. Dále jsem pouţila RVP pro učební obor Kuchař - číšník a odbornou literaturu moderní gastronomie zaměřenou na míchané nápoje, servis vína a vykrajování ovoce a zeleniny. 7

1. Teoretická část 1.1. Reforma středních škol Národní program vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha a zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) zavádějí do vzdělávací soustavy nový systém vzdělávacích programů. Kurikulární dokumenty jsou tvořeny na dvou úrovních: státní v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů a školní v podobě Školních vzdělávacích programů, podle kterých se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Nový systém tvorby vzdělávacích programů je pouze jedním z článků kurikulární reformy. Dalším je změna vlastního procesu výuky, její modernizace s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání a připravenost ţáků na ţivot v 21. století. RVP pro střední odborné vzdělávání usilují o vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze poţadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosaţení, zatímco způsob realizace vymezených poţadavků ponechávají na školách. Lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat a vést kvalitní osobní i občanský ţivot. Zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání. Školní vzdělávací program je kaţdá škola povinna vytvořit sama a následně ho i uvést do praxe. Vytváří ho podle svých moţností a poţadavků. Na jejich tvorbě se podílí kaţdý učitel, jedná se tedy o reformu zdola. Učitelé se učí vzájemně spolupracovat, propojovat vhodná témata společná jednotlivým vzdělávacím oborům. Tímto způsobem mohou vytvořit program podle svých zkušeností a představ. Školní vzdělávací program je veřejným dokumentem přístupným pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. 8

1.1.1. Význam pro školy Reformou v roce 2005 začal projekt Pilot S, kterého se zkušebně zúčastnilo 30 odborných škol a který byl předznamenáním navazujícího projektu Kurikulum S. Národní ústav odborného vzdělávání NÚOV zřízený při MŠMT připravil ve spolupráci s experty z jednotlivých oborů Rámcové vzdělávací programy. Tyto programy vymezují cíle vzdělání u jednotlivých oborů a podle nich mají školy za úkol vytvořit Školní vzdělávací programy. Oproti minulosti se klade větší důraz na získání přenositelných kompetencí zahrnujících vědomosti, intelektové dovednosti, postoje a hodnotovou orientaci. Pedagogové se snaţí zdokonalovat komunikační dovednosti, schopnosti obhájit svůj názor, vytvoření postupu při řešení problému, schopnost týmové práce a získání informací. Projekt nastoluje nové parametry ve spolupráci škol se sociálními partnery, které škola získá mezi představiteli obce či regionu, se zaměstnavateli, institucemi, firmami a také rodiči. Především budoucí zaměstnavatelé jsou vyzíváni k větší spoluúčasti při praktické i teoretické výuce. Škola se hlásí o podněty ze stran velkých zaměstnavatelů z regionu, jaké znalosti a vlastnosti by měli mít budoucí kuchaři, číšníci nebo vedoucí hotelů. V těchto profesích má spolupráce s firmami tradici při zajišťování praxí, ovšem role by se měla rozšířit i na teoretickou část. ŠVP je příleţitostí, jak se odlišit od ostatních škol a upoutat na sebe pozornost budoucích studentů. Začíná se rýsovat,,trh se školami, na kterém se prezentují školy se svými speciálními programy a hledají určité typy zájemců. Školy prezentují svoje tradiční silné stránky a vzniká mezi nimi zdravá konkurence. V naší škole je prioritou odborné vzdělání v gastronomii, ekonomické vzdělání s jazykovou přípravu a v neposlední řadě jsou to všeobecné znalosti. Osnova je rozšířena o průřezová témata zdůrazňující postavení občana v demokratické společnosti včetně rizik spojených s negativními jevy, zařazení člověka do světa práce a ţivotního prostředí. Jednotlivými předměty prostupuje i problematika informačních a komunikačních technologií. Tvorba ŠVP měla 9

zásadní dopad na obsah učiva a strukturu předmětů. V naší škole se zvýšil podíl nových metod výuky. Učitelé hledali, jak zatraktivnit výuku, podpořit a motivovat ţáky v soutěţivosti a probudit v nich větší zájem k vybranému oboru. Na její tvorbě se podílel celý pedagogický kolektiv, a proto je výuka velice efektivní, motivační a dá se říci, ţe i příjemná. Naší škole se podařilo získat několik sociálních partnerů, bez nich by nebylo moţné ŠVP vytvořit. Jejich vliv byl zásadní. Zajišťují praxi, sami vyhledávají absolventy, napomáhají odborně vzdělávat učitele a poskytují materiální pomoc. 1.2. Historie Střední školy v Opočně Střední škola v Opočně pro okolí jako zemědělská škola, která má dlouholetou tradici. Absolventi dosahují vysoké odborné kvality. Škola vznikla jiţ v roce 1862, kdy kníţe Josef Colloredo Mansfeld zaloţil jednoroční rolnickou školu s českým vyučovacím jazykem. Byla to jedna z prvních zemědělských škol v českých zemích. Postupně se název školy měnil z rolnické na odbornou hospodářskou nebo zemskou či učňovskou školu. V roce 1951 byla škola zrušena a obnovena byla pak v roce 1969 pod názvem dívčí odborná škola. Zemědělské učební obory byly rozšířeny o obor provoz sluţeb. Jen otevřený pouze pro dívky. Náplní tohoto oboru bylo šití, vaření a vedení domácnosti. V roce 1993 se součástí školy stává odborné učiliště pro ţáky ze zvláštních škol. K velké změně došlo v roce 1996, kdy vzniklo Střední odborné učiliště a Odborné učiliště Opočno. Vznikly zde nové obory Kuchař číšník pro pohostinství a obor Kuchařské práce. Předposlední změna názvu proběhla v roce 2006 Střední škola, Opočno. K poslední změně došlo 1.1.2010, kdy sloučením několika škol vznikla Střední škola a Základní škola Nové Město nad Metují. Škola má velmi dobré prostorové i materiální vybavení, a to jak pro teoretickou výuku, tak i pro odborný výcvik. Pro činnosti odborného výcviku je zajištěný dostatečný počet pracovišť jak pro obory sluţeb, tak i pro obory zemědělské. 10

Dnes jsme školou, která pravidelně otevírá všechny obory a poskytuje ţákům odpovídající vzdělání a kvalifikaci. S uplatněním na trhu práce nemají naši absolventi velké problémy. Součástí vzdělávání jsou i pravidelné odborné stáţe našich ţáků a pedagogů v Nizozemsku a Polsku. 1.2.1. Vzdělávací programy na škole V letošním školním roce se otevřely obory Kuchař číšník pro pohostinství, Kuchařské práce, Květinářské práce, Farmář, Farmářské práce a Opravářské práce. Všechny tyto obory se zcela naplnily a v září na naší škole usedlo do lavic 260 studentů. Největší zájem byl o obor Kuchař číšník a Farmář. 1.3. Obor vzdělání Kuchař číšník O tento obor je na naší škole velký zájem, a proto při tvorbě ŠVP jsem dospěla k názoru, ţe je potřeba výuku vhodně obohatit, a tím i ţáky motivovat, podpořit jejich zájem o obor, a tak dosáhnout co nejlepších výsledků a později i úspěchů ve svém budoucím povolání. Do kaţdého ročníku jsem zařadila odborný kurz, který budou absolvovat všichni ţáci v rámci výuky. Tyto kurzy budou probíhat pod vedením zkušených a proškolených učitelů z naší školy. Studenti tak nebudou muset platit vysoké částky za kurzy, které se platily lektorům v dané specializaci. Vyšší odborné vzdělání tak získají všichni studenti a při ucházení se o zaměstnání budou moci nabídnout širší okruh znalostí ze svého oboru. Úvodní identifikační údaje: Název školy: Střední škola, Opočno, Nádraţní 296 Adresa: Nádraţní 296, 517 73 Opočno Zřizovatel: Královéhradecký kraj Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové 3 11

Název ŠVP: Kuchař číšník Kód a název oboru vzdělání: 65-51-H/01 Kuchař číšník Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma vzdělávání: 3 roky, denní Jméno ředitele: Mgr. Vladimír Alexander Kontakty: tel. 494 668 129, fax 494 668 352 e-mail:opocno@ssopocno.cz Platnost ŠVP: od 1. září 2009 počínaje 1. ročníkem Školní vzdělávací program je určený pro dívky a chlapce. 1.3.1. Profil absolventa Absolvent se uplatní při výkonu povolání číšník nebo kuchař zejména v pozici zaměstnance ve velkých, středně velkých i malých provozech. Po získání praxe v oboru je i připravený na soukromé podnikání v pohostinství. Absolvent bude znát technologii přípravy pokrmů a nápojů, způsoby správného skladování, posoudí jejich jakost a technologickou vyuţitelnost. Bude znát techniku obsluhy, bude umět sestavovat nabídkové listy sluţeb a výrobků a realizovat jejich odbyt, provádět vyúčtování. Dále bude připravený zajišťovat provoz výrobních a odbytových středisek, vyuţívat technologická zařízení, organizovat potřebné činnosti při přípravě, průběhu a ukončení gastronomické akce, vést dokumentaci provozovny. S hostem bude komunikovat ve dvou cizích jazycích. 1.3.2. Kompetence absolventa: Odborné kompetence: a) Uplatňuje poţadavky na hygienu v gastronomii, na trendy ve výţivě s vyuţitím poznatků o potravinách a nápojích, má přehled o výţivě, zná zásady zdravé výţivy, druhy diet a alternativní způsoby stravování, rozlišuje základní 12

druhy potravin a nápojů, zná způsoby skladování potravin a nápojů, sestavuje menu, nápojové a jídelní lístky podle gastronomických pravidel. b) Ovládá technologii přípravy pokrmů, ovládá způsob přípravy běţných pokrmů české kuchyně i zahraničních kuchyní, technologické postupy přípravy, kontroluje kvalitu, správně uchovává pokrmy, esteticky dohotovuje a expeduje výrobky, pouţívá a udrţuje technická a technologická zařízení v gastronomickém provozu. c) Ovládá techniku odbytu, ovládá druhy a techniku odbytu, volí vhodné formy obsluhy podle prostředí a charakteru společenské příleţitosti, pouţívá vhodný inventář, společensky vystupuje a profesionálně jedná ve styku s hosty, pracovními partnery a spolupracovníky, dbá na estetiku při pracovních činnostech. d) Vykonává obchodně provozní aktivity, sjednává odbyt výrobků a sluţeb, provádí vyúčtování, připravuje podklady pro nákup surovin, potravin a dalšího materiálu, kalkuluje cenu výrobků a sluţeb, orientuje se v ekonomicko-právním zabezpečení provozu společného stravování, vyuţívá ekonomických informací pro zabezpečení provozu, sestavuje nabídkové listy výrobků a sluţeb podle různých kriterií, vyuţívá marketingové nástroje k prezentaci provozovny, nabídce sluţeb a výrobků, vyuţívá prostředků podpory prodeje, vyhotovuje podnikové a obchodní písemnosti v souladu s normalizovanou úpravou. e) Dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. hostů, zákazníků, návštěvníků), i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udrţení certifikátu jakosti podle příslušných norem, zná a dodrţuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence, osvojuje si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohroţující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpozná moţnost nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví a je schopný zajistit odstranění závad a moţných rizik, zná systém péče 13

o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, umí uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce), je vybavený vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokáţe první pomoc sam poskytnout. f) Usiluje o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb, chápe kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku, dodrţuje stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti, dbá na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo sluţeb, zohledňuje poţadavky hosta (zákazníka, občana). Jedná ekonomicky a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje, zná význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení, zvaţuje při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běţném ţivotě) moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady, efektivně hospodaří s finančními prostředky, nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí. 1.3.3. Charakteristika vzdělávacího programu Obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti ţáků při uplatnění logického myšlení a vnímání. Vyučující vedou ţáky k soustavné a trpělivé práci a usilují o to, aby si ţáci vytvořili správné pracovní návyky a kladný vztah ke zvolenému oboru. Vzdělávací program umoţňuje získání odborných a všeobecných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání povolání kuchař-číšník. Při sestavování a naplňování ŠVP je kladen důraz na to, aby absolvent byl vybavený takovými dovednostmi, znalostmi a postoji, které mu umoţní dobré uplatnění na trhu práce. Při sestavování obsahu vzdělávání jsou respektovány poţadavky sociálních partnerů příslušné odbornosti. Učivo 14

odborných předmětů je vybráno s ohledem na moţnosti pracovního uplatnění absolventa v různých typech provozních jednotek v daném regionu. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout ţákům určité mnoţství odborných a všeobecných poznatků a dovedností pro práci kuchaře a číšníka. Všeobecně vzdělávací předměty prohlubují a rozšiřují všeobecné znalosti a dovednosti ţáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Odborné předměty jsou zaměřeny na získání přehledu o potravinách a nápojích, jejich vlastnostech, způsobu ošetřování a skladování, zpracování surovin a osvojení technologických postupů při přípravě pokrmů a nápojů. Technologie a praktická příprava je zaměřena na pokrmy studené, teplé a cukrářské kuchyně. V teoretické výuce se ţáci seznamují s pouţívaným inventářem a zařízením gastronomických provozoven, získávají vědomosti o stolničení a učí se pravidlům jednoduché a sloţité obsluhy. Obsah odborných předmětů je koordinován s odborným výcvikem. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace odborných a všeobecných dovedností. V praxi i teorii jsou ţáci vedeni k hospodárnému zacházení s potravinami a k ekologickému chování, ke slušnému chování a k dodrţování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka k tomu, aby se dobře umístil na trhu práce, případně byl schopný reagovat na měnící se podmínky trhu práce. V rámci učebního plánu ţáci absolvují speciální kurzy: - kurz vyřezávání ovoce a zeleniny - sommelierský kurz (servis vína) - barmanský kurz (míchání nápojů) 15

Podmínky pro přijetí ke vzdělávání - úspěšné ukončení základního vzdělání - zdravotní způsobilost uchazeče (stanovena vládním nařízením) - splnění kriterií přijímacího řízení stanovených pro daný školní rok Podmínky zdravotní způsobilosti podle Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Onemocnění a zdravotní obtíţe, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče ke vzdělávání: - prognosticky závaţná onemocnění podpůrného a pohybového aparátu znemoţňující zátěţ páteře - prognosticky závaţná onemocnění omezující funkce horních nebo dolních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky) - přecitlivělost na alergizující látky - prognosticky závaţné a nekompenzované formy epilepsie a epileptických syndromů a kolapsové stavy - nemoci vylučující vydání zdravotního průkazu Do oboru vzdělání mohou být přijati pouze uchazeči, jejichţ zdravotní způsobilost posoudil a na přihlášce potvrdil lékař. V případě změněné pracovní schopnosti je nutné doporučení posudkové komise sociálního zabezpečení. Zdravotní stav uchazeče posoudí příslušný dětský nebo praktický lékař. 16

Teoretické vyučování zahrnuje: Jazykové vzdělávání a komunikaci rozvíjí komunikativní kompetenci ţáků v mateřském a cizím jazyce; učí je jazykově vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi; napomáhá uplatnění ţáků ve společnosti; napomáhá k rozvoji kognitivních schopností ţáků a k celkové kultivaci osobnosti společenskovědní vzdělávání tvořeno souborem poznatků z různých společenských věd, základním cílem však není vybavit ţáky mnoţstvím poznatků; osvojené poznatky mají usnadnit ţákům pochopení sebe sama i druhých lidí, naučit se ţít v lidském společenství, chápat a vědomě akceptovat společenské normy přírodovědné vzdělávání obsahuje vybrané poznatky z chemie, fyziky, biologie a ekologie; ţáci si osvojují nejdůleţitější chemické a fyzikální pojmy; veličiny a zákonitosti nutné k pochopení jevů a procesů v přírodě; odborné praxi i v kaţdodenním ţivotě, matematické vzdělávání rozvíjí numerické dovednosti a návyky ţáků a vybavuje je poznatky potřebnými pro úspěšné vykonávání jejich profese. Estetické vzdělávání snaţí se především o kultivaci osobnosti ţáků; vede ţáky k formování specifických dovedností, návyků a postojů, vzdělávání pro zdraví vede ţáky k vytváření návyků směrujících k péči o tělo a zdraví - vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích vede ţáky k osvojování takových znalostí a dovedností, které jim umoţní vyuţívat moderní výpočetní techniku při získávání a zpracování informací - ekonomické vzdělávání umoţňuje ţákům poznat základní ekonomické činnosti a pojmy související s provozem podniků poskytujících stravovací sluţby a jejich hospodaření; umoţní osvojení základních vědomostí a dovedností z oblasti organizace práce, pracovněprávních vztahů a soukromého podnikání - odborné vzdělávání členěné podle obsahových okruhů Výroba pokrmů; odbyt a obsluha; umoţňuje ţákům získat přehled o nápojích a potravinách, jejich vlastnostech, způsobu skladování a ošetřování, zpracování surovin a osvojení technologických postupů při přípravě pokrmů a nápojů; ţáci se seznamují se zařízením gastronomických provozoven a pouţívaným 17

inventářem; získávají vědomosti o stolničení a učí se pravidlům jednoduché a sloţité obsluhy. Praktické vyučování Praktické vyučování probíhá v odborných učebnách školy, na pracovištích školy a na smluvních pracovištích u právnických a fyzických osob. Základy technologických postupů a obsluţných činností získávají ţáci v 1. ročníku ve škole. Slouţí k tomu odborná učebna stolničení vybavená základním potřebným inventářem, školní jídelna a čtyři cvičné kuchyňky. Ve 2. a 3. ročníku je stěţejním pracovištěm školní kuchyně, kde ţáci pod přímým vedením učitelů odborného výcviku připravují snídaně, obědy a večeře pro ţáky a zaměstnance školy. Smluvní zajištění praktického vyučování je realizováno v souladu s ustanovením 65 Školského zákona v podnikové sféře u právnických a fyzických osob na základě smlouvy o výuce. Smlouva je uzavírána vţdy na jeden školní rok, v pololetí dochází k úpravám smlouvy. Snahou školy je vystřídat ţáky v různých typech provozoven (restaurace, školní jídelna a hotel). Výuka u smluvních partnerů probíhá pod vedením instruktorů z řad zkušených pracovníků těchto firem a je kontrolována učiteli odborné výchovy a zástupcem ředitele pro praktické vyučování. Základními provozovnami, se kterými jsou sepsány smlouvy o poskytnutí pracoviště, jsou provozovny v okrese Rychnov nad Kněţnou. Spolupráce s instruktory uvedených pracovišť je na dobré úrovni a z jejich řad jsou jmenováni členové zkušební komise při závěrečných zkouškách. Práce pod dozorem - vyţaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodrţování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohroţení zdraví. 18

Práce s dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje pracoviště před zahájením práce. V případě, ţe všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje. Metody a formy výuky Vyučovací metoda- cílevědomý, promyšlený postup, kterého učitel při výuce pouţívá za účelem dosaţení stanoveného výchovně vzdělávacího cíle. V odborných předmětech je třeba volit takové vyučovací metody, pomocí kterých ţáci sami poznávají uplatnění, např. přírodních zákonů a jejich vyuţití v technice. Členění podle aktivity a samostatnosti ţáků: Diskusní metody Situační metody Inscenační metody Didaktické hry Metody a formy výuky jsou voleny podle obsahu konkrétního učiva a výsledků vzdělávání, kterého se má dosáhnout. Učitelé volí metody podle svých potřeb i potřeb ţáků a zkušeností s ohledem na charakter vyučovaného předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci ţáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený obor vzdělání s výučním listem. Podobně aplikační příklady jsou vybírány tak, aby se týkaly problematiky odborných předmětů. Důraz je kladen na podporování samostatné práce ţáků, především na samostatnost a osobní zodpovědnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých moţností a ovlivňování ţákovských postojů samostatné práce ţáků, brainstorming, skupinové práce, referáty, prezentace ústní a písemné, jiné, společné hodnocení, analýza výsledků. Důleţitou sloţkou teoretické výuky je pouţívání názorných pomůcek v různé formě, které ţákovi usnadňují pochopení učiva, jako zvukové nahrávky, 19

vzorky, nástěnné obrazy, odborné exkurze, instruktáţní a výukové video. K procvičování a upevňování učiva se vyuţívají různé formy písemných a ústních praktických cvičení, soutěţe, simulační metody, projekty apod. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence ţáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, soutěţe, návštěvy výstav a odborné exkurze. Praktické vyučování ţákům umoţňuje vyuţití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a utváření dovedností potřebných pro daný obor tak, aby ţák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky pouţít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu. Ţáci jsou vedeni k odpovědnosti za vykonanou práci jak jednotlivce, tak i kolektivu. Pouţívané metody rozvíjí komunikační dovednosti, upevňování pracovních návyků, estetické cítění. Metody odborného výcviku jsou doplněny o návštěvy odborných pracovišť, exkurze, kurzy. Velký zájem je o speciální kurzy např. barmanský kurz, kurz vyřezávání zeleniny, které jsou příleţitostí k rozšíření odborných dovedností ţáků. Ţáci se podílejí na přípravě a zajištění rautů a banketů pořádaných různými organizacemi v regionu. Tyto aktivity také rozšiřují odborné dovednosti a znalosti ţáků. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Při hodnocení ţáků jsou pouţívány různé způsoby hodnocení: známkování, slovní hodnocení, bodový systém. Kritéria hodnocení vychází z Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků Střední škola a Základní školy v Novém Městě nad Metují. V hodnocení jsou uplatňovány moderní trendy. Ţáci se učí sebehodnocení a hodnocení práce jiných. Hodnocení je doprovázeno kvalitní pedagogickou komunikací. Důraz je kladený na objektivitu a pozitivní vyznění hodnocení. Chyba jiţ není pokládána za neţádoucí jev, ale za průvodní znak poznávání. Hodnocení dává perspektivu všem ţákům. 20

Hodnocení ţáků vyplývá z dílčí klasifikace ţáka během pololetí. Příslušný vyučující učitel předmětu vyuţívá k hodnocení znalostí ţáka různé druhy zkoušek, a to písemné práce vypracované jednotlivci i výsledky skupinové práce, praktické práce nebo ústní zkoušení, prezentace projektů aj., sleduje průběţně výkon ţáka, jeho aktivity při vyučování a připravenost na vyučování. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Při klasifikaci je hodnocena ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poţadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických a praktických úkolů, schopnost vyuţívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, samostatnost a tvořivost. Způsoby hodnocení odborného výcviku V odborném výcviku uplatňujeme individuální hodnocení ţáků. V předmětech praktického zaměření se hodnotí také vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa. Součástí hodnocení ţáků je i hodnocení chování a vystupování ţáků a prezentování školy, výsledky ţáků při soutěţích, výsledky skupinových projektů. Hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak se ţák zlepšuje v komunikaci, ve spolupráci v kolektivu, jak vyuţívá výpočetní techniku a matematických kompetencí a jak je schopný své znalosti a dovednosti prezentovat. 21

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce Neoddělitelnou součástí vzdělávacího procesu je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poţární ochrany a hygieny práce. Ve vzdělávacím procesu musí výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vycházet z platných předpisů, tj. zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. V prostorách určených pro vyučování ţáků jsou vytvářeny podmínky pro zajištění bezpečnosti a hygieny práce podle platných předpisů. Je nevyhnutelné poučit ţáky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce, zvláště při vykonávání praktických cvičení. Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce se rozumí: a) důkladné seznámení ţáků s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s protipoţárními předpisy, s technologickými postupy, b) pouţívání technického vybavení, které odpovídá bezpečnostním a protipoţárním předpisům, c) pouţívání osobních ochranných pracovních a čisticích prostředků podle zpracovaného seznamu pro jejich poskytování, d) vykonávání stanoveného dozoru. Rozvíjení klíčových a odborných kompetencí Během vzdělávání je ţák veden tak, aby si byl vědomý svých osobních moţností a kvalit, aby uměl pracovat samostatně i v týmu. Výuka pomáhá rozvoji osobnosti a vytváří předpoklady k tomu, aby se ţák správně zapojil do společnosti a měl moţnost dalšího rozvoje. Jednotný přístup pedagogů se promítá v jednotných poţadavcích na chování ţáka ve škole i na akcích organizovaných školou, na vytváření příznivého 22

klimatu ve škole. Upevňování a rozvíjení sociálních kompetencí vede k vhodnému zapojení ţáka do kolektivu, ve kterém uplatní své schopnosti a bude i umět respektovat druhé a spolupracovat s nimi. Komunikační dovednosti jsou rozvíjeny na úrovni verbální, písemné i s vyuţitím IKT. Oblast IKT je zaměřena nejen na osvojení dovedností práce s těmito technologiemi, ale také na vhodném vyuţití těchto znalostí a dovedností pro svůj osobní i pracovní ţivot. Výchovný a vzdělávací proces je vedený tak, aby se ţák choval zodpovědně při plnění pracovních úkolů a aby zodpovídal za své jednání v různých občanských i pracovních situacích. Rozvíjení klíčových kompetencí je vhodně zařazeno do všech předmětů. Proces uplatňování klíčových kompetencí je vedený tak, aby byl soustavný a vykazoval vývojový posun během průběhu vzdělávání. Průřezová témata a jejich začleňování do ŠVP: Občan v demokratické společnosti Člověk a ţivotní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si ţák uvědomil vzájemnou pouţitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Důraz je kladený zejména na výchovné působení témat. Průřezová témata výrazně formují charakter ţáků a jejich postoje. Průřezová témata jsou zařazována do všech ročníků vţdy podle vhodné vazby na učivo. Téma: Občan v demokratické společnosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí ţáků. Zejména v prvním ročníku se zařazují témata k pochopení postavení člověka ve společnosti, formování postojů ţáků, aby byli schopni 23

vytvořit dobrý třídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si, besedy o historii města a regionu, hry zaměřené na vzájemné poznávání se a stmelování kolektivu. Další oblastí je formování názorů mladých lidí a orientace na správné hodnoty ţivota - besedy a přednášky o nebezpečí návykových látek, nebezpečí šikany, o pěstování zdravého ţivotního stylu. Velký význam má jednotný přístup všech pedagogů k chování ţáků. Ţáci i pedagogové jsou si vědomi, ţe všichni vytvářejí image školy zvláště ve vztahu k veřejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových ţáků, kteří narušují kolektiv a řešení těchto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Součástí tématu je mediální výchova a rozvoj finanční gramotnosti ţáků. Téma: Člověk a ţivotní prostředí vede k pochopení významu přírody a správného chování člověka v přírodě. Toto téma se dobře začleňuje do odborného učiva, kde se klade důraz na pochopení závislosti člověka na přírodních surovinách, správném hospodaření s výrobky, na odpovědnosti člověka za zachování udrţitelného rozvoje společnosti. Formou rozhovorů, či besed si ţáci uvědomují souvislost různých činností člověka s ţivotním prostředím. Téma: Člověk a svět práce je vhodně realizováno v motivačních metodách, kdy je v ţácích formován dobrý vztah ke zvolenému oboru. Seznamují se s náročností oboru, učitelé pěstují v ţácích touhu po uplatnění a odborném růstu, učí je řešit problémové situace. Ve třetím ročníku jsou zařazeny exkurze na úřad práce a procvičovány dovednosti, které mohou ţákům pomoci při hledání zaměstnání sepsání ţádosti o místo, sepsání ţivotopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovorů a další. Téma: Informační a komunikační technologie spočívá ve zdokonalování schopností ţáků pracovat s různými prostředky informačních a komunikačních technologií. Výuka předmětu Informační a komunikační technologie je rozloţena do tří ročníků. Nejdříve je zařazeno ovládání základního softwaru a osvojení si dovednosti při práci s internetem. V dalších ročnících jsou tyto dovednosti dále rozvíjeny a propojovány s dalšími předměty. V hodinách IKT tak mohou ţáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané učiteli jiných předmětů. 24

Podle kapacitních moţností mohou odbornou učebnu vyuţívat i učitelé jiných předmětů. 1.3.4. Učební plán Učební plán je základní školský dokument, kterým je určen typ a charakter druhu školy a cíle jejího působení. Učební plán určuje předměty, které se ve škole vyučují, jejich pořadí a posloupnost podle jednotlivých ročníků, týdenní počet hodin kaţdého vyučovacího předmětu pro jednotlivé ročníky a celkový počet vyučovaných hodin za týden ve třídě a ve vyučovacím předmětu. Zajišťuje ji i zařazování povinně volitelných, volitelných a nepovinných předmětů podle zájmu ţáků. Obsah učebního plánu působí na rozvoj osobnosti kaţdého ţáka jako celek. Učební plán je uvedený v příloze č. 1 1.3.5. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP RVP - min. počet hodin za studium ŠVP - počet hodin za studium min. za týden min. za studium předmět hod. týdně hod. celkem Jazykové zdělávání Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura 3 96 2 cizí jazyky 10 320 1. cizí jazyk Aj/Nj 6 192 2. cizí jazyk Nj/Aj 4 129 Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání 3 96 Občanská výchova 3 96 3 96 Základy přírodních věd 3 99 25

Matematické vzdělávání 3 96 Matematika 3 96 Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura 2 66 Vzdělávání pro zdraví 3 96 Tělesná výchova 3 96 Vzdělávání v inf. a kom. tech. IKT 3 96 Inf. a kom. technologie IKT 3 96 Ekonomické vzdělávání 3 96 Ekonomika 3 96 Technologie 5,5 176 Výroba pokrmů 10 320 Potraviny a výţiva 3 96 Zařízení rovozoven 1 33 Odborný výcvik 0,5 16,5 Stolničení 3 93 Odbyt a obsluha 7 224 Speciální obsluha 1,5 45 Komunikace ve sluţbách 2 64 Odborný výcvik 2,5 82,5 Stolničení 1 33 Administrativa 1 33 Disponibilní hodiny 44 1408 Cvičení v 1. CJ 2 63 Odborný výcvik 42 1334 Celkem 96 3072 96 3067 Navýšení počtu hod. dle dispozic RVP Odborný výcvik 5 165 Administrativa 1 33 1.3.6. Učební osnovy jednotlivých předmětů Podrobný rozpis výsledků vzdělávání a čísla témat všech tří ročníků je v přílohách č. 2, 3, 4 26

1.3.7. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání odborného výcviku Odborný výcvik Obecný cíl vyučovacího předmětu Prakticky připravit ţáky na profesní zvládnutí vykonávat gastronomické sluţby při soustavném dodrţování předpisů a zásad slušného chování. Charakteristika učiva Obsah předmětu vychází z okruhů Odbyt a obsluha a Výroba pokrmů RVP 65-51-H/01 Kuchař-číšník. OV je základem pro získání a prohlubování odborných dovedností v praktické činnosti. Podporuje získávání návyků při hospodaření se surovinami, vyuţívání technologií, dodrţování bezpečnosti práce a hygienických zásad při výrobě pokrmů a odbytu. Učivo vede k dodrţování ekologických norem a k odpovědnosti za kvalitu odevzdané práce. Mezipředmětové vztahy: Výuka předmětu souvisí zejména s odbornými předměty jako Technologie, Potraviny a výţiva, Stolničení, Zařízení provozoven, Speciální obsluha. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Vést ţáky ke slušnosti, poctivé práci, samostatnosti, plnění povinností a kvalitě partnerství. 27

Pojetí výuky Výchovně vzdělávacím procesem vytvářet v ţácích profesionální návyky, které v budoucnu zaměstnavatel bude vyuţívat a které ţák ekonomicky zhodnotí, a proto bude mít snahu se v oboru neustále vzdělávat a zdokonalovat. Hodnocení výsledků žáků Ţáci jsou hodnoceni podle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků Střední školy a Základní školy v Novém Městě nad Metují. V hodnocení se odráţí aktivní přístup ţáka k plnění úkolů OV na smluvním pracovišti, kde motivačním prvkem je i výše odměny za produktivní práci. Dalšími body v hodnocení je absolvování kurzů a soutěţí pořádaných školou a aktivní přístup ţáka při zajišťování gastronomických akcí mimo školu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí Během odborného výcviku jsou rozvíjeny všechny kompetence. Důraz je však kladen zejména na komunikativní dovednost tak, aby se ţák uměl vyjadřovat přiměřeně ke svému společenskému postavení, aby se uměl začlenit a spolupracovat v kolektivu a zvládal řešení problémových situací na pracovišti. Přínos předmětu k aplikaci průřezových témat Občan v demokratické společnosti Naučí se orientovat v mediích, hodnotit kriticky dané situace, získá přehled v legislativě a předpisech platných pro obor. 28

Člověk a životní prostředí Získá vztah k otázkám kvality ţivotního prostředí jako rozhodujícímu vlivu na kvalitu ţivota a potravin. Zaměří se hlavně na ekologické aspekty pracovní činnosti. Člověk a svět práce Snahou o co největší vyuţití poznatků získaných v teorii a praxi získá uplatnění na trhu práce. Informační a komunikační technologie Vyuţití internetu a softwaru bude vyuţíváno k dalšímu vzdělávání tak, aby ţáci byli připraveni na práci s výpočetní technikou na budoucích pracovištích Podmínky realizace ŠVP v OV Organizace probíhá podle plánu, a to vţdy jeden týden teorie a jeden týden praxe. OV je zajišťován učiteli OV a na smluvních pracovištích proškolenými instruktory s dlouholetou praxí. Všichni UOV splňují poţadovanou kvalifikaci. Smluvní pracoviště jsou vybírána s ohledem na snadnou dostupnost ţáků a materiální vybavení provozovny. S provozovnami určenými pro OV jsou uzavřeny písemné smlouvy podle 12 vyhlášky č.13/ 2005, které vymezují obsah a rozsah smlouvy. V 1. ročníku probíhá výuka jen pod dohledem UOV ve cvičné kuchyňce a ve školní jídelně, kde se ţáci učí podle TP rozpracovaného podle ŠVP školy. Ve 2. a 3. ročníku jsou rozděleni na skupiny, které procházejí OV v různých zařízeních veřejného stravování. Při praxi hromadného stravování zajišťují ţáci pod dohledem UOV přípravu celodenního stravování ve školní kuchyni. Zde získávají především zručnost a vztah k zodpovědnosti pro zajištění kvalitní stravy pro strávníky. 29

Základními provozovnami pro získávání komunikativních a sociálních kompetencí, zručností a návyků jsou motely, restaurace v Týništi nad Orlicí a hotely v městě Opočně. Tady mají ţáci moţnost pracovat s výpočetní technikou, s moderními technologiemi a hlavně získávají zkušenosti v jednoduché obsluze a v různých systémech obsluhy, v kuchyni se pak setkávají se širokým sortimentem výrobků od studených předkrmů aţ po moučníky. Ţáci v průběhu studia absolvují kurzy barmanské, sommelierské a kurz vyřezávání zeleniny a ovoce. Zúčastňují se komerčních akcí pořádaných městem nebo firmami. Pod dohledem UOV zajišťují rauty na zámku v Opočně, rauty při kurzech tance a společenské výchovy. Spolupracují při realizaci výstavy Zahrada východních Čech v Častolovicích. Před vánocemi připravují pro občany Opočna a okolí výstavu Vánoce v Opočně, kde představují tradiční vánoční cukroví a ukázky stolování. Personální podmínky Předměty oboru Kuchař-číšník vyučují převáţně učitelé s úplnou odbornou a pedagogickou kvalifikací. Doplnění potřebné kvalifikace je v zájmu školy i pedagogů. K dalšímu odbornému rozvoji vyuţívají učitelé semináře zaměřené na rozvoj pedagogických dovedností pořádané převáţně Školským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Královéhradeckého kraje či Národním institutem pro další vzdělávání. Odborné znalosti si dále doplňují samostudiem. V případě nutnosti je teoretické vyučování dočasně zajištěno externími učiteli. Většina učitelů vystudovala speciální pedagogiku, coţ zajišťuje kvalitní péči o ţáky se specifickými poruchami učení. Učitelé odborného výcviku jsou všichni odborně kvalifikovaní. 30

Materiální podmínky Teoretické vyučování probíhá v budově školy. Teoretické předměty se vyučují v kmenových učebnách, které jsou vybaveny běţnou technikou, kapacita učeben je 20-30 ţáků. Pro výuku jazyků mají učitelé k dispozici učebnu vybavenou audiovizuální technikou (CD přehrávače, DVD přehrávače, televizory). Výuka odborných předmětů probíhá v odborných učebnách vybavených audiovizuální technikou. Vybavení školy pomůckami umoţňuje provádět cvičení ze základů přírodních věd. Škola nemá bezbariérový přístup pro tělesně postiţené ţáky. Výuka tělesné výchovy probíhá ve sportovní hale, posilovně, venkovním hřišti s umělou trávou a v přírodě v okolí školy. Vybavení umoţňuje výuku gymnastiky, sálových her a kondiční přípravu. V prvním ročníku je zařazený výběrový zimní lyţařský kurz (dle zájmu a materiálních podmínek ţáků), který probíhá v zimním středisku Deštné v Orlických horách a umoţňuje sjezdové lyţování, snowboarding, běh na lyţích a turistiku. Ve druhém ročníku je zařazený sportovně turistický kurz (dle zájmu a materiálních podmínek ţáků), který probíhá taktéţ v Deštném v Orlických horách a umoţňuje pěší turistiku a cykloturistiku. Výuka informační a komunikační technologie probíhá v odborné učebně, kde kaţdý ţák má k dispozici osobní počítač s potřebným softwarovým vybavením a připojením na internet. Učebnu vyuţíváme i pro výuku dalších předmětů (odborných i všeobecně vzdělávacích včetně cizích jazyků). Stravování ţáků je zajištěno ve školní jídelně. Organizace teoretického i praktického vyučování je řešena tak, aby ţáci měli potřebné přestávky na oddech a na oběd. Odborný výcvik probíhá na vlastních pracovištích školy ve školní kuchyni, školní jídelně a cvičných kuchyňkách. Vybavení těchto pracovišť umoţňuje 31

zařazení ţáků do výroby jídel i do obsluhy. Pracoviště jsou dobře vybavena zařízením na mechanické a tepelné zpracování potravin, chladícími a mrazícími zařízeními. V odborné učebně stolničení probírají ţáci témata, která nelze provádět v provozu nácvik obsluhy, komunikace s hostem, úkoly sloţité obsluhy, apod. V učebně je vhodné vybavení pro nácvik jednoduché a sloţité obsluhy v restauračním zařízení a u baru, přípravu výrobků studené a teplé kuchyně, nácvik obsluhy. Pro ţáky, kteří nemohou denně dojíţdět na vyučování, je k dispozici Domov mládeţe. Ten poskytuje celodenní péči o ţáky. Ţáci mají zajištěné celodenní stravování, jsou ubytování ve dvoulůţkových a třílůţkových pokojích. Obytnou buňku tvoří dva dvoulůţkové nebo jeden třílůţkový pokoj a příslušenství (WC, sprcha). Ve volném čase mohou vyuţívat vybavené kuchyňky, studentský klub, společenské místnosti (televizor, DVD, video), knihovnu, biliard, kulečník, stolní tenis, stolní fotbal, počítače s internetem, sportovní halu, posilovnu, sportovní hřiště. Široká je nabídka zájmových krouţků DM. Ubytovaní ţáci mohou celoročně navštěvovat krytý plavecký bazén v Dobrušce, v zimní sezóně krytý zimní stadion v Opočně a v letní sezóně koupaliště Broumar v Opočně. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP: Spolupráce s provozovnami společného stravování v regionu. Spolupráce má několik podob: - zajišťování odborného výcviku na reálných pracovištích - zprostředkování moderních technologií - pravidelné vyhodnocování práce našich ţáků na smluvních pracovištích - účast odborníků z praxe na závěrečných zkouškách - zařazování našich ţáků do pracovního procesu po ukončení vzdělávání 32

Spolupráce s rodiči - informace o potřebném materiálním vybavení ţáků při zahájení vzdělávání (učebnice, školní potřeby, oblečení pro odborný výcvik s výjimkou ochranných pomůcek, které ţákům poskytuje škola) - informace o zajištění odborného výcviku na pracovištích školy a smluvních pracovištích - informace o prospěchu a chování ţáků - informace o moţnostech uplatnění ţáků po skončení vzdělávání - spolupráce s rodiči prostřednictvím Školské rady při SŠ Opočno Spolupráce s úřadem práce Spolupráce s úřadem práce se uskutečňuje v těchto rovinách: - propagace jednotlivých oborů vzdělání v náborových materiálech úřadu práce, na školských výstavách - informování ţáků o moţnostech zaměstnání po ukončení vzdělávání 1.4. Osobnost učitele odborného výcviku Učitelovu osobnost je třeba chápat jako obecný model osobnosti člověka, vyznačující se především psychickou determinací. Učitel by měl ovládat strategii vyučování a výchovy na teoretické a praktické úrovni s ohledem na sociální a psychologické aspekty, které vzdělávání a výchova ţáků přináší. Měnící se podmínky vzdělávání na školách se projevují zejména změnou role učitele a ţáka a změnou jejich vztahů ve výchovněvzdělávacím procesu ve prospěch posilování samostatnosti a odpovědnosti ze strany ţáka v procesu vzdělávání, a také v podpoře motivace a soutěţivosti. Tato skutečnost předpokládá rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí 33

učitele, které jsou potřebné k řízení činnosti ţáka a k zvládání kaţdodenních pedagogických situací ve škole. Učitel odborného výcviku je osobností, která ţáky vede k dosaţení cílů. Pro ţáky je dobré, ţe cíle, ke kterým je učitel vede, jsou správné a dobré. Proto můţe ţáky vychovávat jen k tomu, o čem je sám přesvědčen, co má hodnotu. Jde o jeho vnitřní poctivost, s níţ se ztotoţňuje se svým výchovným působením. Dobrý učitel promýšlí své vztahy ke studentům a ostatním spolupracovníkům a zaměstnancům školy. Snaţí se upravit vztahy tak, aby podporovaly jeho záměry a změny potřebné k vedení ţáků k výchovněvzdělávacím cílům. Je si vědom, ţe je ve výchovném působení na ţáky ústřední osobou a má při vytváření těchto vztahů rozhodující úlohu. Učitel je jedním z nejdůleţitějších činitelů ve výchovně-vzdělávací práci školy, který nese morální i společenskou odpovědnost za její úspěšnost a účinnost. Jeho odborné a pedagogické vzdělání, osobní vlastnosti a ţivotní rozhled, jeho optimismus, důslednost a další pozitivní vlastnosti, jsou základem úspěchu v přípravě ţáků na budoucí povolání. Činnost učitele je závaţným společenským posláním, protoţe formuje lidskou osobnost. Předpokladem jeho úspěšné činnosti jsou odpovídající odborné a pedagogické znalosti, zvládnutí výukové strategie, rozšiřování a prohlubování nových vědomostí, dovedností a schopností v oboru i pedagogické oblasti, popřípadě vědecká činnost. Pracovní úsilí učitele musí vycházet z hlubokého citového vztahu nejen k samotné výchovně vzdělávací činnosti, ale především k samotným ţákům. 1.4.1. Charakteristické znaky osobnosti učitele - hodnotová orientace- rozvinutá osobnost s vlasteneckým přesvědčením akceptuje demokratický hodnotový systém a způsob ţivota. Hodnoty hájí a přenáší je na ţáky. Přesvědčení v souladu s jeho chováním i vystupováním. 34

- odborné a všeobecné vzdělání- úzce spojeno s hodnotovou orientací, mělo by být zaměřeno na odbornou stránku a na jeho široký filozofický, kulturní, vědecký a politický rozhled. - neměl by mít pouze úzce odbornou jednostrannou vzdělanostní orientaci. Měl by být vzdělán teoreticky i prakticky. - důleţité jsou vědomosti z pedagogiky, didaktiky, oborové didaktiky, psychologie a schopnost je přenášet do výchovně vzdělávací praxe. 1.4.2. Požadavky kladené na učitele odborného výcviku Pro vytvoření správného přístupu k ţákům a vytvoření si autority je zapotřebí osvojit si alespoň několik základních vlastností: - umět zpřístupnit ţákům mnohačetný odborný a současně pedagogicky problém. - vytvořit kvalitní kladný vztah k ţákům, přizpůsobit mnoţství učiva věkové vyspělostí ţáků, snaţit se nejlépe učit a naučit. - jednat čestně, otevřeně a zásadově. - uznat vlastní chybu. - spravedlivě hodnotit. - komunikativní schopnosti (vyvarovat se nesouladu mezi slovy, činy a chováním, schopnost poznat a respektovat individualitu ţáka, sledovat a správně hodnotit situaci třídy a ţáků a vyvozovat z toho závěry). - vyjadřovací schopnosti povyšují jeho kulturní úroveň. - učitel odborného výcviku by se měl vyjadřovat stručně, odborně správně a pouţívat přesných názvů a označení. - organizační schopnosti, schopnost vyuţívat různé metody a prostředky výuky. - umět ţákům názorně předvést určité pracovní činnosti - mít odborné znalosti ve svém oboru 35