Cenová statistika ve stavebnictví

Ing. Martin NOVÝ, CSc. KONCES, spol. s r.o., Brno Cenová statistika ve stavebnictví Připravovaný vstup České republiky do Evropské unie vyžaduje transformaci statistické služby tak, aby odpovídala požadavkům tržních ekonomik a zajistila srovnatelnost používaných metodik a slučitelnost sledovaných i počítaných dat podle požadavků Eurostatu. V oblasti cen výrobců - kam patří i stavební výroba - plnění standardů Evropské unie vychází z Nařízení Rady 1165/98 o krátkodobých statistikách, které obsahuje i požadavky na cenové indexy. Ve výpočtech indexů cen ve stavebnictví jsou veškeré požadavky plněny a použité metodiky jsou v souladu s vydanými manuály. Podrobnost používaných klasifikací vesměs prohlubuje požadovaná členění výsledků. Obecně se cenové indexy výrobců dělí na indexy vstupů (nákladů) - tzv. input indexy a indexy výstupů - tzv. output indexy. Ve stavebnictví má výpočet indexů obou typů dlouhou tradici a i v současnosti se výsledky publikují (Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů) nebo zveřejňují (Indexy cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví) anebo probíhá jejich pilotní výpočet (Indexy cen nákladů stavebnictví). Indexy cen stavebních objektů a stavebních prací Stavební výroba je realizována především investiční výstavbou a proto byla po druhé světové válce tvorba cen ve stavebnictví i jejich časový vývoj svázán se státní politikou velkoobchodních cen. Do roku 1949 se výrobní ceny vyvíjely v podstatě podle nákladů a situace vnitřního i zahraničního trhu. Výrobci tvořili výrobní ceny autonomně podle daných kalkulačních vzorců. Od roku 1949 byla zrušena autonomní tvorba cen a řízení vývoje cen převzaly ústřední orgány. Jednotné a závazné ceny byly tvořeny centrálně, proto se jejich šetření neprováděla. Ceny se zjišťovaly z úředních vyhlášek a velkoobchodních ceníků. Až do roku 1966 se velkoobchodní ceny měnily jen při komplexních jednorázových přestavbách uskutečňovaných zpravidla v pětiletých intervalech (1955, 1960, 1965). Jednalo se spíše o strukturní přestavby cen, celková cenová hladina se zvyšovala nepodstatně. Cenově významnou změnou byla generální přestavba velkoobchodních cen k 1.1.1967. Ve stavebnictví se ceny zvýšily o 39,6 %, ceny v průmyslu o 29,4 %. V druhé fázi přestavby, která probíhala do roku 1969 a v níž docházelo k individualizaci cen, se ceny ve stavebnictví zvýšily o dalších 8,9 % a v průmyslu o 5,0 %. K 1.7.1969 byl vyhlášen zákaz zvyšování cen (cenové moratorium) a vývoj byl od roku 1971 řízen plánem vývoje cen. Komplexní přestavby velkoobchodních cen ve stavebnictví dále proběhly k 1.1.1977, 1.1.1984, 1.1.1989 a poslední k 1.1.1990. Gescí cen stavebních prací byl pověřen Ústav normování ve stavebnictví a dále Ústav racionalizace ve stavebnictví (později ÚRS), který vydával velkoobchodní ceníky stavebních a montážních prací platné na celém území státu. Od 1.1.1991 byla zrušena regulace cen stavebních prací a ceny jsou určovány jako smluvní mezi dodavatelem a odběratelem. Ceny statistika 3/2002 87

staveb financovaných z veřejných prostředků jsou věcně regulované formou veřejných soutěží. Garantem výpočtu indexů cen stavebních prací byl vždy státní statistický úřad. Od roku 1995 se kompletně zpracovávají na Českém statistickém úřadu. Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů se vždy počítaly a i nyní počítají na matematickém modelu, který obsahuje soupis vybraných jednotkových stavební a montážních prací (tzv. reprezentanty). Podle současné metodiky se cenový index reprezentanta počítá jako aritmetický průměr poměrů ceny stavební práce za měrnou jednotku ve výchozím a sledovaném období zjištěných u zpravodajských jednotek (tzv. respondentů) a vyjadřuje se v procentech. Indexy reprezentantů jsou systémem vah (tzv. indexní schéma ) agregovány jako vážený průměr do vyšších kumulací (podle vzorce typu Laspeyres v modifikované podobě). Zjišťovaná cena stavební práce obsahuje kromě zabudovaného i spotřebovaného materiálu veškeré další náklady nutné k realizaci sledované činnosti (veškeré mzdové náklady, zákonné sociální a zdravotní pojištění, náklady na provoz stavebních strojů a mechanizmů, náklady dopravní mimo přesun hmot, režijní náklady, mimořádné náklady vznikající v důsledku umístění a individuálního prostředí stavby, zisk), ale bez nákladů na zařízení staveniště a daně z přidané hodnoty. Sledovaným obdobím je prostřední měsíc čtvrtletí. Kumulace jsou představovány vybranými položkami určené klasifikace stavebních prací resp. stavebních objektů. Indexní schéma se sestavuje z položkových rozpočtů vybraných stavebních objektů realizovaných v nejnovějším časovém období a celkových objemů stavební produkce v ČR za referenční období (rok). Do roku 1990 včetně byly ceny reprezentantů přebírány z velkoobchodních ceníků. Od roku 1991 záměrně vybraní respondenti vyplňují čtvrtletně statistické výkazy. Do roku 1994 byl použit pro popis reprezentantů Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP). Pro popis výsledných kumulací byla použita Jednotná klasifikace stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy (JKSO). V roce 1994 proběhla u všech cenových indexů revize, která ve statistice cen stavebních prací přinesla zásadní změny. Doposud používaná klasifikace objektů JKSO byla nahrazena Standardní klasifikací produkce (SKP) a to oddílem 46 stavební díla. Všeobecně rozšířený TSKP použitý pro popis stavebních prací byl nahrazen oddílem 45 SKP stavební práce. Bylo vypracováno nové indexní schéma z rozpočtů nových stavebních objektů a objemů produkce stavebnictví za rok 1989. Novým cenovým základem se stalo 4. čtvrtletí roku 1993. Za reprezentanty byly vybrány stavební práce největšího objemu. Nové indexní schéma umožňuje počítat nejen indexy stavebních děl (objektů), ale i indexy druhů stavebních prací. Vedlejším produktem šetření jsou i průměrné ceny reprezentantů za měrnou jednotku a hodinové zúčtovací sazby (HZS) vybraných stavebních profesí. Byl zaveden moderní typ statistického výkaznictví typu "pendl", kdy se formulář výkazu po dobu 2 let nemění a koluje mezi respondentem a státní statistikou doplněný vždy o nové údaje za sledované období. Respondent na formuláři upřesňuje na počátku cyklu podmínky, za kterých je vykazovaná cena realizována, což umožňuje snížení počtu předem podrobně definovaných reprezentantů. Z původních cca 1400 reprezentantů klesl jejich počet na 103. Formuláře tohoto výkazu nesou až dosud označení Ceny Stav 1-04. Byl přepracován systém výběru respondentů. Do záměrného výběru byly zařazeny i firmy s počtem zaměstnanců do 25 i jednotliví řemeslníci (počet se zvýšil z cca 400 na 600). Novou metodiku šetření a zpracování, reprezentanty, indexní schémata, přepočtové můstky revize, 88 statistika 3/2002

výkaznictví i programové vybavení vypracovala ve spolupráci s odborem statistiky cen ČSÚ firma KONCES. Od 1. čtvrtletí roku 1995 mohl ČSÚ začít vydávat publikaci Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů v nové nomenklatuře objektů podle SKP oddílu 46 a podle směrů výstavby rozšířené o vybrané položky stavebních prací podle oddílu 45 SKP a doplněné o průměrné ceny některých stavebních prací. V tabulkách jsou uváděny 4 řady indexů se základem rovným 100 (4. čtvrtletí 1993, průměr roku 1994, předchozí období a stejné období předchozího roku) doplněné průměrnými hodnotami od počátku roku. Publikace za 2. čtvrtletí 1995 byla doplněna o tabulky indexů směrů výstavby a stavebnictví celkem za léta 1991 až 1994 přepočtených můstky do nových základů. Další revize úlohy Ceny Stav 1-04 proběhla v letech 1999 až 2001. Navázala na léty ověřenou metodiku, přepracovala indexní schémata a na základě požadavků na podrobnější členění výstupů rozšířila výběr reprezentantů. Obměněna byla i síť respondentů, změnila se i referenční období (základy). Vlastní revizi předcházelo Jednorázové šetření rozpočtových položek cen stavebních prací Ceny Stav R 2000, jehož cílem bylo shromáždit aktuální položkové rozpočty co nejširšího spektra stavebních objektů. Indexní schéma ve struktuře tříd oddílu 46 SKP (6 míst klasifikace) bylo sestaveno na základě výsledků šetření stavební produkce za rok 1999 (Stav P 5-01: Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví). Vzhledem k tomu, že šetření nepokrývalo všechny požadované položky, byly chybějící hodnoty dopočteny resp. odhadnuty. Jednotlivé třídy byly naplněny celkem 144 rozpočty stavebních objektů. Položky se zanedbatelným objemem produkce a bez pokrytí rozpočty byly zrušeny. Jejich váha byla rozpuštěna do položek stejné úrovně. Tradiční reprezentanty stavebních prací hlavní stavební výroby (HSV), přidružené stavební výroby (PSV) - řemesel a stavebně montážních prací doplnily nové položky např. bourání a demolic, přesunu hmot, montáže vzduchotechniky, výtahů, ocelových konstrukcí. Stávající systém obsahuje 138 formulářů (reprezentantů) prací, 3 formuláře HZS a 1 formulář volný. Výsledky jsou publikovány jako 57 položek podrobného členění SKP oddílu 45 (5 až 7 míst), 72 položek kumulací (2 až 6 míst), 32 položek podrobného členění oddílu 46 (6 až 7 míst), 12 položek kumulací (2 až 5 míst) a 5 kumulací podle směrů výstavby. V tabulkách jsou uváděny 2 řady indexů s novým základem (4. čtvrtletí 1999, průměr roku 2000) a 2 řady se nezměněným základem (předchozí období a stejné období předchozího roku) doplněné průměrnými hodnotami od počátku roku. Koncem června 2001 byla vydána zvláštní publikace věnovaná výsledkům revize, ve které jsou uvedeny přepočtené řady za období let 1994 až 2000 do nových bazických období za dříve publikované skupiny SKP 45 a 46, směry výstavby a stavebnictví celkem. Obsažena je i tabulka s údaji o váhových podílech, počtech reprezentantů a indexech za 4. čtvrtletí 2000 před revizí a po ní. Vývoj indexů za oddíl 46 SKP (stavební díla) je uveden v Tab. 1. Podle požadavku Eurostatu byl připraven převodník mezi SKP oddílu 46 a novou klasifikací druhů staveb (CC). Nyní lze veškeré výsledky převádět do nových struktur. Pravidelná čtvrtletní publikace vychází vždy 45. kalendářní den po konci sledovaného čtvrtletí. V roce 2001 bylo čtvrtletně zpracováváno přes 12 000 cen od téměř 800 respondentů. Vybrané údaje je možné nalézt na internetových stránkách ČSÚ (www.czso.cz) a jsou každoročně uváděny i ve statistických ročenkách ČR. statistika 3/2002 89

Tab. 1: Indexy cen stavebních prací (4. čtvrtletí 1999 = 100), průměr od počátku roku Rok 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Stavební díla 106,6 102,5 98,4 93,9 86,0 77,3 69,4 62,6 55,0 43,7 39,3 Hodnoty ze čtvrtletního šetření za stavební díla (stavebnictví celkem), pozemní stavby, inženýrské stavby ve členění za novou výstavbu, modernizace a rekonstrukce a opravy a údržbu jsou doplňovány měsíčními odhady. Tyto indexy se používají pro přepočet hodnotových ukazatelů stavební výroby z běžných cen do stálých cen (tzv. deflování). Odhady jsou za 3 měsíce zpětně upřesňovány po výpočtu příslušného čtvrtletí. Odhady za stavební díla jsou zveřejňovány v měsíční publikaci Indexy cen výrobců základní informace. Indexy cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví Cenové indexy materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vždy úzce spjaty s indexy stavebních prací po stránce metodické i výpočetní. Při zpracování modelu stavebních prací jsou z něho vyčleněny materiály a výrobky. Do spotřebního koše jsou vybrány reprezentující položky, na základě objemů spotřeby je vytvořen váhový systém a kumulace vah podle požadované struktury. U reprezentantů se zjišťují ceny v základním a běžném období a vypočtou se indexy. Výkaznictví a výpočet indexů může být nahrazen jejich přebíráním z jiných úloh. Dosazením do vzorce typu Laspeyres se vypočtou vážené průměry indexů v požadovaných materiálových agregacích. Ty se potom dosadí do indexních schémat podle požadované publikační struktury stavebních prací (např. HSV, PSV, obory výstavby). Do roku 1994 byly materiály tříděny podle Jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (JKPOV). Tato klasifikace byla spolu s JKSO opuštěna a v roce 1995 se přešlo na SKP. Zvláštní šetření cen se u respondentů neprováděla. Do konce roku 1990 byly ceny stanovovány centrálně jako závazné. Pro rok 1991 byla provedena revize indexního schématu pro měsíční výpočet indexů cen stavebních prací a z ní vyplynula i revize vah indexů materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví. Indexy jednotlivých oborů materiálů již nebyly počítány, ale byly přebírány z výsledků měsíční úlohy Indexy cen průmyslových výrobků. Od ledna 1993 byly hodnoty za stavebnictví celkem součástí publikace Aktuální statistické informace, 6 - Ceny. Nová revize výpočtu indexu cen stavebních prací vč. indexního schématu, výběru reprezentantů, přechodu na novou klasifikaci SKP oddíl 45 (stavební práce) a oddíl 46 (stavební díla), nového výkaznictví a sítě respondentů byla provedena v roce 1995. Na ni měla navázat i komplexní revize indexu cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví. Revize však nebyla provedena. Byl proveden pouze převod mezi používanými starými a novými číselníky (JKPOV - SKP, JKSO - SKP oddíl 46) a přepočet na nové báze (1.1.1990 - prosinec 1993 a průměr roku 1994). Výsledky nebyly od ledna 1996 soustavně publikovány. Hodnoty za stavebnictví celkem jsou součástí Rychlých informací a jsou zveřejňovány v Hospodářských novinách. V roce 2001 byla provedena úplná revize výpočtu indexů cen materiálů a výrobků zcela vycházející z revize úlohy indexy cen stavebních prací. Indexní schéma obsahuje celkem 113 4 místných skupin SKP, jejichž hodnoty indexů jsou přebírány z šetření cen průmyslových výrobců. Do stavebnictví kromě průmyslových výrobců vstupuje několika skupinami SKP i zemědělství (osiva, sazenice) a lesnictví (surové dříví). Rovněž tyto indexy lze beze změny 90 statistika 3/2002

přebírat z odpovídajících šetření podle možnosti v podrobnějším členění. Od ledna 2002 jsou počítány indexy v bázi prosinec 1999 a dalších odvozených bázích. Vzhledem k omezené struktuře rozpočtů zpracovaných za oddíly SKP jsou publikační tabulky zúženy na směry výstavby a stavební díla. Vývoj indexů za oddíl 46 SKP (stavební díla) je uveden v Tab. 2. Tab. 2: Indexy cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví (4. čtvrtletí 1999 = 100), průměr od počátku roku Rok 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 Stavební díla 105,6 102,6 99,3 95,1 86,9 80,4 74,0 66,6 62,7 53,6 50,1 Při analýze výsledků úlohy je třeba si uvědomit, že index není čistým inputovým indexem. K jeho výpočtu se užívají outputové indexy průmyslových výrobců, které nemusí být totožné s reálnými vstupními indexy do stavebnictví (vliv obchodní sítě). Indexy cen nákladů stavebnictví Harmonizace s požadavky Eurostatu zasahuje i cenovou statistiku stavebnictví a to zejména v oblasti výpočtu indexů nákladů stavebnictví (vstupů do stavební výroby). V této oblasti zpracovala firma KONCES studii, na kterou navazuje pilotní výpočet, který by měl být v roce 2003 zakončen komplexním zpracováním. Materiálové vstupy přímé (materiály a výrobky zabudovávané) a nepřímé (používané stroje a zařízení, energie apod.) tvoří ve stavebnictví rozhodující nákladovou položku. Podle druhu stavebního díla (objektu) to může být 25 až 75 %. Značnou váhu má i vnitrostátní nákladní doprava (železniční, silniční popř. i říční). Tyto indexy lze beze změny přebírat z odpovídajících šetření. Další náklad stavebnictví tvoří mzdy a s nimi úzce svázané odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zdrojem údajů o mzdových nákladech je Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) zpracovávaný firmou TREXIMA pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Monitoruje údaje o vyplacených mzdách a odpracované době zaměstnanců vybraných podniků. Ukazatelem aktuální výše mzdy je průměrný hodinový výdělek vypočtený pro náhrady pro pracovněprávní účely. Vzhledem k termínu zpracování výsledků je tento datový zdroj nutné kombinovat např. s indexem průměrné mzdy ve stavebnictví. Nemalým nákladem stavební výroby jsou i tzv. režijní náklady. Představují náklady stavební firmy spojené s její činností, které nejsou přímo započteny v ceně stavební práce (mzdy nevýrobních zaměstnanců, nájem provozních prostor, zařízení a provoz kanceláří atd.). Výši těchto nákladů lze pouze odhadovat a extrapolovat hodnoty používané v minulosti, neboť se žádné šetření neprovádí. Navržená metodika výpočtu indexů vstupů do stavebnictví je totožná s metodikou výpočtu indexů materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví. Kromě objemu materiálových nákladů jsou v indexním schématu za každý objekt určeny i objemy výše jmenovaných nákladů (mezd, pojištění, dopravy, režie). Složené indexy za jednotlivé objekty resp. směry výstavby nebo za jednotlivé druhy nákladů budou opět vyčísleny použitím Laspeyresova vzorce se stálými vahami. statistika 3/2002 91

Předpokládá se, že úloha bude zpracovávána ve čtvrtletní periodicitě. Indexy budou publikovány v obvyklých bázích. Podle eventuálních požadavků může být doplněna měsíčními odhady hodnot úhrnných indexů upřesňovaných po čtvrtletním zpracování. Závěrem lze konstatovat, že v cenové statistice ve stavebnictví revize 2000 proběhla úspěšně a je zajištěn výpočet indexů cen stavebních prací a objektů a výpočet indexů materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví v souladu s požadavky Eurostatu. Podrobnost výstupů tyto požadavky vesměs převyšuje. U výpočtu indexů cen vstupů do stavebnictví je oprávněný předpoklad, že vzhledem k rozpracovanosti termín dokončení úlohy - rok 2003 - bude dodržen. 92 statistika 3/2002