Jihomorvské EKOLISTY Foto rchiv Správy CHKO Pálv Pro budování vytváření citu pro nši plnetu není žádné místo n světě důležitější než místo, kde dítě vyrůstá. Mgr. Květoslv Burešová dlouholetá pedgožk zkldtelk SEV Chloupky Vydává Jihomorvský krj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37 Redkce, technické zjištění dministrce Lipk školské zřízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, 602 00 Brno, tel.: 543 330 838 9 e-mil: lipk@lipk.cz Redkční rd Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ), Ing. Andre Dvořáková (OŽP KrÚ), Ing. Václv Horák (JMK), Ing. Bc. Ann Hubáčková (OŽP KrÚ) předsedkyně redkční rdy, Mgr. Hn Korvsová (Lipk), Ing. Aleš Máchl (Lipk), Mgr. Lenk Sedláková (Lipk) vedoucí redktork, Mgr. Kteřin Hvránková (Lipk) redktork Obsh Tiráž Obsh JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE Čistá Svrtk n květnovém EnviBrno Jk proběhlo vápnění Brněnské přehrdy Nový portál ekoktlog.cz Evropské sociální fondy příležitost tké pro školy PŘEDSTAVUJE SE PODNIK POLEMIKA SAKO Brno brzy zčne rekonstruovt splovnu Odpdové hospodření v Jihomorvském krji: odpovídá prxe stnoveným prioritám? OKÉNKO PRO OBCE Environmentální vzdělávání i pro strosty podniktele Do Rkousk z ekologickými stvbmi přírodními zhrdmi PŘEDSTAVUJE SE OBEC TÉMA Ekologicky příznivý provoz obecních budov v obci Ostopovice Cykloturistik v Jihomorvském krji Projekt Síť EVVO v Jihomorvském krji Nově zřízený ekorádce Ekologický právní servis pomoc pro občny, sdružení i obce 1 4 5 6 7 8 16 Jzyková úprv Mgr. Kteřin Hvránková, Lucie Krejčí Grfický návrh Ing. rch. Helen Hermnová helenhermnov@seznm.cz Szb předtisková příprv EkoCentrum Brno (ecb.cz) Tisk Vytištěno n recyklovném ppíře Čsopis je neprodejný; je bezpltně distribuován obecním úřdům školám Jihomorvského krje Vychází 2 ročně Fotogrfie n přední strně obálky Archiv KrÚ JMK Fotogrfie n zdní strně obálky Archiv Lipky Dtum vydání: 15. 4. 2008 Dtum uzávěrky příštího čísl: 15. 9. 2008 Příspěvky, dotzy náměty zsílejte n dresu redkce. Registrce MK ČR E 15264 18 20 21 22 24 28 29 Živé pomezí Krumlovsko Jevišovicko Ekopordn Kyjovského Slováck v pohybu PŘEDSTAVUJE SE CHKO Jedinečný přírodní výtvor Pálv PŘEDSTAVUJE SE NNO Šestnáct let obnoveného Okršlovcího spolku ve Znojmě OKÉNKO PRO NNO Kde v Jihomorvském krji chybí environmentální výchov? PŘEDSTAVUJE SE ŠKOLA Znojemská škol dílnou lidskosti Environmentální výchov v Morvské Nové Vsi Možnosti studi n Agronomické fkultě MZLU v Brně OKÉNKO PRO ŠKOLY První zkušenosti ze specilizčního studi pro školní koordinátory EVVO INSPIRACE Z JINÉHO KRAJE Sluňákov ekologické vzdělávání v nízkoenergetickém domě CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Ojedinělé území Písečného rybník
Jihomorvský krj informuje Čistá Svrtk n květnovém veletrhu EnviBrno Vážení milí čtenáři, vážím si pozornosti, kterou tomuto čsopisu věnujete. Prvidelně tu získáváte přehled o tom, co se n poli ekologie sází, co vzchází co se sklízí. V celé řdě přípdů se vy smi podílíte n zlepšování životního prostředí z to vám ptří dík. Ani Jihomorvský krj, z který teď promlouvám, neusnul n vvřínech. V tomto čísle věnujeme poměrně velký prostor vápnění Brněnské údolní nádrže, bychom se podělili o tkzvné zákulisní podrobnosti této význmné kce. Vápnění obnžených sedimentů proběhlo v rámci projektu Čisté povodí Svrtky. Chystáme pro vás kci, n které můžete nhlédnout i do zprcovných dokumentcí, zhlédnout televizní pořd Čistá Svrtk nebo se podívt n fotogrfie, které byly při vápnění pořízeny prcovníky Krjského úřdu Jihomorvského krje. Dovoluji si vás tímto pozvt n 14. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu ochrnu životního prostředí EnviBrno, který se koná v termínu od 20. do 22. květn 2008 v Brně n brněnském výstvišti. Jk proběhlo vápnění Brněnské přehrdy Chystáme pro vás informční stánek s veškerými podrobnostmi o dění v projektu Čisté povodí Svrtky. Již v loňském roce nás překvpil velký zájem o problemtiku sinic ze strny obyvtel Jihomorvského krje, to nejen ze strny dospělých, le tké studentů žáků. Jsme potěšeni, že i děti mldí lidé mjí chuť zbývt se složitým problémem, jkým omezení msového rozvoje sinic bezesporu je. Nejenže se mldí návštěvníci orientovli v problemtice, dokonce dokázli některá řešení nvrhovt myslím si, že nám vyroste dlší generce, které osud povrchových vod ztížených rozvojem toxických sinic nebude lhostejný. Přijďte proto z námi n stánek Jihomorvského krje s názvem Čistá Svrtk n veletrh EnviBrno. Slibuji, že pro vás připrvíme zjímvou podívnou zprvíme vás o dlším plánovném postupu celého projektu. Ing. Václv Horák náměstek hejtmn JMK Nd kvlitou vody v Brněnské přehrdě se znepokojují občné i politici už dlouhou řdu let. Byť je vápnění pouze jednou z příprvných prcí pro ošetření vlstní nádrže, jde o kci dobře viditelnou občny bedlivě sledovnou. Brněnská údolní nádrž je středem pozornosti odborníků n sinice kvlitu vody, politiků, veřejnosti, úředníků vlstně všech, koho zjímá problemtik sinicového květu. Ten výrzně dokáže ovlivnit kvlitu vody, tedy i průběh koupcí rekreční sezóny. S msivním rozvojem sinic bojuje nejen Brno, le i dlší nádrže v České republice (npříkld Plumlov, Máchovo jezero, Sklk td.). Řešení přemnožení sinic šptné kvlity povrchových vod je osttně záležitostí celosvětovou. Pro Brněnskou údolní nádrž byl v prvním příprvném kroku zvolen metod urychlení minerlizce obnžených sedimentů vlivem působení vápenného hydrátu. Dojde k redukci živin obsžených v sedimentech, které mohou využít sinice řsy v následující sezóně. Sníží se počet bkteriálních zárodků sinic přezimujících v těchto sedimentech, tím se zlepší hygienické podmínky v nádrži. Aby bylo možné provést vápnění, musel být v první řdě tto plikce povolen příslušným správním úřdem. Teprve po nbytí právní moci tohoto rozhodnutí zjistil ždtel Povodí Morvy, s. p. provedení letecké plikce vápenného hydrátu. Byl přitom vázán n dobré meteorologické podmínky, to nejen z hledisk bezpečnosti letu. Aplikci nelze provést npříkld n zsněžený povrch, n zmrzlý povrch, při větru nebo silném dešti. Déšť by mohl plikovnou látku smýt do nádrže, z větrného počsí zse hrozí, že plikce nezsáhne přesně určenou loklitu. Již v rámci snižování hldiny z důvodu protipovodňové ochrny měst Brn zbezpečilo Povodí Morvy ve spolupráci s Morvským rybářským svzem záchrnný trnsfer živočichů. Jejich prcovníci při snižování hldiny vysbírli téměř ptnáct tisíc škeblí rybničních, zchycených n břehu. Vrátili je do vodního prostředí, tím jim zchránili život. Vápnění podzimní jrní Prvním dnem leteckého vápnění byl 21. listopd 2007. Letdlo odstrtovlo v 9 hodin z letiště v Medlánkách vápnit se zčlo od hrdu Veveří směrem po proudu k hrázi vodního díl. Ostrhu zbezpečovl městská policie. Veřejnost byl o celé kci dopředu informován prostřednictvím tisku, rozhlsu i zprvodjství České televize. Díky tomu byli občné dobře připrveni zznmenli jsme četné příznivé ohlsy, které svědčí o jejich zájmu i souhlsu s prováděnými optřeními. Médiím je zpotřebí poděkovt, že účinně zprostředkovl informce veřejnosti. Letecká plikce dále pokrčovl ž do 23. listopdu 2007 bylo celkově plikováno 24 tun vápenného hydrátu n plochu 120 hektrů. Jko zákldn sloužilo letiště v Medlánkách, zde byl vápenný hydrát přečerpáván ze zásobníků přímo do letdel do jednoho se vejde přibližně 0 kilogrmů. Odtud letdl létl k Brněnské nádrži prováděl vápnění obnžených sedimentů. Vápenný hydrát byl n to, jk je prostor Jihomorvské EKOLISTY 1/2008 21. listopdu 2007 zčlo letdlo vápnit od hrdu Veveří směrem po proudu k hrázi vodního díl. Foto rchiv KrÚ JMK V sevřených údolích kolem přítoku u Mečkov okolo hrdu Veveří vyždovlo vápnění téměř krobtické výkony. Foto rchiv KrÚ JMK Jihomorvský krj informuje 1
Jihomorvský krj informuje členitý, plikován přesně, souměrně rovnoměrně. Celá kce trvl tři dny při provozu dvou letdel. Jrní vápnění zčlo přesně n den z tři měsíce, tedy 21. únor 2008. Před vlstním vápněním byly provedeny rozbory v rámci stnoveného monitoringu, které vyloučily jkýkoliv negtivní dopd n kvlitu vody, sedimentů osttních složek životního prostředí. Použilo se 400 kg/h vápenného hydrátu, celkem tedy 48 tisíc kilogrmů. Dávk je dvojnásobná oproti dávce podzimní, smotná letecká plikce byl dokončen 26. únor 2008. Aby bylo možné srovnt účinky tohoto záshu, byly provedeny odběry sedimentů před plikcí. Část plochy byl zkrytá igelitem tk, by nebyl povápněn mohly probíht srovnávcí testy v rámci plochy nevápněné povápněné. V součsné době nejsou ještě výsledky zhodnoceny, le již první informce od odborníků, kteří zjišťují monitoring, jsou pozitivní povápněný sediment vykzuje změněný chrkter strukturu, což bylo cílem tohoto záshu. Z úctyhodný výkon je nutné pochválit piloty, kteří létli s letouny zjišťovli rovnoměrný rozptyl velice jemného vápenného hydrátu n obnžené sedimenty. V některých loklitách Brněnské údolní nádrže se jednlo téměř o krobtické výkony, zvláště v sevřených údolích Bylo třeb vyčkt příznivého počsí plikci nelze provést npříkld n zsněžený či zmrzlý povrch, při větru nebo silnému dešti. Foto rchiv KrÚ JMK Celkově bylo plikováno 24 tun vápenného hydrátu n plochu 120 h. Jko zákldn sloužilo letiště v Medlánkách, kde byl vápenný hydrát přečerpáván ze zásobníků přímo do letdel. Foto rchiv KrÚ JMK kolem přítoku u Mečkov kolem hrdu Veveří bylo mnévrování velice obtížnou záležitostí. Aplikce vápenného hydrátu byl proveden v rámci projektu Čisté povodí Svrtky jko jedno z mnoh různorodých optření. Pilotní plikce vápenného hydrátu n sedimenty vodní nádrže se zbezpečením podrobného monitoringu změn kvlity sedimentů i vodního prostředí je proveden proto, by se dosáhlo urychlení minerlizce sedimentů, redukce živin obsžených v sedimentech s cílem omezit jejich využití sinicemi řsmi v následující sezóně redukce počtu bkteriálních sinic přezimujících v těchto sedimentech s cílem zlepšení hygienických podmínek n nádrži. Vápnění břehů Brněnské přehrdy je jedním z příprvných kroků v celé řdě plánovných optření. N přímé omezení rozvoje sinic bude mít vliv neptrný musí se pokrčovt dále v optřeních v povodí, které redukují vnos živin do toků nádrží. Ing. Andre Dáňová Oddělení vodního lesního hospodářství Odbor životního prostředí KrÚ JMK Nový portál ekoktlog.cz Jihomorvský krj informuje 2 N sklonku loňského roku uvedl Rezekvítek ve spolupráci se Sdružením středisek ekologické výchovy Pvučin do provozu nový internetový portál ktlog publikcí pomůcek pro ekologickou výchovu. Portál nleznete n internetových dresách www.ekoktlog. cz či www.eko-ktlog.cz je určen nejen učitelům ve školách, le i vedoucím dětských kolektivů, rodičům dlším zájemcům o ekovýchovné mteriály. Ktlog je pro přehlednost členěn n několik oddílů věnovných jednotlivým typům pomůcek. Njdete zde sekci s nbídkou publikcí dlších tištěných mteriálů, dále sekci výukových pomůcek, tedy věci přímo využitelné při ekologické výchově, určené pro přímou práci dětí či jiných účstníků všich ktivit. Dlší sekce jsou věnovány moderním typům učebních metod je zde nbídk udiovizuálních pomůcek, vzdělávcích CD-ROMů určených k výuce, elektronických publikcí zprvidl volně stáhnutelných z internetu ekovýchovných softwrů pro interktivní tbule jkožto nejžhvějších novinek n poli vzdělávcích metod. Ekoktlog soustřeďuje nbídku publikcí výukových pomůcek od řdy orgnizcí středisek ekologické výchovy z celé České republiky, včetně informce, kde jk je lze získt. Portál je reltivně mldý neustále přibývá zpojených orgnizcí i jimi nbízených mteriálů, proto určitě oceníte sekci novinky, kde můžete sledovt, jké položky přibyly nejnověji npříč všemi typy pomůcek. Smozřejmostí je fulltextové vyhledávání. Vznik portálu finnčně podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci progrmu Národní síť středisek ekologické výchovy (NS- SEV) společném progrmu SSEV Pvučin Českého svzu ochránců přírody jeho provoz je pro publikující orgnizce zdrm; podmínkou je ekovýchovný rozměr nbízených mteriálů. Zveme vás k návštěvě stránek ktlogu uvítáme jkékoli podněty pro zkvlitnění jeho služeb či tipy n orgnizce, které zde svou nbídku ještě nezveřejnily. Ing. Petr Lštůvk správce Ekoktlogu Občnské sdružení Rezekvítek Kmenná 6, Brno www.rezekvitek.cz
Jihomorvský krj informuje Vážení čtenáři, rád bych vás stručně seznámil s letošním vyhlášením Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřdu instituce v Jihomorvském krji. Oproti minulým ročníkům dochází k drobným změnám, zejmén v ktegorickém členění ve znění jednotlivých zjišťovcích otázek v příslušných dotznících. V přípdě, že se váš úřd či vše instituce do soutěže přihlásily již v předcházejících ročnících, bude klden důrz n posun vpřed v oblsti šetrnosti provozu. Do letošního třetího ročníku Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřdu/instituce v Jihomorvském krji se může přihlásit úřd nebo instituce veřejné správy sídlící n území Jihomorvského krje. Princip spočívá v zodpovězení konkrétních otázek environmentálně změřených, které jsou zároveň hlvním kritériem pro vyhodnocení. Soutěž bude vyhodnocen ve dvou ktegoriích: I. ktegorie obecní úřdy, II. ktegorie pověřené obecní úřdy instituce. Výsledky budou vyhlášeny n podzim letošního roku. Vyhodnocení provedou nezávisle n sobě jednk zástupci Krjské koordinční skupiny, složené z prcovníků odborů životního prostředí, školství zástupců příspěvkové orgnizce Lipky, jednk Ekologický institut Veronic jko orgnizce, která se problemtikou tkzvného zeleného úřdování dlouhodobě systemticky zbývá. Přihlášku s dotzníkem njdete vloženou v tomto čísle, dále n Ekoportálu Jihomorvského krje www. kr-jihomorvsky.cz či n Odboru životního prostředí Krjského úřdu. Pokud váš úřd či instituce veřejné správy podporuje šetrnější provoz zároveň sídlí n území Jihomorvského krje, neváhejte přihlste se do této soutěže zsláním příslušného formuláře do 30. červn 2008 n dresu: Krjský úřd Jihomorvského krje, Odbor životního prostředí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno. Evropské sociální fondy příležitost tké pro školy Ing. Bc. Jiří Crh ředitel Krjského úřdu JMK Operční progrm Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Evropského sociálního fondu otevírá školám nové příležitosti, jk získt prostředky n neinvestiční projekty. Po dlouhé době konečně nstává čs, kdy je třeb očekávt první výzvy u projektů spolufinncovných z Evropského sociálního fondu. Pro školy školská zřízení se otevírá především možnost čerpt finnce n neinvestiční projekty z Operčního progrmu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Tento operční progrm je rozdělen do pěti prioritních os, z nichž první třetí jsou vhodné pro školy školská zřízení jko přímé příjemce. Ve všech prioritních osách je možné podávt individuální projekty prostřednictvím MŠMT, respektive orgnizce zřízené při ministerstvu Czech Eduction nd Reserch Agency (CERA) t má n strosti implementci projektu. V prioritních osách 1 3 lze podávt žádosti v rámci globálních grntů prostřednictvím krjských úřdů. V Jihomorvském krji má n strosti řízení globálních grntů Oddělení evropských dotcí Odboru regionálního rozvoje Krjského úřdu Jihomorvského krje. Inovce, síťování dlší vzdělávání V prioritní ose 1 Počáteční vzdělávání bude podporován především inovtivnost výuky, zkvlitňování funkce celého systému počátečního vzdělávání. Jedná se zejmén o dlší rozvíjení informčního evlučního prostředí. Při šíření příkldů dobré prxe bude velká pozornost věnován podpoře spolupráce škol, jejich síťování prtnerství s dlšími subjekty, to jk ve vzdělávcí oblsti, tk v oblsti svět práce (včetně zhrničního prtnerství stáží studentů učitelů u změstnvtelů) v oblsti udržitelného rozvoje n regionální i lokální úrovni. Podpořen bude celá oblst kriérového pordenství informční ktivity v oblsti potřeb trhu práce, směřující k efektivní volbě vzdělávcí cesty. Budou tké podpořeny různorodé ktivity (včetně volnočsových) směřující k prevenci předčsného opouštění vzdělávání bez ukončení stupně vzdělání, který je buď předpokldem vzdělávání n dlším stupni, nebo je jeho výstupem kvlifikce upltnitelná n trhu práce. Prioritní os 3 Dlší vzdělávání má posílit utváření vzdělné konkurenceschopné společnosti, upltnitelné n trhu práce. Důrz bude klden n zvýšení stupně vzdělání jednotlivce, stejně jko n rozšíření či změnu jeho stávjící kvlifikce (vzdělávání v oblsti jzyků, ICT, podniktelské dovednosti, environmentální vzdělávání). Cílem je podpořit vnímání dlšího profesního vzdělávání jko priority. Podpor směřuje též k prováznosti dlšího vzdělávání s počátečním vzděláváním, ke vzdělávání pedgogů, lektorů, řídících orgnizčních prcovníků škol dlších, k rozvoji sítí prtnerství subjektů působících v oblsti dlšího vzdělávání pordenství. Podpor pro obě osy bude poskytován jk formou individuálních projektů (IP), tk globálních grntů (GG) zde bude zprostředkujícím orgánem Odbor regionálního rozvoje KrÚ JMK. Systémový rámec celoživotního učení Stejnojmenná prioritní os 4 podporuje především vytváření ověřování ŠVP n pilotních školách, rozvoj kriérového pordenství, zvádění hodnotícího systému škol školských zřízení, rozvoj pordenství, budování systému včsné péče pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, vytvoření systému dlšího vzdělávání pedgogických prcovníků, rozvoj klíčových kompetencí dětí mládeže v neformálním zájmovém vzdělávání. Podpor bude poskytován prostřednictvím IP. Pro zpojení školských příspěvkových orgnizcí je třeb získt souhls zřizovtele, projednný v orgánech krje. Výjimk se týká pouze projektů do 100 tisíc korun, finncovných ze státního rozpočtu či z rozpočtu jiného územního smosprávného celku než zřizovtele, přípdně ze státních jiných fondů. Pro tyto přípdy existuje tkzvný generální souhls k podávání žádostí, školy školská zřízení jsou tedy povinny pouze informovt o dotci či dru Odbor školství KrÚ JMK, to do tří dnů od přiznání dotce či uzvření smlouvy. Ing. Bc. Dgmr Kostrhůnová Oddělení rozpočtu finncování Odbor školství KrÚ JMK Jihomorvské 3EKOLISTY Jihomorvský krj informuje 1/2008
Předstvuje se podnik SAKO Brno brzy zčne rekonstruovt splovnu Zákldní strtegií firmy SAKO, jež provozuje brněnskou splovnu, je upotřebit odpd jko plivo tkto získnou tepelnou energii využít k výrobě páry, která je dodáván do centrálních rozvodů teplárenské sítě. Předstvuje se podnik 4 SAKO Brno,. s., v plném znění Splovn komunální odpdy Brno, kciová společnost, vznikl 1. července 1994 v součsnosti je nejvýznmnější společností v brněnském regionu, která operuje v oblsti odpdového hospodářství. Hlvními činnostmi společnosti jsou: energetické využívání odpdu svoz komunálního vybrného průmyslového odpdu sběr svoz seprovného skl, PET lhví ppíru pronájem velkoobjemových kontejnerů odvoz odpdů n objednávku provozování sběrných středisek odpdu centrální dispečink odvozu odpdů ze sběrných středisek odpdů sběrných dnů pronájem prodej odpdových nádob ekologická likvidce nelegálních skládek pordenská činnost v oboru nkládání s odpdy Společnost SAKO Brno,. s. předstvuje již ve svém názvu změření své činnosti n svoz odpdu n provoz splovny, stejně tk jsou děleny i její provozovny. Provozovn Svoz odpdu Provozovn Svoz odpdu byl městem Brnem pověřen zjistit systém svozu, sběru, třídění, zneškodňování využívání komunálního odpdu n území měst Brn. Dále zjišťuje odvoz využití odpdů ze sběrných středisek odpdů v jednotlivých městských částech likvidci nelegálních skládek. Pro svoz komunálního odpdu má k dispozici moderně vybvený vozový prk vozidly znčky Renult Mercedes s lineárním stlčováním. Svoz seprovných složek zjišťují speciálně oznčená vozidl pro svoz seprovného odpdu. Dlší vozidl s řetězovými či hákovými nástvbmi pro mnipulci s velkoobjemovými kontejnery odvážejí odpd ze sběrných středisek, z nelegálních skládek odpd od zákzníků, kterým V rámci projektu Odpdové hospodářství Brno dojde brzy k rekonstrukci modernizci brněnské splovny. Foto rchiv SAKO Brno,. s. je přistven velkoobjemový kontejner. Součástí vozového prku je speciální vůz-myčk sběrných nádob. Seprce odpdu je zjišťován n stnovištích umístěných v ulicích Brn, kde jsou rozmístěny sběrné nádoby n seprovný sběr skl, PET lhví ppíru. Síť těchto stnovišť byl v roce 2007 znčně zhuštěn, počet stnovišť n PET lhve se zdvojnásobil počet stnovišť n ppír stoupl o deset procent. Novinkou jsou tři stnoviště podzemních kontejnerů n seprovný sběr ve středu měst Brn. Sběrná středisk odpdu jsou budován z účelem třídění velkoobjemového odpdu, který běžně nelze uložit do sběrných nádob, slouží k seprci využitelných složek směsného komunálního odpdu k seprci nebezpečných odpdů, nově slouží jko míst zpětného odběru elektrozřízení. Jejich vybudováním nbízí město Brno pomoc občnům při odkládání odpdů. V Brně se zčlo s provozem prvních sběrných středisek v roce 1995 v součsné době zde funguje pětčtyřicet sběrných středisek odpdu. Provozovn Splovn Z rok městu Brnu ulehčí provozovn Splovn o cc 100 tisíc tun odpdů. Energetickým využitím se vyrobí cc 680 tisíc GJ tepelné energie ve formě páry, která je dodáván do centrální sítě městské teplárny. Nplňování zákldní strtegie společnosti SAKO Brno,. s. je tedy ztotožnění se s principy stnovenými v zákoně o odpdech, kdy energetické využití odpdů je upřednostňováno před ukládáním odpdů n skládky. S touto myšlenkou v souvislosti s předpisy Evropské unie, které zpřísňují technické podmínky pro splování odpdů, dojde k rekonstrukci modernizci brněnské splovny v rámci projektu Odpdové hospodářství Brno. Jeho relizce tvoří zákldní pilíř koncepce nkládání s odpdy Jihomorvského krje. V součsné době je projekt Odpdové hospodářství Brno ve fázi mezi územním rozhodnutím stvebním povolením. Splovnu čeká výměn dvou kotlů s válcovými rošty z kotle nové s modernější technologií. Ty zjistí optimální provozní podmínky vyšší kvlittivní prmetry procesu splování. Nové kotle budou produkovt páru o teplotě 400 C s dvojnásobným tlkem než dosud. Tyto prmetry páry umožní instlovt prní odběrovou turbínu se vzduchovou kondenzcí pro výrobu elektrické energie i dodávky páry do rozvodných sítí. Součástí této velké investice, čítjící 87,89 milionů eur, je i modernizce linky n zprcování škváry vybudování dotřiďovcí linky n vytříděné složky komunálního odpdu. To vše bude možné relizovt díky dotci Evropské unie z progrmu ISPA ve výši 47,34 milionů eur. Nové zřízení umožní splování ž 220 tisíc tun odpdu ročně. Ze zřízení s městskou působností se tk stne zřízení s působností krjskou, to rozšířením svozové oblsti n Jihomorvský krj části krjů Olomouckého Vysočin. Cílem této investice je tké umožnit jednotlivým obcím odpd energeticky využívt místo ukládání n skládky tk, jk ukládá legisltiv. Zde je nplňován princip, kdy n prvním místě stojí předcházení vzniku odpdu, dále pk látkové využívání odpdu, termické využití odpdu n posledním místě v hierrchii nkládání s odpdy je uvedeno skládkování, jednoduše řečeno je preferován tkový způsob nkládání s odpdy, který zjistí vyšší ochrnu lidského zdrví je šetrnější k životnímu prostředí. Ing. Jn Švestková SAKO Brno,. s.
Polemik Odpdové hospodření v Jihomorvském krji: odpovídá prxe stnoveným prioritám? Je třídění odpdu jen prioritou n ppíře, nebo o něj krj skutečně usiluje? Nepřekážejí investice do splovny efektivnějšímu využívání recyklovtelných surovin? A budeme třídit biologicky rozložitelný odpd? Ing. Ivo Kropáček, odpdový expert Hnutí DUHA Česká republik recykluje nebo kompostuje slbých dvcet procent komunálního odpdu, nši sousedé v Rkousku či v Německu už více než pdesát procent. Příčin: šptné recyklční služby. Ztímco popelnice stojí před kždým domem, k brevným kontejnerům n tříděný odpd to máme ž 140 metrů dleko. Hnutí DUHA právě teď proszuje novou legisltivu, která by pomohl, by třídit odpd bylo stejně sndné jko jej sypt do popelnice. Pevně věřím, že Jihomorvský krj potřebné změny podpoří. A jký je součsný přístup krje? Shodujeme se v zákldním principu, jemuž odborníci učeně říkjí hierrchie nkládání s odpdy: n prvním místě by vždy měl být prevence, tedy snižování množství odpdů, dvojku má podpor výrobků oblů n vícero použití, třetí v pořdí je recyklce kompostování. Předposlední je energetické využití poslední skládkování. Logik je smozřejmá: přednost mjí postupy, které lépe využívjí přírodní zdroje energii. Prvidlu by měly odpovídt tké priority. Jihomorvský krj ovšem klde důrz n nejméně efektivní, spodní část žebříčku. Rekonstrukce splovny dostává milirdy korun. Přitom lidé n jihu Morvy by přivítli sndnější třídění odpdu. Všechny české krje v desetiletých plánech nkládání s odpdy chtějí zvýšit recyklci kompostování n pdesát procent. Jediná výjimk: krj Jihomorvský. Zde má recyklce kompostování stoupnout nikoli n pdesát procent, le o pdesát procent. Rozdíl dvou písmen je důležitý. Výchozí zákld činil kolem deseti procent, růst o pdesát procent tedy znmená zvýšení n méně než dvcet procent. Což je méně, než je součsná úroveň recyklce v celé České republice. Vedení Jihomorvského krje rgumentuje, že splovn je energetickým využitím odpdu. Vyrábí se v ní totiž teplo. Je správné podporovt zřízení, které vyrábí z odpdů energii, třeb bioplynovou stnici vyrábějící z vytříděných kuchyňských odpdů energii. Ale splovn n velmi málo protříděný odpd z popelnic? Zbytečně pohltí sttisíce tun nevytříděných kvlitních recyklovtelných surovin. Ing. Ann Hubáčková, vedoucí OŽP KrÚ JMK Jsem rád, že Hnutí DUHA vnímá, že Jihomorvský krj ve svém Plánu odpdového hospodářství má nstvenu zákldní hierrchii nkládání s odpdy správně. A já tvrdím, že nstvené hierrchii odpovídjí i nše ktivity. Z Fondu životního prostředí Jihomorvského krje (který má zřízeno jen velmi málo krjů) jsme finnčně podpořili stvbu několik sběrných dvorů regionálních odpdových center, dotřiďovcí linku, zřízení n recyklci stvební suti, kompostárnu dlší podobné investice. Tké pomáháme s tvorbou žádostí do Operčního progrmu Životní prostředí už v první výzvě získly obce z nšeho krje n stvby odpdového hospodářství cc 328 milionů korun. Jsem přesvědčen, že toto je správná cest k nplnění cílů, které stnovil stát následně i Jihomorvský krj. Chtěl bych zdůrznit, že vámi kritizovný cíl krjské odpdové koncepce je přesně převzt z republikového plánu. Některé krje cíl do svých plánů necitovly přesně, to le nelze interpretovt tk, že Jihomorvský krj nic nedělá osttní no. Z hodnocení roku 2006 vyplývá, že se náš krj pohybuje si n třiceti procentech, to ještě bez zpočítání zpětných odběrů či výstupů z některých technologických zřízení n zprcování odpdu. Situce zdlek není tk šptná, jk ji vidí Hnutí DUHA. Co se týká splovny, t je jedním z význmných zřízení (nikoli všk jediným) k nkládání s odpdy. Je všk v mjetku měst Brn finncování, rekonstrukce i nvzující způsob třídění odpdů ve městě je zcel v jeho kompetenci. Ovšem město ni krj nevnímá splovnu jko místo bezhlvého nvážení odpdů všeho typu. Nopk. Má sem mířit odpd dále nevyužitelný splitelný v tkovém množství, by se efektivně využil kpcit splovny co nejméně ztížil kvlit ovzduší. Jsem přesvědčen, že cest je v Jihomorvském krji nstven správně, je třeb vytrvt hledt dlší cesty ke zlepšení. Jedním z témt k diskuzi s širokou veřejností je nkládání s bioodpdy zhájili jsme ji nedávno n setkání předstvitelů Jihomorvského krje s NNO 6. březn 2008 budeme v ní pokrčovt dál. Ing. Ivo Kropáček, odpdový expert Hnutí DUHA Řešit je potřeb mnoho oblstí. Zde le nevedeme obecnou debtu o všech odpdech, nýbrž o konkrétním problému komunálním odpdu. Čísl ve schváleném krjském Plánu odpdového hospodářství jsou tto: 79 procent rozpočtu n splovnu, 21 procent n recyklci 0,1 procent n prevenci ekologickou výchovu. Jedndvcet procent není nul. Vedení Jihomorvského krje pomáhá i recyklci. Ovšem rozhodně to není hlvní priorit. Pokud má do splovny mířit pouze odpd nevyužitelný, proč se zde pálí plsty? Proč n dotz, zd splovn spálí tké (výborně recyklovtelný) ppír ke skrtci, www.sko.cz odpovídá kldně? A proč v součsné debtě o novele zákon o odpdech dává Jihomorvský krj njevo, že nesouhlsí se zvedením popltku z pálení odpdů, díky nimž by mělo přibýt finncí n prevenci recyklci? Ing. Ann Hubáčková, vedoucí OŽP KrÚ JMK Chci zdůrznit, že nynější ktivity Jihomorvského krje budou mít pozitivní dopd ž v příštích letech, proto je zvádějící hodnotit nši práci loňskými dty. Nším cílem není formálně plnit kritéri (upřímně npst lze leccos), le skutečně zvést zákldní principy třídění do prxe. To bez vybudování zřízení, jko jsou npříkld sběrné dvory, nejde. A proč nejsme ndšeni z návrhu n zvyšování popltku z splování odpdu? Vidím to jko skrytou podporu ukládání odpdu. Otázky ohledně splovny nedokážu zodpovědět, neboť jk musím zopkovt splovn je v mjetku měst Brn. Z položených otázek všk vidím, že o rekonstrukci splovny ni o plánu odpdového hospodářství měst Brn není příliš dobré povědomí. Je zřejmé, že je třeb více provádět osvětu mezi občny. Doporučím to městu Brnu smozřejmě stnovím úkol tké sobě. Předejdeme tk nedorozumění některým nepochopením nšich ktivit. Jihomorvské 5EKOLISTY Polemik 1/2008
Okénko pro obce 6 Okénko pro obce Lipk chystá environmentální vzdělávání i pro strosty podniktele Lipk letos dokončí příprvu vzdělávcích kurzů pro strosty i podniktele. Strostům nbídne přehled povinností možností, které obce v environmentální oblsti mjí, u podniktelů se změří n příkldy dobré prxe, která může prospět jk přírodě, tk podnikání. V oblsti vzdělávání dospělých se Lipk dosud věnovl především pedgogickým prcovníkům. Její nově vznikjící prcoviště Kolej Aleše Záveského všk chce nyní otevřít možnosti vzdělávání tké dlším cílovým skupinám strostům podniktelům. Díky Operčnímu progrmu Rozvoj lidských zdrojů připrvovl Lipk ve spolupráci s řdou externích odborníků konzultntů kurzy, které by měly doplnit chybějící článek v dlším profesním vzdělávání v Jihomorvském krji. Projekt Environmentální legisltiv dobrá prxe v činnosti podniků institucí, podpořený Evropským sociálním fondem státním rozpočtem ČR, dl vzniknout třem vzdělávcím kurzům. Účstníci pilotního kurzu si modelově vyzkoušeli, jk se ství silnice. Foto Jn Ištvnová Smotné příprvě konkrétního obshu kurzů předcházelo mpování situce potřeb v Jihomorvském krji, n jehož zákldě jsme vybrli nejvhodnější cílové skupiny i obsh šitý krji n míru. Výsledkem jsou tři kurzy jeden pro vedoucí dětských kolektivů v nejrůznějších mládežnických orgnizcích, druhý pro strosty zstupitele obcí, třetí pro podniktele v oblsti cestovního ruchu, respektive ubytovcích služeb. Celkem šest dní vzdělávání, které nbídneme strostům zstupitelům obcí, se soustředí n povinnosti obcí v oblsti ochrny životního prostředí n možnosti příležitosti, které obcím environmentálně vnímvý přístup přináší. Progrm u jednotlivých témt zhrnuje legisltivní přehled, příležitost diskutovt s kvlitními lektory mezi sebou nvzájem, modelové příkldy účinných řešení i možnosti jejich finnčního zjištění. Provozovtele ubytovcích zřízení čekjí v pěti vzdělávcích dnech zejmén inspirtivní příkldy dobré prxe seznámení s několik certifikčními systémy. Nebudou chybět prktické tipy n úsporná optření, která šetří životní prostředí i peníze, ni přehled zdrojů finncování z evropských fondů. Kurz pro vedoucí mládežnických orgnizcí už má téměř z sebou svůj pilotní běh. Zájem o něj i kvlit účstníků předčily nše očekávání. Věříme, že tké dlší připrvené kurzy njdou v Jihomorvském krji své zájemce brzy i bsolventy. Mgr. Lenk Sedláková Lipk školské zřízení pro environmentální vzdělávání www.lipk.cz Do Rkousk z ekologickými stvbmi přírodními zhrdmi V září loňského roku zorgnizovli prcovníci Rozmrýnku, středisk ekologické výchovy v Brně-Jundrově odloučeného prcoviště brněnské Lipky, třídenní exkurzi po rkouských ekostvbách přírodních zhrdách. Cest byl dlouhá nvštívených míst mnoho v součtu jsme njeli 1262 kilometrů. První zstávkou n cestě byl Gärtnerhof, mlé sídliště typické nízkými cihlovými domky doplněnými světlým dřevem. Návštěvníky zde překvpí bujná druhově pestrá zeleň. Pro většinu domů je chrkteristická různorodost tvrů, detilů uspořádání. Architekti se změřili zejmén n využívání dešťové šedé vody (vod z umyvdel, dřezů, vn sprchových koutů), n upltnění kompostovcích záchodů nprojektovli zde tké psivní domy. Popisovné, zhrub dvcet let stré sídliště nás okouzlilo svou útulností. Novou část sídliště tvoří netrdiční rozlehlá stvb přízemního činžovního domu. Centrální část předstvuje zstřešená společenská hl s kšnou, knihovnou, herními prvky pro děti, krbovými kmny s pohodlným posezením, pódiem kuchyní určenou pro společenské kce. Z hly pk vycházejí stropem prosvětlené chodby k jednotlivým bytům, k nimž ptří i ozeleněné dvorky společné venkovní nádvoří vybvené k dětským hrám k posezení dospělých. Dlší zstávkou bylo sídlo firmy Biotop n severozápdním okrji Vídně, moderní stvb jkoby skloněná nd vodní hldinou velkého průzrčného jezírk. Demonstrovl tk výborně oblst podnikání firmy, což je výstvb kořenových čističek přírodních jezírek. V Tttendorfu předstvuje firm Nutur & Lehm užití přírodních mteriálů ve stvbách, seznmuje tk zájemce s tkzvnou bubiologií, čili stvební biologií v prxi. Tento obor proszuje mteriály nepoškozující lidský orgnismus. Firm se změřuje především n využití hlíny v interiéru. Náš první exkurzní den ukončil návštěv Hundertwsserových lázní. Hrvá, jkoby dětská rchitektur výmluvně demonstruje stvitelské heslo utor: Co při stvbě odebereme půdě, musíme nhrdit n střeše. Většin objektů má tedy zelené, čili vegetční střechy po některých z nich je možné se i procházet. Pro komplex lázní jsou typické pestré brvy, netrdiční tvry budov různorodé prvky. Nejzjímvějším zstvením druhého dne byl návštěv centr Ose Bert. Je změřeno n ktivity pro hndicpovné lidi. Krásné horské prostředí umocňuje dojem z nápditě uprveného reálu s permkulturní zhrdou útulným dřevěným domem s dílnmi, ostře kontrstujícím se supermoderní ubytovnou. Dlší nše zstávky byly věnovány přírodním permkulturním pozemkům, pro něž jsou chrkteristické pestré skldby bylin, zelenin, keřů, stromů, to nejen ovocných. Nše rkouská cest splnil zcel nše očekávání velmi rádi bychom podobné kce zopkovli. Ing. Dn Kellnerová SEV Rozmrýnek, odloučené prcoviště Lipky školského zřízení pro environmentální vzdělávání Fotogrfie z cesty po Rkousku si můžete prohlédnout n zdní strně obálky Ekolistů.
Předstvuje se obec Ekologicky příznivý provoz obecních budov v obci Ostopovice Obec Ostopovice chce jít příkldem občnům nechl si zprcovt Návrh ekologizce provozu budov Obecního úřdu Ostopovice jím zřizovných orgnizcí. Nvržená doporučení obec postupně uvádí do prxe. Ostopovice (245 m n. m.) jsou větší sídelní obcí se čtrnácti sty obyvteli. Leží u jihozápdního okrje Brn v předhůří Bobrvské vrchoviny. V těsné blízkosti obce n úptí okolních kopců se nchází řd rekrečních objektů. Ostopovicemi prochází znčená trs lokální cyklostezky žlutá turistická znčk. Okolí obce je mlebné stává se čstým cílem pěších turistů zejmén z nedlekých městských částí Brn. Konkrétní doporučení, která respektujeme Zstupitelstvo obce Ostopovice si ve svých prioritách n stávjící volební období stnovilo řdu cílů, které povedou ke zlepšení životního prostředí, le i kvlity život v obci. Podmínkou jejich splnění je mnohdy znčná spolupráce občnů, která může být podmíněn i změnou jejich přístupu k dné problemtice. Proto se obec Ostopovice rozhodl sm jít příkldem ukázt, že postupně lze dokázt mnohé. V prosinci 2006 jsem oslovil odborníky z Ekologického institutu Veronic požádl je o zprcování návrhu zvádění tkzvného zeleného úřdování, tj. ekologizci provozu budovy Obecního úřdu, budov MŠ ZŠ Ostopovice víceúčelové budovy, ve které je knihovn mteřské centrum. V průběhu prosince ž březn následujícího roku nvštívili zástupci institutu opkovně všechny zmíněné budovy, hovořili se změstnnci n zákldě těchto šetření vznikl v květnu 2007 zpráv s konkrétními doporučeními. Následně proběhlo školení, kterého se zúčstnil většin změstnnců prcujících v dných budovách. Posléze jsme přistoupili k tomu nejdůležitějšímu, tedy k postupnému nplňování jednotlivých doporučení. Některá šl hned, jiná si vyždují stvebnětechnické úprvy objektů, s nimiž je počítáno do budoucnosti, tyto návrhy budou do oprv či nových relizcí zhrnuty (npříkld rekonstrukce MŠ ZŠ, zteplení přístvku u budovy Obecního úřdu, úsporné ventily n topných tělesech, oprv sociálního zřízení v budově Obecního úřdu s duálním splchováním WC td.). V ostopovické mteřské škole se třídí odpd, kompostují se orgnické zbytky ze stolů zmizely PVC ubrusy. Foto rchiv MŠ Ostopovice Při zřizování mteřského centr v Ostopovicích byly pečlivě voleny zdrvotně nezávdné mteriály. Foto rchiv mteřského centr Ostopovice Optření ve všech budovách Co se týče kncelářských potřeb, zákldem všeho je pokud možno omezit spotřebu. Proto se snžíme n Obecním úřdě šetřit ppírem, tiskneme oboustrnně, přípdně nepoužitelný ppír využíváme pro psní poznámek. Smozřejmostí je používání recyklovného ppíru, to nejen v knceláři. Tiskneme n něj PF, Ostopovický zprvodj, pozvánky, vizitky dlší věci. Upřednostňujeme kncelářské potřeby s oznčením Ekologicky šetrný výrobek. Pro tisk dokumentů používáme ekotonery. Důsledně třídíme odpd, n dvorku Obecního úřdu vbrzku přibude kompostér, který budeme používt i n biologické zbytky z kuchyňky. V oblsti čištění úklidu prcujeme n úklidovém plánu. Snžíme se omezit spotřebu čisticích prostředků nhrdit je kvlitními pomůckmi mopy utěrkmi s mikrovláknem. U vchodů máme umístěné dosttečné čisticí zóny, které výrzně eliminují znečištění chodeb budovy. Používáme ekologické, tedy i pro zdrví šetrné čisticí prostředky. Stejně tk ve víceúčelové budově používáme ekologické čisticí prostředky, to i s ohledem n to, že se zde nchází mteřské centrum. K vybvení mteřského centr byly zvoleny zdrví neškodlivé výrobky. K řdě optření přistoupil i MŠ ZŠ Ostopovice. Nejenže třídí odpd, le nvíc i kompostují zeleň ze školní zhrdy biologicky rozložitelný odpd ze školní jídelny, kompost pk používjí n své přírodní zhrádce. Zčli používt recyklovný ppír ekologicky šetrné čisticí prostředky. Z jídelny zmizely ubrusy z PVC. Největší výzvou je pokus o zvedení biostrvy do školní jídelny ve formě zdrvých svčinek. Součsně prcujeme n rekonstrukci reálu MŠ ZŠ doufáme, že se nám podří vybudovt zdrvou, krásnou, energeticky nenáročnou ekologicky šetrnou školu školku pro děti. Ocenění V roce 2007 získl Obecní úřd Ostopovice čestné uznání z třetí místo v Soutěži o ekologicky nejpříznivější provoz úřdu, které mu udělil Krjský úřd JMK z podporu propgci principů ekologicky příznivého chování úřdu. Soutěže se zúčstnilo pdesát obcí. Mgr. Zuzn Benešová strostk obce Ostopovice Jihomorvské 7EKOLISTY Předstvuje se obec 1/2008
Tém Jihomorvské cyklostezky v mezinárodní síti V loňském roce vytvořený Progrm rozvoje sítě cyklistických komunikcí doplní letos n jře Vyhledávcí studie. T umožní koncepční dobudování mezinárodních cyklokoridorů n území Jihomorvského krje. Stoupjící oblib rekrečních cyklistických výletů se v České republice týká všech věkových ktegorií i všech regionů. Ani Jihomorvský krj není výjimkou. Z konference Cykloturistik v Jihomorvském krji, jíž se v červenci 2006 zúčstnili zástupci obcí, mikroregionů, Klubu českých turistů, podniktelů neziskových orgnizcí, vyplynul potřeb zprcovt koncepční dokument změřený n rozvoj cykloturistiky cyklistické doprvy n území Jihomorvského krje. N zákldě tohoto podnětu byl v dubnu ž červnu 2007 zprcován dokument Progrm rozvoje sítě cyklistických komunikcí s minimálním kontktem s motorovou doprvou v Jihomorvském krji (dále jen Progrm), n němž spoluprcovlo Centrum doprvního výzkumu, Ndce Prtnerství, Alterntivní doprvní studio Brno Klub českých turistů. Procesu se ktivně účstnil tké prcovní skupin sestvená ze zástupců Krjského úřdu, municiplit mikroregionů ktivních v rozvoji cyklistiky. Cílem Progrmu bylo především zmpovt stávjící stv cyklostezek definovt, co je potřeb v oblsti rozvoje cyklistické doprvy cykloturistiky ještě vytvořit. Dále byl vyprcován systém příprvy relizčních projektů z fondů EU, ujsněn rámec finncování, budování následné správy cyklostezek. V neposlední řdě byl vytvořen prostor pro komunikci obcí, mikroregionů, místních kčních skupin, osttních subjektů Jihomorvského krje n dné tém. Koncepční podpor cykloturistiky Po zprcování vypořádání připomínek byl Progrm schválen Zstupitelstvem Jihomorvského krje 13. září 2007. Nleznete jej n www.kr-jihomorvsky.cz v sekci Koncepce, studie, plány. Vzniklý dokument má být přímým nástrojem pro celý složitý proces rozvoje sítě cyklistických komunikcí, včetně jejich finncování z evropských zdrojů v progrmovcím období 2007 2013. Jko hlvní byly v počáteční fázi nplňování Progrmu nvrženy tyto klíčové priority: 1. Jsná politická podpor pro rozvoj cyklistické doprvy cykloturistiky ze strny Jihomorvského krje vytváří zákldní předpokld pro rozvoj cyklistické doprvy cykloturistiky n území Jihomorvského krje. 2. Ustnovení cyklokoordinátor n území krje. Jeho prioritou je koordince činností kolem mezinárodních krjských cyklokoridorů, komunikce s obcemi všemi zinteresovnými složkmi, nplňování cílů schváleného Progrmu. 3. Vytvoření dotčního titulu pro podporu cyklistiky. 4. Rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů koordince rozvoje krjských cyklokoridorů. Nd touto oblstí převzl koordinční záštitu přímo Jihomorvský krj. (Mezinárodní cyklokoridory procházející územím Jihomorvského krje zchycuje mp n vnitřním dvojlistu tohoto čsopisu.) Tím, že byl Progrm schválen vrcholným orgánem krje, dostlo se mu politické podpory. Zároveň byl ustven funkce krjského cyklokoordinátor n Odboru regionálního rozvoje Krjského úřdu Jihomorvského krje. N podporu rozvoje cyklistiky schválilo v rozpočtu pro rok 2008 Zstupitelstvo Jihomorvského krje částku ve výši třicet milionů korun. V součsné době se připrvují prvidl systému podpory. Vyhledávcí studie úloh cyklokoordinátorů Jihomorvský krj dl jsně njevo, že cyklistická doprv turistik jsou pro něj důležitou politickou prioritou. Foto Petr Lzárek Jihomorvský krj v součsné době n svém území relizuje veřejnou zkázku Vyhledávcí studie mezinárodních cyklistických koridorů Jihomorvského krje (dále jen Vyhledávcí studie), jejímž cílem je njít optimální trsu vedení mezinárodního cyklokoridoru. Je přitom třeb zohlednit bezpečnost cyklisty, vlstnické vzthy, trktivitu krjiny, rozložení inženýrských sítí, návrhy vhodných povrchů dostupnost Jihomorvský krj finnčně podpořil v roce 2007 následující ktivity v oblsti cykloturistiky: Tém subjekt účel dotce částk Ndce prtnerství oprvy doplnění poškozených prvků směrového informčního znčení Morvských vinřských stezek 400 000 Kč Klub českých turistů oprvy doplnění poškozených prvků směrového informčního znčení 399 000 Kč DSO Čsnýř relizce projektu cyklostezky v mikroregionu 200 000 Kč Mikroregion Hodonínsko zprcování projektové dokumentce pro územní řízení pro úsek Hodonín Lužice 200 000 Kč Cyklistická stezk Brno Vídeň relizce projektu dostvby bezpečných úseků n cyklotrse Brno Vídeň 1 694 0 Kč Obce pro Bťův knál zprcování projektové dokumentce k projektu prodloužení cyklostezky Veselí nd Morvou Hodonín 200 000 Kč JMK veřejná zkázk Vyhledávcí studie mezinárodních cyklistických koridorů Jihomorvského krje 1 174 530 Kč Město Veselí nd Morvou cyklistická stezk Veselí nd Morvou Kozojídky, část C, veřejné osvětlení (SFDI 1 258 000 Kč) 1 000 000 Kč 8
Tém poptávných služeb. Vyhledávcí studie zprcovné v poždovném rozshu budou v nvzujících fázích výchozím podkldem pro zprcování dokumentce pro územní rozhodnutí, přípdně dokumentce pro stvební povolení, která bude součástí relizčních projektů spolufinncovných ze strukturálních fondů. Zprcovtelem Vyhledávcí studie je Ing. Adolf Jebvý společně s Centrem doprvního výzkumu, s Ndcí Prtnerství s RNDr. Jnem Hrmtou z Klubu českých turistů. K zjištění poždovných kvlittivních výstupů vyhledávcích studií dle jednotlivých částí mezinárodních cyklokoridorů povžuje krj z zásdní spolupráci se subjekty n území, kterým cyklokoridor prochází. Proto požádl o zjištění přímé spolupráce při příprvě i relizci měst Znojmo, Mikulov, Hodonín, Blnsko, Tišnov mikroregion Cyklistická stezk Brno Vídeň. Tto měst vykonávjí úlohu regionálních cyklokoordinátorů. Co tková úloh konkrétně obnáší? 1. koordinci činností nezbytných k technické mjetkové příprvě cyklokoridoru pro vybudování bezpečné cyklotrsy; 2. komunikci se zhotovitelem Vyhledávcí studie, všemi zúčstněnými subjekty n odpovídjícím úseku části mezinárodního cyklokoridoru, obcemi krjským cyklokoordinátorem; 3. spolupráci při příprvě dokumentce i při procesu územního stvebního řízení ohledně mezinárodních cyklokoridorů; 4. spolupráci při zprcování projektových žádostí o účst národních evropských zdrojů n relizčních projektech. Ve spolupráci s regionálními koordinátory proběhl jednání z účsti strostů měst obcí ležících n dných úsecích mezinárodních koridorů. V součsné době probíhjí místní šetření pro stnovení optimální trsy. Vyhledávcí studie bude ukončen do konce měsíce dubn. Tkto prověřovných trs je celkem pět, jsou znázorněny n mpě uvnitř tohoto čsopisu. Finnční podpor cykloturistice Než vyrzíte n kole, nvštivte nový portál V měsíci lednu proběhl seminář, jehož hlvním témtem bylo podání informcí v souvislosti s možností příprvy finncování ktivit přispívjících k rozvoji cyklostezek n území Jihomorvského krje. Seminář byl určen mikroregionům obcím Jihomorvského krje. Prezentce přednášejících jsou umístěny n www.kr-jihomorvsky.cz, v sekci Odboru pro regionální rozvoj. Nový portál cykloturistiky Jihomorvského krje umožňuje plánovt výlety včetně podrobného itineráře trsy, poskytne dobré tipy n výlety, místní služby dlší zjímvosti. Informce do něj mohou vkládt přímo i měst obce, přípdně jiné orgnizce ktivní v cykloturistice. V období od květn 2006 do říjn 2007 relizovl Jihomorvský krj projekt Portál cykloturistiky Jihomorvského krje v návznosti n Dolní Rkousko, spolufinncovný v rámci Progrmu Inicitivy Společenství Interreg IIIA. Jeho cílem je propgovt prezentovt cykloturistiku tuzemské i zhrniční veřejnosti poskytovt kompletní informce o příprvě, relizci možnostech finncování sítě cyklotrs. Projekt zvršily informční semináře v Lednici ve Vrnově nd Dyjí n konci říjn 2007. Zároveň tk byl prkticky předán k využití široké cyklistické veřejnosti. N projektu n zákldě uzvřených dohod o prtnerství spoluprcovlo čtrnáct obcí při hrnici s Rkouskem, rkouským prtnerem byl Destinční gentur pro Weinviertel Weinviertel Tourismus GmbH, Poysdorf. Celkové skutečné nákldy dosáhly sedmi milionů korun, z čehož činily evropské finnční zdroje 75 procent, státní rozpočet 5 procent rozpočet krje 20 procent. Vytvořený informční systém zhrnuje čtrnáct informčních kiosků pro obce, vybvených dtbázovým plikčním serverem (Vrtěnín, Vrnov nd Dyjí, Znojmo, Horní Břečkov, Hnnice, Hevlín, Mikulov, Vltice, Břeclv, Chvlovice, Lednice, Hrádek, Hrušovny nd Jevišovkou, Novosedly). Součástí projektu bylo rovněž pořízení dt vývoj webové plikce s vyhledávcí možností z míst do míst pro uživtelskou veřejnost ve vzbě n informce cestovního ruchu, trktivity regionu, ubytování, koupliště, Integrovný doprvní systém JMK, cykloservisy dlší služby pro cyklisty. Portál byl propojen tké s portálem Jižní Morv dlšími temticky odpovídjícími zdroji informcí. Webovou plikci nvštivte n www.cyklo-jizni-morv.cz. Obce n zákldě uzvřené dohody s Jihomorvským krjem zjišťují obsluhu kiosků pro veřejnost s možností tisku vygenerovné mpy, včetně profilu cyklotrsy itineráře z popltek. Ing. Miln Venclík 1. náměstek hejtmn JMK Cykloturistik v Jihomorvském krji se díky projektu dočkl vlstního log, které doprovází řdu vzniklých prezentčních mteriálů: propgční letáky, průvodce s mpou, brožury s popisy vybrných trs včetně ilustrčních fotogrfií. Propgční mteriály získly ocenění v soutěži Grnd Prix Regiontour 2008 Cenu Asocice cestovních knceláří ČR. Co všechno portál nbízí Vlstní redkční systém webových stránek umožňuje pružné předávání informcí mnoh subjektů, ktivních v oblsti cykloturistiky. Strostové měst obcí orgnizce z oblsti cykloturistiky mohou po obdržení hesl přiděleného pro přístup do redkčního systému poskytovt tipy n výlety, informce o místních zjímvostech podobně. Chcete-li se dozvědět více, otevřete internetové stránky portálu cykloturistiky Jihomorvského krje n drese www.cyklo-jizni-morv.cz, www.rdfhren-lndesbezirk-sudmhren.com, www.cycling-southernmorvi-region.com. Tm si můžete mimo jiné nplánovt svůj výlet n kole s podrobným itinerářem trsy, vyhledt tipy n služby, zjímvosti, ktuální pozvánky jiné zjímvé odkzy. Tké se můžete obrátit n jihomorvského cyklokoordinátor Ing. Jroslv Keprt z Odboru regionálního rozvoje KrÚ JMK. Do bršny kol přidáte brožuru Cykloturistik jižní Morvy informčního průvodce, pk už vám nic nebrání projíždět jižní Morvou skrz nskrz. Lákvých míst je v nšem krji mnoho k jejich obdivování nepotřebujete žádný rychlý doprvní prostředek stčí kolo. Ing. Miln Venclík 1. náměstek hejtmn JMK Jihomorvské 9EKOLISTY Tém 1/2008
Tém Národní cyklostrtegie přijíždí n jižní Morvu Při rozvoji cykloturistiky v České republice pomáhá zpojení do evropského projektu BYPAD-Pltform. Ten nbízí proprcovné metody, jk politickou prioritu převést v regionech do prxe. Česká republik se k podpoře cyklistiky přihlásil vládním usnesením ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strtegii rozvoje cyklistické doprvy České republiky (dále jen cyklostrtegie ). Jednou z forem této podpory je vytvoření metodického zázemí pro krje, to prostřednictvím relizce evropského projektu BYPAD-Pltform, který je podporován Evropskou unií. BYPAD v ngličtině znmená Bicycle Policy Audit, tedy udit cyklistické politiky. Jedná se o nástroj, který úřdům umožňuje zhodnotit vylepšit kvlitu jejich cyklistické politiky. BYPAD je zložen n metodách mngementu úplné kvlity (totl qulity mngement) byl vyvinut mezinárodní skupinou cyklistických odborníků v roce 1999 v rámci evropského projektu. Ve dvou následujících projektech BYPAD+ (2003 2005) BYPAD-Pltform (2006 2008) byl tto metod dále proprcován rozšířen do více zemí. V podmínkách České republiky bylo smozřejmě nutné brát ohled n české myšlení. Proto si projekt jko hlvní cíl vytkl zprostředkovt mximum informcí o různých možnostech podpory cyklistické doprvy n regionální úrovni doporučit jednotlivým krjům zásdy pro plánovcí rozhodovcí proces v souvislosti s cyklistickou doprvou. Relizce projektu byl rozdělen do čtyř zákldních částí. Nejprve mpování První etp se změřil n sběr zákldních dt o jednotlivých krjích vyvrcholil konferencí Národní strtegie rozvoje cyklistické doprvy ČR ve dnech 15. ž 18. květn 2007 ve Velkých Krlovicích. Její součástí byl i seminář k problemtice BYPAD, práce s dotzníkem tké setkání rdních pro doprvu jednotlivých krjů, kde jim byly rovněž předstveny zákldní principy dného projektu. V druhé etpě byl v rámci struktury BYPAD vytvořen dtbáze pilotních příkldů projektů, která vychází z předchozí nlytické části. Aby byl projekt BYPAD životschopný, bylo nutné dnou dtbázi přeprcovt do podmínek odpovídjících specifikům České republiky tedy definovt priority cíle, sestvit přehled možností finncování uvést modelové příkldy dobré prxe. Pro rozvoj cyklistické doprvy n území krje byly definovány tři hlvní priority: 1. podpor projektové příprvy cyklostezek jejich relizce n místní úrovni, podpor relizce cyklistických optření při rekonstrukci silnic, které ptří státu krji, rozvoj progrmu Bike nd Ride; 2. podpor regionálních cyklistických produktů ktivit, km spdjí veškeré propgční ktivity ohledně cyklotrs, cykloturistiky terénní cyklistiky; 3. koordinční propgční ktivity ze strny krje. Při finncování rozvoje cykloturistiky se k využití nbízejí čtyři hlvní zdroje: Regionální operční progrm NUTS II, Státní fond rozvoje doprvní infrstruktury (SFDI), Operční progrmy přeshrniční spolupráce, Plán rozvoje venkov zemědělství pro lét 2007 2013. Modelová jižní Morv? Třetí etp je z pohledu prxe nejdůležitější. Všechny výše uvedené informce jsou pouze teoretického chrkteru, ztímco tto etp již usiluje o jejich plikci do život. Cílem této etpy bylo prcovt s kždým krjem individuálně, podle místních specifik. Někde proběhlo mnoho konstruktivních jednání, jinde se debtovlo spíše formálně. Zákldní vizí bylo vytvořit tým složený z krjských politiků, úředníků zástupců měst, v rámci kterého by měl být stnoven optření pro rozvoj cyklistické doprvy n území krje. Zde je le třeb zdůrznit spojení by měl být stnoven. Dnes již většinou víme, co je potřeb udělt, vždyť i smotný projekt BYPAD přináší mnoho doporučení pozitivních příkldů, le velmi čsto zůstává jen u těch doporučení není nikoho, kdo by je relizovl, respektive chybí silná vůle je relizovt. Proto bylo velkým přínosem této etpy, že Jihomorvský krj byl ochoten vyslechnout dná doporučení projektu BYPAD nechl si je zkomponovt do svého dokumentu Progrm rozvoje sítě cyklistických komunikcí s minimálním kontktem s motorovou doprvou v Jihomorvském krji. Zdá se, že tento mteriál může být skutečně životschopný. Jeho lfou omegou je ovšem smozřejmě jednoznčná politická podpor. Právě Jihomorvský krj tk jsně ukzuje, jk je důležitá. Neznmená to, že v jiných krjích by se nic neděllo, le tento krj pokročil s podporou cyklistické doprvy velmi dleko může být osttním určitým vzorem či modelem. Čtvrtá etp se změřuje n certifikování vybrných krjů celého projektu. Kritériem výběru nebyl jen otázk finncování nebo existence dotčního titulu n podporu cyklistiky, le její celková podpor ochot politiků úředníků ktivně nsloucht možnostem podpory cyklistiky. Dlším kritériem bylo, že krj se zváže k podpoře cyklistické doprvy, byť sebemenším způsobem. Tkto vybrné krje pk mjí možnost být certifikovány ohodnoceny evropskou známkou BYPAD. Tkto byly již oceněny tři české krje (Olomoucký, Zlínský Jihočeský krj), to n mezinárodní konferenci VeloCity v Mnichově 14. červn 2007. Dlší krje, mezi nimi i krj Jihomorvský, byly ohodnoceny n semináři o cyklistice 6. březn 2008 z rukou náměstk ministr doprvy Ing. Iv Vykydl. Tém 10 Ztím se téměř všude cyklisté pohybují ve stejném doprvním prostoru jko ut. Někde dokonce ještě zároveň s chodci. Čsto tu cyklisté doslov bojují o život. Foto RNDr. Jn Hrmt Ing. Jroslv Mrtinek koordinátor Národní strtegie rozvoje cyklistické doprvy ČR vedoucí oblsti nemotorové doprvy Centrum doprvního výzkumu Ministerstv doprvy spojů