Postavení českého trhu práce v rámci EU



Podobné dokumenty
Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Ondřej Nývlt DEMOGRAFICKÁ DATA O (NE)ZAMĚSTNANOSTI POPULACE 50+ V ČR Workshop e-capacit8

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

EET a související snížení sazeb DPH

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

2010 Dostupný z

1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. PŘÍLOHA C. Tabulka se jmény studentů. pro 8 hráčů. pro 10 hráčů. stát projekt jméno Německo Více Evropy

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

Analytické podklady pro politiku VaVaI

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU

Vliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Na padesátém 81, Praha 10

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

Historický proces rozšíření EU

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO.

Zpracovatel: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý, tel.:

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE O POUŽÍVÁNÍ SMĚRNICE RADY 99/36/ES O PŘEPRAVITELNÉM TLAKOVÉM ZAŘÍZENÍ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ

2015 Dostupný z

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Cíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.

Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en)

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

2016 Dostupný z

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva

PŘÍLOHA V (CENY SLUŽEB ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi

Dosavadní zapojení subjektů ČR do výzev WIDESPREAD. Informační den v oblasti Šíření excelence a podpora účasti v programu Horizont 2020

TRH PRÁCE 2012 v Praze

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

Počítače a internet v českých domácnostech

Důležité technické změny proti předchozí normě jsou uvedeny v předmluvě evropské normy str. 5.

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Business index České spořitelny

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

Institucionální systém EU

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Směrnice děkana HGF č. 1/2018. Motivační odměňování doktorandů a studentů prezenční formy studia Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO

Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA Bulletin No. 6

Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Veřejné zakázky - efektivita nákupního a investičního procesu

15. Dopravní nehody v evropském srovnání

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom s.r.o., nástupce OLO

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Legislativa v ČR i zahraničí

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

Traces - Export živých zvířat do třetích zemí z ČR

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Příloha 1 PŘIHLÁŠKY. Kategorie 1: Bezpečnost výrobků prodávaných on-line. Otázky týkající se způsobilosti

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

OBSAH. Zkratky 11. Úvod Vymezení pojmů Daňová harmonizace Daňová koordinace 19

PŘÍLOHA 2 SLUŽBY A CENY. mezi společnostmi. Air Telecom a.s. OLO

EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Transkript:

29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 % chybělo zemím EU28 v 1. čtvrtletí 2015 v průměru 5,9 procentního bodu. V tomto sledovaném období byla míra nezaměstnanosti 15-64letých mužů v České republice nejnižší mezi zeměmi Evropské unie. Plnění kritérií zaměstnanosti podle strategie Evropa 2020 Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let dosahovala v 1. čtvrtletí 2015 v zemích EU28 69,1 %. Míra zaměstnanosti mužů (74,7 %) převyšovala míru zaměstnanosti žen (63,5 %) o 11,2 procentních bodů. V průběhu sledovaného období míra zaměstnanosti členských zemí EU vzrostla o 0,8 p. b.. Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším potvrzuje, že vysoká míra zaměstnanosti se již dlouhou dobu udržuje zejména v severských státech a v zemích západní Evropy. Nejvyšší úroveň zaměstnanosti si v 1. čtvrtletí 2015 udrželo Švédsko s mírou zaměstnanosti 79,2 %. V této skandinávské zemi byla také nejvyšší míra zaměstnanosti žen (76,9 %) s vysokým náskokem (téměř čtyř procentních bodů) před Německem. První příčku (spolu se Spojeným královstvím) v zaměstnanosti mužů v dané věkové skupině obsadila v 1. čtvrtletí 2015 Česká republika, když předběhla další v pořadí Německo o 0,2 procentní body. Rozdíly v zaměstnanosti mužů nejsou mezi zeměmi EU tak výrazné. V 1. čtvrtletí 2015 cílovou úroveň 75 % překonalo celkem pět států (Švédsko, Německo, Spojené království, Nizozemsko a Dánsko). V sledovaném čtvrtletí chyběl České republice k tomuto cíli jeden procentní bod. Pouze čtyři státy zaznamenaly meziroční propad míry zaměstnanosti (nevyšší v Rumunsku o 0,5 p. b.). Nejvyšší meziroční nárůst dosahující dva procentní body lze sledovat ve třech zemích (Bulharsku, Estonsku a Španělsku). Řecko, Chorvatsko, Itálie a Španělsko patří mezi země s nejnižší úrovní zaměstnanosti. Všechny tyto země jižní a jihovýchodní Evropy se již několik čtvrtletí po sobě pohybují na hranici 60 %. Nejhorší situace byla v Řecku, kde v 1. čtvrtletí 2015 byla míra zaměstnanosti 20-64letých pod úrovní 55 % (pouze 53,1 %). Mezi země, kde došlo k meziročnímu nárůstu míry zaměstnanosti (v sledovaném období nárůst o 1,3 p. b.), patřila i Česká republika. V 1. čtvrtletí 2015 se Česká republika zařadila na sedmé místo mezi zeměmi EU28. Míra zaměstnanosti v ČR (74,0 %) převyšovala průměr EU28 o 4,9 procentního bodu. Ze sousedních států mělo v prvním čtvrtletí 2015 vyšší míru zaměstnanosti než Česká republika pouze Německo (77,6 %). V Rakousku, Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší. V Rakousku byla o 0,6 procentního bodu nižší než u nás, na Slovensku dosahovala 66,8 % a v Polsku ještě o 0,1 procentního bodu méně. Jak již bylo zmíněno, Česká republika se vyznačuje jednou z nejvyšších měr zaměstnanosti mužů. V 1. čtvrtletí 2015 dosahovala 82,0 %. Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 1

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %) 1. čtvrtletí 2015 Rozdíl v p.b. 1.Q 2015-1.Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Švédsko 79,2 81,4 76,9 0,4 0,4 0,3 Německo 77,6 81,8 73,3 0,5 0,2 0,8 Spojené království 76,5 82,0 71,1 0,9 0,8 0,9 Nizozemsko 76,0 81,5 70,4 1,2 1,1 1,2 Dánsko 75,9 79,2 72,6 1,5 1,2 1,9 Estonsko 74,4 77,9 71,1 2,0 1,7 2,4 Česká republika 74,0 82,0 65,7 1,3 0,8 1,7 Rakousko 73,4 77,2 69,6 0,2 0,5-0,2 Litva 72,2 73,7 70,9 1,9 2,2 1,7 Finsko 71,8 72,5 71,0-0,2-0,3-0,2 Lotyšsko 71,5 74,1 69,0 1,1 2,3-0,1 Lucembursko 71,1 77,0 65,1-0,4 0,5-1,4 EU28 69,1 74,7 63,5 0,8 0,8 0,7 Francie 68,9 72,6 65,4-0,1-0,1 0,0 Portugalsko 67,9 71,5 64,6 1,4 1,7 1,2 Irsko 67,7 74,1 61,6 1,7 2,4 1,1 Slovinsko 67,5 71,8 63,0 1,1 2,1 0,0 Belgie 67,4 71,5 63,2 0,4-0,2 1,0 Maďarsko 67,3 73,8 61,0 1,7 1,6 1,8 Kypr 67,2 70,9 63,8 0,9 0,0 1,8 Slovensko 66,8 73,9 59,6 1,7 2,1 1,3 Polsko 66,7 73,4 60,1 1,6 1,6 1,6 Malta 66,1 80,5 51,2 0,3 0,5 0,0 Bulharsko 65,0 68,1 61,9 2,0 2,0 2,0 Rumunsko 63,7 72,0 55,2-0,5-0,2-0,9 Španělsko 60,5 65,8 55,1 2,0 2,7 1,2 Itálie 59,7 69,2 50,3 0,4 0,4 0,4 Chorvatsko 58,5 62,9 54,0 1,4 0,4 2,2 Řecko 53,1 62,0 44,3 0,6 0,1 0,9 Důležitým indikátorem z pohledu trhu práce je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Vyšší vzdělání obecně zabezpečuje lepší uplatnění na pracovním trhu. Ačkoliv došlo mezi lety 2004 až 2014 ke zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let v EU v průměru o 11,3 p. b., požadovanou hranici se zemím EU prozatím nepodařilo naplnit (za rok 2014 podíl dosahoval 37,8 %). V 1. čtvrtletí 2015 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob za průměr EU28 38,1 %, čímž se cíl 40 %, který si strategie zaměstnanosti EU2020 stanovila, zase o něco přiblížil. Celkově se ženy v dané věkové kategorii vyznačují vyšší úrovní vzdělání než muži (rozdíl za EU28 byl 9,5 p. b.). Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 2

Tabulka 2 Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let (v %) Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8) 1 1.Q 2015 celkem muži ženy Litva 55,9 47,3 64,9 Kypr 54,7 47,4 61,3 Švédsko 50,4 42,8 58,2 Irsko 49,6 41,5 56,9 Spojené království 47,6 43,5 51,6 Estonsko 46,6 35,7 58,0 Nizozemsko 45,9 43,3 48,6 Dánsko 45,2 39,2 51,4 Finsko 45,2 37,6 53,1 Francie 44,8 39,5 49,8 Lucembursko 44,7 35,8 53,2 Belgie 44,4 37,6 51,2 Slovinsko 43,1 31,7 55,9 Polsko 41,9 33,3 50,8 Španělsko 41,0 35,3 46,7 Rakousko 39,1 38,5 39,7 Řecko 38,5 32,9 44,2 Lotyšsko 38,4 21,6 55,8 EU28 38,1 33,4 42,9 Maďarsko 35,5 28,5 42,6 Bulharsko 31,5 23,4 40,3 Německo 31,2 31,6 30,8 Portugalsko 31,0 21,9 39,6 Chorvatsko 30,7 22,8 39,0 Česká republika 29,4 24,1 34,9 Slovensko 28,0 22,2 34,2 Malta 27,1 25,2 29,1 Rumunsko 25,2 24,4 26,1 Itálie 24,5 19,3 29,8 Podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2015 se Česká republika s dosaženým podílem 29,4 % zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 34 let. Za poslední roky ale tento podíl v naší zemi výrazně vzrostl (mezi lety 2004 a 2014 až o 15,6 p. b.). 1 Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje klasifikaci ISCED 97) Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 3

Nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České republice byl u našeho východního souseda (Slovensko 28,0 %), na Maltě (27,1 %), v Rumunsku (25,2 %) a v Itálii (24,5 %). V 1. čtvrtletí 2015 splňovalo požadovanou hranici 40 % celkem 15 zemí. Ze sousedních států se nad úrovní EU28 (38,1 %) pohybovalo Rakousko (39,1 %) a Polsko (41,9 %). Pod úrovní EU28 pak bylo Německo (31,2 %) a zmíněné Slovensko. Nezaměstnanost Česká republika se vyznačuje relativně nízkou úrovní nezaměstnanosti. V 1. čtvrtletí 2015 byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR (6,0 %) o 4,3 p. b. nižší než průměr EU. Pod úrovní EU byla míra nezaměstnanosti žen i mužů. Mezi státy EU28 s nejnižší mírou nezaměstnanosti se řadí Německo, Spojené království a Malta. V Německu byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší a o 0,1 p. b. překročila úroveň 5 %. V porovnání s dalšími sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (12,5 %), V Polsku byla také vyšší (8,7 %), ale pořád pod úrovní EU28. Nižší než v naši zemi byla míra nezaměstnanosti 15-64letých kromě zmíněných států taky v Rakousku (5,9 %). Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy. Státy s nejnižší zaměstnaností (zejména Řecko a Španělsko) se umístily zároveň na předních místech žebříčků zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. U těchto dvou zemí lze konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které chtěly pracovat, byla čtvrtina nezaměstnaná. Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %) 1. čtvrtletí 2015 Rozdíl v p.b. 1.Q 2015-1.Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Německo 5,1 5,6 4,5-0,4-0,4-0,5 Spojené království 5,6 5,8 5,3-1,2-1,4-1,1 Malta 5,8 6,0 5,4-0,2-0,5 0,2 Rakousko 5,9 6,4 5,4-0,1 0,2-0,5 Česká republika 6,0 5,3 7,0-0,9-0,6-1,1 Estonsko 6,7 7,7 5,6-2,0-1,8-2,2 Dánsko 6,8 6,8 6,8-0,8-0,5-1,2 Lucembursko 7,3 6,4 8,5 0,7-2,0 4,2 Nizozemsko 7,5 7,1 7,9-0,7-0,9-0,5 Rumunsko 7,6 8,6 6,2 0,1 0,2-0,2 Maďarsko 7,8 7,8 7,9-0,5-0,3-0,6 Švédsko 8,5 8,7 8,3-0,3-0,5-0,1 Polsko 8,7 8,6 8,9-2,0-1,8-2,2 Belgie 8,8 9,5 8,1 0,0 0,2 0,0 Finsko 9,9 10,8 9,0 0,7 0,8 0,7 Slovinsko 9,9 9,1 10,8-1,1-1,2-1,0 Litva 10,1 11,2 9,1-2,5-3,1-1,9 Irsko 10,2 11,8 8,1-2,1-2,4-1,9 EU28 10,3 10,3 10,3-0,9-0,9-0,8 Lotyšsko 10,4 11,2 9,7-1,7-2,8-0,6 Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 4

Bulharsko 10,7 11,5 9,8-2,4-2,6-2,3 Francie 10,9 11,4 10,3 0,2 0,2 0,1 Slovensko 12,5 11,7 13,4-1,6-2,6-0,6 Itálie 13,2 12,7 13,9-0,5-0,5-0,6 Portugalsko 14,3 13,7 14,8-1,4-2,1-0,8 Kypr 18,0 18,6 17,4 0,8 0,6 1,2 Chorvatsko 18,3 18,4 18,3-0,5 1,0-2,2 Španělsko 23,9 22,9 25,1-2,1-2,6-1,6 Řecko 26,9 23,7 30,9-1,1-1,5-0,7 Při všeobecném poklesu nezaměstnanosti se zlepšil i jiný strukturální ukazatel Eurostatu - podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se meziročně snížil o 0,3 p. b. na 48,3 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně naopak zvýšil, a to o celkem výrazných 4,6 procentních bodů. Patříme mezi země, kde je sledovaný ukazatel pod úrovní EU28 (rozdíl 2,5 p. b.). Zemí s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných (71,5 %) bylo ve sledovaném čtvrtletí Řecko. Nejlepší situace byla ve Švédsku (podíl pouze 19,5 %). Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %) 1. čtvrtletí 2015 Rozdíl v p.b. 1.Q 2015-1.Q 2014 celkem muži ženy celkem muži ženy Řecko 71,5 71,5 71,5 0,1 1,2-1,0 Slovensko 65,0 65,7 64,2-7,0-7,9-5,8 Irsko 60,7 65,9 51,7-0,7-1,0-0,2 Chorvatsko 59,7 57,5 62,4 6,7 3,6 10,2 Bulharsko 59,1 59,1 59,1 0,6-1,4 3,2 Itálie 57,7 58,0 57,4-1,4-0,2-2,8 Portugalsko 57,0 59,0 55,1 0,2-0,6 1,1 Belgie 52,3 52,3 52,3 5,0 3,8 6,7 Španělsko 52,3 51,1 53,5 0,0 0,1-0,2 Slovinsko 50,6 49,2 52,0-2,2-2,3-2,2 EU28 48,3 48,4 48,1-0,3-0,4-0,4 Malta 46,9 57,5 : 0,1 7,1 : Česká republika 45,8 44,3 47,2 4,6 3,9 5,3 Lotyšsko 43,6 47,9 38,4 0,1 3,4-3,7 Německo 43,1 44,2 41,6-0,8 0,7-2,9 Kypr 43,0 46,7 39,0-1,2 0,2-2,4 Francie 43,0 42,6 43,6-0,1-1,3 1,4 Maďarsko 43,0 44,0 41,9-6,3-5,9-6,8 Rumunsko 42,9 42,2 44,2 3,8 2,3 6,6 Nizozemsko 42,8 44,6 40,9 5,5 8,2 2,7 Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 5

Litva 42,0 40,7 43,7 0,5 2,3-1,9 Estonsko 41,7 43,0 39,7-1,5-6,9 5,3 Polsko 40,3 40,2 40,5-2,4-2,5-2,2 Spojené království 32,4 37,1 26,6-4,9-4,8-4,9 Rakousko 27,3 30,2 23,5 1,2 3,2-1,7 Dánsko 27,1 27,5 26,7-0,9 0,1-2,0 Lucembursko 25,6 28,2 23,4 1,9 5,1 : Finsko 23,1 25,0 20,6 2,3 1,9 2,8 Švédsko 19,5 22,2 16,3 1,3 2,1 0,5 : - údaj není k dispozici Kontakt Lukáš Savko Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Tel.: 274 052 183 E-mail: lukas.savko@czso.cz Českého statistického úřadu: www.czso.cz tel.: 274 052 304, 274 052 425, e-mail: infoservis@czso.cz 6