ZALOŽENÍ HÁZENKÁŘSKÉHO KLUBU

. : ZALOŽENÍ HÁZENKÁŘSKÉHO KLUBU Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B6208 Ekonomika a management 6208R048 Management sportovní Tereza Kuhnová PaedDr. Jindřich Martinec Liberec 2014

Liberec 2014

Liberec 2014

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis: Liberec 2014

Poděkování Ráda bych poděkovala panu PaedDr. Jindřichu Martincovi za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při psaní této bakalářské práce. Liberec 2014

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá sestavením projektu pro vznik a fungování nového spolku. Konkrétně se bude věnovat vzniku ženského házenkářského klubu v Liberci. Teoretická část práce se věnuje charakteristice neziskových organizací, jsou zde vymezeny pojmy nutné pro základní orientaci v dané problematice. Následně se zaměřuje na změny, které přinesl nový občanský zákoník pro vznik a fungování spolku (platný od 1. 1. 2014). V druhé části práce je zpracován postup pro vznik házenkářského klubu. Detailně je popsán proces a způsob založení, činnost, financování a marketing klubu. Klíčová slova Nezisková organizace, spolek, založení, sportovní klub, házená ABSTRACT The bachelor thesis deals with constructing a project for the establishment and operation of the new league. Specifically, it will pay of female handball clubs in Liberec. The theoretical part deals with the characteristics of non-profit organizations are also defined terms for the basic orientation in the field. Then focuses on the changes brought about by the new Civil Code for the establishment and functioning of the association (effective from 1 1st 2014). In the second part of the study is a procedure for the formation of the handball club. It described in detail the process and method of establishment, operation, financing and marketing team. Keywords Non-profit organization, association, foundation, sports club, handball Liberec 2014

Obsah ÚVOD... 8 CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE... 9 1 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 10 1.1 Právo svobodně se sdružovat... 10 1.2 Prostor pro působení neziskových organizací... 11 1.2.1 Členění národního hospodářství podle principu financování... 11 1.2.2 Členění národního hospodářství podle Pestoffa... 12 1.3 Neziskový sektor... 13 1.3.1 Nestátní nezisková organizace... 13 1.3.2 Úprava právnickych osob v novém občanském zákoníku... 14 1.3.3 Typologie spolku jako sportovního klubu... 14 2 SPOLEK... 16 2.1 Založení spolku... 16 2.2 Vznik spolku... 17 2.2.1 Orgány spolku... 18 2.2.2 Členství ve spolku... 20 2.3 Důležité manažerské funkce v řízení spolku... 21 2.3.1 Plánování v prostředí spolku... 21 2.3.2 Proces organizování v rámci spolku... 22 2.4 Financování NNO... 24 2.4.1 Financování TV a sportu... 24 2.4.2 Druhy a zdroje financování menší sportovní organizace... 25 2.5 Marketing v neziskové organizaci... 26 2.6 Zrušení spolku... 27 3 SESTAVENÍ PROJEKTU... 28 3.1 Vize, poslání a cíle sportovního klubu... 28 3.1.1 Vize... 28 3.1.2 Poslání... 28 3.1.3 Cíle... 29 3.2 Analýza vnitřního a vnějšího prostředí (SWOT)... 30 3.3 Založení klubu... 32 6

3.3.1 Přípravný výbor a následná registrace spolku... 32 3.3.2 Další potřebné registrace klubu... 33 3.3.3 Základní charakteristika klubu... 33 3.3.4 První členská schůze DHK Liberec, z. s.... 34 3.4 Přihlášení k členství v ČUS... 35 3.5 Registrace v ČSH a přihlášení do soutěže... 35 3.6 Zázemí klubu... 36 3.7 Personální obsazení klubu... 37 3.8 Marketingové a komunikační prostředky klubu... 38 3.8.1 Rozšíření členské základny... 38 3.8.2 Získání diváků, fanoušků a práce s nimi... 39 3.8.3 Internetová komunikace... 39 3.8.4 Propagace klubu a sponzorů... 39 3.9 Rizika spojená s fungováním klubu... 40 3.10 Finanční činnost klubu DHK Liberec, z. s.... 40 3.10.1 Rozpočet klubu... 41 3.10.2 Plánované výdaje klubu DHK Liberec, z. s. pro první sezónu... 41 3.10.3 Plánované příjmy klubu pro první sezónu... 43 4 DISKUSE... 46 ZÁVĚR... 48 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 49 SEZNAM OBRÁZKŮ... 53 SEZNAM TABULEK... 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 53 SEZNAM PŘÍLOH... 54 7

ÚVOD Po dlouhá léta se sdružování občanů v České republice řídilo zákonem č. 83/1990 Sb., na jehož základě vznikaly svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení. Na počátku roku 2012 byla schválena právní úprava zákonů č.: 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ ), 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen ZOK ), 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Tato trojice zákonů nabyla účinnosti 1. 1. 2014, zákon o sdružování občanů se, k 31. 12. 2013 zrušil a občanská sdružení není možné již zakládat. NOZ nezná pojem občanské sdružení, ale užívá pojem spolek, kdy vymezení spolku v 214 odst. 1 NOZ je téměř odpovídající vymezení občanských sdružení. Tedy sdružení (resp. občanské sdružení) je nahrazeno pojmem spolek, kdy úprava předpisů zakládání spolků, jejich fungování a vnitřní organizace je velmi podobná úpravě občanských sdružení, ale není naprosto stejná (Kučerová, 2013). Cílem práce je zformulovat a sestavit návod pro vznik nového spolku. Konkrétně sportovního klubu a poukázat na změny, které přinesl NOZ. Přesněji se práce bude věnovat založení amatérského házenkářského klubu ve městě Liberec. Účelem práce bude charakterizovat neziskové organizace ve vztahu k národnímu hospodářství, popsat proces důležitý pro vznik spolku, objasnit zvolené manažerské funkce, představit způsoby financování neziskových organizací a přiblížit specifika marketingu v prostředí sportovního klubu. Na konec se práce věnuje reálnému založením házenkářského klubu v Liberci. Pro toto téma se autorka rozhodla, z důvodu blízkého vztahu k házené, kterou 12 let aktivně hrála. Mateřský klub, za který po dlouhá léta nastupovala, bohužel před 2 lety zanikl. Snahou autorky je se pokusit házenou pod Ještědem obnovit. 8

CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE Cíl práce klubu. Hlavním cílem bakalářské práce je sestavení projektu pro vznik a fungování sportovního Úkoly práce Dílčími úkoly práce jsou: Vymezit pojem neziskové organizace na základě analýzy prostředí a odborné literatury. Popsat vznik a fungování spolku dle nového občanského zákoníku. Sestavení projektu. Metodika práce Práce vznikla na základě studia odborné literatury, odborných textů a sběrem praktických informací, které byly konzultovány s funkcionáři fungujících sportovních klubů. V první části bakalářská práce popisuje teoretický pohled na danou problematiku. Z nastudované literatury jsou vybrány nejdůležitější oblasti a definice základních pojmů, které jsou nezbytné pro orientaci v daném tématu. Získané teoretické znalosti poskytují základ pro pokračování vlastní práce. Druhá část práce se věnuje již samotnému založení sportovního klubu. Vypracování projektu je v souladu s novým občanským zákoníkem, dále se řídí legislativou Českého házenkářského svazu a v neposlední řadě jsou použity vlastní či získané zkušeností autorky. 9

1 LITERÁRNÍ PŘEHLED 1.1 Právo svobodně se sdružovat Právní normou, na jejíž existenci stojí právní řád ČR je Ústava ČR. Součástí Ústavy je Listina základních lidských práv a svobod, která v článku 20 odst. 1 zaručuje občanům právo svobodně se sdružovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů (Topinka & Stanjura, 2001, str. 8). Sdružování se řadí mezi základní politická práva stejně jako svoboda projevu. Důkazy o sdružování občanů jsou zřejmé již hluboko v minulosti, ale až s vývojem institucionalizovaných společenských orgánů, se objevuje snaha tento jev regulovat. Zmínky o sdružování se objevili v Českých zemích, již za dob Rakouské monarchie (1867), kdy platil zákon zabývající se fungováním spolků (Gabal', 2009). V dnešní době je právo svobodného sdružování nedílnou součástí různých mezinárodních ujednání a prohlášení o lidských právech. Jednou z mnoha deklarací je Evropská úmluvu o ochraně lidských práv. V této úmluvě je svoboda shromažďování a sdružování vymezena v článku 11: (1) Každý má právo na svobodu pokojného shromaždování a na svobodu sdružování se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. (2) Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon, a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. Na počátku roku 1990, v tehdejším Československu, byl přijat zákon 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Po jeho přijetí významně rostl počet nových občanských sdružení. Tento zákon byl však velmi strohý a v praxi nepostačující. Proto se Česká vláda po mnoho let zabývala právní úpravou soukromého práva a v nedávné době konečné dosáhla skutečné podoby. NOZ, byl roku 2012 schválen poslaneckou sněmovnou a následně podepsán prezidentem republiky. Tento občanský zákoník rekodifikoval nejen soukromé právo, ale i zákon o rodině nebo zákon o vlastnictví bytů. NOZ nabyl účinnosti 1. 1. 2014, jako zákon pod číslem 89/2012 Sb (Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2013). 10

Právo svobodně se sdružovat může být, v jistých mezích, zákonem omezeno. Tento fakt vymezuje odstavec 3 článku 20 Základní listiny práv a svobod následovně: (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Každý člověk má právo svobodně se sdružovat, ale na druhé straně, také právo svobodně se nesdružovat. Tedy žádný člověk nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdružení, ani k účasti na jejich činnosti a může ze sdružení svobodně vystoupit. 1.2 Prostor pro působení neziskových organizací Pro správné pochopení neziskového sektoru je potřeba vymezit prostor v rámci národního hospodářství. Rektořík (2010) popisuje tento prostor jako mantinel ve kterých mohou organizace svoji činnost neustále vyvýjet a při tom plnit svá poslání ve vztahu k občanské společnosti, kterou pomáhají stabilizovat, kultivovat a ve které podporují demokratické principy jejího fungování. 1.2.1 Členění národního hospodářství podle principu financování Národní hospodářství je složitý systém, obsahující řadu subsystémů, ve kterém probíhá velká řada různých hospodářských činností. Národní hospodářství můžeme podle způsobu financování segmentovat následovně (Obr. 1). Obr. 1: Členění národního hospodářství podle principů financování Zdroj: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. V daném schématu je národní hospodářství rozděleno na dvě hlavní části. První sektor je ziskový neboli tržní. Tento sektor je financovaný z prostředků, které plynou organizaci 11

z prodeje statků nebo služeb, které buď samy vyrábí nebo distribuují. Hlavním cílem tohoto sektoru je zisk. Druhý sektor je neziskový tzv. netržní. Subjekty v rámci tohoto sektoru získávají finance cestou přerozdělování. Primární cílem této sekce není peněžní zisk, ale dosažení užitku, které je zpravidla vyjádřeno ve formě veřejné služby. Neziskový sektor je dále členěný na: Neziskový veřejný sektor je část neziskového sektoru, která získává finanční prostředky z veřejných zdrojů, je regulována a ovlivňována veřejnou správou, rozdhoduje se v ní veřejnou volbou a podléha veřejné kontrole. (Strecková & Malý, 1998). Neziskový soukromý (třetí) sektor je financován ze soukromých peněz osob, tedy financí soukromých fyzických a právnických osob, avšak jsou možné i případné dotace (granty) z veřejného sektoru. Patří sem například subjekty typu spolků, nadace, obecně prospěšné společnosti nebo politické strany (Rektořík, 2010). Sektor domácností má v rámci národního hospodářství významnou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktů, faktorů a kapitálu (Rektořík, 2010, str. 14) Jsou tedy důležité pro ziskový i neziskový sektor tím, že nakupují produkty nebo spotřebovávají jejich služby. 1.2.2 Členění národního hospodářství podle Pestoffa Sektory nikdy nefungují odděleně, navzájem se propojují, doplňují a působí na sebe. Toto prolínání znázorňuje propracované schéma švédského ekonoma V. A. Pestoffa (Obr. 2). Tento model člení národního hospodářství na čtyři sektory a to podle následujících kritérií: kritérium financování provozu a rozvoje na ziskový a neziskový sektor, kritérium vlastníctví na soukromý a veřejný sektor, kritérium míry formalizace na sektor formální a neformální (Boukal & Vávrová, 2007). 12

Obr. 2: Dělení národního hospodářství dle Pestoffa Zdroj: REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010. 1.3 Neziskový sektor Neziskový sektor se dá obecně definovat, jako místo pro spolčování občanů za jakýmkoli účelem, kdy cílovou funkcí, není peněžní zisk, ale přímé dosažení užitku. V prostředí České republiky je zpravidla užíváno více termínů pro neziskový sektor. Používají se například i tyto termíny: veřejný sektor, občanský sektor, třetí sektor, neziskové organizace, také dobrovolné či dobrovolnické organizace (Hloušková, 2013). 1.3.1 Nestátní nezisková organizace Podle autorů Anheira a Salamona (1999) je nestátní nezisková organizace (dále jen NNO ) vymezena jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Podle nich jsou neziskové organizace, takové organizace, které jsou: 1) institucionalizované jsou do jisté míry formalizované, tzn., mohou například uzavřít smluvní vztah, 2) soukromé (nestátní) - institucionálně oddělené od státní správy, nemohou uzavírat kontrakty se státními institucemi, 3) neziskové nepřipouští se rozdělování případného zisku ze své činnosti mezi vlastníky, 13

4) samosprávné a nezávislé jsou schopny řídit samy sebe bez kontroly státu, resp. institucí stojící mimo ně, 5) dobrovolné využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. NNO jsou právní subjekty, které existují v mnoha odlišných oblastech. Jedná se hlavně o oblasti, do kterých stát neumí, nechce nebo se nemůže vměšovat. Také se zde nevyplatí působení komerčním (soukromým) organizacím, které jsou zaměřeny na vlastní zisk. 1.3.2 Úprava právnickych osob v novém občanském zákoníku Ke dni 1. 1. 2014 nabývá účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník spolu se zákonem 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). NOZ přináší tedy také změny pro fungování právnických osob, kam patří i nestátní neziskové organizace (Šebesta, 2013). V souladu se zákonem 89/2012 Sb., který rozděluje právnické osoby soukromého práva na tři typy. Korporace ( 210 302) - podstatou je společenství lidí nebo právnických osob. Typickou korporací v pojetí NOZ je spolek, který vzniká na základě samosprávy, dobrovolností členství, nezávislostí majetku spolku a majetku jeho členů. Spolky můžou být rozděleny, buď podle společných cílů (sportovní kluby, myslivecká nebo taneční sdružení apod.) nebo podle obecně prospěšné činnosti (vzdělávání a poskytování různých sociálních služeb). Fundace ( 303 401) - právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu, jedná se většinou o nadace nebo nadační fondy a přidružené fondy. Ústav ( 402 418) - subjekty zřízené za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky a je zde propojena majetková i osobní složka. Ústav nemá členy jako spolek, ale zaměstnance. Majetek ústavu není chráněn tak, jako u fundací. Dá se říct, že ústav je kombinací fundace a korporace. Současně jsou této formě nejblíže tzv. obecně prospěšné společnosti. 1.3.3 Typologie spolku jako sportovního klubu Jak je uvedeno výše, svoji charakteristikou patří spolek do sektoru nestátních neziskových organizací. Kromě toho, může být i z právního pohledu jednou z možností pro sportovní organizaci, shodně jako obchodní společnosti nebo nadace. Samotný spolek lze 14

rozčlenit na několik základních typů. Nejedná se už však o právní hledisko, ale o hledisko věcné. Topinka & Stanjura (2001, stránky 25, 26) ve své knize uvádí tyto typy sportovních organizací: Zastřešující sportovní asociace - mají neomezený počet druhů provozovaných sportů, - získávají dotace ze státního rozpočtu pomocí příslušného orgánu státní správy, - mají právní subjektivitu, - např. Český unie sportu (dále jen ČUS ). Samostatná sportovní asociace - omezená druhovost na jeden sport či jednu skupinu sportů, - dotace ze státního rozpočtu čerpá pomocí své zastřešující sportovní asociace, - má právní subjektivitu a se sponzory jedná jako samostatný subjekt, - např. Český svaz házené (dále jen ČSH ). Sportovní klub - získává finance ze státního rozpočtu prostřednictvím zastřešující nebo samostatné sportovní asociace, - finanční prostředky z veřejných rozpočtů čerpá sportovní klub samostatně, má právní subjektivitu, - např. Vysokoškolský sportovní klub Slávia TU Liberec. Sportovní oddíl nebo odbor - větší část financí získává pomocí mateřského sportovního klubu, - je zaměřen na jeden sport či skupinu sportů, - např. TJ Lokomotiva Liberec oddíl basketbalu. 15

2 SPOLEK Obecně platí, že rekodifikace NOZ, ve srovnání s předchozí úpravou je nepochybně komplexnější, ale za to komplikovanější. Klade vyšší požadavky na uspořádání poměrů spolků, což by do budoucna mělo ulehčit vztah k této tradiční formě sdružování a dále se snaží vnést do úpravy této části neziskového sektoru více transparentnosti (Hájková, 2013). Podle 214 odst. 1 NOZ, je spolek definován jako alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svaz členů a spolčovat se v něm. Spolek je dle NOZ zahrnut mezi osoby právnické a vztahují se na něj následující ustanovení: Obecná ustanovení o právnických osobách ( 118 209) spolek má právní způsobilost od svého vzniku do okamžiku zániku. Obecná ustanovení o korporacích ( 210 213) v této části je podstatné ustanovení 212 odst. 1, které říká, že povinností člena korporace je chovat se vůči korporaci čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí být zachována jeho členská práva i oprávněné zájmy. Tudíž je možné členům ukládat povinnosti, resp. v případě jejich porušení vyvodit důsledky (tyto důsledky musí být uvedeny ve stanovách, např. vyloučení ze sdružení). Zvláštní ustanovení o spolku ( 214 302) toto ustanovení je možné členit na kogentní a disponzivní. Kogentní od tohoto obsahu se nelze odchýlit, např. podmínky pro založení a vzniku spolku, činnosti spolku, členství ve spolku, orgány spolku nebo zánik spolku. Dispozitivní toto ustanovení platí, pokud stanovy spolku neurčí jinak. Jedná se o možnost založit pobočný spolek, možnost stanovit členský příspěvek nebo stanovit průběh zrušení spolku s likvidací (Hájková, 2013). 2.1 Založení spolku V případě vzniku nového spolku poskytuje NOZ ( 218) 2 hlavní způsoby. Pro obě varianty platí, že spolek musí založit nejméně 3 osoby. 16

a) Shodou na obsahu stanov je nutné, aby se zakladatelé shodli na obsahu stanov. NOZ předepisuje určité náležitosti, které musí stanovy minimálně obsahovat: Název spolku musí obsahovat slova spolek nebo zapsaný spolek, postačí však zkratka z. s.. Sídlo spolku - 136 odst. 2 NOZ říká, že zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla. Účel spolku účel musí být formulován natolik přesně a jasně, aby bylo možné stanovit, kam směřuje společná rozhodnutí zakladatelů. Tento údaj se povinně zapisuje do spolkového rejstříku. Práva a povinnosti členů vůči spolku - stanovy musí vymezit práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství. Určení statutárního orgánu statutární orgán je tvořen osobami, které mohou jménem spolku jednat. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (předseda) (Jak správně založit spolek, 2014). b) Usnesením ustavující schůze svolaná schůze musí být minimálně 30 dní před jejím konáním a každý pozvaný musí vědět místo, čas a pořad zasedání. Každý, kdo se dostaví je evidován v prezenční listině a je brán, jakoby podal řádnou přihlášku. V průběhu schůze se stanovují pravidla pro její jednání a volí se předsedající a případné další činovnici. Dále musí jmenovat členy orgánů, které podle zákona a stanov zvolit má. Poté probíhá hlasování všech přítomných členů. V případě, že někdo hlasuje proti přijetí stanov, je možné dle 224 odst. 4 od přihlášky do spolku odstoupit (Legislativní rada Českého olympijského výboru, 2013). 2.2 Vznik spolku Dle 226 odst. 1 NOZ spolek vzniká dnem zápisu do spolkového rejstříku, jehož úprava je vymezena v zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který je veden rejstříkovým soudem (místně příslušný krajský soud). Zde dochází ke změně vůči dosavadní právní úpravě, podle které občanské sdružení vznikalo registrací u Ministerstva vnitra. 17

Zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí, podává návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku. Tento návrh musí být podle rejstříkového zákona podán pouze na formuláři, který uveřejní Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách www.justice.cz. Podání návrhu může být v listinné nebo elektronické podobě. Listinná podoba vyžaduje úředně ověřený podpis a v případě elektronického návrhu, musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem dle zákona uznávající elektronický podpis. (Jak správně založit spolek, 2014). Ať je návrh podáván v jakékoli podobě, musí být bezpodmínečně vyplněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ( 17 odst. 1 předpisu č. 351/2013 Sb.). Osoba, která podává návrh na zápis, musí jednat v souladu s 14 odst. 1 zákona 304/2013 Sb., a doložit právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, již se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho částí, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. V průběhu několika pracovních dní, ode dne doručení návrhu, vydá rejstříkový soud usnesení, ve kterém buď upozorní na chyby v návrhu, nebo požádá o doplnění chybějících listin. V lepším případě, provede rejstříkový soud zápis nebo rozhodne o návrhu. Ustanovení 226 odst. 3 NOZ, říká: Není-li spolek do spolkového rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do spolkového rejstříku třicátým dnem od podání návrhu. 2.2.1 Orgány spolku Asi nejvýraznější změny přináší úprava orgánu spolku. Oproti zákonu o sdružování občanů je přesnější, i když ještě nechává spolkům jistou volnost. V 243 NOZ stanovuje, že spolek musí mít povinně statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komisi, rozhodčí komisi a další orgány určené ve stanovách. Důležité je, že NOZ nepředepisuje přesné označení orgánů, stanovy si je mohou pojmenovat libovolně, nevzbudí-li klamný dojem o jejich povaze. Za klamný dojem je považováno, když se například statutární orgán, který za spolek jedná, nazývá jednatel. Toto označení je totiž stanoveno zákonem pro obchodní společnosti. 18

Statutární orgán - může být individuální (s pojmenováním předseda ) nebo kolektivní (s pojmenováním výbor ), - členy statutárního orgánu volí a odvolává nejvyšší orgán spolku, jestliže stanovy neurčí jinak. Nejvyšší orgán - jedná se zpravidla o členskou schůzi, ale nejvyšší orgán může být pojmenován jinak, např. sněm, valná hromada nebo schůze, - do působnosti tohoto orgánu patří určení hlavního zaměření činnosti spolku, rozhodování o změnách stanov, schvalování výsledku hospodaření spolku nebo také rozhodnutí o zrušení spolku s likvidací. Může nastat situace, že nejvyšším orgánem spolku může být statutární orgán. V tom případě, bude mít spolek ve skutečnosti jen jeden orgán, a to statutární, který bude spolek zastupovat navenek a bude zároveň orgánem nejvyšším (Legislativní rada Českého olympijského výboru, 2013). Členská schůze - je definována v ustanovení 248 254 NOZ, - je svolávána statutárním orgánem spolku nejméně jednou do roka, - při podnětu, alespoň třetiny členů spolku nebo kontrolního orgánu, musí statutární orgán svolat zasedání členské schůze, - o zasedání musí být členové informování ve lhůtě určené stanovami, jinak nejméně třicet dní před jeho konáním, v pozvánce musí být zřejmé místo, čas a program zasedání, - každý člen je povinen se schůze zúčastnit, požadovat i dostat na ní vysvětlení k předmětu zasedání, - členská schůze je usnášeníschopná za účasti většiny členů spolku, - kdo zasedání vede, musí také ověřit, zda je členská schůze schopná usnášet, - statutární orgán spolku vyhotoví zápis ze zasedání, nejpozději do třiceti dnů od jejího ukončení, 19

- může se stát, že členská schůze nebude na zasedání usnášeníschopná, v tom případě musí ten, kdo původní zasedání svolal, svolat nové zasedání a termín nového zasedání musí být stanoven nejpozději ve lhůtě patnácti dnů, - stanovy spolku mohou jednotlivé body vymezit jinak. Kontrolní komise - je definována v ustanovení 262 264 NOZ, - musí mít minimálně tři členy, - nesmí být jmenována statutárním orgánem a není slučitelné členství v komisi a ve statutárním orgánu, - dohlíží, jestli jsou záležitostí spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost podle stanov a právních předpisů, - má-li komisař pochybnosti, upozorní na ně statutární orgán, - pověřený člen může mít přístup do dokladů spolku a požadovat od členů nebo od zaměstnanců vysvětlení ke konkrétním záležitostem. - stanovy spolku mohou jednotlivé body vymezit jinak. Rozhodčí komise - je definována v ustanovení 265 267 NOZ - má tři členy, které volí a odvolává členská schůze, - rozhoduje sporné záležitosti náležící do spolkové samosprávy, nejčastěji se jedná o přezkoumávání rozhodnutí o vyloučení člena, Zákonem je zakázána podjatost členů této komise, 2.2.2 Členství ve spolku Úprava vzniku členství je formulována v 232 236 NOZ. Po vzniku spolku může členství vzniknout přijetím člena nebo jiným způsobem určeným stanovami. Členství se pojí s osobou člena a nepřechází na jeho právního nástupce, pokud stanovy neurčí jinak. Od chvíle získání členství je člen vázán stanovami spolku. Stanovy mohou určit výši a splatnost členského příspěvku nebo určí, který orgán a jakým způsobem toto stanovuje. O přijetí za člena zpravidla rozhoduje nejvyšší orgán spolku, jinak orgán určený stanovami. Nová právní úprava občanského zákoníku se podrobněji zabývá zánikem členství a to zejména vyloučením člena. Zánik členství upravuje 237 NOZ tak, že členství ve spolku 20

zaniká vystoupením, vyloučením, nebo dalšími způsoby uvedenými ve stanovách nebo v zákoně. Členství také zanikne úmrtím člena nebo v případě, když člen neuhradí členský příspěvek, ani v přiměřené lhůtě určené spolkem dodatečně ve výzvě k zaplacení, ačkoli byl na tento následek ve výzvě upozorněn. Pokud stanovy neurčí jinak, tak dle 239 NOZ, může být člen vyloučen, když závažně poruší povinnosti vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nezjedná nápravu, ani po výzvě spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu. Člen, proti kterému návrh je, musí mít možnost se s návrhem na vyloučení seznámit a požádat o jeho vysvětlení. Uvede a doloží vše, co mu je ku prospěchu. Dle nové právní úpravy má člen také právo podat návrh, aby rozhodnutí o vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, nebo jiný stanovami určený orgán. Až poté se objevuje možnost bránit se proti vyloučení u soudu. 2.3 Důležité manažerské funkce v řízení spolku Klíčovým znakem managementu neziskových organizací je účel, ke kterému byla založena. Tento účel je zásadní pro všechny členy ve svém věcném pojetí. Hlavně jde o pokrývání potřeb členů organizace. Ukazatele rentability a zisku, dominující v ziskových organizacích, jsou druhotné (Vysoká škola evropských a regionálních studií o. p. s., 2010). 2.3.1 Plánování v prostředí spolku Plánování je považováno za jednu z nejobtížnějších a nejpodstatnějších funkci manažera. Hlavní činností plánování je stanovení cílů a nástrojů k jejich dosažení. Výsledkem je propracovaný proces, jak vytyčených cílů dosáhnout. Z každého plánu musí být jasné, čeho chceme dosáhnout a jak. Fáze strategického plánování v podmínkách sportovní organizace Čáslavová (2009, str. 44) ve své knize uvádí, pět fází strategického plánování, které pomáhají organizaci k určení současné situace, stavu konkurence, analýze vnitřních a vnějších faktorů. 21

a) Určování cílů sportovní organizace - důležité je zaobírat se tím, kterých cílů dosahuje organizace nyní a kam se v těchto cílech chce dlouhodobě posunout. Subjekt si musí vymezit cíle, jak pro oblast sportovní (Obr. 3), tak i pro oblast ekonomickou a sociální. Obr. 3: Určení sportovních cílů organizace Zdroj: ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9. b) Charakteristika současného profilu a funkcí sportovní organizace a jejich posun do budoucna - organizace hodnotí současný profil a současnou funkci a nakonec zjišťuje cílové skupiny a identifikuje je. c) Analýza interních faktorů sportovní organizace - analýza se odvíjí od předností a slabin organizace, hodnotí se např. činnost a personální zabezpečení organizace, kvalita sportovního zařízení nebo propagace. Výsledkem této fáze, by mělo být stanovení tzv. slabých (W) a silný (S) stránek organizace. d) Analýza externích faktorů - zmíněnými externími faktory jsou faktory, které sama organizace nedokáže ovlivnit. Na jejich základě je nezbytné stanovit vnější možnosti, které nabízí vývoj sportovní organizace (tzv. příležitosti) a také je nutné uvažovat o ohrožení jejího vývoje (tzv. hrozby). e) Zpracování priorit - jelikož nelze řešit všechny problémy naráz. Je nutné si zvolit souslednost jednotlivých činností a určení priorit řešení problému. Propojením třetí a čtvrté fáze se hovoří o tzv. SWOT analýze organizace, která bude prezentována v praktické části této práce. 2.3.2 Proces organizování v rámci spolku Naplněním cílů a činností organizace se zabývá další důležitá manažerská funkce a tou je organizování. Cílem organizování je vytváření vhodné organizační struktury, 22

tzn. uspořádání členů a jejich vzájemných vztahů v soustavě. Výsledkem je organizační struktura, která popisuje vnitřní uspořádání v organizaci. Při vytváření organizační struktury je vždy potřebné vzít v potaz podmínky a prostředí, ve kterém se subjekt nachází (Vysoká škola evropských a regionálních studií o. p. s., 2010). Čáslavová (2009, str. 61) připomíná práci Mintzberga (Stucture in fives), který určil pět typů struktur a člení je podle: - hlediska sdružování činností, - hlediska rozhodovací pravomoci a zodpovědnost, - míry delegace a zodpovědnosti, - členitosti, - časového trvání. Organizační schéma vhodné pro sportovní organizaci Je velmi důležité zvolit vnitřní organizační strukturu, dle konkrétního typu sportovní organizace. Tedy jak uvádí Topinka & Stanjura (2001, str. 15) je logické, že jinou strukturu bude nutno zvolit např. pro sportovní asociaci s celostátní působností a jinou pro malou venkovskou tělovýchovnou jednotu. Proto je nutné při navrhování organizačního schématu zohlednit: prostorové možnosti, personální zdroje, vazby na tradiční partnery a finanční možnosti (Topinka & Stanjura, 2001, str. 15). Jak je uvedeno výše, volba organizační struktury závisí i na velikosti sportovní organizace. Pro účely práce, která se zabývá založením a fungováním malé sportovní organizace, se jeví nejvhodněji tzv. jednoúrovňové řízeni (Obr. 4), které znázorňuje jasně definované rozdělení pravomocí. Obr. 4: Základní schéma organizační struktury Zdroj: TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. 23

2.4 Financování NNO Po založení NNO, bývá jediným zdrojem pouze lidské nadšení a dobrovolná práce. Ovšem každá organizace, chce pracovat dobře a profesionálně, tak nezbývá než svou činnost zabezpečit i finančně. Získávání finančních prostředků je běžné pro každou neziskovou organizaci (Rektořík, 2010, str. 93). 2.4.1 Financování TV a sportu Jak uvádí Rektořík (2010, str. 95) financování tělesné kultury a sportu je zajišťováno ze soukromých a veřejných zdrojů. Každá oblast zdrojů má své ekonomické opodstatnění a mnohdy dojde k prolínání financování z obou zdrojových oblastí. Často je využíváno vícezdrojové financování (Obr. 5), které zobrazuje všechny možné zdroje získání financí. Záleží však na úrovni prováděného sportu a na formě sportovní organizace. Pokud jde o sport pro všechny, hlavní rolí jsou především výdaje rodin, výdaje místních rozpočtů. Na druhé straně u vrcholového sportu hrají hlavní roli především poplatky televize a médií, příjmy z reklam a podpora velkých podniků (Novotný, Jiří a kolektiv, 2011). Obr. 5: Vícezdrojové financování sportu Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. 24

2.4.2 Druhy a zdroje financování menší sportovní organizace Rozdělit finanční zdroje neziskových organizací lze podle různých kritérií a klasifikací. Dají se členit dle původu na vlastní (soukromé) a cizí (veřejné). Dále je možné dělení na finanční a nefinanční zdroje a z pohledu daní jsou klasifikovány na zdroje z hlavní a z vedlejší činnosti (Novotný, Jiří a kolektiv, 2011). Státní dotace Jedná se o hlavní složku financování sportu. Rozdělení státních financí má na starost Rada pro tělovýchovu a sport, která své návrhy překládá k rozhodnutí ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Pro čerpání státní dotace musí být stanoven účel čerpání, např. se může jednat o investici do sportovního zařízení a jeho údržbu (Hobza & Rektořík, 2006, str. 53) Příspěvky krajů a obcí Jedná se o podobný postup jako u dotace státní, avšak rozdělování finančních prostředků zde mají v kompetenci kraje, popřípadě obce. Všechny typy dotací z veřejného sektoru jsou pro organizaci do jisté míry rizikové, a není vhodné se na ně dlouhodobě spoléhat. Příspěvky zastřešujících sportovních organizací Hlavním subjektem, který zastřešuje sportovní organizací je Česká unie sportu (ČUS), (Čáslavová, 2009). Získává finance z dotačních programů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy nebo také z vlastní činnosti. Sportovní kluby mohou získat prostředky, buď od svých sportovních svazů, nebo přímo od příslušného regionálního sdružení. Členské příspěvky V České republice jsou tradičním zdrojem příjmů pro malé sportovní organizace. Lze jej členit na tři základní skupiny: - zápisné, které je placenou pouze jednou při vstupu nového člena do sportovního klubu, - členské příspěvky, které jsou placeny jednou ročně, - oddílové příspěvky, placeny taktéž jednou ročně (Novotný, Jiří a kolektiv, 2011). 25

Sponzoring Sponzoring představuje důležitý způsob zajištění financí. Dle Topinky & Stanjury (2001, str. 52) je principem sponzorství vztah služba a protislužba. Ten, kdo příspěvek přijímá, je povinen provést protislužbu, např. uvádět jméno či logo sponzora v tiskovinách, v názvu svých akcí nebo na oblečení a sportovním zařízení. Toto protiplnění má nejčastěji podobu reklamy související s mediálním zviditelněním a zlepšením image sponzora. Sponzoring upravuje sponzorská smlouva, kde je přesně formulován způsob propagace sponzora. Dary Dar mohou, poskytnou klubu členové nebo další příznivci, avšak bez nároku na protislužbu. Topinka & Stanjura (2001, str. 53) definuje dar jako jednostranné plnění ze strany dárce vůči obdarovanému, které by se nevázalo na protiplnění ze strany obdarovaného. Dary mohou mít peněžní a nepeněžní podobu. 2.5 Marketing v neziskové organizaci Marketing je součástí procesu řízení, zaměřuje se na identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků zákazníka bez cíle vytvoření zisku. Jedná se o propojení řady procesů jako segmentaci trhu, marketingový výzkum, marketingový mix atd., jejichž výsledkem by měl být spokojený zákazník (Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2010). Sportovní marketing Jakoukoli podobu marketingu, je nutné upravovat dle požadavků odvětví. U sportovních organizací, není pojetí zákazníka tak jasné, jako u obchodních společností. Zákazníkem, v oblasti sportu je zejména ten, kdo využívá služeb a produktů sportovních klubů. Jedná se o sponzory, média, diváky, ale také o členy, rodiče nebo příslušné státní orgány. Marketing je pro neziskové sportovní kluby nepostradatelný, protože lidé/zákazníci požadují informace. Zajímá je, co jim sportovní klub nabízí nebo kde ho najdou (Česká unie sportu, 2013). Organizace může využívat marketingové nástroje (také známé, jako marketingový mix), které se člení na sedm kategorií: produkt spadá sem kvalita a dostupnost služeb poskytované klubem, 26

cena zahrnuje členské příspěvky, ceny za soustředění, případné slevy, místo veškerá sportoviště a jiná místa, kde klub poskytuje služby, propagace zviditelňování klubu a jeho činnost (placená i neplacená), lidé členové a dobrovolníci, kteří se starají o poskytování služby, proces především doba, kdy je služba dostupná, čas tréninků, počet účastníků tréninku, prezentace vzhled, vybavení a čistota sportovišť, ovlivňuje image klubu (Česká unie sportu, 2013). Malé sportovní organizace si výskyt marketingu ve fungování často ani neuvědomují. Avšak informace o zápase, prodej reklamních prostor kolem hřiště, článek o utkání v místním tisku nebo kvalita občerstvení na zápase, to vše jsou prvky marketingu. Proto je nutná úroveň a kvalita těchto produktů a služeb. 2.6 Zrušení spolku Právní úprava zrušení spolku je zakotvena v NOZ 268 302. O zrušení spolku rozhoduje zpravidla nejvyšší orgán organizace. Také jej může zrušit rejstříkový soud, ale musí být proto splněny zákonné předpoklady. Zrušit spolek lze podle NOZ následovně: Likvidací likvidátor nakládá s likvidačním zůstatkem podle stanov, avšak zpeněží likvidační podstatu pouze v té míře, v jaké je to nezbytné pro splnění dluhů. Fúzí tedy sloučením nebo splynutím spolků. Zúčastněné spolky musí mezi sebou uzavřít smlouvu. Rozdělením jedná se buď o rozdělení sloučením, nebo o rozdělení se založením nových spolků. 27

3 SESTAVENÍ PROJEKTU 3.1 Vize, poslání a cíle sportovního klubu 3.1.1 Vize Prvním důležitým krokem k založení organizace je formulace vize klubu. Vize má za úkol popsat budoucnost klubu. Tuto vizi se klub bude snažit v rozmezí dvou až pěti let uskutečnit. Bez vize nelze úspěšně naplnit poslání a cíle organizace (Rektořík, 2010, str. 34). Správná formulace vize: - hledí do budoucnosti, - její definice je krátká, - je srozumitelná pro každého, - popisuje neměnný stav (Rektořík, 2010, str. 34). Vize DHK Liberec, z. s.: Chceme vrátit úroveň ženské házené pod Ještěd. 3.1.2 Poslání Jak uvádí Rektořík (2010, str. 35) Poslání má oproti vizi zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům, proč byla nezisková organizace založena. Bez poslání není cíle. Je tedy zřejmé, že stanovení poslání, pomáhá se organizaci představit se v očích veřejnosti. Motivuje členy a pomalu se dostávat k cíli (Stanovení strategie poslání firmy, 2013). Posláním klubu DHK Liberec, z. s. je provozovat, podporovat a organizovat sportovní činnost jako zábavnou a zdraví prospěšnou věc na území města Liberce a v jeho nejbližším okolí. Mladý a ambiciózní klub chce zaujmout co největší počet příznivců ženské házené. Umožnit novým zájemcům, bez rozdílu věku, být součástí klubu a vybudovat silný vztah s partnery organizace. Hlavním úmyslem je tedy zajistit silnou členskou, diváckou a finanční základnu. 28

3.1.3 Cíle Cíle organizace jsou odvozeny od poslání. Sportovní klub vykonává zvláštní činnost a náleží mu jistá specifika při stanovení cílů. Cílem se rozumí stav, kterého má být dosaženo v určité oblasti (sportovní, ekonomické, sociální) a v určitém časovém období (dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé) (Rektořík, 2010, str. 37). Sportovní cíle Jde především o propagaci sportu, který klub provozuje, jeho pronikání do povědomí lidí, vytvoření dobrého jména klubu nebo umístění v soutěži. Tab. 1: Sportovní cíle DHK Liberec, z. s. Krátkodobé (roční) Střednědobé (3 roky) Dlouhodobé (nad 3 roky) Přihlášení týmu do 2. ligy házené žen - Čechy Vytvoření široké a kvalitní hráčské základny Předvádění atraktivní hry Motivace hráček Zdroj: Autorka práce Rozšíření členské základny Postup do 1. ligy házené žen Flexibilnost tréninků, (zajištění fitness centra a regenerace) Zvýšení licence trenéra Podpora sportu a zdraví Radost ze hry Vytvoření mládežnických kategorií dívek Ekonomické cíle Směřují hlavně na vytváření finančních zdrojů. Především takových, které by mohly zajistit stabilní atmosféru v organizaci, investovat do hráčského kádru nebo sportovního vybavení (Čáslavová, 2009, str. 89). Pro házenkářský klub DHK Liberec, z. s., jakož to neziskovou organizaci, je stanovení ekonomických cílů velmi důležité, avšak volba strategie klubu bude ovlivněna spoluprácí se sponzory (Tab. 2). 29

Tab. 2: Ekonomické cíle klubu DHK Liberec, z. s. Krátkodobé (roční) Střednědobé (3 roky) Dlouhodobé (nad 3 roky) Zajištění financí na založení a průběh sezóny Zvyšování návštěvnosti na domácí utkání Využít dotací ze státního nebo místního rozpočtu Ukončit sezónu bez finančních problémů Zdroj: Autorka práce Udržet stávající sponzory a získávat nové Posílit funkci reklamy Postupné snižování členských a oddílových příspěvků Finanční stabilita klubu a jeho úspěšné vedení Získat dotaci na výstavbu nové házenkářské haly Sociální cíle V této oblasti se bude házenkářský sportovní klub snažit vytvořit, jakousi klubovou harmonii. Vztahy mezi členy, hráči, veřejností a partnery klubu jsou důležité, tzv. pozitivní atmosféra má vliv nejen na sportovní činnost, ale také na ekonomickou oblast klubu. Tab. 3: Sociální cíle klubu DHK Liberec, z. s. Krátkodobé (roční) Střednědobé (3 roky) Dlouhodobé (nad 3 roky) Bezkonfliktní prostředí Spolupráce členů při vzniku klubu Pořádání společných akcí teambuilding Zdroj: Autorka práce Aktivní přístup členů při fungování klubu Pozitivní atmosféra klubu Spokojenost členů Neustála touha členů být součástí klubu 3.2 Analýza vnitřního a vnějšího prostředí (SWOT) Jak uvádí Rektořík (2010, str. 74), pro úspěch neziskové organizace, je v oblasti strategického plánu, nejdůležitější dobře vytvořená SWOT analýza. Nelze tedy zahájit plánování, aniž by byly dokonale prozkoumány vnitřní a vnější faktory, které působí na činnost neziskové organizace. 30

Situační analýza, poskytne pohled na nový klub DHK Liberec, z. s. a prostředí ve kterém vznikne. Budou určeny slabé a silné stránky klubu a příležitosti s hrozbami plynoucí z okolí klubu. Tab. 4: SWOT analýza klubu DHK Liberec, z. s. SILNÉ STRÁNKY Klub nemá v Liberci konkurenci Široká hráčská základna Znalost házenkářského prostředí Nejvyšší licence trenéra Potencionální sponzoři PŘÍLEŽITOSTI Navázat na úspěšnost házené v Liberci Zájem o pohyb a zdraví Postupné vytváření mládežnických kategorií Jedinečnost ženské házené v Liberci Zdroj: Autorka práce SLABÉ STRÁNKY Žádná historie klubu Minimální zkušenosti s fungování klubu Závislost na cizích finančních zdrojích Klub nemá vlastní sportoviště HROZBY Nestálost financí Příchod nové konkurence Pokles hráčské základny Zvyšování cen pronájmu sportovišť, pohonných hmot Silné stránky klubu DHK Liberec, z. s. jsou v podstatě konkurenčními výhodami. Mezi hlavní silné stránky patří široká členská základna. V Liberci a jeho blízkém okolí je spousta bývalých hráček, které mají touhu začít se znovu házené věnovat. Další silnou stránkou je znalost házenkářského prostředí a dosažené herní zkušenosti. Všechny členky klubu hrály druhou nejvyšší soutěž v ČR, tedy 1. ligu žen. Některé z nich, nastupovaly dokonce za výborné extraligové kluby (např. DHC Slavia Praha, Sokol Písek, DHK Zora Olomouc nebo DHC Sokol Poruba). Je tedy zřejmé, že hráčky, ač na svůj mladší věk disponují výborným potenciálem a znalostí házenkářského prostředí, které můžou uplatnit při vedení libereckého klubu. Nejdůležitější silnou stránkou se však jeví ochota potenciálních sponzorů. Řada libereckých firem a rodinných podniků členů je ochotna poskytnout klubu sponzorský příspěvek. Za největší slabinu považuji jednoznačně absenci vlastního sportoviště, náklady na jeho pronájem budou velice vysoké. S tím souvisí další slabá stránka a to, finanční závislost klubu 31

na cizích zdrojích. Jediným vlastním zdrojem budou členské příspěvky, které pokryjí minimální část z plánovaného rozpočtu. Cizí zdroje budou zajištěny zejména ve formě sponzorských příspěvků a dotací. Je důležité brát tuto slabinu klubu vážně, neboť ztráta některého z těchto příjmů, může mít pro sportovní klub DHK Liberec, z. s. existenční následky. Je vhodné, aby házenkářský klub, co nejvíce využíval své příležitosti, mezi které patří zejména jedinečnost ženské házené v Liberci a zvyšující se zájem dětí o pohyb a zdraví. Tento fakt, by chtěl klub využít k vytvoření dívčích kategorií. Mezi nejzávažnější hrozby patří zejména hospodářská situace v ČR. Zhoršením této situace, mohou sponzorům vznikat finanční problémy a došlo by patrně ke snížení sponzorských příspěvků. V tom případě by se klub mohl potýkat s nedostatkem finanční prostředků. 3.3 Založení klubu Spolek je v rámci zákona právnická osoba, která má právní subjektivitu. Práva a povinnosti členů jsou upraveny stanovami spolku. Ke vzniku není potřeba povolení státního orgánu, tedy spolek nevzniká na základě povolovacího systému, ale na základě registrace u místního krajského soudu. Založení spolku upravuje zákon č. 89/2012 NOZ. Proces založení sportovního klubu se skládá z několika dílčích kroků, které je nutné uskutečnit. Jedná se o činnost začínající ustavením přípravného výboru a konečnou registrací prvních členů sportovního klubu. 3.3.1 Přípravný výbor a následná registrace spolku Prvotním krokem k založení spolku je svolat přípravný výbor, skládající se nejméně z tří osob, z nichž alespoň jedna je starší 18 let. Členy přípravného výboru klubu DHK Liberec, z. s. jsou Tereza Kuhnová, která má právo jednat jménem přípravného výboru, Jana Šteffanová a Nikola Křečková. Cílem tohoto výboru je vypracovat dokumenty potřebné k registraci. Jak je již uvedeno v teoretické části, registraci spolku provede pověřená osoba přes formulář, který uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách www.justice.cz a bude čekat na kladné vyjádření. Den registrace je zároveň dnem oficiálního vzniku klubu. 32

K návrhu na registraci je nutno doložit: Příloha č. 1: Stanovy klubu Příloha č. 2: Čestné prohlášení o bezúhonnosti statutárního orgánu (předseda) Příloha č. 3: Zápis z jednání přípravné schůze Příloha č. 4: Doklad o právním důvodu užívání spolku 3.3.2 Další potřebné registrace klubu Jak je uvedeno v kapitole 2, DHK Liberec, z. s. vzniká jako právnická osoba, která se musí řídit zákonem 586/1991 Sb., a má povinnost registrovat se na příslušném finančním úřadě tj. Finanční úřad města Liberec. Dalším důležitým bodem je vytvoření bankovního účtu u zvolené banky, kde budou shromážděny všechny dostupné finanční prostředky, přístup k tomuto účtu bude mít pouze předseda a hospodář klubu. Příloha č. 5: Přihláška k registraci právnické osoby 3.3.3 Základní charakteristika klubu Jsou uvedeny základní náležitosti, bez kterých nemůže klub vzniknout Název klubu Sportovní klub bude mít oficiální název DHK Liberec, z. s. Pod tímto názvem bude registrován ve spolkovém rejstříku a zároveň v registru Českého házenkářského svazu. Sídlo klubu Jako sídlo klubu bude uváděno bydliště jedné z členek přípravného výboru. Adresa bude sloužit jako kontaktní. V případě zasílání doporučených zásilek nebo jiných dokumentů se jeví tato varianta, jako nejrychlejší a nejpohodlnější. Struktura klubu Organizační struktura vychází se stanov klubu. Nejvyšším řídícím orgánem bude členská schůze, složená ze všech členů spolku. Členská schůze zvolí předsedu, sekretáře a hospodáře. Přesné činnosti členské schůze jsou definovány ve stanovách klubu. Statutárním orgánem sportovního klub bude předseda, který bude volen členskou schůzí na dobu tří let. Předseda klubu bude oprávněn jednat samostatně jménem klubu, zastupovat 33

klub na veřejnosti a bude mít právo za klub jednat v případě přihlašování týmu do soutěže, přestupů a hostování. Sekretář bude zodpovědný za písemnou agendu spolku, za komunikaci s Českým házenkářským svazem a celkovou správu členů. Hospodář klubu provádí veškerou hospodářskou agendu, zodpovídá za účetnictví a je zodpovědný za hospodaření s finančními prostředky a pokladnu (Obr. 6). Členská schůze Předseda Hospodář Sekretář Obr. 6: Organizační struktura klubu DHK Liberec, z. s. Zdroj: Autorka práce Členové Hlavním cílem je aktivita členů na fungování a řízení házenkářského klubu. Všichni hráči budou současně i členy organizace a budou plnit funkce jim přidělené. Podmínkami vzniku členství je vyplněná přihláška ke členství a úhrada členského příspěvku, jehož výše bude odhlasována členskou schůzí. Příloha č. 6: Přihláška do DHK Liberec, z. s. 3.3.4 První členská schůze DHK Liberec, z. s. Tématem jednání první členské schůze je volba osob do jednotlivých orgánů, schválení programu činnosti klubu, jeho vize a cíle a stanovy klubu. Na závěr hospodář vypracuje zápis z jednání schůze. Příloha č. 7: Zápis z jednání členské schůze 34

3.4 Přihlášení k členství v ČUS Členství sportovního klubu v České unii sportu je plně dobrovolné, avšak plyne z něj pro klub jistý přínos. Díky členství v ČUS bude klubu DHK Liberec, z. s. snížen licenční příspěvek, dále má možnost čerpat finanční příspěvky ze státního rozpočtu právě prostřednictvím ČUS a účastníci sportovních akcí spolků jsou úrazově pojištěni. Po udělení čísla registrace spolku, může klub podat přihlášku k dobrovolnému sdružení ČUS. Přihlášku je nutné podat prostřednictvím okresního sdružení ČUS. Pro Liberec se přihlášky podávají přes okresní organizaci na adresu: Liberecká sportovní a tělovýchovná organizace Jablonecká 18 460 01, Liberec 1 Příloha č. 8: Přihláška k dobrovolnému členství v ČUS Základní povinnosti ve vztahu k ČUS Členství v zastřešující organizaci nepřináší jen výhody a práva, ale také určitě povinnosti. Tyto povinnosti jsou vymezeny ve stanovách ČUS. Jednou z hlavních povinností je evidence členské základny, kterou ČUS uskutečňuje podle směrnice č. 2 z roku 1997. Evidence musí být pravdivá a průkazná. Každá organizace v ČUS je povinna vždy dle stavu k 31. 12. běžného kalendářního roku vykázat svému okresnímu sdružení ČUS aktualizovaný přehled členské základny, včetně údajů o jednotlivých členech (jméno příjmení, rodné číslo, zda jde o hráče, trenéra nebo rozhodčího) (Česká unie sportu). Příloha č. 9: Evidence členů klubu 3.5 Registrace v ČSH a přihlášení do soutěže Registrace klubu Pro plánovanou účast DHK Liberec, z. s. v 2. lize žen Čech, je nezbytně nutné registrovat klubu v ČSH. Registrační řád českého svazu házené, čl. 3 uvádí, že podkladem pro registraci klubu je Přihláška klubu k členství v ČSH. Součástí přihlášky musí být kopie stanov klubu. Registrace je provedena zpravidla do čtrnácti dnů od rozhodnutí výkonného výboru Exekutivy ČSH o přijetí klubu za člena ČSH. Hlavní podmínkou je nutno zaplatit 35

roční klubový registrační poplatek. Dále každý nový registrovaný klub má povinnost zaplatit vstupní registrační poplatek. Příloha č. 10: Přihláška klubu k členství v ČSH Registrace jednotlivce DHK Liberec, z. s., musí v ČSH registrovat nejen klub, ale i jednotlivce. Podkladem pro registraci jednotlivce je Přihláška k registraci. Dle registračního řádu ČSH musí být přihláška podána na předepsaném formuláři, k ní musí být přiložena fotografie žadatele (3,5 x 4,5 cm) a doklad o úhradě registračního poplatku. Dokladem o registraci je registrační průkaz, jehož platnost je čtyři roky. Příloha č. 11: Přihláška k registraci jednotlivce Přihlášení do soutěže Pro přihlášení do soutěže musí klub DHK Liberec, z. s., splnit podmínky účasti pro daný ročník. Tyto podmínky jsou uvedeny v dokumentech, který ČSH vydává před začátkem každé sezóny. Hlavní podmínkou je zaplatit týmové startovné, které je stanovené směrnicí ČSH. Další nezbytnou podmínkou je vyplnění přihlášky do soutěžního ročníku 2014/2015. Přihlášku musí potvrdit odpovědná osoba předseda DHK Liberec, z. s. Příloha č. 12: Přihláška DHK Liberec, z. s. do soutěže Veškeré přihlášky a registrace se zasílají poštou nebo je lze předat osobně na adrese sekretariátu ČSH: Český svaz házené Zátopkova 100/2 160 17, Praha 6 3.6 Zázemí klubu Prostory Jelikož klub nemá vlastní sportovní zázemí, bude nucen si prostory pronajímat. Rozměry hřiště a branek musí být v souladu se Soutěžním řádem ČSH v návaznosti na předpisy IHF. Hala musí být také vybavena veřejným ukazatelem skóre. Sportovní halu a hřiště musí schválit řídící orgán ČSH. 36

Tréninky a domácí zápasy bude klub odehrávat v hale Technické univerzity v Liberci (Obr. 7). Tato hala splňuje všechny předepsané podmínky a požadavky ČSH a byla zvolena především kvůli příznivé ceně za pronájem. S pronajímatelem bude sepsána nájemní smlouva na dobu od září 2014 května 2015. Obr. 7: Hala Technické univerzity v Liberci Zdroj: www.ktv.fp.tul.cz Vybavení Pro svoji činnost potřebuje házenkářský klub určité vybavení, které je předepsané v soutěžním řádu ČSH. Branky a ukazatel skóre jsou součástí pronajímané haly a klub je může využívat. Dalším potřebným vybavením jsou míče předepsané velikosti a dvě barevně rozdílné soupravy dresů, které musí organizace zafinancovat. 3.7 Personální obsazení klubu Realizační tým Jak je již v práci uvedeno, hlavním cílem klubu je podpora a organizování sportovní činnosti. Tento cíl nelze naplnit bez profesionálního vedení tréninků. Klub DHK Liberec, z. s. povede trenérka s odpovídajícím vzděláním Eva Průšová. Trenérka disponuje licencí A, která je druhá nejvyšší v ČR. V dalších letech jí bude nabídnuta možnost dodělání licence nejvyšší Licence A Diplomovaný trenér. Její povinností bude příprava a organizace tréninků a vedení týmu při mistrovských utkáních. Trenérka bude současně i hráčkou DHK Liberec, z. s. a svou funkci bude vykonávat bezplatně. 37

Další důležitou osobou v realizačním týmu je vedoucí družstva. Tuto funkci bude vykonávat taktéž bezplatně další hráčka Jana Šteffanová. Její hlavní činností bude vedení a kontrola registračních průkazů hráček, dále kontrola lékařských prohlídek. Výše jmenovaná se stane jakousi pravou rukou trenérky. Hráči Hráčský kádr bude složen především z bývalých hráček klubu DHK Lokomotiva Liberec, který dnes již neexistuje. Z tohoto důvodu jsou tyto házenkářky považovány tzv. za volné. Klubu tím, odpadají veškeré náklady spojené s přestupy nebo vykupováním hráček z jiných klubů. Věkové rozmezí hráček se pohybuje mezi 18 28 lety. V první sezóně klub počítá se 14 hráčkami z toho 2 brankařky, do další sezóny by se chtěl klub rozrůst min. o 2 další hráčky. 3.8 Marketingové a komunikační prostředky klubu Házenkářský klub DHK Liberec, z. s. prozatím nemá detailně zpracovanou marketingovou strategii, činnost marketingu klubu se bude zaměřovat především na dostatečnou propagaci domácích utkání, získání diváků a fanoušků, rozšíření členské základny, propagace klubu a stávajících sponzorů. 3.8.1 Rozšíření členské základny Většina hráček týmu DHK Liberec, z. s. bude pocházet z bývalého libereckého družstva. Kontaktování těchto hráček nebude náročné, proběhne hlavně pomocí sociálních sítí nebo telefonického rozhovoru, kde jim bude sdělena konkrétní nabídka členství v klubu DHK Liberec, z. s. Menší sporty, jako je házená by se měly zaměřit spíše na tzv. participačního fanouška, než plýtvat prostředky na oslovování široké veřejnosti. Proto se klub bude snažit využít faktu, že je Liberec univerzitní město a pokusí se najít nové členy i z řad studentů TUL. Jednoho vysokoškolského studenta přijde na zápas podpořit často i pět kamarádu (participačních fanoušků). Je tedy zřejmé, že rozšíření členské základy má přímou souvislost s marketingem, především pak s návštěvností na utkání a šíření povědomí o klubu. 38

3.8.2 Získání diváků, fanoušků a práce s nimi Jak již bylo výše zmíněno, prvotně se bude klub snažit oslovit diváky a fanoušky. V daném případě se nabízí segmentace diváků z hlediska životního stylu nebo demografického rozdělení. Další možností získání nových diváků a fanoušků je dosahování kvalitních výsledků klubu. Liberečtí obyvatelé celkově rychle reagují na úspěchy místních sportovců. O většině sportů ve městě Liberec by se dalo říci, že ve chvíli, kdy začnou kluby dosahovat dobrých výsledků, si je diváci najdou. Klub musí myslet nejen na získání nových diváků, ale také na udržení a péči stávajících. Fanoušky je potřeba bavit, zahlcovat informacemi a být s nimi neustále v kontaktu. Je důležité zapojit fanoušky do klubového dění, vytvářet pro ně soutěže. Příznivci, mohou formou ankety sbírat body, za které je možné vyhrát dárky od sponzorů či možnost si se týmem zatrénovat. Skrz tyto aktivity vzniká vztah ke klubu, který mění jednorázového diváka na věrného fanouška. 3.8.3 Internetová komunikace Právě internet nabízí největší prostor pro prezentaci klubu a komunikaci s veřejností. Jedním z hlavních prostředků budou webové stránky. Jejich prostřednictvím diváci získají aktualizované informace o veškerém dění v klubu. Pro zájemce o členství budou uvedeny kontaktní informace na trenéra, časy a místa tréninků. Prostor, zde budou mít rovněž sponzoři klubu, budou zde uvedena loga společností s odkazem na jejich stránky. O vytvoření a správu webových stránek se bude starat členka klubu DHK Liberec, z. s. Stránky webu budou propojeny s profilem na sociální síti, což je ideální místo pro vytváření kvalitního, obsahově zajímavého virtuálního videa, které můžou fanoušci sdílet a následně šířit daleko za hranice uzavřené skupiny. V době, kdy dochází k masovému nárůstu tzv. chytrých telefonů, může fanoušek, vytvořit fotku přímo ze zápasu a následně ji sdílet na sociální síti. 3.8.4 Propagace klubu a sponzorů Prvotním cílem spolku je, dostat se do podvědomí diváků a následně propagovat domácí utkání. Mimo webové stránky a sociální sítě budou důležité informace o klubu zveřejňované v Libereckém deníku. Klub také vytvoří pozvánky na domácí utkání, které budou vylepeny 39

v okolí haly a v budovách univerzity. Nebude chybět, ani zápasový program, obsahující soupisku družstva, tabulku soutěže a informace o utkáních. Příloha č. 13: Zápasový program DHK Liberec, z. s. Příloha č. 14: Pozvánka na domácí utkání 3.9 Rizika spojená s fungováním klubu Fungování sportovního klubu sebou nese jistá rizika ohrožující jeho činnost. Podobně jako si organizace stanovila cíle, měla by si vytvořit seznam možných rizik a jejich způsoby řešení. Možná rizika, která mohou pro klub znamenat jisté nebezpečí, jsou uvedena následující tabulce (Tab. 5). Většina rizik vzniká v ekonomické oblasti. Tato skutečnost vychází z velké závislosti klubu na cizích zdrojích. Tab. 5: Rizika DHK Liberec, z. s. RIZIKA Vysoké členské příspěvky Nízká členská základna Nový házenkářský klub v Liberci Negativní atmosféra v klubu Absence trenéra Zvýšení nákladu na pronájem haly Nedostatek sponzorů Nepřidělení dotace Zdroj: Autorka práce NÁVRHY ŘEŠENÍ Přijatelnost příspěvků pro členy klubu Nábor nových členů a vznik mládeže Kvalitní kolektiv a pozitivní atmosféra Kvalitní úroveň soutěže Dobrá komunikace uvnitř klubu Možnosti vzniku trenérských licencí u hráček Levnější prostory k pronájmu Vznik vlastní hospodářské činnosti Vyšší sponzorské příspěvků Zvýšení ČP Mimořádná dotace Vlastní hospodářská činnost Zvýšení ČP Nový sponzor Vlastní hospodářská činnost 3.10 Finanční činnost klubu DHK Liberec, z. s. Jak už bylo v práci zmíněno, házenkářský klub nevzniká za účelem zisku. Primárním cílem klubu v této oblasti bude zajištění dostatečného množství financí pro pokrytí činnosti 40

vytvořené organizace a ukončení sezóny s vyrovnaným rozpočtem. DHK Liberec, z. s. získá finanční prostředky zejména ze tří hlavních zdrojů sponzoring, dotace a členské příspěvky. 3.10.1 Rozpočet klubu Sestavení rozpočtu na sezónu bude mít na starost předseda klubu ve spolupráci s hospodářem. Návrh rozpočtového plánu předloží členské schůzi ke schválení. Jelikož klub nebude vytvářet žádné příjmy z vlastní hospodářské činnosti, ani příjmy z pronájmu, tak jediným vlastním zdrojem organizace budou členské příspěvky, které tvoří přibližně 39 % příjmů z rozpočtu. Naopak cizí zdroje zastupují v rozpočtu znatelnější položkou. Více než polovinu příjmů (54 %), tvoří sponzorské příspěvky, dalším zdrojem bude dotace, tvořící cca 7 % příjmu. Začátky fungování spolku budou finančně náročné, proto je v návrhu rozpočtu pro první sezónu znázorněna mírná ztráta. V dalších letech se teoreticky počítá se stabilizací sportovního klubu, kdy je snahou vedení ukončit sezónu s vyrovnaným rozpočtem, v lepším případě s přebytkem. Výše celkových příjmů a výdajů na následující tři sezóny je odhadována na 140 000 Kč 180 000 Kč. Příloha č. 15: Návrh rozpočtu na tři sezóny 3.10.2 Plánované výdaje klubu DHK Liberec, z. s. pro první sezónu Tab. 6: Plánované výdaje klubu pro první sezónu VÝDAJE KLUBU Pronájem sportoviště Vybavení Registrace hráčů a účast klubu v soutěži Doprava na venkovní zápasy Propagace Účetní program Náklady spojené se vznikem spolku (administrativa, cestovné) CELKEM Zdroj: Autorka práce 42 900 Kč 37 800 Kč 19 750 Kč 36 000 Kč 6 300 Kč 1 210 Kč 1000 Kč 144 960 Kč 41

Pronájem sportoviště Jak je z tabulky (Tab. 6) zřejmé, největší nákladem bude pronájem sportoviště, cena pronájmu je stanovena 550 Kč/hod. Pronájem haly bude využíván jednou týdně na trénink (1,5h) a jednou za 14 dní na domácí zápas (2h). Vybavení Další výraznou položkou je vybavení. Do začátku se musí pořídit hlavně dresy a míče. DHK Liberec, z. s., pořídí dresy značky Adidas v červeno/bíle a černo/bíle barvě. Cena jednoho kompletu (triko a kraťasy) je 750 Kč. Dále je nutné dresy potisknout, na triku i kraťasech musí být viditelné číslo a případné reklamy sponzorů. Liberecká firma P-print s. r.o., která potisk provede, stanovila cenu 400 Kč/dres. Každá hráčka musí mít míč, klub pořídí míče značky Hummel, jehož cena je 400 Kč/ks. Registrace hráčů a účast klubu v soutěži Sportovní klub, jako člen ČSH se musí řídit jeho stanovami a směrnicemi. Do nákladů organizace vstupují především poplatky spojené s registrací klubu a hráčů a také přihlášení týmu do soutěže. Podle ustanovení Zásad stanovování poplatků ČSH je klub v prvním roce povinen uhradit: Vstupní registrační poplatek klubu 2 000 Kč Klubový (roční) registrační poplatek 1 000 Kč Startovné v soutěži 7 000 Kč Registrace jednotlivců 2 800 Kč Vystavení registračního průkazu 350 Kč Licenční poplatek trenéra 400 Kč Licenční poplatek časoměřiče 200 Kč Poplatek a cestovné rozhodčím 6 000 Kč Doprava na venkovní zápasy Doprava na zápasy je nedílnou součástí fungování sportovní organizace. Do bližších měst (Praha, Ústí nad Labem ) bude doprava zařízena soukromými auty hráček, do vzdálenějších měst (Cheb, Tachov ) bude klub využívat nejspíše vlakovou dopravu. Jsou zde zahrnuty náklady na pohonné hmoty a jízdné. Částka 36 000 Kč je pouhým odhadem, ovlivnit jí mohou změny cen pohonných hmot a jízdného. 42

Propagace Do propagace klubu jsou zahrnuty náklady spojené s tiskem plakátů na utkání, zápasových programů a tvorba webových stránek. Propagační materiál si členové spolku navrhnou samy a následný tisk provede liberecká společnost P-Print s. r. o., která bude mít ve své režii i potisk dresu. Na propagaci je dle rozpočtu vymezeno 6300 Kč na sezónu. Před každým domácím zápasem je nutné nechat vytisknout: 20 x zápasový program (vel. A5) - 10 Kč/ks 5 x plakát na utkání (vel. A4) 30 Kč/ks Účetní program Pro lepší orientaci v účetnictví, zakoupí organizace program Dece ÚČTO, ve kterém bude podle zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb.), provádět veškeré účetní operace. Cena tohoto programu, s licencí na rok, je 1 210 Kč s DPH. Náklady spojené se vznikem spolku Náklady spojené se vznikem spolku zahrnují hlavně náklady na poštovní služby, na pohonné hmoty a telefonní služby. Jejich celková částka je 1 000 Kč. 3.10.3 Plánované příjmy klubu pro první sezónu Tab. 7: Plánované příjmy pro první sezónu PŘÍJMY KLUBU Členské příspěvky Effectconsulting s. r. o. finanční dar Thermica plus s. r. o. finanční dar REKA GROUP s. r. o. finanční dar Dotace Ztráta CELKEM Zdroj: Autorka práce 56 000 Kč 26 000 Kč 40 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 2 960 Kč 144 960 Kč 43

Členské příspěvky Členské příspěvky se budou týkat každého člena spolku. Tyto příspěvky bude povinné hradit jednou za rok a jejich výše bude každý rok navržena a schválena členskou schůzí. V prvním roce je výše členských příspěvků stanovena na 4 000 Kč/osoba. Z této částky budou hrazeny registrace a poplatky spojené s účastí družstva v soutěži ČSH, dále platby rozhodčím, vybavení a pronájem haly. V dalších letech bude snahou vedení spolku snižování členských příspěvku, bude však ponechána suma financí získaná touto formou a to díky zvýšení počtu členů klubu. Sponzoring Třetím a nejvýznamnějším zdrojem financování klubu bude sponzoring. Bez prostředků získaných touto formou by organizace nemohla fungovat. Součet sponzorských darů bude ve výši 76 000 Kč. Nejdříve byla všem třem osloveným firmám předložena nabídka, kterou akceptovali. Následuje podpis sponzorské smlouvy a to na dobu určitou v délce trvání jednoho roku. Prvním sponzorem je Thermica plus s. r. o., jejíž hlavní činností jsou topenářské, plynoinstalační a vodoinstalační práce. Ve sféře sponzoringu není žádným nováčkem, již dlouhá léta sponzoruje hokejový klub Bílí tygři Liberec nebo fotbalistky Krásné Studánky. Společnost poskytne klubu DHK Liberec, z. s. finanční prostředky v částce 40 000 Kč. Další firmou, která poskytne finanční prostředky je Effectconsulting s. r. o. Tato společnost se specializuje na veškeré finanční poradenství a podpoří klub částkou 26 000 Kč. Třetím sponzorem je společnost REKA GROUP s. r. o., která se zabývá realitní činností, ta poskytne finanční obnos ve výši 10 000 Kč. Protislužbou sponzorům je uveřejnění reklamy a jejich log na poutačích v domácí hale, na klubových dresech a při marketingové komunikaci klubu. V dalších letech by klub rád získal partnera poskytujícího služby v oblasti regenerace (masáže, bazén, posilovna), který by poskytl volné vstupy do těchto zařízení. Příloha č. 16: Sponzorská nabídka pro firmu Thermica plus s. r. o. Příloha č. 17: Sponzorská nabídka pro firmu Effectconsulting s. r. o. Příloha č. 18: Sponzorská nabídka pro firmu REKA GROUP s. r. o. Příloha č. 19: Vzor sponzorské smlouvy 44

Dotace DHK Liberec, z. s. se pokusí získat neinvestiční dotaci ve výši 10 000 Kč, z dotačního fondu Libereckého kraje. Žádost bude vyplněna přes formulář, který je vytvořen v aplikaci na internetových stránka Krajského úřadu - www.krajsky-urad.kraj-lbc.cz. Klub bude žádat o dotaci z podprogramu č. 3.5 Pravidelná činnost sportovních a tělovýchovných organizací. Dotace by pomohla zafinancovat nákup účetního programu, náklady na propagaci a nájemné sportoviště. Příloha č. 20: Žádost o poskytnutí dotace Ztráta/přebytek financí V průběhu první sezóny se mohou objevit neočekávané výdaje, které dostanou klub do ztráty. Tyto výdaje vznikají především změnami cen (pohonných hmot, pronájmu sportoviště) nebo snížením příspěvku od sponzorů či zkrácení dotace. Na tuto situaci musí být spolek neustále připraven a v případě, že ke ztrátě dojde je nutné ji bez odkladu řešit. Liberecký klub se bude snažit pokrýt ztrátu dvěma způsoby. Vedle řádných členských příspěvků je nutné stanovit i příspěvky mimořádné. Dalším řešením je snaha o získání nového sponzora nebo dotace. V opačném případě mohou finance v klubu přebývat. Jak je již v práci zmíněno, jedním z cílů organizace je ukončit sezónu s vyrovnaným rozpočtem, v lepším případě s finanční rezervou. Bude-li mít klub DHK Liberec, z. s. na konci sezóny přebytek, členská schůze rozhodně a odsouhlasí jeho využití. Primárně se finance použijí na nákup týmového oblečení a sportovního vybavení. 45

4 DISKUSE V samotném počátku založení neziskové organizace je nutné mít na paměti, že všechny činnosti jsou prováděny na základě dobrovolnosti, kdy hlavním motivátorem není peněžní zisk, ale dobrý pocit z vykonané práce. Podle Listiny základních práv a svobod má každý občan České republiky právo na svobodu shromažďování a na svobodu sdružování se s jinými lidmi. Toto právo je také jedním z předpokladů demokratické společnosti. Práce pojednává o založení a fungování házenkářského klubu DHK Liberec, z. s. Sportovní klub je založen, jako nezisková organizace s právní subjektivitou spolku. Jeho posláním je podpora, propagace a organizace sportovní činnosti. Jednotlivé fáze založení sportovního klubu se téměř neliší od založení jiného zájmového spolku (např. mysliveckého). Při zakládání sportovní organizace je nezbytné stanovení cílů. Bez cíle není cesty k cíly, natož pak k jejich naplnění. Tým DHK Liberec, z. s. si stanovil cíle ve třech oblastech (sportovní, ekonomické a sociální), kterých chce naplnit v horizontu jednoho až tří let. Dalším potřebnou záležitostí je vymezení sportovní činnosti ve stanovách klubu. Tato definice, zahrnuje klub do kategorie sportovních a tělovýchovných organizací. V tomto případě je umožněno klubu uplatnit nárok na finanční úlevy ze strany Státní správy, jedná se především o osvobození od daně darovací a daně z příjmu. V současnosti je házená v Liberci zastoupena pouze mužským oddílem, který je ve svých soutěžích úspěšný. Ženské zastoupení, házená ve městě pod Ještědem nemá. Jak je v práci uvedeno, pro klub DHK Liberec, z. s. nebude zajištění hráčské základny, tak náročným krokem. Jelikož spousta kvalitních hráček, které již dnes nehrají, bydlí nebo studují v Liberci a o členství v organizaci mají zájem. Na druhé straně velmi důležitým a náročným krokem je získání potřebného množství financí. Na první sezónu je vyčíslen roční rozpočet 144 960 Kč. Jelikož klub nemá vlastní sportovní zázemí je jeho největším nákladem pronájem haly (celkem 42 900), dále musí klub vynaložit velké množství finančních prostředků na počáteční vybavení (37 800 Kč) a cestovné na venkovní zápasy (36 000). Financování těchto výdajů je plánováno ze tří zdrojů: sponzoring, členské příspěvky a dotace. Téměř 60 % příjmu klubu z celkového rozpočtu tvoří cizí zdroje a jen 40% zdroje vlastní. Právě skladba těchto finančních zdrojů znamená pro klub velké riziko, které může mít i existenční následky. Je tedy nutné uvažovat o možnosti navýšení financí z vlastních zdrojů, tím by se klub DHK Liberec, z. s. stal méně závislí na 46

cizích zdrojích a lépe by reagoval na eventuální snížení finančního příspěvku ze strany sponzorů nebo dotací. Menší závislosti klubu na cizích zdrojích, lze docílit v podstatě dvěma způsoby: - navýšením členských příspěvků nebo rozšířením členské základny, - zahájením hospodářské činnosti. Navýšení členských příspěvků se nejeví, jako zcela ideální řešení, vysoké členské příspěvky by mohly mít za následek odchod členů z klubu. Toto navýšení by bylo nutné provádět s ohledem na finanční možnosti členů. Jako vhodnější východisko se zdá rozšíření členské základny, které přinese do rozpočtu více vlastních peněžních zdrojů. Spolek by se tedy mohl zamyslet, například nad náborem a vznikem mládežnických kategorií. Jelikož organizace nevlastní žádný majetek ani vlastní prostory, odpadá ji možnost získat prostředky z pronájmu. Nicméně zahájit vlastní hospodářskou činnost by klub mohl prodejem klubových reklamních předmětů (dresíky do aut, šály, trika) nebo vybíráním vstupného na domácích zápasech. Oba tyto návrhy se odvíjí od úrovně soutěže a atraktivity klubu DHK Liberec, z. s. Další možností je pořádání turnajů nebo házenkářských kempů pro děti a mládež. V této situaci by však vzrostly náklady na pronájem sportoviště a klub by se stal plátcem daně z příjmu právnických osob za příjmy z hospodářské činnosti. 47

ZÁVĚR Rekodifikace soukromého práva byla připravovaná již od počátku 90. let. Významnou podobu získala, až v roce 2012, kdy došlo k schválení trojice zákonů: zákon č. 89/2012 Sb., NOZ, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Tyto zákony nabyly účinnosti 1. 1. 2014. Nová úprava občanského zákoníku výrazně zasáhla do fungování neziskových organizací. NOZ nezná pojem občanské sdružení, ale nyní používá jen pojem spolek. Cílem práce bylo sestavit projekt pro založení spolku v souladu s novou právní úpravou občanského zákoníku. Spolek je v systému národního hospodářství považován za nestátní neziskovou organizaci. Společným znakem těchto organizací je uspokojení potřeb členů a dosažení užitku, nikoli zisku. Prostředí ve kterém neziskové organizace fungují je vymezeno v první kapitole. V další časti práce je již pojem spolek definován konkrétněji. Tato kapitola obsahuje zákonné povinnosti zakladatelů, popisuje jednotlivé kroky vedoucí k založení a fungování organizace. Není zde zapomenuto, ani na způsoby eventuálního ukončení spolku. Cílem poslední části práce bylo aplikovat tyto obecné postupy na konkrétní organizaci a založit sportovní házenkářský klub DHK Liberec, z. s. Práce vycházela především ze získaných teoretických znalostí, ale také z vlastních zkušeností a rad funkcionářů působících v již fungujících klubech. Fungování nového sportovního klubu sebou nese jistá rizika, která jsou spojená především s ekonomickou stránkou organizace. Navzdory všem těmto negativním faktorům se autorka práce domnívá, že nevyužít potenciálu a kvalit hráček by byla velká škoda a troufá si říci, že vznik ženské házené by byl pro Liberec přínosem. Autorka se bude snažit myšlenku vzniku házenkářského klubu opravdu zrealizovat. Cílem práce bylo sestavit maximálně přesný návod pro založení sportovního klubu. Proto je k práci připojen velký počet příloh, kde jsou uvedeny potřebné žádosti, formuláře či zápisy, které jsou nezbytné pro vznik a fungování házenkářského klubu. Bakalářská práce, tak může být předlohou nebo jen inspirací, osobám uvažujícím o založení podobné organizace. 48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Publikace BOUKAL, Petr a Hana VÁVROVÁ. Ekonomika a financování neziskových organizací. Praha: Oeconomica, 89 s. ISBN 978-80-245-1293-8. ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. Praha: Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80- 7376-150-9. HOBZA, Vladimír a Jaroslav REKTOŘÍK. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress, 2006, 191 s. ISBN 80-869-2904-3. NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0. NOVOTNÝ, Zdeněk, Věra DYNTAROVÁ a Radka KAFKOVÁ. Podniková ekonomika 2. Břeclav: Obchodní akademie Břeclav, 2007, 247 s. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5. SALAMON, Lester M a Helmut K ANHEIER. Nástup neziskového sektoru: (mezinárodní srovnání). Praha: Agnes, 1999, 59 s. ISBN 80-902-6331-3. STRECKOVÁ, Yvonne. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998, 214 s. ISBN 80-722-6112-6. TOPINKA, Jiří a Jan STANJURA. Občanská sdružení ve sportu: právní, účetní a daňové problémy. Praha: Olympia, 2001, 262 s. ISBN 80-703-3223-9. Internetové zdroje Česká unie sportu. Evidence členů ČUS a pasport SZ. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/zalozeni-a-zanik-sk-tj.html Česká unie sportu. Marketing. [online]. [2013] [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/marketing.html Česká unie sportu. Povinnosti klubu. [online]. [2013] [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/povinnosti-klubu.html 49

Česká unie sportu. Založení a zánik SK/TJ: Jak postupovat při založení SK/TJ a vstupu do ČUS?. [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:http://www.cuscz.cz/sluzby-servis/zalozeni-a-zanik-sktj.html Český svaz házené. Legislativa. [online]. 2009 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.svaz.chf.cz/download_dated.aspx?catid=285 Čestné prohlášení o bezúhonnosti vzor. [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.pracovni-smlouva.cz/cestne-prohlaseni-o-bezuhonnosti-vzor/ Ekologický právní servis. Poradna: Jak správně založit spolek. [online]. 1.1.2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z:http://www.eps.cz/poradna/kategorie/obcanska-sdruzeni-zalozeni-fungovanicinnost/rada/jak-spravne-zalozit-obcanske-sdr Finanční správa. Databáze aktuálních daňových tiskopisů. [online]. 2013 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovychtiskopisu GABAĽ, Peter. Svoboda sdružování a svoboda shromažďování. [online] 2009 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://aktinex.unas.cz/docs/svoboda-sdruzovani-shromazdovani.pdf Hájková, Alena. Aktuality. CRDM: Manuál k novému Občanskému zákoníku pro neziskovky. [online]. 5.3.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://crdm.cz/clanky/aktuality/manual-k-novemuobcanskemu-zakoniku-pro-neziskovky/ Hummel sportovní vybavení. Vvýprodej Hummel. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.hummel-kluby.cz/mice-mice-hazena.html?iid=10177&module=catalogue&pager=1 Informační servis pro NNO. Smlouvy darovací a sponzorské. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://new.ecn.cz/index.stm?x=74651 Kučerová, Dagmar. Průvodce vašim podnikáním. Občanským sdružením odtroubilo. Nový občanský zákoník zavádí spolky. [online]. 9.10.2013 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-meni-fungovani-obcanskych-sdruzeni/ Krajský úřad. Formuláře. [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://krajsky-urad.krajlbc.cz/page4010 Legislativní rada Českého olympijského výboru. Česká unie sportu. Právní úprava spolků dle nového občanského zákoníku: Konkrétní doporučení pro sportovní organizace občanská sdružení. [online]. 2013 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.cuscz.cz/files/475zmz.pdf 50

Ministerstvo spravedlnosti ČR. Nový občanský zákoník. Legislativní proces: Časové mezníky přípravy nového občanského zákoníku. [online]. 2013 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/legislativni-proces/ Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Poradna. [online]. 24.2.2014 [cit. 2014-03- 29]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?page_id=16661 Podnikátor. Stanovení strategie poslání firmy. [online]. 8.12.2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/byznys-plan/n:16327/stanoveni-strategie-poslanifirmy P-Print s. r. o. Ceník. [online]. 2011 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.pprint.cz/cenik/ Set sportovního oblečení. ADIDAS dresy. [online]. 8.4.2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://legea-eshop.cz/adidas-dresy,-sada-fotbalovych-kompletu-adidas-autheno-12-10-a-vicekompletu~zadiudas-autheno.html Šebesta, Kamil. Rekodifikace. Základní přehled změn, které přináší Nový občanský zákoník pro nestátní neziskové organizace. [online]. 10.9.2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-prehled-zmen-ktere-prinasi-novy-obcansky-zakonik-pronestatni-neziskove-organizace-92357.html Vysoká škola evropských a regionálních studií o. p. s. Studijní materiál. K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách.[online]. 2010 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://granty.vsers.cz/socialnisluzby/wp-content/uploads/2010/11/management-a-marketing-proneziskov%c3%a9-organizace.pdf Vzor souhlasu s umístěním sídla firmy. [online]. 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.sidlofirmy-praha.cz/souhlas-s-umistenim-sidla/ Zahumensky, David. Stanovy spolku. [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:http://www.davidzahumensky.cz/uploads/1/7/9/6/17968011/stanovy_spolku_s_komentarem.pdf Zápis z 1. členské schůze. [online]. 17:11.2011 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.astmalek.cz/soubory/file-9.clenske%20schuze 51

Legislativa Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod 52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Členění národního hospodářství podle principů financování... 11 Obr. 2: Dělení národního hospodářství dle Pestoffa... 13 Obr. 3: Určení sportovních cílů organizace... 22 Obr. 4: Základní schéma organizační struktury... 23 Obr. 5: Vícezdrojové financování sportu... 24 Obr. 6: Organizační struktura klubu DHK Liberec, z. s.... 34 Obr. 7: Hala Technické univerzity v Liberci... 37 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Sportovní cíle DHK Liberec, z. s.... 29 Tab. 2: Ekonomické cíle klubu DHK Liberec, z. s... 30 Tab. 3: Sociální cíle klubu DHK Liberec, z. s.... 30 Tab. 4: SWOT analýza klubu DHK Liberec, z. s.... 31 Tab. 5: Rizika DHK Liberec, z. s.... 40 Tab. 6: Plánované výdaje klubu pro první sezónu... 41 Tab. 7: Plánované příjmy pro první sezónu... 43 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK č. číslo ČP členské příspěvky ČR Česká republika ČSH Český svaz házené ČUS Česká unie sportu IHF International Handball Federation NNO nestátní neziskové organizace Sb. sbírka zákonů TUL Technická univerzita v Liberci ZOK zákon o obchodních korporacích z. s. zapsaný spolek 53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Stanovy klubu Příloha č. 2: Čestné prohlášení o bezúhonnosti statutárního orgánu (předseda) Příloha č. 3: Zápis z jednání přípravné schůze Příloha č. 4: Doklad o právním důvodu užívání spolku Příloha č. 5: Přihláška k registraci právnické osoby Příloha č. 6: Přihláška do DHK Liberec, z. s. Příloha č. 7: Zápis z jednání členské schůze Příloha č. 8: Přihláška k dobrovolnému členství v ČUS Příloha č. 9: Evidence členů klubu Příloha č. 10: Přihláška klubu k členství v ČSH Příloha č. 11: Přihláška k registraci jednotlivce Příloha č. 12: Přihláška DHK Liberec, z. s. do soutěže Příloha č. 13: Zápasový program DHK Liberec, z. s. Příloha č. 14: Pozvánka na domácí utkání Příloha č. 15: Návrh rozpočtu na tři sezóny Příloha č. 16: Sponzorská nabídka pro firmu Thermica plus s. r. o. Příloha č. 17: Sponzorská nabídka pro firmu Effectconsulting s. r. o. Příloha č. 18: Sponzorská nabídka pro firmu REKA GROUP s. r. o. Příloha č. 19: Vzor sponzorské smlouvy Příloha č. 20: Žádost o poskytnutí dotace 54

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Stanovy DHK Liberec Zdroj: http://www.davidzahumensky.cz DHK Liberec, z. s. Stanovy spolku Čl. I Základní ustanovení 1. DHK Liberec, z. s. (dále jen spolek) je dobrovolný spolek založený podle zákony 89/2012 sb., 2. Spolek není zakládán k výdělečné činnosti Čl. II Název a sídlo spolu 1. Spolek se nazývá: DHK Liberec, z. s. 2. Sídlo spolku je: Liberec, na adrese Dr. Milady Horákové 14, 460 06 Čl. III Účel spolku 1. Propagace a podpora ženské házené 2. Zvýšení zájmu o házenou 3. Informační činnost v oblasti sportu házené Čl. IV Hlavní činnost spolku 1. Základním posláním spolku je provozovat, podporovat a organizovat sportovní činnost jako zábavnou a zdraví prospěšnou věc na území města Liberce a v jeho nejbližším okolí. 2. Vytvářet ekonomickou základnu pro plnění svých cílů. 3. Zviditelnit házenkářskou sportovní činnost u široké veřejnosti 4. Vést své členy a ostatní účastníky tělovýchovného procesu spolku k dodržování základních etických, estetických a mravních pravidel, umožnit jim širokou informovanost v oblasti tělesné kultury a kultury vůbec 5. Hájit zájmy členů spolku, za tím účelem spolupracovat s orgány obce a s ostatními organizacemi (např. ČSTV, sportovními svazy apod.) i jednotlivci 6. Napomáhat rozvoji veřejného života, kultury, zdraví apod. v městě Liberec.

Čl. V Členství ve spolku 1. Členem spolku může být fyzická osoba starší 15 let. Členství ve spolku vzniká na základě schválení písemné přihlášky členskou schůzí spolku, která o jeho přijetí rozhoduje na svém nejbližším zasedání. Prvními členy spolku se automaticky stávají osoby přítomné na ustavující schůzi spolku. 2. Člen spolku má právo: a) účastnit se jednání členské schůze a podílet se na jejím rozhodování hlasováním, b) volit předsedu spolku, c) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku, d) podílet se na praktické činnosti spolku. 3. Člen spolku má povinnost: a) dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku, b) aktivně hájit zájmy spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky, které by byly v rozporu se zájmy spolku, c) aktivně a pravidelně se účastnit jednání orgánů spolku a přispívat ke zlepšení jejich práce. 4. Členství ve spolku zaniká: a) doručením písemného oznámení o vystoupení člena předsedovi, b) úmrtím člena, c) zánikem spolku, d) vyloučením člena členskou schůzí, v případě, že se člen třikrát bez omluvy nezúčastní zasedání členské schůze nebo opakovaně i přes písemné napomenutí ze strany orgánu spolku porušuje tyto stanovy, případně z jiného důvodu stanoveného zákonem. 5. Seznam členů spolku je veřejný a je přístupný na internetových stránkách spolku. Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí předseda při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů. 6. Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství, proběhne do tří měsíců od potvrzeného ukončení členství. Čl. VI Členské příspěvky 1. výši členských příspěvků rozhoduje Členská schůze. 2. Výše členského příspěvku je navrhována a schvalována každoročně. 3. Členská schůze má právo rozhodovat o výši členských příspěvků pro jednotlivce, vždy však ve smyslu snížení příspěvků. Zvyšování členských příspěvků pro jednotlivce nad hodnotu ročního příspěvku není dovoleno. 4. V nezbytné situace, tj. neočekávané výdaje s realizovanou činností, může členská schůze schválit mimořádné členské příspěvky. 5. Pro soutěžní ročník byla stanovena výše členských příspěvků na 2 500 Kč za hráče.

Čl. VII Orgány spolku Organizační strukturu spolku tvoří tyto orgány: 1. členská schůze 2. předseda 3. sekretář 4. hospodář Čl. VIII Členská schůze 1. Nejvyšším orgánem spolku je schůze všech jeho členů členská schůze. Členská schůze rozhoduje o všech důležitých věcech týkajících se spolku, zejména: a) schvaluje stanovy spolku a změny těchto stanov b) volí předsedu a odvolává jej c) volí a odvolává sekretáře spolku d) volí a odvolává hospodáře spolku e) schvaluje zprávu o činnosti spolku za předcházející rok f) určuje a schvaluje strategický plán spolku a jeho cíle na příští období, g) schvaluje přihlášky nových členů a rozhoduje o vyloučení členů, h) rozhoduje o vstupu spolku do právnických osob, i) rozhoduje j) rozhoduje o zániku spolku. 2. Členská schůze také rozhoduje o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku. 3. Zasedání členské schůze je svoláváno předsedou spolku podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Předseda je povinen svolat do jednoho měsíce členskou schůzi, pokud ho o to požádá písemně alespoň jedna třetina členů spolku. Informaci o konání zasedání členské schůze zasílá předseda členům spolku písemně nebo elektronickou poštou na kontaktní adresu, kterou člen uvedl v přihlášce, případně na později členem spolku uvedenou kontaktní adresu, a to nejpozději dvacet dní před jeho konáním. Součástí informace je návrh programu zasedání. Nejpozději deset dní před konáním zasedání členské schůze zasílá předseda členům spolku návrhy materiálů, které je povinen předložit ke schválení. 4. Členská schůze může na svém nejbližším zasedání změnit kterékoliv rozhodnutí předsedy. 5. Členská schůze je usnášeníschopná, účastní-li se jejího zasedání třetina všech členů spolku. Členská schůze rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů spolku, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak. Každý člen má při rozhodování jeden hlas; hlasy členů si jsou rovny.

6. O záležitosti, která nebyla zařazena na pořad zasedání při ohlášení členské schůze v souladu s odst. 3 těchto stanov, lze rozhodnout jen se souhlasem dvou třetin přítomných členů spolku. 7. O rozhodnutích přijatých na zasedání členské schůze pořizuje členskou schůzí pověřený člen spolku zápis. Zápis svým podpisem ověřují dva členové přítomní na zasedání členské schůze. 8. Až do vytvoření členské schůze disponují právy členské schůze členové přípravného výboru Členové přípravného výboru: a. Členové přípravného výboru jmenují první výkonnou radu b. Členové přípravného výboru jsou: I. Tereza Kuhnová, r.č.: 915702/2721 Dr. Milady Horákové, Liberec, 460 07 II. Nikola Křečková, r.č.: 905209/0065, Nitranská 1, Praha 10, 101 00 III. Jana Šteffanová, r. č. 886226/0045, Studentská 2, Turnov, 511 01 c. V případě, že členové rady vystoupí, anebo odstoupí ze sdružení, před svým vystoupením, mají povinnost zvolit nové členy Výkonné rady Čl. IX Předseda 1. Předseda je statutárním orgánem spolku, který je oprávněn za něj jednat ve všech věcech, zejména pak je oprávněn rozhodovat o otázkách spojených s fungováním spolku, včetně dispozic s jeho majetkem, s výjimkou majetku nemovitého, přijímat zaměstnance spolku, ukončovat jejich pracovní poměr, a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech. Za spolek může jednat rovněž předsedou zmocněný člen nebo zaměstnanec spolku. 2. Předseda je volen členskou schůzí na dobu 3 let. Předseda se funkce ujímá den následujícího po dni volby. 3. Předseda je povinen: a) svolávat zasedání členské schůze v souladu s čl. 6 odst. 2. těchto stanov, b) vést řádně agendu členské schůze a seznam členů spolku, c) archivovat veškeré zápisy ze zasedání členské schůze, d) jednou za tři roky předložit členské schůzi ke schválení strategický plán spolku, a to tak, aby mohl být projednán nejpozději tři měsíce před ukončením platnosti předchozího strategického plánu. Čl. X Hospodář 1. Hospodář vede veškerou hospodářskou agendu klubu, zodpovídá za účetnictví klubu., sestavuje interní předpisy k nakládání s majetkem klubu, je zodpovědný za hospodaření s finančními prostředky a pokladnu. 2. Hospodáře volí členská schůze a funkční období je dva roky.

3. Odvolat hospodáře z funkce může mimořádně členská schůze, pokud o jeho odvolání hlasují nejméně 2/3 členů. Čl. XI Sekretář 1. Sekretář klubu je jmenován a odvoláván členskou schůzí. 2. Odpovídá za řádné vedení evidence členů, hráčů, trenérů, rozhodčích a zdravotníků. 3. Vede evidenci výsledků jednotlivých oddílů - týmů sportovního klubu a komunikuje s ČSH Spolek zaniká: 1. Zrušením ze strany soudu 2. Rozhodnutím Členské schůze Čl. XII Zánik spolku Čl. XIII Způsob majetkového vypořádání při zániku spolku V případě zániku spolku členskou schůzí je jeho likvidační zůstatek bezplatně převeden na jinou právnickou osobu neziskového charakteru, jejíž cíle jsou blízké cílům spolku. Jestliže nebude tato osoba nalezena do 3 měsíců od ukončení likvidace, rozdělí se zbývající majetek rovným dílem mezi členy sdružení.

Příloha č. 2: Čestné prohlášení o bezúhonnosti Zdroj: www.pracovni-smlouva.cz Čestné prohlášení o bezúhonnosti Já, Tereza Kuhnová, nar. 2. 7. 1991 a níže podepsaná, tímto čestně prohlašuji, že jsem nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin a v současné době není proti mně vedeno trestní řízení. Jsem si plně vědoma možných právních důsledků, které by pro mě vyplývaly v případě nepravdivých údajů uvedených v tomto čestném prohlášení. Beru na vědomí, že pokud by došlo k jakékoliv změně skutečností uvedených v tomto čestném prohlášení, jsem povinna neprodleně toto oznámit. V. dne Jméno a příjmení, podpis

Příloha č. 3: Zápis z jednání přípravné schůze Zdroj: Autorka práce Zápis z jednání přípravné schůze Dne:... Přítomni: Členové přípravného výboru Tereza Kuhnová, Nikola Křečková, Jana Šteffanová 1. Přípravný výbor jednohlasně souhlasil se založením spolku DHK Liberec, z. s. a schválil návrh stanov 2. Přípravným výborem byla k zastupování klubu DHK Liberec, z. s. zmocněna Tereza Kuhnová, r. č. 915702/2721, a to do doby schválení stanov rejstříkovým soudem. V Liberci dne Za přípravný výbor: Tereza Kuhnová, r. č. 9157022721 Dr. Milady Horákové 14/79, Liberec 7 Nikola Křečková, r. č. 9056090065 Nitranská 1, Praha 10 Jana Šteffanová, r. č. 8862260045 Studentská 2, Turnov, 511 01

Příloha č. 4: Doklad o právním důvodu užívání spolku www.sidlofirmy-praha.cz Já, Tereza Kuhnová, r.č. 915702/2721, bytem, Dr. Milady Horákové 14, 460 07 Liberec, jako vlastník bytu prohlašuji, že souhlasím s umístěním sídla spolku DHK Liberec, z. s. ve výše uvedené nemovitosti. V Liberci, dne. Tereza Kuhnová ověřený podpis

Příloha č. 5: Přihláška k registraci právnické osoby Zdroj: www.financisprava.cz

Příloha č. 6: Přihláška do DHK Liberec, z. s. Zdroj: Autorka práce ZÁVAZNÁ PŘIHLÁŠKA DO SPORTOVNÍHO KLUBU DHK Liberec, z. s. Jméno: Příjmení: Ulice a č.p.: Obec: Rodné číslo: Email: PSČ: Statut člena: Číslo dresu: Telefon: Podáním této přihlášky se závazně přihlašuji do DHK Liberec, z. s. Jako člen klubu se zavazuji plnit své povinnosti uvedené ve stanovách a dalších dokumentech schválených členskou schůzí, zejména řádně a včas platit členské příspěvky ve stanovené výši. Ve smyslu znění zákona č.101/2000 Sb. souhlasím a zplnomocňuji vedení DHK Liberec, z. s. ke zpracování a evidenci osobních údajů pro potřebu klubu. Zároveň souhlasím s použitím materiálů (fotografie, rozhovory, apod.) pro potřeby mediální či jiné propagace a prezentace sportovního klubu. V dne 201. Kontakt na sportovní klub: DHK Liberec, z. s. podpis hráče Sekretář klubu Nikola Křečková Dr. Milady Horákové 14 460 06, Liberec mail: DHKLbc@seznam.cz

Příloha č. 7: Zápis z jednání členské schůze Zdroj: www.astmalek.cz Zápis z první členské schůze DHK Liberec, z. s. I. Dne se uskutečnila první členská schůze spolku DHK Liberec, z. s. (dále jen "spolek") za účasti osob, které jsou připojeny na soupise členů II. Programem jednání členské schůze jsou tyto body: a) zpráva přípravného výboru spolku o jeho dosavadní činnosti b) seznam zakládajících členů spolku c) volba osob do jednotlivých orgánů III. a) Na začátku členské schůze seznámili členové přípravného výboru, přítomné s důvody vzniku a hlavními cíli činnosti organizace a s prozatímní činností přípravného výboru. b) Přítomní poté vyslovili svůj souhlas s hlavními cíli spolku, uvedených ve stanovách a dali najevo vůli stát se členy spolku. Jako doklad o této skutečnosti byl vyhotoven soupis zakládajících členů spolku, který spolu s podpisy zakládajících členů tvoří součást tohoto zápisu. c) Ve smyslu Čl. IX odst. 2 stanov spolku byla zvolena, všemi hlasy přítomných členů, do funkce statutárního orgánu předsedkyně: Tereza Kuhnová, r. č. 915702/2721 Ve smyslu Čl. X odst. 2 stanov spolku byla zvolena, všemi hlasy přítomných členů, do funkce hospodáře: Lenka Kudrnáčová, r. č. 885201/2323 Ve smyslu Čl. XI odst. 1 stanov spolku byla zvolena, všemi hlasy přítomných členů, do funkce sekretáře: Nikola Křečková, r. č. 9056090065 Zápis pořídila: Lenka Kudrnáčová Ověřila: Tereza Kuhnová Zakládající členové spolku:...... Tereza Kuhnová Jana Šteffanová Nikola Křečková

Příloha č. 8: Přihláška k dobrovolnému členství v ČUS Zdroj: www.cuscz.cz ČESKÁ UNIE SPORTU PŘIHLÁŠKA k dobrovolnému sdružení SK/TJ v České unii sportu ve smyslu směrnice ČUS č. 2/2013 *Přesný název registrovaný u MV ČR (podle platných stanov SK/TJ) Původní název, popř. název TJ, jíž byla původně součástí *Přesná adresa sídla SK/TJ, včetně PSČ Telefon, fax, email *Datum a číslo registrace u MV ČR *IČ Bankovní spojení, číslo bankovního účtu *Adresa pro korespondenci, pokud není shodná s adresou sídla SK/TJ Telefon, fax, email *Jméno a adresa předsedy SK/TJ *Jméno a adresa dalšího statutárního zástupce SK/TJ Jméno a adresa sekretáře SK/TJ Informace o majetkovém vypořádání s původní SK/TJ Členství v jiné střešní spolkové sportovní organizaci (* povinný údaj) Datum Razítko Podpisy dvou funkcionářů SK/TJ

Příloha č. 9: Evidence členů klubu za rok Zdroj: www.cuscz.cz

Příloha č. 10: Přihláška klubu k členství v ČSH Zdroj: www.chf.cz REGISTRACE KLUBU ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6 (Vyplňte čitelně hůlkovým písmem nebo strojem) Přihláška klubu do Českého svazu házené Žádáme o přijetí našeho klubu do Českého svazu házené (dále jen ČSH ) a současně se zavazujeme dodržovat jeho stanovy, další předpisy a rozhodnutí příslušných orgánů ČSH. Přesný a plný oficiální název klubu (musí být v souladu s pozitivní propagací házené a musí obsahovat i název města či obce): Číslo oddílu (přidělené ČSH): (vyplní ČSH) Sídlo klubu, adresa (plné znění včetně PSČ): Adresa (plné znění včetně PSČ) pro zasílání korespondence: E-mailová adresa pro zasílání korespondence: Statutární zástupci klubu (uveďte název funkce, celé jméno a kontaktní údaje): Prohlašujeme, že níže uvedení zástupci klubu jsou jeho statutárními zástupci a jsou oprávněni klub zastupovat. jméno, příjmení, funkce a podpis jméno, příjmení, funkce a podpis datum, razítko klubu datum, razítko klubu

Příloha č. 11: Přihláška k registraci jednotlivce Zdroj: www.chf.cz REGISTRACE JEDNOTLIVCE ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6 Přihláška k registraci jednotlivce (Vyplňte čitelně hůlkovým písmem nebo strojem) Přihláška k registraci člena českého házenkářského svazu Žádám tímto o přijetí do ČSH a současně se zavazuji dodržovat jeho stanovy, další předpisy a rozhodnutí jeho orgánů Tuto žádost podávám v souladu s čl. 10 Registračního řádu ČSH. Jméno: Příjmení: Datum narození: Rodné číslo: Registrační číslo žadatele: (v případě, že již v minulosti bylo přiděleno) Bydliště (ulice/ č.p.): E-mail: (nepovinný údaj) Obec: PSČ: Státní příslušnost: Číslo cestovního dokladu: (u cizích státních příslušníků) Beru na vědomí, že ČSH vede evidenci členů podle zák. č. 101/2000 Sb. Souhlasím s využitím svého rodného čísla pro potřeby vnitřní evidence. Podpis přihlašovaného Podpis zákonného zástupce u dětí do 15 let

Oficiální název klubu: Registrační číslo oddílu přidělené ČSH: Statutární zástupci klubu Jméno a příjmení, funkce: Podpis pověřené osoby datum, razítko klubu

Příloha č. 12: Přihláška DHK Liberec, z. s. do soutěže Zdroj: www.svaz.chf.cz PŘIHLÁŠKA DO SOUTĚŽE ČSH ročník 2014 2015 ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ Zátopkova 100/2, 160 17 Praha 6 (Vyplňte čitelně hůlkovým písmem nebo strojem) V souladu s platným zněním Stanov Českého svazu házené a Soutěžního řádu házené přihlašuje sportovní oddíl, klub ČSH: (přesný název shodný s názvem v platných stanovách subjektu) Přihlašujeme do soutěží Českého svazu házené ročníku 2014 2015 (dlouhodobé + Český pohár) dobrovolně následující družstvo (název družstva - kategorie - - do soutěže) V souladu s ustanovením "Rozpisu soutěží ročníku 2014-15" potvrzujeme, že přihlašujeme pro ročník 2014-2015 do soutěží mládeže družstev dorostu a družstev žactva Bereme na vědomí, že podmínkou pro zařazení do soutěžního ročníku 2014-2015 je zaplacení startovného (SŘH čl. 16) do 31.5.2014. Současně prohlašujeme, že nemáme žádné dluhy vůči ČSH a družstvu vytvoříme ekonomické zabezpečení pro řádné dokončení celého soutěžního ročníku 2014-2015 Startovné uhraďte na: Číslo účtu: 1730408504/0600, var. symbol: 100, specif.symbol: číslo oddílu Potvrzení o zaplacení zašlete spolu s přihláškou na sekretariát ČSH, Zátopkova 100/2, Praha 160 17, 6 nebo e-mailem: souteze.hazena@cstv.cz, Vedení oddílu-klubu potvrzuje, že bude dodržovat všechny platné Legislativní předpisy ČSH, Ekonomickou směrnici a ustanovení Rozpisu soutěží 2014-2015 Razítko klubu čitelně celé jméno a podpis 1. oprávněné osoby Stanislav SVOBODA předseda SK ČSH čitelně celé jméno a podpis 2. oprávněné osoby Ing. Jaroslav Chvalný Prezident Českého svazu házené

Příloha č. 13: Zápasový program Zdroj: Autorka práce vs. Spartak Ústí nad Labem 2.liga žen (5. kolo) Datum utkání: 18. 10. 2014 Místo utkání: Hala TUL Studentská 1402/2 461 17 Liberec 1 Začátek utkání: 14:00 Soupiska DHK Liberec, z.s. Jméno Číslo Post Výška Věk. 1 Brankářka 180 cm 28 let. 3 Křídlo 155 cm 24 let. 5 Křídlo 165 cm 24 let. 6 Křídlo 168 cm 22 let. 7 Spojka 175 cm 19 let. 8 Spojka 169 cm 23 let. 9 Pivotka 165 cm 23 let. 10 Střed 172 cm 23 let. 11 Křídlo 158 cm 18 let. 12 Brankářka 168 cm 20 let. 13 Spojka 166 cm 26 let. 15 Střed 160 cm 25 let. 23 Pivotka 169 cm 22 let Trenérka družstva Tabulka 2. ligy žen Z V R P skóre B 1. DHK Liberec 5 4 1 0 102:67 12 2.Pardubice 5 3 2 0 99:87 11 3.Ústí n. L. 5 3 0 2 86:76 9 4.Turnov 5 2 2 0 80:71 8 5. Milevsko 5 2 2 0 78:70 8 6.Strakonice 5 1 3 1 85:64 5 7. Loko Cheb 5 1 3 1 67:70 5 8. Tachov 5 0 3 2 70:72 3 9. Kobylisy. 5 1 0 4 57:69 3 10. Ledeč n. S. 5 0 2 3 59:49 2 11. S. Vršovice. 5 0 1 4 42:79 1 12. Astra. 5 0 0 5 44:71 0 Příští domácí zápas 1. 11. 2014 14:00 Hala TUL DHK Liberec, z. s. TJ Turnov Sponzoři a partneři klubu Minulé výsledky týmu 4.kolo HC Milevsko DHK Liberec, z. s. 19 : 28 3.kolo DHK Liberec, z. s. Astra Praha 28 : 13 2. kolo Loko Cheb - DHK Liberec, z. s. 25 : 20 1. kolo DHK Liberec, z. s. HC Milevsko 21 : 17