VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Optimalizace daně z příjmů fyzických osob

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Optimalizace daně z příjmů fyzických osob Bakalářská práce Autor: Lenka Hanáková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá analýzou nákladů a optimalizací jejich uplatnění pro konkrétního podnikatele s návazností na vzniklou daňovou povinnost. V teoretické části jsou popsány možnosti podnikání pro jednotlivce, možnosti vedení podnikatelské evidence a finanční zatížení podnikatele. Praktická část je pak orientována na vybraného podnikatele. Jsou zde analyzovány jeho náklady a příjmy. Následuje srovnání možností uplatnění skutečně vynaložených výdajů a uplatnění výdajů paušální metodou. V závěru je vyhodnocení obou variant s ohledem na vzniklou daňovou povinnost. Klíčová slova Daň, daňová evidence, daňová povinnost, finanční zatížení, podnikání, podnikatel, paušální výdaje, skutečné výdaje, společnost s ručením omezeným, účetnictví. Anotation This bachelor work dealing with analysis of costs and optimize their use of the specific businessman in connection with tax liability. The theoretical part are discussed possibilities of business for individuals, possibilities management of business records and financial burden for businessmen. The practical part is focused chosen businessman. There are analyzed his costs and income. The following is a comparison the application of real costs and the application of fixed costs. Finally is the evaluation both variants with a view to tax. Key words tax, taxes records, tax liability, financial burden, business, businessman, fixed costs, real costs, private limited company, accounting records.

Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě při psaní této práce podporovali. Především bych chtěla poděkovat své vedoucí práce, Ing. Ireně Fatrové, která měla se mnou velkou trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům, bratrovi a přátelům.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. května 2013... Podpis

Obsah Úvod... 8 1.1 Podnikání... 10 1.1.1 Cíl podnikání... 10 1.1.2 Kdo je podnikatel... 11 1.1.3 Osoba samostatně výdělečně činná... 12 1.1.4 Společnost s ručením omezeným... 14 1.2 Evidence podnikatelské činnosti... 16 1.2.1 Účetnictví... 17 1.2.2 Daňová evidence... 18 1.3 Daň z příjmů fyzických osob... 20 1.3.1 Poplatníci daně... 20 1.3.2 Předmět daně... 20 1.3.3 Osvobození od daně... 23 1.3.4 Základ daně... 23 1.3.5 Nezdanitelné části základu daně... 24 1.3.6 Slevy na dani... 25 1.3.7 Daňové zvýhodnění... 25 1.4 Sociální pojištění... 26 1.5 Zdravotní pojištění... 28 1.5.1 Plátci zdravotního pojištění... 28 1.5.2 Pojistné na zdravotní pojištění... 29 2 Praktická část... 30 2.1 Analýza výdajů... 32 2.1.1 Analýza příjmů... 35 2.2 Výpočet daně z příjmů... 36 6

2.2.1 Výdaje uplatněné ve skutečné výši... 36 2.2.2 Výdaje uplatněné paušálem... 37 2.3 Daňová povinnost... 38 2.4 Zdravotní a sociální pojištění... 38 2.4.1 Zdravotní pojištění v roce 2012... 38 2.4.2 Sociální pojištění v roce 2012... 39 2.5 Zhodnocení obou variant... 40 2.6 Změny pro rok 2013... 40 2.7 Srovnání daňové povinnosti pro rok 2013... 42 3 Závěr... 44 4 Seznam použité literatury... 46 4.1 Internetové zdroje... 48 5 Seznam tabulek... 50 6 Seznam schémat... 50 7 Přílohy... 51 7

Úvod V dnešní době se asi každý zamýšlí nad svými finančními možnostmi. Není tedy vůbec neobvyklé, že drobní podnikatelé konzultují svou finanční situaci s odborníky a snaží se najít veškeré možné finanční úspory. V České republice dochází každý rok k mnohým změnám v daňovém řádu, ale i v oblastech zdravotního a sociálního pojištění. Tyto oblasti nejvíce ovlivňují podnikání každého podnikatele a zároveň tvoří nejvýznamnější finanční zatížení. Současně si mohou uplatňovat zákonem stanovené daňové úlevy nebo odpočty, které sníží jejich daňovou povinnost. Podnikatel má v rámci plateb sociálního a zdravotního pojištění vyšší platby než člověk, který je zaměstnán hlavním pracovním poměrem, který má nižší sazbu pojistného. Tato práce je určena pro ty, kteří se chtějí dozvědět, jak mohou uplatňovat své výdaje, které vynaloží na dosažení zisku. Zda je pro ně vhodné vést daňovou evidenci, evidenci příjmů či účetnictví a jaká jim vznikne daňová povinnost při jedné či druhé metodě uplatnění výdajů. Ve své bakalářské práci se zabývám mladým podnikatelem, který se rozhodl, že bude podnikat. Do té doby byl zaměstnancem, který pracoval u svého zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr v oblasti stavební projekce, aby získal potřebnou praxi a zkušenosti v této oblasti potřebnou pro osamostatnění se. Bakalářská práce řeší problematiku výdajů a jejich vliv na daňovou povinnost. Podnikatel mi poskytl všechny potřebné podklady, ale nepřál si, aby byl jakkoli jmenován. Je tedy v celé práci uváděn pod fiktivním jménem Jan Novák. Cílem práce je zjistit, jaký vliv na daňovou povinnost má vedení daňové evidence, kde máme možnost uplatnit výdaje dvěma způsoby a zvážit jejich výhody a nevýhody. Práce by zároveň měla naznačit vývoj v roce 2013. Bakalářská práce je rozdělena do teoretické a praktické části. Teoretická část je dále členěna do 3 kapitol. Na úvod jsou objasněny pojmy podnikání v České republice, problematika právní formy pro podnikatele, který podniká individuálně. Jsou zde uvedeny jednotlivé vlivy, které na podnikání přímo působí. Na úvodní část navazuje druhá kapitola, která popisuje způsoby vedení podnikatelské evidence. Poslední, třetí 8

kapitola, pak shrnuje nedůležitější údaje o dani z příjmů fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění Praktická část v úvodu charakterizuje podnikání pana Nováka. Následující kapitola analyzuje jeho výdaje a příjmy, které vznikly během prvního roku podnikání. Na tuto analýzu navazuje kapitola, kde je srovnáno daňové zatížení při uplatnění skutečných výdajů s výdaji uplatněnými paušálem. Závěrečná kapitola pak shrnuje změny pro rok 2013 a jejich vliv na podnikání. Cílem práce je zhodnotit výhody a nevýhody jednotlivých metod uplatňování výdajů a jejich vliv na vzniklou daňovou povinnost. Bakalářská práce vznikla na žádost podnikatele pana Nováka, který chtěl využít možnosti zjistit bližší informace o této problematice. 9

1.1 Podnikání Předtím, než se vůbec člověk rozhodne, zda začne podnikat, musí zvážit mnoho možností. Je zde totiž celá řada pojmů, které si musí objasnit a seznámit se s nimi. Mezi tyto pojmy patří podnikání, podnik a podnikatel. Podnikání je dle 2 obchodního zákoníku definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V živnostenském zákoně pak nalezneme tuto definici: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Vysvětlení důležitých pojmů z těchto definic: - soustavnost činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně, nikoliv příležitostně - samostatnost je-li podnikatel fyzickou osobou, jedná osobně; právnická osoba pak jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu - vlastní jméno právní úkony činí podnikatel fyzická osoba svým jménem a příjmením, právnická osoba jedná pod svým obchodním názvem (obchodní firmou) - vlastní odpovědnost podnikatel (jak fyzická, tak právnická osoba) nese veškeré riziko za své podnikání - dosažení zisku činnost musí být vykonávána se záměrem na dosažení zisku (nemusí ho však dosáhnout) 1.1.1 Cíl podnikání Pro rozhodnutí o podnikání můžeme mít mnoho různých důvodů. Tím základním je naše seberealizace, uspokojování určitých potřeb nebo jiné. Abychom tyto snahy uskutečnili, musíme je nutně promítnout do cílů podnikatelské činnosti. Zisk je považován za ekonomický cíl našeho podnikání a tento cíl je definován konkrétně v obchodním zákoníku. 10

1.1.2 Kdo je podnikatel Podnikatel je definován obchodním zákoníkem 2, odstavec 2 jako: - osoba zapsaná v obchodním rejstříku, - osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, - osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, - osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Dle této definice může být podnikatel jak fyzická tak i právnická osoba. Nejčastější formy podnikání jsou shrnuty v následujícím schématu: FO OSVČ S.R.O. Podnikání PO Obchodní společnosti Družstvo Další formy A.S. V.O.S. K.S. Schéma 1: Formy podnikání v ČR (zdroj: zdroj: Synek, Kyslingerová, 2010) Podnikatel je definován také v nauce o podnikání, kde rozlišujeme primárního a sekundárního podnikatele. Fyzická osoba vystupuje vždy jako primární podnikatel, je vlastníkem podniku a podnik je nástrojem jeho podnikání. Když vlastník pouze spravuje podnik, deleguje jednotlivé podnikatelské role a funkce na podnik, který podniká jako sekundární podnikatel v zájmu primárního podnikatele. Ne všichni vlastníci plní roli a funkci podnikatele, protože někteří vlastní podnik pouze kvůli finančním výnosům nebo z jiných důvodů. Tyto vlastníky nazýváme rentiéry. Ve své bakalářské práci se budu zabývat podnikáním fyzických osob, a proto zde 11

následují informace pouze o formách podnikání vhodných pro FO, tedy o osobě samostatně výdělečně činné a společnosti s ručením omezeným. 1.1.3 Osoba samostatně výdělečně činná Osoba samostatně výdělečně činná, zkráceně OSVČ, je termín používaný v českých zákonech o dani z příjmů, zákonech o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro fyzickou osobu. Tato osoba eviduje příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Typickými představiteli OSVČ jsou živnostníci, samostatní zemědělci, soudní znalci apod. Fyzické osoby, které chtějí podnikat, musí toto činit na základě živnostenského nebo jiného oprávnění. Prvním krokem je zjištění, do které skupiny živností patří činnost, ve které chce potenciální podnikatel podnikat. Dle požadavků na odbornou způsobilost dělíme živnost na: Ohlašovací vznikají a jsou provozovány na základě ohlašování. Jejich osvědčení získáme výpisem z živnostenského rejstříku. Dělíme je na: Řemeslné živnosti získání této živnosti je podmíněno výučním listem, maturitou v oboru, diplomem v oboru, nebo šestiletou praxí v oboru. Příkladem jsou řeznictví, zednictví, klempířství a mnoho dalších. Vázané živnosti u této živnosti musí podnikatel prokázat odbornou způsobilost, která je stanovena přílohou živnostenského zákona. Mezi tyto živnosti patří vedení účetnictví, provádění staveb aj. Volné živnosti zde podnikatel nepotřebuje žádnou odbornou způsobilost. Pro příklad uvádím velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby aj. Koncesované tyto živnosti vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Také tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Mimo odborné způsobilosti musí podnikatel získat i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem mohou být: provozování pohřební služby, taxislužba aj. Další krokem je pak zjištění, zda podnikatel splňuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění, které jsou dány živnostenským zákonem: 12

- všeobecné podmínky: - minimální věk 18 let, - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost - zvláštní podmínky: - odborná a jiná způsobilost, vyžaduje-li to živnost. Výhody a nevýhody Fyzická osoba je především nejjednodušším typem právní formy existující v ČR. Počáteční náklady na založení jsou nízké a živnostník nemá povinnost platit žádný vstupní kapitál. Živnostník jedná samostatně podle svého uvážení. Firma živnostníka bývá většinou malá, a proto má schopnost rychleji se přizpůsobit potřebám zákazníků a změnám na trhu, pokud má dostatečné finanční zdroje. Zároveň má lepší přístup k většímu množství kapitálu, např. při získávání úvěru na vyšší částky, díky tomu, že ručí celým svým majetkem. Vedení administrativy je zjednodušeno možností vést pouze daňovou evidenci, nebo jenom výši daňových příjmů, kvůli tomuto se podnikatele dotýká i mírnější legislativa, než u společností (omezení vyplývají zejména podle Živnostenského zákona). Podnikatel má možnost optimalizace daňové povinnosti díky paušálnímu uplatnění výdajů, rozdělení části na spolupracující osobu či využití daňových úlev a odpočtů. (Synek, Kislingerová 2010) Nevýhodou je pak výše ručení za závazky v podnikání. Podnikatel ručí veškerým svým osobním majetkem. Firma OSVČ pak může být vnímána také jako nevěrohodná a malá firma a zákazník se může z toho důvodu obrátit na obchodní společnost. Dalším negativem pak může být platba sociálního a zdravotního pojištění, která je odváděna ze zisku. 13

1.1.4 Společnost s ručením omezeným Ačkoliv společnost s ručením omezeným (s.r.o.) patří mezi kapitálové obchodní společnosti, je zmíněna v této práci, protože ji může založit i jedna osoba. Společnost s ručením omezeným je od 1. 1. 1992 upravena zákonem č. 513/1992 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů. Jak již bylo zmíněno, s.r.o. patří mezi obchodní společnosti, může být založena 1 až 50 osobami. Tyto osoby jsou nazývány společníky a každý společník musí do společnosti vložit základní kapitál, který musí činit minimálně 200 000 Kč v celkové výši. Minimální vklad 1 společníka je 20 000 Kč. Společníci zároveň mají stanovena pravidla pro figurování v jiných firmách a zákazu konkurence. Společnost vzniká na základě sepsání společenské smlouvy, která je notářsky ověřena. Pokud je vklad do společnosti nepeněžitý (např.: nemovitosti, automobily apod.), musí být ohodnoceny na základě soudního znalce. Společnosti musí splatit veškeré nepeněžité vklady a emisní ážia ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Peněžité vklady musí být zaplaceny ve výši alespoň 30 %. V případě založení společnosti jediným společníkem musí být splaceno 100 % výše vkladu. Výhodou s.r.o. je, že většina rizik přechází na společnost, společníci pak ručí za závazky pouze do výše všech nesplacených vkladů, které jsou zapsány ve společenské smlouvě. Společenská smlouva také upravuje jednotlivé majetkové poměry mezi společníky, tj. podíl na zisku a obchodní podíly. Vlastní kapitál společnosti je upraven v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zahrnuje základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, nedělitelné fondy a ostatní fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období. Kapitálovým fondem je například emisní ážio. Pokud není rezervní fond definován ve společenské smlouvě, musí být vytvořen ve výši 10 % z čistého zisku po zdanění v prvním roce podnikání. Nesmí však tvořit více jak 5 % z hodnoty základního kapitálu. Každý rok je pak třeba odvést alespoň 5 % z čistého zisku či jinou částku určenou dle společenské smlouvy nebo stanov společnosti. Rezervní fond je tvořen pro jediný účel, a to ke krytí případných ztrát společnosti. 14

Jednatelé jsou hlavním orgánem společnosti a mají právo se podílet na vedení firmy, proto zde platí zákaz konkurence. Jednatelem můžou být všichni společníci nebo určení zástupci, kteří byli vybráni Valnou hromadou. Valná hromada je pak nejvyšším orgánem společnosti. Je tvořena společníky a je svolávána nejméně jednou ročně. Rozhoduje pak například o rozdělení zisku, účetní závěrce nebo o změnách stanov společnosti apod. V případě, že společnost vlastní jediný společník, nemusí se svolávat valná hromada, ale stačí Rozhodnutí jediného společníka. Dozorčí rada je dobrovolným orgánem společnosti. Záleží čistě na společnících, zda tento kontrolní orgán vytvoří či nikoliv. 15

1.2 Evidence podnikatelské činnosti Podnikatel může evidovat svou činnost dvěma způsoby. Jednou z těchto možností je vedení účetnictví, tou druhou pak vedení daňové evidence. Základním předpisem upravujícím podvojné účetnictví podnikatelů v České republice je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Daňová evidence je pak upravována zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Účetní jednotky PO FO Se sídlem na území ČR Podnikatelé Ostatní Zahraniční subjekty, které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost dle zvláštních právních předpisů S obratem větším než 25 mil Kč za rok dle zákona o DPH jimž je povinnost vést účetnictví uložena zákonem Pokud jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity je účetí jednotkou pokud se rozhodli vést účetnictví dobrovolně pokud se rozhodli vést účetnictví dobrovolně Schéma 2: Subjekty, které jsou účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví (Sedláček, 2011) Předešlé schéma shrnuje subjekty, které jsou ze zákona povinny vést účetnictví, nebo se tak samy rozhodly učinit. Jedním z rozdílů, které jsou mezi daňovou evidencí a účetnictvím, je způsob zjišťování hospodářského výsledku podnikání. 16

ZJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU Hospodářský výsledek = Daňová evidence Účetnictví Příjmy - Výdaje Výnosy - Náklady Tabulka 1: Zjištění hospodářského výsledku (zdroj: Synek, Kislingerová, 2010) Jak již Tabulka 1 znázorňuje, v daňové evidenci porovnáváme příjmy s vynaloženými výdaji. V účetnictví to jsou výnosy, od kterých odečítáme náklady v prokazatelné výši. 1.2.1 Účetnictví Účetnictví mohou vést jak právnické osoby, tak i fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Účetní jednotkou ve smyslu zákona o účetnictví jsou: - Právnické osoby, které mají sídlo na území ČR - Zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů - Organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu - Fyzické osoby, které splňují kritéria pro vznik účetní jednotky Fyzická osoba se stane účetní jednotkou podle ustanovení 1 odst. 2 zákona o účetnictví (Bošnjakovič 2011): - pokud obrat firmy za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 milionů Kč, - pokud dobrovolně vede účetnictví, - pokud je zapsána v obchodním rejstříku, - anebo pokud splnila další podmínky stanovené zákonem. 17

1.2.2 Daňová evidence Daňová evidence je legislativně upravována dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2004 vstoupila v platnost novela zákona o účetnictví, která uložila účetním jednotkám vést podvojné účetnictví a současně zrušila jednoduché účetnictví. Místo toho byla pro podnikatele zavedena daňová evidence v podobě záznamů pro daňové účely ve smyslu 39 odst. 1 evidence stanovená obecně závaznými právními předpisy zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. (Ptáčková, 2004) Předmět daňové evidence Fyzické osoby musí vést povinně dokumentaci podle toho, jaký druh příjmů získávají a jaké výdaje uplatňují k těmto příjmům: - Záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností (podnikatelé, kteří neuplatňují výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale v paušální výši, stanovené procentem z příjmů dle 7 odst. 9, zákona o daních z příjmů), - Záznamy o příjmech a vynaložených výdajích v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku (pokud se vytváří, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu a mzdové listy, pokud jsou vypláceny mzdy (poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle 9 zákona o daních z příjmů), - Daňovou evidenci ve smyslu 7b zákona o daních z příjmů (fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a uplatňují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení). (Sedláček, 2011) 18

Cíl daňové evidence Daňová evidence slouží ke zjištění základu daně z příjmů. Toto je jejím hlavním cílem, ale pokud je průběžně vedena, má i další užitek, neboť poskytuje informace a přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele. Tím může být využita pro ekonomické rozhodování. Obsah daňové evidence Schéma 3 zaznamenává, jak v daňové evidenci rozdělujeme obchodní majetek, který podnikatel eviduje. Obchodní majetek Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný Dlouhodobý hmotný Dlouhodobý finační Oběžný majetek Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Peněžní prostředky Schéma 3: Struktura majetku podnikatele (zdroj: Ryneš, 2011) 19

1.3 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) je upravena dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. 1.3.1 Poplatníci daně Poplatníci daně jsou vymezení v 2 DZP: - Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci"). - (2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. - (3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky ( 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. - (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. (http://business.center.cz/, 1998-2013) 1.3.2 Předmět daně Předmětem daně jsou dle 3 odst. 1 Zákona o dani z příjmů (Marková 2012, str. 9): a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6), b) příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti ( 7), c) příjmy z kapitálového majetku ( 8), 20

d) příjmy z pronájmu ( 9), e) ostatní příjmy ( 10). Fyzická osoba je povinna do svého daňového základu zahrnout všechny příjmy, které jí vznikly v uplynulém roce, mimo nezahrnované nebo osvobozené příjmy. 21

Postup výpočtu daně z příjmů Dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6 ZDFO) Dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti ( 7 ZDFO) Dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku ( 8 ZDFO) Dílčí základ daně z příjmů z pronájmu ( 9 ZDFO) Dílčí základ daně z ostatních příjmů ( 10 ZDFO) Celkem základ daně - nezdanitelná část základu daně ( 15 ZDFO) - položky odčitatelné od základu daně ( 34 ZDFO) Celkem snížený základ daně (zaokrouhlený na celé 100 Kč dolů) * sazba daně ( 16 ZDFO) Celkem daň - slevy na dani ( 35 ZDFO) Celkem daň po slevě - daňové zvýhodnění na vyživované dítě ( 35 odst. c ZDFO) - uhrazené zálohy na DPFO Doplatek / Přeplatek na DPFO Tabulka 2: Postup výpočtu daně z příjmů fyzických osob (zdroj: Zákon o dani z příjmů, Marková 2012) Fyzická osoba může využít rovněž možnosti optimalizace, což znamená kombinace úpravy svého daňového základu se stanovením, co nejmenší daňové povinnosti např. využitím všech odpočtů, slev na dani, při podnikání úpravou o odpisy nebo rozdělením zisku na spolupracující osobu a další. 22

1.3.3 Osvobození od daně Osvobození od daně nám stanovuje ty příjmy, které nezahrnujeme do základu daně. To znamená, že se z těchto příjmů nevybírá daň. Osvobození těchto příjmů se ovšem váže na různé podmínky. Všechny tyto příjmy jsou vyjmenovány v 4 ZDP. Pro příklad zde uvádím pouze ty nejčastější: - Příjmy z prodeje nemovitostí - jsou nejčastěji osvobozeny od daně, avšak musí splňovat určitá omezení. Tento majetek však nesmí být zařazen do obchodního majetku firmy, osvobození by se pak na něj vztahovala nejméně dva roky po jeho vyřazení z obchodního majetku. - Přijatá náhrada škody - i zde nesmí být poškozený majetek v době vzniklé škody v majetku firmy. - Příjmy z prodeje cenných papírů tyto příjmy jsou osvobozeny, jestliže mezi jejich nabytím a prodejem uplyne doba 6 měsíců. - Dotace, granty a příspěvky z veřejných prostředků a fondů Evropské unie. 1.3.4 Základ daně Základ daně je upravován dle 5 ZDP. Dle tohoto paragrafu je základem daně částka, která součtem dílčích základů daně dle 6 až 10 ZDP. Základ daně je možný zjistit dvěma způsoby: - z účetnictví - z rozdílu příjmů a výdajů (daňové evidence, evidence příjmů) 23

1.3.5 Nezdanitelné části základu daně Tyto části lze odečíst od základu daně, neboť jsou ze zákona nezdanitelné a upravuje je 15 ZDP. Jedná se zejména o: - Dary, které byly poskytnuty pro veřejně prospěšné činnosti. V 15 odst. 1 je přesně definováno, kterým subjektům a v jaké výši je možné dar poskytnout. - Úroky z úvěrů, které jsou použity pro bytové účely - Příspěvky na penzijní připojištění, které si mohou poplatníci odečíst, musejí převyšovat 6 000 Kč za zdaňovací období. O těchto 6 000 Kč musí totiž poplatník snížit částku, kterou za účelem penzijního připojištění zaplatil. Důvodem jsou státní příspěvky, kterými stát podporuje penzijní připojištění. Maximální částka, kterou si poplatník může odečíst je 12 000 Kč. - Pojistné na soukromé životní pojištění může být opět odečteno v maximální výši 12 000 Kč za zdaňovací období, pokud k výplatě pojistného dojde v roce, kdy je poplatníkovi 60 let a zároveň až po 60 měsících od uzavření smlouvy. Další možné odpočty již nejsou tolik běžné, proto je nebudu blíže rozebírat. Jsou to členské příspěvky ( 15 odst. 7) a úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání ( 15 odst. 8). (Vančurová, Láchová, 2012, Marková, 2012) Všechny odpočty, které chceme využít pro snížení základu daně, musejí mít prokázanou výši. Odpočty, které mají charakter výdajů osobní spotřeby, může poplatník uplatnit pouze, pokud je jeho základ daně dost velký, aby je za zdaňovací období mohl zcela využít. (Vančurová, Láchová, 2012) Od těchto odpočtů se odlišuje např. daňová ztráta tím, že nesnižuje základ daně, ale pouze souhrn dílčích základů daně. Daňovou ztrátu může poplatník uplatnit buď za zdaňovací období, kdy byla vyměřena nebo ji přenést do dalších (nejvýše pěti) zdaňovacích období. Uplatněna může být najednou i po částech. (Vančurová, Láchová, 2012) 24

1.3.6 Slevy na dani Slevy na dani slouží ke snížení vypočtené výše daně. Slevy se odečítají přímo od daňové povinnosti. - Slevu na poplatníka může využít každá fyzická osoba, jejíž příjmy podléhají zdanění. Nezáleží na tom, kolik měsíců v roce měl poplatník zdanitelný příjem, výši slevy 24 840,- Kč to neovlivní. - Slevu na manželku (popř. manžela) může poplatník využít tehdy, když spolu žijí ve společné domácnosti a manželka (popř. manžel) nemá za zdaňovací období vlastní příjmy vyšší než 68 000 Kč. Pokud má manželka (popř. manžel) těžké postižení a je držitelkou průkazu ZTP/P, roční sleva (24 840 Kč) se zdvojnásobí. - Slevu na poplatníka s invalidním důchodem uplatňuje fyzická osoba pobírající invalidní důchod. Výše slevy závisí na stupni invalidity. Pro invaliditu I. a II. stupně je výše slevy 2 520,- Kč. U invalidity III. stupně pak odečteme 5 040,- Kč. - Slevu na poplatníka s průkazem ZTP/P uplatňuje fyzická osoba, která vlastní průkaz ZTP/P. - Slevu na studenta uplatňuje poplatník, který studuje nebo se předepsaným výcvikem připravuje na budoucí povolání a nepřesáhl hranici 26 let. Při studiu prezenční formy doktorského studijního programu se hranice posouvá na 28 let. (Macháček, 2012) 1.3.7 Daňové zvýhodnění Pro snížení daně může poplatník využít také daňové zvýhodnění na dítě, které vyživuje a žije s ním v jedné domácnosti. Roční částka tohoto daňového zvýhodnění pro rok 2012 činí 13 404 Kč. Pokud je tato částka vyšší než vypočtená daň, vznikne poplatníkovi daňový bonus. Bonus může být uplatněn, pokud poplatníkův příjem ve zdaňovacím období činil nejméně šestinásobek minimální mzdy a vypočítaný bonus je vyšší než 100 Kč. Zároveň nesmí přesahovat částku 60 300 Kč za rok. (Marková, 2012) Vyživované dítě je takové, které je buď nezletilé, nebo zletilé je, ale nedosáhlo ještě 25

věku 26 let, nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a zároveň soustavně studuje, popř. nemůže studovat z důvodu nemoci nebo úrazu anebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě špatný zdravotní stav. (Marková, 2012) 1.4 Sociální pojištění Sociální pojištění je upravováno zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Sociální zabezpečení v ČR vymezuje dávky sociálního zabezpečení, které poskytuje stát v případech, kdy se občan nemůže, v důsledku určité sociální události uznané státem, účastnit pracovní činnosti, nebo se jí může účastnit jen v omezeném rozsahu. Proto v případě, že odměna či příjem z této činnosti mu nestačí na krytí mimořádných výdajů, bude v této době hmotně zabezpečen. Sociální zabezpečení představuje: - sociální péči, kdy určitá skupina občanů není schopna si zajišťovat prostředky sama a stát přispívá formou dávek a služeb - důchodové zabezpečení řeší zejména záležitosti dlouhodobé, respektive trvalé události(např. invalidita, stáří, ztráta živitele) - nemocenské pojištění, pro které je charakteristické, že řeší především relativně krátkodobé události (pracovní neschopnost, OČR). Pro plnění povinností v oblasti sociálního zabezpečení, musí mít stát příjem, který je specifikován jako pojistné na sociální zabezpečení a které zahrnuje: - pojistné na důchodové pojištění - pojistné na nemocenské pojištění - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (zdroj: Zichová, 2008) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podporuje činnost státu při rozšiřování pracovních příležitostí, zlepšování a prohlubování systému rekvalifikace pracovníků, výplatu podpor v nezaměstnanosti apod. Avšak ne všichni poplatníci platí všechny odvody pojistné: Zaměstnanci a zaměstnavatelé platí všechny tři části pojistného, to znamená pojistné na 26

důchodové pojištění, na nemocenské pojištění i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ale nemocenské pojištění je jejich dobrovolné rozhodnutí. Pojistné na sociální zabezpečení Podíl z měsíčního vyměřovacího základu na: Bez účasti na II. pilíři Zaměstnanec Zaměstnavatel OSVČ S účastí na II. pilíři Bez účasti na II. pilíři S účastí na II. pilíři důchodové pojištění státní politiku zaměstnanosti 6,50% 8,5% 21,5% 0% 0% 1,5% 29,2% 31,2% nemocenské 0% 0% 2,3% 2,3% 2,3% pojištění Tabulka 3: Pojistné na sociální zabezpečení od roku 2013 (zdroj:www.mesec.cz, 1998-2013) V prvním roce podnikání, není z čeho vypočítat vyměřovací základ, z toho důvodu jsou stanoveny minimální výše záloh na sociální pojištění, které je pro OSVČ rozděleno na důchodové a nemocenské pojištění. Minimální zálohy na sociálním pojištění 2011 2012 2013 Záloha na důchodové pojištění 1 807,00 Kč 1 836,00 Kč 1 890,00 Kč Záloha na nemocenské pojištění 92,00 Kč 115,00 Kč 115,00 Kč Tabulka 4: Zálohy na sociální pojištění (zdroj: www.mesec.cz,1998-2013 ) 27

1.5 Zdravotní pojištění V České republice rozlišujeme dva typy zdravotního pojištění a to buď veřejné, nebo komerční. Komerčním pojištěním se tato práce nezabývá. Veřejné zdravotní pojištění je upravováno zákonem č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákonné zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky. Plátce si ho hradí sám, nebo je za něj placeno státem (děti, studenti, důchodci, apod.). Tento systém tak zaručuje nárok na bezplatnou zdravotní péči. 1.5.1 Plátci zdravotního pojištění Plátce vymezuje zákon č.48/1997 Sb. V 4 a plátci jsou: - pojištěnci - zaměstnavatelé - stát (zdroj: Zichová, 2008) Pojištěnec Pojištěncem je každá osoba, která má na území České republiky trvalé bydliště bez ohledu na státní občanství a dále pro osoby, které nemají v ČR trvalé bydliště a jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na území ČR. (zdroj: Zichová, 2008) Zaměstnavatel Za zaměstnavatele se považuje právnická i fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho občana v pracovním nebo obdobném poměru. Podmínkou je, že zaměstnavatel má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. (zdroj: Zichová, 2008) Stát Stát platí pojistné prostřednictvím prostředků státního rozpočtu. Pojistné platí například za: - nezaopatřené děti - důchodce 28

- příjemce rodičovského příspěvku - osoby na mateřské a rodičovské dovolené - osoby ve vazbě nebo výkonu trestu apod. - osoby, které pobírají dávky sociální péče z důvodů sociální potřebnosti atd. 1.5.2 Pojistné na zdravotní pojištění Výše pojistného se vypočítává ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Pojistné se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru. Zaměstnanci je strháváno 4,5 % ze mzdy a zbylých 9 % hradí zaměstnavatel. Pro OSVČ je rozhodným obdobím kalendářní rok. Od roku 2006 je vyměřovacím základem 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji vynaloženými na jejich dosažení a udržení. 29

2 Praktická část Praktická část bakalářské práce se zaměřuje na začínajícího podnikatele v oblasti stavební projekce. Cílem je stanovit optimální uplatňování výdajů podnikatele, fyzické osoby tak, aby vznikla co nejmenší daňová povinnost. Důležitou roli hraje náročnost, i časová, na vedení daňové evidence, popřípadě vedení příjmů. Pan Novák studoval na stavební fakultě a úspěšně ji ukončil před 2,5 roky. Již od střední školy pracoval při studiu na částečný úvazek u stavební firmy a po ukončení fakulty zde nastoupil na plný pracovní poměr. Po 2 letech se rozhodl opustit firmu a podnikat na základě živnostenského listu. Za svou praxi u firmy si vybudoval povědomí o svém jménu a částečně i klientelu. V prosinci 2011 získal živnostenský list a dohled nad ním převzal jeho bývalý zaměstnavatel, který se za něj tímto krokem zaručil. Pan Novák není ženatý, ale má jedno dítě, dceru Janu ve věku 4 let, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Podnikatel se rozhodl podnikat jako OSVČ dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Bošnjakovič 2011). Projektová činnost patří dle tohoto zákona do vázaných živností. Tento druh živnosti je uveden v Příloze č. 2 k tomuto zákonu. Sazba paušálních výdajů je pro tuto skupinu stanovena ve výši 60 % dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 7 odst. 7b). Poté co podnikatel obdržel živnostenský list, šel se zaregistrovat: - na finanční úřad, kde je mu přiděleno DIČ k: - DZP FO - silniční dani - na OSSZ jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), kde mu bude přidělen variabilní symbol pro platbu měsíčních záloh ve výši 1 836,- Kč - na VZP jako OSVČ, kde bude platit pod svým rodným číslem zálohy na zdravotní pojištění ve výši 1697,- Kč měsíčně. 30

OSVČ si pravidelně platí životní pojištění v celkové výši 12 000,- Kč ročně a penzijní připojištění ve výši 8 400,- Kč ročně. Může si tedy v daňovém přiznání odečíst od základu daně 12 000,- Kč za životní pojištění a 2 400,- Kč za penzijní připojištění. 31

2.1 Analýza výdajů Počáteční výdaje Při zahájení činnosti musel podnikatel vynaložit tyto výdaje: Počáteční náklady Živnostenský list 1 000,00 Kč Telefon 1 000,00 Kč Tiskárna 3 000,00 Kč Software 15 000,00 Kč Nábytek 10 000,00 Kč PC 20 000,00 Kč Celkem 50 000,00 Kč Tabulka 5: Počáteční výdaje (zdroj: vlastní zpracování) Největší položkou těchto výdajů byla pořizovací cena notebooku, který pan Novák potřebuje pro vytváření návrhů pro klienta. Dále pak pořizoval software, telefon, tiskárnu a vybavení kanceláře, které se stávalo ze stolu, židlí a reprezentačních křesel. Pravidelné měsíční výdaje Měsíční výdaje 1. Pojištění odpovědnosti 250,00 Kč 2. Reprezentační výdaje 300,00 Kč 3. Vedení daňové evidence 500,00 Kč 4. Školení a vzdělávání 250,00 Kč 5. Telefon - tarif 500,00 Kč 6. Aktualizace softwaru 4 000,00 Kč 7. Režijní materiál 200,00 Kč 8. Tisk 500,00 Kč 9. Cestovné 2 336,00 Kč 10. Nájemné 20 000,00 Kč Celkem 28 836,00 Kč Tabulka 6: Měsíční výdaje podnikatele (zdroj: vlastní zpracování) 1. Pan Novák si platí pojištění odpovědnosti pro případ, kdyby vyprojektoval např. rodinný dům, u kterého by vznikly komplikace (např.: propad podlah, spadlé stěny apod.) na základě jeho chyby v projektu. Toto pojištění kryje tyto případné 32

škody a to do výše 1 000 000,- Kč. 2. Pro lepší zviditelnění si podnikatel nechal vyrobit vizitky, propisky, hrnky a deštníky. Tyto předměty mu byly dodávány v průběhu roku, a proto je rozpočítal do měsíčních výdajů. 3. Dalším měsíčním výdajem je vedení daňové evidence, které si nechává zpracovat externí firmou na základě smlouvy, paušální částkou 500,- Kč. 4. Pan Novák se snaží co nejvíce vzdělávat v oblasti informačních technologií, zejména v nových programech pro rýsování a jejich aktualizací. Z toho důvodu navštěvuje pravidelně kurzy s tímto zaměřením. Zároveň vyhledává kurzy, které informují o novinkách v legislativě stavebnictví. 5. Pro podnikání je důležité i mobilní spojení s klienty. Pro své volání využívá služeb mobilního operátora, který mu nabídl výhodný měsíční tarif ve výši 500,- Kč. 6. Další položkou jsou aktualizace softwaru, které podnikatel v podnikání používá. Za jejich měsíční aktualizaci zaplatí 4 000,- Kč. 7. Režijní materiál je dalším výdajem, mezi ně patří zejména kancelářské potřeby a tonery do tiskárny. Pro drobný tisk používá svou tiskárnu, kterou si pořídil již dříve pro svou osobní potřebu. 8. Projektová činnost vyžaduje tisk výkresů půdorysů větších rozměrů. Pan Novák má sice svou tiskárnu, ta ale poskytuje tisk pouze ve formátu A4. Proto si nechává tyto výkresy tisknout u jiné firmy, která má stanovený sazebník pro černobílý a barevný tisk. S podnikatelem jsou domluveni, že své závazky uhradí vždy poslední pracovní den v měsíci. Tyto výdaje se příliš neliší a jsou každý měsíc přibližně stejné a pro větší přehlednost jsou v Tabulce 7 zprůměrované. Měsíční tisk Tisk Cena za kus Počet Ks Cena celkem barevný 5,- Kč A3 20 Ks 100,00 Kč černobílý 2,- Kč A3 200 Ks 400,00 Kč Náklady na tisk celkem 220 Ks 500,00 Kč Tabulka 7: Tisk materiálů (zdroj: vlastní zpracování) 33

9. Podnikatel musí jezdit na jednání s klienty i mimo kancelář, případně jezdí na různá výběrová řízení. V tomto případě použije svůj osobní automobil, který nemá v obchodním majetku podnikání. Podnikatel proto vede knihu jízd, kde zaznamenává tyto cesty. K tomuto účelu využívá osobní automobil značky Škoda Octavia Combi, SPZ je z osobního důvodu neuvedena. V technickém průkazu je uvedena spotřeba ve městě 7,7 litru, mimo město 4,9 a kombinovaná spotřeba 5,9 litru na 100 Km. Osobní automobil má naftový motor se zdvihovým objemem 1896 ccm 3. V průměru ujede podnikatel 400 km měsíčně. Sazba náhrady za 1 km jízdy je 3,70 Kč. Průměrná cena nafty je 34,70 Kč za 1 litr. Průměrná spotřeba automobilu je 6,17 litru. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty se rovná 34,7 Kč * 6,17 litru * (400/100), což je 856,- Kč. Náhrada za používání motorového vozidla je 3,70 Kč * 400 Km, to se rovná 1 480,- Kč. Celkem podnikatel uhradil 2 336,- Kč měsíčně na cestovném. Také platí silniční daň dle 151 a násl. zákoníku práce. Daň se vypočítává ze zdvihového objemu motoru, proto je daň stanovena u tohoto typu vozidla na 3 000,- Kč. 10. Podnikatel provozuje svoji činnost v pronajaté kanceláři v centru města, kvůli dopravní dostupnosti. Stávající klienti tak nemají problém při osobních konzultacích a nová klientela snadno kancelář najde. Pronájem kancelářských prostor Plocha Sazba za m 2 Měsíčně Ročně 10 m 2 2 000,00 Kč 20 000,00 Kč 240 000,00 Kč Tabulka 8: Nájemné (zdroj: vlastní zpracování) 34

Celkové roční výdaje Tabulka 9 nabízí celkový přehled ročních výdajů. Také ukazuje, které výdaje jsou daňově uznatelné a které daňově uznatelné nejsou. Výdaje Uznatelné / Neuznatelné Počáteční výdaje 50 000,00 Kč Uznatelné Pojištění odpovědnosti 3 000,00 Kč Uznatelné Reprezentační výdaje 3 600,00 Kč Uznatelné Vedení daňové evidence 6 000,00 Kč Uznatelné Školení a vzdělávání 3 000,00 Kč Uznatelné Telefon 6 000,00 Kč Uznatelné Aktualizace softwaru 48 000,00 Kč Uznatelné Režijní materiál 2 400,00 Kč Uznatelné Tisk 6 000,00 Kč Uznatelné Cestovné 28 032,00 Kč Uznatelné Nájemné 240 000,00 Kč Uznatelné Zdravotní poj. 2012 20 364,00 Kč Neuznatelné Sociální poj. 2012 22 032,00 Kč Neuznatelné Celkem uznatelné 396 032,00 Kč Celkem neuznatelné 42 396,00 Kč Tabulka 9: Roční výdaje (zdroj: vlastní zpracování) 2.1.1 Analýza příjmů Příjmem pana Nováka je příjem z projekční činnosti. Projekční činnost zahrnuje konzultace s klientem, který zde sděluje své vize, návštěvy míst realizace stavby a v některých případech i vyřízení potřebných povolení pro stavbu. Klientem jsou mnohdy i veřejné instituce, např. statutární město Jihlava, které vypisují veřejné zakázky, ale většinou je klientela tvořena soukromými osobami. Průměrná hodinová sazba se v kraji Vysočina pohybuje okolo 420,- Kč, tuto částku si účtuje i tento podnikatel. Příjmy podnikatele za rok 2012 činily 846 720,- Kč. 35

2.2 Výpočet daně z příjmů 2.2.1 Výdaje uplatněné ve skutečné výši Výpočet daňové povinnosti vychází z výše uvedených skutečností a pro přehlednost je znázorněn v následující tabulce: Výpočet daňové povinnosti Příjmy dle 7 846 720,00 Kč Výdaje 396 032,00 Kč Celkem základ daně 450 688,00 Kč - nezdanitelná část základu daně 15 odst. 5 12 000,00 Kč - nezdanitelná část základu daně 15 odst. 6 2 400,00 Kč Celkem snížený základ daně 436 288,00 Kč Snížený základ daně zaokrouhlený na 100 dolů 436 200,00 Kč sazba daně 15% Celkem daň 65 430,00 Kč slevy na dani 24 840,00 Kč Celkem daň po slevě 40 590,00 Kč Daňové zvýhodnění na 1 vyživované dítě 13 404,00 Kč Daň po uplatnění slevy dle 35c 27 186,00 Kč uhrazené zálohy na daň - Kč Doplatek / přeplatek na dani 27 186,00 Kč Tabulka 10: Výpočet daňové povinnosti výdaje ve skutečné výši (zdroj: vlastní zpracování) Z Tabulky 10 můžeme vyčíst, že panu Novákovi vznikla v roce 2012 daňová povinnost ve výši 27 186,- Kč. Daňové přiznání k DZP musí podnikatel podat do 2. 4. 2013. Splatnost daně je ve lhůtě podání daňového přiznání. 36

2.2.2 Výdaje uplatněné paušálem Dle 7, odst. 7, zákona o DZP, pokud podnikatel neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v 11 nebo 12, ve výši 60 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou příjmů ze živností řemeslných. (Marková, 2012) Pro zjištění daňové povinnosti je pro nás rozhodující dílčí základ daně. Stejně jako u výdajů ve skutečné výši, si pan Novák může uplatnit odčitatelné položky od základu daně. Odečteme tedy životní pojištění a penzijní pojištění ve výši 12 000,- Kč a 2 400,- Kč. Výpočet daňové povinnost Příjmy dle 7 Výdaje uplatněné ve výši 60 % Celkem základ daně nezdanitelná část základu daně 15 - ods.5 nezdanitelná část základu daně 15 - odst.6 Celkem snížený základ daně 846 720,00 Kč 508 032,00 Kč 338 688,00 Kč 12 000,00 Kč 2 400,00 Kč 324 288,00 Kč Snížený základ daně zaokrouhlený na 100 dolů 324 200,00 Kč sazba daně 15% Celkem daň 48 630,00 Kč slevy na dani 24 840,00 Kč Celkem daň po slevě 23 790,00 Kč Daňové zvýhodnění na 1 vyživované dítě 13 404,00 Kč Daň po uplatnění slevy dle 35c 10 386,00 Kč uhrazené zálohy na daň - Kč Doplatek / přeplatek na dani 10 386,00 Kč Tabulka 11: Výpočet daňové povinnosti - výdaje uplatněné paušálem (zdroj: vlastní zpracování) Po výpočtu tedy z Tabulky 11 vidíme, že podnikateli vyšel i zde doplatek na dani ve výši 10 386. Stejně jako u výpočtu daňové povinnosti při uplatnění skutečných výdajů, podá podnikatel daňové přiznání do 2. 4. 2013 a zaplatí daň. 37

2.3 Daňová povinnost Následující Tabulka 12 ukazuje, jaká vznikla daňová povinnost při uplatnění skutečných výdajů a výdajů uplatněných paušálem. Jasně říká, že daňová povinnost by byla při uplatnění skutečných výdajů o 16 800,- Kč vyšší než u paušálních výdajů. Daňová povinnost skutečné výdaje výdaje paušálem 27 186,00 Kč 10 386,00 Kč Rozdíl 16 800,00 Kč Tabulka 12: Srovnání daňové povinnosti (zdroj: vlastní zpracování) Pro podnikatele je tedy pochopitelně výhodnější uplatnit si výdaje paušálem. Nejen že mu vznikne výrazně menší daňová povinnost, ale zároveň nemusí své výdaje prokazovat při případné kontrole z finančního úřadu. 2.4 Zdravotní a sociální pojištění Zdravotní a sociální pojištění sice nemá žádný vliv na daňovou povinnost podnikatele, ale tvoří významnou položku pro dokreslení finanční situace podnikatele. Pan Novák platil měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ty platil v minimální výši 1 697,- Kč na zdravotní pojištění a 1 836,- na sociálním pojištění. 2.4.1 Zdravotní pojištění v roce 2012 V Tabulce 13 je znázorněn postup výpočtu zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění 2012 Skutečné výdaje Paušální výdaje Základ daně 450 688,00 Kč 338 688,00 Kč Vypočtený vyměřovací základ (50 % z VH) 225 344,00 Kč 169 344,00 Kč Sazba 13,5% 13,5% Pojistné za rok 2012 30 422,00 Kč 22 862,00 Kč Zaplacené zálohy 20 364,00 Kč 20 364,00 Kč Zbývá doplatit 10 058,00 Kč 2 498,00 Kč Tabulka 13: Výpočet zdravotního pojištění (zdroj: vlastní zpracování) 38

V případě uplatnění výdajů ve skutečné výši by podnikateli vznikla povinnost zaplatit pojistné ve výši 30 422,- Kč a musel by tedy doplatit 10 058,- Kč. Naproti tomu u paušálních výdajů vychází pojistné 22 862,- Kč a vznikne povinnost doplatit 2 498,- Kč. Přehled příjmů a výdajů OSVČ za rok 2012 musí podnikatel dodat příslušné zdravotní pojišťovně do 30. 04. 2012 a zaplatit do osmi dnů od podání přehledu. Na základě předloženého Přehledu příjmů a výdajů OSVČ, vzniká podnikateli povinnost platit v roce 2013 měsíční zálohy v případě výdajů ve skutečné výši 2 536,- Kč a v případě výdajů uplatněných paušálem 1 906,- Kč měsíčně. 2.4.2 Sociální pojištění v roce 2012 Panu Novákovi bylo vypočteno sociální pojištění ze stejného vyměřovacího základu jako pro zdravotní pojištění, což můžeme vidět v Tabulce 14: Sociální pojištění 2012 Skutečný výdaje Paušální výdaje Základ daně 450 688,00 Kč 338 688,00 Kč Vypočtený vyměřovací základ (50 % z VH) 225 344,00 Kč 169 344,00 Kč Sazba 29,2% 29% Pojistné za rok 2012 65 801,00 Kč 49 449,00 Kč Zaplacené zálohy 22 032,00 Kč 22 032,00 Kč Zbývá doplatit 43 769,00 Kč 27 417,00 Kč Tabulka 14: Výpočet sociálního pojištění 2012 (zdroj: vlastní zpracování) Z Tabulky 14 je patrné, že i v tomto případě vznikla vyšší povinnost zaplatit pojistné u skutečných výdajů. Toto pojistné bylo stanoveno na 65 801,- Kč, vznikl tedy doplatek ve výši 43 769,- Kč. U paušálních výdajů bylo pojistné vypočteno na 49 449,- Kč, zbývá doplatit 27 417,- Kč. Přehled příjmů a výdajů OSVČ musí podnikatel podat do 2. 5. 2013. Doplatek na sociálním pojištění doplatí do osmi dnů od podání Přehledu příjmů. Na základě předloženého Přehledu příjmů a výdajů OSVČ za rok 2012, mu vzniká povinnost platit v roce 2013 měsíční zálohy v případě výdajů ve skutečné výši 5 484,- Kč a v případě výdajů uplatněných paušálem 4 121,- Kč měsíčně. 39

2.5 Zhodnocení obou variant Z předcházejících kapitol je naprosto zřejmé, že pro pana Nováka je lepší uplatnit si výdaje paušálem. Rozhodující skutečností bylo, že skutečné výdaje byly o 112 000,- Kč nižší než paušální. Tento rozdíl se pak promítl i do ostatních výpočtů. Skutečné výdaje Paušální výdaje Výdaje 396 032,00 Kč 508 032,00 Kč Základ daně 450 688,00 Kč 338 688,00 Kč Daňová povinnost 27 186,00 Kč 10 386,00 Kč Zdravotní pojištění 30 422,00 Kč 22 862,00 Kč Sociální pojištění 65 801,00 Kč 49 449,00 Kč Celkem 123 409,00 Kč 82 697,00 Kč Tabulka 15: Zhodnocení uplatnění výdajů V Tabulce 14 jsou shrnuty rozdíly mezi skutečnými a paušálními výdaji. Zároveň vidíme, že finanční zatížení při paušálních výdajích je o 40 712,- Kč menší než u skutečných výdajů. Podnikateli se tedy vyplatí využít možnosti uplatnění výdajů paušálem, neboť jsou o značnou část vyšší a tím snižují nejen dílčí základ daně, ale také vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění. 2.6 Legislativní změny pro rok 2013 V roce 2012 došlo k odsouhlasení tzv. stabilizačního balíčku tedy zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů souvisejících se snižováním schodku veřejných rozpočtů. V rámci tohoto balíčku bylo odsouhlaseno zvýšení solidární daně pro fyzické osoby ve výši 7 % t tzv. nadlimitního příjmu. Daň se bude zvyšovat, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tj. příjem hrubý, nikoli superhrubá mzda ) a dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tj. čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb. (http://www.businessinfo.cz, 1997-2013) Od 1. ledna 2013 dojde také k omezení výdajových paušálů DZP. Stávající výše 40

výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 40 %, resp. 30 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 800 tis. Kč u výnosů z autorských práv, resp. 600 tis. Kč u příjmů z pronájmu majetku, který je zařazen do obchodního majetku, (tedy maximálním možným odpočtem rovným 40 %, resp. 30 % z mezního příjmů stanoveného ve výši 2 mil. Kč). (http://www.businessinfo.cz, 1997-2013) V rámci stabilizačního balíčku došlo také ke změně v sazbách cestovních náhrad. Snižuje se náhrada za používání vozidla z 3,70 Kč na 3,60 Kč za kilometr. Zároveň se zvyšuje průměrná cena pohonných hmot o 1 Kč. Průměrná cena za benzin 95 oktanů je 31,10 Kč, za benzin 98 oktanů 38,60 Kč a za naftu 36,50 Kč. Další změnou, která se týká těch, kteří uplatňují své výdaje paušální částkou je, že v daňovém přiznání za rok 2013 si již nebudou moci uplatnit slevu na dítě (13 404,- Kč za rok) a na manžela/manželku bez vlastních příjmů (24 840,- Kč za rok). Přes tyto úpravy zůstává zachována možnost jiných slev, jako na poplatníka v celkové výši 24 840,- Kč, na invaliditu či odpočet úroků z úvěru na bydlení od základu daně. Dochází také ke změně u odpočtu penzijního připojištění. Maximální částka (12 000 Kč), kterou poplatník může ročně odečíst od základu daně, zůstává stejná i v roce 2013. Změna je v tom, že v roce 2013 musí poplatník snížit částku, kterou za účelem penzijního připojištění zaplatil o 12 000 Kč (v roce 2012 to bylo 6 000 Kč). Tedy i minimální částka příspěvků na penzijní připojištění musí být vyšší než 12 000 Kč za rok. (Marková, 2013) 41