ÚČETNICTVÍ A EVIDENCE INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ katedra finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku Eva Brázdová ÚČETNICTVÍ A EVIDENCE INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Strouhal, Ph.D. 2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu. Praha, 15. srpna podpis dimplomantky

3 Obsah Úvod Individuální podnikatel Živnostenské oprávnění Všeobecné podmínky Zvláštní podmínky Řemeslné živnosti Vázané živnosti Volné živnosti Živnosti koncesované Registrace Jednotný registrační formulář Správní poplatky Zápis do živnostenského rejstříku Osvědčení o registraci Založení účtu Registrace plátce DPH Systém sociálního pojištění v ČR Zdravotní pojištění Sociální pojištění Možnost volby vedení daňové evidence a účetnictví Vedení účetnictví Uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů Vedení daňové evidence Doklady používané v daňové evidenci Účetní doklady Doklady dle zákona o DPH Archivace dokladů Daňová evidence Evidence příjmů a výdajů Evidence majetku a závazků Evidence dlouhodobého majetku Evidence najatého majetku Evidence zásob Evidence krátkodobého finančního majetku Evidence pohledávek a závazků Evidence DPH Mzdová evidence Evidence rezerv

4 6.3 Uzavření daňové evidence Automobil v podnikání Výdaje na automobil Silniční daň Zdanění příjmů individuálního podnikatele Základ daně Odčitatelné položky Sazba daně Slevy na dani Zálohy na daň Daňové přiznání Přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu Přehled pro OSSZ Přehled pro zdravotní pojišťovnu Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Přechod z daňové evidence na vedení účetnictví Přechod z daňové evidence na výdaje uplatněné paušální částkou z dosažených příjmů Praktická část Zadání Daňová evidence Evidence příjmů a výdajů Evidence majetku Evidence DPH Uzavření daňové evidence Inventura krátkodobého finančního majetku Inventura závazků a pohledávek Inventura dlouhodobého hmotného majetku Daňová přiznání a přehledy Silniční daň Daň z příjmů Přehled na OSSZ Přehled na zdravotní pojišťovnu Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam příloh

5 Úvod Podnikat v dnešní době není jednoduché. Lidé si myslí, že si řeknou, začnu podnikat a ono to půjde jen tak snadno. Pokud se člověk rozhodne pro podnikatelskou činnost, je s tímto procesem spojena spousta registrací a z nich plynoucích povinností. Když už budoucí podnikatel tyto všechny registrace absolvuje, čeká ho další úkol, a to každoroční vedení evidence. Ve své práci bych se chtěla zaměřit na to, co musí podnikatel realizovat ještě před samotným podnikáním a co v průběhu podnikání. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. První část, věnovaná teorii, se zabývá činnostmi, které jsou důležité pro to, aby mohl budoucí podnikatel začít podnikat, a které musí uskutečňovat během podnikání. Je zde vymezen pojem individuálního podnikatele, který je definován více právními předpisy. Pozornost je věnována živnostenskému oprávnění, druhům živností, jaké musí podnikatel splňovat podmínky, aby získal živnostenské oprávnění. Se získáním živnostenského oprávnění je spojena povinnost registrovat se u příslušných správních úřadů. Pokud podnikatel získá oprávnění podnikat, je s tím spojena povinnost vést účetnictví, popřípadě jinou evidenci. Ve své diplomové práci bych se chtěla zaměřit spíše na vedení daňové evidence. S podvojným účetnictvím se lze setkat na středních i vysokých školách v rámci povinných předmětů, proto se domnívám, že tato problematika je všem dosti známá. Ovšem o daňové evidenci se dozvídáme pouze okrajově, abychom věděli, co to je, když nám někdo řekne, že vede daňovou evidenci popřípadě, že uplatňuje výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Proto bych se chtěla zaměřit více na problematiku daňové evidence, jaké předpisy upravují daňovou evidenci a co všechno musíme evidovat a jak. Předpisy vymezují podnikatele, kteří musí vést povinně účetnictví. V případě, že podnikatel do této kategorie nespadá, nabízí se mu další možnosti evidence, které vedou k zjištění základu daně. Stejně jako v účetnictví, tak i v daňové evidenci, musí podnikatel používat pro evidenci doklady

6 Nejrozsáhlejší kapitola je věnována daňové evidenci, je zde vymezen pojem daňové evidence podle příslušné právní normy a jakým způsobem podnikatel daňovou evidenci může vést. Důležité je uzavření daňové evidence na konci roku, kdy na základě celoroční evidence podnikatel zjistí svůj základ daně, ze kterého si pak následně vypočte daň z příjmů. Jelikož téměř každý podnikatel ke svému podnikání používá osobní automobil, je jedna kapitola věnována právě této problematice. Jaké si může podnikatel uplatnit výdaje spojené s provozem automobilu, jaká je výše náhrad a kde je nalezneme. Pozornost je věnována i silniční dani. Smyslem vedení účetnictví a daňové evidence je zjistit základ daně pro výpočet daně z příjmů, v našem případě fyzických osob. Proto je další kapitola zaměřena na zdanění příjmů individuálního podnikatele. Jaká právní norma upravuje zdanění příjmů, jak zjistíme základ daně, které položky si od základu daně můžeme odečíst a do jaké výše, jaké lze uplatnit slevy na dani a další informace, které podnikatel potřebuje znát pro vyplnění daňového přiznání. S vyplňováním daňového přiznání souvisí také přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. V praxi se může ojediněle vyskytnout případ, že podnikatel přejde z vedení daňové evidence na účetnictví nebo naopak, popřípadě z vedení daňové evidence na výdaje uplatněné paušální částkou z dosažených příjmů. Podnikatel se tak může rozhodnout dobrovolně nebo mu to určí příslušný právní předpis. V desáté kapitole se podíváme, jak takový přechod z jedné evidence do druhé vypadá. Praktická část je věnována příkladu vedení daňové evidence individuálního podnikatele. Jak podnikatel eviduje svůj majetek a závazky, a jak data z této evidence využívá pro sestavování daňových přiznání a přehledů. Porovnám daňovou evidenci s možností uplatňování výdajů paušální částkou z příjmů a uvidíme, co bude pro podnikatele výhodnější

7 1 Individuální podnikatel Pojem podnikání a podnikatel definuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen OZ ) v 2. Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatel je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatele dále definuje i zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen ZDP ). Tento zákon rozděluje příjmy fyzických osob do několika skupin. Stěžejní pro tuto práci jsou příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání podle 7 odst. 1 ZDP jsou: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živností, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních přepisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle 7 odst. 2 ZDP: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského - 3 -

8 zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu - 4 -

9 2 Živnostenské oprávnění Zda podnikatel bude podnikat na základě živnostenského oprávnění či jiného předpisu, zjistí podle toho, jakou činnost hodlá vykonávat. Většinou se jedná o živnosti, které jsou upraveny zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen živnostenský zákon ). V tomto zákoně nalezneme živnosti, jejich druhy a podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Zákon definuje, co není živností, tedy kdy pro danou činnost nepotřebujeme živnostenské oprávnění. Jedná se především o tyto činnosti: - zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, - činnosti autorů, - nezávislá povolání, která nejsou živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, - činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, ke kterým je většinou třeba státní zkouška (advokáti, soudní exekutoři, daňoví poradci, tlumočníci, znalci.). Živnostenský zákon člení živnosti na živnosti ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací se dále člení na řemeslné, vázané a volné. Pro získání kterékoliv živnosti je potřeba splnit všeobecné podmínky. Dále jednotlivé živnosti vyžadují zvláštní podmínky provozování živnosti. Živnosti Ohlašovací Koncesované řemeslné vázané volné 2.1 Všeobecné podmínky Všeobecné podmínky platí jak pro živnosti ohlašovací, tak pro živnosti koncesované. Živnostenský zákon přesně stanovuje všeobecné podmínky. Jsou jimi: a.) dosažení věku 18 let, b.) způsobilost k právním úkonům, c.) bezúhonnost

10 2.2 Zvláštní podmínky Zvláštními podmínkami provozování živnosti se rozumí odborná nebo jiná způsobilost, pokud to živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. 2.3 Řemeslné živnosti Co je řemeslnou živností, nalezneme v příloze č. 1 živnostenského zákona, kde jsou vymezeny všechny činnosti spadající pod živnosti řemeslné. Musí být prokázána odborná způsobilost, a to dokladem o: a.) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, b.) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, nebo s předměty odborné přípravy v příslušném oboru, c.) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání, d.) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů, nebo e.) uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, f.) ověření nebo uznání dosažené úplné kvalifikace pro příslušný obor na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tyto doklady, prokazující odbornou způsobilost, mohou být nahrazeny doklady o: a.) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, b.) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, c.) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, d.) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů, e.) řádném ukončení rekvalifikace pro příslušnou pracovní činnost, vydaným zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru, nebo f.) vykonání šestileté praxe v oboru

11 2.4 Vázané živnosti Živnosti vázané jsou vedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona. V příloze je stanovená odborná způsobilost nebo je zde uvedeno, které zvláštní právní předpisy jí upravují. Mezi vázané živnosti můžeme zařadit například činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Požaduje se vysokoškolské vzdělání a tři roky praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání a pět let praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a pět let praxe v oboru, nebo osvědčení o rekvalifikaci a pět let praxe v oboru. 2.5 Volné živnosti Živnosti volné nevyžadují odbornou ani jinou způsobilost. K získání živnostenského oprávnění musí být splněny všeobecné podmínky. Obory, náležící do volných živností, jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. Jsou jimi například fotografické služby, výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků. 2.6 Živnosti koncesované Koncesované živnosti nalezneme v příloze č. 3 živnostenského zákona. Odborná způsobilost je upravená v příloze nebo zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze. Koncesovanou živností může být například provozování cestovní kanceláře, služby soukromých detektivů aj

12 3 Registrace Ohlásit živnost může podnikatel osobně u obecního živnostenské úřadu, kde je zřízeno centrální registrační místo nebo ohlášení může zaslat poštou či elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem nebo do datové schránky tohoto úřadu). Žádost lze podat i osobně prostřednictvím kontaktního místa veřejné zprávy (Czech POINT). Při ohlášení živnosti předkládá podnikatel živnostenskému úřadu následující doklady (předpokládáme, že se jedná o českou fyzickou osobu): - vyplněné ohlášení živnosti, - prohlášení odpovědného zástupce (je-li ustanoven), že souhlasí s ustanovením do funkce, podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem, - doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele, popř. jeho odpovědnostního zástupce, - doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž fyzická osoba umístila místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele, - doklad o zaplacení správního poplatku. 3.1 Jednotný registrační formulář Od 1. srpna 2008 se na živnostenských úřadech zřídily tzv. Centrální registrační místa (CRM) prostřednictvím nichž můžeme podat oznámení vůči správním úřadům, jako je třeba finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna. Byl vytvořen Jednotný registrační formulář (dále jen JRF ), který umožňuje učinit registrace do následujících evidencí: Ve vztahu k živnostenskému úřadu: - ohlášení živnosti, - žádost o koncesi. Ve vztahu k finančnímu úřadu: - přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob, - přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, - přihláška k dani z nemovitosti, - přihláška k dani silniční, - 8 -

13 - přihláška k registraci pro plátcovy pokladny, - přihláška k registraci stálá provozovna, - přihláška k dani z příjmů jako plátci: daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, zajišťující daň z příjmů. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: - oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ, - přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: - oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti. Ve vztahu k úřadu práce: - hlášení volného pracovního místa. JRF lze získat na živnostenském úřadě, kam ho pak vyplněný také odevzdáme. Tento formulář nahrazuje různé typy formulářů, které podnikatel musel vyplnit a doručit příslušnému úřadu ještě před vstupem do podnikání. JRF tedy usnadňuje podnikateli povinnou registraci, stačí vyplnit jeden formulář a centrální registrační místo ho dále zpracuje. Příklad č. 1 Pan Brázda je vyučen řezníkem a rád by si otevřel vlastní Řeznictví a uzenářství. Ve svém domě si zřídil vlastní provozovnu, kterou hodlá provozovat od Řeznictví a uzenářství spadá do živností řemeslných, proto musí pan Brázda kromě všeobecných podmínek splňovat i podmínky zvláštní. Musí tedy doložit doklad o odborné způsobilosti. Svou odbornou způsobilost doloží originálem výučního listu, popřípadě ověřenou kopií výučního listu. Pro získání živnostenského oprávnění musí vyplnit JRF, prostřednictvím kterého se zároveň zaregistruje u správce daně a učiní oznámení správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně

14 V části A Podnikatel vyplní své osobní údaje, bydliště, místo podnikání, předmět podnikání a provozovnu. Předmětem podnikání je tedy Řeznictví a uzenářství, provozovat živnost chce od , provozování živnosti bude spojeno se vznikem živnostenského oprávnění. V části B Daňová registrace se zaregistruje u místně příslušného finančního úřadu, kde se registruje k dani z příjmů fyzických osob a dani silniční. Dále se v části C a D zaregistruje u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Pan Brázda se rozhodne, že bude zaměstnávat prodavačku, proto vyplní část E, aby na příslušný Úřad práce oznámil volné pracovní místo. Do políčka c) podle KZAM se uvede klasifikace zaměstnání, kterou nalezneme na stránkách Českého statistického úřadu v systematické části, kde jsou jednotlivé profese rozděleny do skupin a číselně označeny. V našem případě hledáme prodavačku potravin, kterou nalezneme ve skupině 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě a podskupina 52 prodavači, manekýni a předváděči zboží, kód pro prodavačku potravin tedy je Jako přílohy musí doložit pro živnostenský úřad výpis z rejstříku trestů, doklad o zaplacení správního poplatku za vydání živnostenského listu a doklad o odborné způsobilosti. JRF pak mohl vypadat v praxi takto viz následující dvě strany 1. 1 formulář byl s ohledem na velikost v originále pro účely této práce upraven

15 ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ FYZICKÁ OSOBA podací razítko a) Titul b) jméno c) příjmení d) titul Bohumil Brázda e) pohlaví 1) f) rodné příjmení g) všechna předchozí příjmení muž Brázda Brázda h) rodinný stav i) místo narození j) okres ženatý Pelhřimov Pelhřimov k) stát l) státní občanství m) datum narození n) rodné číslo ČR ČR /0101 o) identifikační číslo p) obchodní firma (jen u osob zapsaných do obchodního rejstříku) 02 Bydliště a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ Nádražní e) název obce Pelhřimov f) část obce Pelhřimov g) okres Pelhřimov h) stát ČR 03 Místo podnikání a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ Nádražní e) název obce Pelhřimov f) část obce Pelhřimov g) okres Pelhřimov h) stát ČR 04 Pobyt na území ČR (pro zahraniční osoby) 2) a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ e) název obce f) část obce g) okres h) stát 05 Předmět podnikání (u živnosti volné vyznačte čísla oborů činnosti ze seznamu) - ve smyslu 45 resp. 50 živnostenského zákona ohlašuji, respektive žádám o koncesi pro předmět podnikání a) Pořadové číslo 1. Řeznictví a uzenářství b) datum vzniku živnostenského oprávnění c) datum zahájení provozování živnosti d) datum ukončení provozování živnosti 3) 06 Provozovna a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ Nádražní e) název obce Pelhřimov f) část obce Pelhřimov g) okres Pelhřimov h) název provozovny Řeznictví a uzenářství U Brázdů i) umístění provozovny přízemí j) datum zahájení provozování živnosti k) provozovna podléhající kolaudaci ANO l) předměty podnikání provozované v provozovně dle poř.čísla/u živnosti volné číslo oboru 1./ 07 Odpovědný zástupce a) Titul b) jméno c) příjmení d) titul e) státní občanství f) rodné příjmení g) datum narození h) rodné číslo i) místo narození j) okres k) stát l) pohlaví 1) 08 Bydliště odpovědného zástupce a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ e) název obce f) část obce g) okres h) stát 1) vyplní cizí státní příslušník, který nemá přiděleno RČ 3) vyplní se, pokud FO zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou 2) vyplní pouze osoba, která má povolený pobyt *) nehodící se škrtněte

16 09 Pobyt odpovědného zástupce na území ČR (pro zahraniční osoby) a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ e) název obce f) část obce g) okres 10 Datum ustanovení do funkce odpovědného zástupce 11 Ustanovení odpovědného zástupce pro předměty podnikání (pořad. číslo předmětu podnikání) ČÁST B - DAŇOVÁ REGISTRACE - přihlašuji se ve smyslu 33 o správě daní a poplatků k registraci u FÚ v Pelhřimově a) k dani z příjmů fyzických osob X b) k dani z přidané hodnoty (přihláška k DPH) X c) k dani z nemovitosti d) k dani silniční X ode dne e) k dani z příjmů jako plátci f) zastupování v daňových záležitostech: smluvní zástupce NE 1) daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků 2) daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ode dne ode dne 3) zajišťující daň z příjmů ode dne g) čísla účtu u bank, spořitelních a úvěrních družstev, na nichž mám soustředěny prostředky z podnikatelské činnosti Účet v ČR - číslo účtu / směrový (identifikační) kód měna ve které je účet veden vlastníkem účtu je daňový /0100 CZK subjekt ANO Účet vedený v zahraničí - IBAN h) zahraniční daňové identifikační číslo, stát i) právní předchůdce - daňové identifikační číslo ČÁST C - OZNÁMENÍ SPRÁVĚ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ oznamuji ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., následující skutečnosti OSSZ / PSSZ v Pelhřimově a) datum zahájení samostatné výdělečné činnosti b) přihlašuji se k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ od ČÁST D - OZNÁMENÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNĚ oznamuji ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění zahájení výkonu samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně v Pelhřimově a) název zdravotní pojišťovny ZP MV ČR b) druh (kód) ZP 211 c) číslo bankovního účtu / směrový identifikační kód d) výše zálohy / ,--Kč e) datum zahájení samostatné výdělečné činnosti ČÁST E - OZNÁMENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA - oznamuji ve smyslu zákona o zaměstnanosti volné pracovní místo / obsazené pracovní místo *) ÚP v Pelhřimově a) místo výkonu práce b) název profese c) dle KZAM d) vznik/obsazenost *) ke dni Pelhřimov prodavačka e) pracovněprávní vztah na dobu f) pracovní doba g) počet míst h) výše mzdy neurčitou směny ,--Kč i) požadované vzdělání, praxe vyučen j) zveřejňovat NE k) kontaktní osoba na pracovišti l) poznámky, nabízené výhody, speciální požadavky apod. Bohumil Brázda ČÁST F - VYBERTE PROVÁDĚNÉ ÚKONY V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH a) pro živnostenský úřad počet příloh b) pro úřad OSSZ/PSSZ počet příloh c) pro zdravo. pojišťovnu X 3 X 0 X 0 d) pro finanční úřad počet příloh e) pro Úřad práce počet příloh X 0 X 0 ČÁST G - ADRESA DORUČOVÁNÍ a) název ulice b) číslo popisné c) číslo orientační d) PSČ Nádražní e) název obce Pelhřimov f) část obce Pelhřimov g) okres Pelhřimov ČÁST H - DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE a) telefon b) fax c) brazda@seznam.cz jméno ohlašovatele/žadatele příjmení ohlašovatele/žadatele Bohumil Brázda V Pelhřimově dne Bohumil Brázda *) nehodící se škrtněte

17 3.2 Správní poplatky Za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání uhradí podnikatel Kč, při ohlášení další živnosti 500 Kč bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či více živností. Poplatek za přijetí podání kontaktním místem veřejné správy činí 50 Kč. 3.3 Zápis do živnostenského rejstříku Splnil-li podnikatel podmínky stanovené živnostenským zákonem pro ohlášení živnosti, živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Dříve se vydával živnostenský list, dnes už jen výpis ze živnostenského rejstříku. Pokud jsou v ohlášení nesrovnalosti, vyzve živnostenský úřad ohlašovatele ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení ohlášení k odstranění závad. K odstranění závad je stanovena přiměřená lhůta, nejméně však 15 dnů. 3.4 Osvědčení o registraci Prostřednictví JRF se podnikatel zaregistruje u správce daně (finančního úřadu). Ten ověří údaje sdělené daňovým subjektem při registraci. V případě, že jsou údaje správné, přidělí registrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto osvědčení o registraci obsahuje daňové identifikační číslo (DIČ) a vymezí daně, ke kterým je daňový subjekt registrován a od kterého data. DIČ je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech při styku se správcem daně. Daňové identifikační číslo obsahuje kód CZ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, kterým je u fyzických osob zpravidla rodné číslo. 3.5 Založení účtu Podnikatel nemá povinnost si zřizovat bankovní účet, ale v dnešní době se bez něj asi neobejde. Většina transakcí probíhá právě přes bankovní účet. Podnikatel si vyberete bankovní ústav, ve kterém si chce zřídit bankovní účet. K založení bankovního účtu bude potřebovat průkaz totožnosti, doklad opravňující k podnikatelské činnosti, pokud je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, předkládá také výpis z obchodního rejstříku

18 3.6 Registrace plátce DPH Registraci k dani z přidané hodnoty provede podnikatel prostřednictvím JRF. Registrace k DPH je povinná nebo dobrovolná. Povinně se musí registrovat osoby povinné k dani. Tyto osoby jsou vymezeny v 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ). Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. V případě, že se podnikatel rozhodne registrovat dobrovolně, musí prokázat, že je osobou povinnou k dani, že provádí ekonomickou činnost. Ekonomickou činností se rozumí podle 5 odst. 2 ZDPH především činnosti výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a dále i činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů jako nezávislé činnosti, ekonomickou činností je bezpochyby podnikání, ale i další samostatně výdělečné činnosti. Za ekonomickou činnost se považuje i využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Plátce DPH má povinnost podávat daňové přiznání k DPH a to do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, kdy je také splatná vlastní daňová povinnost. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za přecházející kalendářní rok nedosáhl Kč. V případě, že plátce tohoto obratu dosáhl, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Podnikatel, který není zaregistrovaný k DPH, si musí hlídat svůj obrat. Pokud jeho obrat za 12 předcházejících měsíců překročí částku Kč, musí se podnikatel registrovat k DPH. 3.7 Systém sociálního pojištění v ČR Systém sociálního pojištění je v České republice tvořen čtyřmi subsystémy. Těmi jsou veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politika zaměstnanosti. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny účastnit se některých těchto subsystému a platit pojistné do příslušného subsystému

19 Sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální zabezpečení důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění Zdravotní pojištění Podnikatel, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit své zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatně výdělečné činnosti do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Tuto oznamovací povinnost upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Za zahájení výdělečné činnosti se nepovažuje získání živnostenského nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti, nýbrž okamžik, kdy se činnost začne provozovat s cílem mít příjem. Podnikatel předkládá každoročně Přehled o příjmech a výdajích ze samostatně výdělečné činnosti. Pojistné se platí formou záloh a doplatku pojistného. Měsíční zálohy se vypočtou z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je 50 % z rozdílu mezi příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Z takto určeného ročního vyměřovacího základu si vypočteme měsíční vyměřovací základ a z něj 13,5 %, výsledek zaokrouhlíme na celé koruny nahoru. Vyjde nám výše měsíčních záloh. Musíme ovšem brát v úvahu, že existuje minimální i maximální vyměřovací základ a z nich minimální a maximální měsíční záloha

20 Tabulka č. 1: Vyměřovací základ a výše záloh pro rok 2010 Vyměřovací základ Roční vyměřovací základ Měsíční vyměřovací základ Měsíční zálohy Minimální VZ Kč ,50 Kč Kč Maximální VZ Kč Kč Kč Zdroj: Záloha je splatná do osmého dne následujícího měsíce. Minimální vyměřovací základ se nevztahuje na: - osobu s těžkým smyslovým, tělesným nebo mentálním postižením, - osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, - osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo o 2 děti ve věku do 15 let, - osobu, která vedle zaměstnání je OSVČ, - osobu, za kterou je plátcem i stát, pokud tyto skutečnosti trvaly celý kalendářní měsíc Sociální pojištění Sociální pojištění se řídí zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Sociální pojištění zahrnuje důchodové pojištění, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění Povinností osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a každý rok podávat Přehled o příjmech a výdajích. Ne každá OSVČ se musí účastnit důchodového pojištění. Z tohoto hlediska dělíme činnost OSVČ na hlavní a vedlejší. Vykonává-li OSVČ hlavní činnost, musí se vždy účastnit důchodového pojištění, i když dosáhne daňové ztráty. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nemusí být vždy účastny důchodového pojištění, neplatí pojistné. Za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, se považuje OSVČ, která splňuje jednu z těchto podmínek:

21 - měla v předešlém roce zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, - měla nárok na výplatu starobního důchodu, - měla nárok na výplatu plného nebo částečného invalidního důchodu, - vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR nebo civilní službu, - byla nezaopatřeným dítětem, - měla nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, - osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I-IV, pokud je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti. Výkon vedlejší činnosti se posuzuje s přesností na kalendářní měsíce. Pojistné se hradí formou záloh a doplatků. Zálohy se platí za jednotlivé měsíce, vždy od 1. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha platí. Výše záloh závisí na tom, jestli podnikatel vykonává hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost. Pojistné se stanovuje stejně jako u zdravotního pojištění z vyměřovacího základu, který se stanovuje naprosto stejným způsobem. I zde jsou stanoveny minimální a maximální vyměřovací základy a minimální a maximální výše měsíční zálohy na pojistném. Hlavní a vedlejší výdělečná činnost má odlišné vyměřovací základy. Měsíční zálohy jsou ve výši 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu, zaokrouhlené na koruny nahoru. Tabulka č. 2: Minimální vyměřovací základ a výše záloh pro rok 2010 Činnost OSVČ Roční vyměřovací základ Měsíční vyměřovací základ Měsíční zálohy Hlavní činnost Kč Kč Kč Vedlejší činnost Kč Kč 693 Kč Zdroj: Maximální vyměřovací základ pro rok 2010 Roční maximální vyměřovací základ stanovený pro rok 2010 činí Kč, z toho měsíční vyměřovací základ je Kč a měsíční záloha ve výši Kč

22 Nemocenské pojištění Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. OSVČ se sama rozhodne, zda se k tomuto pojištění přihlásí. Z nemocenského pojištění je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Sazba pojistného je 1,4 % z měsíčního základu, ten si OSVČ stanoví sama, minimální výše však je Kč, maximální výše není určena. Výši měsíčního základu může OSVČ měnit, aniž by tuto změnu oznamovala OSSZ. Minimální pojistné tedy činí 56 Kč za měsíc. Pojistné je splatné v následujícím měsíci od 1. do 20. dne a platí se odděleně od záloh na pojistné

23 4 Možnost volby vedení daňové evidence a účetnictví Podnikatel musí vést nějakou evidenci, abychom mohli na konci účetního období zjistit základ daně a z něj vypočítat daň z příjmů. Podnikatel si může buď sám vybrat, zda povede účetnictví, daňovou evidenci či zda bude uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V některých případech ovšem zákon nařizuje podnikateli vést účetnictví. 4.1 Vedení účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví ) stanovuje fyzické osoby, které jsou povinny vést účetnictví, jsou tedy účetními jednotkami. Podle 1 odst. 2 zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami: - fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, - ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, - ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, - ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků toho sdružení je účetní jednotkou, - ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Předmětem účetnictví je účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Vedení účetnictví se řídí zákonem o účetnictví. Podnikatel může vést účetnictví v plném nebo ve zjednodušeném rozsahu

24 Fyzické osoby, které nemají povinnost auditu, nerozhodnou se vést účetnictví v plném rozsahu dobrovolně, případně pokud jim to stanovuje zvláštní předpis, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Které účetní jednotky vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nalezneme v 9 odst. 3, 4, 5 zákona o účetnictví. Zjednodušený rozsah účetnictví Při vedení zjednodušeného účetnictví se vychází ze základních principů podvojného účetnictví. Zjednodušený rozsah umožňuje účetní jednotce účtovat pouze v jedné účetní knize, to znamená, že účetní jednotka může spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. Zjednodušen je i účtový rozvrh, který je omezen pouze na úroveň účtových skupin. Omezené je i používání určitých účetních metod, odpadá například povinnost oceňovat reálnou hodnotou. Ve zjednodušeném rozsahu jsou i účetní výkazy. V záhlaví najdeme údaj, že se jedná o výkazy dle podvojného účetnictví ve zjednodušené formě. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu upravuje zákon o účetnictví v 13a. 4.2 Uplatňování výdajů paušální částkou z dosažených příjmů Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Podnikatel vede pouze evidenci příjmů a pohledávek a odpadá mu povinnost uchovávat doklady za výdaje. V případě, že má podnikatel více druhů příjmů, ke kterým se vztahuje jiné procento paušálních výdajů, je třeba odděleně evidovat jednotlivé příjmy. Pokud je podnikatel plátcem DPH musí vést evidenci DPH a schovávat vydané i přijaté daňové doklady. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje dle 7 odst. 7 ZDP. Částka výdajů určená paušálem zahrnuje veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti

25 Tabulka č. 3: Procentní výše paušálních výdajů Příjmy Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství 80% 80% 80% Živnosti řemeslné 60% 80% 80% Živnosti s výjimkou řemeslných 50% 60% 60% Jiné podnikání podle zvláštních předpisů 40% 60% 40% Zdroj: 7 odst. 7 zákona č. 582/1992 Sb., o daních z příjmů 4.3 Vedení daňové evidence Vedení daňové evidence upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle 7b tohoto zákona má daňová evidence zajišťovat zjištění základu daně z příjmů a obsahovat údaje o: - příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, - majetku a závazcích. Daňovou evidenci vedou podnikatelé, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosažených příjmů

26 5 Doklady používané v daňové evidenci 5.1 Účetní doklady Veškeré transakce musí být prokázány doklady. Účetní doklady upravuje 11 zákona o účetnictví. Podle tohoto ustanovení jsou účetní doklady průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se řídí ZDP, nikoli zákonem o účetnictví. V tomto případě nemusí být daňové doklady stejné jako účetní a naopak. Důležitou roli hraje průkaznost pro případ kontroly správcem daně. Podle 31odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků lze za daňové doklady považovat prostředky, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a které nejsou získány v rozporu s obecně uznávanými právními předpisy. 5.2 Doklady dle zákona o DPH V případě, že je podnikatel plátcem DPH, upravuje daňové doklady ZDPH v 28. Daňovými doklady se rozumí běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis atd. Běžně se setkáme s běžným daňovým dokladem, ten musí mít podle 28 odst. 3 určité náležitosti: a.) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b.) daňové identifikační číslo plátce, které uskutečňuje plnění,

27 c.) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d.) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění plátcem, e.) evidenční číslo daňového dokladu, f.) rozsah a předmět plnění, g.) datum vystavení daňového dokladu, h.) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i.) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j.) základ daně, k.) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení, l.) výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě v haléřích. Za správnost a úplnost běžného daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává. U transakcí, jejichž hodnota je nižší než Kč, se použije zjednodušený daňový doklad. Zjednodušený daňový doklad musí podle 28 odst. 4 obsahovat: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. V tomto případě za správnost a úplnost zjednodušeného daňového dokladu a výpočtu DPH odpovídá kupující. Na zjednodušeném daňovém dokladu je většinou uvedená

28 částka včetně DPH, kupující si tedy musí DPH vypočítat sám. Daň si vypočteme pomocí koeficientu. Rozlišujeme dva typy koeficientu. Koeficient pro základní sazbu daně (20%) a pro sníženou sazbu daně (10 %). Takto vypočtený koeficient zaokrouhlíme na čtyři desetinná místa a vynásobíme jím celkovou částku uvedenou na dokladu (tedy včetně DPH), vyjde nám výše DPH. Cenu bez daně vypočteme, když od celkové ceny odečteme DPH. 5.3 Archivace dokladů Uschovávat daňovou evidenci je poplatník povinen za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně, stanovená ZDP nebo zvláštním právním předpisem. ZDPH ukládá plátci daně z přidané hodnoty povinnost uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ukládá povinnost zaměstnavatelům uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro potřeby důchodového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají

29 6 Daňová evidence Úkolem daňové evidence je evidovat majetek a závazky pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů fyzických osob. Podle 7b ZDP musí daňová evidence obsahovat údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích. Na rozdíl od účetnictví, které je založeno na aktuální bázi, je daňová evidence založena na bázi peněžní. Zákon o daních z příjmů definuje pouze obsah daňové evidence, nikoliv však způsob a formu vedení. V praxi se nejčastěji vychází z jednoduchého účetnictví, které předcházelo daňové evidenci. Daňová evidence by měla zachytit všechen majetek a závazky podnikatele, které ovlivňují základ daně. Majetek podnikatele definuje OZ jako obchodní majetek. Obchodní majetek je majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. 6.1 Evidence příjmů a výdajů Příjmy a výdaje se evidují v peněžním deníku. Z tohoto deníku zjistíme pohyb peněžních prostředků na bankovních účtech a v pokladně a dále dílčí základ daně z příjmů. Je nutné odděleně evidovat příjmy a výdaje, které jsou předmětem daně od příjmů a výdajů, které předmětem daně nejsou. Příjmy a výdaje, které jsou předmětem daňové evidence musí být evidovány v období, s nímž věcně a časově souvisí. Evidence příjmů Podle zákona o daních z příjmů dělíme příjmy na: a.) příjmy peněžní, b.) příjmy nepeněžní, c.) příjmy dosažené směnou. Příjmy je nutno členit podle toho, zda ovlivní základ daně či nikoliv. V evidenci příjmů evidujeme pouze skutečné přítoky peněz, příjem peněžní hotovosti do pokladny nebo připsání peněžních prostředků na bankovní účet. V daňové evidenci jsou evidovány i nepeněžní příjmy, příkladem může být zápočet

30 vzájemných pohledávek a závazků. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v 39 odst. 3 ukládá povinnost podnikateli, který přijímá nebo vydává platby v hotovosti, vést průběžně evidenci těchto plateb. Evidence výdajů Výdaje členíme podobně jako příjmy, a to na výdaje peněžní a nepeněžní. Definici výdajů nalezneme v ZDP. Výdaje (náklady) jsou vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Peněžitým výdajem je odtok peněž z pokladny či z bankovního účtu. Nepeněžní výdaje jsou takové výdaje (náklady), které snižují základ daně. Patří mezi ně například odpisy dlouhodobého majetku, tvorby rezerv atd. Podnikatel musí věnovat důkladnou pozornost rozlišování výdajů na daňově uznatelné a daňové neuznatelné. Které výdaje jsou daňově uznatelné, nalezneme v 24 zákona o daních z příjmů. V 25 tohoto zákona jsou uvedeny výdaje, které nelze daňově uznat. Peněžní deník Příjmy a výdaje se evidují v peněžním deníku. Do deníku se zapisuje chronologicky podle jednotlivých daňových dokladů. Jak by měl peněžní deník vypadat, není nikde vymezeno, záleží tedy na podnikateli, jakou formou a v jakém členění ho povede. Základní struktura peněžního deníku by měla umožnit 2 : - zjištění pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech a v hotovosti, - zjištění dílčího základu daně z příjmů (z nepeněžních operací). Z peněžního deníku zjistíme dílčí základ daně z příjmů fyzických osob, a to tak, že si vyčíslíme rozdíl mezi příjmy a výdaji zahrnutými do základu daně. Obrázek č. 1: Peněžní deník Datum Doklad Popis případu Hotovost a ceniny Banka Platby s vlivem na zisk Platby bez vlivu na zisk 2 Cardová, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR,

31 Datumem rozumíme den uskutečnění daňově účinné transakce, nebo-li den, ve kterém došlo k prodeji za hotové, inkasu pohledávky atd. Do políčka doklad vyplníme název dokladu, který vymezuje danou transakci, např. PPD1 (příjmový pokladní doklad číslo 1), VBU5 (výpis z bankovního účtu číslo 5) atd. Jako název transakce se uvádí stručný a výstižný název daňově účinné transakce. Ve sloupci hotovost a ceniny zachycujeme příjmy a výdaje v hotovosti, čili pohyb pokladny. Do sloupce banka zapisujeme podle výpisu z bankovního účtu, jde o tzv. bezhotovostní platby. Platby s vlivem na zisk jsou takové platby, které jsou podle ZDP zahrnovány do základu daně. Platby bez vlivu na zisk jsou takové platby, které neovlivňují základ daně, tedy jsou daňově neuznatelné. 6.2 Evidence majetku a závazků Většina majetku není zákonem o daních z příjmů definována, zákon se odvolává na účetní předpisy. Definice většinou nalezneme ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. (dále jen vyhláška 500 ) Evidence dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek je vymezen ve vyhlášce 500 v 6 a 9. Charakteristickou vlastností pro dlouhodobý majetek je jeho dlouhodobá životnost (doba použitelnosti je delší než jeden rok). Dlouhodobý majetek se nespotřebovává, pouze opotřebovává. Pořízení dlouhodobého majetku nelze přímo zahrnout do daňových výdajů. Do výdajů se dostává pomocí odpisů. Dlouhodobý majetek zahrnuje: - dlouhodobý nehmotný majetek, - dlouhodobý hmotný majetek, - dlouhodobý finanční majetek. Oceňování dlouhodobého majetku Podle 7 b odst. 3 ZDP oceňujeme dlouhodobý majetek: - pořizovací cenou, - vlastními náklady, - cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem

32 Dlouhodobý hmotný majetek se oceňuje podle 29 odst. 1 ZDP, kromě již zmíněných ocenění se oceňuje ještě: - reprodukční pořizovací cenou, - hodnotou nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, - hodnotou technického zhodnocení, - přepočtenou zahraniční cenou. Dlouhodobý nehmotný majetek Charakteristickým rysem nehmotného majetku je, že má dobu použitelnosti delší než jeden rok. Podnikatel si sám stanoví výši ocenění, kdy bude majetek spadat do dlouhodobého nehmotného majetku. Většinou se vychází ze ZDP, kde je stanovena hranice Kč. Nehmotným majetkem mohou být zřizovací výdaje, software, ocenitelná práva atd. V daňové evidenci nehmotný majetek neodepisujeme. Výdaj na pořízení nehmotného majetku je celý zahrnut do základu daně z příjmů. V daňové evidenci není závazně stanovena povinnost evidovat nehmotný majetek. V případě, že podnikatel chce uplatňovat daňové výdaje související s nehmotným majetkem, musí tento nehmotný majetek zahrnout do obchodního majetku, tím mu vzniká povinnost ho evidovat. Nehmotný majetek budeme evidovat na evidenční kartě. Evidenční karta by měla obsahovat název, číslo, datum zařazení, datum vyřazení a pořizovací cenu. Dlouhodobý hmotný majetek Majetek rozdělujeme na majetek dlouhodobý a drobný. Drobný majetek je takový majetek, jehož doba použitelnosti je kratší než jeden rok a cena nižší než Kč. Cena drobného majetku se objeví ve výdajích v plné výši. Pro dlouhodobý majetek je charakteristická jeho doba použitelnosti, která je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než Kč. Do této kategorie spadají samostatné movité věci (stroj, počítač), dále budovy, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jiný majetek

33 Majetek se eviduje na evidenčních kartách majetku, každý majetek má svojí evidenční kartu. Podnikatel eviduje majetek, který lze odpisovat, ale i majetek, který odpisovat nelze, s tím rozdílem, že na evidenční kartě nebudou údaje o odpisech. Evidenční karta by měla obsahovat název, popis majetku, jeho číselné označení, datum a způsob jeho pořízení, uvedení do užívání, ocenění, údaje o způsobu daňového odepisování, ročních daňových odpisů za zdaňovací období, datum a způsob vyřazení atd. Obrázek č. 2: Karta hmotného dlouhodobého majetku firma: název: kód: inventární číslo: klasifikace: SKP: datum pořízení: vstupní cena: umístění: datum vyřazení: způsob vyřazení: způsob odpisování: odpisová skupina: Datum Doklad Roční odpisová sazba odepsáno: Odpis v Kč Zůstatková cena v Kč Poznámka Odpisování Hmotný majetek má dlouhodobý charakter, tudíž pořízení majetku nemůžeme evidovat v peněžním deníku. Do peněžního deníku se cena majetku dostává postupně prostřednictvím odpisů. Odpisování se řídí zákonem o daních z příjmů (ZDP). ZDP vymezuje šest odpisových skupin. V příloze ZDP si podnikatel určí do které skupiny spadá jeho majetek. Každá skupina má vymezenou dobu odpisování, která činí minimálně: Tabulka č. 4: Odpisová tabulka Doba Odpisová odpisování v skupina letech Zdroj: 30 odst. 1 ZDP