Úvod do kariérového poradenství

Úvod do kariérového poradenství

Anotace Cílem tohoto modulu je poskytnout čtenářovi základní orientaci v kariérovém poradenství a ve struktuře jeho služeb. Bude seznámen i s činností jednotlivých pracovišť kariérového poradenství a také s činností pracovníků působících v procesu kariérového poradenství na školách. Obsah Anotace... 2 Obsah... 2 Úvod do kariérového poradenství... 3 Náplň a terminologie kariérového poradenství... 3 Služby kariérového poradenství v ČR... 6 Subjekty a profese poskytující KP v rámci resortu MŠMT... 6 Poradenští pracovníci působící přímo na školách v KP:... 8 Školská poradenská zařízení, jejichž činnost navazuje na poradenské služby poskytované ve školách:... 11 Poradenský systém v rámci resortu MPSV Legislativa, práva a služby... 12 Informační zdroje:... 19 2

Úvod do kariérového poradenství Jedná se o vstupní modul, který má poskytnout základní orientaci v kariérovém poradenství a ve struktuře jeho služeb. Náplň a terminologie kariérového poradenství Cílem je přistupovat od začátku ke kariérovému poradenství v jeho komplexním pojetí. Úkoly jsou zaměřené na posouzení vlastních zkušeností a názorů na kariérové poradenství a jejich souvislost s probíranou tématikou. Služby kariérového poradenství v ČR Subjekty a profese poskytující KP Centrální instituce Poradenští pracovníci na školách Další školská poradenská zařízení Poradenství v úřadech práce Úkoly jsou zaměřené na posouzení vhodnosti poradenských zařízení podle konkrétního problému žáka (klienta). Každou z následujících činností si lze představit jako jeden stupínek zvyšující úroveň poradenství pro žáky a studenty při volbě jejich vzdělávací a profesní dráhy: a) rozdat přihlášky ke studiu a následně je vyplněné doručit na příslušné střední školy b) půjčit žákovi informační příručku o středních školách c) prolistovat s žákem informační příručku o středních školách a podle zaměření jeho zájmu najít nějakou školu d) navrhnout žákovi, jaké obory vzdělání odpovídají jeho zájmům a studijním výsledkům, a podle nich najít v některém informačním zdroji vhodnou(é) školu(y) e) probrat s žákem na základě jeho zájmů a studijních výsledků možnosti jeho celkové profesní a vzdělávací orientace, podle toho vytipovat vhodné obory vzdělání a podle nich najít v některém informačním zdroji vhodnou(é) školu(y) f) s využitím vhodného dotazníku (testu) zájmů příp. předpokladů a (nebo) vhodně vedeným poradenským rozhovorem provést celkovou identifikaci žákových zájmů příp. předpokladů, podle toho mu doporučit možnosti jeho celkové profesní a vzdělávací orientace, podle toho vytipovat vhodné obory vzdělání a podle nich najít v některém informačním zdroji vhodnou(é) školu(y) g) s využitím vhodného dotazníku (testu) zájmů příp. předpokladů a (nebo) vhodně vedeným poradenským rozhovorem provést celkovou identifikaci žákových zájmů příp. předpokladů, jeho postojů k volbě povolání, vést ho k přemýšlení o své budoucnosti, o svých hodnotách a prioritách, k uvědomování si podstatných faktorů a kritérií volby profesní a vzdělávací orientace a k postupnému vytyčování vhodných profesních a vzdělávacích variant, završených volbou vhodného oboru vzdělání a školy 3

Úkol: 1. Zhodnoťte své poradenské služby, a posuďte, na kterém stupínku stojíte vy. 2. Pokuste se na základě výše uvedeného seznamu napsat vlastní definici poradenství k volbě vzdělávací a profesní dráhy pro žáky vaší školy. Svůj návrh definice porovnejte s definicí kariérového poradenství, která byla přijatá jako mezinárodní konsensus v rámci OECD Kariérové poradenství je systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům jakéhokoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života. Jsou to mj. aktivity realizované ve školách, které mají pomoci studentům ujasnit si vlastní kariérní cíle a porozumět světu práce. Pod kariérové poradenství zahrnujeme i individuální nebo skupinové poradenství zaměřené na volbu vzdělávací a profesní dráhy, volbu prvního zaměstnání, změnu zaměstnání, návrat do pracovního procesu. Tento komplex představuje služby jak pro jedince, kteří ještě nevstoupili na trh práce, tak pro uchazeče o zaměstnání, kteří si zaměstnání právě hledají, stejně jako pro ty, kteří jsou právě zaměstnáni. Pokud se Vám zdá tato definice dost obecná, máte pravdu. Tato obecnost je však naprosto adekvátní, protože kariérové poradenství v sobě skutečně zahrnuje nesmírně širokou škálu informačních, poradenských, diagnostických, motivačních i vzdělávacích činností, které sledují společný cíl: pomoc při rozhodování a další vzdělávací a profesní dráze. Úkol: Proč myslíte, že se pro tyto služby ve vyspělých zemích ujal pojem kariérové poradenství? a) Protože úspěšná kariéra je symbolem vyspělé kapitalistické společnosti b) Protože všechny profesní a vzdělávací aktivity člověka spoluvytvářejí jeho kariérovou dráhu c) Protože pojem kariéra je pro klienty přitažlivý a více využívají příslušné poradenské služby Správně je odpověď b). V případě odpovědí a nebo c si znovu přečtěte bod g) seznamu stupínků poradenských služeb a definici kariérového poradenství OECD. Potom své původní řešení zkorigujte. V ČR se dosud hojně používaly pojmy poradenství pro volbu povolání, poradenství pro profesní orientaci, profesní poradenství, pracovně-profesní poradenství, poradenství pro volbu vzdělávací dráhy či vzdělávací trasy. Úkol: Jsou podle Vás všechna poradenství jmenovaná ve výše uvedeném odstavci, soudě z jejich názvů, součástí kariérového poradenství? a) Ano. b) S výjimkou poradenství pro profesní orientaci, protože v sobě neobsahuje volbu konkrétního oboru, školy, či povolání c) S výjimkou poradenství pro volbu vzdělávací dráhy či vzdělávací trasy, protože v sobě neobsahuje profesní složku Správně je odpověď a). 4

V případě odpovědí b nebo c si znovu přečtěte bod g) seznamu stupínků poradenských služeb a definici kariérového poradenství OECD. Potom své původní řešení zkorigujte. V resortu školství je terminologie ovlivněná dlouhým obdobím totalitního režimu, kdy škola měla sloužit jako zvlášť významný prvek systému ideologické výchovy mládeže, což vedlo k určitému nadužívání pojmu výchova. To se projevilo mj. v tom, že celý komplex poradenských služeb poskytovaných ve škole, počínaje poradenstvím v oblasti skutečně výchovných problémů, přes poradenství pro např. dyslektiky až po poradenství o výběru střední školy, dostal název výchovné poradenství. Tento pojem se dostal do legislativy a je tam stále. Určité problémy vznikají i s pojmem pedagogicko-psychologické poradenství, který se rovněž odvíjí od institucionálního rámce (pedagogicko-psychologické poradny), a u něhož je nyní některými subjekty vedená snaha, aby se stal zastřešujícím pojmem i pro pojem kariérové poradenství. To je pochopitelně z hlediska obsahu nesprávné, protože kariérové poradenství v sobě zahrnuje také řadu činností souvisejících s obsahem povolání, s trhem práce, s požadavky zaměstnavatelů apod. Navíc pojem kariérové poradenství je jako nosný a zastřešující uplatňován experty OECD i EU. To neznamená, že výchovné nebo pedagogicko-psychologické poradenství je součástí kariérového poradenství. Pravdou je, že každý z těchto druhů poradenství má své cíle a tyto cíle se v mnoha případech překrývají. Pojem kariérové poradenství se ovšem odvíjí od náplně poradenských služeb, zatímco pojmy výchovné poradenství a pedagogicko-psychologické poradenství se odvíjejí od subjektů, které je zajišťují. Všechny tyto pojmy mají své odůvodnění a je třeba je respektovat. 5

Služby kariérového poradenství v ČR Služby kariérového poradenství poskytuje v ČR řada subjektů. Nejvíce je jich v resortu školství a v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Některé z nich mají podobu sítě rozšířené po celé republice, jiné jsou jen jedním pracovištěm. Všechny jsou dobře známé. Na úvod studia je však nutné zmapovat celý komplex subjektů a profesí poskytujících KP. Subjekty a profese poskytující KP v rámci resortu MŠMT o Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), jehož úkolem je všestranně pomáhat rozvoji všeobecného, odborného, uměleckého a jazykového vzdělávání a podporovat školy v oblasti pedagogicko-psychologického, výchovného a kariérového poradenství a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. NÚV vznikl 1. července 2011 sloučením Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP) a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR (IPPP ČR), dne 1. října 2013 se součástí NÚV stalo také Národní informační centrum pro mládež (NICM). Ústav má na starosti tvorbu rámcových vzdělávacích programů a pomáhá školám s vytvářením vlastních vzdělávacích programů i s jejich zaváděním do výuky. Věnuje se nejenom počátečnímu vzdělávání ve školách, ale také dalšímu (celoživotnímu) vzdělávání pro dospělé. Ústav se také zabývá problematikou získávání kvalifikací a jejich uznávání jak v rámci ČR, tak v celoevropském měřítku. NÚV se v rámci oddělení pro analýzy trhu práce a kariérové poradenství zaměřuje i na výzkumnou, metodickou a informační činnost v oblasti kariérového poradenství, metodickou a vzdělávací podporu poradců věnujících se kariérovému poradenství na základních a středních školách. o o Centrum kariérového poradenství je referátem oddělení pro analýzy trhu práce a kariérové poradenství a tvoří tak součást systému celoživotního kariérového poradenství v rezortu školství. Zajišťuje přímé poradenství pro volbu vzdělávací a profesní dráhy, informace o oborech a školách, situaci na trhu práce v oblasti nabídky a poptávky po kvalifikacích, uplatnitelnosti absolventů škol. Centrum je určené pro všechny klienty řešící problém své vzdělávací dráhy. Zejména pak pro klienty, kteří předčasně opustili formální vzdělávání, pro osoby se zdravotním postižením, ze sociálně vyloučených rodin, pro minority, pro rizikové skupiny mladistvých s nízkými studijními aspiracemi a s vysokým rizikem předčasného odchodu ze školy i pro žáky, kteří skutečně vzdělávací systém předčasně opustili. Další významnou rolí Centra je být poradenským a metodickým pracovištěm pro samotné kariérové poradce. Jedním z výstupů v této oblasti je naplňování poradenských a metodických částí nástroje ISA+ na www.infoabsolvent.cz. Sekce pedagogicko-psychologického poradenství se zabývá zejména koordinací systému poradenských služeb ve školství, péči o kvalitu a efektivitu jejich poskytování, prováděním výzkumů, analýz a přípravou koncepcí v této oblasti školského systému, vzděláváním specificky zaměřeným na problematiku poskytování poradenských služeb, tvorbou a zaváděním nových metod psychologické, speciálně pedagogické a pedagogické diagnostiky, přípravou a vydáváním metodických materiálů k poskytování poradenských služeb ve školství. 6

o o o Národní informační centrum pro mládež (NICM) působící v rámci NÚV poskytuje mladým lidem a pracovníkům s mládeží bezplatné informace v oblasti vzdělávání v ČR a zahraničí, cestování, volného času atd. Je zároveň zastřešujícím, metodickým, kontrolním a koordinačním subjektem pro ostatní informační centra pro mládež v České republice. www.nuv.cz www.nicm.cz Dům zahraničních spolupráce (DZS) je příspěvková organizace, zřízená MŠMT a plní úkoly, které plynou ze zajišťování školských, vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva. DZS má na starosti řadu mezinárodních programů a realizuje aktivity vztahující se k oblasti podpory vzdělávání. Služby DZS jsou určeny jak jednotlivcům, studentům, pedagogům, ředitelům všech typů škol a dalším odborníkům, tak organizacím a firmám věnujícím se vzdělávání i orgánům místních samospráv a v neposlední řadě také Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Při DZS působí v rámci Národní agentury pro evropské vzdělávací programy (NAEP) Centrum Euroguidance, které realizuje informační a vzdělávací aktivity pro poradce, zejména v oblasti kariérového poradenství u nás i ve světě. www.dzs.cz www.euroguidance.cz Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ) je resortní vědeckopedagogickou a výzkumnou organizací, jejímž posláním je řešit výzkumné a studijní úkoly zaměřené na rozvoj vysokého školství a mj. se také podílet na fungování systému distančního vzdělávání i na vzdělávací činnosti v této oblasti. Shromažďuje, analyzuje a rozšiřuje základní informace a zkušenosti českých vysokých škol z jejich pedagogické, vědeckovýzkumné a řídící činnosti, spolupůsobí v oblasti výměny informací týkajících se vysokého školství, zejména ve spolupráci se zahraničím. Činnosti Střediska pro ekvivalenci dokladů o vzdělání ENIC / NARIC jsou od 1. 1. 2014 v působnosti odboru vysokých škol (odbor 30) MŠMT. www.csvs.cz 7

Poradenští pracovníci působící přímo na školách v KP: Výchovný poradce Hlavní činnosti VP: Úkolem výchovného poradce v oblasti profesní orientace je péče o zdravý psychický a sociální vývoj žáků na škole. Obsah činnosti výchovného poradce není v současné době na většině škol specificky stanoven. Většina výchovných poradců plní v návaznosti na činnost učitelů (zejména třídních) a ve spolupráci s nimi a s rodiči žáků úkoly pedagogického poradenství v oblasti výchovy, vzdělávání a profesní orientace. Působení výchovného poradce je svým charakterem zaměřeno i do oblasti prevence negativních jevů a školního selhávání. V oblasti volby vzdělávací cesty výchovný poradce poskytuje metodickou pomoc učitelům při zjišťování, sledování a rozvíjení individuálních dispozic žáků, které mohou být významné pro volbu jejich studijní a životní dráhy, a tak umožňovat žákům a jejich rodičům, aby se vyvarovali chybné volby. Ve složitějších případech (např. u žáků zdravotně či sociálně hendikepovaných, u žáků talentovaných, u žáků s výchovnými či výukovými obtížemi apod.) je pak úkolem výchovného poradce zprostředkovávat žákům a jejich rodičům pomoc poradny. Úkolem výchovného poradce v této oblasti je také shromažďovat informace o možnostech dalšího studia a praxe a poskytovat je individuálními i skupinovými formami žákům, jejich rodičům a učitelům školy, na které působí. Jako účinná se přitom jeví spolupráce s kontaktními pracovišti Úřadu práce ČR, které se zabývají poskytováním poradenských služeb v oblasti počátečního vzdělávání. Funkce výchovného poradce je zřizována na všech základních a středních školách. Je-li to účelné, může být na jedné škole ustanoveno i více výchovných poradců. Ustavení poradenských služeb na vyšších odborných školách není zákonem stanoveno. Přesto je i na vyšších odborných školách funkce výchovného poradce zřizována. Výchovný poradce odpovídá za svou činnost řediteli školy, který jej ustanovuje do funkce. Odbornou pomoc mu poskytuje příslušná pedagogickopsychologická poradna. Školní psycholog Hlavní činnosti ŠP: Obsah činnosti školního psychologa se na různých školách liší. Někde je jeho činnost zaměřena výhradně na optimalizaci vzdělávacího procesu z hlediska psychosociálních podmínek života a rozvoje žáků ve škole, tj. především na zlepšování vyučovacích metod, vztahu mezi učiteli a žáky a působení na mentálně hygienickou atmosféru školy. Jinde je činnost školního psychologa více orientována na minimalizaci výchovných a vzdělávacích problémů žáků prostřednictvím individuální pedagogicko-psychologické diagnostické, poradenské a terapeutické péče. Někteří školní psychologové spojují ve své činnosti obě zaměření - jejich činnost tak nahrazuje činnosti požadované školami od psychologů pedagogicko-psychologických poraden. Ve výjimečných případech také vykonává školní psycholog funkci výchovného poradce. 8

Školní psycholog je samostatným pracovníkem školy, resp. školského zařízení. Pokud neplní současně vyučovací povinnost, nemá statut pedagogického pracovníka a je obvykle zaměstnáván ve vedlejším pracovním poměru. Svou činnost vykonává přímo ve škole, resp. ve školském zařízení, a zodpovídá za ni příslušnému řediteli. Hlavními spolupracovníky školního psychologa jsou kromě ředitele školy třídní a ostatní učitelé školy, dále pak pracovníci příslušné poradny, centra, případně střediska. Úkoly školního psychologa může plnit i učitel školy s příslušnou kvalifikací nebo psycholog poradny, navštěvující školu. Školní speciální pedagog Úkolem speciálního pedagoga je výchova a vzdělávání dětí postižených různými nedostatky - tělesnými, smyslovými, duševními, zdravotními nebo poruchami chování. Může pracovat buď přímo jako učitel těchto dětí, nebo se může uplatnit v poradnách pomáhajícím rodičům těchto dětí, ve zdravotních zařízeních pro tyto děti, v rehabilitačních centrech, jejichž úkolem je navrátit děti do běžného života, nebo i v oblasti vědy, výzkumu či metodiky zabývajícími se výchovou a vzděláváním postižených. Specializace ŠSP: Speciální pedagog může být specializován na určitou oblast podle druhu postižení. Těmito oblastmi jsou zejména: psychopedie (výchova a vzdělávání mentálně postižených), somatopedie (výchova a vzdělávání tělesně a zdravotně postižených), tyflopedie (výchova a vzdělávání zrakově postižených), surdopedie (výchova a vzdělávání sluchově postižených), logopedie (výchova a vzdělávání dětí s vadami řeči), integrace postižených dětí mezi děti nepostižené. Další činností může být vzdělávání dětí s vývojovými poruchami učení v matematice, resp. v práci s čísly (tzv. dyskalkulie), ve čtení (dyslexie) a v psaní (dysgrafie). Pracuje-li speciální pedagog jako učitel, jsou jeho hlavními činnostmi jednak činnosti obdobné jako u každého učitele, dále pak činnosti vyplývající ze skutečnosti, že výuka je určena dětem určitým způsobem postiženým, tedy především přizpůsobení metod výuky druhu postižení dětí a používání některých speciálních metod pro kompenzaci příslušného postižení. Školní metodici prevence Jejich úkolem je sledovat ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhovat cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů, informovat pracovníky školy nebo školského zařízení o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo školském zařízení. 9

Vysokoškolské poradny Zákon o vysokých školách č. 111/98 Sb., který mezi dalšími povinnostmi českým vysokým školám ukládá povinnost poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi. Zákon však dále nevymezuje nutný rozsah, formu ani jiné formální náležitosti těchto služeb. Možnost využít poradenských služeb na vysoké škole tak záleží především na tom, zda a v jakém rozsahu jsou tyto služby na škole poskytovány, neboť rozhodnutí, které oblasti poradenských služeb budou zajišťovány a vytvoření potřebných organizačních, materiálních a personálních podmínek pro poskytování těchto služeb, je plně na vůli jednotlivých vysokých škol. Vysokoškolské poradny zajištují: poradenství studijní či studijně orientační pro středoškoláky - uchazeče o vysokoškolské studium, které jim má pomoci při volbě nejvhodnějšího studijního oboru podle jejich osobních zájmů a schopností poradenství studijní či studijně orientační pro studenty všech forem a oborů vysokoškolského studia po jejich vstupu na vysokou školu; seznamuje začínající studenty nejen s nejefektivnějším způsobem studia, ale i s optimální cestou k jejich studijnímu cíli, s metodami, jak si sestavit studijní plán, a pro ty, kteří mají zájem o změnu studijního oboru či jeho kombinaci, o doplňkové studium jiného oboru, individuální studijní program, postgraduální či doktorandské studium psychologické poradenství, které poskytuje studentům v průběhu celého studia psychologickou, sociálně psychologickou event. psychoterapeutickou pomoc při řešení aktuálních problémů a těžkostí studijních, partnerských, interpersonálních, vyplývajících z drogových a jiných závislostí, hraničně neurotických apod. profesní poradenství, které sleduje otázky uplatnění vybraného studijního oboru na trhu práce, radí, jak si projektovat vlastní profesní kariéru, případně i poskytuje konkrétní pomoc při vyhledávání potenciálního zaměstnavatele, event. sleduje i uplatnění absolventů po nástupu do praxe. 10

Školská poradenská zařízení, jejichž činnost navazuje na poradenské služby poskytované ve školách: Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) PPP participují na vzdělávacím procesu dětí a žáků zvláště v těch případech, kdy je vzdělávací proces znesnadněn. Hlavní součástí jejich činnosti je přímá práce s dětmi, žáky a jejich rodiči, a to jak formou individuální péče, tak formou skupinové práce s dětmi a žáky. Kariérové poradenství poskytované PPP vychází z pedagogicko-psychologické diagnostiky schopností, osobnostních charakteristik, zájmů a dalších individuálních předpokladů vhodné vzdělávací a profesní dráhy žáků. Poradny spolupracují především se školami, školskými zařízeními a s orgány státní správy a samosprávy ve školství, dále s poradenskými zařízeními jiných resortů a se zdravotnickými, sociálními aj. institucemi péče o děti a mládež. Poradny zajišťují odbornou psychologickou a speciálně pedagogickou službu dětem a mládeži od 3 nejméně do 19 let, jejich rodičům, učitelům a vychovatelům na všech stupních a typech škol. Těžištěm této služby je psychologická péče, poradenství a odborné konzultace v otázkách osobnostního, vzdělávacího a profesního vývoje dětí a mládeže. Služba poraden je orientována na optimalizaci osobnostního vývoje dítěte a mladého člověka a na pomoc při utváření jeho životní dráhy. Poradny poskytují psychologickou a speciálně pedagogickou (diagnostickou, terapeutickou a psychokorektivní) péči a poradenství zvláště dětem a mládeži s vývojovými a výchovnými problémy a výukovými obtížemi, zajišťují psychologické poradenství při volbě vzdělávací a profesní dráhy a v náročných životních situacích a obdobích. Podílejí se na prevenci delikventního či jinak problémového vývoje dětí a mládeže (organizují a realizují programy primární prevence sociálně patologických jevů, pracují s rizikovými jedinci a s rizikovými skupinami žáků, pomáhají řešit problémy záškoláctví, šikanování, experimentování s návykovými látkami apod.). Poskytují metodickou pomoc výchovným poradcům a dalším učitelům na základních a středních školách a učitelkám v mateřských školách. Speciálně pedagogická centra (SPC) jsou zřizované MŠMT, kraji, obcemi, soukromými nebo církevními subjekty většinou jako organizační součást speciální školy nebo školského zařízení. Cílovou skupinou SPC jsou děti a mládež se zrakovým, sluchovým, tělesným, mentálním nebo kombinovaným postižením a poruchami komunikace, kterým SPC poskytují komplexní poradenské služby včetně kariérového poradenství. Střediska výchovné péče (SVP) jsou zřizované MŠMT jako organizační součást školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy (většinou diagnostických ústavů). SVP poskytují služby kariérového poradenství jako součást preventivně výchovné péče o děti a mládež s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji, pokud u nich nebyla soudem nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Informační centra pro mládež (ICM), jsou místa, která působí při nestátních neziskových organizacích pracujících s dětmi a mládeží nebo při domech dětí a mládeže. Hlavním cílem ICM je poskytovat vyčerpávající informace o vzdělávacích možnostech pro všechny věkové kategorie. Informace jsou poskytovány zdarma, diskrétně a anonymně a podle zásad Evropské charty informací pro mládež. 11

Poradenský systém v rámci resortu MPSV Legislativa, práva a služby Poskytování poradenských služeb v rámci resortu MPSV se řídí Státní politikou zaměstnanosti. Jejím cílem je především: dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách produktivní využití zdrojů pracovních sil zabezpečení práva občanů na zaměstnání Každoročně je přijímaný Národní plán zaměstnanosti, který určuje cíle, priority a reálné kroky politiky zaměstnanosti. Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Role Úřadů práce ČR Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV (www.portal.mpsv.cz)) a Úřad práce ČR. Mezi hlavní činnosti úřadu práce patří zejména: pracovně profesní poradenství směřující k volbě povolání, zaměstnání či vzdělávání i k řešení dalších problémů souvisejících s pracovním procesem, s uplatněním na trhu práce i s nezaměstnaností zprostředkování zaměstnání doporučování a zprostředkování rekvalifikací poradenství a zprostředkování zaměřené na profesní uplatnění v zemích Evropské unie (tzv. systém EURES) vytváření pracovních příležitostí pro občany znevýhodněné na trhu práce vyplácení finančních dávek nezaměstnaným uchazečům o práci kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti průzkumy a analýzy trhu práce spolupráce s různými místními a regionálními partnery (např. školy, zaměstnavatelé, správa sociálního zabezpečení, krajský úřad aj.) Činnost Úřadu práce ČR a jeho služby občanům jsou stanovené zákonem o zaměstnanosti. Každý občan má právo na bezplatné informační a poradenské služby Úřadu práce. Zvláštní statut a z toho vyplývající práva (ale i povinnosti) má uchazeč o zaměstnání. Je to občan, který osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, v jehož správním obvodu má bydliště, a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Má právo na zprostředkování zaměstnání, na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění a na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek. 12

Poradenství pro volbu povolání Úřad práce ČR, zřízený 1. 4. 2011 zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, je organizován do 14 krajských poboček a dále do více než 200 kontaktních pracovišť v jednotlivých regionech České republiky. Některé z těchto kontaktních pracovišť se věnují také poskytování kariérového poradenství, včetně služeb pro školy, žáky a rodiče žáků, souvisejících s volbou vzdělávací a profesní dráhy. Dříve se tato poradenská centra jmenovala Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS), toto označení však již mnohé nepoužívají. Poradenství poskytované kontaktními pracovišti ÚP ČR je určeno všem zájemcům, kteří se rozhodují o své profesní a vzdělávací orientaci, především žákům na konci základní školy. Poradenství nemusí být pouze individuální, ale i skupinové, v němž klienti získávají nejen rady a informace, ale společně jsou navigováni k přemýšlení o své profesní orientaci, o tom, co je pro jejich volbu důležité, jak mají jednotlivé informace hodnotit, jak se podle nich rozhodovat. Na kontaktním pracovišti ÚP ČR je k dispozici mnoho různých informačních zdrojů: Popisy povolání Videoklipy o povoláních Informační příručky o školách a oborech vzdělání Propagační brožury a letáky jednotlivých škol Počítačové programy pro volbu povolání a pro výběr ze vzdělávací nabídky Zprostředkování zaměstnání Občané, kteří přišli o své zaměstnání, kterým hrozí propuštění ze zaměstnání, nebo i čerství absolventi škol, kterým se nedaří najít zaměstnání, mohou využít zprostředkovatelských služeb Úřadu práce ČR. Musí ovšem přitom dodržovat předepsané podmínky. Úřad práce shromažďuje údaje o volných pracovních místech nahlášených zaměstnavateli a při zprostředkování zaměstnání porovnává předpoklady a schopnosti uchazeče o zaměstnání s požadavky zaměstnavatele. Uchazeči o práci zde vyplní dotazník, kde uvedou své osobní údaje, své vzdělání, své poslední zaměstnání, povolání, v němž by chtěli pracovat a další informace o své osobě. Buď je jim ihned nabídnuto vhodné zaměstnání, nebo jsou zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání a musí v naplánovaných termínech na pobočku ÚP ČR docházet a čekat, až se pro ně nějaké vhodné zaměstnání objeví. Vhodným zaměstnáním se rozumí takové, které odpovídá zdravotnímu stavu uchazeče, jeho kvalifikaci, praxi a schopnostem, přihlíží se i k věku uchazeče. Pokud pracovník Úřadu práce pro uchazeče najde vhodná místa, ten dostává při plánovaných návštěvách od zprostředkovatele doporučenky na tyto pozice. Následně je povinen dostavit se k zaměstnavateli a o doporučené pracovní místo se ucházet. Pokud je do zaměstnání přijat, je povinen oznámit tuto skutečnost pobočce Úřadu práce nejpozději do sedmi kalendářních dnů. V případě nepřijetí zapíše zaměstnavatel na doporučenku důvod nepřijetí a uchazeč ji při další návštěvě předloží svému zprostředkovateli zaměstnání. 13

V některých případech může krajská pobočka či kontaktní pracoviště Úřadu práce zprostředkovat setkání zaměstnavatele s uchazeči v prostorách úřadu. Zde zaměstnavatel nabízí uchazečům konkrétní pracovní uplatnění a vybere si z nich své budoucí zaměstnance. 14

Poradenství a zprostředkování pro rekvalifikace Regionální pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce jsou v úzkém kontaktu se vzdělávacími organizacemi, mají přehled o jejich vzdělávací nabídce i o úspěšnosti jejich absolventů při získávání zaměstnání. Současně mají přehled i o poptávce zaměstnavatelů. Pokud má uchazeč o zaměstnání kvalifikaci, se kterou se pro něho obtížně hledá vhodné pracovní místo, může mu být nabídnuto získání nebo doplnění potřebného vzdělání prostřednictvím rekvalifikace, čili kurzu, který mu dá novou profesní kvalifikaci. Tuto službu zajišťují v pobočkách Úřadu práce odborní poradci pro rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy, které Úřad práce realizuje a financuje z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti nebo prostřednictvím projektů evropské unie jsou součástí rekvalifikačních programů, které lze rozdělit do tří skupin na: Profesně orientované, vyvolané regionální potřebností, tedy programy, které obsahují kurzy zaměřené na povolání požadovaná zaměstnavateli na trhu práce v regionu. Adaptační a prohlubovací, zaměřené např. na adaptaci absolventů na trhu práce a prohloubení jejich odborných znalostí v konkrétním povolání. Sociálně adaptační a motivační, zaměřené na adaptaci uchazečů o zaměstnání na současné požadavky trhu práce a jejich motivaci k dalšímu vzdělávání a k aktivnímu přístupu při hledání zaměstnání. 15

Poradenství pro specifické skupiny klientů Jsou občané, kteří mají na trhu práce ztíženou pozici, jsou zde z různých důvodů znevýhodněni. Těm věnuje Úřad práce zvýšenou pozornost. Jedná se zejména o následující skupiny: Absolventi škol Mladiství Ženy po mateřské dovolené Občané se změněnou pracovní schopností (zps) Občané bez kvalifikace Cizinci Občané po návratu z výkonu trestu Těmto občanům jsou poskytovány speciálně orientované poradenské služby, jejichž cílem je nalézt jim zaměstnání, případně vhodný rekvalifikační kurz. Při jejich snaze najít profesní uplatnění jsou jim kromě běžných poradenských a zprostředkovatelských služeb určeny i některé další tzv. nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, mezi které patří: Vytváření míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých; jejich speciální formou jsou tzv. rekvalifikace stáž určené absolventům škol; ti zůstávají přitom v evidenci Úřadu práce a neztrácejí nárok na hmotné zabezpečení. Příkladem je i projekt Stáže ve firmách 2, jehož realizátorem je Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace MPSV. Cílem projektu je rozšíření systému poskytování stáží nastaveného projektem Stáže ve firmách 1 o nové inovativní systémové prvky, kterými jsou především vzdělávání mentorů stáží a aktivity podporující individuální vzdělávání, rozvoj a přístup k uchazečům o stáž. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) zřizovaná zpravidla na dobu minimálně dvou let pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění. Veřejně prospěšné práce (VPP) vytvořené ke krátkodobému pracovnímu umístění pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané. Chráněné dílny a chráněná pracoviště pro osoby se změněnou pracovní schopností. Na útvar poradenství bývají napojeny tzv. Job kluby pro dlouhodobě nezaměstnané. Slouží hlavně pro nácvik dovedností k efektivnímu hledání zaměstnání. S činností poskytovatelů poradenství na Úřadů práce úzce souvisí provádění bilanční diagnostiky. Ta se zaměřuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění. Těžištěm bilanční diagnostiky je individuální posouzení veškerých klientových kompetencí, včetně navržení následných aktivit zaměřených k nejvhodnějšímu a nejrychlejšímu profesnímu uplatnění. Jedná se vlastně o celkovou bilanci možností a schopností člověka s ohledem na aktuální stav regionálního trhu práce. Navržené aktivity přitom nemusí mít podobu jednoznačného povolání, ale variantních návrhů, dílčích cílů, různých vzdělávacích cest apod. 16

Na výsledky bilanční diagnostiky navazují další kroky. Pomocí rekvalifikačních kurzů jsou zvyšovány šance na trhu práce, a když se na něm klient přesto neuplatní, jsou mu nabízeny další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, např. společensky využitelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, práce v chráněných dílnách apod. 17

Úkoly jsou zaměřené na posouzení vhodnosti poradenských zařízení podle konkrétního problému žáka (klienta) Úkol: Pokud bude žák Vaší školy potřebovat provést psychologický rozbor předpokladů pro další profesní a vzdělávací orientaci, a Vaše škola nemá školního psychologa, doporučíte mu 2 ze 4 následujících institucí. Které to budou? a) Informační centrum mládeže b) Bilančně diagnostické centrum c) Pedagogicko-psychologická poradna d) Akademické informační centrum Správná odpověď je b) a c) Úkol: Pokud žák Vaší školy projeví zájem o studium v zahraničí, doporučíte mu 2 ze 4 následujících institucí. Které to budou? a) Akademická informační agentura b) Speciálně-pedagogické centrum c) Pedagogicko-psychologická poradna d) Akademické informační centrum Správná odpověď je a) a d). Úkol: Pokud žák Vaší školy projeví zájem o informace ze světa práce a povolání, doporučíte mu? a) Informační centrum mládeže b) Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR c) Pedagogicko-psychologickou poradnu Správná odpověď je b) Úkol: Pokud žák Vaší školy bude potřebovat informace o podrobnostech vzdělávacího systému nebo obsahu jednotlivých oborů, doporučíte mu? a) Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR b) Pedagogicko-psychologickou poradnu c) Centrum kariérového poradenství v Národním ústavu pro vzdělávání Správná odpověď je c). 18

Informační zdroje: www.nuv.cz www.nicm.cz www.dzs.cz www.euroguidance.cz www.csvc.cz http://portal.mpsv.cz 19