Financování regionálního školství v kraji Vysočina se zaměřením na střední školy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Studijní obor: Finance a řízení Financování regionálního školství v kraji Vysočina se zaměřením na střední školy Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Autor: Lenka Zimolová Jihlava 2009

ANOTACE Tato bakalářská práce se zabývá financováním regionálního školství v kraji Vysočina se zaměřením na střední školy. V teoretické části této práce se snažím přiblížit pojmy týkající se systému středoškolského vzdělávání a způsob financování prostřednictvím normativů. V praktické části se zaměřuji na Obchodní akademii a jazykovou školu s právem státní zkoušky Jihlava, kde uvádím obecné informace o této škole a výsledky jejího hospodaření. Uvádím zde přehled grantových programů, kterých se zúčastnily střední školy v kraji Vysočina. V závěru hodnotím výsledky srovnání grantových programů. KLÍČOVÁ SLOVA Střední škola, školství, normativ, financování, dotace, neinvestiční výdaje, grantové programy. ANNOTATION This bachelor paper deals with funding of the regional educational system in the Vysočina Region and is aimed at high schools. In the theoretical part I try to clear up the terms concerning the system of high school education and the way of financing by means of normatives. The practical part is aimed at general information about Business Academy and State Language School Jihlava and the results of their management. There is also shown an overview of the schools that have taken part in a grand programme in the Vysočina Region here. In conclusion, there are the results of grand programmes comparison evaluated. KEYWORDS High school, educational system, normative, financing, grant, expenditure, grand programmes. disinvestment

Poděkování Úvodem bych chtěla poděkovat Ing. Věře Nečadové, vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení a za důležité připomínky poskytnuté při zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Vlastě Voštové, ředitelce Obchodní akademie a Státní jazykové školy Jihlava, že mi poskytla potřebné informace pro zpracování této práce. Velký dík také zajisté patří zaměstnancům Krajského úřadu Jihlava, odboru školství, mládeže a sportu za ochotu poskytování informací spojených s financováním školství v regionu Vysočina.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Financování regionálního školství v kraji Vysočina se zaměřením na střední školy vypracovala samostatně a k tomuto jsem použila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. V Kamenici dne 22. 5. 2009... Podpis

OBSAH 1 ÚVOD...8 2 TEORETICKÁ ČÁST...9 2.1. Veřejný sektor... 9 2.1.1 Veřejné statky... 11 2.1.2 Sektor školství... 11 2.2 Legislativa... 14 2.2.1 Střední vzdělávání... 14 2.2.2 Nástavbové studium... 17 2.2.3 Vzdělávání na konzervatoři... 17 2.3 Financování škol... 19 2.3.1 Výdaje na školství... 20 2.3.2 Normativy... 20 2. 3. 3 Finanční toky ve školství... 23 2.3.4 Zdroje financování... 23 2.3.5 Financování státem... 24 2.3.6 Financování zřizovatelem... 26 2.3.7 Financování soukromých středních škol... 27 2.4. Grantové programy... 30 2.4.1 Fond Vysočiny... 30 2.4.2 Účel fondu Vysočiny... 31 2.5 Rozvojové programy... 33 3 PRAKTICKÁ ČÁST...34

3.1 Obchodní akademie a státní jazyková škola Jihlava (OA a SJŠ)... Chyba! Záložka není definována. 3.1.1 Základní údaje... 34 3.1.2 Studium... 35 3.1.3 Vzdělávací programy... 36 3.1.4 Hospodaření školy... 39 3.4 Granty a programy... 44 3.4.1 Přehled grantových programů některých středních škol... 46 3.4.2 Grantové programy uskutečněné OA v kraji Vysočina... 49 3.3 Výpočet krajského normativu pro krajské školy... 56 3.4 Výpočet krajského normativu pro soukromé školy... 56 3.5. Shrnutí praktické části - Financování školství v kraji Vysočina... 57 3.5.1 Náklady středních škol v kraji Vysočina k 31.12.2008... 59 4. ZÁVĚR...60 SEZNAM LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila financování regionálního školství v kraji Vysočina se zaměřením na střední školy, mým cílem bylo vytvořit přehled financování regionálního školství v kraji Vysočina zejména Obchodní akademie Jihlava. Toto téma jsem si vybrala na základě své semestrální praxe, kterou jsem absolvovala na odboru školství, mládeže a sportu na Krajském úřadě v Jihlavě, kde jsem měla možnost nahlédnout do přerozdělování dotací školám, školským zařízením a zpracovávat data spojená s hospodařením školy. Školství je důležitým sektorem v národním hospodářství, má právní formu příspěvkové organizace, to znamená, že nemůže dosáhnout zisku. Řídí se zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky ze státního rozpočtu České republiky. Hlavním cílem školství je uspokojení lidských potřeb. Středoškolské vzdělávání poskytuje studentům širší všeobecné nebo odborné vzdělávání. Finanční prostředky, které jsou určeny na vzdělávání vychází ze státního rozpočtu, dále je Ministerstvo školství, mládeže a tělových přerozděluje prostřednictvím republikových normativů, které jsou poté dál rozčleněny jednotlivými krajskými úřady na základě krajských normativů, v jiném případě obcí. Snažila jsem se přiblížit výpočet normativů pro školy zřizované krajem i soukromými osobami. Bohužel finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu jsou nižší než náklady spojené s hospodařením školy, a proto jsou provozní náklady hrazeny zřizovatelem. Školy mohou získat vyšší objem finančních prostředků z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, prostřednictvím rozvojových programů. V mé práci jsem se především snažila uvést přehled grantových programů, kterých se zúčastnily střední školy v kraji Vysočina v roce 2008. Za jejichž pomoci může škola získat finanční prostředky na projekty, které si sama vytvoří. Dále jsem se zaměřila na porovnání příjmů a výdajů Obchodní akademie za poslední tři roky.. 8

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1. Veřejný sektor Veřejný sektor spadá pod národní hospodářství. Ve smíšené ekonomice se vzájemně propojuje veřejný a soukromý sektor. V případě, že jeden z nich přestane fungovat, nastoupí druhý. K vývoji veřejného sektoru dochází v případě, že selže soukromý sektor. Hlavním cílem veřejného sektoru je uspokojování veřejných statků. Úlohu veřejného sektoru určuje hospodářská politika, tzn., že stanovuje priority veřejného sektoru. Ve veřejném sektoru se setkáváme se třemi funkcemi: Ekonomickou funkcí veřejného sektoru se rozumí zabezpečování veřejných statků, případně odstraňování následků zejména negativních externalit, z důvodů selhání trhu. Ve veřejném sektoru se vytvářejí pracovní příležitosti, což má vliv na celkovou míru zaměstnanosti. Sociální funkcí veřejného sektor se rozumí prospěšnost výsledků veřejného sektoru služeb zejména pro sociálně slabší vrstvy obyvatel např. v oblasti sociální péče a neziskových organizací ve veřejném sektoru, které ji pro sociálně potřebné občany zajišťují. Veřejný sektor ovlivňuje sociální vazby, sociální postavení občanů. Politickou funkcí veřejného sektoru se často rozumí využití veřejného sektoru v politickém klání, v procesu veřejné volby. Činnost veřejného sektoru ovlivňuje hospodářská politika, která má charakter veřejné politiky. Je to proto, že její cíle i nástroje jsou předmětem veřejného rozhodování v zákonodárném sboru, u komunální politiky v zastupitelstvu obce. Činnost jednotlivých resortů veřejného sektoru ovlivňují jednotlivé dílčí politiky (např. bezpečnostní politika státu, školská politika, zdravotní politika, sociální politika, dopravní politika, bytová politika apod.). 1 1 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 9

Veřejný sektor zabezpečuje svou produkcí významnou část ekonomických statků především veřejné statky. Zaměstnává významnou část práceschopného obyvatelstva v produktivním věku, přispívá ke zvyšování zaměstnanosti. Veřejný sektor je ta část národního hospodářství: která zabezpečuje veřejné statky pro obyvatelstvo na neziskovém principu, která je proto financována z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v soustavě veřejných rozpočtů, která je řízena veřejnou správou (a to státní správou a územní samosprávou), která je zároveň z ekonomického hlediska resortem veřejného sektoru, o jejíž produkci, tj. produkci veřejných statků struktuře, množství a kvalitě, se rozhoduje tzv. veřejnou volbou, a to zpravidla nepřímo volenými zástupci, která podléhá veřejné kontrole ze strany příslušných kontrolních orgánů (např. povinný účetní audit) a občanské kontrole ze strany občanů. 2 Struktura veřejného sektoru Do veřejného sektoru patří: justice, policie, armáda, školství, věda a výzkum, kultura, tělesná kultura a sport, zdravotnictví, sociální služby, veřejná hromadná doprava, spoje, sociální bydlení, informační systémy a masmédia, vodní hospodářství regulace vodních toků a další, oblasti ochrany životního prostředí, v některých zemích i energetické hospodářství. 3 2 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 3 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 10

2.1.1 Veřejné statky Posláním veřejného sektoru je zabezpečovat veřejné statky pro občany. Pojmem statky se označují předměty, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Veřejné statky jsou takové statky, takové služby, které: jsou více či méně užitečné celé společnosti, a proto je veřejný zájem na jejich zabezpečování, jsou spotřebovávány tudíž kolektivně, neprochází trhem, dochází u nich k tzv. Tržnímu selhání, tzn., ve většině případů se jedna o tzv. netržní statky, za určitých okolností (rozhodne-li se o tom veřejnou volbou) to však mohou být i polotržní statky, často je efektivnější, jestliže jsou zabezpečovány veřejnou správou, tzn. státem i územní samosprávou. Veřejné statky můžeme rozdělit na čisté a smíšené. 4 2.1.2 Sektor školství Školství patří mezi důležitý sektor veřejného odvětví. Střední školy, které jsou příspěvkové organizace, se řídí zákony a vyhláškami o hospodaření s rozpočtovými prostředky ze státního rozpočtu České republiky. Dotace tvoří důležitou část příjmů pro školství. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ji přiděluje prostřednictvím určitého odboru školství (OŠ) krajského úřadu. Tyto střední školy si tvoří zdroj finančních prostředků pomocí odepisování investičních hmotných majetků, který využívá ve svůj prospěch, pokud škole Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nepřidělí potřebné finanční prostředky. V případě, že příspěvkové organizaci zůstane určitý obnos finančních prostředků, může je použít v dalším období, aniž by to mělo vliv na přidělené finance z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). 4 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 11

Střední školy mají právní subjektivitu, a proto mohou vykonávat hospodářskou činnost. Mohou podporovat určité fondy ze svého hospodářského výsledku. Neinvestiční výdaje (NIV) znamenají pro školy hlavní část výdajů. Faktory, které ovlivňují výši neinvestičních výdajů (NIV) jsou současné úkony školství, počet studentů a tříd. Mzdy a materiální výdaje patří mezi hlavní neinvestiční výdaje školy. Výše mzdových výdajů je určena na základě mzdových předpisů a na organizačních pokynech z hlediska velikost tříd, počtu studentů ve školství. Hlavní problém ve školství je tvorba lidského kapitálu, tzn., že lidský kapitál je zdroj, od kterého se odvíjí rozhodnutí, zda dané školy provozovat či ne. Závisí to především na službě, kvalitě, účinnosti a produktivitě. V sektoru školství ke zjištění velikosti toků a dopadů na lidský kapitál můžeme použít tyto dvě metody: počet studentů v dané škole, výše výdajů na určitý druh vzdělávání. Ani jedna z uvedených metod nedokáže zohlednit kvalitu výstupů s porovnáním se vstupy, protože kvalita výstupů je hodnocena obecně podle funkce pracovního místa. Je složité objektivně rozhodnout o umístění určitých zdrojů, které zajišťují chod škol a školských zařízení v určitém místě a čase, protože tato skutečnost je ovlivněna dalšími faktory. Příspěvková organizace Příspěvková organizace si na své hospodaření vydělává vlastní činností. V případě, že výdaje příspěvkové organizace jsou vyšší než příjmy, má organizace nárok na příspěvek, který získává především od svého zřizovatele. Příspěvková organizace je zřízená za účelem toho, aby dostála všem svým povinnostem ve veřejném zájmu. Organizace této formy jsou modifikovány na základě zákonů o rozpočtových pravidlech států a územních rozpočtů. K založení příspěvkové 12

organizace je nutné mít zřizovací listinu, kterou vystavuje zřizovatel. Mezi povinnosti zřizovatele dále patří jmenování, odvolání ředitele, rozhodování o výši odměn, zkoumání nedostatků příspěvkové organizace a kontrola organizace. Školství spadá pod právní formu příspěvkové organizace, která musí být zapsána do obchodního rejstříku. Náležitosti zřizovací listiny: úplný název zřizovatele, tzn. například název příslušné obce či kraje (podobně zřizovatele orgánu v případě státu), název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace, vymezení hlavního účelu, pro který je zřízena, předmět její činnosti, označení statutárních orgánů, osob a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává do správy příspěvkové organizaci k jejímu hospodaření a využití zejména pro zabezpečování veřejných statků, vymezení majetkových práv, tak, aby mohla řádně spravovat svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, tzn. zejména pečovat o ochranu majetku, jeho rozvoj a zvelebení, podmínky pro případnou investiční výstavbu, vymezení pravidel pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti příspěvkové organizace, vymezení práv a povinností spojených s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům, zřizovatelem povolované druhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel činnosti příspěvkové organizace, doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavní činnosti a sleduje se odděleně, vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena. 5 5 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 13

Na základě rozhodnutí zřizovatele dochází ke vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace. 2.2 Legislativa Zákon 561 /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních, stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen vzdělávání ) uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. 6 Podle zákona tohoto zákona máme následující stupně vzdělávání: předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračovaní ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. 7 základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení. 8 střední vzdělávání terciální vzdělávání představuje studium, které navazuje na úplné střední vzdělání s maturitou. Do terciálního vzdělání se řadí vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. 2.2.1 Střední vzdělávání Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově 6 1 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 7 33 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 8 44 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 14

širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatně získávání informací a celoživotní učení, pokračování navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. 9 Stupně středního vzdělání Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání: a) střední vzdělání, b) střední vzdělání s výučním listem, c) střední vzdělání s maturitní zkouškou. Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání. Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. 10 Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole 9 57 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 10 58 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 15

Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. 11 Průběh středního vzdělávání Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka. Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy. 12 Ukončování středního vzdělávání Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem 11 59 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 12 66 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 16

o dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení o závěrečné zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání. 13 2.2.2 Nástavbové studium Střední školy mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje podle rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia stanoví vláda nařízením. Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání. V rámci přijímacího řízení do nástavbového studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a formou stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia. Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který spěšně ukončí nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. 14 2.2.3 Vzdělávání na konzervatoři Vzdělávání na konzervatoři rozvíjí znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a 13 72 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 14 83 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 17

umělecko pedagogických činností v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání na konzervatoři vytváří dále předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti. 15 Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři nedosahuje těchto stupňů vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání v konzervatoři. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím programu. 16 15 86 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 16 87 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 18

2.3 Financování škol Rozpis financování je upraven vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) stanoví podle 161 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy. Ministerstvo školství, mládeže a sportu rozděluje finanční prostředky prostřednictvím normativní metody, tzn. průměr neinvestičních výdajů připadajících na jednotku výkonu. Jednotku výkonu ve středoškolském vzdělávání tvoří: 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v konzervatoři v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v nástavbovém studiu v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v uměleckém oboru v základní umělecké škole v jednotlivé formě výuky, který se zároveň vzdělává v základní škole, v denní formě vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo je dítětem před zahájením plnění povinné školní docházky, 1 student v oboru vzdělání ve vyšší odborné škole v jednotlivé formě vzdělávání, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního stravování 1. je poskytován oběd, 2. je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo, 3. je poskytován alespoň oběd a večeře, 19

4. jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda, 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává ve střední škole nebo konzervatoři. 17 2.3.1 Výdaje na školství Sektor školství je hlavně financován z veřejného rozpočtu. Veřejný rozpočet je peněžním, finančním plánem veřejnoprávních subjektů. Soustavu těchto rozpočtů vytváří státní rozpočet. Kvalita vzdělávacího procesu je především ovlivněna finančními prostředky, které má určitá škola k dispozici. Dalším zdrojem financování školy, školních zařízení jsou finance získané od měst či obcí, které použijí na hospodářský provoz. Tyto finanční prostředky nepokryjí celkové náklady na provoz, a proto musí obce nebo města dofinancovat ze svých rozpočtů. Více než polovina z provozních nákladů je určena na mzdy zaměstnanců. Ve Všeobecné pokladní správě, která je vymezena na neinvestiční výdaje, narůstají výdaje na školství 2.3.2 Normativy Normativ je pojem, který významově popisuje systém financování ve školství a ve kterém se, alespoň doposud, postrádá jakási objektivní logika či systém výpočtu konkrétního finančního objemu prostředků, které jsou zapotřebí k zaplacení nákladů na výuku žáka bez rozdílu zřizovatele. 18 Normativy se dělí na krajské a republikové. 17 Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. 2 18 Normativ - definice a význam ve financování školství [online].dostupné z WWW: <http://www.ok.cz/musicart/infos/hyde/data/b1.htm>. 20

Normativní rozpis má dva postupné kroky: stanovení normativního počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků a těmto počtům odpovídající výše mzdových prostředků, stanovení normativního objemu ostatních NIV. Mezi základní normativní ukazatele patří: výkony (V) počet studentů, výkon připadající na 1 plný úvazek pedagogického pracovníka (Np), výkon připadající na 1 plný úvazek ostatního pracovníka (No), výše ostatních neinvestičních výdajů na jednoho žáka (ONIV). Rozhodující je hodnota normativu Np normativu výkonů Np = Ž / (H/VP) Ž = průměrný počet žáků ve třídě H = finančně zabezpečený průměrný počet hodin odučený týdně ve třídě včetně nezbytně nutného počtu dělených hodin odpovídajících počtu žáků ve třídě VP = průměrná míra vyučovací povinnosti pedagogů v hodinách za týden Np = normativní počet pedagogů = V/Np 19 Republikové normativy Na základě školského zákona č. 561/2004 Sb. stanovuje ministerstvo republikové normativy jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby na jednotku výkonu v určité věkové kategorii v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také 19 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance. Praha: ASPI, a. s., 2005. 21

vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1 000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorií. 20 Republikový normativ zahrnuje výdaje i na zájmové i ostatní vzdělávání studentů, kteří potřebují speciální vzdělávací potřeby nebo studium při zaměstnání. Objem přímých vzdělávacích výdajů právnických osob, které vykonávají činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem se přiděluje pomocí krajských normativů a k tomu určených výkonů. Rozpis přímých neinvestičních výdajů z úrovně MŠMT Rozpis rozpočtu přímých výdajů krajského a obecního školství na rok 2009 pro jednotlivé kraje byl proveden normativní metodou prostřednictvím republikových normativů na jedno dítě, žáka, studenta v jednotlivých věkových kategoriích: 3 5 let: NIV celkem: 37 496 Kč, z toho MP 27 264 Kč, odvody 9 815 Kč, ONIV celkem 417 Kč ( z toho orientačně ONIV přímé 297 Kč, ONIV náhrady 120 Kč) 6 14 let: NIV celkem: 44 126 Kč, z toho MP 31 760 Kč, odvody 11 434 Kč, ONIV celkem 932 Kč ( z toho orientačně ONIV přímé 792 Kč, ONIV náhrady 140 Kč) 15 18 let: NIV celkem: 52 131 Kč, z toho MP 37 548 Kč, odvody 13 518 Kč, ONIV celkem 1 066 Kč ( z toho ONIV přímé 901 Kč, ONIV náhrady 165 Kč) 19 21 let: NIV celkem: 45 435 Kč, z toho MP 32 906 Kč, odvody 11 846, ONIV celkem 683 Kč ( z toho ONIV přímé 538 Kč, ONIV náhrady 145 Kč) 3 18 let v krajských zařízení pro výkon ústavní výchovy (dětské domovy): NIV celkem: 212 526 Kč, z toho MP 154 642 Kč, odvody 20 Metodika rozpisu rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání na rok 2009 22

55 671 Kč, ONIV celkem 2 213 Kč (z toho ONIV přímé 1 533 Kč, ONIV náhrady 680 Kč) 21 Republikové normativy se dělí do 5 věkových kategorií, ale toto označení znamená, do jakého stupně student patří. Např., pokud je studentovi střední školy 21 let, spadá do skupiny 15-18 let. Věková kategorie 15 18 let jsou studenti středních škol včetně 1.ročníku nástavbového studia. V letošním roce s porovnáním s minulým rokem přibylo v této skupině 384 studentů. 2. 3. 3 Finanční toky ve školství Zdroj: Krajský úřad Vysočina Obrázek 1: Finanční toky ve školství 2.3.4 Zdroje financování Kraje, které zřizují školy a školská zařízení jsou financovány obvykle ze dvou následujících zdrojů: a) stát poskytuje krajům finanční prostředky na vzdělávání formou účelových dotací na přímé výdaje, b) kraj ze svých daňových příjmů poskytuje finance na provozní výdaje 21 Krajský úřad kraje Vysočina, odbor školství, mládeže a sportu. Metodika rozpisu rozpočtu přímých výdajů na vzdělávání na rok 2009. 23

2.3.5 Financování státem a) Přímé výdaje na vzdělávání Ze státního rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy, náhrady platů nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecně zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytně zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené do programu podle zvláštního právního předpisu, 36) 22 škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, 6) s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se nevztahuje na výdaje na učebné pomůcky 23 22 160 odst. a) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 23 160 odst. b) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 24

škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle 117 odst. 1 písm. c) a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání 24 škol a školských zařízeních zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení podle 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání 24 160 odst. c) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 25

pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. 25 Školy a školská zařízení vyplňují v zahajovacích příkazech na začátku školního roku počet studentů, stravovaných, ubytovaných a krajský úřad z těchto informací přerozděluje finanční prostředky na přímé výdaje podle krajských normativů. Pokud školy a školní zařízení přečerpají své získané finanční prostředky, které získají ze státního rozpočtu, výdaje si hradí z ostatních zdrojů financování, a to především z vlastních příjmů. 2.3.6 Financování zřizovatelem b) Provozní výdaje Mezi provozní výdaje školy a školní zařízení patří: spotřeba energie, nájemné, pojistné, poštovné, pořízení kancelářského, školního a hygienického materiálu, odpisy a opravy majetku, pohonné hmoty, úhrada služeb komunikací atd. Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel: a) průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np), b) průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka (No), c) průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP), d) průměrná měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po), e) průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV). 26 25 160 odst. d) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 26 Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. 26

Pokud se ve škole nachází žák se zdravotním postižením, dostane stanovený normativ krajem na běžného žáka, ale i příspěvek, který se pojí s jeho postižením. Zdroje rozpočtu kraje Mezi hlavní zdroj rozpočtu kraje patří daňová výtěžnost, ostatní příjmy představují např. systémové odvody z odpisů nemovitého majetku, splátky půjčených finančních prostředků, prodej nemovitostí, neinvestiční transfery ze státního rozpočtu. 2.3.7 Financování soukromých středních škol Nárok na státní dotaci mají školy v případě, že se jedná o střední školy, školské zařízení, které zřizuje soukromá osoba, a jsou zapsány do obchodního rejstříku. Dotace musí být určena k financování neinvestičních výdajů, tzn. na financování přímých výdajů na vzdělávání. Podmínky, které musí splňovat střední škola, aby získala dotace ze státního rozpočtu: Střední školy, školské zařízení, které chtějí získat dotaci na příští kalendářní rok, musí podat žádost krajskému úřadu do 31. ledna, pokud je střední škola, školské zařízení nově zřízeno soukromou osobou, žádost podá do 30 dnů od přijetí rozhodnutí z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že škola byla zapsána do školního rejstříku. Jestliže školy nestihnou do daného datumu podat žádost o dotaci, nedostanou žádné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Žádost Žádost musí zahrnovat tyto údaje o střední škole, školním zařízením: Název střední školy, školního zařízení, sídlo organizace, identifikační číslo, číslo účtu majitele právnický osoby, na které bude zaslána dotace. Dále je nutné předložit doklad, že škola je zapsána ve školském rejstříku. 27

Krajský úřad požaduje vědět, kolik bude mít daná škola studentů, popřípadě počet studentů ve třídě, počet ubytovaných v domově mládeže, počet strávníků ve školním roce, na který je určena příslušná dotace. Smlouva, která je zhotovená krajským úřadem, obsahuje, na co bude daná dotace určená a procentuální výši dotace z normativů stanovenou ministerstvem. V případě, že škola, školské zařízení neposkytne do 15. října předchozího roku vyúčtování dotace, výroční zprávu o činnosti školy a pokud má škola školskou radu a nedodá sdělení o projednání výroční zprávy o svých aktivitách zaniká jí nárok uzavřít novou smlouvu o poskytnutí dotace na další školní rok. Jestliže nejsou splněny podmínky pro uzavření nové smlouvy na dotaci ze státního rozpočtu, krajský úřad informuje o této skutečnosti soukromou střední školu do 30 dnů od obdržení žádosti. Stanovení dotace: Soukromým středním školám se vyjadřuje dotace procentuálním podílem z normativů. V případě, že se jedná o nově založenou střední školu soukromou osobou, má nárok pouze na 60 % z celkových normativů, tzn. možnost získání základní smlouvy. Ostatní školy a školská zařízení, mezi které patří jídelny a domovy mládeže, mají nárok na 50 %. Pokud škola, školské zařízení vykonává svoji činnost déle než jeden rok a splňuje podmínky základní dotace a jestliže Česká školní inspekce zhodnotí výsledky hospodaření jako průměrné, nebyly stanoveny žádné problémy, a jestliže střední škola není obecně prospěšnou společností ani školskou právnickou osobou, musí se zaručit svým ziskem za příslušný kalendářní rok, který poskytne na vzdělávání. Poté má možnost si zažádat o smlouvu zvýšené dotace. Když jsou tyto podmínky splněny a předány krajskému úřadu do 31. ledna, krajský úřad vyhotoví smlouvu o zvýšení dotace do 31. března. Pokud by nastala situace, že soukromá škola nestihne podmínky pro uzavření nové smlouvy, může se uzavřít smlouva do 15. září v případě, že podmínky splnily do 31. srpna. 28

Jestliže má soukromá škola více školských zařízení, stanoví se procentuální podíl z normativů na školy a školská zařízení odděleně. Navýšení u soukromých středních škol je z původních 60 %na 90 % a u ostatních škol a školských zařízení z 50 % na 80 % z celkových normativů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejní normativy ve věstníku, aby si jednotlivé školy mohly zkontrolovat, zdali jim byla dotace vyplacena správně. Pokud se zřizuje nová soukromá škola, je výhodou, aby začala provozovat svoji činnost od 1. září. V případě, že svoji činnost zahájí k 1. lednu, má nárok na dotaci až od začátku školního roku, tzn. 1. září. Do té doby by hospodařila bez pomoci finančních prostředků z ministerstva. Povinnost kraje Dotaci rozpočítává krajský úřad, a to v intervalech čtvrtletí, zálohy posílá středním školám vždy nejpozději do posledního dne každého nového čtvrtletí, tzn. do 31. března, 30. června, 30. září, výjimkou je poslední čtvrtletí. V posledním čtvrtletí musí být zaslána záloha dotace do 15. listopadu. Dotace je stanovena na základě počtu studentů ve škole a školském zařízením. Výše normativů z ministerstva není ovlivněna studijním programem, tzn., že všichni studenti bez ohledu, jakou soukromou školu studují, dostávají stejný normativ. Může nastat situace, že v průběhu školního roku odejdou nebo přijdou studenti a tím se snižuje nebo zvyšuje zálohová dotace. Dochází tak k přepočítání zálohové dotace, která se posílá škole nebo školskému zařízení. Pokud ke změně stavu studentů ve škole došlo např. v polovině čtvrtletí, změna se zaznamená až od nového čtvrtletí. Úbytek nebo přírůstek studenta oznamuje ředitel školy krajskému úřadu formou dopisu, kde je jméno příchozího nebo odcházejícího studenta a podpis a razítko ředitele. Za předpokladu, že Česká školní inspekce zjistí problémy na straně školy, může krajský úřad zrušit smlouvu o zvýšení dotace a zároveň smlouvu o základní dotaci. Každý rok je prováděný audit, zda-li finanční prostředky byly použity na vzdělávání. Pokud by se zjistilo, že prostředky se nepoužily do vzdělávání, může krajský úřad 29

nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku od smlouvy zvýšené dotace odstoupit. Jestliže audit proběhl v pořádku, je stanoven výrok bez výhrad. Dotace není vždy stanovena na školní rok, může být i kratší a v průběhu školního roku snižována. Soukromé školy nedostávají 100 % normativ z důvodu snahy ze strany školy. Zbytek si musí dofinancovat sama. Z celkových neinvestičních výdajů se odvádí finance na mzdové prostředky (MP), výši mezd si stanoví škola sama. Dále jsou finanční prostředky určeny na odvody, ostatní neinvestiční výdaje, tzn. na vzdělávání pedagogů a na provoz školy. Od 1. 1. 2009 jsou nově zavedeny ostatní neinvestiční výdaje na náhrady za nemoc prvních 14 dnů. Ostatní zdroje financování: školné od studentů stanové soukromou školou, rozvojové programy z ministerstva, kraje nebo města, sponzoři. 2.4. Grantové programy Za pomoci grantových programů, které vyhlásí kraj Vysočina, město, Ministerstvo aj., mohou školy získat další finanční prostředky na hospodaření školy. 2.4.1 Fond Vysočiny Kraj Vysočina (dále jen kraj ) zřídil na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, usnesením Zastupitelstva kraje Vysočina č. 018/022002/ZK ze dne 19. 3. 2002 samostatný účelový trvalý Fond Vysočiny (dále jen Fond Vysočiny ). Za účelem stanovení zásad použití a hospodaření s prostředky Fondu Vysočiny schvaluje 30

Zastupitelstvo kraje Vysočina (dále jen zastupitelstvo kraje ) tento Statut účelového Fondu Vysočiny (dále jen Statut ). 27 2.4.2 Účel fondu Vysočiny Prostřednictvím Fondu Vysočiny mohou školy získat finanční prostředky uvolněné z kraje Vysočina, a to na základě grantových programů. Kraj Vysočina přiděluje finanční prostředky prostřednictvím půjček a dotací, které jsou určeny zásadami tímto Statutem a schválenými prioritami kraje. Hlavní snaha Fondu je zapojení co nejvíce subjektů do činnosti vedoucích k vývoji kraje. Zároveň dané subjekty získají zkušenosti, jak mohou zažádat o finanční prostředky z fondů Evropské Unie. Fond Vysočiny je tvořen především z rozpočtu kraje, ze zbytku finančních prostředků Fondu Vysočiny k 31. 12. předchozího kalendářního roku, z úroků peněz Fondu, z dotace aj. Zastupitelstvo kraje rozhoduje o schválení množství finančních prostředků na grantové programy. Krajský úřad se stará o uvolnění prostředků z Fondu Vysočiny. Na přírůstky a úbytky finančních prostředků, které jsou uloženy na bankovním účtu, dohlíží ekonomický odbor kraje Vysočiny. Dále posílá finanční obnos příjemcům, kteří získali finanční pomoc z Fondu Vysočiny. Kontrolní orgány zastupitelstva kraje kontrolují, zda-li byly finanční prostředky správně využitý. Garant grantového programu dohlíží, aby se realizovaly smlouvy o poskytnutí podpory. Odbor kontroly krajského úřadu dohlíží, aby byli splněny podmínky ve smlouvách v oblasti veřejnoprávní. Kontrolu mohou provádět i jiné osoby, pokud dá k tomu souhlas ředitel krajského úřadu. Kontrolní orgány především provádí kontrolu na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, dále se řídí také 27 Statut účelového Fondu Vysočiny ze dne 26. 9. 2006 č. 11/06. 31

předpisem krajského úřadu, který mění postup pracovníků krajského úřadu při kontrolování. Grantový program musí plnit následující náležitosti ve Statutu Fondu Vysočiny, které jsou určeny zastupitelstvem kraje: stanovená forma, vymezení podmínek, účel finanční podpory. Podpora znamená poskytování půjček a dotací, které ze svého rozpočtu uvolňuje kraj na základě určitých projektů. Pojem projekt se používá v tomto Statutu v případě, že uchazeč předloží žádost se svými aktivitami pro účel získání finanční podpory. Fond Vysočiny má zřízené tyto orgány: Radu Fondu Vysočiny, garanta grantového programu, řídící výbor grantového programu. Zastupitelstvo kraje veřejně oznámí grantový program, a to v podobě: Výzva k předkládání projektů. Plán zveřejnění grantového programu probíhá prostřednictvím Rady Fondu, Rady kraje, členů zastupitelstva, odboru krajského úřadu nebo komise rady. Grantový program musí mít tyto náležitosti: název grantového programu, množství finančních prostředků v oběhu, popis cíle a jeho účel, stanovení příjemců podpory, umístění projektu, vyhovující a nevyhovující výdaje, stanovení primárních a ostatních kritérií pro hodnocení projektu, nejnižší a nejvyšší vymezené hranice podpory, určení minimální částky pro příjemce podpory, vymezení časového plánu pro uskutečnění projektu, platební podmínky, datum a předpoklady, za kterých se může projekt podat. 32

Uskutečnění podpory řídí garant. Podpora je určená příjemci grantového programu slouží pouze na financování projektu a musí být použita k užitku rozvoje kraje. Při podání žádosti o poskytnutí podpory nevzniká žadateli nárok na proplacení nákladů. Žadatel dostane finanční prostředky až po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. 2.5 Rozvojové programy Ministerstvo mládeže, sportu a tělovýchovy ČR se rozhodlo, že k poskytovaným republikovým normativům budou poskytovat školám a školským zařízením dotace formou rozvojových programů, které budou školám vyplácet v průběhu roku, pokud budou splňovat určité podmínky. Mezi rozvojové programy patří: Podpora řešení dopadu meziročního snížení počtu žáků a s ním spojené nutnosti snižování počtu zaměstnanců regionálního školství zřizovaného územně samosprávnými celky (Hustota) a podpora řešení specifických problémů regionálního školství v působnosti územních samosprávných celků (Specifika). Zvýšení nenárokových složek platů a motivačních složek mezd pedagogických pracovníků regionálního školství s ohledem na kvalitu jejich práce Posílení úrovně nepedagogických pracovníků 33

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní zkoušky Jihlava (OA a JŠ) 3.1.1 Základní údaje Název: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Adresa: Náměstí Svobody 1, Jihlava 586 01 Zřizovatel: Obrázek 2: OA a SJŠ Kraj Vysočina Vedení školy: V čele OA a SJŠ stojí ředitelka školy. Zástupce ředitelky, výchovný poradce Zástupce ředitelky pro jazykovou školu (JŠ) a projektový manager Zaměstnanci: Ve škole je 24 pedagogických pracovníků Studenti: Školu navštěvuje 358 studentů 34

Součástí obchodní akademie je jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Předmět činnosti: Předmět činnosti školy je zajištění výchovy a vzdělání v souladu s platnými předpisy. Veškeré činnosti je oprávněna provádět s využitím zřizovatelem svěřeného majetku. V rámci doplňkové činnosti má škola oprávnění k provozování odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti. 3.1.2 Studium Studijní obor: Obchodní akademie Formy studia: čtyřleté denní studium, pětileté dálkové studium. Hlavní cíle: všeobecně vzdělávací základ, jazyková příprava (angličtina, němčina, francouzština, ruština), profesní příprava a specializace prostřednictvím odborných a volitelných předmětů, příprava na vysoké školy (rozšířená výuka matematiky a cizích jazyků), aktivní zapojení do mezinárodních projektů, společenské vystupování a rozvoj sportovních i kulturních aktivit studentů. Obsah studia Studium je čtyřleté, zakončené maturitní zkouškou. Maturita se skládá ze dvou částí společné a profilové. Společná maturitní zkouška je shodná na všech středních školách a koná se písemnou a ústní formou z českého jazyka, cizího jazyka a písemnou formou z jednoho z volitelných předmětů (matematika, občanský základ). Školní část se 35

skládá z písemné odborné zkoušky a ústní zkoušky z ekonomiky a účetnictví. Nosnými předměty studia na OA jsou odborné předměty a to ekonomika a účetnictví. Důležité místo ve výuce je vyhrazeno práci s výpočetní technikou, která je ve vyšších ročnících využívána i v dalších odborných předmětech. Značný počet hodin je věnován výuce cizích jazyků angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině. Každý žák studuje dva jazyky. Za hlavní, maturitní jazyk je považován ten, který měl během docházky na ZŠ, druhý jazyk je přidělen podle možností školy. Od třetího ročníku je možno v rámci volitelných předmětů studovat třetí jazyk. V rámci výuky jazyků se mohou studenti účastnit exkurzí do Rakouska či Velké Británie. Nejlepší studenti mají možnost vykonat v průběhu čtvrtého ročníku státní zkoušku na Jazykové škole, která je součástí Obchodní akademie. Tradiční součástí výuky je i výuka psaní na klávesnici. Tento předmět se vyučuje moderní metodou na počítačích. V průběhu druhého ročníku vykoná většina studentů Státní zkoušku z psaní na klávesnici (někteří i v cizojazyčné korespondenci). Od třetího ročníku si mohou studenti vybrat z několika volitelných předmětů. K velmi žádaným patří konverzace v cizích jazycích, další cizí jazyky a předměty využívající informační technologie. Celý studijní program je zaměřen jednak na osvojování teoretických poznatků, jednak na rozvíjení ekonomického myšlení, vytváření dovedností analyzovat a řešit problémové situace, získané znalosti aplikovat v praxi a samostatně studovat. 3.1.3 Vzdělávací programy Comenius 1.1 Partnerství škol (nový projekt pro léta 2008 2010) Ve školním roce 2008/2009 začal nový dvouletý společný projekt pěti škol z Itálie, Polska, Irska, Kypru a ČR pod názvem "Budování kulturních mostů prostřednictvím 5 smyslů", jehož hlavním koordinátorem se stala Obchodní akademie. V průběhu dvou let se studenti partnerských škol budou na základě partnerských schůzek a společných webových 36

stránek blíže seznamovat s kulturním dědictvím zúčastněných zemí. Projekt je zafinancován evropským grantem obdrženým od Národní agentury lifelong learning programme(llp) a podporován krajem Vysočina. Světová škola Fair Trade - od roku 2007 se škola zapojila do projektu Světová škola pod záštitou nadace Člověk v tísni. V projektu je zapojeno 7 studentů a dva učitelé. Minulý rok se účastnili chatu se školami z Thajska, Polska a Slovenska a natáčeli propagační materiál o škole. Žáci, kteří byli zapojeni do programu vypracovali audit o ekologickém prostředí školy. Učitelé navštěvují semináře, které organizuje Člověk v tísni a některé hodiny občanské nauky jsou vedeny podle zásad skupinové výuky s využití materiálu člověka v tísni Projekt mobilit Leonardo da Vinci OA a JŠ Jihlava se na konci roku 2004 stala úspěšným předkladatelem projektu mobilit programu Leonardo da Vinci, který byl podporován Evropskou unií, a získala grant pro projekt nazvaný "Studenti nadaní v evropských obchodně-organizačních dovednostech". Záměrem školy bylo přiblížit odbornou připravenost studentů evropské úrovni a dosáhnout lepšího uplatnění absolventů na trhu práce. Doba trvání projektu byla stanovena na 2 roky, v jejichž průběhu vycestovalo 12 talentovaných studentů do Německa, kde se prakticky zdokonalovali ve své budoucí profesi. Na dofinancování projektu se podílel Krajský úřad Vysočina. Projekt Socrates - Projekt partnerských škol "Evropští občané? To jsme!" V současnosti je ukončen třetí rok velkého mezinárodního projektu, na němž se podílela OA a JŠ společně s dalšími 6 partnerskými evropskými školami (Itálie, Slovensko, Francie, Irsko, Kypr a Polsko). Projekt byl založen na regionálním historickém a soudobém průzkumu vlivů etnických menšin na naši populaci a cílovou skupinou jsou studenti, kteří studují anglický a francouzský jazyk. V jeho průběhu se uskutečnily pravidelné pracovní schůzky učitelů a studentů, i společné konzultace vedení škol. Projekt byl podpořen Evropskou unií, KÚ Vysočina a Magistrátem města Jihlavy a jeho 37