Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_55 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 20.12.2011 Předmět Dějepis Téma Druhá světová válka Kursk a Operace Bagration Očekávaný výstup Orientuje se v zásadních událostech 2SV. Klíčová slova Anotace / druh učebního materiálu Autor Druhá světová válka, Kursk, SSSR, Bagration Prezentace na podporu výkladu M. Dubský
Kursk a operace Bagration Vyhnání Němců z Ruska
Po Stalingradu Od počátku roku 43 Sověti na Němce silně tlačili. Ti bojovali urputně a v několika dílčích bitvách dokázali ještě Rusy porazit a přibrzdit, nicméně se již naplno projevovala materiální a početní převaha SSSR. Posledním vážným německým pokusem o zvrat na východní frontě byla 4.7. 1943 ofenzíva na pláních Kurského oblouku
Poslední naděje na Východě? Němci se na připravovanou ofenzívu operaci Citadela dlouho soustřeďovali. Hodně si slibovali od nově nasazených tanků pověstných Tigerů. Nicméně tajemství bylo vyzrazeno a Rusové se o záměrech Němců dozvěděli 7 týdnů předem. Proto se na připravovaný blitzkrieg dobře připravili, následně došlo k největší tankové bitvě v dějinách.
Kursk Němci nasadili do bojů skoro 3 000 tanků, Sověti přes 5 000. Jako vždy německé kolony vyrazily, aby prorazily nepřátelské linie. Tentokrát však nenarazily na pěchotu, nýbrž se čelně střetly se sovětským tankovým protiútokem. Bitva vypadala tak, že na travnatých pláních několik dní manévrovaly tisíce tanků a dostávaly se po skupinkách do soubojů. Do té doby nevídaná podívaná nakonec skončila vyčerpáním německého útoku a přestože Němci způsobili Sovětům násobně vyšší ztráty, vedla k již nezadržitelnému ústupu.
Osvobození Ruska Neúspěšná německá ofenzíva ještě prohloubila převahu Rusů. Místo aby operace Citadela obrátila iniciativu, dostala Němce ještě pod větší tlak. Do konce roku 1943 Rusové osvobozují značnou část svého území a kupříkladu získávají zpět Kijev či Minsk. Německá armáda není schopna postupu zabránit. Kdykoliv se Německé jednotky shromáždily v přípravě protiútoku, vždy tím oslabily jiné části fronty, čehož Sověti zdařile využívali.
1. československý armádní sbor Velké množství Čechoslováků prchlo před Hitlerem do SSSR. Zde se jim příliš vřelého přivítání nedostalo, to se však diametrálně změnilo po napadení Ruska Němci. V červenci 42 vznikl ČS prapor pod velením gen. Ludvíka Svobody. Po nasazení do bojů se osvědčil a začal se rozrůstat v brigádu. V dubnu 1944 pak vzniká celý armádní sbor. Tato jednotka prošla nejtvrdšími boji na východní frontě. Nejslavnějším je jejich nasazení v bitvách u Sokolova (kpt. Jaroš), v bitvě o Kijev, na Dukle a při osvobozování ČSR.
Operace Bagration V roce 1944 pak Rudá armáda dál tlačila na ustupující Němce. V sérii ofenzív dokázala osvobodit Leningrad i zbytek svého území. Dále pak dobyla Polsko, Slovensko, Maďarsko, obklíčila 20 německých divizí v Pobaltí a vstoupila na Balkán. Německé armády na východě se po této sérii katastrof v podstatě hroutily a nebyly schopné organizované protiakce. Přesto však bojovaly fanaticky a hodně z nich až do úplného konce.
Slovenské národní povstání S nezadržitelným postupem Spojenců do nitra Říše samozřejmě rostla i aktivita partyzánů v okupovaných zemích. Vedle polského jde zejména o Slov. národní povstání. (Uvědomme si, že po 15.3. 1939 existoval na Slovensku proněmecký loutkový Tisa a Hlinky). Nicméně mnoho Slováků zůstalo skrytě věrni ČSR po přiblížení se Sovětů zahájili povstání proti Němcům a kolaborantům. Počítalo se s tím, že Rusové překročí Tatry a usnadní se jim postup, jenže ti se v rámci obtížné Karpatsko-Dukelské operace (té se účastnili i Češi) zdrželi a Němci dostali čas povstání potlačit. Teprve pak Rudá armáda osvobodila Slovensko.
Zdroje: www.wikipedia.cz Učebnice Dějiny 20. století (Mandelová)