Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 1. část

Transkript

1 Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 1. část

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_19 Historie české správy Správní vývoj v ČSR (1. část) územní vývoj, ústavní instituce, ústava z roku 1920, zákon o organizaci politické správy Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 Základem státního území: České země ve svých historických hranicích, avšak ztráty a zisky: na základě Versailleské smlouvy ztráta Hlučínska na základě Saintgermainské smlouvy zisk Vitorazska a Valticka spor o Těšínsko, v roce 1920 východní část Těšínska připojena k Polsku, západní zůstala součástí ČSR z Moravy a Slezska byl vytvořen v roce 1927 jeden správní celek

5 Slovensko slovensko-maďarská historická hranice neexistovala, hranice stanovena Trianonskou mírovou smlouvou z června roku 1920, smíšená komise pak na úpravě hranic pracovala až do roku 1930 Podkarpatská Rus nová část, území připojeno díky snaze zabránit přímému styku sovětského Ruska s revolučním Maďarskem)

6

7 celý právní řád a správní systém jednak Rakouska (pro české země), jednak Uher (pro Slovensko a Podkarpatskou Rus) převzala předmnichovská ČSR tzv. recepčním zákonem právní normou, kterou přijal Národní výbor již 28. října 1918 (snaha zachovat právní kontinuitu) všechny úřady byly podřízeny Národnímu výboru

8 v letech dochází ke zpolitizování veřejné správy pro první republiku byl typický byrokrat příslušející k určité politické straně podle stranického klíče se obsazovaly nejen centrální státní úřady, ale i úřednická místa na všech stupních správy státní moc se obracela především proti německé menšině, proti dělnictvu a proti komunistické straně

9 demokratizace správy se projevila nejvýrazněji v nejnižším stupni územní samosprávy do obcí se od roku 1919 volilo podle zásad všeobecného, přímého,rovného a tajného hlasovacího práva

10 pro období od počátku dvacátých let je charakteristické rozsáhlé sociální zákonodárství (např. zákon o invalidním a starobním pojištění dělníků 1924) zákonem o státním příspěvku k podporám v nezaměstnanosti (1924) se u nás zaváděl tzv. gentský systém přenášející tíhu péče o nezaměstnané na odborové organizace

11 Definitivní ústava ČSR byla přijatá Národním shromážděním 29. února 1920 za duchovního otce ústavy byl považován ministr vnitra Antonín Švehla, návrh koncipoval sociální demokrat Alfréd Meisser Ústava obsahovala i volební řád do Národního shromáždění

12 ústava byla ústavou rigidní, tj. nepružnou mohla být doplněna zákonem, který musel být označen výslovně jako zákon ústavní přijetí takového zákona téměř nemožné, vyžadovala se nejméně třípětinová většina všech členů v každé sněmovně buržoazie si tím zajistila již při vzniku ústavní listy, aby nemohla být změněna v její neprospěch

13

14 osnova zákona byla dílem vlády tzv. panské koalice sjednocoval veřejnou správu na celém území republiky (unifikační akt), odstraňoval tři odlišné správní systémy (v českých zemích, na Slovensku, v Podkarpatské Rusi) zaváděl opět zemské zřízení likvidoval okresní a zemskou samosprávu (prakticky ji postátňoval)

15 členové okresních a zemských zastupitelstev byli jenom ze dvou třetin voleni, zbývající třetinu jmenovaly státní úřady z řad tzv. odborníků a do čela zastupitelských sborů byli postaveni státní úředníci zvýšení pravomoci byrokratických státních úřadů (větší oprávnění v oblasti trestního správního práva)

16 Zdroje: