ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

Projekt: ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. IČ: 26461609 Plnírna plynů Čáslav Projekt č.: 13/12 Praha, 2012 Výtisk č. 2

ISATech, s.r.o. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie AIR LIQUIDE, Plnírna plynů Čáslav Vydání: 3 Výtisk: 2 Dokument: ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. IČ: 26461609 Plnírna plynů Čáslav Projekt č.: 13/12 Řešitel projektu: ISATech s.r.o. datum jméno/podpis Společnost: AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. Osoba odpovědná za kontrolu a aktualizaci: Ing. Radan Švrček Správce dokumentu: Ing. Radan Švrček 2 / 121

ISATech, s.r.o. Analýza a hodnocení rizik závažné havárie AIR LIQUIDE, Plnírna plynů Čáslav Vydání: 3 Výtisk: 2 Název Analýza a hodnocení rizik závažné havárie ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií pro objekt Plnírna plynů Čáslav. Objednatel: AIR LIQUIDE CZ, s.r.o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5 Důvěrnost informací, autorská práva a reprodukce: Tento dokument byl zpracován na základě Smlouvy o dílo uzavřené mezi AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. a ISATech s.r.o. v roce 2010. Informace, výsledky, mapy a údaje jsou považovány za předmět obchodního tajemství objednatele a lze je zpřístupnit pouze s písemným svolením odpovědného zástupce AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. Název souboru: Číslo zprávy: 13/12 Stav zpracování: Zpracovatel: Závěrečná zpráva ISATech, s.r.o. Tel.: 220 878 920 Osadní 26 Fax: 266 711 901 170 00 Praha 7 Česká republika Jméno Podpis Datum Zpracoval RNDr. Lubomír Kelnar Ing. František Dittrich, CSc. Mgr. Jana Michálková Schválil Mgr. Michal Vaněček Rozdělovník: Výtisk č. Držitel Formát 1-2 AIR LIQUIDE CZ, s.r.o. listinná verze + digitální verze 3 ISATech s.r.o., Pardubice listinná verze + digitální verze 3 / 121

Evidenční list aktualizace Revize Vydání č. Účinnost 5.3.2010 Úvodní verze dokumentu 0 18.3.2010 Verze po připomínkách 1 29.3.2010 Návrh znění dokumentu Specifikace změny 2 28.6.2010 1. připomínky KÚ 102031/2010/KUSK OŽP/Šf 3 Návrh znění aktualizace dokumentu. 4 5 6 7 8 9 10 Aktualizace byla provedena z důvodu rozšíření sortimentu skladovaných látek o toxické plyny a z důvodu změny počtu tlakových lahví již dříve skladovaných plynů. Současně byla provedena revize obsahové části dokumentu. Změny a doplňky Poř. číslo Strana Staženo Nahrazeno Předmět změny a doplňku Účinnost od 4 / 121

OBSAH EVIDENČNÍ LIST AKTUALIZACE... 4 REVIZE... 4 ZMĚNY A DOPLŇKY... 4 OBSAH... 5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 6 SEZNAM TABULEK... 7 POUŽITÉ ZKRATKY... 8 DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY... 9 ÚVOD... 11 1. PŘEHLED OBJEKTŮ NEBO ZAŘÍZENÍ S UVEDENÍM DRUHU A MNOŽSTVÍ V NICH UMÍSTĚNÝCH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK... 12 1.1 POPIS UMÍSTĚNÍ OBJEKTU A ZAŘÍZENÍ... 12 1.2 POPIS AREÁLU PROVOZOVATELE, JEHO HRANICE A NÁVAZNOSTI... 14 1.3 DRUH A MNOŽSTVÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU AL CZ... 16 1.4 ROČNÍ OBRAT PLYNŮ... 22 2. PŘEHLED VŠECH NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V OBJEKTU... 23 3. NEBEZPEČNÉ CHEMICKÉ REAKCE... 32 4. NEBEZPEČNÉ SITUACE V OBJEKTU... 37 5. NEBEZPEČNÉ SITUACE MIMO OBJEKT... 39 6. VÝSLEDKY IDENTIFIKACE A POPISY ZDROJŮ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE... 42 6.1 VNITROPODNIKOVÁ STUDIE FMEA... 42 6.2 OBLASTI ČINNOSTI... 43 6.3 NEBEZPEČNÉ PROVOZNÍ UZLY A SITUACE... 43 6.4 VÝBĚR ZDROJŮ RIZIKA... 45 6.4.1 Stručný popis výběrové metody... 45 6.4.2 Výpočet indikačních čísel pro AIR LIQUIDE Čáslav... 48 6.4.3 Výpočet selekčních čísel pro AIR LIQUIDE Čáslav... 50 7. IDENTIFIKACE A VÝBĚR REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ HAVÁRIÍ... 52 7.1 INICIAČNÍ UDÁLOSTI... 52 7.2 MOŽNÉ PROJEVY HAVÁRIÍ... 52 7.3 STRUČNÝ POPIS MODELOVACÍHO SOFTWARE SAVE II... 53 7.4 REPREZENTATIVNÍ SCÉNÁŘE... 54 7.4.1 Scénáře s kapalným kyslíkem - autocisterna... 54 7.4.2 Scénáře s kapalným kyslíkem - tlakový zásobník... 56 7.4.3 Scénáře s vodíkem... 58 7.4.4 Scénáře s acetylenem... 58 7.4.5 Scénáře s propan-butanem... 59 7.4.6 Scénáře s metanem... 61 7.4.7 Scénáře s toxickými plyny... 61 8. ODHADY PRAVDĚPODOBNOSTÍ REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ HAVÁRIÍ... 75 5 / 121

8.1 ZDROJE RIZIKA S KAPALNÝM KYSLÍKEM... 75 8.1.1 Odhad četností iniciačních událostí zdrojů rizika s kapalným kyslíkem... 75 8.1.2 Odhad četností koncových stavů scénářů zdrojů rizika s kapalným kyslíkem... 76 8.2 ZDROJE RIZIKA S TOXICKÝMI PLYNY... 77 8.2.1 Odhad četností iniciačních událostí s oxidem dusičitým... 77 8.2.2 Odhad četností koncových stavů scénářů s oxidem dusičitým... 77 9. ODHADY NÁSLEDKŮ REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ79 9.1 POPIS ROZMÍSTĚNÍ OSOB V AREÁLU OBJEKTU A JEHO OKOLÍ... 79 9.2 CHARAKTERISTIKA PODNEBÍ OBLASTI... 82 9.3 ODHADY NÁSLEDKŮ NA ZDRAVÍ A ŽIVOTY OSOB... 86 9.3.1 Odhady následků na zdraví a životy osob pro zdroje rizika s kapalným kyslíkem... 86 9.3.2 Odhady následků na zdraví a životy osob pro zdroje rizika s toxickými plyny... 86 9.3.3 Toxické působení zplodin hoření... 88 9.4 ODHADY NÁSLEDKŮ NA HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA... 89 9.5 ODHADY NÁSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 89 9.6 ODHADY NÁSLEDKŮ NA MAJETEK... 89 9.7 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DOSAHŮ PROJEVŮ HAVÁRIÍ... 91 10. VÝSLEDKY A POSTUP POSOUZENÍ VLIVU (SPOLEHLIVOSTI A CHYBOVÁNÍ) LIDSKÉHO ČINITELE V SOUVISLOSTI S RELEVANTNÍMI ZDROJI RIZIK... 93 10.1 ČÁST ANALYTICKÁ... 93 10.1.1 Posouzení spolehlivosti lidského činitele... 93 10.1.2 Posouzení chybování lidského činitele a identifikace příčin selhání... 101 10.2 ČÁST SYSTÉMOVÁ... 104 10.2.1 Výběr lidí na pracovní pozice... 104 10.2.2 Systém výcviku pracovníků... 106 10.2.3 Faktory vedoucí k chybování... 107 10.3 ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z POSOUZENÍ LIDSKÉHO ČINITELE NA OBJEKT NEBO ZAŘÍZENÍ... 110 11. METODIKY POUŽITÉ PŘI ANALÝZE RIZIKA A JEJICH POPIS... 111 12. PODROBNÉ POPISY POUŽITÝCH VEŘEJNĚ NEPUBLIKOVANÝCH METODIK 112 13. STANOVENÍ MÍRY RIZIKA REPREZENTATIVNÍCH SCÉNÁŘŮ... 112 14. HODNOCENÍ PŘIJATELNOSTI RIZIKA ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ... 114 15. POPIS OPATŘENÍ K NEPŘIJATELNÝM ZDROJŮM RIZIK, PLÁN JEJICH REALIZACE A SYSTÉM KONTROLY PLNĚNÍ TOHOTO PLÁNU... 116 15.1 POPIS OPATŘENÍ K NEJZÁVAŽNĚJŠÍM ZDROJŮM RIZIK A PLÁN JEJICH REALIZACE... 116 15.2 SYSTÉM KONTROLY PLNĚNÍ PLÁNU OPATŘENÍ K NEPŘIJATELNÝM ZDROJŮM RIZIK... 118 16. TRVALÉ SLEDOVÁNÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ PRO OMEZOVÁNÍ RIZIK... 119 17. PŘIMĚŘENOST BEZPEČNOSTNÍCH OPATŘENÍ K EXISTUJÍCÍM RIZIKŮM... 119 18. ZÁVĚR... 120 19. POUŽITÁ LITERATURA A ODKAZY... 121 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí města Čáslav s vyznačením AL CZ...12 Obrázek č. 2: Přiblížený pohled na průmyslový areál AL CZ. s nejbližším okolím...13 6 / 121

Obrázek č. 3: Přiblížený letecký pohled na AL CZ s nejbližším okolím...13 Obrázek č. 4: Vyznačení funkčních míst při manipulaci s nebezpečnými látkami v AL CZ...14 Obrázek č. 5: Detailní popis stavebních částí areálu provozovatele...15 Obrázek č. 6: Vyznačení lokalizace nebezpečných látek v areálu AL CZ...18 Obrázek č. 7: Plošná dispozice areálu provozovatele s vyznačením základní lokalizace pracovníků a obsluhy...81 Obrázek č. 8: Lokalizace objektů v okolí areálu provozovatele...82 Obrázek č. 9: Odborný odhad větrné růžice pro Čáslav...83 Obrázek č. 10: Grafické zobrazení celkové větrné růžice...84 Obrázek č. 11: Znázornění předpokládaných maximálních dosahů rozletu trosek tlakových lahví...91 Obrázek č. 12: Grafická znázornění dosahů tepelných projevů havárií...92 Obrázek č. 13: Matice rizik zobrazující kombinaci počtu úmrtí a četnosti... 113 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled nebezpečných látek v objektu AL CZ...16 Tabulka č. 2: Přehled a klasifikace NL v areálu plnírny plynů AL CZ...23 Tabulka č. 3: Hodnoty AEGL-3 a LC50 toxických látek v areálu plnírny plynů AL CZ...30 Tabulka č. 4: Přehled možných vzájemných reakcí látek přítomných v AL CZ...33 Tabulka č. 5: Přehled a popis symbolů možných vzájemných reakcí látek (viz Tabulka č. 4) 36 Tabulka č. 6: Přehled havarijních projevů při úniku NL a předpokládané dopady na okolí...37 Tabulka č. 7: Přehled dopadů na příjemce rizika při vzniku havárie v AL CZ...37 Tabulka č. 8: Možnosti a příčiny vnitřního ohrožení v areálu provozovatele AL CZ...38 Tabulka č. 9: Možnosti přírodního vnějšího ohrožení areálu provozovatele...39 Tabulka č. 10: Možnosti náhodného vnějšího ohrožení areálu AL CZ způsobeného lidmi...41 Tabulka č. 11: Výpočet indikačních čísel výběrové metody...48 Tabulka č. 12: Výpočet selekčních čísel výběrové metody...50 Tabulka č. 13: Sumarizační tabulka dosahů pro hodnoty AEGL-3...73 Tabulka č. 14: Vstupní hodnoty pro odhad četností koncových stavů scénářů s kapalným kyslíkem...76 Tabulka č. 15: Četnosti koncových stavů scénářů...77 Tabulka č. 16: Maximální počet osob v areálu plnírny plynů Čáslav...79 Tabulka č. 17: Počty osob v okolí provozovatele AL CZ...80 Tabulka č. 18: Počty fatálních případů v okolí provozovatele AL CZ po havárii s kapalným kyslíkem, požáru asfaltové plochy a explozích tlakových lahví...86 Tabulka č. 19: Četnosti koncových stavů scénářů s kapalným kyslíkem a úmrtím určitého počtu osob... 112 7 / 121

Tabulka č. 20: Výsledky scénářů s oxidem dusičitým... 112 Tabulka č. 21: Hodnocení přijatelnosti společenského rizika... 114 Použité zkratky AC BLEVE BOZP HSE HZS NL PZH VÚBP Autocisterna Boiling Liquid Evaporating Vapor Explosion (exploze rychle se vypařujících par kapaliny) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Manažer BOZP Hasičský záchranný sbor Nebezpečná látka Prevence závažné havárie Výzkumný ústav bezpečnosti práce 8 / 121

Definice a základní pojmy Následující tabulka uvádí definice a základní pojmy vztahující se k tomuto dokumentu. Většina z nich je uvedena v citaci (1) 2. (text proložený kurzívou byl převzat z citace (2)). Domino efekt Nebezpečná látka Objekt Prevence Provozovatel Riziko Scénář Skladování Umístění nebezpečné látky Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie. Obecně nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek jsou takové látky nebo přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností klasifikovaných podle zákona o chemických látkách. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob. Organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění opatření na zmírnění dopadů možné závažné havárie a havarijní připravenosti Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutím krajského úřadu. V obecném smyslu - osoba provádějící nějakou činnost směřující k žádané funkci zařízení nebo výrobního systému. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie. 9 / 121

Vyjádření veřejnosti Zařízení Závažná havárie Zdroj rizika Zóna havarijního plánování Písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání. Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Závažná havárie je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Seveso II definuje nebezpečí (Hazard) jako vnitřní vlastnost nebezpečné látky nebo fyzickou/fyzikální (physical) situaci, s potenciálem způsobit škodu na lidské zdraví a/nebo životní prostředí. Zdroj rizika může realizovat svůj potenciál např. vznikem požáru, výbuchu, toxického úniku, zamořením životního prostředí nebo jiným nežádoucím projevem. Obecně je nutno uvážit kromě uvolnění nebezpečné chemické látky i uvolnění energie (např. silová elektrická vedení, přírodní atmosférické jevy, vodní zdroje apod.), zda nemohou způsobit následně závažnou havárii. Území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. 10 / 121

Úvod Analýza a hodnocení rizika objektu, je vedle bezpečnostního programu PZH jednou ze dvou důležitých částí bezpečnostní dokumentace podniku zařazeného do skupiny A podle zákona o prevenci závažných havárií (1). Prezentace postupu a výsledků provedené analýzy a hodnocení rizik závažných havárií v objektu AIR LIQUIDE Čáslav, je provedena podle 7 zákona (1) a Přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky č. 256/2006 Sb. (3). Aktualizace v roce 2012 byla provedena z důvodu rozšíření sortimentu skladovaných látek o toxické plyny a dále pro změnu počtu tlakových lahví již dříve skladovaných plynů. Postup zpracování a rozsah analýzy a hodnocení rizik je podle citované přílohy následující: 1. Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek. 2. Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik. 3. Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek. 4. Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. 5. Výsledky posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit závažnou havárii. 6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku. 7. Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii, a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně jejich popisu. 8. Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů závažných havárií a jejich dopadů na životy a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů. 9. Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií. 10. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizik. 11. Uvedení metodik použitých při analýze rizika. 12. Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik. 13. Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií. 14. Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. 15. Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu. 16. Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik. 17. Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky. 11 / 121

1. Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných nebezpečných látek Tato část analýzy rizik obsahuje údaje o analyzovaném objektu, jeho dílčích částech a zařízeních, jejich popis (včetně popisu nejbližšího okolí), o druzích a množstvích nebezpečných látek, jejich klasifikaci a vlastnostech potřebných k posouzení rizika. 1.1 Popis umístění objektu a zařízení Objekt a zařízení, v němž dochází k nakládání s vybranými nebezpečnými chemickými látkami podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, je situován na jihozápadním okraji města Čáslav. Jedná se o plnírnu technických plynů, provozovanou společností AIR LIQUIDE CZ spol. s r.o. v areálu Čáslav, Táborská 1542 (dále jen AL CZ). Umístění areálu v lokalitě města Čáslav uvádí Obrázek č. 1. AIR LIQUIDE CZ spol. s r.o., Táborská 1542, Čáslav Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí města Čáslav s vyznačením AL CZ Plnírna technických plynů AL CZ v areálu Čáslav slouží pro účel plnění tlakových lahví inertními plyny a kyslíkem a jejich následné skladování na otevřených plochách objektu a 12 / 121

skladování a distribuci hořlavých a toxických látek v tlakových lahvích. Příjezd do areálu provozovatele je možný silničním napojením na silnici číslo 339. Obrázek č. 2 ukazuje přiblížený vektorový pohled na průmyslový areál AL CZ. Obrázek č. 3 ukazuje přiblížený letecký pohled na AL CZ. AIR LIQUIDE CZ spol. s r.o., Táborská 1542, Čáslav Obrázek č. 2: Přiblížený pohled na průmyslový areál AL CZ. s nejbližším okolím AIR LIQUIDE CZ spol. s r.o., Táborská 1542, Čáslav Obrázek č. 3: Přiblížený letecký pohled na AL CZ s nejbližším okolím 13 / 121

1.2 Popis areálu provozovatele, jeho hranice a návaznosti ŠATNA PŘÍJEM TLAKOVÝCH LAHVÍ TŘÍDÍRNA TLAKOVÝCH LAHVÍ ADMINISTRATIVNÍ ČÁST KANCELÁŘE PLOCHA PRO OSOBNÍ VOZIDLA PLNÍRNA TECHNICKÝCH PLYNŮ KRYOGENNÍ TLAKOVÉ ZÁSOBNÍKY STÁNÍ PRO AUTOCISTERNY LABORATOŘ STÁNÍ A MANIPULAČNÍ PROSTOR PRO NÁKLADNÍ AUTA S NÁKLADEM TLAKOVÝCH LAHVÍ UZAMČENÝ SKLAD SPECIÁLNÍCH PLYNŮ LINIE ROZDĚLUJÍCÍ PRÁZDNÉ A PLNÉ TLAKOVÉ LAHVE: SEVER PRÁZDNÉ JIH - PLNÉ PLOCHA PRO TLAKOVÉ LAHVE PLNÉ PŘÍJEZDOVÁ CESTA DO AREÁLU PLOCHA PRO TLAKOVÉ LAHVE PRÁZDNÉ OTEVŘENÝ SKLAD HOŘLAVÝCH PLYNŮ Obrázek č. 4: Vyznačení funkčních míst při manipulaci s nebezpečnými látkami v AL CZ Areál provozovatele je rozdělen na část stavební, ve které je umístěna část administrativní, přejímka tlakových lahví a vlastní plnění lahví, a část ploch v areálu, které jsou využívány jako skladovací lokalita. Zde jsou skladovány jak prázdné lahve, tak lahve naplněné. Odděleně je provozována plocha, na které jsou uskladněny tlakové lahve s hořlavými plyny. Obrázek č. 4 jednoznačně popisuje jednotlivé důležité části areálu AL CZ s vyznačením ploch, ve kterých probíhá manipulace s nebezpečnými látkami. Celý prostor provozovatele má přibližně obdélníkový tvar. Hranice objektu tvoří oplocení. V jihozápadním rohu je vstup pro osoby a vjezd pro autocisterny, příp. jiná vozidla. Ke skladování zkapalněných plynů O 2, Ar, CO 2 a N 2 jsou používány kryogenní tlakové zásobníky. Obrázek č. 5 prezentuje detailní popis všech stavebních součástí areálu provozovatele. Plánovaný otevřený sklad toxických plynů (název projektu: Uzamčený sklad speciálních plynů, viz Obrázek č. 4) bude konstruován jako krytý a uzamčený přístřešek. Podlaha části skladu bude z betonového panelu. Její stěny a strop budou ohnivzdorné a v potřebném provedení podle ČSN/EN 13501-2. Sklad bude tvořit pět modulů pro dvě plné a dvě prázdné palety. Předpokládané rozměry skladu budou sestaveny z pěti modulů, přičemž každý z modulů má rozměry 2,5 x 3,12 x 3,5 m (šířka x hloubka x výška). 14 / 121

Obrázek č. 5: Detailní popis stavebních částí areálu provozovatele Legenda k obrázku: 15 / 121

1.3 Druh a množství nebezpečných látek v objektu AL CZ V následující tabulce jsou uvedeny nebezpečné chemické látky, které se vyskytují v areálu provozovatele nebo jsou do areálu transportovány, jejich množství a forma skladování. Jedná se o údaje z oznámení, podle kterého se provozovatel zařadil do skupiny A, podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (1). Tabulka č. 1: Přehled nebezpečných látek v objektu AL CZ Nebezpečná látka Klasifikace látky Fyzikální forma látky Množství (t) Vodík F+, R12 Plyn stlačený 0,225 Acetylen F+, R-5,-6,-12 Plyn rozpuštěný 8,96 Propan butan kapalné pohonné hmoty F+, R12 Zkapalněný plyn 2,200 Metan extrémně hořlavý F+, R12 Plyn stlačený 0,026 Kyslík plynný O, R8 Plyn stlačený 32,919 Kyslík kapalný O, R8 Zkapalněný plyn 56,694 Amoniak T, N Plyn stlačený 0,418 Oxid siřičitý T, C Plyn stlačený 0,189 Oxid uhelnatý T, F+ Plyn stlačený 0,03555 Sirovodík T+, F+ Plyn stlačený 0,096 Oxid dusičitý T+, C, O Plyn stlačený 0,120 Oxid dusnatý T+, C, O Plyn stlačený 0,00508 10%Fluoru v N2 T+, C, O Plyn stlačený 0,01788 Chlór T, N Plyn stlačený 0,098 Chlorovodík T, C Plyn stlačený 0,036 Forma skladování Počet jednotek obalů Tlakové lahve 0,75 kg/ks 300 Tlakové lahve 8,96 kg/ks 1000 Tlakové lahve 10-11 kg/ks a 33 kg/ks 200 Tlakové lahve 8,66 kg/ks 3 Tlakové lahve 14,35 kg/ks 2294 Kryogenní zásobník 1 (34694 kg) Autocisterna (22000 kg) 1 Tlakové lahve 41,8 kg/ks 10 Tlakové lahve 63 kg/ks 3 Tlakové lahve 11,85 kg/ks 3 Tlakové lahve 32 kg/ks 3 Tlakové lahve 60 kg/ks 2 Tlakové lahve 2,54 kg/ks 2 Tlakové lahve 1,49kg/ks 120 Tlakové lahve 49 kg/ks 2 Tlakové lahve 36 kg/ks 1 Kapalné plyny (kyslík, dusík, argon a oxid uhličitý) jsou skladovány v kryogenních zásobnících kapalných plynů. Kryogenní zásobníky jsou vertikální stacionární vakuově izolované tlakové nádoby pro dlouhodobé skladování kryogenních zkapalněných plynů pod tlakem. 16 / 121

Zásobníky se skládají z vnitřní tlakové nádoby z nerezové oceli, umístěné ve vnějším vakuovém plášti z nerezu. Izolace mezi vnitřní nádobou a vnějším pláštěm se skládá z perlitu s adsorbentem a vysokého vakua aby se zajistil dlouhý skladovací čas a malá míra odpařování. Dále je opatřen regulací tlaku, která zabezpečuje automatický provoz odpařovací stanice bez nároků na nepřetržitou obsluhu a cizí zdroj energie. Doplňování zásobníku se provádí z autocisteren, plnění provádí řidič autocisterny. K napojení hadice autocisterny je určena přípojka autocisterny DN40, PN40. Zásobníky jsou vybaveny tenzometrickými snímači tlaku a diferenčními manometry s elektrickým výstupem pro zajištění dálkového monitoringu stavu zásobníků vstupní signály pro jednotku TELEFLO. Kapalné plyny jsou z kryogenních zásobníků přečerpávány pomocí kryogenních čerpadel. typ, výrobce provozovatel Zásobník kapalného kyslíku výrobní číslo 52244 max. pracovní přetlak pracovní přetlak obsah VT31/19, Chart Ferox, a.s. AL CZ, spol.s r.o 19,0 bar 8-10 bar 32950 litrů Zásobník kapalného argonu typ, výrobce VT26/19, Chart Ferox, a.s. provozovatelv AL CZ, spol.s r.o výrobní číslo 52245 max. pracovní přetlak 19,0 bar pracovní přetlak 8-10 bar obsah 27210 litrů Zásobník kapalného dusíku typ, výrobce RVT 1600, Cryolor (FRA) provozovatel AL CZ, spol.s r.o výrobní číslo 704234/24 (293 85 30 ) max. pracovní přetlak 19,0 bar pracovní přetlak 8-10 bar obsah 15770 litrů bude zvýšen na 31000 litrů (srpen 2012) typ, výrobce Provozovatel Zásobník kapalného oxidu uhličitého VTC 22/25 Chart Ferox, a.s. AL CZ, spol.s r.o 17 / 121

výrobní číslo 52246 max. pracovní přetlak 25,0 bar pracovní přetlak 11-13 bar Obsah 22180 litrů Z těchto zásobníků jsou kapaliny odebírány na vstupy kryogenních čerpadel a dále odpařovány pomocí atmosférických a elektrických odpařovačů. Jednotlivé plyny jsou poté vedeny do plnírny technických plynů k jednotlivým aplikačním zařízením. Tato zařízení umožňují připojení tlakových lahví, jejich odtlakování, případně evakuaci a následně plnění příslušnými plyny. Plnění směsí plynů je prováděno postupným plněním jednotlivých složek plynu, a to gravimetrickou metodou (určující hmotnost plynu v lahvi). V některých případech je používána metoda manometrická (určující přetlak v lahvi). Součástí technologického celku je řídící systém, zajištující vlastní proces plnění (zejména plnění směsí plynů), vizualizaci a archivaci dat o plnění plynů a i některé bezpečnostní funkce zařízení. Součástí objektu je dílna, kde probíhá kontrola, oprava a třídění tlakových lahví. Obrázek č. 6 prezentuje lokalizaci jednotlivých nebezpečných látek v areálu provozovatele. Prázdné tlakové lahve s O 2, Ar, CO 2 a N 2 2 tlakové lahve s N 2 Tlakové lahve s O 2, Ar, CO 2 a N 2 UZAMČENÝ SKLAD SPECIÁLNÍCH PLYNŮ Tlakové lahve s O 2, Ar, CO 2 a N 2 Pole tlakových zásobníků s O 2, Ar, N 2 a CO 2 CO 2 N 2 Ar O 2 Tlakové lahve plné s O 2, Ar, CO 2 a N 2 Tlakové lahve prázdné s O 2, Ar, CO 2 a N 2 Tlakové lahve plné a prázdné s C 2 H 2, H 2, LPG a CH 4 Obrázek č. 6: Vyznačení lokalizace nebezpečných látek v areálu AL CZ 18 / 121

Následující tabulky uvádějí parametry NL umístěných mimo tlakové zásobníky. Počet tlakových lahví na nákladních autech je pouze informativního charakteru, tzn. uvádí maximální počet lahví s NL, které může dodavatel dodat na sklad. Počet tlakových lahví sklad vyjadřuje maximální počet lahví s NL, které budou v areálu AL CZ skutečně skladovány (např. když budou na skladu 2 lahve s amoniakem, dodavatel může vyložit již pouze 8 lahví, atd.). Parametr Autocisterna - s O2 Na nákladních autech: Nakládka/vykládka Množství látky nebo počet 22000 kg (plná) Minimum spec. lahví Kapalný kyslík Tlak Teplota Průtok Pozn. Max. čerp. 20 bar -180 C 400 l/min 1ks - - - Výjimečně, tj. méně než 1ks/měsíc 3+1 (37 bar) Tlaková láhev speciál 600 l Do 22 bar -160 C Atm. spád 7 bar Plynný kyslík Parametr Množství Tlak Teplota Průtok Pozn. látky nebo počet Buffer s Tlakové vyrovnávací zásobníky 210 kg 250 bar okolí v plnění 10,9l/min 157 m3 celkový objem Potrubí 1,3 kg 250 bar okolí v plnění cca 25 m3 Plnírna, tj. 2 stojany + 2 plněné svazky Tlakové láhve na nákladních autech: Nakládka/vykládka 10,9l/min 422 + 347 ks 200 bar Max.+45 C v plnění 10,9l/min 288 ks 200 bar Max.+40 C - - Tlakové láhve - sklad 2000 ks 200 bar Max.+45 C - - Tlakové láhve - laboratoř 6 ks 200 bar Max.+45 C - - 324 m3 + 259,6 m3 celkový objem Acetylen - rozpuštěný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 288 + 140 ks 15 bar Max.+45 C - 2 auta nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 572 ks 15 bar Max.+45 C - - Hmotnost vyprázdnitelné náplně, tj. acetylenu + acetonu je od 5-8kg /láhev, podle typu pórohmoty. Vodík - plynný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 140 ks 200 bar Do 40 C - 2 auta nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 160 ks 200 bar Do 40 C - - 19 / 121

Propan-butan stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 5 ks 6,5 bar ~ -20 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 195 ks 2-6,5 bar ~ 40 C - - Hmotnost propan-butanu v lahvích je 10-11 a 33 kg. Metan plynný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 3 ks 175-180 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad - 200 bar Do 50 C - - Amoniak stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 10 ks 21 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 10 ks 26 bar Do 50 C - - Oxid siřičitý stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 3 ks 9 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 3 ks 10 bar Do 50 C - - Oxid uhelnatý plynný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 3 ks 200 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 3 ks 200 bar Do 50 C - - Sirovodík stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 3 ks 61 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 3 ks 74 bar Do 50 C - - 20 / 121

Oxid dusičitý stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 2 ks 2,6 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 2 ks 3,1 bar Do 50 C - - Oxid dusnatý plynný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 2 ks 200 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 2 ks 200 bar Do 50 C - - 10% fluoru v dusíku plynný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 120 ks, tj. 10 200 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka baterií po 12 pospojovaných lahvích Tlakové láhve - sklad 12 ks pospojovaných v 1 baterii 200 bar Do 50 C - - Chlor stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 2 ks 22 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 2 ks 27 bar Do 50 C - - Chlorovodík stlačený / zkapalněný Parametr Počet Tlak Teplota Průtok Pozn. Tlakové láhve na 1 ks 160 bar Max.+45 C - 1 auto nákladních autech: Nakládka/vykládka Tlakové láhve - sklad 1 ks 200 bar Do 50 C - - 21 / 121

1.4 Roční obrat plynů Roční obrat plynů je proveden podle (17): 1) počty autocisteren s jednotlivými látkami, které byly ve skladu stočeny nebo naopak načerpány za rok (přepočteno a zaokrouhleno, počítáno s 250 pracovními dny za rok): počet vyprázdněných cisteren 42 (O2), 22 (CO2), 35 (N2), 42 (Ar) počet naplněných speciálních tlakových nádob (600 ltr) 24 (O2), 24 (CO2), 24 (N2) 2) počty ručních manipulací s jednotlivými plnými tlakovými lahvemi: a) třídírna 400-600 ks/den, tj. až ručních manipulací 87500 za rok b) vnější sklady 100-250 ks/den, tj. až ručních manipulací 62500 za rok c) plnírna 20 ks/den, tj. až ručních manipulací 3750 za rok d) opravy lahví 5 ks/den, tj. až ručních manipulací 250 za rok e) reklamace 1 ks/den, tj. až ručních manipulací 2500 za rok celkem 426-850 ks/den, tj. ručních manipulací až 156500 za rok 3) nakládání palet (klecí) s plnými lahvemi na auta a jejich odvoz: maximální počet palet až 1600 za měsíc (v 1 paletě je 12 lahví), tj. až 12000 palet za rok, tj. až 144000 lahví za rok počet svazků (pevně spojených 12 lahví): až 500 ks za měsíc, tj. 6000 svazků za rok, tj. až 72000 lahví za rok 4) počty aut odvážející klece s plnými lahvemi: cca 4 auta za den, tj. až 1000 jízd aut za rok, což představuje měsíční průměrné počty lahví s hořlavými plyny (ekvivalent 50 l) podle skutečnosti v období 1/2012 až 6/2012: Acetylen Směsi s vodíkem (od 5-20%) Propan a propan-butan* Vodík Metan 1750 lahví 210 lahví 230 lahví 110 lahví 2 lahve * distribuce propanu a propan-butanu v lahvích 10-11 kg, méně pak (cca10-20%) v 33kg. Roční obrat toxických plynů se předpokládá cca 250 tlakových lahví různých plynů. 22 / 121

2. Přehled všech nebezpečných látek v objektu Tabulka č. 2 uvádí přehled nebezpečných látek s jejich základní klasifikací podle zákona č. 356/2003. Sb., o chemických látkách a přípravcích (4). Následné tabulky k jednotlivým látkám uvádí další vlastnosti potřebné k analýze a hodnocení rizik. Tabulka č. 2: Přehled a klasifikace NL v areálu plnírny plynů AL CZ Nebezpečná látka Vzorec Klasifikace látky Fyzikální forma Acetylen C 2H 2 F+, R5-6-12 Plyn rozpuštěný Vodík H 2 F+, R12 Plyn stlačený Propan-butan C 3H 8 C 4H 10 F+, R12 Plyn zkapalněný Metan CH 4 F+, R12 Plyn stlačený Kyslík O 2 O, R8 Plyn stlačený Kyslík O 2 O, R8 Plyn zkapalněný Amoniak NH 3 T, N Plyn zkapalněný Oxid siřičitý SO 2 T,C Plyn zkapalněný Oxid uhelnatý CO T, F+ Plyn stlačený Sirovodík H 2S T+, F+ Plyn zkapalněný Oxid dusičitý NO 2 T+, C, O Plyn zkapalněný Oxid dusnatý NO T+, C, O Plyn stlačený 10% fluoru v N 2 F 2 v N 2 T+, C, O Plyn stlačený Chlór Cl 2 T, N Plyn zkapalněný Chlorovodík HCl T, C Plyn zkapalněný Vlastnosti jednotlivých nebezpečných látek důležité z hlediska analýzy rizika uvádějí následující tabulky. Číslo CAS: 74-86-2 Klasifikace výrobku: Extrémně hořlavý F+ Fyzikální a chemické vlastnosti Obecné informace Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý Zápach (vůně): éterický (čistý), po česneku (technický) Teplota varu: -88,3 C Teplota tání: -81,8 C Bod vzplanutí: nestanoven (samovznícení od 305 C) Hořlavost: Extrémně hořlavý. Výbušné meze: spodní 1,5 % obj., horní 80,5 % obj. Oxidační vlastnosti: nestanoveny Relativní hustota (při 20 C): 0,91 (vzduch=1) Rozpustnost ve vodě (při 20 C): 1,7 l.l-1 (O C) Rozdělovací koeficient oktanol/voda: - Tenze par (při 20 C): 43,8 bar (při 21,1 C) Acetylen čistý, Acetylen rozpuštěný 23 / 121

Hustota par: - Stálost a reaktivita Za normálních podmínek stabilní. Nestabilní při stlačování a zahřívání. Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: Teploty nad 50 C Materiály, kterých je nutno se vyvarovat: měď a mosaz (od 70% mědi), oxidační plyny a látky ve vzdálenosti nižší než 6 metrů Nebezpečné produkty rozkladu: Oxid uhelnatý v případě nedokonalého hoření s nedostatečným přístupem vzduchu. Vodík Číslo CAS: 1333-74-0 Klasifikace výrobku: Extrémně hořlavý: F+ Fyzikálně chemické účinky: Od koncentrace 4 % H2 - se vzduchem tvoří výbušnou směs. Zvláštní nebezpečí: Působení ohně může způsobit roztržení/explozi nádoby,. Protože vodík má záporný Joule- Thomsonův koeficient, při uvolňování tlaku se zahřívá. Je proto nebezpečí, že při náhlé expanzi stlačeného vodíku může dojít k jeho samovolnému vznícení. Fyzikální a chemické vlastnosti Obecné informace Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý plyn Zápach (vůně): bez zápachu Informace důležité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí Teplota varu: -252,8 C Teplota tání: -259,2 C Bod vzplanutí: - (teplota vznícení je 510 C) Hořlavost: Extrémně hořlavý. Výbušné meze: spodní 4,0 % obj., horní 75 % obj. Oxidační vlastnosti: Nejsou stanoveny Relativní hustota (při 20 C): 0,07 (vzduch=1) Rozpustnost ve vodě(při 15 C): 19 mg/l Rozdělovací koeficient oktanol/voda: - Tenze par (při 20 C): - Hustota par: - Za normálních podmínek stabilní. Stálost a reaktivita Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: Teploty nad 50 C Materiály, kterých je nutno se vyvarovat: Oxidanty. Propan-butan Směs propan-butan letní (40/60) a směs propan-butan zimní (60/40) Číslo CAS: 74-98-6 Klasifikace výrobku: Extrémně hořlavý: F+ Fyzikální a chemické vlastnosti Obecné informace Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý Zápach (vůně): po benzínu (čistý), po odorantu (technický) 24 / 121

Informace důležité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí Teplota varu: -42,04 C Teplota tání: -186 C Bod vzplanutí: < -42 Hořlavost: Extrémně hořlavý Výbušné meze: spodní 2,1 % obj., horní 9,5 % obj. Oxidační vlastnosti: reaguje s oxidujícími látkami Relativní hustota (při 20 C): 1,55 (vzduch=1) Rozpustnost ve vodě (při 20 C): 122 mg/l Rozdělovací koeficient oktanol/voda: není stanoven Tenze par (při 20 C): 8,5 bar Hustota par: - Za normálních podmínek stabilní. Stálost a reaktivita Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: Teploty nad 50 C. Materiály, kterých je nutno se vyvarovat: Oxidanty. Nebezpečné produkty rozkladu: Oxid uhelnatý v případě nedokonalého hoření s nedostatečným přístupu vzduchu. Metan Číslo CAS: 74-82-8 Klasifikace výrobku: Extrémně hořlavý: F+ Fyzikální a chemické vlastnosti Obecné informace Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý Zápach (vůně): bez zápachu Informace důležité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí Teplota varu: -161,49 C Teplota tání: -182,48 C Bod vzplanutí: nestanoven Hořlavost: Extrémně hořlavý Výbušné meze: spodní 5 % obj., horní 15 % obj. Oxidační vlastnosti: nejsou stanoveny Relativní hustota (při 20 C): 0,555 (vzduch=1) Rozpustnost ve vodě (při 20 C): 22 mg.l-1 Rozdělovací koeficient oktanol/voda: - Tenze par (při 20 C): - Hustota par: - Další informace: - Za normálních podmínek stabilní. Při úniku tvoří výbušnou směs se vzdechem. Stálost a reaktivita Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: Teploty nad 50 C. Zdroje zapálení. Materiály, kterých je nutno se vyvarovat: Oxidanty. Nebezpečné produkty rozkladu: Při nedokonalém hoření a spalování vzniká jedovatý oxid uhelnatý. 25 / 121

Kyslík kapalný, Kyslík potravinářský kapalný Číslo CAS: 07782-44-7 Klasifikace výrobku: O - oxidující Fyzikálně chemické účinky: - Možné nesprávné použití látky/přípravku: Při styku s hořlavými látkami může dojít k prudké reakci. Fyzikální a chemické vlastnosti Obecné informace Skupenství (při 20 C): kapalné Barva: namodralá kapalina Zápach (vůně): žádný varující zápach Informace důležité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí Teplota varu: -183 C Teplota tání: -219 C Bod vzplanutí: - Hořlavost: nehořlavý Výbušné meze: spodní - % obj., horní - % obj. Oxidační vlastnosti: oxidační činidlo, podporuje hoření Relativní hustota (při 20 C): hustota při bodu varu a tlaku 1 bar: 1141kg.m-3 Rozpustnost ve vodě(při 20 C): 39 mg.l-1 Rozdělovací koeficient oktanol/voda: není stanoven Tenze par (při 20 C): - Hustota par (při 21 C): 0,0013 g/ml Další informace: Rychle vyprchává. Páry (plynu) jsou těžší než vzduch. Může se shromažďovat v uzavřených prostorách, zvláště při zemi nebo pod povrchem. Stálost a reaktivita: Za normálních podmínek stabilní. Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat: Únik produktu z obalu či zařízení. Materiály, kterých je nutno se vyvarovat: Prudce reaguje s hořlavými materiály a redukčními činidly. Prudce okysličuje organická činidla. Nebezpečné produkty rozkladu: Nejsou známy Další údaje: Vylití kapaliny může zapříčinit změnu struktury materiálu. Nebezpečí výbuchu při vylití na organicky strukturované materiály (dřevo, asfalt). Amoniak Číslo CAS: 7664-41-7 Klasifikace výrobku: Toxický: T Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Bezbarvý. Zápach : Čpavkový zápach Prahová hodnota zápachu: je subjektivní a neadekvátní pro varování na přeexponování. Hodnota ph : Při rozpouštění ve vodě, musí být sledována hodnota ph. Bod tání [ C] : -77.7 Bod varu [ C] : -33 Bod vzplanutí [ C] : Nevhodné. Míra odpařování (éter=1) : Nevhodné. Rozsah hořlavosti [% objemu ve vzduchu]: 15.4 až 33.6 Tlak par [20 C] : 8.6 bar Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 0.6 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 0.7 26 / 121

Molekulová hmotnost [g/mol] : 17 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : Zcela rozpustný Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda : Nevhodné pro anorganické plyny. Teplota samovznícení [ C] : 630 Pracovní expoziční limity: PEL (CZ) 14 mg/m3, NPK-P (CZ) 36 mg/m3 NIOSH IDLH: 300 ppm (210 mg/m3) Číslo CAS: 7446-09-5 Klasifikace výrobku: Toxický: T Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý Zápach (vůně): ostrý, dráždící Hodnota ph: nestanovena Teplota (rozmezí teplot) tání ( C): -75,5 Teplota (rozmezí teplot) varu ( C): -10 Kritická teplota ( C): 158 Hořlavost: nehořlavý Oxidační vlastnosti: nemá Tenze par (při 20 C): 230 kpa (2,3 bar) Hustota (při 20 C): (vzduch=1): 2,26 Molekulová hmotnost [g/mol] : 64 Rozpustnost (při 20 C) ve vodě: 32,79 l/l Expoziční limity: PEL: 5 mg/m3, NPK-P: 10 mg/m3 NIOSH IDLH: 100 ppm (260 mg/m3) Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Číslo CAS: 630 08-0 Klasifikace výrobku: Toxický: T, Extrémně hořlavý: F+ Toxický při vdechnutí a nadýchání. Hemolytický jed -poškozuje červené krvinky. Toxický pro reprodukci kategorie 1. Nebezpečný vážným poškozením zdraví po dlouhodobé expozici vdechováním. Fyzikálně chemické účinky: Plyn bez zápachu i bez barvy. Jedovatý-toxický. Hořlavý. Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý (plyn) Zápach (vůně): bez rozpoznatelného zápachu Teplota tání: -205 C Teplota varu: -192 C Bod vzplanutí: 607 C Hořlavost: Extrémně hořlavý plyn Výbušné meze: spodní 12,5 % obj., horní 74% obj. Oxidační vlastnosti: Nemá Relativní hustota (při 20 C): 0,967 (vzduch =1,0) Rozpustnost ve vodě(při 20 C): 0,035 mg/l Molekulová hmotnost [g/mol] : 28 Rozdělovací koeficient oktanol/voda: nestanoven Tenze par (při 20 C): 101325 Pa NPK-P / Limit PEL(40h/t): 30 mg/m3, 30 ml/m3 (=ppm) 27 / 121

Limit NPK-max. (15 min): 150 mg/m3 IDLH (NIOSH): 1200 ppm (1374 mg/m3) Sirovodík Číslo CAS: 7783-06-4 Klasifikace výrobku: Vysoce toxický: T+, Extrémně hořlavý: F+ Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Bezbarvý. Zápach : Zapáchá po shnilých vejcích. Může přetrvávat zápach. Při nízkých koncentracích je identifikace a výstraha obtížná. Prahová hodnota zápachu je subjektivní a neadekvátní pro varování na přeexponování. Bod tání [ C] : -86 Bod varu [ C] : -60.2 Bod vzplanutí [ C] : Nevhodné. Míra odpařování (éter=1) : Nevhodné. Rozsah hořlavosti (% objemu ve vzduchu): 3.9 až 45.5 Tlak par [20 C] : 18.8 bar Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 1.2 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 0.92 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : 3980 Teplota samovznícení [ C] : 270 Plyn anebo pára těžší než vzduch. V uzavřených prostorech se může shromažďovat buď na úrovni dna anebo pod touto úrovní. Molekulová hmotnost [g/mol] : 34 Kritická teplota [ C] : 100 NIOSH IDLH: 100 ppm (140 mg/m3) Pracovní expoziční limity: Hodnota PEL (CZ) 10 mg/m3; NPK-P (CZ) 20 mg/m3 Oxid dusičitý Číslo CAS: 10102-44-0 Klasifikace výrobku: Vysoce toxický: T+, Oxidující: O Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Nahnědlý plyn. Zápach : Slabé varovné vlastnosti při nízkých koncentracích. Bod tání [ C] : -11,2 Bod varu [ C] : 21,1 Kritická teplota [ C] : 158 Rozsah hořlavosti (% objemu ve vzduchu): oxidační činidlo Tlak par [20 C] : 1 bar Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 2,8 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 1,4 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : reaguje s vodou Plyn anebo pára těžší než vzduch. V uzavřených prostorech se může shromažďovat buď na úrovni dna anebo pod touto úrovní. Molekulová hmotnost [g/mol] : 46 NIOSH IDLH: 20 ppm (36 mg/m3) Pracovní expoziční limity: Hodnota PEL (CZ) 3 ppm (5,6 mg/m3); NPK-P (CZ) 5 ppm (9 mg/m3) 28 / 121

Oxid dusnatý Číslo CAS: 10102-43-9 Klasifikace výrobku: Vysoce toxický: T+, Oxidující: O Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Bezbarvý plyn. Zápach : Slabé varovné vlastnosti při nízkých koncentracích. Bod tání [ C] : -164 Bod varu [ C] : -152 Kritická teplota [ C] : -93 Rozsah hořlavosti (% objemu ve vzduchu): oxidační činidlo Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 1 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 1,3 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : 67 Plyn anebo pára těžší než vzduch. V uzavřených prostorech se může shromažďovat buď na úrovni dna anebo pod touto úrovní. Molekulová hmotnost [g/mol] : 30 NIOSH IDLH: 100 ppm (120 mg/m3) Pracovní expoziční limity: Hodnota PEL (CZ) 25 ppm (30 mg/m3); NPK-P (CZ) 25 ppm (30 mg/m3) 10% fluoru v N 2 Číslo CAS fluor: 7782-41-4 Číslo CAS dusík: 7727-37-9 Klasifikace výrobku: fluor - Vysoce toxický: T+, Oxidující: O Skupenství (při 20 C): plynné Barva: bezbarvý Zápach (vůně): ostrý zápach fluoru rozlišitelný při koncentraci 0,097-0,19 ppm Teplota varu: fluor: -188,2 C dusík: -195,8 C Teplota tání: fluor: -219,7 C dusík: -210 C Bod vzplanutí: - Hořlavost: nehořlavý Výbušné meze: spodní - % obj., horní - % obj. Oxidační vlastnosti: oxidující, podporuje hoření Relativní hustota (při 21 C): Fluor: 1570 a dusík: 1153 kg/m3 Rozpustnost ve vodě (při 0 C):. dusík: 0,023 Obj. Tenze par (při 20 C): 760 mm Hg Hustota vzhledem ke vzduchu(=1): fluor: 1,312 dusík: 0,906 Plyn je rozeznatelný podle zápachu. NIOSH IDLH: 25 ppm (50 mg/m3) OSHA PEL: TWA 0.1 ppm (0.2 mg/m3) NIOSH REL: TWA 0.1 ppm (0.2 mg/m3) Chlór Číslo CAS: 7782-50-5 Klasifikace výrobku: Toxický: T Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Nazelenalý plyn Zápach : Ostře páchne. Prahová hodnota zápachu je subjektivní a neadekvátní pro varování na přeexponování. Hodnota ph : Při rozpouštění ve vodě, musí být sledována hodnota ph. 29 / 121

Bod tání [ C] : -101 Bod varu [ C] : -34 Kritická teplota [ C] : 144 Tlak par [20 C] : 6.8 bar Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 2.5 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 1.6 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : 8620 Molekulová hmotnost [g/mol] : 71 Plyn anebo pára těžší než vzduch. V uzavřených prostorech se může shromažďovat buď na úrovni dna anebo pod touto úrovní. NIOSH REL: 0,5 ppm (1,45 mg/m3) Pracovní expoziční limity: Hodnota PEL (CZ) 0,16 ppm (0,5 mg/m3); NPK-P (CZ) 0,5 ppm (1,5 mg/m3) Chlorovodík Číslo CAS: 7647-01-0 Klasifikace výrobku: Toxický: T Fyzikální stav při 20 C / 101.3kPa : Plyn. Barva : Bezbarvý plyn. Tvoří bílé páry ve vlhkém vzduchu. Zápach : Pronikavě páchne. Hodnota ph : Při rozpouštění ve vodě, musí být sledována hodnota ph. Bod tání [ C] : -114 Bod varu [ C] : -85 Kritická teplota [ C] : 51,4 Tlak par [20 C] : 42,6 bar Relativní hustota, plyn (vzduch=1) : 1,3 Relativní hustota, kapalina (voda=1) : 1.2 Rozpustnost ve vodě [mg/l] : kompletně rozpustný Rozsah hořlavosti (% objemu ve vzduchu): nehořlavý Molekulová hmotnost [g/mol] : 36,5 Plyn anebo pára těžší než vzduch. V uzavřených prostorech se může shromažďovat buď na úrovni dna anebo pod touto úrovní. Pracovní expoziční limity: PEL: 8 mg/m3, NPK-P: 15 mg/m3 Tabulka č. 3: Hodnoty AEGL-3 a LC50 toxických látek v areálu plnírny plynů AL CZ Nebezpečná látka AEGL-3 LC50 10 min 30 min 60 min 4 h 8 h 4 h * 1h ** ppm mg/m3 ppm mg/m3 ppm mg/m3 ppm mg/m3 ppm mg/m3 ppm mg/m3 mg/m3 Amoniak 2700 1877 1600 1112 1100 765 550 382 390 271 2000 1391 6007 Oxid siřičitý 30 79 30 79 30 79 19 50 9,6 25,1 1260 3298 6667 Oxid uhelnatý 1700 1947 600 687 330 378 150 172 130 149 1880 2153 8436 Sirovodík 76 106 59 82 50 70 37 51 31 43 356 495 1802 Oxid dusičitý 34 64 25 47 20 38 14 26 11 21 57,5 108 338 Oxid dusnatý 34 42 25 31 20 25 14 17 11 13 57,5 71 924 10% fluoru v N2 36 43 19 23 13 15 5,7 6,8 5,7 6,8 - - 238 Chlór 50 145 28 81 20 58 10 29 7,1 20,6 146,5 425 866 Chlorovodík 620 926 210 313 100 149 26 39 26 39 1405 2097 4746 30 / 121

Hodnota AEGL-3 je koncentrace nebezpečné látky ve vzduchu, nad kterou se předpokládá, že běžná populace, včetně vnímavých jedinců, může zakusit zdravotní účinky ohrožující život nebo může dojít k smrti. LC50 je koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací po stanovenou dobu. * podle bezpečnostních listů z AL CZ ** podle databáze SERIDA 31 / 121

3. Nebezpečné chemické reakce Tato kapitola shrnuje výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek. Vzájemné reakce látek a přípravků mezi sebou, což může nastat v případě úniků a havárií, jsou nezřídka těžko odhadnutelné. Na internetových stránkách http://www.epa.gov je možné nalézt jednoduchý volně dostupný softwarový nástroj pro zjištění nežádoucích chemických a fyzikálních reakcí různých látek, tzv. inkompatibility (vzájemné nesnášenlivosti látek). Nástroj, jehož název je Chemical Reactivity Worksheet (CRW, verze 2.0.2), lze použít jednak pro konkrétní látky jako chemické jedince, jednak pro širší skupinu látek charakterizovanou určitou společnou vlastností, např. pro oxidující kyseliny, alkoholy apod. Výsledkem posouzení uvedeným nástrojem je seznam možných účinků po nežádoucím vzájemném kontaktu látek, tzv. SCHÉMA KOMPATIBILITY (COMPATIBILITY CHART). Teoreticky možné vzájemné reakce látek a přípravků mezi sebou v objektu AIR LIQUIDE Čáslav, což může nastat v případě úniků a havárií, vyčerpávajícím způsobem analyzuje Tabulka č. 4. Přehled a popis symbolů možných vzájemných reakcí látek uvádí Tabulka č. 5. Z hlediska vzájemného působení nebezpečných látek lze uvažovat o vzájemném působení kyslíku s ostatními hořlavými nebezpečnými látkami v lokalitě provozovatele. Kyslík působí jako velmi účinné oxidační činidlo, které při kontaktu s látkami hořlavého charakteru může vést k jejich zahoření. Jeho oxidační schopnost je tak vysoká, že je schopen při své vysoké koncentraci zapálit i mastný krém na pokožce. Navíc je kapalného kyslíku v AL CZ poměrně velké množství. Z těchto důvodů má zde kapalný kyslík zvláštní význam. V případě skladování acetylenu v tlakových lahvích je známo, že v nich za určitých extrémních podmínek může dojít k samovolnému rozkladu acetylenu (např. po intenzivním zahřívání tlakových lahví s acetylenem). Ohněm přehřátá láhev pak (např. vlivem kombinace intenzivního tepelného záření a nárazu) může následně až explodovat a způsobit menší ohnivou kouli jevu BLEVE. 32 / 121

Acetylen Vodík Propan-butan Metan Kyslík Amoniak Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Sirovodík Oxid dusičitý Oxid dusnatý Dusík Analýza a hodnocení rizik závažné havárie Tabulka č. 4: Přehled možných vzájemných reakcí látek přítomných v AL CZ 10% fluoru v N2 Chlór Chlorovodík Argon Oxid uhličitý Maziva Acetylen Vodík - Propanbutan - Metan Kyslík A5, B1, C, D1 - A1, A2,, D4 -, D4 A5, B1, C, D1 A1, A2,, D4, D4 - B5, C B4, B5, C,, D5 C A5, B1, C, D1 A1, A2, F B6, C A1, A2,, D4 A1, A2,, D4 A5, B1, C, D1 A1, A2,, D4, D4 A5, B1, D1, A1, A2,, D4, D4 F F A5, B1, D1, A1, A2,, D4, D4 C B4, B5, C, C, C, D4 33 / 121

Acetylen Vodík Propan-butan Metan Kyslík Amoniak Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Sirovodík Oxid dusičitý Oxid dusnatý Dusík Analýza a hodnocení rizik závažné havárie 10% fluoru v N2 Chlór Chlorovodík Argon Oxid uhličitý Maziva Amoniak Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Sirovodík Oxid dusičitý Oxid dusnatý C B4, B5, C, A5, B1, C, D1 A5, B1, C, B5, C B4, B5, C, -, D6, G D5 A1, A2, F A1, A2, B6, C A1, A2, A1, A2,, D4,, D4, B4, B5, C, D6, G F, D5 F, - B5, C B4, B5, C, B5, C B1, C, D5 B4, B5, C, B1, C B6, C B6, C A1, A2, A1, A2, - A1, A2, A1, A2, B6, C A1, A2, B6, C A1, A2, - F -, D5 A1, A2, A1, A2,, D5 A1, A2, A1, A2, F -, D5 A1, A2, A1, A2, D6, G B4, B5, C, B4, B5, C, B6, C E C,, E C, C, D4 C, 34 / 121

Acetylen Vodík Propan-butan Metan Kyslík Amoniak Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Sirovodík Oxid dusičitý Oxid dusnatý Dusík Analýza a hodnocení rizik závažné havárie 10% fluoru v N2 Chlór Chlorovodík Argon Oxid uhličitý Maziva Dusík 10% fluoru v N 2 Chlór Chlorovodík Argon Oxid uhličitý Maziva D1 A5, B1, D1, A5, B1, D1, A1, A2, A1, A2, C B4, B5, C, D4 D4 D5, D4, D4, D4, D4, D5, D5 D6, G - A1, A2, A1, A2, C, C E C,, E, D4 A1, A2, A1, A2, - - B4, B4, B6, C B5, C, B5, C, - - C, C C C C E, D4, D4, D4, D4 D4 C, D4 C, D4 E - - 35 / 121

Tabulka č. 5: Přehled a popis symbolů možných vzájemných reakcí látek (viz Tabulka č. 4) A1 A2 A3 A4 A5 A6 A8 A9 A10 B1 B3 B4 B5 B6 C D1 D4 D5 D6 D7 E F G G1 H Výbušný v suchém stavu Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo jiných zdrojů zapálení Vytváří vysoce nestabilní explozivní kovové sloučeniny Externí zahřívání může způsobit výbuch Může vytvářet výbušné peroxidy Reakce probíhá s nebezpečím výbuchu nebo vytváří výbušné produkty Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem Teplo generované z chemické reakce může iniciovat výbuch Zvýšená citlivost k detonaci Může se stát vysoce hořlavým nebo může iniciovat požár, zejména v případě přítomnosti jiných hořlavých materiálů Spontánně hořlavý na vzduchu Spontánní vznícení reagujících látek nebo produktů vlivem reakčního tepla Kombinace uvolní plynné produkty, alespoň jeden z nich je hořlavý. Může vyvolat přetlak Kombinace uvolní plynné produkty, včetně hořlavých a toxických plynů. Může vyvolat přetlak Exotermická reakce. Může generovat teplo a / nebo vyvolat přetlak Exotermní, potenciálně prudká polymerace. Může vyvolat přetlak Kombinace uvolní plynné produkty, alespoň jeden z nich je toxický. Může vyvolat přetlak Kombinace uvolní nehořlavý, netoxický plyn. Může vyvolat přetlak Kombinace uvolní hoření podporující plyn (např. kyslík). Může vyvolat přetlak Exotermická reakce, tvorba toxického a korozivního dýmu Tvorba žíravé kapaliny Tvorba ve vodě rozpustných toxických produktů Může být nebezpečný, ale není to známo Reakce může být intenzivní nebo prudká Možný plyn: oxid uhličitý Možná expozice ozáření 36 / 121

4. Nebezpečné situace v objektu Tato kapitola shrnuje výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. Situace uvnitř objektu nebo zařízení s potenciálem způsobit závažnou havárii na zařízení se obvykle nazývají pojmem vnitřní ohrožení, tj. taková, která přímo souvisí s provozem daných zařízení. Rozlišují se vnitřní ohrožení vyplývající z podstaty procesů probíhajících v objektu provozovatele a z činností lidí souvisejících s procesy v zařízeních. Tabulka č. 6 uvádí možné havarijní projevy a předpokládané dopady na okolí, Tabulka č. 7 popisuje přehled možných dopadů na jednotlivé příjemce při vzniku havárie. Tabulka č. 6: Přehled havarijních projevů při úniku NL a předpokládané dopady na okolí Látka Zařízení Možný havarijní projev Předpokládané dopady na okolí Vodík Acetylen Propan-butan Metan Tlaková láhev Jet fire, Flash fire Rozlet fragmentů Tepelná radiace Mechanické účinky rozletu fragmentů Kyslík Automobilní cisterna Podchlazený oblak plynu Silné oxidační působení ve styku s hořlavými látkami, Kyslík Kryogenní zásobník Podchlazený oblak plynu Kryogenní působení Kyslík Tlaková láhev Oblak plynu Rozlet fragmentů Silné oxidační působení ve styku s hořlavými látkami Mechanické účinky rozletu fragmentů Amoniak Oxid siřičitý Tlaková láhev Oblak toxického plynu Rozlet fragmentů Toxické účinky na živé organismy Mechanické účinky rozletu fragmentů Oxid uhelnatý Sirovodík Tlaková láhev Jet fire, Flash fire Rozlet fragmentů Oblak toxického plynu Toxické účinky na živé organismy Mechanické účinky rozletu fragmentů Oxid dusičitý Oxid dusnatý 10% fluoru v N2 Chlór Chlorovodík Tlaková láhev Oblak toxického plynu Rozlet fragmentů Toxické účinky na živé organismy Mechanické účinky rozletu fragmentů Tabulka č. 7: Přehled dopadů na příjemce rizika při vzniku havárie v AL CZ Látka Vodík Acetylen Propan-butan Metan Kyslík Osoby Možnost vzniku popálenin v důsledku požáru Rozlet fragmentů Možnost vzniku kryogenních popálenin Rozlet fragmentů Hospodářská zvířata V možném dosahu působení se žádná nevyskytují V možném dosahu působení se žádná nevyskytují Životní prostředí Negativní působení hasebních prostředků Bez dopadů, ale v případě vzniku požáru negativní působení hasebních prostředků Majetek Možnost vzniku škod na areálu provozovatele nebo blízkém okolí Bez dopadů, ale v případě vzniku požáru možnost vzniku škod na areálu provozovatele nebo blízkém okolí 37 / 121

Látka Osoby Hospodářská zvířata Životní prostředí Majetek Oxid uhelnatý Sirovodík Možnost toxických účinků na osoby Možnost vzniku popálenin v důsledku požáru Rozlet fragmentů Možnost toxických účinků na hospodářská zvířata Negativní působení hasebních prostředků Možnost vzniku škod na areálu provozovatele nebo blízkém okolí Amoniak Oxid siřičitý Chlór Chlorovodík Možnost toxických účinků na osoby Rozlet fragmentů Možnost toxických účinků na hospodářská zvířata Možnost toxických účinků na vodní organismy Bez dopadů, ale v případě vzniku požáru možnost vzniku škod na areálu provozovatele nebo blízkém okolí Oxid dusičitý Oxid dusnatý 10% fluoru v N2 Možnost toxických účinků na osoby Rozlet fragmentů Možnost toxických účinků na hospodářská zvířata Možnost toxických účinků na vodní organismy Korozivní účinky - možnost vzniku škod na areálu provozovatele nebo blízkém okolí Tabulka č. 8: Možnosti a příčiny vnitřního ohrožení v areálu provozovatele AL CZ Možnosti vnitřních iniciačních událostí Při skladování plných zásobních tlakových nádrží nebo tlakových lahví s hořlavými a toxickými látkami Při manipulacích: během stáčení z automobilní cisterny během čerpání z kryogenních zásobníků, zplynování a vedení do plnírny plynů do tlakových lahví během transportu tlakových lahví manipulačním zdvihem Při dopravě tlakových lahví s hořlavinami a toxickými látkami na nákladním automobilu po příjezdové silnici a v areálu provozovatele Při údržbě veškerého zařízení Sabotáž Příčiny vnitřního ohrožení Koroze, výrobní vada, únava materiálu, nedodržení pracovního postupu při manipulaci se zařízením, požár v prostoru tlakových lahví nebo v jejich blízkosti může způsobit porušení celistvosti lahví, únik hořlavin nebo fyzikální výbuch obsahu lahví a masivní rozšíření požáru a rozlet fragmentů Nedodržení pracovního postupu a bezpečnostních pravidel obsluhou při manipulacích může být příčinou porušení celistvosti nádrží a navazujících technologií s únikem látky, např. Nezastavení autocisterny a najetí do potrubí, nádrží, čerpadla nebo kompresoru, Nesprávné připojení stáčecí hadice na autocisternu Řádné nezabrzdění a nezajištění klíny autocisterny (možnost samovolného pohybu) Nedodržení bezpečnostních předpisů při přepravě Nedodržení bezpečných postupů při údržbě Úmyslný čin s cílem poškození kryogenních nádrží nebo tlakových lahví s hořlavinami může vést k různě rozsáhlým škodám na zařízení a majetku v okolí objektu Mezi vnitřní události způsobené lidmi je potřeba počítat také s ohrožením sabotáží uvnitř podniku. Takový úmyslný čin s cílem poškození kryogenních nádrží nebo tlakových lahví s hořlavinami může vést k různě rozsáhlým škodám na zařízení a majetku v okolí areálu provozovatele. Tyto události však již nemají náhodný charakter a nelze u nich stanovit četnost jejich vzniku, ale jen možné následky, tj. nelze u nich určit riziko. 38 / 121

5. Nebezpečné situace mimo objekt Situace mimo hranice objektu nebo zařízení s potenciálem způsobit závažnou havárii na zařízení se obvykle nazývají pojmem vnější ohrožení a rozlišují vnější ohrožení přírodní, která nejsou způsobená lidskou činností (Tabulka č. 9), a vnější ohrožení mající původ v lidské činnosti (Tabulka č. 10). Pro objekty zařazené do skupiny A nebo B podle zákona o prevenci závažných havárií se používá tabulka s vyčerpávajícími možnostmi vnějších ohrožení, vypracovaná pro účely jaderných elektráren Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE, IAEA) ve Vídni. Mezi vnější události způsobené lidmi je potřeba počítat také s ohrožením teroristickým útokem z vnějšku podniku. Takový úmyslný čin, jak již bylo uvedeno výše, s cílem poškození kryogenních nádrží nebo tlakových lahví s hořlavinami může vést k různě rozsáhlým škodám na zařízení a majetku uvnitř i v okolí areálu provozovatele. Tyto události však již nemají náhodný charakter a nelze u nich stanovit četnost jejich vzniku, nýbrž jen možné následky, tj. nelze u nich určit riziko. Tabulka č. 9: Možnosti přírodního vnějšího ohrožení areálu provozovatele Přírodní vnější iniciační události 1. Atmosférické srážky (průměrné a extrémy) sucho; déšť; bouřkový liják; atmosférické srážky na území regionu; kroupy; sníh, sněhová pokrývka; led, ledová pokrývka 2. Vítr (průměrný a extrémy) tornáda, hurikány, cyklóny Důsledky vnějších iniciačních událostí sněhová nebo ledová pokrývka silnice v areálu může vést k dopravní nehodě autocisterny, nákladního vozu nebo manipulačního prostředku extrémní projevy by mohly způsobit utržení střechy na blízkých budovách a při jejich pádu na zařízení způsobit jejich roztěsnění nebo porušení pláště kryogenních zásobníků nebo tlakových lahví 3. Sluneční záření (průměrné a extrémy) zvyšuje tenzi par látek v tlakových lahvích 4. Teplota (průměrná a extrémy) vysoká letní teplota; nízká zimní teplota 5. Barometrický tlak (průměrný a extrémy) zřejmě bez vlivu 6. Vlhkost (průměrná a extrémy) mlha; mráz vysoká teplota zvyšuje tenzi par látek v tlakových lahvích mlha způsobuje vyšší korozi v dlouhodobém měřítku; případné námrazy na zařízeních by je neměly poškodit 7. Blesky za zvlášť nepříznivých okolností, např. při výboji blesku mimořádně vysokých parametrů, nebo pokud by hromosvody měly závady, pak by blesk mohl způsobit požár na zařízeních 8. Nepříznivé podmínky pro rozptyl v atmosféře způsobují vyšší korozi v dlouhodobém měřítku 9. Odtok povrchových vod (průměrný a extrémy) záplavy (frekvence/intenzita); vysoký stav řeky, vysoká hladina vodní nádrže; vzedmutí způsobené bouří; eroze (rychlost) ani extrémní přívalové deště na území regionu by neměly vést k poškození zařízení v areálu provozovatele, areál se nachází na kopci 39 / 121

Přírodní vnější iniciační události Důsledky vnějších iniciačních událostí 10. Stav podzemních vod (průměrný a extrémy) průlinové nebo puklinové pronikání podzemních vod; účinky vysoké hladiny podzemních vod; účinky agresivních podzemních vod na konstrukci stavby 11. Činnost vln (průměrná a extrémy) záplavy v důsledku meteorologických situací; vysoký příliv; vzedmutí způsobené bouří; eroze břehů (rychlost); seiche 12. Litologie a stratigrafie geotechnické charakteristiky materiálů lokality; sedání, bobtnání, smršťování nebo nízká únosnost základové půdy; nízká soudržnost zemin 13. Seismicita zlomy, zóny zeslabení; zemětřesení (frekvence/intenzita) 14. Aktivní geodynamické jevy sesuvy; laviny; skalní řícení; sensitivní jíly; subakvatické skluzy; vytlačování plastického podloží; suťové a bahenní proudy; ztekucování písčitých zemin; rozpouštění a vymývání solných ložisek 15. Povrchová eroze zřejmě bez vlivu v místě areálu provozovatele by neměla vznikat možnost vysoké hladiny spodních vod v místě zařízení výskyt vyloučen v areálu může docházet k lokálnímu sedání podloží extrémní projevy by byly schopny pobořit zařízení v areálu provozovatele, z hlediska zemětřesení se jedná o stabilní oblast, velmi nepravděpodobné v místě zařízení výskyt zřejmě vyloučen 16. Krasové jevy v místě zařízení výskyt vyloučen 17. Projevy postvulkanické činnosti výrony plynů výstupy minerálních a mineralizovaných vod v místě zařízení výskyt vyloučen 18. Náklon povrchu v místě zařízení výskyt vyloučen 19. Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality na zařízení v místě zařízení není vyloučen 20. Možnost přírodních požárů nebo explozí v lokalitě v místě objektu připadá v úvahu požár blízkého lesa na východě 21. Pád meteoritu byl by schopen roztěsnit nebo defragmentovat tlakové lahve nebo zásobníky, extrémně nepravděpodobné 40 / 121

Tabulka č. 10: Možnosti náhodného vnějšího ohrožení areálu AL CZ způsobeného lidmi Náhodné vnější iniciační události způsobené lidmi 1. Exploze pevná látka oblak plynu, prachu nebo aerosolu 2. Požár pevná látka kapalina oblak plynu, prachu nebo aerosolu Příčiny a důsledky případná masivní exploze z projíždějících automobilů po blízké komunikaci by mohla ohrozit zařízení v areálu provozovatele není znám vnější zdroj ohrožující zařízení 3. Pád letadla pád letadla by byl schopen pobořit zařízení v areálu provozovatele, vzhledem k přítomnosti vojenské letecké základny Čáslav není tato situace zcela nepravděpodobná 4. Letící předměty (důsledky poruch) není znám vnější zdroj ohrožující zařízení 5. Záplava stavební porucha nádrže; porucha retenční nádrže; zahrazení toku není znám vnější zdroj ohrožující zařízení 6. Pokles nebo zhroucení zemského povrchu v místě objektu se sledují možné poklesy vlivem blízkého svahu na východě 7. Technická seismicita není znám vnější zdroj ohrožující zařízení 8. Důsledky poddolování, těžby surovin nebo staré důlní činnosti průvaly důlních vod; účinky báňských otřesů; deformace povrchu 9. Únik korozívní, toxické nebo radioaktivní látky kapalina; oblak plynu, prachu nebo aerosolu 10. Hustota obyvatelstva a její očekávané změny v průběhu života zařízení 11. Účinky hospodářských nebo vojenských objektů nebo události v nich 12. Účinky silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní exploze pozemního dopravního prostředku; dopravní nehoda 13. Účinky plynovodů, ropovodů a jiných produktovodů nebo události v nich 14. Dopravní infrastruktura (dálnice, letiště, železniční trati, produktovody atd.) není znám vnější zdroj ohrožující zařízení není znám vnější zdroj ohrožující zařízení bez vlivu není znám vnější zdroj ohrožující zařízení případná exploze nákladu z projíždějících automobilů po blízké komunikaci by mohla ohrozit zařízení areálu provozovatele v areálu nelze vyloučit poruchu vodovodu nebo kanalizace případná masivní exploze z projíždějících automobilů po blízké komunikaci by mohly ohrozit zařízení v areálu provozovatele 41 / 121

6. Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik závažné havárie Výsledky této části analýzy prezentují identifikaci a popisy zdrojů rizik závažné havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu. Vyznačení významných zdrojů rizik na mapě podniku uvádí Obrázek č. 6 na str. 18. V roce 2012 bylo provedeno rozšíření sortimentu skladovaných látek o toxické plyny a tím vzrostl i počet zdrojů rizika a činností s nimi spojenými. 6.1 Vnitropodniková studie FMEA Zdroje rizika v objektu AL CZ byly identifikovány rozsáhlou studií FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) vypracovanou 6 odborníky z mateřské společnosti AIR LIQUIDE (16). Studie je interním materiálem společnosti a není veřejně přístupná. Zpracovatelům analýzy byla poskytnuta tištěná verze nejdůležitějších listů excelovského souboru. Podle této interní studie je v areálu AL CZ vyčleněno 7 oblastí činností, při kterých mohou nastat nebezpečné situace s obchodovanými plyny. Jednotlivé oblasti činností byly podle studie FMEA rozděleny na 49 nebezpečných provozních uzlů a situací a na každém provozním uzlu jsou vytipovány poruchy, kterých se na dané lokalitě lze obávat a které mohou vést k havárii. Ke každé takové poruše jsou ve studii (16) podrobně uvedeny bližší informace o jejích možných příčinách, typech následků, základních četnostech jejich vzniku, bariéry k potlačení jejich účinků a výsledné četnosti po uplatnění bariér. Barevně - v rozlišení červená, žlutá a zelená - je označena kritičnost jednotlivých poruchových stavů před uplatněním a po uplatnění bariér, které jsou používány v objektu AL CZ ke zmírnění následků nebo snížení četností nežádoucích až havarijních stavů. Většina havarijních stavů by měla za následek jen provozní potíže nebo ztráty na majetku (produkci). Počet vytipovaných poruch, které spadají do červené oblasti (nejzávažnější) před uplatněním bariér je celkem 84. Po uplatnění vlivu bariér na snížení závažnosti zdrojů rizika přejdou z červené do žluté oblasti celkem 2 zdroje rizika, většina zdrojů rizika přejde z červené do zelené oblasti. Pouze 3 zdroje rizika zůstávají i po uplatnění opatření v červené oblasti - jedná se o plnění směsí s oxidem uhličitým do lahví. Tato záležitost však spadá do problematiky pracovních rizik, proto se těmito případy analýza dále nezabývá. Počet vytipovaných poruch, které spadají do žluté oblasti (středně závažné) před uplatněním bariér je celkem 78. Po uplatnění vlivu bariér na snížení závažnosti zdrojů rizika přejdou ze žluté do zelené oblasti kromě jednoho všechny zdroje rizika. U tohoto zdroje rizika se opět jedná o plnění směsí s oxidem uhličitým do lahví, což však opět spadá do problematiky pracovních rizik. Počet vytipovaných poruch, které spadají do zelené oblasti (nejméně závažné) před uplatněním bariér je celkem 10 a po uplatnění bariér zůstávají rovněž v zelené oblasti. 42 / 121

6.2 Oblasti činnosti Podle interní studie FMEA existuje v objektu AL CZ 7 oblastí činností (označení odpovídá interní FMEA): A - O2 skladování a distribuce B - O2 plnění C - N2, Ar skladování a distribuce D - N2, Ar plnění E - CO2 skladování a distribuce F - plnění čistého CO2 G - plnění směsi CO2 V roce 2012 bylo provedeno rozšíření sortimentu skladovaných látek o toxické plyny. Z hlediska činností s toxickými látkami se jedná jen o dovoz, skladování a odvoz plných tlakových lahví s toxickými plyny. Žádné jiné činnosti se s toxickými plyny neprovádějí (plnění apod.). Z tohoto důvodu jsou oblasti činností rozšířeny o: H - dovoz a odvoz plných tlakových lahví s toxickými plyny I skladování plných tlakových lahví s toxickými plyny 6.3 Nebezpečné provozní uzly a situace Podle interní studie FMEA existuje v objektu AL CZ původních 49 nebezpečných provozních uzlů a situací v 7 oblastech činností. K tomu přibyly ještě 3 nebezpečné provozní uzly a situace s toxickými plyny ve 2 dalších oblastech činností. Oblasti činností: A - O2 skladování a distribuce 1. Situace před plněním kapalného kyslíku 2. Přepouštěcí hadice propojená mezi AC a skladem s kapalným kyslíkem 3. AC s kapalným kyslíkem 4. Vakuově izolovaný skladovací tank s kapalným kyslíkem, plnění skladu 5. Vakuově izolovaný skladovací tank s kapalným kyslíkem, provoz skladu 6. Vyprazdňovací potrubí z vakuově izolovaného skladovacího tanku s kapalným kyslíkem 7. Čerpadlo kapalného kyslíku 8. Spoje u čerpadel s kapalným kyslíkem 9. Odpařovací jednotka kapalného kyslíku, atmosférický odpařovač 10. Odpařovací jednotka kapalného kyslíku, elektrický ohřívač 11. Trasa plynného kyslíku 12. Úniky kyslíku 43 / 121

Oblasti činností: B - O2 plnění: 1. Všechny typy plnění (ruční a automatické) 2. Manipulace s lahvemi s kyslíkem 3. Skladovací prostor s lahvemi s kyslíkem Oblasti činností: C - N2, Ar skladování a distribuce: 1. Přepouštěcí hadice propojená mezi AC a skladem s kapalným dusíkem nebo argonem 2. AC s kapalným dusíkem nebo argonem 3. Vakuově izolovaný skladovací tank s kapalným dusíkem nebo argonem, plnění skladu 4. Vakuově izolovaný skladovací tank s kapalným dusíkem nebo argonem, provoz skladu 5. Čerpadlo kapalného dusíku nebo argonu 6. Spoje u čerpadel s kapalným dusíkem nebo argonem 7. Odpařovací jednotka kapalného dusíku nebo argonu, atmosférický odpařovač 8. Odpařovací jednotka kapalného dusíku nebo argonu 9. Trasa plynného dusíku nebo argonu 10. Úniky dusíku nebo argonu Oblasti činností: D - N2, Ar plnění: 1. Situace před plněním dusíku nebo argonu 2. Všechny typy plnění (ruční a automatické) dusíku nebo argonu 3. Manipulace s lahvemi s dusíkem nebo argonem 4. Skladovací prostor s lahvemi s dusíkem nebo argonem Oblasti činností: E - CO2 skladování a distribuce: 1. Přepouštěcí hadice propojená mezi AC a skladem s kapalným CO2 2. AC s kapalným CO2 3. Všechny typy plnění CO2 4. Provoz skladu, horizontální nebo vertikální polyuretanový skladovací tank s kapalným CO2 (RV02) 5. Trasa kapalného CO2 ze skladovacího tanku 6. Čerpadlo kapalného CO2 7. Spoje u čerpadel s kapalným CO2 8. Ohřívací a vypařovací jednotka kapalného CO2 9. Spoje na trase CO2 10. Úniky CO2 44 / 121

Oblasti činností: F - plnění čistého CO2 1. Situace před plněním čistého CO2 2. Všechny typy plnění (ruční a automatické) čistého CO2 3. Manipulace s lahvemi s čistým CO2 4. Skladovací prostor s lahvemi a svazky s čistým CO2 Oblasti činností: G - plnění směsi CO2 1. Situace před plněním směsi CO2 2. Všechny typy plnění (ruční a automatické) směsi CO2 3. Ruční plnění směsi CO2 4. Automatické plnění směsi CO2 5. Manipulace s lahvemi se směsí s CO2 6. Skladovací prostor s lahvemi a svazky se směsí s CO2 Oblasti činností: H - dovoz a odvoz plných tlakových lahví s toxickými plyny 1. Nákladní automobil s tlakovými lahvemi s toxickými plyny 2. Manipulace s lahvemi s toxickými plyny Oblasti činností: I skladování plných tlakových lahví s toxickými plyny 1. Skladovací prostor s lahvemi s toxickými plyny 6.4 Výběr zdrojů rizika K výběru zdrojů rizik pro podrobnou analýzu se používá tzv. výběrová metoda podle (8). Podle této metody se stanovují dvě čísla: indikační A a selekční S. Indikační číslo vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení a pokud je větší než 1, určuje se selekční číslo, které vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení vůči určitému místu, a to jednak k hranicím podniku a jednak k obydleným oblastem. Pokud je vzdálenost zdroje rizika menší než 100 m od hranic podniku, selekční číslo se vzhledem k hranicím podniku nepočítá, protože podle metodiky má stejnou hodnotu jako číslo indikační. Selekční číslo se pak spočítá vzhledem k obydleným oblastem pro ty zdroje rizika, u nichž je indikační číslo větší než 1. Podrobnější postup výpočtu obou čísel je uveden v (8) a na základě jejich velikosti se určí ty zdroje rizika, pro které by se měla provést podrobná analýza a hodnocení rizika. 6.4.1 Stručný popis výběrové metody 4 hlavní kroky výběrové metody podle (8) jsou: 1. Rozdělení objektu na nezávislá zařízení. 2. Určení vlastního vnitřního nebezpečí (pro všechna zařízení) odvozeného od množství přítomné látky, podmínek procesu a nebezpečných vlastností látky. Tím se určí Indikační číslo A, které dává obraz o míře vlastního vnitřního nebezpečí zařízení. 45 / 121

3. Výpočet nebezpečí zařízení pro řadu bodů v okolí podniku. Nebezpečí pro každý z těchto bodů je určeno z indikačního čísla a vzdálenosti bodu od zařízení. Pak Výběrové číslo S dává obraz o míře nebezpečí v každém bodu v okolí. 4. Výběr zařízení podle relativní velikosti výběrového čísla S pro kvantitativní stanovení rizika. 1. krok: Rozdělení objektu na nezávislá zařízení Prvním krokem při metodě výběru je rozdělení podniku na řadu samostatných zařízení. To nemusí být jednoduchý proces a o tomto procesu se může vést diskuse. Důležitým kritériem pro definici samostatného zařízení je předpoklad, že porucha jednoho zařízení nezpůsobí významný únik látek z jiných zařízení. Pokud je možné navzájem rychle oddělit dvě zařízení, lze je považovat za samostatná. Rozlišují se 2 základní typy zařízení: procesní a skladovací. Procesní zařízení se mohou skládat z různých procesních nádob, potrubí a podobných zařízení. Skladovací zařízení, jako jsou skladové zásobníky, se vždy považují za zařízení oddělená. Pokud jsou skladovací zařízení vybavena aparáty pro cirkulaci a výměnu tepla, aby bylo možno udržovat podmínky pro skladování látek, je takové zařízení vždy považováno za zařízení skladovací, i když jsou takové aparáty přítomny. 2. krok: Určení indikačního čísla A Vnitřní nebezpečí zařízení závisí jednak na množství přítomné látky, jednak na fyzikálních a toxikologických vlastnostech látky a dále na specifických podmínkách procesu. Indikační číslo A určí míru vlastního vnitřního nebezpečí zařízení. Indikační číslo A zařízení je bezrozměrná veličina a vypočte se podle vzorce: Q xo1 xo2 xo3 A G kde: Q je množství látky přítomné v zařízení (kg) Oi jsou faktory podmínek procesu (-), G je limitní hodnota (kg), Množství látky přítomné v zařízení je celkové množství látky v zařízení. Faktory podmínek procesu se uvažují 3 (O1, O2, O3): Faktor O1 - pro rozlišení procesních zařízení (hodnota 1) a skladovacích zařízení (hodnota 0,1). Faktor O2 - pro rozlišení umístění zařízení a pro přítomnost bariér zabraňujících látkám proniknout do životního prostředí. Umístění Faktor O2 Venkovní zařízení 1,0 Vnitřní zařízení uzavřené ze všech stran 0,1 Zařízení v jímce, procesní teplota Tp je nižší než normální bod varu látky Tbv + 5 C, tj. Tp Tbv + 5 C Zařízení v jímce, procesní teplota Tp je vyšší než normální bod varu látky Tbv + 5 C, tj. Tp > Tbv + 5 C 0,1 1,0 46 / 121

Poznámky: Analýza a hodnocení rizik závažné havárie 1. Pro skladovací zařízení se jako procesní teplota uvažuje teplota skladování. 2. Uzavřené zařízení má zabránit rozšíření látek do životního prostředí. To znamená, že (a) u uzavřených zařízení by změny tlaků doprovázející jednorázový únik obsahu neměly ovlivnit uzavírající obálku a že (b) uzavřená zařízení by měla výrazně snížit přímý únik do venkovního prostředí. Směrnice říká, že pokud uzavření sníží únik do atmosféry více než 5 krát, nebo jestliže uzavření nasměruje únik do zabezpečeného prostoru, je možné považovat zařízení za vnitřní, jinak jde o zařízení venkovní. 3. Jímka zamezí šíření látky do okolního prostředí. 4. Druhá obálka (kontejnment) určená pro zachycení kapaliny a odolná proti všem možným zatížením je považována za bariéru, pak faktor O2 = 0,1. Faktor 0,1 se použije pro atmosférické zásobníky s dvojitým kontejnmentem, pro atmosférické zásobníky s plným kontejnmentem, pro atmosférické zásobníky podzemní a pro zasypané nadzemní atmosférické zásobníky. Faktor O3 - pro rozlišení množství látky v parní fázi po úniku. V úvahu se bere teplota procesu, normální bod varu, skupenství látky a teplota okolí. Pro látky za normálních podmínek v plynné fázi je faktor O3 = 10. Faktory pro podmínky procesu se používají pro látky toxické a hořlavé. Pro výbušniny jsou O1 = O2 = O3 = 1. Pro různé případy přítomných látek v podniku lze nalézt poznámky a dodatky k určení faktoru O3 v originální příručce (8) (verze v angličtině je na internetu k dispozici na adrese: http://www.publicatiereeksgevaarlijkestoffen.nl/publicaties/pgs3.html ). Limitní hodnota G ve vzorci pro výpočet indikačního čísla je mírou nebezpečných vlastností látky, které závisí jak na jejích fyzikálních vlastnostech, tak na jejích toxických nebo explozivních nebo hořlavostních charakteristikách. Limitní hodnota pro látky hořlavé je 10000 kg. Limitní hodnota pro látky toxické závisí na hodnotě LC50 (inhalačně, potkan, 1 hodina). Pokud látka patří do více než jedné skupiny, vypočte se indikační číslo pro každou skupinu zvlášť. Je-li např. látka toxická i hořlavá (v případě AL CZ to jsou oxid uhelnatý a sirovodík), vypočítají se dvě indikační čísla pro každou vlastnost. Pro toxicitní indikační číslo se použije celkové množství látky v zařízení a limitní hodnota odpovídající jejím toxickým vlastnostem, pro hořlavostní indikační číslo se použije celkové množství látky v zařízení a odpovídající limitní hodnota pro hořlaviny, tj. 10000 kg. 3. krok: Určení selekčního čísla S Výpočet nebezpečí zařízení pro řadu bodů v okolí podniku Selekční číslo S je míra nebezpečí zařízení umístěného na určitém umístění v rámci podniku a počítá se vynásobením indikačního čísla A daného zařízení faktorem (100/L) 2 pro látky toxické a faktorem (100/L) 3 pro látky hořlavé a explozivní. Pro jedno zařízení mohou opět existovat až 3 různá selekční čísla: 100 2 S. L T T A pro látky toxické 100 3 S. L F F A pro látky hořlavé 47 / 121

100 3 S. L E E A pro látky explozivní kde L je vzdálenost zařízení k určitému místu v metrech, minimálně však 100 m. Selekční číslo se musí vypočítat pro každé zařízení pro minimálně osm bodů na hranicích podniku. Vzdálenost mezi dvěma sousedními body nesmí být větší než 50 metrů. Selekční číslo se musí vypočítat pro celou hranici podniku, i když podnik sousedí s obdobným podnikem. Pokud podnik sousedí s vodní hladinou, musí se selekční číslo vypočítat pro místa na protějším břehu. Kromě výpočtů pro hranici podniku se musí selekční čísla S všech zařízení vypočítat také pro nejkratší vzdálenosti od obytné zástavby (stávající i plánované) od daného zařízení podniku. 4. krok: Výběr zařízení pro podrobnější analýzu Zařízení se vybere pro podrobnější kvantitativní stanovení rizika, pokud: nebo výběrové číslo zařízení S je větší než 1 v místě hranic podniku (nebo na protějším břehu vodní hladiny) a větší než 50% maximálního výběrového čísla v tomto místě, výběrové číslo zařízení S je větší než 1 v místě obytné zástavby existující nebo plánované nejbližší k zařízení. 6.4.2 Výpočet indikačních čísel pro AIR LIQUIDE Čáslav Kapalný kyslík nemá ani jednu z vlastností posuzovaných ve výběrové metodě - není hořlavý ani toxický ani výbušný, proto by se nemusely zdroje rizika s kapalným kyslíkem v podrobnější analýze rizika uvažovat. Nicméně, jelikož výběrová metoda není dogma (v jejím úvodu se doporučuje její rozumné uplatnění podle místní situace) a protože kyslík patří mezi jmenovitě vybrané nebezpečné látky v tabulce I přílohy č. 1 zákona o prevenci závažných havárií (1) a svými účinky významně podporuje hoření, byly zdroje s kyslíkem podrobeny výpočtu indikačního čísla. Mezní hodnota byla vzata stejná jako pro hořlavé látky, tj. 10000 kg. Tabulka č. 11: Výpočet indikačních čísel výběrové metody Zařízení, počet kusů AC, 1 ks tlakový zásobník, 1 ks Buffers 2 stojany + 2 plněné svazky v plnírně tlak. láhev speciál, 3 + 1 Látka Kapalný kyslík Kapalný kyslík Plynný kyslík Plynný kyslík Kapalný kyslík Typ látky Množství látky Q (kg) Faktory podmínek procesu O1 O2 O3 Mezní hodnota G (kg) Hodnota indikačního čísla A Ox 22000 1 1 10 10000 22 Ox 34694 0,1 1 10 10000 3,5 Ox 210 1 1 10 10000 0,21 Ox 769 1 0,1 10 10000 0,077 Ox 600 0,1 1 10 10000 0,060 48 / 121

Zařízení, počet kusů potrubí do 5 m + odpařovač Tlakové lahve, 200 ks tlaková láhev, 2294 ks potrubí, cca 25 m Tlakové lahve, 1000 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 300 ks Tlakové lahve, 10 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 120 ks, 12 lahví v baterii Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 1 ks Látka Kapalný kyslík Propanbutan Plynný kyslík Plynný kyslík Typ látky Množství látky Q (kg) Faktory podmínek procesu O1 O2 O3 Mezní hodnota G (kg) Hodnota indikačního čísla A Ox 14 1 1 10 10000 0,014 F 33 0,1 1 10 10000 0,0033 Ox 14,35 0,1 1 10 10000 0,0014 Ox 1,3 1 1 10 10000 0,0013 Acetylen F 8,96 0,1 1 10 10000 0,00090 Metan F 8,66 0,1 1 10 10000 0,00087 Vodík F 0,75 0,1 1 10 10000 0,00008 Amoniak T 41,8 0,1 1 10 3000 0,014 Oxid siřičitý T 63 0,1 1 10 3000 0,021 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý F 11,85 0,1 1 10 10000 0,0012 T 11,85 0,1 1 10 3000 0,0040 Sirovodík F 32 0,1 1 10 10000 0,0032 Sirovodík T 32 0,1 1 10 300 0,11 Oxid dusičitý T 60 0,1 1 10 30 2,0 Oxid dusnatý 10% fluoru v N 2 T 2,54 0,1 1 10 300 0,0085 T 17,88 0,1 1 10 30 0,60 Chlór T 49 0,1 1 10 300 0,16 Chlorovodík T 36 0,1 1 10 3000 0,012 Z předchozí tabulky je vidět, že hodnoty větší než 1, tj. pro zdroje rizika s významnějším ohrožením svého okolí, byly dosaženy jen u dvou zdrojů, a to u autocisterny a tlakového zásobníku s kapalným kyslíkem. Hodnoty indikačních čísel, jež uvádí Tabulka č. 11, rovněž slouží k ocenění zdrojů rizika podle jejich relativní nebezpečnosti. 49 / 121

6.4.3 Výpočet selekčních čísel pro AIR LIQUIDE Čáslav Výpočet selekčních čísel byl proveden jen vzhledem k nejbližší obytné zástavbě, protože k hranicím objektu mají všechny zdroje rizika menší vzdálenost než 100 m. Hodnota 130 m je vzdálenost středu manipulační plochy objektu AL CZ od rodinného domu paní Pavlíkové, hodnota 220 m je k nejbližšímu rodinnému domu v místním malém sídlišti kolem ulice K Vodrantům. Výpočet by se mohl provádět jen pro zdroje rizika s hodnotou výběrového čísla většího než 1, ale pro ilustraci je toto provedeno pro všechny zdroje rizika včetně nově zavedených toxických plynů. Tabulka č. 12: Výpočet selekčních čísel výběrové metody Zařízení, počet kusů Látka Typ látky Množství látky Q (kg) Faktory podmínek procesu O1 O2 O3 Mezní hodnota G (kg) Indikační číslo A Vzdálenost obytné zástavby (m) Selekční číslo S AC, 1 ks Tlakový zásobník, 1 ks Buffers 2 stojany + 2 plněné svazky v plnírně Tlak. Láhev speciál, 3 + 1 Potrubí do 5 m + odpařovač Tlakové lahve, 200 ks Tlaková láhev, 2228 ks Potrubí, cca 25 m Tlakové lahve,1000 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 300 ks Tlakové lahve, 10 ks Tlakové lahve, 3 ks Kapalný kyslík Ox 22000 1 1 10 10000 22 130 10 220 2,1 Kapalný kyslík Ox 34694 0,1 1 10 10000 3,5 130 1,6 220 0,33 Plynný kyslík Ox 210 1 1 10 10000 0,21 130 0,10 220 0,020 Plynný kyslík Ox 769 1 0,1 10 10000 0,077 130 0,035 220 0,0072 Kapalný kyslík Ox 600 0,1 1 10 10000 0,060 130 0,027 220 0,0056 Kapalný kyslík Ox 14 1 1 10 10000 0,014 130 0,0064 220 0,0013 Propan-butan F 33 0,1 1 10 10000 0,0033 130 0,0015 220 0,00031 Plynný kyslík Ox 14,35 0,1 1 10 10000 0,00144 130 0,00065 220 0,00013 Plynný kyslík Ox 1,3 1 1 10 10000 0,0013 130 0,00059 220 0,00012 Acetylen F 8,96 0,1 1 10 10000 0,00090 130 0,00041 220 0,00008 Metan F 8,66 0,1 1 10 10000 0,00087 130 0,00039 220 0,00008 Vodík F 0,75 0,1 1 10 10000 0,00008 130 0,00003 220 0,00001 Amoniak T 41,8 0,1 1 10 3000 0,014 130 0,0063 220 0,0013 Oxid siřičitý T 63 0,1 1 10 3000 0,021 130 0,010 220 0,0020 Tlakové lahve, 3 ks Oxid uhelnatý F 11,85 0,1 1 10 10000 0,00119 130 0,00054 50 / 121

Zařízení, počet kusů Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 3 ks Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 120 ks, 12 lahví v baterii Tlakové lahve, 2 ks Tlakové lahve, 1 ks Látka Typ látky Množství látky Q (kg) Faktory podmínek procesu Mezní hodnota G (kg) Indikační číslo A Vzdálenost obytné zástavby (m) Selekční číslo S 220 0,00011 Oxid uhelnatý T 11,85 0,1 1 10 3000 0,0040 130 0,0018 220 0,00037 Sirovodík F 32 0,1 1 10 10000 0,0032 130 0,0015 220 0,00030 Sirovodík T 32 0,1 1 10 300 0,11 130 0,049 220 0,010 Oxid dusičitý T 60 0,1 1 10 30 2,0 130 0,91 220 0,19 Oxid dusnatý T 2,54 0,1 1 10 300 0,0085 130 0,0039 220 0,00080 10% fluoru v N2 T 17,88 0,1 1 10 30 0,60 130 0,27 220 0,056 Chlór T 49 0,1 1 10 300 0,16 130 0,074 220 0,015 Chlorovodík T 36 0,1 1 10 3000 0,012 130 0,0055 220 0,0011 Podle velikosti selekčních čísel S výběrové metody podle citace (8) v posledním sloupci předchozí tabulky je vidět, že podrobnější analýze mají být podrobeny zdroje rizika s kapalným kyslíkem - autocisterna (selekční čísla 10 a 2,1) a tlakový zásobník (selekční čísla 1,6 a 0,33). Z ostatních hodnot, zejména pak pro nově zavedené toxické látky, je zřejmá malá významnost příslušných zdrojů rizika relativně největší významnost má oxid dusičitý (selekční čísla 0,91 a 0,19). Proto jsou v další části analýzy podrobeny podrobnějšímu zkoumání jen tlakové láhve s oxidem dusičitým. 51 / 121

7. Identifikace a výběr reprezentativních scénářů havárií 7.1 Iniciační události Iniciační událost je první událost v havarijním scénáři viz také (2). Iniciačním událostem obvykle předchází sled poruch, které vedou až k vrcholové události, což se zde nazývá iniciační událostí. Únik nebezpečné látky je počáteční podmínkou (iniciační událostí) pro rozvoj scénáře. Scénář se rozvíjí až do koncových stavů scénáře. Ty mohou mít charakter toxického rozptylu zplodin hoření, nebo charakter působení tepelné radiace na okolí, nebo charakter působení přetlaku exploze na okolí (tlaková vlna, rozlet trosek, rozlet střepin okenního skla), nebo charakter působení toxického i tepelného zároveň. Jako možné příčiny poruch zařízení se uvažují vnitřní a vnější příčiny a u lidských chyb tzv. lidský faktor. Mezi vnitřní příčiny patří technický stav zařízení jako např. koroze, únava materiálu, tepelná roztažnost materiálů, pnutí, přetlak, porušení svaru, vibrace, skrytá vada materiálu, stárnutí materiálu aj. Mezi vnější příčiny by bylo možné řadit vnější požáry (v okolním lese), pády předmětů, aj. Podrobnější rozbor příčin iniciačních událostí viz tabulky v kapitole č. 4 a v kapitole č. 5. 7.2 Možné projevy havárií po úniku a rozlití kapalného kyslíku oxidační reakce a prudký požár hořlavých látek (asfalt, dřevo, plasty) a ohrožení plamenem a tepelnou radiací, možné následné domino efekty na stojatých tlakových zásobnících (kyslík, argon, dusík, CO2) a tlakových lahvích (acetylen, vodík, P-B, metan, lahve s toxickými plyny), - výpočty dosahu tepelné radiace (35 a 2 kw/m2) - výpočty dosahu koncentrace AEGL-3 pro toxické látky (viz Tabulka č. 3 na str. 30) po prasknutí láhve okamžitá iniciace a následný tryskavý požár (acetylen, vodík, P- B, oxid uhelnatý, sirovodík) a směrované ohrožení tryskavým plamenem a tepelnou radiací, možné následné domino efekty, - výpočty dosahu plamene a tepelné radiace (35 a 2 kw/m2) fyzikální výbuch tlakových zásobníků nebo tlakových lahví a následný rozlet trosek, ohrožení tlakovou vlnou a letícími troskami, možné následné domino efekty - odhad dosahu doletu trosek, - výpočty dosahu tlakové vlny (přetlak 30, 10 a 3 kpa), - výpočty dosahu koncentrace AEGL-3 pro toxické látky (viz Tabulka č. 3 na str. 30) vyhoření oblaku směsi plynu (acetylen, vodík, P-B, oxid uhelnatý, sirovodík) se vzduchem po úniku plynu, ohrožení tepelnou radiací, možné následné domino efekty - výpočty dosahu tepelné radiace (35 a 2 kw/m2), - odhad dosahu doletu trosek Přehled fyzikálních projevů při úniku nebezpečných látek a předpokládané dopady na okolí viz Tabulka č. 6 na str. 37. 52 / 121

7.3 Stručný popis modelovacího software SAVE II Windows verze 3.03 programu SAVE II je moderní modelovací nástroj holandské firmy SAVE Consulting Scientists. Jde o jednoduchý, ale účinný program pro modelování scénářů (projevů a rizik) havárií s nebezpečnými látkami. Umožňuje stanovení individuálního a společenského rizika pro závažné zdroje rizik. Program má následující hlavní funkce: a) výpočty projevů havárií b) výpočty následků a rizika c) správa databází d) grafické prezentace Hlavními rysy programu SAVE II jsou přátelskost, fungování pod Windows 3.11 a vyšších, vyžadovaná malá kapacita paměti, rychlé výpočty, úplnost řešení od výpočtů projevů havárií až po prezentaci rizika v jednom programu. Program SAVE II je určen jako účinný nástroj pro bezpečnostní studie a rizikové analýzy pro všechny, kdo mají znalosti o výpočtových modelech a zadávaných parametrech, které se v programu používají. 53 / 121

7.4 Reprezentativní scénáře Podle výběrové metody příručky (8) jsou k podrobnější analýze vybrány jen 2 zdroje rizika s kapalným kyslíkem, a to autocisterna a tlakový zásobník. Nicméně v dalších částech analýzy jsou posouzeny i jiné zdroje rizika, protože i ty mohou za určitých okolností způsobit havárie s vážnými následky. Navíc jsou pro všechny toxické látky provedeny výpočty dosahu koncentrace AEGL-3. K diskutovaným scénářům jsou připojeny výpočty důležitých projevů havárií. Mezi projevy havárií nejsou uvažovány exploze směsí hořlavých plynů se vzduchem, protože jejich množství není dostatečné k vytvoření detonace s rázovou vlnou (u vodíku se udává minimální množství 100 kg, u ostatních látek 1000 kg). 7.4.1 Scénáře s kapalným kyslíkem - autocisterna Autocisterna převáží až 22 tun kapalného kyslíku. Při havarijním úniku (příčiny jsou probrány v kap. 4 a 5), by mohlo dojít k rozlití až 22 tun kapalného kyslíku na kterémkoli místě objektu AL CZ (komunikace a stáčecí místo). Po rozlití by se podchlazený kyslík vypařoval a ve formě těžké mlhy by se šířil do okolí a rozptyloval. Mohla by se vytvořit kaluž s tloušťkou vrstvy 2 cm o průměru až 35 m. V případě rozlití na asfaltovou plochu by patrně došlo k požáru asfaltu. Tím by byly ohroženy na asfaltu skladované tlakové láhve a mohlo by docházet k jejich explozím s tlakovými projevy a rozletem trosek do okolí. U tlakových lahví s hořlavými látkami (acetylen, vodík, propan-butan, metan, oxid uhelnatý, sirovodík) by se k projevům ještě přidala tepelná radiace po vyhoření vytvořené hořlavé směsi se vzduchem. Působení tepelných projevů by patrně neohrožovalo okolí objektu AL CZ, rozlet trosek by mohl být podle zkušeností z obdobných případů až do vzdálenosti několika set metrů (10, 18). Navíc by mohly explodovat i nově skladované tlakové lahve s toxické plyny a mohlo by tak dojít k ohrožení osob v okolí toxickými účinky. Výpočty projevů Tepelná radiace plošného požáru asfaltu, průměr požáru 35 m, modelováno jako požár ropy. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Poolfire Parameters: Boiling Point 380 K Heat of Evaporation 4.3E5 J/kg Specific Heat 2E3 J/kg/K Heat of Combustion 4.1E7 J/kg Water Vapour Pressure 2000 Pa Ambient Temperature 293 K Diameter Pool 35 m Results: Distance (m) Qv (kw/m2) Qh (kw/m2) Qmax (kw/m2) 8.75 17.24 11.38 20.66 35 6.558 2.806 7.133 61.25 3.248 0.963 3.388 87.5 1.861 0.4136 1.907 113.8 1.184 0.2089 1.202 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti několika metrů od okraje požáru. Bezpečná vzdálenost pro nechráněné osoby s možností útěku by byla ve vzdálenosti přibližně od 50 m dále. 54 / 121

Snížení koncentrace kyslíku na úroveň 21 % (obsah kyslíku ve vzduchu) by byla ve vzdálenosti asi 150 m, jak ukazuje textový a grafický výstup programu ALOHA 5.4.1. 55 / 121

7.4.2 Scénáře s kapalným kyslíkem - tlakový zásobník V tlakovém zásobníku může být uskladněno až 34,7 tun kapalného kyslíku. Při havarijním úniku (příčiny jsou probrány v kap. 4 a 5), by mohlo dojít k rozlití až 34,7 tun kapalného kyslíku do okolí tlakového zásobníku. Po rozlití by se podchlazený kyslík vypařoval a ve formě těžké mlhy by se šířil do okolí a rozptyloval. Mohla by se vytvořit kaluž s tloušťkou vrstvy 2 cm o průměru až 44 m. V případě rozlití na asfaltovou plochu by patrně došlo k požáru asfaltu. Tím by byly ohroženy na asfaltu skladované tlakové láhve a mohlo by docházet k jejich explozím s tlakovými projevy a rozletem trosek do okolí. U tlakových lahví s hořlavými látkami (acetylen, vodík, propan-butan, metan, oxid uhelnatý, sirovodík) by se k projevům ještě přidala tepelná radiace po vyhoření vytvořené hořlavé směsi se vzduchem. Působení tepelných projevů by patrně neohrožovalo okolí objektu AL CZ, rozlet trosek by mohl být podle zkušeností z obdobných případů až do vzdálenosti několika set metrů (10, 18). Navíc by mohly explodovat i nově skladované tlakové lahve s toxické plyny a mohlo by tak dojít k ohrožení osob v okolí toxickými účinky. Výpočty projevů Tepelná radiace plošného požáru asfaltu, průměr požáru 44 m, modelováno jako požár ropy. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Poolfire Parameters: Boiling Point Heat of Evaporation Specific Heat Heat of Combustion Water Vapour Pressure Ambient Temperature Diameter Pool 380 K 4.3E5 J/kg 2E3 J/kg/K 4.1E7 J/kg 2000 Pa 293 K 44 m Results: Distance (m) Qv (kw/m2) Qh (kw/m2) Qmax (kw/m2) 11 16.87 11.05 20.17 44 6.275 2.581 6.785 77 3.046 0.855 3.164 110 1.727 0.361 1.765 143 1.093 0.1808 1.108 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti několika metrů od okraje požáru. Bezpečná vzdálenost pro nechráněné osoby s možností útěku by byla ve vzdálenosti přibližně od 50 m dále. Snížení koncentrace kyslíku na úroveň 21 % (obsah kyslíku ve vzduchu) by byla ve vzdálenosti asi 170 m, jak ukazuje textový a grafický výstup programu ALOHA 5.4.1. 56 / 121

57 / 121

7.4.3 Scénáře s vodíkem Vodík je pouze přivážen, skladován a odvážen v tlakových lahvích, které jsou pospojovány do svazků po 12 nebo 16 kusech v ochranných klecích. Pospojování tenkým ocelovým potrubím je provedeno tak, že svazek má jen jeden uzavírací ventil. V případě vzniku netěsnosti by tak unikl obsah všech lahví najednou. Vodík je tlakován až na 200 barů a díky zápornému Joule-Thomsonovu efektu (zahřívání při rozpínání) by s velkou pravděpodobností došlo k samovolné iniciaci, vzniku tryskavého požáru a ohrožení okolí tryskavým plamenem a tepelnou radiací. Následky by mohly být na obsluze nebo na okolních lahvích (domino efekt), které by mohly vlivem tepelné radiace explodovat s tlakovými i tepelnými projevy a rozletem trosek do okolí. Navíc by mohly explodovat i nově skladované tlakové lahve s toxické plyny a mohlo by tak dojít k ohrožení osob v okolí toxickými účinky. Výpočty projevů Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla asi 16,6 m, jeho šířka asi 1,64 m. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass 2 kg/kmol Lower Explosive Limit 4 vol.% Upper Explosive Limit 75 vol.% Water Vapour Pressure 2000 Pa Release Temperature 293 K Release Pressure 20000000 Pa Release Area 0.00008 m2 Results: Length of Flare 16.6 m Diameter of Flare 1.64 m Distance (m) Qv (kw/m2) Qh (kw/m2) Qmax (kw/m2) 0.819 49 32.6 58.8 5.73 10.4 5.99 12 13.9 3.76 1.61 4.09 25.4 1.52 0.438 1.58 40.1 0.673 0.132 0.686 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti asi 1 metr od okraje tryskavého požáru. 7.4.4 Scénáře s acetylenem Acetylen je rovněž pouze přivážen, skladován a odvážen v tlakových lahvích, které jsou pospojovány do svazků po 12 nebo 16 kusech v ochranných klecích. Pospojování tenkým ocelovým potrubím je na rozdíl od vodíkových svazků provedeno tak, že svazek má samostatný uzavírací ventil na každé láhvi. Při poškození jedné láhve tak unikne obsah pouze z této láhve. Po okamžité iniciaci vzniká tryskavý plamen ohrožující tepelnou radiací okolí. Při zpožděné iniciaci vzniká možnost vyhoření směsi se vzduchem. Po náhlém roztržení přehřáté láhve s acetylenem (vnitřní dekompozice acetylenu) a okamžité iniciaci vzniká jev BLEVE. Následky se uvažují jen na v blízkosti přítomné obsluze vzhledem ke krátkému trvání jevu BLEVE. 58 / 121

Výpočty projevů Analýza a hodnocení rizik závažné havárie Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla jen asi 1,56 m, jeho šířka asi 10 cm. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass 26 kg/kmol Lower Explosive Limit 2.3 vol.% Upper Explosive Limit 100 vol.% Water Vapour Pressure 2000 Pa Release Temperature 293 K Release Pressure 1500000 Pa Release Area 0.00008 m2 Results: Length of Flare 1.56 m Diameter of Flare 0.101 m Distance (m) Qv (kw/m2) Qh (kw/m2) Qmax (kw/m2) 0.0505 49 32.6 58.9 0.353 12.2 7.42 14.3 0.858 5.16 2.65 5.8 1.56 2.42 0.938 2.6 2.47 1.18 0.33 1.22 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti asi 20 cm od okraje tryskavého požáru. Projevy BLEVE po roztržení láhve s acetylenem vlivem přehřátí by byly následující: průměr ohnivé koule 13,5 m, trvání asi 1,5 s, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem přetlaku ve vzdálenosti asi 11 m, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem tepelné radiace ve vzdálenosti asi 7 m, viz výpis programu SAVE II: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: BLEVE Parameters: Heat of Combustion Release Pressure 4.96E7 J/kg 3000000 Pa 9 kg Explosive Mass Results: Diameter Fireball 13.5 m Duration Fireball 1.53 s 1% Fatalities Damage 10.7 m 1% Fatalities Radiation 7.1 m 7.4.5 Scénáře s propan-butanem Propan-butanové láhve slouží v AL CZ k pohonu vysokozdvižných vozíků. Skladují se převážně v lahvích 10-11 kg, méně 33 kg (10-20%). Drobné úniky jsou bez následků. Při náhlém úniku celého obsahu by se prakticky celý obsah láhve rychle odpařil, ať už vlivem vnitřní energie nebo přísunem tepla z okolí. Při okamžité iniciaci by vznikl jev typu BLEVE s ohrožením okolí tepelnou radiací. Při zpožděné iniciaci by hořlavá směs se vzduchem vyhořela s ohrožením okolí tepelnou radiací. Trvání těchto jevů by nebylo dlouhé, proto se nepředpokládají domino efekty na okolních zařízeních. Pokud by se láhev ocitla v požáru z okolí, mohlo by dojít k roztržení láhve s projevem exploze a BLEVE, krátkým tepelným působením a rozletem trosek do okolí. Následky by mohly být na přítomné obsluze. 59 / 121

Výpočty projevů Analýza a hodnocení rizik závažné havárie Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla jen asi 6,6 m, jeho šířka asi 34 cm. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass 51 kg/kmol Lower Explosive Limit 1.8 vol.% Upper Explosive Limit 9 vol.% Water Vapour Pressure 2000 Pa Release Temperature 293 K Release Pressure 3000000 Pa Release Area 0.00008 m2 Results: Length of Flare 6.63 m Diameter of Flare 0.339 m Distance (m) Qv (kw/m2) Qh (kw/m2) Qmax (kw/m2) 0.169 49 32.6 58.9 1.19 12.1 7.52 14.3 2.88 4.85 2.67 5.53 5.25 2.35 1.04 2.56 8.31 1.21 0.403 1.27 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti asi 0,5 m od okraje tryskavého požáru. Projevy BLEVE po roztržení 33 kg láhve s propan-butanem vlivem přehřátí v požáru by byly následující: průměr ohnivé koule 20 m, trvání asi 2 s, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem přetlaku ve vzdálenosti asi 16 m, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem tepelné radiace ve vzdálenosti asi 11 m, viz výpis programu SAVE II: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: BLEVE Parameters: Heat of Combustion Release Pressure 4.63E7 J/kg 3000000 Pa 33 kg Explosive Mass Results: Diameter Fireball 20.2 m Duration Fireball 2.11 s 1% Fatalities Damage 16.1 m 1% Fatalities Radiation 10.6 m Pokud by se jednalo o 10 kg láhev s propan-butanem, pak by projevy byly následující: průměr ohnivé koule 14 m, trvání necelé 2 s, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem přetlaku ve vzdálenosti asi 11 m, pravděpodobnost 1% úmrtí osob vlivem tepelné radiace ve vzdálenosti asi 7 m, viz výpis programu SAVE II: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: BLEVE Parameters: Heat of Combustion Release Pressure 4.63E7 J/kg 3000000 Pa 10 kg Explosive Mass Results: Diameter Fireball 13.7 m Duration Fireball 1.55 s 1% Fatalities Damage 10.8 m 1% Fatalities Radiation 7.18 m 60 / 121

7.4.6 Scénáře s metanem Projevy a účinky by byly obdobné jako u vodíku s tím rozdílem, že při úniku nedochází k samovolné iniciaci. Pokud by se láhev ocitla v požáru z okolí, mohlo by dojít k roztržení láhve s projevem exploze, krátkým tepelným působením a rozletem trosek do okolí. Výpočty projevů Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla 12,3 m, jeho šířka asi 0,9 m. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass Lower Explosive Limit Upper Explosive Limit Water Vapour Pressure Release Temperature 16 kg/kmol 5 vol.% 15 vol.% 2000 Pa 293 K 20000000 Pa Release Pressure Release Area 0.00008 m² Results: Length of Flare 12.3 m Diameter of Flare 0.909 m Distance (m) Qv (kw/m²) Qh (kw/m²) Qmax (kw/m²) 0.455 49 32.6 58.9 3.18 11.1 6.64 12.9 7.73 4.24 2.07 4.72 14.1 1.88 0.666 1.99 22.3 0.881 0.221 0.908 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti asi 1 metr od okraje tryskavého požáru. 7.4.7 Scénáře s toxickými plyny V nově projektovaném skladu toxických plynů se uvažuje s dvěma základními událostmi, a to: 1. s okamžitým únikem celého obsahu jedné tlakové láhve s toxickým plynem 2. s déletrvajícím únikem celého obsahu jedné tlakové láhve s toxickým plynem během 10 minut a během 30 minut (kontinuální únik). Tyto základní varianty scénářů jsou dále stručně popsány s ohledem na vlastnosti jednotlivých toxických plynů a jsou pro ně spočteny dosahy pro koncentrace AEGL-3. Pro oxid uhelnatý a sirovodík jsou rovněž spočteny dosahy projevů hořlavosti. 7.4.7.1 Výpočty projevů pro amoniak Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (41,8 kg) při 20 C se kapalný amoniak mžikově odpařuje sprejovým efektem a ve formě chladné mlhy se šíří do okolí. Konzervativně se předpokládá okamžité zplynění celého obsahu tlakové lahve bez tvorby kaluže. Výpis z programu SAVE II pro sprejový únik: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Release: Spray Release Parameters: 61 / 121

Molecular Mass Boiling Point Heat of Evaporation Specific Heat Storage Temperature Mass Released Results: 17 kg/kmol 240 K 1.37E6 J/kg 4.6E3 J/kg/K 293 K 41.8 kg minimum maximum Cloud Volume 730.2 2774 m³ Cloud Density 1.4 1.258 kg/m³ Cloud Concentration 0.05724 0.01507 kg/m³ Entrainment Air 980.7 3447 kg Výpis z programu SAVE II pro šíření plynného amoniaku do okolí pro stabilitu atmosféry F a průměrnou rychlost větru 1,7 m/s: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Instantaneous Release: Dense/Cold Gas/Vapour Parameters: Specific Heat 4.6E3 J/kg/K Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Density 1.4 kg/m³ Initial Release Temp. 293 K Entrainment Air 980.7 kg Wind Speed 1.7 m/s Stability Class F A to F Surface Roughness Z0 1 m Mass Released 41.8 kg Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 5.0E+000 1.7E+001 6.5E+000 3.7E-002 1.1E+001 2.1E+001 5.8E+000 3.0E-002 1.8E+001 2.5E+001 5.2E+000 2.4E-002 2.7E+001 2.9E+001 4.8E+000 2.0E-002 3.7E+001 3.4E+001 4.5E+000 1.7E-002 5.0E+001 3.9E+001 4.2E+000 1.4E-002 6.5E+001 4.4E+001 4.0E+000 1.2E-002 ----transition to gaussian dispersion---- 8.2E+001 6.4E+001 3.2E+001 7.7E-003 1.0E+002 6.3E+001 3.2E+001 5.9E-003 1.3E+002 6.2E+001 3.1E+001 4.6E-003 1.6E+002 6.1E+001 3.1E+001 3.5E-003 2.0E+002 5.9E+001 3.0E+001 2.7E-003 2.4E+002 5.6E+001 2.8E+001 2.0E-003 3.0E+002 5.1E+001 2.5E+001 1.5E-003 3.6E+002 4.2E+001 2.1E+001 1.1E-003 4.4E+002 2.0E+001 9.8E+000 8.2E-004 5.3E+002 0.0E+000 0.0E+000 5.9E-004 Výpis z programu SAVE II pro šíření plynného amoniaku do okolí pro stabilitu atmosféry D a průměrnou rychlost větru 5 m/s: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Instantaneous Release: Dense/Cold Gas/Vapour Parameters: Specific Heat 4.6E3 J/kg/K Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Density 1.258 kg/m³ Initial Release Temp. 293 K Entrainment Air 3447 kg Wind Speed 5 m/s Stability Class D A to F Surface Roughness Z0 1 m Mass Released 41.8 kg Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 0.0E+000 3.6E+001 1.8E+001 1.1E-002 6.0E+000 3.7E+001 1.8E+001 9.5E-003 1.3E+001 3.8E+001 1.9E+001 7.8E-003 2.2E+001 3.9E+001 1.9E+001 6.4E-003 62 / 121

3.2E+001 3.9E+001 2.0E+001 5.0E-003 4.5E+001 4.0E+001 2.0E+001 3.9E-003 6.0E+001 4.0E+001 2.0E+001 3.0E-003 7.7E+001 3.9E+001 2.0E+001 2.2E-003 9.9E+001 3.7E+001 1.8E+001 1.6E-003 1.2E+002 3.1E+001 1.6E+001 1.2E-003 1.6E+002 1.7E+001 8.3E+000 8.4E-004 1.9E+002 0.0E+000 0.0E+000 5.9E-004 Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Amoniak okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 1877 256 1112 358 765 462 1877 89 1112 130 765 169 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 41,8 kg amoniaku během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0697 kg/s. Tomu odpovídají následující výpisy programu SAVE II pro podmínky ovzduší F/1,7 m/s a D/5 m/s. /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Continuous Release: Neutral gas Parameters: Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Source Width Ly m Initial Source Width Lz m Averaging Time 10 min Wind Speed 1.7 m/s Stability Class F A to F Surface Roughness Z0 1 m Release Rate 0.0697 kg/s Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 0.0E+000 1.0E-001 3.1E+000 1.2E+000 6.0E+000 1.8E+000 3.2E+000 3.4E-002 1.3E+001 3.2E+000 3.6E+000 1.3E-002 2.2E+001 4.4E+000 3.9E+000 6.7E-003 3.2E+001 5.4E+000 4.0E+000 3.9E-003 4.5E+001 6.1E+000 4.0E+000 2.5E-003 6.0E+001 6.4E+000 3.8E+000 1.6E-003 7.7E+001 5.7E+000 3.1E+000 1.1E-003 9.9E+001 1.5E+000 7.5E-001 7.8E-004 1.2E+002 0.0E+000 0.0E+000 5.5E-004 /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Continuous Release: Neutral gas Parameters: Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Source Width Ly m Initial Source Width Lz m Averaging Time 10 min Wind Speed 5 m/s Stability Class D A to F Surface Roughness Z0 1 m Release Rate 0.0697 kg/s Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 0.0E+000 3.6E-002 3.1E+000 1.2E+000 6.0E+000 2.3E+000 3.2E+000 3.8E-003 1.3E+001 2.6E+000 2.7E+000 1.2E-003 2.2E+001 0.0E+000 0.0E+000 5.7E-004 63 / 121

KONTINUÁLNÍ ÚNIK 41,8 kg amoniaku během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,023 kg/s. Tomu odpovídají následující výpisy programu SAVE II pro podmínky ovzduší F/1,7 m/s a D/5 m/s. /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Continuous Release: Neutral gas Parameters: Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Source Width Ly 0 m Initial Source Width Lz 0 m Averaging Time 10 min Wind Speed 1.7 m/s Stability Class F A to F Surface Roughness Z0 1 m Release Rate 0.023 kg/s Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 0.0E+000 3.5E-002 3.1E+000 1.2E+000 6.0E+000 1.5E+000 2.7E+000 1.1E-002 1.3E+001 2.5E+000 2.8E+000 4.3E-003 2.2E+001 3.1E+000 2.7E+000 2.2E-003 3.2E+001 3.1E+000 2.3E+000 1.3E-003 4.5E+001 1.4E+000 9.4E-001 8.2E-004 6.0E+001 0.0E+000 0.0E+000 5.4E-004 /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Dispersion: Toxic Continuous Release: Neutral gas Parameters: Effect Concentration 0.000765 kg/m³ Initial Source Width Ly 0 m Initial Source Width Lz 0 m Averaging Time 10 min Wind Speed 5 m/s Stability Class D A to F Surface Roughness Z0 1 m Release Rate 0.023 kg/s Results: distance (m) cloudwidth (m) Lz (m) max.conc. (kg/m³) 0.0E+000 1.2E-002 3.1E+000 1.2E+000 6.0E+000 1.3E+000 1.8E+000 1.3E-003 1.3E+001 0.0E+000 0.0E+000 4.0E-004 Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Amoniak kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 1877 55 1112 77 765 100 1877 26 1112 37 765 48 1877 11 1112 14 765 19 1877 6 1112 7 765 10 64 / 121

7.4.7.2 Výpočty projevů pro oxid siřičitý Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (63 kg) se kapalný oxid siřičitý při 20 C mžikově odpařuje sprejovým efektem a ve formě chladné mlhy se šíří do okolí. Konzervativně se předpokládá okamžité zplynění celého obsahu tlakové lahve bez tvorby kaluže. Výpis z programu SAVE II pro sprejový únik: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Release: Spray Release Parameters: Molecular Mass 64 kg/kmol Boiling Point 263 K Heat of Evaporation 3.9E5 J/kg Specific Heat 1.37E3 J/kg/K Storage Temperature 293 K Mass Released 63 kg Results: Cloud Volume 690.7 m³ Cloud Density 1.364 kg/m³ Cloud Concentration 0.09122 kg/m³ Entrainment Air 879.2 kg Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Oxid siřičitý, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 79 1743 79 1743 79 1743 79 689 79 689 79 689 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 63 kg oxidu siřičitého při 20 C během 10 minut z poškozené tlakové láhve znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,105 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 63 kg oxidu siřičitého při 20 C během 30 minut z poškozené tlakové láhve znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,035 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Oxid siřičitý kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 79 572 79 572 79 572 79 277 79 277 79 277 79 99 79 99 79 99 79 55 79 55 79 55 65 / 121

7.4.7.3 Výpočty projevů pro oxid uhelnatý projevy toxicity Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (11,85 kg) se plynný oxid uhelnatý při 20 C šíří do okolí jako neutrální plyn. Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Oxid uhelnatý, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 1947 256 687 407 378 517 1947 97 687 155 378 190 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 11,85 kg oxidu uhelnatého během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,01975 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 11,85 kg oxidu uhelnatého během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,00658 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Oxid uhelnatý kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 1947 22 687 46 378 70 1947 11 687 21 378 32 1947 6 687 10 378 13 1947 6 687 6 378 6 7.4.7.4 Výpočty projevů pro oxid uhelnatý projevy hořlavosti Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla cca 2,4 m, jeho šířka asi 15 cm. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass Lower Explosive Limit Upper Explosive Limit Water Vapour Pressure 28 kg/kmol 12.5 vol.% 100 vol.% 2000 Pa 66 / 121

Release Temperature 293 K Release Pressure 20000000 Pa Release Area 0.00008 m² Results: Length of Flare 2.38 m Diameter of Flare 0.15 m Distance (m) Qv (kw/m²) Qh (kw/m²) Qmax (kw/m²) 0.075 49 32.6 58.9 0.525 12.2 7.44 14.3 1.27 5.11 2.65 5.75 2.32 2.36 0.927 2.53 3.67 1.15 0.329 1.2 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti do 0,4 m od okraje tryskavého požáru. 7.4.7.5 Výpočty projevů pro sirovodík projevy toxicity Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (32 kg) se kapalný sirovodík při 20 C mžikově odpařuje sprejovým efektem a ve formě chladné mlhy se šíří do okolí. Konzervativně se předpokládá okamžité zplynění celého obsahu tlakové lahve bez tvorby kaluže. Výpis z programu SAVE II pro sprejový únik: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Release: Spray Release Parameters: Molecular Mass Boiling Point Heat of Evaporation Specific Heat Storage Temperature Mass Released Results: 34.1 kg/kmol 213 K 5.5E5 J/kg 2E3 J/kg/K 293 K 32 kg minimum maximum Cloud Volume 119.2 1098 m³ Cloud Density 1.664 1.258 kg/m³ Cloud Concentration 0.2684 0.02915 kg/m³ Entrainment Air 166.4 1349 kg Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Oxid siřičitý, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 106 1004 82 1167 70 1300 106 439 82 495 70 525 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 32 kg sirovodíku během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0533 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 32 kg sirovodíku během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0178 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: 67 / 121

Nebezpečná látka Sirovodík kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 106 456 82 556 70 619 106 154 82 181 70 200 106 56 82 65 70 72 106 28 82 32 70 36 7.4.7.6 Výpočty projevů pro sirovodík projevy hořlavosti Délka tryskavého plamene by při průměru únikového otvoru 1 cm byla cca 2 m, jeho šířka asi 11 cm. Zasažena by mohla být obsluha. Výpis z programu SAVE II ukazuje i pokles tepelné radiace se vzdáleností: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Radiation: Flare Parameters: Molecular Mass 34.1 kg/kmol Lower Explosive Limit 4.3 vol.% Upper Explosive Limit 46 vol.% Water Vapour Pressure 2000 Pa Release Temperature 293 K Release Pressure 2300000 Pa Release Area 0.00008 m² Results: Length of Flare 1.88 m Diameter of Flare 0.111 m Distance (m) Qv (kw/m²) Qh (kw/m²) Qmax (kw/m²) 0.0556 49 32.6 58.9 0.389 12.2 7.48 14.3 0.945 5.21 2.76 5.9 1.72 2.48 1.01 2.68 2.72 1.23 0.369 1.28 Z výpočtu vyplývá, že smrtelné intenzity tepelného toku (35 kw/m2) by bylo dosaženo ve vzdálenosti do 0,2 m od okraje tryskavého požáru. 7.4.7.7 Výpočty projevů pro oxid dusičitý Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (60 kg) při teplotě 20 C se kapalný oxid dusičitý rozleje do kaluže průměru cca 2,3 m, z ní se odpařuje maximální rychlostí 0,18 kg/s a ve formě nahnědlého plynu se šíří do okolí. Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: 68 / 121

Nebezpečná látka Oxid dusičitý, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 64 922 47 1127 38 1373 64 164 47 202 38 231 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 60 kg oxidu dusičitého během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 30 C (konzervativní předpoklad; bod varu oxidu dusičitého je 21 C) znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,1 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 60 kg oxidu dusičitého během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 30 C (konzervativní předpoklad; bod varu oxidu dusičitého je 21 C) znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,033 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Oxid dusičitý kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 64 634 47 783 38 903 64 304 47 373 38 433 64 112 47 138 38 156 64 60 47 72 38 80 7.4.7.8 Výpočty projevů pro oxid dusnatý Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (2,54 kg) se plynný oxid dusnatý při 20 C šíří do okolí ve formě neutrálního plynu. Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Oxid dusnatý, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 42 711 31 797 25 877 42 263 31 290 25 325 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 2,54 kg oxidu dusnatého během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0042 kg/s. 69 / 121

KONTINUÁLNÍ ÚNIK 2,54 kg oxidu dusnatého během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0014 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Oxid dusnatý kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 42 158 31 187 25 221 42 73 31 91 25 104 42 20 31 24 25 28 42 11 31 12 25 13 7.4.7.9 Výpočty projevů pro 10% fluoru v dusíku Jelikož je fluor desetinásobně zředěn dusíkem již při úniku, byly výpočty provedeny pro desetinásobnou cílovou koncentraci AEGL-3. Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 baterie 12 tlakových lahví (17,88 kg) se plynný 10%-ní F2 v N2 při 20 C šíří do okolí ve formě neutrálního plynu. Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka 10% F2 v N2, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 430 592 230 770 150 930 430 220 230 282 150 342 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 17,88 kg 10%-ního F2 v N2 během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,030 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 17,88 kg 10%-ního F2 v N2 během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření neutrálního plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,010 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: 70 / 121

Nebezpečná látka 10% F2 v N2, kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 430 85 230 126 150 172 430 40 230 60 150 81 430 16 230 24 150 31 430 8 230 12 150 16 7.4.7.10 Výpočty projevů pro chlor Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (49 kg) se kapalný chlor při 20 C mžikově odpařuje sprejovým efektem a ve formě chladné mlhy se šíří do okolí. Konzervativně se předpokládá okamžité zplynění celého obsahu tlakové lahve bez tvorby kaluže. Výpis z programu SAVE II pro sprejový únik: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Release: Spray Release Parameters: Molecular Mass 71 kg/kmol Boiling Point 239 K Heat of Evaporation 2.88E5 J/kg Specific Heat 960 J/kg/K Storage Temperature 293 K Mass Released 49 kg Results: Cloud Volume 177.1 m³ Cloud Density 1.611 kg/m³ Cloud Concentration 0.2767 kg/m³ Entrainment Air 236.2 kg Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Chlor, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 145 994 81 1417 58 1622 145 493 81 623 58 717 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 49 kg chloru během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0817 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 49 kg chloru během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,0272 kg/s. Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: 71 / 121

Nebezpečná látka Chlor kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 145 310 81 477 58 599 145 149 81 225 58 289 145 62 81 87 58 103 145 33 81 46 58 57 7.4.7.11 Výpočty projevů pro chlorovodík Po OKAMŽITÉM ÚNIKU obsahu 1 tlakové láhve (36 kg) se kapalný chlorovodík při 20 C mžikově odpařuje sprejovým efektem a ve formě chladné mlhy se šíří do okolí. Konzervativně se předpokládá okamžité zplynění celého obsahu tlakové lahve bez tvorby kaluže. Výpis z programu SAVE II pro sprejový únik: /S/A/V/E/ II Username: ISATech ltd. Release: Spray Release Parameters: Molecular Mass Boiling Point Heat of Evaporation Specific Heat Storage Temperature Mass Released Results: 36.5 kg/kmol 188 K 4.44E5 J/kg 1.73E3 J/kg/K 293 K 36 kg minimum maximum Cloud Volume 66.83 1738 m³ Cloud Density 1.952 1.235 kg/m³ Cloud Concentration 0.5387 0.02071 kg/m³ Entrainment Air 94.45 2111 kg Z výpočtů pro okamžitý únik a obě varianty počasí vyplývají hodnoty dosahů pro dané koncentrace AEGL-3 uvedené v následující tabulce: Nebezpečná látka Chlorovodík, okamžitý únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s Stabilita D, rychlost větru 5 m/s Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 926 313 313 539 149 837 926 151 313 270 149 396 KONTINUÁLNÍ ÚNIK 36 kg chlorovodíku během 10 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,06 kg/s. KONTINUÁLNÍ ÚNIK 36 kg chlorovodíku během 30 minut z poškozené tlakové láhve při 20 C znamená šíření těžkého plynu do okolí z bodového zdroje rychlostí 0,02 kg/s. 72 / 121

Výsledky výpočtů pro obě doby úniku (10 a 30 minut), pro obě varianty počasí a pro 3 hodnoty AEGL-3 uvádí následující tabulka: Nebezpečná látka Chlorovodík kontinuální únik Varianty počasí Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 10 min Stabilita F, rychlost větru 1,7 m/s, doba úniku 30 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 10 min Stabilita D, rychlost větru 5 m/s, doba úniku 30 min Koncentrace (mg/m3) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) Koncentrace (mg/m3) Dosah (m) 926 74 313 156 149 272 926 37 313 78 149 130 926 19 313 34 149 53 926 12 313 19 149 29 Tabulka č. 13 přehledně uvádí zjištěné dosahy pro hodnoty AEGL-3. Tabulka č. 13: Sumarizační tabulka dosahů pro hodnoty AEGL-3 Nebezpečná látka Typ úniku / trvání úniku Stabilita ovzduší, rychlost větru Koncentrace (mg/m 3 ) AEGL-3 10 min 30 min 60 min Dosah (m) Koncentrace (mg/m 3 ) Dosah (m) Koncentrace (mg/m 3 ) Amoniak Okamžitý F, 1,7 m/s 1877 256 1112 358 765 462 Dosah (m) Okamžitý D, 5 m/s 1877 89 1112 130 765 169 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 1877 55 1112 77 765 100 Kont., 10 min D, 5 m/s 1877 11 1112 14 765 19 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 1877 26 1112 37 765 48 Kont., 30 min D, 5 m/s 1877 6 1112 7 765 10 Oxid siřičitý Okamžitý F, 1,7 m/s 79 1743 79 1743 79 1743 Okamžitý D, 5 m/s 79 689 79 689 79 689 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 79 572 79 572 79 572 Kont., 10 min D, 5 m/s 79 99 79 99 79 99 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 79 277 79 277 79 277 Kont., 30 min D, 5 m/s 79 55 79 55 79 55 Oxid uhelnatý Okamžitý F, 1,7 m/s 1947 256 687 407 378 517 Okamžitý D, 5 m/s 1947 97 687 155 378 190 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 1947 22 687 46 378 70 Kont., 10 min D, 5 m/s 1947 6 687 10 378 13 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 1947 11 687 21 378 32 Kont., 30 min D, 5 m/s 1947 6 687 6 378 6 Sirovodík Okamžitý F, 1,7 m/s 106 1004 82 1167 70 1300 Okamžitý D, 5 m/s 106 439 82 495 70 525 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 106 456 82 556 70 619 Kont., 10 min D, 5 m/s 106 56 82 65 70 72 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 106 154 82 181 70 200 73 / 121

Kont., 30 min D, 5 m/s 106 28 82 32 70 36 Oxid dusičitý Okamžitý F, 1,7 m/s 64 922 47 1127 38 1373 Okamžitý D, 5 m/s 64 164 47 202 38 231 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 64 634 47 783 38 903 Kont., 10 min D, 5 m/s 64 304 47 373 38 433 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 64 112 47 138 38 156 Kont., 30 min D, 5 m/s 64 60 47 72 38 80 Oxid dusnatý Okamžitý F, 1,7 m/s 42 711 31 797 25 877 Okamžitý D, 5 m/s 42 263 31 290 25 325 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 42 158 31 187 25 221 Kont., 10 min D, 5 m/s 42 20 31 24 25 28 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 42 73 31 91 25 104 Kont., 30 min D, 5 m/s 42 11 31 12 25 13 10% F2 v N2 Okamžitý F, 1,7 m/s 430 592 230 770 150 930 Okamžitý D, 5 m/s 430 220 230 282 150 342 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 430 85 230 126 150 172 Kont., 10 min D, 5 m/s 430 40 230 60 150 81 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 430 16 230 24 150 31 Kont., 30 min D, 5 m/s 430 8 230 12 150 16 Chlór Okamžitý F, 1,7 m/s 145 994 81 1417 58 1622 Okamžitý D, 5 m/s 145 493 81 623 58 717 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 145 310 81 477 58 599 Kont., 10 min D, 5 m/s 145 62 81 87 58 103 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 145 149 81 225 58 289 Kont., 30 min D, 5 m/s 145 33 81 46 58 57 Chlorovodík Okamžitý F, 1,7 m/s 926 313 313 539 149 837 Okamžitý D, 5 m/s 926 151 313 270 149 396 Kont., 10 min F, 1,7 m/s 926 74 313 156 149 272 Kont., 10 min D, 5 m/s 926 19 313 34 149 53 Kont., 30 min F, 1,7 m/s 926 37 313 78 149 130 Kont., 30 min D, 5 m/s 926 12 313 19 149 29 74 / 121

8. Odhady pravděpodobností reprezentativních scénářů havárií V této aktualizaci je kapitola o pravděpodobnostech reprezentativních scénářů rozdělena na zdroje rizika s kapalným kyslíkem a na zdroje rizika s toxickými plyny. 8.1 Zdroje rizika s kapalným kyslíkem 8.1.1 Odhad četností iniciačních událostí zdrojů rizika s kapalným kyslíkem Tato část analýzy navazuje na předchozí kvalitativní části a jejím úkolem je pokusit se odhadnout, jak často by k identifikovaným scénářům mohlo dojít. Vychází se při tom jednak ze specifických zkušeností s možnými poruchami v konkrétních podmínkách provozu AL CZ, jednak z generických údajů z literatury. Podle výběrové metody je nejzávažnějším zdrojem rizika AC a tlakový zásobník s kapalným kyslíkem, proto se další kvantifikace omezí jen na tyto 2 zdroje rizika vybrané selektivní metodou. Podle rozsáhlé interní studie FMEA, kde se jedna z částí věnuje i veškerým únikům kyslíku na asfalt nebo jiné hořlavé materiály, je logaritmus četnosti takové události 5,47, což odpovídá četnosti 3,4E-6/rok. S takovou četností je potřeba počítat pro úniky ze stacionárního zařízení s kapalným kyslíkem podle specifických dat podniku AL CZ. Podle příručky (8) jsou četnosti úniků z tlakových stacionárních nádob následující: Jednorázový únik Kontinuální únik, 10 minut Kontinuální únik, 10 mm 5E-7/rok 5E-7/rok 1E-5/rok Po sečtení prvních 2 údajů dostaneme generickou četnost velkého (katastrofického) úniku z tlakových stacionárních nádob 1E-6/rok, což dobře koresponduje se specifickým údajem podniku 3,4E-6/rok, jež však zahrnuje veškeré úniky kyslíku. Pro velké úniky z AC se vychází z příručky (8), podle níž se nemusí uvažovat únik z AC vlivem dopravní nehody v podniku, pokud je v jeho areálu omezená rychlost, což v případě AL CZ je splněno (20 km/h). V úvahu se tedy berou jen úniky spojené s pobytem a manipulacemi s AC na stáčecím stanovišti. S požárem poblíž AC podle metodiky není potřeba uvažovat, protože nepřepravuje hořlavou látku, ani nejsou v blízkosti jiné cisterny s hořlavými látkami a ani nákladní auta s hořlavými látkami se nenacházejí blíž než je odstupová vzdálenost. Podle příručky (8) jsou četnosti úniků z tlakových cisteren následující: Jednorázový únik Kontinuální únik, velká přípojka Hadice, plný průměr Hadice, otvor 5E-7/rok 5E-7/rok 4E-6/hod stáčení 4E-5/hod stáčení Po sečtení prvních 2 údajů dostaneme generickou četnost velkého (katastrofického) úniku z tlakových cisteren 1E-6/rok. Úniky z hadic jsou sice četnější, ale předpokládá se, že stálá 75 / 121

přítomnost a úspěšný zásah obsluhy při stáčení by zabránila delšímu výtoku z poškozené hadice. Doba výskytu AC na stáčecím místě je však v poměru k trvalému pobytu tlakového zásobníku minimální, proto lze její příspěvek k četnosti havárie zanedbat. 8.1.2 Odhad četností koncových stavů scénářů zdrojů rizika s kapalným kyslíkem Po masivních únicích kapalného kyslíku by došlo k šíření oblaku plynného kyslíku do okolí a mohlo by dojít k samovolnému vznícení a k požáru hořlavin v okolí (asfalt, les). Požár blízkého lesa by neohrozil zařízení AL CZ (zejména tlakové zásobníky), jednak pro dodrženou odstupovou vzdálenost, jednak pro brzký zásah HZS. Po vzniku požáru asfaltové plochy, na které jsou skladovány plné a prázdné tlakové láhve s nehořlavými plyny, by tlak v lahvích a působení tepla z požáru již řádově po minutách způsoboval domino efekty na těchto skladovaných lahvích. Pokud konzervativně předpokládáme, že požár bude trvat (nebude hašen pro nebezpečí zranění hasičů od explodujících lahví), mohou trosky explodujících a rozletujících se lahví ohrožovat okolí. Hrubý odhad možnosti zásahu osob letícími troskami z explodujících lahví vychází z četností vzniku požáru asfaltové plochy, z plošného rozložení osob v okolí a ze zkušeností z podobných případů, jak daleko mohou trosky lahví doletět. Odhad dále vychází z toho, že pravděpodobnost dopadu trosek jedné láhve je stejná na kterékoliv místo v okruhu cca 200 m, že dopadající trosky lahve způsobí smrtelná zranění na ploše cca 10 m 2 a že je znám odhad hustoty osob v okolí a jejich poměrný výskyt během roku (Tabulka č. 17). Dále se vychází z toho, že pracovníci okolních firem se nacházejí převážně v budovách (Výrobní hala DS-Modell, Centrob, APS, Opravárenské dílny SÚS Kutná Hora, Rozvodna, ČEZ distribuce) a že tyto budovy je chrání před účinky trosek lahví. V úvahu tedy přicházejí osoby na volném prostranství (zahrádky, kino, koupaliště). Další předpoklad vycházející ze zkušeností je ten, že všechny láhve neexplodují najednou. Konzervativně se předpokládá, že než se podaří odsunout osoby do bezpečné vzdálenosti, dojde k explozi max. 10 lahví. Další explodující láhve již nezpůsobí smrtelná zranění. Pak vstupy pro odhad zásahu osob letícími troskami lahví jsou následující: Tabulka č. 14: Vstupní hodnoty pro odhad četností koncových stavů scénářů s kapalným kyslíkem Popis pro vstupní hodnotu četnost velkého úniku kapalného kyslíku pravděpodobnost vzniku požáru na asfaltové ploše odhad pravděpodobnosti včasného neuhašení požáru asfaltové plochy (do 1 minuty), tzn. že požár se nepodaří včas uhasit (před začátkem explozí lahví) Hodnota 3,4E-6/rok (specifický údaj podniku) 1 (tj. jistý vznik) 1 (tj. s jistotou se nepodaří požár do 1 minuty uhasit) odhad počtu explodujících lahví před odsunem osob do bezpečí max. 10 odhad pravděpodobnosti, že trosky 1 láhve zasáhnou oblast letního kina s osobami (= plocha kruhu s poloměrem 200 m / plocha 600 m 2 oblasti s osobami v kině) odhad pravděpodobnosti, že trosky 1 láhve zasáhnou oblast koupaliště (3000 m 2 ) s osobami odhad pravděpodobnosti, že trosky 1 láhve zasáhnou oblast zahrádek (7500 m 2 ) s osobami 0,005 0,024 0,06 76 / 121

odhad pravděpodobnosti, že trosky 1 láhve zasáhnou oblast zahrádky paní Pavlíkové (3000 m 2 ) s osobami 0,024 plocha zasažená dopadem trosek 1 láhve se smrtelnými účinky 10 m 2 Tabulka č. 15: Četnosti koncových stavů scénářů Objekt Četnost havárie Podíl z roční doby s výskytem osob (-) Hodnota pravděpodobnosti zásahu láhve v dané oblasti Četnost koncového stavu s úmrtím osob Letní kino Vodranty 3,4E-6/rok 0,01 0,005 1,7E-10/rok Koupaliště Vodranty 3,4E-6/rok 0,08 0,024 6,5E-9/rok Koupaliště Vodranty, hudební festival Banjo Jamboree 3,4E-6/rok 0,007 0,024 5,7E-10/rok p. Pavlíková, zahrada 3,4E-6/rok 0,22 0,024 1,8E-8/rok Kolonie zahrádek 3,4E-6/rok 0,22 0,06 4,5E-8/rok Hodnota četnosti koncového stavu s úmrtím osob je spočtena vynásobením četnosti havárie, podílu z roční doby s výskytem osob na daném místě a hodnoty pravděpodobnosti zásahu láhve v dané oblasti. 8.2 Zdroje rizika s toxickými plyny Podle výběrové metody jsou mezi toxickými plyny nejzávažnějším zdrojem rizika tlakové láhve s oxidem dusičitým (viz Tabulka č. 12 na str. 50), proto se další kvantifikace týkající se toxických plynů omezí jen na tento zdroj rizika vybraný selektivní metodou. Selektivní čísla ostatních zdrojů rizika s toxickými plyny dosahují jen zlomku hodnoty pro oxid dusičitý. 8.2.1 Odhad četností iniciačních událostí s oxidem dusičitým Podle příručky (8) jsou četnosti úniků z tlakových lahví následující: Jednorázový únik 1E-6/rok Únik otvorem do 10 mm 1E-5/rok Doba výskytu nákladního automobilu převážejícího tlakové lahve na vykládacím místě u skladu je v poměru k trvalému pobytu tlakových lahví ve skladu minimální, proto lze její příspěvek k četnosti havárie zanedbat. 8.2.2 Odhad četností koncových stavů scénářů s oxidem dusičitým Po únicích oxidu dusičitého by došlo k šíření a zřeďování toxického oblaku do okolí a mohlo by dojít k ohrožení života a zdraví osob v okolí. 77 / 121

Odhad četností vychází z četnosti iniciačních událostí a z počtu tlakových lahví s oxidem dusičitým ve venkovním skladu toxických plynů. Počet tlakových lahví s oxidem dusičitým je 2. Z výšeuvedených údajů vyplývá četnost koncového stavu scénářů s únikem oxidu dusičitého, tj. bez uplatnění zmírňujících opatření (bariér), následovně: Četnost jednorázového úniku z jedné z tlakových lahví s oxidem dusičitým Četnost úniku otvorem do 10 mm z jedné z tlakových lahví s oxidem dusičitým 2 x 1E-6/rok = 2E-6/rok 2 x 1E-5/rok = 2E-5/rok Jelikož se po úniku neuplatní žádná zmírňující opatření (bariéry), lze tyto spočtené četnosti považovat i za četnosti scénářů s možným ohrožením zdraví osob. To však záleží na řadě dalších okolností, zejména na vzdálenosti ohrožených osob a jejich fyzickém stavu, na momentálním počasí (směr větru a stabilita), na včasném varování osob v okolí apod. Hodnota četnosti koncového stavu scénářů s úmrtím maximálního možného počtu osob je spočtena vynásobením četnosti havárie a podílu z roční doby s výskytem osob na daném místě. Nejvíc osob v okolí (letní kino a koupaliště) se vyskytuje během tří dnů festivalu, což odpovídá podílu 0,007 z roční doby. Pak četnost ohrožení osob v tomto období v letním kině a na koupališti je: Četnost ohrožení osob v období festivalu v letním kině a na koupališti vlivem jednorázového úniku z jedné z tlakových lahví s oxidem dusičitým Četnost ohrožení osob v období festivalu v letním kině a na koupališti vlivem úniku otvorem do 10 mm z jedné z tlakových lahví s oxidem dusičitým 0,007 x 2 x 1E-6/rok = 1,4E-8/rok 0,007 x 2 x 1E-5/rok = 1,4E-7/rok 78 / 121

9. Odhady následků reprezentativních scénářů závažných havárií Kapitola prezentuje odhady následků reprezentativních scénářů závažných havárií na zdraví a životy osob, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Dále prezentuje výsledky těchto odhadů. V této aktualizaci je kapitola o následcích reprezentativních scénářů rozdělena na zdroje rizika s kapalným kyslíkem a na zdroje rizika s toxickými plyny. 9.1 Popis rozmístění osob v areálu objektu a jeho okolí Z hlediska následků je potřebné určit rozložení osob v objektu a v jeho okolí. Areál plnírny plynů Čáslav je menší provozovna, která má dvousměnný provoz 6,00-22,00 h. Pracovní doba první směny 6,00-14,30 h a druhé směny 13,30-22,00 h. Odlišnou pracovní směnu má předák (tzv. klouzavá směna), který je v areálu v sudých týdnech 10:30-19:00 a v lichých týdnech 7:00-15:30. V době 22,00-6,00 h (mimopracovní doba) je přítomen jeden pracovník bezpečnostní agentury, která zajišťuje ostrahu objektu. Počet osob na jednotlivých směnách uvádí Tabulka č. 16. Tabulka č. 16: Maximální počet osob v areálu plnírny plynů Čáslav Pracovní zařazení osob Počet osob na ranní směně 6:00 14:30 Počet osob na odpolední směně 13:30 22:00 Počet osob v mimopracovní době 22:00 6:00 Obsluha plnírny 3 3 0 Administrativa 4 (do 16:30) 0 0 Řidič 3 2 0 Dodavatel/odběratel 2 1 0 Předák 1 (do 15:30 nebo do 19:00) 0 0 Úklid 0 1 0 Ostraha 0 1 1 Návštěva max. 4 max. 2 (do 21:00) 0 Max. počet osob 17 10 1 Ostatní osoby se mohou pohybovat v areálu pouze označeni vizitkou nebo v doprovodu odpovědného pracovníka provozovatele. Tyto osoby není možno z hlediska jejich výskytu přesněji lokalizovat. V areálu společnosti AIR LIQUIDE se může vyskytovat max. 17 osob v pracovní době, tj. v rozmezí asi 16 hodin po dobu asi 250 pracovních dní v roce. Podíl k celkové roční době tak činí asi 46%. Mimo areál společnosti AIR LIQUIDE uvádí hlavní místa soustředění většího počtu osob Tabulka č. 17. Sloupec Vzdálenost uvádí nejmenší vzdálenost objektu od okraje areálu AL CZ. 79 / 121

Tabulka č. 17: Počty osob v okolí provozovatele AL CZ Objekt Letní kino Vodranty Koupaliště Vodranty Koupaliště Vodranty, hudební festival Banjo Jamboree p. Pavlíková, zahrada p. Pavlíková, rodinný dům Výrobní hala DS-Modell, Centrob, APS Kolonie zahrádek Opravárenské dílny SÚS Kutná Hora Rozvodna, ČEZ distribuce Odhad počtu osob denně 10-210 osob 21 h - 23:30 h 10-700 osob kapacita je do 1000 návštěvníků návštěvnost cca 500-600 za den Doba Dní v roce Podíl z roční doby (%) 12-18 h prázdniny + So - Ne 10-19 h trvání cca 2,5 dne od Pá 17 h do Ne Vzdálenost (m) Plošná hustota osob/m2 Út - So v době 15. 7. - 30. 8., tj. 35 dní 1 85 0,35 14. 6. - 10. 9. 8 90 0,23 cca 80 dní slunečno bez deště 2,5 0,7 90 0,2 3 od jara do 8 hod denně, 22 15 0,001 podzimu 240 dní 1 celoročně 365 100 40-20 8 hod. v pracovní dny 42 od jara do podzimu 10 8 hod. v pracovní dny 12 8 hod. v pracovní dny 250 23 220-8 hod denně, 22 60 0,006 240 dní 250 23 160-250 23 20 - Na základě předchozí tabulky lze stanovit část roku s výskytem maximálního možného počtu osob v potenciálním dosahu projevů havárií. V letním kině Vodranty se až 210 osob může vyskytovat po dobu 2,5 hodiny 5 krát týdně v době 15. 7. - 30. 8., tj. 35 dní po 2,5 h, tj. až 88 hodin za rok, což činí podíl asi 1% celkové roční doby (v roce 2009 bylo 1815 prodaných lístků). Hlediště kina je od středu objektu AL CZ vzdáleno asi 160 m. Na koupališti Vodranty se 10 až 700 osob (konzervativně 700 osob) může vyskytovat po dobu 6 až 9 hodin (konzervativně 9 hodin) 80 dní v roce, což činí podíl asi 8 % celkové roční doby (průměrně 97 osob denně, za r. 2009 prodáno 7800 ks lístků). Koupaliště je od středu objektu AL CZ vzdáleno asi 170 m. Na hudebním festivalu Banjo Jamboree se 500 až 600 osob (konzervativně 600) může vyskytovat po dobu 2,5 dne, což činí podíl asi 0,7% celkové roční doby. Komentář k výskytu osob v okolí AL CZ: 80 / 121

Paní Pavlíková trvale žije ve svém rodinném domku se zahradou v sousedství objektu, tj. na zahradě u rodinného domu se může vyskytovat 1 osoba hrubým odhadem asi pětinu roční doby (20%), V kolonii zahrádek severně v blízkosti objektu lze předpokládat zvýšený výskyt osob od jara do podzimu (2/3 roku). Předpokládá se na každou z 21 chatek přítomnost 2 osob v denní době (od 10 do 18 h), tj. 42 osob po dobu 8 hodin 2/3 roku, tj. 22% roční doby, nejbližší část kolonie je ve vzdálenosti asi 110 m, nejvzdálenější asi 200 m. V místním malém sídlišti kolem ulice K Vodrantům je nyní postaveno 40 rodinných domů. V každém z nich se celoročně průměrně nachází 4 osoby, celkem asi 160 osob. Podle citace (8) se v denní době vyskytuje venku mimo budovy 7% osob (tj. asi 11 osob), v noci jen 1% osob (tj. asi 2 osoby). Nejbližší rodinný dům je od objektu AL CZ ve vzdálenosti asi 240 m, nejvzdálenější asi 0,5 km. Příprava Administrativa Úklid Plnírna Řidiči Ostraha Obrázek č. 7: Plošná dispozice areálu provozovatele s vyznačením základní lokalizace pracovníků a obsluhy Základní vyznačení pobytu osob v areálu provozovatele uvádí Obrázek č. 7. Takto naznačená lokalizace je pouze přibližná, protože uvedení pracovníci se mohou pohybovat v rámci svého pracovního zařazení po celé ploše areálu provozovatele. Na pozemcích v okolí AL CZ v areálu Čáslav se nacházejí následující objekty s odhadem maximálního množství osob, které mohou být v objektech přítomny. 81 / 121

Kolonie zahrádek Rodinný dům paní Pavlíkové Výrobní hala Opravárenské dílny Zahrada paní Pavlíkové Zahrada Rozvodna ČEZ Koupaliště Vodranty malé sídliště kolem ulice K Vodrantům Letní kino Vodranty Obrázek č. 8: Lokalizace objektů v okolí areálu provozovatele Pro účely výpočtů následků pomocí programu SAVE II je nutno popsat rozmístění osob v objektu a jeho okolí. Aby byl popis rozmístění pokud možno realistický a zároveň konzervativní, uvažuje se jen jedna situace, a to s maximálním možným počtem přítomných osob tak, jak to uvádí Tabulka č. 16 a Tabulka č. 17. V tabulkách jsou uvedeny konkrétní počty osob v nejbližším okolí. Okolí objektu AL CZ se vymezí jako čtverec o stranách 900 x 900 m. Areál objektu AL CZ leží přibližně uprostřed této plochy a má souřadnice (19;16). Celé toto území se rozdělí na čtverce o straně 25 m, kterých je celkem 36 36 = 1296. Do každého ze čtverců se zapíše počet osob, které se v něm mohou vyskytovat podle výše uvedených pravidel. Na trvale osídlených plochách města Čáslav je počítáno s 30 osobami na 1 hektar, tj. cca 2 osoby v jednom čtverci 25 25 m. 9.2 Charakteristika podnebí oblasti Pro potřeby výpočtů následků a rizika je podnebí v území objektu charakterizováno rozdělením četností výskytu jednotlivých tříd rychlosti a směru větru a tříd stability atmosféry. U ČHMÚ bylo zadáno vypracování odborného odhadu větrné růžice platné ve výšce 10 m nad zemí v %. Pro lokalitu Čáslav ji uvádí následující Obrázek č. 9. 82 / 121

Obrázek č. 9: Odborný odhad větrné růžice pro Čáslav 83 / 121

Odborný odhad používá klasifikace stability atmosféry do pěti tříd a rychlostí větru do tří tříd podle následující tabulky: Třídy stability Třídy rychlosti větru I. třída stability velmi stabilní 1. třída průměr 1,7 m/s II. třída stability stabilní 2. třída průměr 5,0 m/s III. třída stability izotermní 3. třída průměr 11,0 m/s IV. třída stability normální V. třída stability konvektivní Pro potřeby výpočtů v programu SAVEII je však třeba získané údaje upravit do zjednodušené formy. Hodnoty popisující podnebí ve vstupech programu SAVEII, který se používá k výpočtům následků a rizika, mají odlišné klasifikace: Třídy stability (rozlišují se jen tři z obvyklých šesti) Třídy rychlosti větru Třída stability F stabilní 1. třída 0-2,5 m/s Třída stability D neutrální 2. třída 2,5-6 m/s třída stability B nestabilní 3. třída nad 6 m/s Po poměrovém rozpočítání bezvětří do příslušných hodnot pro určitou stabilitu ovzduší a rychlost větru se provedlo sloučení I. a II. třídy (s relativním zastoupením pouze 0,18% a 2,15%) s III. třídou stability. Tento přístup je konzervativní, protože může nadsazovat pouze výskyty stabilnějších tříd stability. Směry větru se v programu SAVEII rozlišují N-NE, NE-E, atd. tj. pootočené o 22,5 stupně. N-NE 20,00 NW-N 15,00 10,00 5,00 NE-E W-NW 0,00 E-SE SW-W SE-S S-SW Obrázek č. 10: Grafické zobrazení celkové větrné růžice 84 / 121

Konečná tabulka pro vstup do SAVE II vypadá následovně: F - stabilní m/s N-NE NE-E E-SE SE-S S-SW SW-W W-NW NW-N součet 1,7 0,83 2,30 6,75 7,57 5,23 5,19 3,51 1,26 32,64 5 0,17 0,45 2,37 3,08 2,19 2,36 2,02 0,86 13,48 11 0,00 0,00 0,10 0,16 0,07 0,08 0,15 0,09 0,64 součet 1,00 2,75 9,22 10,81 7,49 7,62 5,68 2,20 46,76 D - neutrální m/s N-NE NE-E E-SE SE-S S-SW SW-W W-NW NW-N součet 1,7 0,37 0,49 0,80 0,72 0,71 1,21 1,12 0,57 6,00 5 0,19 0,26 0,63 0,79 1,18 2,31 2,42 1,06 8,82 11 0,01 0,01 0,15 0,21 0,20 1,06 1,42 0,51 3,54 součet 0,56 0,76 1,58 1,71 2,08 4,57 4,96 2,14 18,36 B - nestabilní m/s N-NE NE-E E-SE SE-S S-SW SW-W W-NW NW-N součet 1,7 2,09 1,94 2,20 1,77 1,42 1,89 2,33 2,44 16,08 5 1,02 1,19 1,98 1,94 1,80 3,66 4,61 2,62 18,80 11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 součet 3,10 3,13 4,17 3,70 3,22 5,55 6,94 5,06 34,88 Celková růžice N-NE NE-E E-SE SE-S S-SW SW-W W-NW NW-N součet 4,66 6,63 14,97 16,22 12,79 17,75 17,58 9,40 100,00 85 / 121

9.3 Odhady následků na zdraví a životy osob Odhad velikosti následků je druhou nedílnou částí pro odhad rizika scénářů. 9.3.1 Odhady následků na zdraví a životy osob pro zdroje rizika s kapalným kyslíkem Podle propočtů a úvah v předchozích kapitolách lze hrubě stanovit odhad počtu fatálních případů v důsledku vzniku havárie s únikem kapalného kyslíku na asfaltovou plochu s následným požárem této plochy a explozemi tlakových lahví. Tabulka č. 18: Počty fatálních případů v okolí provozovatele AL CZ po havárii s kapalným kyslíkem, požáru asfaltové plochy a explozích tlakových lahví Objekt Letní kino Vodranty Koupaliště Vodranty Koupaliště Vodranty, hudební festival Banjo Jamboree p. Pavlíková, zahrada Kolonie zahrádek Max. počet osob Plocha s výskytem osob (m2) Plošná hustota osob/m2 Plocha zasažená troskami 1 láhve (m2) Počet zasažených osob troskami 1 láhve Celkový počet zasažených osob max. 10 lahvemi 210 600 0,35 10 3,5 35 700 3000 0,23 10 2,3 23 600 3000 0,2 10 2 20 3 3000 0,001 10 0,01 0,1 42 7500 0,006 10 0,06 0,6 V předchozích úvahách a výpočtech se zanedbává skutečnost, že více lahví může dopadnout na stejné místo. 9.3.2 Odhady následků na zdraví a životy osob pro zdroje rizika s toxickými plyny Za jediný významný toxický plyn v AL CZ se na základě výsledků selektivní metody uvažuje oxid dusičitý (viz Tabulka č. 12 na str. 50). Případná úmrtí osob v důsledku vzniku a uplatnění scénářů s oxidem dusičitým jsou v této části AHR vyhodnocována holandským programem SAVE II. Jako vstupy programu slouží informace o druhu a velikosti havárie (úniky jednorázové nebo kontinuální a jejich velikosti, druh uniklého plynu, povětrnostní charakteristika, tj. 8 směrů vanutí větru, 3 stability ovzduší a 3 třídy rychlosti větru). Pro výpočet společenského rizika se pak zadává rozložení osob v okolí objektu AL CZ (viz kap.9.1: Popis rozmístění osob v areálu objektu a jeho okolí). Pro výpočty byly vytvořeny 2 soubory s rozložením osob, a to s maximálním možným (pracovní doba, osoby na koupališti a na festivalu) nazvaný CASLAV3.POP a dále soubor 86 / 121

zobrazující počty osob v okolí zdrojů úniku v mimopracovní době nazvaný CASLAV4.POP, kdy na území objektu AL CZ je pouze 1 osoba ostrahy a pak jen na trvale osídlených plochách. Vstupy do programu SAVE II pro: jednorázový únik, tvorbu kaluže, odpar NO2 z kaluže a disperze do okolí (soubor NO2-1.sst). Vstupy do programu SAVE II pro: kontinuální únik 60 kg NO2 během 10 minut a disperze do okolí (soubor NO2-2.sst). Vstupy do programu SAVE II pro: kontinuální únik 60 kg NO2 během 30 minut a disperze do okolí (soubor NO2-3.sst). Na základě předchozích vstupů v podobě scénářových souborů se pak pro dané rozložení populace a pro místní meteo podmínky spočte riziko jednotlivých scénářů. 87 / 121