Klavír hrou nový předmět vyučovaný na Z{kladní umělecké škole Hodonín

JAN[ČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kl{vesových n{strojů Klavírní pedagogika Klavír hrou nový předmět vyučovaný na Z{kladní umělecké škole Hodonín Bakal{řsk{ pr{ce Autor pr{ce: Jaroslava Sečk{řov{ Vedoucí pr{ce: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D. Oponent pr{ce: doc. Mgr. Daniela Velebov{ Brno 2013

Bibliografický z{znam SEČK[ŘOV[, Jaroslava. Klavír hrou nový předmět vyučovaný na Z{kladní umělecké škole Hodonín *Playing with the piano new course taught at Elementary Art School Hodonín]. Brno: Jan{čkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kl{vesových n{strojů, 2013. 48 s. Vedoucí bakal{řské pr{ce MgA. Jan Jiraský, Ph.D. Anotace Bakal{řsk{ pr{ce s n{zvem Klavír hrou nový předmět vyučovaný na Z{kladní umělecké škole Hodonín pojedn{v{ o nově vytvořeném předmětu, který je povinný pro všechny klavíristy v prvním až čtvrtém ročníku Z{kladní umělecké školy. Tato pr{ce se zaměřuje na studijní pl{ny předmětu, ve kterém převažují praktické uk{zky her a cvičení na z{kladě tvořivého přístupu k výuce a k samotné hře na klavír. Abstract Bachelor thesis titled Playing with the piano new course taught at Elementary Art School Hodonín deals with the newly formed course that is compulsory for all piano students attending first to fourth grade at Elementary Art School Hodonín. This work focuses on the curriculum of the course, in which dominate practical demonstrations of games and exercises based on a creative approach to teaching and playing the piano in general. Klíčov{ slova tvořivost, klavír, klavírní pedagogika, klavírní improvizace, hudební hry, praktick{ hudební nauka, z{kladní uměleck{ škola Keywords creativity, piano teaching, piano improvisation, music games, practical music study, music school

Prohl{šení Prohlašuji, že jsem předkl{danou pr{ci zpracovala samostatně a uvedla v ní veškeré prameny a zdroje, které jsem použila. V Brně, dne 13. ledna 2013 Jaroslava Sečk{řov{

Poděkov{ní Na tomto místě bych r{da poděkovala panu doc. MgA. Janu Jiraskému, Ph.D. za podnětné konzultace a paní prof. MgA. Aleně Vlas{kové za její odborný a lidský přístup a její dlouholeté inspirující působení v hudebním školství.

Obsah ÚVOD... 7 1 PŘEDMĚT KLAVÍR HROU... 8 2 PRVNÍ ROČNÍK... 11 2.1 ORGANIZAČNÍ PL[N PRVNÍHO ROČNÍKU... 11 2.1.1 Rozvržení počtu hodin... 12 2.1.2 Stavba hodiny... 12 2.1.3 Popis třídy... 13 2.1.4 Materi{ly a pomůcky... 14 2.1.5 Co nosí ž{k s sebou... 15 2.2 STUDIJNÍ PL[N PRVNÍHO ROČNÍKU... 15 2.2.1 První vyučovací hodina... 15 2.2.2 Rozcvičky... 16 2.2.3 Metrum... 17 2.2.4 Rytmus, rytmické hodnoty not a pomlk, takty... 18 2.2.5 Tempo... 20 2.2.6 Čtení not v obou klíčích, desetilinkov{ notov{ osnova, výšky not... 21 2.2.7 Melodie... 21 2.2.8 Tonika a dominanta sluchov{ příprava... 22 2.2.9 Druhy úhozu... 22 2.2.10 Intervaly... 22 2.2.11 Půltón a celý tón... 24 2.2.12 Posuvky křížky... 25 2.2.13 Posuvky béčka... 26 2.2.14 Posuvky odr{žka... 26 2.2.15 Mal{ a velk{ tercie... 26 2.2.16 Tetrachordy... 28 2.2.17 Stupnice... 28 2.2.18 Interval okt{vy... 28 2.2.19 Improvizace... 29 2.2.20 Improvizace melodie... 32 2.2.21 Hra lidových písní... 33 2.2.22 Výtvarný projev... 33 2.2.23 Hry v kolektivu... 34 3 DRUHÝ ROČNÍK... 35 3.1 STUDIJNÍ PL[N DRUHÉHO ROČNÍKU... 35 3.1.1 Rozcvičky rytmické, sluchové, pohybové a uvolňovací... 35 3.1.2 Rytmus... 36 3.1.3 Tempo... 37 3.1.4 Takty... 38 3.1.5 Tetrachordy... 39 3.1.6 Kvarta... 39 3.1.7 Kvinta a kvintakord, z{kladní typy kvintakordů... 39 3.1.8 Tonika, subdominanta, dominanta... 41 3.1.9 Triton... 42 3.1.10 Sexta... 42 3.1.11 Obraty kvintakordu... 44 3.1.12 Stupnice... 45

3.1.13 Vedení hlasů, polyfonie... 46 3.1.14 Pr{ce s melodií... 46 3.1.15 Poslech hudby... 47 3.1.16 Improvizace... 47 3.1.17 Voln{ improvizace... 50 4 TŘETÍ A ČTVRTÝ ROČNÍK... 53 4.1 TŘETÍ ROČNÍK... 53 4.1.1 Rytmus, takty... 53 4.1.2 Intervaly... 53 4.1.3 Stupnice... 53 4.1.4 Harmonie... 54 4.1.5 Improvizace... 54 4.2 ČTVRTÝ ROČNÍK... 55 4.2.1 Improvizace... 55 4.2.2 Harmonie... 56 4.2.3 Akordové značky... 56 Z[VĚR... 57 PRAMENY A LITERATURA... 58 SEZNAM PŘÍLOH... 64 PŘÍLOHY... 68

Úvod Téma bakal{řské pr{ce bylo pro mě od zač{tku jasnou volbou - nový předmět Klavír hrou, vyučovaný na Z{kladní umělecké škole Hodonín. Vznikl z potřeby rozšířit a obohatit výuku hry na klavír o předmět, ve kterém budou ž{ci klavírního oddělení vyučov{ni podle současných trendů tvůrčím způsobem. Cílem nové výuky je snaha zaplnit mezery ve výuce hudební nauky a hry na klavír. Předmět Klavír hrou by se dal charakterizovat č{stečně jako praktick{ hudební nauka pro klavíristy, č{stečně jako pomocn{ hra na klavír a v neposlední řadě klavírní improvizace. Výuka je zaměřena na pr{ci ve skupině s respektov{ním individuality ž{ka. Podle Školního vzděl{vacího programu se nový předmět stal souč{stí povinné výuky v prvním, druhém, třetím a čtvrtém ročníku oddělení kl{vesových n{strojů. V důsledku toho vznikla potřeba podrobnější osnovy výuky. Na z{kladě požadavků učitelů hry na klavír a mých vlastních představ a zkušeností jsem se rozhodla určitou osnovu výuky vytvořit. Ve své pr{ci se zabýv{m výukou v prvním a druhém ročníku podrobněji, třetí a čtvrtý ročník popisuji v z{kladních tématických okruzích učiva. Cílem bakal{řské pr{ce je vytvoření pl{nu výuky nového předmětu s uvedením praktických cvičení a hudebních her. Může se tak st{t určitým konkrétním n{vodem pro vyučov{ní tohoto předmětu a současně inspirovat učitele hry na klavír, přípravné hudební a n{strojové výuky a hudební nauky. 7

1 Předmět Klavír hrou Tvořivost je jeden ze z{kladů, na kterých m{ spočívat výchova každého dítěte. Tvořivost je obecn{ vlastnost a my u dítěte nesmíme připustit, aby zanikla a zdegenerovala. Zde, v dětství, leží jedin{, neopakovateln{ šance pro naše úsilí, aby se u většiny dětí nen{vratně neztratilo to, co bylo dříve přirozené, a abychom později u dospělých nemuseli nam{havě osvobozovat to, co jsme u nich v dětství zablokovali. Elly Bašić 1 Když jsem jako mal{ holčička začala navštěvovat přípravku lidové školy umění, měla jsem moc r{da svou paní učitelku. Byla mil{ a hodn{, uměla všechno kr{sně vysvětlit a vyzařovalo z ní nadšení a l{ska k hudbě. Vnímavým dětským pohledem jsem cítila, že to je spr{vné, tak m{ vypadat učitel a jeho výuka. Být laskavým a ch{pajícím člověkem, umět vše dětem vysvětlit a uk{zat jim l{sku k hudbě a její kr{su. O mnoho let později jsem se setkala s člověkem, který mě zavedl zpět do těchto kr{sných vzpomínek. Tímto obětavým a nesobeckým člověkem, vysoce odborně fundovaným a přesto lidským, byla a je paní profesorka Alena Vlas{kov{. Po celou dobu mého studia na Metodickém centru JAMU (d{le MC JAMU) v Brně mě vedla klikatými uličkami pedagogické pr{ce, inspirovala mě ke snaze být nejen lepším učitelem, ale především člověkem. Díky ní jsem o své pedagogické pr{ci mnohokr{t přemýšlela a přemýšlím neust{le. Myšlenky jsem se snažila přetavit v konkrétní činy. Mezi nimi bylo vytvoření několika nových projektů v Z{kladní umělecké škole Hodonín. Společně s kolegyní Jindrou Jakabovou 2 jsme zavedly výuku tříletých a čtyřletých dětí, kter{ propojovala hudební, pohybové, výtvarné a dramatické 1 PHILIPP, Günter. O vyučování improvizaci. Ostrava, 1989, s. 18 Elly Bašić přední chorvatská pedagoţka 2 Jindra Jakabová klavírní pedagoţka ZUŠ Hodonín 8

prvky. Při zav{dění této přípravné výchovy n{m byla velkou inspirací paní učitelka Marcela Slan{ 3 se svou výukou předškolních dětí. Začala jsem také vyučovat skupinovou klavírní improvizaci a nejnověji jsem dostala možnost vytvořit a učit nový předmět Klavír hrou. Klavír hrou je nově zařazen mezi povinné předměty prvního až čtvrtého ročníku oddělení kl{vesových n{strojů. Všichni ž{ci budou proch{zet výukou tohoto předmětu. Jak jsem napsala v úvodu, jedn{ se o skupinový předmět, který se zaměřuje na tvůrčí přístup dětí ke klavírní hře. Tvořivým způsobem by mělo být vedeno i vyučov{ní, ve kterém se učitel snaží o přiblížení klavírní hry, hudebních znalostí a dovedností z{bavnou a hravou formou. Do praktické hry tak přev{dí teoretické poznatky. Společn{ tvůrčí pr{ce ve skupině se odlišuje od běžné výuky hry na klavír a otevír{ zcela nové možnosti: Vedle ž{kovy individu{lní hry, kterou předv{dí před ostatními, se pracuje na společných projektech, při kterých se děti vz{jemně učí spolupracovat. Klavír hrou časově navazuje na výuku hudební nauky. Učitel dost{v{ možnost propojovat oba předměty nejen probír{ním nového učiva, ale i procvičov{ním učiva již zn{mého. Navíc přiblíží ž{kům některé teoretické znalosti opomíjené nebo nedostatečně vyučované v hudební nauce, jako jsou intervaly, tetrachordy, harmonické funkce, noty v basovém klíči a podobně. Ve své pr{ci jsem se zaměřila především na praktick{ cvičení a hry. Při výkladu a procvičov{ní jednotlivých okruhů výuky jsem vych{zela z více pramenů a použila jsem také vlastní osvědčen{ cvičení a hry. Někter{ cvičení vznikla až při přípravě na výuku nového předmětu. Mezi nejvýznamnější prameny, z nichž jsem vych{zela ve své pr{ci, patří publikace Aleny Vlas{kové Klavírní pedagogika 4, pracovní sešity 3 Marcela Slaná klavírní pedagoţka ZUŠ V. Kaprálové Brno 4 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003 9

Klavihr{tky Ivy Oplištilové a Zuzany Hančilové 5, Kdo si hraje, ten je zdravý od Marcely Slané 6 a U klavíru bez slz T. B. Judoviny - Galperiny 7. Dlouholetou inspirací mi bylo studium a předn{šky na MC JAMU. 5 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, přípravný pracovní sešit. WinGra,Praha. Bratislava 2003 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 2.WinGra, Praha. Bratislava 2004 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky,pracovní sešit 3.WinGra, Praha. Bratislava 2004 6 SLANÁ, Marcela. Kdo si hraje, ten je zdravý LYNX, Brno 2010 7 JUDOVINA GALPERINA, Taťána Borisovna. U klavíru bez slz aneb jsem pedagog dětí. LYNX, Brno 2000 10

2 První ročník Ž{ci Z{kladní umělecké školy Hodonín jsou zařazov{ni do prvního ročníku několika způsoby, které souvisí s jejich věkem: Ve věku pěti let nastoupí do PHV, absolvují dva roky přípravného studia a jsou zařazeni do prvního ročníku. Ve věku šesti let nastoupí do PHV, absolvují jeden rok a jsou zařazeni do prvního ročníku. Ve věku sedmi let a výš začnou navštěvovat první ročník bez přípravného studia. Je zcela zřetelné, že pr{ce v hodin{ch takto sestavené třídy je n{ročn{, a to především v zač{tcích. Největší rozdíly pociťuje učitel především při rytmickém procvičov{ní, při pozn{v{ní výšek a délek not a jejich z{pisu. Zač{tky výuky by měly směřovat do oblasti přímé hry s n{strojem, hry s rytmy, sluchovými cvičeními, hrou na tělo. Učitel v prvních hodin{ch nezařazuje do výuky konkrétní pojmy. V této f{zi je velmi vhodn{ spolupr{ce s učitelem hudební nauky, který řeší obdobný problém rozdílných znalostí ž{ků, učitelem hry na klavír, a především s rodiči. Je v z{jmu všech, aby se nově příchozí ž{ci co nejdříve vyrovnali svými znalostmi ostatním dětem. 2.1 Organizační pl{n prvního ročníku Předmět Klavír hrou navazuje časově na hudební nauku. Děti po skončení hudební nauky přech{zí do třídy předmětu Klavír hrou. Toto spojení je výhodné: děti mají předměty v jednom bloku znají se mezi sebou učitel může využít učivo probírané v HN. 11

2.1.1 Rozvržení počtu hodin Předmět Klavír hrou m{ hodinovou dotaci 0,5 vyučovací hodiny jedenkr{t týdně, případně jednu vyučovací hodinu jedenkr{t za dva týdny. Tato hodinov{ dotace je určena osnovami Školního vzděl{vacího programu Z{kladní umělecké školy Hodonín (Příloha č. 77). Ž{ci prvního ročníku navštěvují předmět Klavír hrou jedenkr{t týdně 0,5 vyučovací lekce. Pro děti nižšího školního věku je doba dvou týdnů poměrně dlouh{. Je tedy vhodnější pracovat společně každý týden i za cenu kr{tké vyučovací doby. Je to minim{lní čas pro výuku. Proto je předmět Klavír hrou časově spojen s výukou hudební nauky a navazuje na ni. Počet vyučovaných lekcí vych{zí přibližně na 18 během jednoho pololetí, 3 4 v jednom měsíci. 2.1.2 Stavba hodiny Rozcvička Na úvod hodiny je vhodné zařadit rozcvičku. M{ více funkcí - slouží jako přivít{ní, zklidnění a uvolnění ž{ků a ke stmelení kolektivu. Ž{ci se hravou formou zapojí do výuky hned od zač{tku a z{roveň zkoncentrují mysl. Rozcvička slouží také k opakov{ní učiva a současně jako příprava na nově probírané učivo. Rozcvička by neměla trvat příliš dlouho. Vzhledem k celkovému času vyučov{ní (cca 25 minut) postačí 5 10 minut. Z{leží na tom, co chce učitel s ž{ky procvičit. Mezi z{kladní druhy rozcviček patří pohybov{, pocitov{, rytmick{ a sluchov{. Opakov{ní učiva Potřeba neust{lého opakov{ní je u dětí velmi důležit{. Toto opakov{ní nemusí n{sledovat vždy po rozcvičce. Někdy přistoupí učitel hned k novému učivu. Učitel db{ na to, aby opakov{ní bylo vždy zajímavé, volí proto formu hry a cvičení. Opakované učivo postupně rozšiřuje, přid{v{ 12

nové podněty, nové způsoby pr{ce, jako jsou pracovní listy, sluchov{ cvičení. Neust{le obměňuje pomůcky, a tím se st{v{ učení z{bavnějším i lépe zapamatovatelným. Nové učivo Při zad{v{ní nové l{tky navazující na již probrané učivo vych{zí učitel z toho, jak ž{ci celkově pochopili předchozí učivo. Vzhledem k tomu, že se jedn{ o skupinovou výuku, ve které se sejdou ž{ci stejného ročníku, ale odlišných znalostí a dovedností, musí učitel st{le sledovat znalosti všech dětí. Šikovnějším ž{kům může zadat pr{ci nebo úkoly navíc, mohou se st{t učitelovými pomocníky. U pomalejších dětí spolupracuje více s rodiči a učiteli klavíru i hudební nauky. Je dobré spojit při pr{ci dva ž{ky rozdílných schopností a dovedností, z nichž jeden pom{h{ druhému. Z{věr hodiny Z{věr by měl být z{bavný, hravý, optimisticky laděný. Děti by se měly těšit na další výuku. 2.1.3 Popis třídy Klavír křídlo. Vzhledem k hraným improvizacím ho považuji za nezbytnost. Ž{ci hrají nejen na kl{ves{ch, ale také na strun{ch, ozvučné desce, a to prsty, různými n{strojky a pomůckami. Pokud jsou v místnosti dva klavíry, je to mnohem lepší. V naší výukové třídě m{me dvě křídla a jedno pianino. Tak se mohou zapojit do hry všechny děti současně. Prostor, kde mohou děti ps{t. Stoly a židličky nejsou nutné, je to však pohodlnější. Je dobré využít prostornější třídu s kobercem, v tom případě jsou vhodně psací podložky. 13

Otočn{ pojízdn{ magnetick{ tabule s notovou osnovou na jedné a čistou plochou na druhé straně (s použitím psacích fixů nebo magnetických pomůcek). Přehr{vač CD, případně televize s DVD vstupem nebo počítač. Do výuky je zařazen poslech hudebních uk{zek. N{stěnka, na které mají děti vystaveny své pracovní listy, obr{zky k učivu nebo improvizaci. Materi{l a pomůcky. 2.1.4 Materi{ly a pomůcky Knížky s hudební tematikou, knížky říkadel, b{sniček, poh{dek, knížky rozvíjející obrazotvornost, vhodnou k improvizačním tématům příroda, vesmír, zvířata. Knížky o hudbě, skladatelích a umění (výtvarném, architektonickém) různých slohových období. Pracovní listy ke všemu probíranému učivu. Dostatečný poslechový materi{l - CD a DVD nosiče s hudební tématikou. Rytmické n{strojky - drhlo, triangl, dřívka, rolničky, tamburína, bubínek. Rytmické předměty vlastnoručně vyrobené. Kartičky všeho druhu rytmické, melodické, intervaly, TSD, stupnice, akordy, hudební n{stroje. Předměty na procvičení citlivosti prstů a pohyb těla balónky, hračky s odlišným povrchem, š{tky. Magnetické pomůcky barevné magnety, klíče, noty, pomlky. Různé předměty, nejlépe běžné potřeby, vyd{vající zajímavé zvuky. 14

2.1.5 Co nosí ž{k s sebou Děti nosí vlastní složku, do které vkl{dají pracovní listy, případně dom{cí úkoly. Mají v ní listy s většími notovými osnovami. Na přední stranu dost{vají za odměnu n{lepky nebo razítka. D{le nosí pouzdro s tužkou, gumou, pastelkami a ž{kovskou knížku pro učitelův z{pis. Mohou nosit vlastní pomůcky a materi{ly, související s pr{vě probíraným učivem a tématy improvizace. Z pracovních pomůcek doporučuji především Klavihr{tky 8. 2.2 Studijní pl{n prvního ročníku Během několika prvních lekcí se učitel seznamuje s ž{ky s jejich povahou, charakterem, schopnostmi a znalostmi. Získ{v{ důvěru dětí. 2.2.1 První vyučovací hodina V úvodu první hodiny se učitel představí dětem a představí také nový předmět. N{sleduje seznamovací hra, ve které ž{ci s učitelem utvoří kruh, tleskají, případně zpívají sv{ jména, chodí v kruhu, hrají hru na tělo. Pokud jsou ž{ci zakřiknutí, nesmělí nebo si jen neví rady, učitel jim pom{h{ a vede je. Stane se na chvíli jedním z nich, což děti ocení. Po kr{tké pohybové a rytmické rozcvičce zavede učitel děti ke klavíru. Klavír je otevřený, m{ zvednuté křídlo a sundaný pult, případně i víko. Většina dětí vidí takto upravený klavír poprvé a je to pro ně silný z{žitek. Po prohlédnutí učitel uk{že, jak zní klavír na různých místech na strun{ch, ozvučné desce, při použití ped{lu i bez něj. Děti poslouchají rozdílnost zvuků a postupně se zapojují do hry. Nejprve bez použití pomůcek volají do klavíru, poklep{vají prsty na desce, drnkají o struny, hřbetem ruky hrají na strun{ch, ťukají klouby, tleskají dlaní atd. Postupně přid{vají hru dřívkem 8 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 15

na strun{ch, případně položí některý n{strojek do strun. Mezi velmi oblíbené a zvukově zajímavé patří rolničky. Děti reagují téměř okamžitě s velkou chutí si vše vyzkoušet, dobře se uvolní a otevřou. V z{věru hodiny učitel rozd{ dětem pracovní složky, které si samy vyzdobí hudebními motivy. 2.2.2 Rozcvičky Rozcvičky začín{me postupně od velmi kr{tkých cvičení v úvodních hodin{ch, až po rozcvičky sestavené z několika na sebe navazujících. Takov{ cvičení mají za úkol děti připravit na výuku, zkoncentrovat a uvolnit. Učitel při nich může opakovat probranou l{tku a připravit na nové učivo. Jedno z prvních cvičení je Hra na tělo: Toto cvičení jsem převzala od docenta Jaroslava Šťastného 9, z jeho výuky improvizace na MC JAMU. Začín{ tím, že rozehřejeme svůj organismus. Nejprve třeme dlaněmi o sebe, až ucítíme teplo, pak si přiložíme dlaně na tv{ře a vním{me teplo z dlaní. Postupně zapojíme další č{sti těla, tím z{roveň vznikají zvuky, které společně poslouch{me. Učitel neust{le vede ž{ky k poslouch{ní, předv{dí různé způsoby, později děti samy vytv{ří své vlastní zvuky jednotlivě i v kolektivu. Zpoč{tku jsou zvuky pouze nahodilé, později je začneme rytmizovat. Zapojujeme všechny č{sti těla, tím děti vnímají celé tělo a sluchem kontrolují rozdílnost zvuků a rytmů. Postupně se rozcvička rozšíří na Hru na různé předměty v místnosti. Děti zkouší, jaké zvuky vyd{vají běžné předměty, učitel je směřuje ke kreativitě s aktivním zapojením sluchu. Inspirace projektem Slyšet jinak 10. Hra s rytmy, rytmické rozcvičky vych{zí z pohybu těla. Při rytmických cvičeních vede učitel ž{ky k pružnému pohybu, tlesk{ní nem{ 9 ŠŤASTNÝ, Jaroslav. Výuka improvizace na Metodickém centru JAMU. Brno září 2011 květen 2012 10 www.slysetjinak.upon.cz 16

být statické. Tady vych{zím z předn{šek paní profesorky Aleny Vlas{kové na MC JAMU 11 a její Klavírní pedagogiky 12. Dalším příkladem cvičení je Lavina rytmu podle Zdeňka Šimanovského 13. Učitel začne s{m rytmicky tleskat, postupně se k němu po jednom přid{vají ž{ci, až tleskají všichni. Zvuk zesiluje a pak na gesto učitele ztichne. Lze hr{t i opačně - od forte všech po posledního v pianu. Hra R{ček (Příloha č. 1), zn{mé Ot{zky a odpovědi, Hra na ozvěnu. Perpetuum mobile je cvičení k vytvoření rytmického řetězu, který nekončí, dokud učitel hru nezastaví. Sluchové hry zah{jíme cvičením Poslouch{me ticho, které je výborné na koncentraci. Děti nejprve zcela ztichnou, po chvíli je učitel vyzve, aby se snažily něco v tichu uslyšet - tik{ní hodin, vzd{lený zvuk auta, hlasy z vedlejší místnosti. Toto cvičení je vhodné rozšířit o cvičení dynamiky, kdy začneme mluvit v pianissimu do ticha. Zvuk postupně roste až do forte a vrací se zpět do pianissima. V pohybových rozcvičk{ch můžeme uplatnit pohybov{ a pocitov{ cvičení podle materi{lu Elce, pelce, kotrmelce autorů V. Fišera a P. Ebena 14, kter{ jsou uvedena v Klavírní pedagogice A.Vlas{kové 15. K nejčastěji používaným patří Sedmikr{ska, Prší, Divok{ husa, Mlýn. 2.2.3 Metrum Metrum je z{kladním prvkem vním{ní pulsace hudby. Nejprve by děti měly zn{t metrum, pak teprve učitel přech{zí k rytmickým hodnot{m 16. Metrum ch{peme jako živou pulsaci, tlukot srdce živého organismu. Začín{me element{rní výukou. Pro spr{vnou ž{kovu představu zvolíme 11 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 12 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003 13 ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Portál s.r.o. Praha 2011, s. 48 14 FIŠER, Václav EBEN, Petr - PALEČEK, Josef. Elce pelce kotrmelce. Supraphon Praha 1973 15 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003, s. 113-118 16 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 17

výbornou pomůcku, kterou n{m představila na svých předn{šk{ch v MC JAMU prof. A. Vlas{kov{. Jsou to hudební zvíř{tka 17. Č{p jako dirigent je představitelem metra pulsace. M{v{ volným křídlem a ud{v{ metrum. Metrum je z{kladem každé skladbičky, říkadla, písničky. Pro spr{vnou představu pohybu těla propojeného s metrem je vhodné říkadlo Houpy, houpy, které vede ž{ky ke spr{vnému metrickému cítění. Děti zpívají říkadlo a z{roveň se houpou, na první slabiku cítí napětí, které vyj{dří větším pohybem, na druhou cítí uvolnění. Metrické cítění děti nejlépe vnímají přes konkrétní hudbu, učitel zařadí poslech vhodného hudebního materi{lu. Výborné jsou například staré tance, které mají zřetelnou pulsaci. Děti chodí v řad{ch, v kruhu, pohybem vyjadřují těžké doby. Učitel pouští dětem uk{zky skladeb různých charakterů pochod, ukolébavka, tanec. Poslouchejte, jak chodí hudba 18. Každ{ m{ jinou n{ladu, barvu, krok, děti ji vnímají a pohybují se jako hudba, přitom zapojují ruce. Vše dělají pružným pohybem. Ve hře na dirigenta se děti střídají ve funkci dirigenta a ostatní zpívají podle něj písničku (Příloha č. 2). Hru můžeme oživit n{strojky, osvědčené jsou š{tky, kterými m{vají, případně si je na těžkou dobu posílají kolem dokola. Toto cvičení popsala Judovina-Galperina v knize U klavíru bez slz 19. Jako obměna š{tků poslouží míčky. Posíl{ním měkkých míčků se navíc aktivují konečky prstů. Učitel db{ na to, aby děti nebraly míčky do dlaní, ale jen konečky prstů. Tak zůstane dlaň pružn{ a nefixuje se. 2.2.4 Rytmus, rytmické hodnoty not a pomlk, takty Rytmus, rytmické hodnoty not a pomlk a jejich z{pis procvičujeme společně i individu{lně více způsoby. Pracujeme s rozličnými pomůckami a 17 MILER, Zdeněk: KRTEK A HUDBA. Jiri MODELS, Písek 2011 18 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003, s. 73 19 JUDOVINA GALPERINA, Taťána Borisovna. U klavíru bez slz aneb jsem pedagog dětí. LYNX, Brno 2000 18

pracovními listy (Příloha č. 3 č. 9). Z{pis tleskaného rytmu je společnou prací na tabuli, poté individu{lní do pracovního sešitu. Úkoly se mohou kombinovat s vypracov{ním úloh v Klavihr{tk{ch 20 (Příloha č. 10 č. 12). Při hře Přečti, než zmizí drží učitel v ruce karty s rytmickými hodnotami not a pomlk (cel{, půlov{, čtvrťov{, osminov{) podle toho, co děti v danou chvíli znají). První kartu učitel dětem uk{že, musí si ji zapamatovat, pak ji schov{ a uk{že další kartu s jinou notou. Děti tleskají notu z předch{zející karty, i když se dívají na další. Jakmile učitel kartu schov{, děti opět tleskají předch{zející notu. Tato hra patří mezi velmi oblíbené. Rytmické kartičky Rytmický vlak 21 obsahují kartičky lokomotiv s označením taktu a vagónky s určitým počtem not a pomlk. Děti staví vl{čky spr{vnou lokomotivu se spr{vnými vagónky. Poh{dkou O holčičce Pomlce (Příloha č. 13) přiblížíme dětem význam pomlky. Hra na dvě kamar{dky - jeden ž{k je nota, druhý pomlka. Nota se s pomlkou kamar{dí vždy ve stejných hodnot{ch (čtvrťov{ nota čtvrťov{ pomlka). Spolu zn{zorňují daný kr{tký text. Nota ho řík{ a tlesk{, pomlka si ho myslí a ukazuje ve vzduchu. Pak text předv{dí na přesk{čku. Příklad: děti mají rytmicky zn{zornit text kočička je bíl{ rytmickými slabikami Dítě nota řík{ nahlas slova a tlesk{ rytmus ty ty ty ty t{ t{. Dítě pomlka si myslí slova a ve vzduchu ukazuje rytmicky pomlky. Obě děti se střídají. Tady m{ učitel možnost hru různě obměňovat, například text začne nota a dokončí pomlka. Při téhle hře si děti dobře 20 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, přípravný pracovní sešit. WinGra, Praha. Bratislava 2003 21 SCHEPS, Tamara. Die Reise mit dem Rhythmuszug. Ein musikalishes Kartenlegen spiel. Schott Music GmbH a Co. KG, Mainz 1998 19

uvědomí, že hudba plyne i v pomlk{ch, že nezmizí ani se nezastaví při pomlce. Důležité je, aby si děti text i v pomlk{ch říkaly. Mohou si ho říkat tiše nebo v duchu. Procvičujeme na pracovních listech (Příloha č. 14 a č. 15) a zpív{me písničku Pomlka (Příloha č. 16). Do výuky zařadíme chůzi ve dvoudobém a třídobém taktu s akcentem na těžké době. Děti vnímají lépe počet dob, pokud zařadíme pohyb, m{vnutí š{tkem apod. Stejné cvičení děl{me při metrickém n{cviku. Využijeme pracovního sešitu Klavihr{tky 1 22 (Příloha č. 17 č. 23). Cvičení podle Judoviny-Galperiny - hudebně rytmick{ výchova 23. Děti poslouchají nahr{vky různých tanců (valčík P. I. Čajkovského, mazurka F. Chopina, pochod, menuet, sarabandu, polku). Je dobré, aby učitel vypr{věl o době, kdy vznikly, jak se lidé v té době oblékali, připraví dětem dobové obr{zky. Děti chodí, tančí, m{vají rukama, cítí těžkou dobu. 2.2.5 Tempo Druhy temp učitel nejlépe vysvětlí a uk{že při poslechu tempově odlišných skladeb 24. Děti chodí po místnosti podle daného tempa. Jiný způsob je ten, že děti sedí v kruhu, říkají společně b{sničku nebo říkadlo. Hrou na n{strojky vyjadřují tempo. Obměna - říkadlo říkají jednotlivě s postupnou n{vazností na sebe, učitel db{ na dodržení tempa. Hlíd{, aby tempo nezpomalovalo, nezrychlovalo. Opět pom{h{ hra s n{strojky. Ritenuto a accelerando hra na vlaky. Tato hra patří mezi oblíbené, především při zrychlov{ní. Děti při něm umí dos{hnout velmi rychlých temp. 22 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 23 JUDOVINA GALPERINA, Taťána Borisovna. U klavíru bez slz aneb jsem pedagog dětí. LYNX, Brno 2000, s. 74 24 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 20

2.2.6 Čtení not v obou klíčích, desetilinkov{ notov{ osnova, výšky not Čtení v obou klíčích procvičujeme od poč{tku velmi pečlivě. Hra na zrcadlo vše je v zrcadle: houslový a basový klíč, nota c1 - c1, c2 - c, c3 C, pomocné noty g, f jsou obr{cené. Zrcadlově píšeme i první skladbičky na třech tónech c1,d1,e1 v houslovém klíči v pravé ruce a k nim zrcadlově c1, h, a v basovém klíči v levé ruce. Metodiku poč{teční tvorby melodie na třech tónech se současným z{pisem v obou klíčích jsem převzala z materi{lu We Make Our Own Music 25. Způsob rozv{dím v této kapitole v odstavci Improvizace melodie. Pracujeme se sešitem Klavihr{tky 1 26 (Příloha č. 24 č. 26). 2.2.7 Melodie Melodie a její pohyb je zřetelně vidět na čtyřech z{kladních písničk{ch - Sedí liška pod dubem, Kočka leze dolů, Ovč{ci, čtver{ci, V zahradě na hrušce 27. Děti malují ve vzduchu pohyb melodie, pak ji zn{zorní na tabuli nebo na pracovním listě. Při hře na ozvěnu učitel zazpív{ kr{tkou melodii a děti ji opakují. Složitější způsob je opakovanou melodii zahr{t na klavíru. Učitel pom{h{ ž{kovi, aby se neb{l vyhled{vat melodii na klaviatuře. Ve hře na melodické ot{zky a odpovědi spolupracují dvě děti. První se melodicky zept{ nebo zazpív{ ot{zku a druhé mu podobným způsobem odpovíd{. Hra na obchod je uvedena v knize U klavíru bez slz 28. 25 GRINDEA, Carola and her pupils. We Make Our Own Music. Kahn&Averill, Londýn 1982 26 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 27 JANŢUROVÁ, Zdena BOROVÁ, Milada. Klavírní školička pro děti 4-7 leté. Panton, Praha 28 JUDOVINA GALPERINA, Taťána Borisovna. U klavíru bez slz aneb jsem pedagog dětí. LYNX, Brno 2000, s. 68-70 21

2.2.8 Tonika a dominanta sluchov{ příprava Z{kladní harmonické funkce pojmenujeme dětem blízkou představou. Tonika je domov, je to dům, kam se vracíme po celém dnu, kde jsme v bezpečí (Příloha č. 27). Začneme sluchovým cvičením k určení toniky: R{no z domu vych{zíme - učitel zahraje toniku, pak hraje různé akordy po celé klaviatuře a nakonec se vr{tí domů do toniky. Zpoč{tku na ni upozorním děti, později ji samy pozn{vají. Dalším cvičením je pozn{v{ní toniky v lidových písničk{ch. Tady se mohou zapojit děti se svými písničkami, které hrají ve výuce klavíru, ostatní děti poslouchají a hledají toniku. Po sluchovém upevnění toniky přid{me hru dominanty tatínka (Příloha č. 28). Tatínek stojí ve dveřích domu a vol{ n{s: Tak kdepak jste? Pojďte domů! Tatínek je hodný a r{zný, m{ autoritu a mluví výrazným hlasem - označuje napětí v dominantě. Sluchové cvičení na rozlišení toniky a dominanty, při kterém děti ukazují na obr{zek domečku nebo tatínka (Příloha č. 27 a č. 28). 2.2.9 Druhy úhozu Děti zn{zorňují pohybem úhoz prstu. Cvičení s pohybem - děti chodí plynulými kroky legato, poskakují staccato, zvedají nohu jako č{p non legato. Do improvizací a vlastní tvorby zařadíme různé úhozy podle typu skladbičky. Učitel db{ na to, aby ž{ci cítili staccato a portamento vždy ve fr{zi. 2.2.10 Intervaly Vzhledem k tomu, že s výukou intervalů začín{me co nejdříve a předmět mohou re{lně navštěvovat úplní zač{tečníci, začneme nejdříve poh{dkovým příběhem. Je spousta možností, jak dětem osvětlit intervaly. Jednou z nich je poh{dka, kterou vytvořila Soňa Jarošov{ a uvedla ve své 22

z{věrečné pr{ci 29 v MC JAMU. Vych{zela z knížky V. Sutějeva Poh{dky a obr{zky 30. V poh{dce se zvíř{tka schov{vají před deštěm pod hříbek, který neust{le roste. Každé zvíř{tko představuje jeden interval, hříbek primu a sluníčko okt{vu (Příloha č. 29). Aktivujeme sluch sluchovou rozcvičkou děti pozn{vají rozdíl mezi dvěma stejně vysokými tóny (prima) a dvěma stoupajícími nebo klesajícími tóny (mal{ sekunda). Stojí z{dy ke klavíru a dost{vají od učitele h{danky: Jak to zní? Mal{ sekunda zní jako mravenec, prima je hříbek. Jakmile vnímají rozdíl, učitel hned řekne spr{vný n{zev prima nebo sekunda. Děti se zapojí do hraní malé sekundy vyhled{vají ji po celé klaviatuře, pozn{vají ji na dvou bílých ( e - f a h - c ). Pokud jsou děti hravé, pracujeme více s obr{zky, ale u sedmiletých můžeme hned přejít k obr{zkům not. Nakonec si děti interval zazpívají. Hra mravenec a hříbek: děti na klavíru hrají hříbek primu, ke které přich{zí mravenec mal{ sekunda. Hříbků je spousta ( c - c, fis - fis ), každý roste jinde a mravenec je hled{. Příklad: lev{ ruka zahraje primu c - c, pak přich{zí mravenec prav{ ruka, cestou hraje malé sekundy, schov{ se pod hříbek c a zahraje nejbližší malou sekundu c - des. Učitel by měl při výuce vych{zet z pravidla SLYŠÍM HRAJI VIDÍM ZPÍV[M 31. Hrajeme hru na intervaly (Příloha č. 30), hudební poh{dky (Příloha č. 31) a obměny úkolů. V další hodině opakuje učitel s ž{ky předchozí cvičení a přid{v{ novou hru, ve které se spojuje zrakov{ - sluchov{ představa s hmatovou a intonační. Ž{ci pozn{vají interval harmonicky a melodicky, učí se z{kladům transponov{ní. Metodu transponov{ní jsem převzala od paní profesorky A. Vlas{kové, kter{ ji uv{dí ve své Klavírní pedagogice 32 : Transponovat 29 JAROŠOVÁ, Soňa. Klavírní škola Aniko Drabon Tastenzauberei ( Čarování na klávesách ) se zaměřením na 1. díl. MC JAMU, Brno 2012 30 SUTĚJEV, Vladimír. Pohádky a obrázky. Nakladatelství Progress, Moskva, nedatováno 31 LJOCHINA, L. Cesta do země intervalů. Klasika XXI, Moskva 2002, s. 4 32 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003 23

začín{me od malých a velkých sekund. Metoda využív{ sluchovou představu, ale i bezprostřední hmatovou a pohybovou reakci na ni. Děti se potřebují prakticky naučit, že vztah dvou tónů, který slyší například mal{ sekunda se hraje bez ohledu na tvar a barvu kl{vesy, vždy na dvou bezprostředně nejbližších kl{ves{ch. Hmatový a zrakový vjem dítěte je variabilnější než sluchový m{ tři možnosti hmatové realizace (bíl{ - bíl{, bíl{ - čern{, čern{ bíl{). Je na učiteli, aby hmatov{ představa nezastínila sluchovou. Děti musí poznat sluchem, o jaký interval se jedn{. A. Vlas{kov{ označuje tento metodický postup n{zvem Intervalov{ stavebnice (Příloha č. 32). Hra na schov{vanou: děti hledají interval v písničce, případně skladbičce. Vhodné písničky jsou: Kočka leze dírou, Sedí liška, Běžím na kopec (vzestupně), Kočka leze dolů, Maličk{ su (s primou), Hajej dítě, Liška šiška (sestupně). Tuto hru je dobré zařazovat až po utvrzení sluchové představy intervalu, aby děti nehledaly nejprve písničku, ale poslouchaly vzd{lenost jednotlivých tónů. Hra s chromatikou: děti hrají chromaticky slova nebo cel{ říkadla opět s hmatovou a sluchovou představou. 2.2.11 Půltón a celý tón Učitel představí ž{kům pojem půltón jako malou sekundu a zahraje dva půltóny vzestupně. Ze dvou půltónů se skl{d{ celý tón a tak najdou velkou sekundu. Vr{tíme se k poh{dce velk{ sekunda je motýl (Příloha č. 29). Společně poslouch{me rozdíl mezi velkou a malou sekundou, na klaviatuře si ji zahrajeme, děti hmatem a zrakem vnímají rozdíl. Přirovn{me k malému a velkému kroku. Další postup je stejný jako u n{cviku malé sekundy obr{zky, kartičky, hry (Příloha č. 33). Hra s celými tóny: děti hrají říkadla na třech bílých a třech černých kl{ves{ch. Hra se stříd{ním malé a velké sekundy: je to hra kr{tkých hudebních motivků, ve kterých si děti 24

samy vytv{ří posloupnost jednotlivých sekund. Tím je d{n prostor pro výuku tercií. Při hře na třech bílých kl{ves{ch nebo třech černých vynech{me prostřední kl{vesu a dostaneme velkou tercii 33. Jako další dodatečnou pomůcku můžeme zvolit zpěv písniček s velkou tercií v úvodu, například Ovč{ci, čtver{ci, Volala kukačka. 2.2.12 Posuvky křížky K z{pisu obou sekund je zapotřebí zn{t posuvky. Jelikož se je ž{ci v hudební nauce učí později, je na učiteli, aby posuvky učil od z{kladu. Začín{me křížky. Děti si vezmou své čepice a nasadí si je na hlavu. Každé z dětí představuje jednoho trpaslíka jeden tón hudební abecedy. Když budou mít čepice na hlavě, stanou se vyššími trpaslíčky a mluví trpasličím jazykem: Kdo jsi? J{ jsem fis a kdo jsi ty? J{ jsem ais. Když si čepici sundají, budou z nich jen obyčejní trpaslíci - tóny hudební abecedy. Zahrají na klavíru každý svou obyčejnou kl{vesu i trpasličí kl{vesu. Když m{ trpaslík na hlavě čepičku, je vyšší, proto musí být trpasličí kl{vesa výš. S čepičkou je trpaslík vyšší, ale poř{d je to stejný trpaslík, proto hledejte nejbližší kl{vesu půltón, radí učitel (Příloha č. 34). Z{pis křížků: Křížek je okýnko, kterým se trpaslíčci dívají z domečku (Příloha č. 35). Učitel vysvětlí ž{kům jeho n{zev - vypad{ jako křížek, proto se mu tak řík{. Postupně se naučí pořadí křížků podle písničky (Příloha č. 39). Učitel přirovn{ pořadí křížků k sourozencům, kteří se narodili postupně, někdo je starší, někdo mladší. U trpaslíků je nejstarší Franta - fis. Procvičov{ní pořadí: děti říkají křížky postupně dokola každé řekne jeden, případně dva dva - tři. Další hra: učitel řík{ jejich pořadí a zastaví pokaždé jinde. Děti musí pokračovat tam, kde učitel přestal. Tuto hru jsem převzala 33 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 25

z výuky předškolních dětí paní M. Slané. Vše procvičujeme na pracovních listech (Příloha č. 36) a v Klavihr{tk{ch 34 (Příloha č. 37 a č. 38). 2.2.13 Posuvky béčka Trpaslíčci šli na b{l všech trpaslíků, tam odložili čepičky a uklonili se. Přitom pozdravili tajným pozdravem, každý řekl své heslo hes, es, as, des, ges, ces, fes. Každé z dětí zahraje sebe a svůj tajný pozdrav na klavíru. Když se trpaslíček ukloní, je menší, sníží se o půltón. Po sluchovém a hmatovém cvičení n{sleduje z{pis béček. N{zev béčko odpovíd{ tvaru posuvky připomín{ písmeno b. Naučíme se b{sničku o béčk{ch (Příloha č. 40). 2.2.14 Posuvky odr{žka Odr{žku dětem přirovn{me ke gumě, kter{ gumuje ostatní posuvky. Zazpív{me písničku Posuvky (Příloha č. 41) a procvičíme v Klavihr{tk{ch 35 (Příloha č. 42 a č. 43). 2.2.15 Mal{ a velk{ tercie V poh{dce přich{zí další zvíř{tka k hříbku mal{ tercie je myška, velk{ tercie je vrabeček (Příloha č. 29). Děti nejprve hrají říkadla sestaven{ z malých a velkých sekund. Při hře na třech bílých kl{ves{ch ( c d e, g a h ), případně třech černých kl{ves{ch, vynech{me prostřední kl{vesu a dostaneme velkou tercii. Při hře tří tónů s velkou a malou sekundou vynech{me prostřední kl{vesu a dostaneme malou tercii. Rozdílné znění obou tercií učíme poslouchat a vnímat pocitově, ž{ci poslouchají, jak zní. Jako další dodatečn{ pomůcka slouží zpěv písniček, které začínají velkou tercií v úvodu Ovč{ci, čtver{ci, 34 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky,pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 35 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 26

Volala kukačka a malou tercií - V zahradě na hrušce a říkadla, například Pekař peče housky, Houpy, houpy. Poslech, hra, z{pis, učitel pracuje s pracovními listy. Hra na intervalové kapsičky uv{dí Judovina-Galperina 36 pod n{zvem Notov{ pokladna. Sedm kapsiček znamen{ sedm not, na každé kapsičce je zobrazena nota v obou klíčích na obou notových osnov{ch. V každé kapsičce jsou kartičky s již zn{mými intervaly od této noty v obou klíčích. Děti si vytahují kartičky a h{dají interval. Hru můžeme obměňovat tím, že děti mohou vyt{hnout všechny kartičky a říkat n{zvy intervalů, případně d{vat h{danky spoluž{kům. Skl{d{ním dvou tercií nad sebe připravujeme ž{ky na kvintakordy. Hra s kostkami: m{me několik hracích kostek, které představují malé a velké tercie. Děti je skl{dají na sebe a získ{vají vizu{lní představu stavby kvintakordu 37. Co postaví, to zahrají a zazpívají. Postupně se je učí zapisovat. Obměňov{ním malých a velkých tercií získají sluchovou, hmatovou a zrakovou představu z{kladních kvintakordů - durového, mollového, zvětšeného a zmenšeného. Z{kladní kvintakordy barevně rozlišíme, určíme jejich charakter. Tady učitel spolupracuje s dětmi, neřík{ jim svou představu, ale nech{ je několikr{t za sebou poslouchat daný kvintakord. Většinou k durovému akordu přiřazují červenou barvu a radostnou n{ladu, k mollovému pastelové barvy a smutek. U zvětšeného a zmenšeného se n{zory různí, děti slyší údiv, napětí úzkost, velký smutek, barvy přiřazují od fialové až po černou barvu. Důležité je poslouch{ní rozdílů mezi akordy. Tónický durový kvintakord: pro spr{vnou představu umístění tónického kvintakordu na prvním, třetím a p{tém stupni použijeme pracovní list s napsanou durovou stupnicí. Z prvního, třetího a p{tého stupně vedou 36 JUDOVINA GALPERINA, Taťána Borisovna. U klavíru bez slz aneb jsem pedagog dětí. LYNX, Brno 2000, s. 84 37 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 27

kvetoucí růže, které se spojují v jeden růžový keř durový kvintakord (Příloha č. 44). 2.2.16 Tetrachordy Děti znají malou a velkou sekundu a mohou vytv{řet hady tetrachordy 38.Využijeme hry ve dvojicích, případně v celé skupině. Děti nejprve společně zahrají prvního hada na klavíru (v2, v2, m2) a pak ho vytvoří na tabuli z magnetických not. Hned zkoušíme od různých tónů hadi lezou všude a je jich spousta. Nakonec spojí dva hady k sobě a vznik{ durov{ stupnice. Při procvičov{ní využív{me pracovní listy a Klavihr{tky, pracovní sešit 2 (Příloha č. 45). 2.2.17 Stupnice Děti většinou pojem stupnice znají z výuky hry na klavír. Umí stupnici zahr{t, ale neznají ji jako dva spojené tetrachordy. Děti si namalují schodiště s osmi schody a na nich hady, označí si malé a velké sekundy. Další pomůckou a z{roveň procvičením z{pisu a čtení not v obou klíčích je pracovní list se z{pisem stupnicové řady C dur v desetilinkové notové osnově: v houslovém klíči stoupající, v basovém klíči klesající. Pomocné noty jsou graficky zn{zorněny nad sebou (Příloha č. 44). 2.2.18 Interval okt{vy Děti znají pojem okt{va z výuky hry na klavír, proto ji zařazujeme do výuky dřív než další intervaly. V intervalové poh{dce představuje okt{vu sluníčko (Příloha č. 29). Výuku okt{vy propojíme s pojmenov{ním okt{v celé klaviatury pomocí barevných fólií 39. 38 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 2.WinGra, Praha. Bratislava 2004 39 VLASÁKOVÁ, Alena. Přednášky na Metodickém centru JAMU, Brno v letech 1993 2012 28

K procvičov{ní intervalů použijeme více druhů pomůcek. Nejprve obr{zky zvíř{tek zn{zorňující intervaly, d{le kartičky s notovým z{pisem intervalů, magnetické noty na tabuli, hry s intervaly (Příloha č. 30), pracovní sešit Klavihr{tky 40 str{nky s intervaly a vlastní pracovní listy. 2.2.19 Improvizace Výuka improvizace je propojena s celým vyučov{ním. Je souč{stí procvičov{ní jednotlivých složek výuky. Volnou improvizaci začín{me hrou s klavírem a to hned na úvodní hodině, tak jak jsem uvedla v odstavci První vyučovací hodina. V několika n{sledujících hodin{ch tvoříme s dětmi volnou improvizaci. Abychom navodili uvolněnou a tvořivou n{ladu, povíd{me si o zadaném tématu. Vytvoříme dětem prostor pro jejich představy a myšlenky. Probouzíme dětskou fantazii. Při výuce improvizace jsem vych{zela z inspirace výuky Petra Hanouska na Pr{zdninových kurzech v Mikulově 41 a společným vystoupením dětí 42. Osvědčeným prvním tématem je Noc a hvězdy. Ot{zkami se snažíme navodit dětem spr{vnou atmosféru, zjišťují, co všechno na obloze můžeme vidět. Jdeme ke klavíru, na kterém společně hled{me, kde bydlí noc a kde hvězdy. Poprvé si děti vyberou buď noc nebo hvězdy, ostatní hraje učitel. Odv{žnější chtějí hned hr{t sami, umožníme jim to. Ke hvězd{m přid{me další motivy měsíc, souhvězdí, letadlo, kometa, mléčn{ dr{ha, padající hvězda. Děti hrají i na strun{ch s pomocí dřívek, trianglu a dalších n{strojků. Zpoč{tku ž{ci pouze berou jednotlivé tóny a skupinky tónů. Později d{v{me slovům rytmický z{klad měsíc na nebi, letadlo letí, hvězdičky svítí. V další hodině vytvoří děti společnou oblohu - každý m{ svůj motiv. Učitel vede ž{ky ke spolupr{ci a vz{jemnému 40 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 1.WinGra, Praha. Bratislava 2003 OPLIŠTILOVÁ, Iva HANČILOVÁ, Zuzana. Klavihrátky, pracovní sešit 2.WinGra, Praha. Bratislava 2004 41 PRÁZDNINOVÉ KLAVÍRNÍ KURZY. Audaces fortuna iuvat. Mikulov 2001-2012 42 HANOUSEK, Petr. Výuka společné improvizace dětí na Prázdninových klavírních kurzech. Mikulov v letech 2001-2012 29

poslouch{ní. Při další hře zařadíme představu končící noci a motiv vych{zejícího slunce a začínajícího dne. Při improvizaci tématu Zvíř{tka si opět povíd{me, pro lepší představu si prohlížíme knížky o zvíř{tk{ch. Učitel představí vlastnosti zvíř{tek - pt{ček zpív{ a lét{, kočka se plíží a protahuje, zajíc sk{če a pan{čkuje. Děti mohou do hry zapojit i pohyb, prvky dramatizace, kterými se lépe vžijí do role zvíř{tka. Příběh se zvíř{tkem později namalují (Příloha č. 46). Hra na h{danky a úkoly: Děti si vyberou mezi zadaným úkolem, které zvíře mají zahr{t, nebo h{dankou, kdy si samy vymyslí zvíře, které ostatní h{dají. Hra na dvě zvíř{tka: Dvě děti se společně domluví, jak ztv{rní vybran{ zvíř{tka. Zpoč{tku opět pom{h{ učitel. Mezi oblíbené dvojice zvíř{tek patří kočka a myš, ž{ba a č{p, kom{r a motýl. Hra na příběhy: Děti společně vytvoří kr{tký hraný příběh. Může to být kočka, kter{ leží a spí, probudí ji hlad, protahuje se a začne slídit, uvidí pt{čka, plíží se k němu. Pt{ček si vesele zpív{ a nic netuší. Vtom po něm kočka skočí a pt{ček uletí. Poh{dky: Poh{dka Boudo budko, kdo v tobě přebýv{, je společn{ pr{ce všech. Každé z dětí m{ jedno zvíř{tko z poh{dky a postupně se zapojují do hry. Pro společnou improvizaci jsou vhodné poh{dky z knížky V. Sutějeva Poh{dky a obr{zky 43. Knížka obsahuje 13 poh{dek, mezi nejvhodnější patří Tři koť{tka (Příloha č. 47) hra velkých sekund na třech bílých a třech černých. Neposedn{ koť{tka nejdříve spadnou do mouky a pak vlezou do začazené roury. V poh{dce Kdo to mňoukl (Příloha č. 48) vystupuje spousta zvíř{tek, děti si rozdělí role. Poh{dka Kuř{tko a kachň{tko (Příloha č. 49) je založena na principu opakov{ní, kdy kuř{tko opakuje vše, co předtím udělalo kachň{tko. Můžeme zapojit dvě děti nebo může hr{t ž{k s{m a ruce představují dvojici. Poh{dka Z{zračn{ hůlka 43 SUTĚJEV, Vladimír. Pohádky a obrázky. Nakladatelství Progress, Moskva, nedatováno 30

(Příloha č. 50) obsahuje spoustu dobrodružství, kter{ se dají na klavíru ztv{rnit různými druhy úhozů a pohybem přes celou klaviaturu. Poh{dka Kohout a barvičky (Příloha č. 51) rozvíjí představivost. Na poč{tku příběhu je nevýrazný nevybarvený kohout, který postupně získ{v{ barvy jednotlivých č{stí těla. Tady můžeme pracovat s výrazovými prostředky, s barvou tónu. Počasí děti pohybově předv{dí déšť, l{ny obilí ve větru, padající vločky a podobně. Několik dětí tvoří zvuky na celém klavíru (bubnov{ní deště na víku). Hra na prostředí: děti se proch{zí v různých prostředích ve sněhu, v písku, v mlze, v mechu, v horku, v mrazu. Kroky přizpůsobují daným podmínk{m. Poh{dkové postavy nejprve poh{dkové postavy rozdělíme na hodné a zlé. Postup je stejný jako u zvíř{tek. Kromě zn{mých poh{dkových knížek využív{me například text a obr{zky z knížky Jiřího Havla 44. Poh{dky jako z{věrečný projekt. Děti v něm uplatní jak volnou improvizaci, tak promyšlenou vlastní tvorbu. Vytv{ří melodie s jednoduchým harmonickým doprovodem podle charakteru dané poh{dkové postavy. 1) Individu{lní tvorba každé z dětí si vybere některou ze zn{mých poh{dek. Vhodné jsou klasické poh{dky O červené Karkulce, Perníkov{ chaloupka, O Budulínkovi, O veliké řepě atd. a předvede zkr{cenou poh{dku společně s učitelem. Při hře ji vypr{ví, případně čte z textu. 2) Společn{ tvorba rozšíření poh{dek na jednotlivé postavy. Hru obohatíme o výtvarný a dramatický projev. Děti si poh{dku namalují, při hře předv{dí postavy a děj. 44 HAVEL, Jiří. Než zazvoní potřetí. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1988 31

Při společné tvorbě je důležité vz{jemné poslouch{ní a spolupr{ce, případně ustoupení z vlastní představy, pokud je na úkor ostatních, nebo naopak vlastní prosazení. Děti se učí vnímat své spoluž{ky, učí se ocenit výkon druhého a povzbudit ho potleskem. Tento projekt je zakončen z{věrečným veřejným vystoupením. Děti mohou mít rekvizity, obléknou si kostýmy, stylizují se do svých postav. Jako pomůcky využijeme kromě knížek s poh{dkovou tématikou také rekvizity. 2.2.20 Improvizace melodie Při vytv{ření vlastní melodie začín{me hrou na dvou a třech černých kl{ves{ch 45. Použijeme zn{m{ říkadla, například Pekař peče housky. Učitel zahraje říkadlo na dvou černých kl{ves{ch, společně s dětmi ho zazpív{. Děti si hru sami vyzkouší. Hrají podle sebe, pouze dodržují hru dvou černých kl{ves. Obměna - učitel zazpív{, zahraje říkadlo a vybere jednoho ž{ka, který říkadlo dohraje a dozpív{. Vystřídají se všechny děti. Šikovnější děti mohou hr{t celé říkadlo, méně zdatné jen č{st, st{le na dvou tónech. Nakonec si říkadlo zapíší graficky jako dvě klesající a stoupající noty (linka mezera). V další hodině hrají děti na třech černých kl{ves{ch. Říkadlo se st{v{ zajímavějším, postupujeme stejným způsobem. Tvorbu vlastní melodie rozšíříme na hru přes celou klaviaturu na dvou a třech černých, podle možností a schopností jednotlivých ž{ků. Obdobně začín{me tvořit melodii na třech bílých kl{ves{ch. Dětem zahrajeme zn{mé říkadlo (Ententýky dva špalíky) na tónech c1, d1, e1, přičemž c1 hrajeme palcem. Děti postupují stejně a tvoří si samy melodii. Několikr{t ji zopakují, tak si ji lépe zapamatují. Zapíší ji do not. Učitel jim vz{pětí uk{že, jak hr{t melodii oběma rukama. Lev{ ruka hraje zrcadlově v 45 VLASÁKOVÁ, Alena. Klavírní pedagogika. Nakladatelství AMU, Praha 2003, s. 101 EMONTS, Fritz. Evropská klavírní škola, 1. díl. Schott Music, Mainz 1998, ţluté stránky 32

protipohybu c1,h, a,. Dětem to neděl{ ž{dný problém. Poté opět zapíšeme, tentokr{t do basového klíče. Tak děti zvl{dnou vytvořit a zapsat vlastní melodii v obou klíčích bez větší n{mahy (vych{zím z metody, kterou uv{dí Carola Grindea 46 ). Postupně přid{v{me další tóny až k pětitónové řadě c g. Melodie o pěti tónech je plně dostačující pro různé kombinace. Hra na Sněhurku a sedm trpaslíků (Příloha č. 52) tři bydleli u dvou černých kl{ves a čtyři bydleli u tří černých kl{ves. Trpaslíci zpívají a pracují, děti kombinují skupinky not c-d-e, f-g-a-h. Opět zapíšeme, nyní už do notové osnovy, případně na tabuli. Pokud znají děti tercie, vedeme je k jejich využití při tvorbě vlastní melodie se stříd{ním tercií a sekund. V dalším postupu uplatníme basové noty toniky a dominanty jako doprovod k vlastní melodii. 2.2.21 Hra lidových písní V prvním ročníku předmětu Klavír hrou se zabýv{me hrou lidových písní formou zajímavých doprovodů a jejich transponov{ním do jiné tóniny. Děti hrají písničky dostatečně ve výuce klavírní hry, většinou však pouze s jedním typem doprovodu a v jedné tónině. Doprovody začín{me co nejjednodušeji, dud{ckou kvintou, kterou znají pod tímto n{zvem z výuky klavíru. N{zev kvinta použijeme, děti se naučí pozn{vat kvintu sluchem podle poh{dky a pomocí basových not toniky dominanty ji umí vyhledat. Transponujeme a přid{v{me rytmické obměny dud{cké kvinty. Děti r{dy hrají ostinato. N{sleduje doprovod basových not toniky a dominanty. Tak opět využijeme sluchové představy ž{ků. 2.2.22 Výtvarný projev Výtvarný projev děti uplatní především v improvizacích. Zkoušejí malovat své skladby, zvíř{tka, příběhy a poh{dky. Další možností zapojení 46 GRINDEA, Carola and her pupils. We Make Our Own Music. Kahn&Averill, Londýn 1982 33

výtvarného projevu do výuky je malov{ní samotné hudby. Dětem pouštíme uk{zky skladeb, především z orchestr{lní a klavírní tvorby. Ž{ci při poslechu vyjadřují své pocity z hudby výtvarně. 2.2.23 Hry v kolektivu Společné hry s hudebními motivy zařazujeme do výuky nepravidelně, ale nevynech{v{me je. Těchto her je velké množství, jednou z oblíbených je Hudební přihořív{ 47 : Vybraný ž{k jde za dveře, ostatní se domluví, kterou věc v místnosti bude hledat. Po příchodu jej navigují zn{mým přihořív{ a sam{ voda, které rytmicky odřík{vají nebo zpívají na určenou melodii, například na melodii Prší, prší. Tuto hru zařazujeme ve volnějších hodin{ch, například po pr{zdnin{ch. 47 ŠIMANOVSKÝ, Zdeněk. Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Portál s. r.o. Praha 2011, s. 155 34