VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Informovanost a prevence veřejnosti o hepatitidách

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Informovanost a prevence veřejnosti o hepatitidách Bakalářská práce Autor: Zuzana Urbánková Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2014

Anotace Tato práce je pojata jako teoreticko výzkumná bakalářská práce. Teoretická část je zaměřena na anatomii a fyziologii jater, příznaky, příčiny onemocnění, cesty přenosu, diagnostiku, léčbu, prevenci a dietní opatření při postihnutí touto nemocí. Obsahem empirické části je analýza a interpretace výsledků dotazníkového šetření znalostí laické populace o příznacích a způsobech přenosu virových hepatitid. Zjišťovala jsem se, zda veřejnost zná preventivní opatření. Klíčová slova: prevence, hepatitida, onemocnění, očkování Annotion This work is conceived as a theoretical - research bachelor thesis. The theoretical part focuses on the anatomy and physiology of the liver, symptoms, causes of disease, route of transmission, diagnosis, treatment, prevention and dietary measures when afflicted with this disease. The empirical part is the analysis and interpretation of survey results knowledge of the general population about the symptoms and methods of transmission of viral hepatitis. I investigated is whether the public is aware of preventive measures. Keywords: prevention, hepatitis, diseases, vaccination

Poděkování Děkuji paní Mgr. Petře Vršecké za odborné vedení, cenná doporučení a trpělivost při zpracovávání mé bakalářské práce. Zároveň děkuji všem respondentům za ochotu při spolupráci a pečlivé vyplnění dotazníků.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18.4.2014... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíl výzkumu... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Anatomie jater... 10 2.1.1 Patologická anatomie... 10 2.1.2 Cévní zásobení jater... 10 2.2 Fyziologie jater... 11 2.2.1 Funkce jater... 11 2.3 Definice hepatitid... 11 2.3.1 Chronické hepatitidy... 12 2.3.2 Autoimunitní hepatitidy... 13 2.4 Virová hepatitida A... 13 2.4.1 Prevence... 14 2.5 Virová hepatitida B... 15 2.5.1 Prevence... 16 2.6 Virová hepatitida C... 17 2.6.1 Prevence... 18 2.6.2 Statistika... 18 2.6.3 Rizikové skupiny... 19 2.7 Virová hepatitida D... 19 2.7.1 Prevence... 20 2.8 Virová hepatitida E... 20 2.8.1 Prevence... 21 2.9 Příznaky hepatitid... 21 2.10 Prevence hepatitid... 21 2.10.1 Preventivní opatření při výskytu nákazy... 22 2. 11 Dietní opatření při hepatitidě... 22 3 Praktická část... 24 3.1 Metodika výzkumu... 24

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 24 3.3 Průběh výzkumu... 24 3.4 Zpracování získaných dat... 25 3.5 Výsledky výzkumu... 26 3.6 Diskuze... 40 3.7 Návrh řešení pro praxi... 41 4 Závěr... 43 Seznam použité literatury... 45 Seznam použitých zkratek... 47 Seznam příloh... 49

1 Úvod Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno. Indické přísloví Hepatitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění jater. Někdy je mylně zaměňována s pojmem,,ikterus podle žlutého zbarvení kůže a sklér. Virové hepatitidy se vyskytují po celém světě a jsou nejčastějším jaterním onemocněním. V hodně zemích jsou vážným zdravotnickým, ekonomickým i sociálním problémem obyvatelstva. Průběh i rozsah onemocnění je různý podle typu hepatitidy. Hepatitidy mají obdobné příznaky, liší se však původcem a také závažností. Některé typy hepatitis mají fázi akutního splanutí, u některých hepatitid dochází v nemoci k úplnému uzdravení, u jiných typů přechází nemoc do chronické formy, končící trvalým poškozením jater a organismu. V ČR známe aktuální počet nakažených, jelikož onemocnění podléhá povinnému hlášení a evidenci infekčních chorob v programu EPIDAT. Předmětem zkoumání mé bakalářské práce, jsem si zvolila téma,,informovanost a prevence veřejnosti o hepatitidách". Toto téma jsem si vybrala, protože mě zajímaly znalosti laické veřejnosti o virových hepatitidách a chtěla jsem se dozvědět nové informace o tomto onemocnění. V teoretické části jsem se zaměřila na hepatitidy typu A, B, C, D a E. Práce je zaměřena na anatomii jater, fyziologii jater, definici a příznaky hepatitid. Dále jsem shrnula poznatky týkající virových hepatitid včetně metod diagnostických, léčebných, preventivních. V empirické části jsem se zaměřila na znalosti dotazovaných osob z laické veřejnosti o hepatitidách. Cílem praktické části, je zjistit zda respondenti dovedou určit cesty přenosu, kteří lidé jsou nemocí ohroženi, znalost očkování, přechod onemocnění do chronicity a prevenci. 8

1.1 Cíl výzkumu Cílem mé bakalářské práce je zjistit úroveň informovanosti u laické veřejnosti o hepatitidách. 1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že více než 80 % laické veřejnosti bude informováno o pojmu hepatitida. 2. Domnívám se, že více než 75 % laické veřejnosti nebude znát cestu přenosu hepatitid. 3. Předpokládám, že více jak 50 % laické veřejnosti bude znát prevenci proti hepatitidám. 9

2 Teoretická část 2.1 Anatomie jater Játra (hepar) jsou nepárový orgán, největší a nejdůležitější žlázou v lidském těle. Jsou umístěna pod bránicí, více vpravo. Barva jater je červenohnědá. Tkáň je měkká, křehká, citlivá na nárazy a otřesy. Může dojít k natrhnutí tkáně a poté hrozí krvácení. (Lukáš, 2005) Je to největší orgán lidského těla, který váží 1 2,5 kg, v průměru 1,5 kg. Funkčním (portálním) oběhem játry proteče až 1,5 litrů krve za minutu. Portálním oběhem je krev sbírána především z duodena, žaludku a tenkého střeva. (Mourek, 2005) Na játrech popisujeme 4 laloky: pravý a levý lalok (lobus dexter, sinister), čtyřhranný (lobus quadratus), ocasatý lalok (caudatus-lobi) oddělené jaterními rýhami. Tyto laloky se spojují v jaterní brance. Do jaterní branky vstupují jaterní tepna (vena portae) a vystupují žlučové cesty. Vykonávají okolo 500 funkcí. Hepatocyt (jaterní buňka) základní funkční a stavební jednotka jater. Jaterní buňky vytvářejí jaterní lalůčky. (Marieb, 2005) 2.1.1 Patologická anatomie,,při virové hepatitidě se zvětšují játra, která jsou překrvená, sytě červená, jejich pouzdro je napjaté a může být místy kryto jemnými fibrinózními nálety. Histologický obraz virového postížení je charakterizován aktivací Kupfferových buněk a přítomností ložiskových nekróz hepatocytů, kolem nichž dochází k resoptivní mezenchymální reakci. (Chlumský, 1978, str. 85) 2.1.2 Cévní zásobení jater 1) Nutriční systém jaterní tepnou (arteria propria) přitéká je do jater okysličená krev. 2) Funkční oběh vrátnicová žila (venae portae) vede do jater krev obohacenou vstřebanými živinami z dutiny břišní. Jaterní žily (venae hepaticae) odvádí žilní krev do dolní duté žíly. (Rokyta, 2006) 10

2.2 Fyziologie jater 2.2.1 Funkce jater 1) Metabolická funkce - játra zasahují do metabolismu cukrů a bílkovin. V játrech je tvořeno velké množství bílkovin. Je zde uložen glykogen. 2) Detoxikační funkce - játra ničí škodlivé látky. Jsou schopna odbourat zplodiny organismu. 3) Tvorba žluči - je zde tvořena žluč, tj. žlutozelená tekutina, která se vyměšuje jaterními buňkami. Je zabarvena díky bilirubinu. (Schmidt, 1992). Žluč je uskladněna ve žlučníku a je vylučována do dvanáctníku. 4) Zásobní funkce - játra zásobují krev, cukr, bílkoviny, vitamíny, železo, hemokoagulační faktory. 5) Tvorba tepla - krev, která je tvořena v játrech může mít až 39 C. (Marieb, 2005) 2.3 Definice hepatitid Hepatitida, tedy zánět jater může být ve formě akutní, nebo chronické, infekčního, či neinfekčního charakteru. Virová hepatitida je typická poškozením jaterní buňky, případně nekrózou buněk. Chronická hepatitida se označuje tehdy, pokud zánět trvá bez tendence ke zlepšení po dobu šesti měsíců a více. (Slezáková, 2007) Znakem virových infekcí jater je, že vyvolávají zánět jaterní tkáně (hepatitida). Zánět se projevuje zvětšením jater, otokem a tlakovou bolestí v pravém podžebří. (Krekulová, 1999) Kromě jater se také zvětšuje slezina. Slezina je uložena v levé horní polovině břicha. Slezina se může natolik zvětšit, že ji lékař může zřetelně nahmatat. (Hořejší, 1985) Základním příznakem akutní hepatitidy je žloutenka (ikterus). Ikterus se projevuje zežloutnutím očního bělma, kůže, tkání a sliznic. U laické veřejnosti je pojem hepatitida často chybně zaměňována s pojmem žloutenka, která je pouze symptomem. Po delším trvání virové infekce přechází infekce do chronické formy. V průběhu může docházet k rozvoji chronického zánětu jaterní tkáně, chronické hepatitidě. Dlouhodobé infekce mohou vést ke vzniku vážných jaterních nemocí, jako je jaterní cirhóza a rakovina jater. (Lukáš, 2005) 11

V současnosti je uznáváno 5 typů infekčních hepatitid: A, B, C, D a E. V některých publikacích jsou zmiňovány také hepatitidy F a G, ty jsou však vzácné. Hepatitidy jsou abecedně seřazené dle toho, jak byly postupem času objeveny. Častou příčinou virových hepatitid jsou různé čeledi RNA virů. Mezi výjimky patří hepatitida B, která je tvořena DNA virem. (Kollárová, 2011) Pojem hepatitida definoval poprvé římský doktor Coelius Aurelianus již v 5. století našeho letopočtu. (Studentpoint, 2014) V České republice nakažených osob hepatitidou A i B v posledních letech počet mírně klesá. Příčinou je pravděpodobně zlepšení hygienických podmínek, efekt informovanosti a dostupné očkování. U virové hepatitidy C je stav podstatně horší. Počet osob nově nakažených infekcí se neustále zvyšuje a hepatitida C je virovou hepatitidou s největším medicínským významem. (Kollárová, 2011) Celosvětově jsou hepatitidy nejčastějším onemocněním jater, které způsobují 1-2 milióny úmrtí ročně. U typu B a C mohou hepatitidy přejít do chronicity, která se projeví jaterní cirhózou, nebo hepatocelulárním karcinomem. Hepatitidy řadíme jako nejčastější infekci získanou v zahraničí. Především v zemích s nízkým hygienickým standardem. Virové hepatitidy představují kromě zdravotních rizik také ekonomický problém spojený s neschopností pracovat a také ekonomicky náročnou léčbou. Hepatitidy podléhají jako většina infekčních onemocnění povinnému hlášení. (Kalina, 2008) 2.3.1 Chronické hepatitidy Chronické virové hepatitidy jsou závažná zánětlivá onemocnění jater trvající déle než 6 měsíců. Etiologická klasifikace chronických hepatitid Virové hepatitidy B, C, D a G Primární biliární cirhóza Wilsonova choroba Chronické polékové hepatitidy Kryptogenní chronické hepatitidy 12

Autoimunitní hepatitidy (Navrátil, 2008) 2.3.2 Autoimunitní hepatitidy Při neléčení autoimunitní hepatitidy má onemocnění velmi špatnou prognózu. Dva roky bez léčby přežije 50 % nakažených a čtyři roky bez léčení přežívá pouze 40 % nemocných. (Navrátil, 2008) 2.4 Virová hepatitida A Charakteristika Toto onemocnění se může vyskytovat u všech lidi, bez ohledu na věk. U dětí je průběh nemoci obvykle lehký. Čím vyšší věk, tím závažnější průběh nemoci. Výskyt Hepatitida A se vyskytuje na celém světě, často v zemích s nižším hygienickým standardem, endemicky v subtropech a tropech. Onemocnění se častěji vyskytuje mezi romskou populací. (Švec, 1986) Původce,,Virus hepatitidy typu A, malý RNK virus o průměru 27 nm kubické symetrie. (Burianová, 1981 str. 126) Vir hepatitidy A (HAV), je malý, neobalený virus RNA, který je vylučován stolicí. Zdroj Nakažený člověk, kde je jeho stolice a krev infikovaná po druhé polovině inkubační doby. Přenos Nejčastější přenos je fekálně-orální cestou. Obvykle se přenáší mezi lidmi v těsném kontaktu, např. v dětském kolektivu, nebo rodině. Mezi nimi je nejčastější přenos infikovanýma rukama a předměty. 13

Přenos může být dále prostřednictvím kontaminované vody a potravin (např. ovoce a zelenina pěstovaná v hlíně pohnojené lidskými exkrementy). V krvi je virus přítomen jen několik dnů. Méně častý přenos může být z infikovaných injekčních stříkaček či transfúzí. Inkubační doba Inkubační doba, tedy doba od nákazy do objevení prvních příznaků je 15-50 dní, v průměru 30 dní. Příznaky U hepatitidy A mohou být příznaky zaměňovány s chřipkovými a gastrointestinálními příznaky. Někdy i rok po vyléčení se mohou objevovat nevolnosti, nechutenství a únava. Zvláštní druh hepatitidy A je anikterická forma (bez projevení ikteru). Diagnostika Průkaz protilátek IgG a IgM metodou ELISA. Dále se provádí odběr na nespecifické vyšetření aktivity sérových animotransferáz ALT, AST. V moči se vyšetřuje přítomnost urobilinogenu a bilirubinu. (Švec, 1986) Komplikace Zánět srdeční svaloviny, zánět slinivky břišní, prasknutí slinivky břišní, jaterní selhání, akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (AIDP), hypoplazie kostní dřeně, cirhóza a trvalé poškození jater. (Lukáš, 2005) Toto onemocnění nepřechází do chronické formy a smrt nastává velmi výjimečně. (Göpfertová, 2002) 2.4.1 Prevence Nejúčinnější prevencí je dodržování hygieny, vyhnout se závadným potravinám a vodě, která by mohla být kontaminována. Další prevencí je aktivní a pasivní imunizace. Lze kombinovat očkování proti hepatitidě A i B. Očkování je doporučováno osobám cestujícím do rizikových oblastí (Afrika, Asie atd.), pracovníkům ve zdravotnictví, osobám, které jsou v kontaktu s lidmi z rizikové populace (narkomani, Romové). K dosažení účinku protilátek dochází za 4 týdny. (Lukáš, 2005) 14

Léčba Pacient s diagnostikovanou hepatitidou musí dodržovat dietu s omezením tuku nebo dietu s přísným omezením tuku. Strava musí být bohatá na bílkoviny a cukry. Pro příznivou léčbu je doporučena přísná abstinence alkoholu a klidový režim. (Lukáš, 2005) Sexuální přenos Hepatitis A se ojediněle může přenášet sexuální cestou. (Šťáva, 1987) 2.5 Virová hepatitida B U hepatitidy B je přenos parenterální. Nemoc se přenáší nechráněným pohlavním stykem, krví a krevními deriváty, použitím nesterilní jehly, kontaminovanými nástroji a přenos z matky na dítě. Vzácně může dojít k přenosu ze společného užívání zubního kartáčku, žiletek apod. (Krekulová, 1999) Sexuální přenos je pozorován u heterosexuálů (40 %) i u homosexuálů (10 %). Při styku dochází k přenášení HBV. Důvodem zvýšené nákazy u homosexuálů je promiskuita a anální styk, při kterém často dochází k poranění konečníku. (Šťáva, 1987) Hepatitidou B mohou onemocnět lidé každého věku, převážně však dospělí. Počátek onemocnění je většinou pozvolný. (Burianová, 1981) K nakažení hepatitidou B stačí malé množství séra, méně než 0,01 ml. (Šťáva, 1987) Zdrojem nákazy je člověk. Virus hepatitidy B je v krvi již během druhé poloviny inkubační doby. Onemocnění vede k dlouhodobému nosičství, které může být bezpříznakové a souvisí s poškozením jater. Při tomto onemocnění dochází k dlouhodobé imunitě. Při dalším styku s nákazou dojde k vzestupu hladiny protilátek. (Burianová, 1981) Infekce může přejít do chronické formy s možným vznikem jaterní cirhózy, nebo hepatocelulárního karcinomu. (Slezáková, 2007) Je odhadováno, že bylo na celém světě infikováno kolem 2 miliard lidí HBV. WHO odhaduje, že na světě zemřelo za rok 2002 více než 600.000 osob z důvodu nákazy hepatitidou B a onemocněním jater. (Atkinson, 2011) 15

Inkubační doba Inkubační doba je 50 180 dní (průměrně 90 dní). Diagnostika Vycházíme z anamnézy, klinického obrazu, nespecifických a specifických laboratorních vyšetření. Diagnózu potvrzují serologické průkazy markerů, to je antigenů a protilátek. Výskyt Výskyt je celosvětový. Původce Virus hepatitidy B (HBV), patřící mezi hepadnaviry. Zdroj Člověk a nemocný, bezpříznakový nosič. (Göpfertová, 2002) Léčba Léčba trvá okolo 6 měsíců, účinnost je přibližně 30 %. Nejčastěji používané skupiny léků: interferony-alfa a perorální virostastika. (Lukáš, 2005) 2.5.1 Prevence Velmi účinnou prevencí je pravidelné očkování (očkování probíhá nejčastěji 4. den až 6. týden života, přeočkovaní 2x po měsíci). Lékaři by měli doporučovat očkování rizikovým skupinám a osobám s rizikovým chováním (především zdravotníkům, lidem, kteří cestují, promiskuitním osobám, občanům, jejichž partner je nakažen hepatitidou, osobám s chronickým onemocněním jater, atd.). Důležitou prevencí je dezinfekce a sterilizace pomůcek. Dále dodržování hygienicko-epidemiologického režimu ve zdravotnických zařízeních. Velmi podstatnou prevencí je vhodná volba dárců krve a vyšetřování těhotných žen. U narkomanů existuje výměnný program jehel a stříkaček. (Göpfertová, 2002) 16

2.6 Virová hepatitida C Hepatitis C se šíří krví, injekčními jehlami, které dříve použila infikovaná osoba, méně častý přenos sexuálním kontaktem, tetováním, hemodialýza, orgánové transplantace nebo z matky na dítě. Přibližně u 30 % infikovaných osob je zdroj a způsob nákazy neobjasněn. (Krekulová, 1999) Hepatitida C může být u pacienta dlouhodobě bezpříznaková (50-70 %), projevovat se může pouze nespecifickými příznaky např. únava, nechutenství, pruritus kůže, trávicí obtíže. (Göpfertová, 2002) U 25-30 % pacientů s akutní hepatitidou C se projeví ikterus. O chronické hepatitidě se hovoří tehdy, pokud infekce trvá déle než 6 měsíců. (Lukáš, 2005) K přechodu do chronicity dochází až u 70-80 % infikovaných. Proti žloutence typu C nelze být očkováno, ale při včasném odhalení nemoci se dá účinně léčit. Imunita po prodělané infekci není celoživotní. Příznaky Únava, nechutenství, žluté zbarvené kůže, pruritus kůže, trávicí potíže, porucha spánku. Diagnostika Klinický obraz, anamnéza, specifické a nespecifické laboratorní vyšetření. Diagnóza je potvrzena sérologickým průkazem protilátek (IgG, IgM), případně geonomu PCR. Výskyt Výskyt hepatitidy C je celosvětový, nakaženo je přibližně 170 miliónů osob. Nejvíce nakažených osob je v Japonsku, Středním Východě a Africe. Původce Původcem je HCV, tj. RNA vir. Zdroj Zdrojem je člověk. 17

Přenos Nejčastější forma přenosu je parenterální. Nejvíce ohroženi jsou narkomani a zdravotničtí pracovníci. Inkubační doba Inkubační doba je 14-180 dní, průměrně 45 dní. Léčba Při včasné diagnostice onemocnění je prognóza příznivá. Podávají se léky v kombinaci interferonu-alfa a ribavirinu. Účinnost těchto léků je přibližně 60 %. Mají četné nežádoucí účinky (nechutenství, průjem, úbytek na váze, padání vlasů, poruchy potence atd.). (Lukáš, 2005) Podávají se hepatoprotektiva a infúze glukózy s vitamíny B, C, K a aminokyseliny. Při diagnostikování zánětu jater, je nutná hospitalizace na infekčním oddělení. (Göpfertová, 2002) 2.6.1 Prevence dodržovat hygienicko-epidemiologický režim ve zdravotnických zařízeních volba vhodných dárců krve výměnné programy jehel a stříkaček u narkomanů (Göpfertová, 2002) 2.6.2 Statistika Virová hepatitida C představuje celosvětový problém. Dle celosvětových výzkumů jsou přibližně 3 % obyvatelstva dlouhodobě nakažena virem hepatitidy C. Vyskytuje se více než 180 milionů nemocných. Nejvíce infikovaných je v západní Evropě, USA a Japonsku. Počet nakažených chronickou hepatitidou C v ČR každým rokem stoupá. V roce 1993 bylo hlášeno 158 infikovaných, za rok 2003 bylo evidováno 846 nakažených. Skutečné množství nakažených bude však mnohem vyšší, protože u mnoha lidí probíhá onemocnění bez příznaků a nejsou evidováni všichni nakažení. V České republice je 18

výskyt infekce poměrně nízký. Za rok 2001 je evidováno 0,2 %, tedy každý 500. obyvatel ČR je nakažen. (Novák, 2013) 2.6.3 Rizikové skupiny Lidé se zvýšeným rizikem infekce virem hepatitidy C uživatelé intravenózních drog lidé, kteří přijali krevní transfuzí a transplantáty před rokem 1992 dialyzovaní pacienti tetované osoby (především tetované v nesterilním prostředí vojna, vězení) lidé s piercingem zdravotničtí pracovníci lidé, kteří se zranili o infikované injekční jehly (Novák, 2013) 2.7 Virová hepatitida D U hepatitidy D je nejčastější přenos krví a nesterilními injekčními jehlami. Typem hepatitidy D se mohou nakazit pouze osoby, které jsou již nakaženi hepatitidou typu B. Tato infekce je poměrně vzácná. Nákaza oběma viry může proběhnout současně. Klinický průběh se dosti podobá hepatitidě B. (Krekulová, 1999) Diagnostika Vychází z klinického obrazu, anamnézy, nespecifických a specifických laboratorních vyšetření. Diagnóza je potvrzena sérologickým průkazem markerů, tj. antigenu (HDAg a antihdv IgM a IgG protilátek) Výskyt V ČR je výskyt hepatitidy zcela ojedinělý. Původce RNA virus, replikuje se pouze na buňkách nakažených virem hepatitis B. 19

Zdroj Zdrojem je člověk. Přenos Nejčastější forma přenosu je parenterální, méně častý je přenos sexuální cestou. Inkubační doba Inkubační doba je 30-120 dní, průměrně 80 dní. (Kollárová, 2011) 2.7.1 Prevence očkovat proti hepatitidě B dodržovat hygienicko-epidemiologický režim vhodná volba dárců krve (Göpfertová, 2002) 2.8 Virová hepatitida E Klinický obraz je téměř totožný jako u virové hepatitidy A. Příznaky jsou nejčastěji gastrointestinální, chřipkové a kloubní. Tato infekce nepřechází do chronické formy. Velmi nebezpečná je nákaza během těhotenství, zejména během třetího trimestru, kde je smrtelnost 20-30 %. Hepatitida typu E probíhá u dětí do 15 let bezpříznakově, aniktericky. Diagnostika Vychází z klinického obrazu, anamnézy. Diagnóza je potvrzena serologickým průkazem protilátek (IgG, IgM). Výskyt Výskyt je celosvětový. Původce Původce hepatitidy E, je virus HEV, řazený mezi Kaliciviry. 20

Zdroj Zdrojem je člověk. Přenos Převážně orálně-fekální cestou, nejčastěji infikovanou vodou. Inkubační doba Inkubační doba 15-64 dní, průměrně 35 dní. 2.8.1 Prevence Zvyšovat osobní i celkovou hygienu. Důkladnou hygienu by měly dodržovat zejména těhotné ženy, u nichž byl častěji pozorován závažný průběh (Göpfertová, 2002) 2.9 Příznaky hepatitid Příznaky se začínají projevovat již ke konci inkubační doby, zpravidla bývají necharakteristické. Mohou se projevovat jako chřipkové příznaky, jako jsou např. subfebrilie, bolesti svalů a kloubů, unavenost, kašel, rýma. Žaludeční a střevní např. nauzea, vomitus, obstipace, diarrhoea, meteorismus. Dochází také k projevům kožním, a to v podobě svědění pokožky. Po některé z těchto fází následuje fáze nemoci, kdy má pacient tmavší moč, světlou stolici a dochází ke zvětšení jater. Toto stádium trvá po dobu 1-3 týdnů. Nutno podotknout, že výše uvedené příznaky se nemusí vždy objevit a nastává až žluté zbarvení kůže a bělma oka. (Krekulová, 1999) 2.10 Prevence hepatitid Nejúčinnější způsob, jak se bránit proti nákaze hepatitidy, je prevence. U hepatitidy A je nejúčinnější prevencí dobrá komunální a osobní hygiena, jíst tepelně upravené potraviny, důkladně omyté ovoce a zeleninu, pít nezávadnou vodu. Pro osoby starající se o nakažené hepatitidou A je důležité pravidelné umývání a dezinfekce rukou i všech předmětů, se kterými nemocný přišel do styku. Prevence hepatitidy B a C je důležitá ochrana před kontaktem s krví a ostatními tekutinami nemocných. (Krekulová, 1999) 21

Dříve docházelo často k nákaze z krevních transfúzí. Dnes je tato cesta nákazy prakticky zastavena pečlivým výběrem a vyšetřováním dárců krve. (Horák, 1995) Nepoužívat společné holící potřeby, nůžky, zubní kartáčky atd. V současnosti je dostupné očkování proti hepatitidě A i B. Tyto dvě očkování jsou podávány v nitrosvalových injekcích ve dvou nebo třech dávkách (dle druhu vakcíny) s odstupem několika měsíců. (Krekulová, 1999) Zdravotničtí pracovníci, sexuální partneři nosičů virů hepatitidy B nebo nemocní s umělou ledvinou, by měli být proti hepatitidě B očkováni. (Horák, 1995) 2.10.1 Preventivní opatření při výskytu nákazy včasné diagnostikování nemoci a hlášení hygienické službě izolace nakaženého pacienta na infekčním oddělení řádná dezinfekce pacienti po prodělání zánětu jater nesmí doživotně darovat krev (Burianová, 1981) Nozokomiální nákazy a hepatitidy Hepatitidy řadíme mezi virové nozokomiální nákazy. Hepatitidu A řadíme mezi nespecifické NN, hepatitidu B, C mezi specifické NN. Nejčastější nemocniční nákazou je především hepatitida B.,,Její výskyt je většinou vázán na parenterální přenos, podle epidemiologické charakteristiky jde spíše o exogenní mechanismus, ovlivněný závadou nebo chybami v aseptickém postupu při diagnostických i léčebných zásazích. (Burianová, 1981, str. 89) 2. 11 Dietní opatření při hepatitidě Nevhodný výběr potravin může vést sám o sobě k poškození jater. Při onemocnění jater, je dieta důležitou součástí léčby. Nestačí k vyléčení, ani ke stabilizaci onemocnění, má podpůrný význam. (Filip, 1998) Záměr u jaterní diety je přiměřený přísun kalorií, živin, minerálů a vitamínů. Lidé s jaterním onemocněním špatně snáší jakékoliv nepravidelnosti ve stravě. Tuk ve stravě nemá obvykle vliv na chorobné procesy v játrech. (Horký, 1979) 22

Doporučené potraviny: olej, máslo margaríny, mléko a všechny mléčné výrobky, libové maso (králík, kuře, krůta), mražená a sušená zelenina, ovoce zralé syrové, nedráždivé koření (kopr, pažitka, petrželová nať, vývar z hub atd.) Zakázané potraviny: absolutní zákaz alkoholu, pikantní sýry, uzeniny, chemické a konzervované potraviny (hořčice a kečupy), nakládaná masa, nakládané zeleniny, tučné maso, husa, kachna, zelí, kapusta, ostré koření (pepř, pálivá paprika), černá káva, smažené pokrmy, kynutá těsta. (Horák, 1995) 23

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem mého průzkumu je zjistit úroveň informovanosti u laické veřejnosti o hepatitidách. Na základě zjištěných odpovědí, je možné objektivní posouzení informovanosti. Pro výzkumnou část mé bakalářské práce, jsem si zvolila kvantitativní výzkumnou metodu. K jednotlivým hypotézám se vztahují tyto otázky v dotazníku: Hypotéza č. 1: otázky číslo 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14 Hypotéza č. 2: otázky číslo 4, 5 Hypotéza č. 3: otázky číslo 9 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Informace byly získány pomocí internetu (webu). Rozdáno bylo 100 dotazníků. Zpět se jich vrátilo 100. Návratnost byla tedy 100 %. 100 dotazníků = 100 %, je tedy zbytečné uvádět absolutní i relativní četnost. Dotazování se účastnili respondenti různých věkových kategorií. 3.3 Průběh výzkumu Šetření probíhalo pomocí dotazníků. Výhoda tohoto šetření je možnost získat informace v krátkém časovém intervalu: od 3.4.2014 do 18.4.2014. Výzkum probíhal anonymně a obsahoval 14 otázek, z toho 12 uzavřených otázek a 2 otevřené otázky. Dotazník byl sestaven tak, aby byly otázky stručné, výstižné a pro vyplňující přínosné. 24

3.4 Zpracování získaných dat Údaje byly vyhodnoceny z dotazníkového šetření. Na zpracování údajů byl použit textový editor MS Word a portál survio.cz. Výsledky jsou zobrazeny v tabulce a jsou doplněny slovním popisem vyhodnocených dat. 25

3.5 Výsledky výzkumu Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví absolutní četnost relativní četnost (%) muž 26 26 žena 74 74 celkem 100 100 Z celkového počtu dotazovaných (100 respondentů) odpovědělo 74 % žen a 26 % mužů. 26

Tabulka 2 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Vzdělání absolutní četnost relativní četnost (%) základní 6 6 střední odborné - vyučen 12 12 střední s maturitou 70 70 vysokoškolské 11 11 jiné 1 1 celkem 100 100 Z celkového počtu 100 dotazovaných bylo největší zastoupení ve vzdělání střední s maturitou (70 %). Dále následovalo střední odborné vyučení (12 %) a vysokoškolské vzdělání (11 %). Menší zastoupení bylo u základního vzdělání (6 %) a pouze 1 % u jiného vzdělání. 27

Tabulka 3 Znalost pojmu hepatitida Znalost pojmu absolutní četnost relativní četnost (%) ano 94 94 ne 6 6 celkem 100 100 Ze 100 zpracovaných dotazníků (100 %) zná pojem hepatitida 94 % občanů a 6 % nezná tento pojem. 28

Tabulka 4 Nejčastější přenos hepatitidy A Přenos hepatitidy A absolutní četnost relativní četnost (%) krví 18 18 špinavýma rukama 76 76 sexuální cestou 6 6 celkem 100 100 Na otázku jaký je nejčastější přenos hepatitidy A odpověděli dotazovaní nejčastěji špinavýma rukama (76 %), krví (18 %) a sexuální cestou (6 %). 29

Tabulka 5 Nejčastější přenos hepatitidy B Přenos hepatitidy B absolutní četnost relativní četnost (%) krví, sexuální cestou 69 69 kontaminovanou potravinou 8 8 injekční aplikací drog 23 23 celkem 100 100 Mezi respondenty převažuje odpověď krví a sexuální cestou 69 (69 %), přenos přes injekční aplikaci drog 23 občanů (23 %), nákazu přes kontaminovanou potravin uvádí pouze 8 lidí (8 %). 30

Tabulka 6 Lidé nejvíce ohroženi hepatitidou C Ohroženost hepatitidou C absolutní četnost relativní četnost (%) lidé žijící v zemích s nízkým hygienickým standardem 32 32 lidé závislí na drogách 52 52 promiskuitní lidé 16 16 celkem 100 100 Více než polovina dotazovaných tj. 52 % si myslí, že nejvíce ohroženou skupinou pro nákazu hepatitidou jsou lidé závislí na drogách. 32 % respondentů předpokládá, že ohrožení jsou lidé žijící v zemích s nízkým hygienickým standardem, 16 % uvádí odpověď promiskuitní lidé. 31

Tabulka 7 Proti kterému druhu hepatitidy nelze očkovat? Očkování absolutní četnost relativní četnost (%) A 18 18 B 11 11 C 71 71 celkem 100 100 Vysoká hodnota tázaných (71 %) se domnívá, že nelze být očkováno proti hepatitidě typu C. 18 % občanů odpovědělo, že nelze očkovat proti hepatitidě typu A, 11 % proti typu hepatitidě typu B. 32

Tabulka 8 Přechod do chronické formy Chronické formy absolutní četnost relativní četnost (%) A 58 58 B 27 27 C 15 15 celkem 100 100 Více jak polovina občanů 58 % si myslí, že nepřechází do chronicity hepatitida A, hepatitida B 27 % a hepatitida C 15 %. 33

Tabulka 9 Prevence hepatitidy A Prevence hepatitidy A absolutní četnost relativní četnost (%) chráněný pohlavní styk 13 19,70 pasivní imunizace 6 9,09 aktivní imunizace 12 18,18 hygienická opatření 62 93,94 dodržování životosprávy 6 9,09 celkem 100 100 Tato otázka byla formulována otevřenou formou s možností více odpovědí. Na otevřenou otázku nejvíce respondentů odpovědělo 93,94 % (62 odpovědí) jako nejúčinnější prevenci hygienická opatření, chráněný pohlavní styk 19,70 % (13 odpovědí), aktivní imunizace 18,18 % (12 odpovědí), pasivní imunizace 9,09 % (6 odpovědí). 34

Tabulka 10 Onemocnění hepatitidou vícekrát než jednou Opakované onemocnění hepatitidou absolutní četnost relativní četnost (%) ano 75 75 ne 25 25 celkem 100 100 75 % dotazovaných uvedlo, že hepatitidou se dá onemocnět opakovaně, 25 % občanů se domnívá, že ne. 35

Tabulka 11 Prodělání některého typu hepatitidy Onemocnění hepatitidou absolutní četnost relativní četnost (%) ano 1 1 ne 99 99 celkem 100 100 Z celkového množství dotazovaných onemocněl hepatitidou 1 občan, 99 občanů tuto nemoc neprodělalo. 36

Tabulka 12 Který typ hepatitidy byl prodělán? Typ hepatitidy absolutní četnost relativní četnost (%) A 1 100 B 0 0 C 0 0 D 0 0 E 0 0 celkem 1 100 Tato otázka je určena pro respondenty, kteří na výše uvedenou otázku odpověděli,,ano. V této otázce měli vyplňující na výběr ze základních typů hepatitid. S nemocí se setkal jeden vyplňující, a to s hepatitis A. 37

Tabulka 13 Nutnost hospitalizace Hospitalizace absolutní četnost relativní četnost (%) ano 66 66 ne 34 34 celkem 100 100 O nutnosti hospitalizace při diagnostikování hepatitidy je přesvědčeno 64 % občanů, 36 % tázaných se domnívá, že hospitalizace není nutná. 38

Tabulka 14 Dostatečná informovanost o hepatitidách Informovanost o hepatitidách absolutní četnost relativní četnost (%) ano 9 9 ne 91 91 celkem 100 100 Drtivá většina respondentů (91%) uvedla, že občané nejsou dostatečně informováni. Pouhých 9 % občanů je přesvědčeno o dostatečné informovanosti. 39

3.6 Diskuze Bakalářská práce,,informovanost a prevence veřejnosti o hepatitidách je zaměřena na informovanost veřejnosti o těchto onemocněních. Dotazníky zjišťovaly informovanost o pojmu hepatitida, způsoby přenosu a prevence hepatitid. K vyhodnocení hypotéz pomohlo dotazníkové šetření pomocí portálu survio.cz. Z tohoto šetření vyplývá informovanost občanů o hepatitidách. V úvodu práce jsem stanovila cíl, který jsem podložila třemi hypotézami. Analýza hypotézy č. 1: Domnívám se, že více než 80 % laické veřejnosti bude informováno o pojmu hepatitida Z výzkumu vyplynulo, že pojem hepatitida zná 94 % občanů. Neznalost pojmu uvádí 6 % občanů. Tato hypotéza se potvrdila. Analýza hypotézy č. 2: Domnívám se, že více než 75 % laické veřejnosti nebude znát cestu přenosu hepatitid Na cesty přenosu jsem položila dvě otázky (otázky č. 4, 5) a to na cestu přenosu u hepatitidy A, B. Cestu přenosu u hepatitidy A zná 76 % občanů. Tato hypotéza se nepotvrdila. Cestu přenosu u hepatitidy B zná 69 % občanů. Tato hypotéza byla vyvrácena. Analýza hypotézy č. 3: Předpokládám, že více jak 50 % laické veřejnosti bude znát prevenci proti hepatitidám Na prevenci byla zaměřena otázka č. 9. Hygienická opatření určilo 62 osob (93,94 %). Aktivní imunizace označilo 12 osob (18,18 %). Pasivní imunizaci zadalo 6 osob (9,09 %). 40

Z toho vyplývá, že správnou prevenci zná v průměru 40 % osob. Tato hypotéza se nepotvrdila. Podobným výzkumem se ve své práci pod názvem,,co víme o infekčních hepatitidách zabývala i Ludmila Pospíšilová v roce 2012. Došla k podobným výsledkům zejména v otázce týkající se prodělané hepatitidy u respondentů. Z výzkumu vyplývá, že nakažených hepatitidou A jsou 4 %, z mého výzkumu 1 %. (Pospíšilová, 2012) Obdobnou problematikou se zabývala také Jana Marková ve své práci,,prevence výskytu hepatitidy A z roku 2011. Shoda byla především v otázkách na znalost pojmu hepatitida a cesty přenosu u hepatitidy A. V práci Jany Markové se s pojmem hepatitida setkalo 100 % vyplňujících, v mém výzkumu 94 %. V otázce o přenosu hepatitidy A, označilo jako správnou odpověď přenos přes špinavé ruce 42 %, v mé otázce tuto odpověď označilo 76 % tázaných. (Marková, 2011) 3.7 Návrh řešení pro praxi V dotazníku se objevovaly neucelené odpovědi. Níže jsem uvedla nepříznivé odpovědi, které se v dotazníku objevovaly. S nimi si dovoluji uvést návrhy a nápady, které by mohly vést ke zlepšení úrovně znalostí. Neznalí lidé se mohou chovat rizikově. Celých 91 % lidí se domnívá, že informovanost občanů ČR je neuspokojivá. Z této otázky je zřejmé, že informace o hepatitidách jsou nedostačující. 11 % odpovídajících si myslí, že se nelze očkovat proti hepatitidě B I přesto, že je od roku 2001 povinné očkování malých dětí proti hepatitidě B, je stále 11 % občanů, kteří o možnosti očkování není informováno. 27 % tázaných předpokládá, že do chronické formy nepřechází hepatitida B 34 % dotazovaných si nemyslí, že je nutná hospitalizace při diagnostikování hepatitidy I přesto, že hepatitida B do chronické formy přechází, je celých 27 % občanů, kteří se domnívají, že tomu tak není. 41

34 % dotazovaných uvedlo, že hospitalizace při diagnostikování hepatitidy není důležitá. Při virové hepatitidě je však okamžitá hospitalizace nezbytná. Návrh pro rozšířený informací mezi občany by bylo vhodné pořádat přednášky na toto žádané téma, více laických textů v článcích i na internetu. O problematice VHA by měli být také informováni učitelé mateřských škol a rodiče dětí, protože děti a dospívající jsou rizikovou skupinou. Je to z důvodu, že nemají v krvi protilátky proti VHA. Dále nemají zafixované hygienické návyky. Dospělí by měli dohlížet a pomáhat dětem při hygienických úkonech. Bylo by vhodné rozšířit možnosti o očkování proti hepatitidě A i B. O očkování by měli informovat především praktičtí lékaři. Domnívám se, že očkování proti VHA a VHB je nejúčinnější ochranou. U očkování jsou možné nežádoucí vedlejší účinky, z tohoto důvodu se někteří lidé obávají očkovat. Před těmito zdravotními komplikacemi by měl varovat obvodní lékař. Tyto komplikace se však vyskytují ojediněle. U virové hepatitidy A je nutné dodržování hygienických návyků, např. mýt řádně ruce teplou vodou a mýdlem. V případě pociťování příznaků, jakými jsou např. únava, nauzea, nechutenství, zvýšená teplota, žluté bělmo atd., je nezbytná návštěva lékaře. Čím dříve je hepatitida diagnostikována, tím je příznivější léčba. 42

4 Závěr Má bakalářská práce s názvem,,informovanost a prevence veřejnosti o hepatitidách se zabývá problematikou virových hepatitid u laické populace. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že mi připadá velmi zajímavé a lidmi podceňované. I přesto, že téměř každý občan zná pojem hepatitida, většina z nich nezná důležité informace o tomto onemocnění. Neznají cesty přenosu a jak se proti tomuto onemocnění bránit. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena na anatomii a fyziologii jater, rozdělení hepatitid, problematiku virových hepatitid, prevence tohoto onemocnění a dietní opatření při onemocnění. Z knih jsem se vždy snažila vybrat co nejsrozumitelnější a nejvýstižnější zpracování. Praktická část je zaměřena na analýzu výsledků dotazníkového šetření 100 respondentů, zaměření o pojmu hepatitida, cesty přenosu, prevence před virovými hepatitidami, hepatitidy a chronické formy a očkování. Dále bylo zjišťováno, zda některý z vyplňujících již onemocněl hepatitidou. Dotazníkové šetření probíhalo v různých věkových kategoriích. Výzkumu se zúčastnilo 74 % žen a 26 % mužů. V práci jsem stanovila jeden cíl: Zjistit úroveň informovanosti u laické veřejnosti o hepatitidách. K tomuto cíli, jsem přiřadila tři hypotézy, které jsou uvedeny v analýze výsledků průzkumu. Dovolím si tvrdit, že tento cíl byl splněn, to bohužel neznamená, znalosti laiků jsou na vysoké úrovni. Ze zjištěných výsledků vyplynulo, že o problematice hepatitid a prevenci proti nim, především očkování, není věnována dostatečná pozornost. V otázce zda se občané domnívají, že je lidstvo dostatečně informované o hepatitidách, převládala jednoznačně negativní odpověď. 43

Při rozdávání dotazníku jsem se setkala s velmi kladným přístupem vyplňujících. Zajímali se o správné odpovědi a o moji výslednou statistiku. Mnozí z nich, jak jsem se později dozvěděla, si uvědomovali svoji neinformovanost, a proto se rozhodli svoje mezery doplnit odbornou literaturou. Z toho tedy vyplývá, že pro občany je tato problematika zajímavá a přínosná. Byla bych velice vděčná, kdyby se tato situace zlepšila a lidé se stále více zajímali o tuto problematiku a využili možnosti očkování proti hepatitidě A i B. 44

Seznam použité literatury 1. BURIANOVÁ, Běla. Epidemiologie: Učebnice pro lékařské fakulty. Praha: AVICENUM, 1981. 2. Dezinfekce rukou [online].29.4.2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.salesianer.cz/hygiena/rucni-hygiena/dezinfekce-rukou/ 3. DOENGES, Marilynn E. a Mary Frances MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. USA: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-294-8. 4. EDITED BY WILLIAM ATKINSON, Charles [Skip] Wolfe a Contributions from Patricia Beckenhaupt... [et]. AL]. Epidemiology and prevention of vaccine-preventable diseases. 12th ed. Atlanta, Ga.: Dept. of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention. ISBN 00-170-6609-3. 5. FILIP, Karel. Dieta: choroby jater. Čestlice: Pavla Momčilová, 1988. ISBN 80-85936-22-4. 6. GÖPFERTOVÁ, Dana, Petr PAZDIORA a Jana DÁŇOVÁ. Epidemiologie infekčních nemocí: učebnice pro lékařské fakulty (bakalářské a magisterské studium). 1. vyd. Praha, 2003, 230 s. ISBN 80-246-0452-3. 7. Hepatitida a_b. [online]. 29.4.2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/dalsi_onemocneni/hepatitida_a_b 8. Hepatitida-a-nadory-jater-spolu-tesne-souviseji.. [online]. 29.4.2014 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/hepatitida-a-nadoryjater-spolu-tesne-souviseji 9. HORÁK, Jiří. Recepty, rady lékaře: játra (záněty). Praha: MAC, s.r.o., 1995. ISBN 80-901839-3-X 10. HORKÝ, Jaroslav. Dieta: při chorobách jaterních. Praha: Avicenum, 1979. 11. HOŘEJŠÍ, Jaroslav. Dieta: po infekční žloutence. Praha: Avicenum, 1985. 12. CHLUMSKÝ, Jaromír a Vladimír Volek. Hepatologie. Praha: AVICENUM, 1978. 13. KALINA, Kamil. Základy klinické adiktologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 388 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4714-11 14. KOLLÁROVÁ, Helena. Vybrané kapitoly z epidemiologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-802-4427-157. 45

15. LUKÁŠ, Karel. Gastroenterologie a hepatologie pro zdravotní sestry. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1283-0. 16. MARIEB, Elaine N a Contributions from Patricia Beckenhaupt... [et]. AL]. Anatomie lidského těla. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005, 863 s. ISBN 80-251- 0066-9. 17. MARKOVÁ, Jana. Prevence výskytu virové hepatitidy A [online]. 2011 [cit. 2014-04-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Petra Juřeníková. Dostupné z:<http://theses.cz/id/lwdbd7/>. 18. MOUREK, Jindřich. Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 208 s. ISBN 80-247-1190-7. 19. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 424 s. ISBN 978-802-4723-198. 20. NOVÁK.Jan.rizikové skupiny [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.zloutenka-c.cz/cz/rizikoveskupiny/?phpsessid=f72d1414c90ed5182470dc9a36aa839d 21. POSPÍŠILOVÁ, Ludmila. Co víme o infekčních hepatitidách? [online]. 2012 [cit. 2014-04-30]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Jana Straková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/3l2sd8/>. 22. ROKYTA, Richard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TURKOVÁ. Somatologie I. a II.: učebnice. Vyd. 3. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 260 s. ISBN 80-868-6159-7. 23. SCHMIDT, Robert F a Contributions from Patricia Beckenhaupt... [et]. AL]. Memorix: fyziologie. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 2005, xiii, 310 s. ISBN 80-855-2618-2. 24. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty I: Interna.. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 188, [4] s. ISBN 978-802-4717-753. 25. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty II: Pediatrie, Chirurgie. ISBN 978-802-4717-753. 26. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty III: Gynekologie a porodnictví, onkologie, psychiatrie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 214 s. ISBN 978-802-4722-702. 27. Statistika. Webhosting & webdesign by MITON. [online]. [cit. 2014-04-11 ]. Dostupné z: http://www.zloutenka-c.cz/cz/statistika 46

28. STUDENTPOINT.hepatitida-c-mame-se-ceho-bat. Copyright student-point.cz 2014. [online]. 09.02.2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/352-zaujalo-nas/14245-hepatitida-c-mame-se-cehobat/#.u151eqlzlmw 29. ŠŤÁVA, Zdeněk. Sexuálně přenosné nemoci: rady nemocným. Praha: Avicenum, 1987. 30. ŠVEC, František a Vladimír PLESNÍK. Hygiena a epidemiologie. Praha: Avicenum, 1986. ISBN 08-048-86. 47

Seznam použitých zkratek ALT - Alaninaminotransferáza AST - Aspartátaminotransferáza atd. A tak dále ČR Česká republika ELISA enzymatická imunosorpční analýza HAV virus hepatitidy A HBV virus hepatitidy B IgM imunoglobin M, vzniká při primární imunitní odpovědi IgG imunoglobin G, vzniká při sekundární imunitní odpovědi ISBN - International Standard Book Number např. Například NN nozokomiální nákaza RNA - Ribonukleová kyselina VHA virová hepatitida A VHB virová hepatitida B VHC virová hepatitida C VHD virová hepatitida D VHE virová hepatitida E WHO Světová zdravotnická organizace 48

Seznam příloh 1. Celosvětový výskyt hepatitidy A 2. Celosvětový výskyt hepatitidy B 3. Výskyt hepatitidy v ČR 4. Správná technika mytí rukou 5. Dotazník 49

Příloha č. 1 Celosvětový výskyt hepatitidy A Zdroj : http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/dalsi_onemocneni/hepatitida_a_b 50

Příloha č. 2 Celosvětový výskyt hepatitidy B Zdroj: http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/dalsi_onemocneni/hepatitida_a_b 51

Příloha č. 3 Výskyt hepatitidy v ČR Zdroj: http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/hepatitida-a-nadory-jater-spolu-tesnesouviseji/667869 52

Příloha č. 4 Správná technika mytí rukou Zdroj: http://www.salesianer.cz/hygiena/rucni-hygiena/dezinfekce-rukou/ 53

Příloha č. 5 Dotazník Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra. Provádím výzkum, který má za cíl zjistit úroveň informovanosti u laické veřejnosti o hepatitidách. Tento výzkum je součástí mé bakalářské práce. Chtěla bych Vás tedy požádat o pár minut Vašeho drahocenného času k vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je naprosto anonymní a dobrovolný. Děkuji za spolupráci. Zuzana Urbánková Otázka č. 1 Pohlaví: Muž Žena Otázka č. 2 Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Základní Střední odborné vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské Jiné Otázka č. 3 Znáte pojem hepatitida? Ano Ne 54

Otázka č. 4 Jaký je nejčastější přenos hepatitidy A? Krví Špinavýma rukama Sexuální cestou Otázka č. 5 Jaký je nejčastější přenos hepatitidy B? Krví, sexuální cestou Kontaminovanou potravinou Injekční aplikací drog Otázka č. 6 Kteří lidé jsou nejvíce ohroženi hepatitidou C? Lidé žijící v zemích s nízkým hygienickým standardem Lidé závislí na drogách Promiskuitní lidé Otázka č. 7 Proti kterému druhu hepatitidy se nelze očkovat? A B C 55

Otázka č. 8 Která z níže uvedených hepatitid nepřechází do chronické formy? A B C Otázka č. 9 Jaká je prevence hepatitidy A? Chráněný pohlavní styk Pasivní imunizace Aktivní imunizace Hygienická opatření Dodržování životosprávy Otázka č. 10 Lze onemocnět hepatitidou A vícekrát než jednou? Ano Ne Otázka č. 11 Prodělal/a jste některý typ hepatitidy? Ano Ne 56

Otázka č. 12 Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděl/a ano, který typ to byl? A B C D E Otázka č. 13 Je nutná hospitalizace při diagnostikování hepatitidy? Ano Ne Otázka č. 14 Myslíte si, že jsou občané ČR dostatečně informováni o problematice hepatitid Ano Ne 57