C H A R T A Z Á K L A D N Í C H P R Á V E V R O P S K É U N I E

C H A R T A Z Á K L A D N Í C H P R Á V E V R O P S K É U N I E D Ů S T O J N O S T S V O B O D Y R O V N O S T S O L I D A R I T A O B Č A N S K Á P R Á V A S O U D N I C T V Í

C H A R T A Z Á K L A D N Í C H P R Á V E V R O P S K É U N I E

O b s a h Předmluva p ř e d s e d y s k u p i n y E L S - E D 5 Ú v o d 9 L i s t i n a z á k l a d n í c h p r á v E v r o p s k é u n i e 1 5 E D I T I O N 2 0 0 7

P ř e d m l u v a Skupina Evropská lidová strana (křesťanští demokraté) a Evropští demokraté (ELS-ED), nejvlivnější politická skupina Evropského parlamentu, je nejsilnější politickou silou, která nese dědictví a vizi otců zakladatelů Roberta Schumana, Konrada Adenauera, Alcida De Gasperiho. Usiluje o sjednocenou, otevřenou, rozmanitou a lidštější Evropu hodnot. Naše pojetí budování Evropy spočívá v dodržování základních práv a prvořadosti práva, v demokratických a nezávislých institucích a dodržování zásady subsidiarity. Pro členy skupiny ELS-ED, kteří se velmi aktivně podíleli na vypracování Listiny základních práv, představuje tato Listina zásadní prvek politické unie a ukazuje, že Evropa, která byla budována v průběhu posledních padesáti let, je společenstvím základních hodnot. Listina základních práv tedy stanoví zásady, kterými se skupina PPE-DE řídí. Tento rozhodující vliv je důsledkem hodnot, se kterými se naše politická skupina ztotožňuje: naše činnost se vždy řídila ochranou a dodržováním lidských práv a vědomí evropského občanství se vždy projevovalo hledáním společného zájmu.

Metoda, která vedla k vypracování Listiny, si zaslouží veškerou naši pozornost. Konvent shromáždil poslance národních parlamentů, poslance Evropského parlamentu, zástupce vlád států a příslušného člena Evropské komise. Práce Konventu byly vedeny v duchu demokracie a transparentnosti. Tato metoda, v historii budování Evropy jedinečná, umožnila širokou a bohatou diskusi. Stála u zrodu kvalitního textu, který byl přijat na základě velmi širokého konsensu. Setkala se s obrovským úspěchem, což významně svědčí o účinnosti a opodstatněnosti metody Společenství, která dává přednost hledání obecného blaha a globální vizi společných zájmů. Listina základních práv Evropské unie byla slavnostně vyhlášena v prosinci 2000 v Nice Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí. Její znění bylo začleněno do Evropské ústavy jako Část II. Naše skupina bude jako doposud odhodlaně podnikat kroky k uskutečňování velkého evropského záměru ve službách občanů. Joseph Daul, Předseda skupiny ELS-ED v Evropském parlamentu

Ú v o d 1. Charta základních práv Evropské unie C H A R T A ZÁKLADNÍCH PRÁV E V R O P S K É U N I E - prosazuje lidskou důstojnost, - vyjasňuje základní práva občanů Unie, - ukazuje myšlenkové a právní základy Evropské unie, - zdůrazňuje charakter Evropské unie jako společenství hodnot a práva, - ve světovém měřítku představuje nejaktuálnější prohlášení základních práv a zároveň první takové prohlášení v novém tisíciletí, - zaručuje, že tato základní práva budou dodržována všemi orgány Unie. 2. Charta základních práv EU byla slavnostně vyhlášena Evropským parlamentem, Radou Evropské unie (tj. všemi vládami členských států) a Evropskou komisí v prosinci 2000 v Nice. Jedná se o politický dokument, neboť všechny orgány EU a členské státy mají Chartu jako měřítko při vyhlašování a uplatňování občanského práva a také při vyjednávání s uchazeči o členství v Unii a třetími zeměmi. Charta má rovněž právní význam. Například v lednu 2001 německý Spolkový ústavní soud v Karlsruhe s odkazem na základní práva občanů EU zrušil rozsudek poslední instance, Spolkového správního soudu. Ze stejných důvodů zrušil španělský ústavní soud část vnitrostátního předpisu o ochraně osobních údajů. Charta základních práv dále představuje významný srovnávací dokument a interpretační pomůcku při tvorbě judikatury Evropského soudního dvora. Char ta zák ladních práv byla podepsána v N ice dne 7. prosince 2000 3. Návrh znění této Charty základních práv byl vypracován zvlášť pro tento účel svolaným Konventem o základních právech EU, což představuje inovaci v právní historii a integrační politice. Konvent, kterému předsedal bývalý německý prezident dr. Roman Herzog, výjimečně schopný spojovat lidi napříč zeměmi i stranami, se sestával z třiceti poslanců z patnácti zúčastněných národních parlamentů, šestnácti členů Evropského parlamentu, patnácti zástupců vlád členských států a zodpovědného člena Evropské komise tři čtvrtiny z nich tak představovali lidé, pro něž jsou otevřenost a veřejná debata samozřejmostí. Tito členové spolu s náhradníky sestavili návrh znění Charty. Konvent od počátku zasedal veřejně, veškerá dokumentace byla od počátku celosvětově dostupná prostřednictvím internetu. Konvent pořádal veřejná slyšení se zástupci aktérů občanské společnosti a z jeho vlastních řad vzešlo přes 1500 dílčích návrhů znění Charty. Slyšení, parlamentní debaty a vyjadřování stanovisek ke znění Charty pořádaly rovněž národní parlamenty.

4. Co je cílem Charty základních práv? To bylo zformulováno na summitu Evropské rady v Kolíně nad Rýnem. Cílem je zavázat se k základním právům jednotlivce, zprůhlednit stávající právo, jednoznačně stanovit, že všechny orgány EU a členské státy jsou při provádění a uplatňování evropského práva vázány základními právy občanů, tzn. že v případě, že změna Smlouvy převede určitou kompetenci ze sféry členských států do sféry Společenství, občané Unie neztrácejí svoji vnitrostátní ochranu základních práv. Cílem, jak jej zformuloval předseda dr. Roman Herzog, bylo ukázat myšlenkové a právní základy Evropské unie, tj. dát jasně najevo, že Evropská unie je od svého zrodu prostorem sdílených hodnot a sdíleného práva. Šlo a jde tedy o vyslání signálu občanům, světu, uchazečům o členství v Unii a sousedním státům, že veškerá politika a právo EU jsou zavázány sdíleným hodnotám a sdílenému právu a sdílenému právu se podřizují. 5. Co cílem Charty není? Cílem nebylo sepsat ústavu pro Evropskou unii. To nadále závisí na budoucím vývoji. Podle rady dr. Herzoga však bylo znění Charty upraveno tak, jako kdyby se mělo stát součástí ústavy EU; Charta je tedy formulována způsobem odpovídajícím ústavě a smlouvě. Cílem rovněž nebylo zformulovat základní práva pro členské státy, neboť ty se těší svým vlastním základním právům a mají pro tento účel svoji vlastní svrchovanou legislativní moc. Nešlo ani o převod zodpovědnosti z členských států na úroveň Unie; změna kompetencí je výhradním právem a úlohou členských států a má mít podobu změny smluv o založení Evropské unie. V neposlední řadě nebylo cílem ani formulovat nová práva vždyť úkolem bylo konec konců zprůhlednění stávajícího práva. 6. Z jakých právních zdrojů byla Charta základních práv odvozena? Práva občanů Unie jsou rozptýlena v rozsáhlé skupině právních dokumentů, která je těžko uchopitelná i pro specialisty. Charta tvoří podstatu stávajícího práva pro občany Unie, a konkrétně práv považovaných v rámci evropského konsensu za vhodné prvky základních práv, což jsou práva odvozená ze Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropského společenství, ústavních tradic patnácti členských států, Evropské úmluvy o lidských právech Rady Evropy z roku 1950 spolu s dodatkovými protokoly k ní a judikaturou Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, judikatury Soudního dvora Evropských společenství, Evropské sociální charty Rady Evropy z roku 1961 (na niž se odvolává preambule Smlouvy o EU), Charty základních sociálních práv pracovníků Společenství z roku 1989 (politického prohlášení hlav vlád členských států EU, na které se odvolává preambule Smlouvy o EU a článek 136 Smlouvy o ES), Úmluvy OSN o právech dítěte, úmluv Rady Evropy, Statutu Mezinárodního trestního soudu, úmluv Europolu, dohody o provedení Schengenské úmluvy apod. 7. Nemohla být jednoduše opsána Evropská úmluva o lidských právech Rady Evropy z roku 1950? Při sestavování návrhu znění Charty se Konvent řídil i radami Evropského soudu pro lidská práva, avšak text úmluvy nemohl převzít či zkopírovat z několika důvodů. Za prvé to nebylo smyslem sdělení z Kolína nad Rýnem a za druhé tvoří obsah Evropské úmluvy o lidských právech jen asi jednu třetinu evropské Charty základních práv. V úctyhodném věku 50 let se rovněž Evropská úmluva o lidských právech jeví ve světle právního vývoje příliš starou na to, aby byla převzata. To uznala i Rada Evropy, když po vyhlášení Charty základních práv EU rozhodla o tom, že Evropská úmluva bude revidována. Konvent dále dbal na to, aby rozhodně nebyla formulována žádná nová práva, neboť měl za úkol analyzovat právo stávající. Vzal nicméně v úvahu nová ohrožení starých práv: živoucím dokladem toho jsou pasáže o obchodování s lidmi, reprodukčním klonování, ochraně osobních údajů, právní pomoci, dobré správě, právu na azyl a přístupu ke spravedlnosti. V neposlední řadě nebyla Evropská úmluva příkladem, který by bylo vhodné opisovat, protože je formulována velmi nesrozumitelně. Charta základních práv EU stanoví záruky jednotlivce proti státní moci, jakož i základní sociální práva, aniž by přitom slibovala něco, co nemůže být dodrženo. Její text proto jasně uvádí, že tato práva nepropůjčují EU pravomoci, o kterých nerozhodly členské státy změnou smluv, a že musí být dodržovány podmínky a omezení práva Společenství. Z pohledu klubu ELS-ED je rovněž obzvláště vítáno, že po dlouhých diskusích v Konventu vyjasňuje preambule kulturní zdroje, z nichž znění Charty pramení; přes některé značné rozdíly mezi ústavními tradicemi jednotlivých členských států se ukázalo jako možné dosáhnout toho, aby se Konvent sám přihlásil ke společnému duchovnímu a mravnímu dědictví. Zároveň jsem také měli na paměti nutnost šířit povědomí o zásadní provázanosti práv s povinnostmi; společenství může práva zaručovat pouze tehdy, když jsou jeho členové připraveni zastat pro blaho společenství důležité povinnosti tato logická vazba byla ve středověku každému, kdo se nepodílel na opevňovacích pracích a v případě potřeby na obranném boji, vštěpována rčením městský vzduch osvobozuje. To je výstižně vyjádřeno v předposlední větě preambule Charty základních práv: Uplatňování těchto práv vyžaduje odpovědnost a povinnosti k druhým, k lidskému společenství a k příštím generacím. 9. Členové politické rodiny ELS-ED, kteří pod vedením dr. Ingo Friedricha, místopředsedy Evropského parlamentu, pomáhali vypracovat znění Charty, považují Chartu za významný mezník na cestě k postupnému zformování politické unie. Charta prokazuje, že Evropa, kterou posledních padesát let budujeme, není jen trhem i když je trh sám o sobě velmi významný nýbrž něčím víc, a sice inspirujícím společenstvím sdílených hodnot. 10 11

Členové politické rodiny ELS-ED se velmi aktivně podíleli na rozpravách Konventu a byli nápomocni při sestavování konečného znění, které bylo schváleno na základě konsensu. Jsme zejména spokojeni s našimi příspěvky, které vedly k ustanovení nedotknutelnosti lidské důstojnosti, práva každého člověka na respektování jeho integrity, práva uzavřít manželství a založit rodinu a právní, hospodářské a sociální ochrany rodiny. Kromě toho bylo právo na vzdělání formulováno tak, aby zahrnovalo také možnost získat bezplatné povinné vzdělání. Rodina ELS-ED přikládá prvořadý význam zásadě rovných šancí a zákazu diskriminace. Rasismus, xenofobie a diskriminace ve všech podobách musí být bezezbytku odmítnuty. Podporujeme úplnou rovnost mužů a žen a úctu k jazykové, kulturní a náboženské pluralitě v Evropě. Silně podporujeme kapitolu Solidarita, neboť věříme, že ruku v ruce s ekonomickým rozměrem nutně musí jít rozměr sociální. Svoji podporu jsme však vyjádřili, aniž bychom se ucházeli o popularitu nebo vyvolávali klamné iluze tak, jak to činí levice, aniž bychom zasahovali do dělby moci mezi Unii a členské státy a aniž bychom slibovali něco, co nebudeme schopni dodat. Rovněž jsme se snažili zdůraznit hospodářské základy Unie: Obzvláště důležité je rovněž vlastnické právo, včetně práva duševního vlastnictví, a základní svoboda podnikat, neboť jsou do nich uložena práva vtělená do vnitřního trhu, která Smlouvy zaručují všem občanům Unie, a sice svoboda podnikání a usazování, svoboda poskytování služeb a volný pohyb zboží. Charta uznává, že každý má právo, aby se instituce a orgány Unie zabývaly jeho záležitostech řádným způsobem. Charta základních práv Evropské unie byla zkrátka sestavena pro blaho všech, což vyplývá z principů a hodnot obhajovaných ELS-ED. 10. V souladu s jasnou vůlí Parlamentu a většiny stran v něm zastoupených se musí Charta nakonec stát součástí smluv, které budou ratifikovány členskými státy; slovy vedoucího delegace Evropského parlamentu na zasedání Evropské rady v Biarritzu prof. Íñigo Méndez de Vigo, Charta musí být explicitně závazným prvkem smluvního práva. To otevře cestu k možnosti, aby se všichni občané EU mohli sami přímo dovolávat základních práv EU prostřednictvím vnitrostátních soudů a Evropského soudního dvora. 12 13

P R E A M B U L E Národy Evropy, vytvářejíce mezi sebou stále těsnější unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost založenou na společných hodnotách. Unie, vědoma si svého duchovního a morálního dědictví, se zakládá na nedělitelných a všeobecných hodnotách lidské důstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spočívá na zásadách demokracie a právního státu. Do středu své činnosti staví jednotlivce tím, že zavádí občanství Unie a vytváří prostor svobody, bezpečnosti a práva. Unie přispívá k zachování a rozvíjení těchto společných hodnot při rozmanitosti kultur a tradic národů Evropy, národní identity členských států a uspořádání jejich veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni; usiluje o podporu vyváženého a udržitelného rozvoje a zajišťuje volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, jakož i svobodu usazování. C H A R T A Z Á K L A D N Í C H P R Á V E V R O P S K É U N I E K tomuto účelu je nezbytné posílit ochranu základních práv s ohledem na společenský vývoj, sociální pokrok a vědeckotechnologický rozvoj zřetelnějším vyjádřením těchto práv v podobě listiny. Při respektování pravomocí a úkolů Unie i zásady subsidiarity potvrzuje tato listina práva, která vyplývají především z ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům, z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ze sociálních chart přijatých Unií a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva. Tuto listinu budou v této souvislosti soudy Unie a členských států vykládat s náležitým zřetelem na vysvětlení vyhotovená pod vedením prezídia Konventu, jež vypracovalo tuto listinu, a doplněná pod vedením prezídia Evropského konventu. Uplatňování těchto práv s sebou nese odpovědnost a povinnosti, jak ve vztahu k druhým, tak ve vztahu k lidskému společenství a budoucím generacím. V důsledku toho uznává Unie práva, svobody a zásady, které jsou vyhlášeny níže. 14 15

H L A V A I D Ů S T O J N O S T H L A V A I I S V O B O D Y Č L Á N E K I I - 6 1 L I D S K Á D Ů S T O J N O S T Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna. Č L Á N E K I I - 6 6 P R Á V O N A S V O B O D U A B E Z P E Č N O S T Každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Č L Á N E K I I - 6 2 P R Á V O N A Ž I V O T 1. Každý má právo na život. 2. Nikdo nesmí být odsouzen k trestu smrti ani popraven. Č L Á N E K I I - 6 3 P R Á V O N A N E D O T K N U T E L N O S T L I D S K É O S O B N O S T I 1. Každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost. 2. V lékařství a biologii se musí dodržovat zejména a) svobodný a informovaný souhlas dotčené osoby poskytnutý zákonem stanoveným způsobem, b) zákaz eugenických praktik, zejména těch, jejichž cílem je výběr lidských jedinců, c) zákaz využívat lidské tělo a jeho části jako takové jako zdroj finančního prospěchu, d) zákaz reprodukčního klonování lidských bytostí. Č L Á N E K I I - 6 4 Z Á K A Z M U Č E N Í A N E L I D S K É H O Č I P O N I Ž U J Í C Í H O Z A C H Á Z E N Í A N E B O T R E S T U Nikdo nesmí být mučen ani podroben nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Č L Á N E K I I - 6 5 Z Á K A Z O T R O C T V Í A N U C E N É P R Á C E 1. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví. 2. Od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. 3. Obchod s lidmi je zakázán. Č L Á N E K I I - 6 7 R E S P E K T O VÁ N Í S O U K R O M É H O A R O D I N N É H O Ž I V O TA Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace. Č L Á N E K I I - 6 8 O C H R A N A O S O B N Í C H Ú D A J Ů 1. Každý má právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají. 2. Tyto údaje musí být zpracovány poctivě, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu. 3. Na dodržování těchto pravidel dohlíží nezávislý orgán. Č L Á N E K I I - 6 9 P R Á V O U Z A V Ř Í T M A N Ž E L S T V Í A P R Á V O Z A L O Ž I T R O D I N U Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv. Č L Á N E K I I - 7 0 S V O B O D A M Y Š L E N Í, S V Ě D O M Í A N Á B O Ž E N S K É H O V Y Z N Á N Í 1. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním úkonů a zachováváním obřadů. 2. Právo odmítnout vykonávat vojenskou službu z důvodu svědomí se uznává v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva. 16 17

Č L Á N E K I I - 7 1 S V O B O D A P R O J E V U A I N F O R M A C Í 1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. 2. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována. Č L Á N E K I I - 7 2 S V O B O D A S H R O M A Ž Ď O VÁ N Í A S D R U Ž O VÁ N Í 1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich. 2. Politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie. Č L Á N E K I I - 7 3 S V O B O D A U M Ě N Í A V Ě D Umělecká tvorba a vědecké bádání nesmějí být omezovány. Akademická svoboda musí být respektována. Č L Á N E K I I - 7 4 P R Á V O N A V Z D Ě L Á N Í 1. Každý má právo na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání. 2. Toto právo zahrnuje možnost bezplatné povinné školní docházky. 3. Svoboda zakládat vzdělávací zařízení při náležitém respektování demokratických zásad a právo rodičů zajišťovat vzdělání a výchovu svých dětí ve shodě s jejich náboženským, světonázorovým a pedagogickým přesvědčením musí být respektovány v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují jejich výkon. Č L Á N E K I I - 7 6 S V O B O D A P O D N I K Á N Í Svoboda podnikání se uznává v souladu s právem Unie a vnitrostátními zákony a zvyklostmi. Č L Á N E K I I - 7 7 P R Á V O N A V L A S T N I C T V Í 1. Každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu. 2. Duševní vlastnictví je chráněno. Č L Á N E K I I - 7 8 P R Á V O N A A Z Y L Právo na azyl je zaručeno při dodržování Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 a Protokolu ze dne 31. ledna 1967 týkajícího se právního postavení uprchlíků a v souladu s Ústavou. Č L Á N E K I I - 7 9 O C H R A N A V P Ř Í PA D Ě V Y S T Ě H O VÁ N Í, V Y H O Š T Ě N Í N E B O V Y D Á N Í 1. Hromadné vyhoštění je zakázáno. 2. Nikdo nesmí být vystěhován, vyhoštěn ani vydán do státu, v němž mu hrozí vážné nebezpečí, že by mohl být vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Č L Á N E K I I - 7 5 P R Á V O S V O B O D N É V O L B Y P O V O L Á N Í A P R Á V O P R A C O VAT 1. Každý má právo pracovat a vykonávat svobodně zvolené nebo přijaté povolání. 2. Každý občan Unie může svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby v kterémkoli členském státě. 3. Občané třetích zemí, kteří jsou oprávněni pracovat na území členských států, mají právo na pracovní podmínky rovnocenné pracovním podmínkám občanů Unie. 18 19

H L A V A I I I R O V N O S T Č L Á N E K I I - 8 5 P R Á VA S TA R Š Í C H O S O B Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě. Č L Á N E K I I - 8 0 R O V N O S T P Ř E D Z Á K O N E M Před zákonem jsou si všichni rovni. Č L Á N E K I I - 8 1 Z Á K A Z D I S K R I M I N A C E 1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. 2. V oblasti působnosti Ústavy, a aniž jsou dotčena její zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti. Č L Á N E K I I - 8 2 K U LT U R N Í, N Á B O Ž E N S K Á A J A Z Y K O VÁ R O Z M A N I T O S T Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost. Č L Á N E K I I - 8 3 R O V N O S T Ž E N A M U Ž Ů Rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci. Zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví. Č L Á N E K I I - 8 4 P R Á VA D Í T Ě T E 1. Děti mají právo na ochranu a péči nezbytnou pro jejich blaho. Mohou svobodně vyjadřovat své názory. V záležitostech, které se jich dotýkají, se k těmto názorům musí přihlížet s ohledem na jejich věk a vyspělost. 2. Při všech činnostech týkajících se dětí, ať už uskutečňované veřejnými orgány nebo soukromými institucemi, musí být nejvlastnější zájem dítěte prvořadým hlediskem. 3. Každé dítě má právo udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý styk s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho zájmy. Č L Á N E K I I - 8 6 Z A Č L E N Ě N Í O S O B S E Z D R A V O T N Í M P O S T I Ž E N Í M Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti. H L A V A I V S O L I D A R I T A Č L Á N E K I I - 8 7 P R Á V O P R A C O V N Í K A N A I N F O R M O VÁ N Í A N A P R O J E D N Á VÁ N Í V P O D N I K U Pracovníci nebo jejich zástupci musí mít na vhodných úrovních zaručeno právo na včasné informování a projednávání v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti. Č L Á N E K I I - 8 8 P R Á V O N A K O L E K T I V N Í V Y J E D N Á VÁ N Í A A K C E Pracovníci a zaměstnavatelé či jejich příslušné organizace mají v souladu s právem Unie a vnitrostátními předpisy a zvyklostmi právo sjednávat a uzavírat na vhodných úrovních kolektivní smlouvy a v případě konfliktu zájmů vést kolektivní akce na obranu svých zájmů, včetně stávky. Č L Á N E K I I - 8 9 P R Á V O N A P Ř Í S T U P K E S L U Ž B Á M Z A M Ě S T N A N O S T I Každý má právo na bezplatné služby zaměstnanosti. Č L Á N E K I I - 9 0 O C H R A N A V P Ř Í PA D Ě N E O P R Á V N Ě N É H O P R O P U Š T Ě N Í Každý pracovník má v souladu s právem Unie a s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi právo na ochranu před neoprávněným propuštěním. 20 21

Č L Á N E K I I - 9 1 S L U Š N É A S P R A V E D L I V É P R A C O V N Í P O D M Í N K Y 1. Každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost. 2. Každý pracovník má právo na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou. Č L Á N E K I I - 9 2 Z Á K A Z D Ě T S K É P R Á C E A O C H R A N A M L A D Ý C H L I D Í P Ř I P R Á C I Dětská práce se zakazuje. Minimální věk pro přijetí do zaměstnání nesmí být nižší než věk pro ukončení povinné školní docházky, aniž jsou dotčena pravidla, která jsou příznivější pro mladé lidi, a omezené výjimky. Mladí lidé přijatí do práce musí práci vykonávat za podmínek odpovídajících jejich věku a být chráněni před hospodářským vykořisťováním a před jakoukoli prací, která by mohla ohrozit jejich bezpečnost, zdraví nebo tělesný, duševní, mravní nebo sociální rozvoj nebo narušit jejich vzdělávání. Č L Á N E K I I - 9 5 O C H R A N A Z D R A V Í Každý má právo na přístup k preventivní zdravotní péči a na obdržení lékařské péče za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Při vymezování a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Č L Á N E K I I - 9 6 P Ř Í S T U P K E S L U Ž B Á M O B E C N É H O H O S P O D Á Ř S K É H O Z Á J M U Unie v souladu s Ústavou a s cílem podpořit sociální a územní soudržnost Unie uznává a respektuje přístup ke službám obecného hospodářského zájmu tak, jak je stanoven vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Č L Á N E K I I - 9 7 O C H R A N A Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í Vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik Unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje. Č L Á N E K I I - 9 3 R O D I N N Ý A P R A C O V N Í Ž I V O T 1. Rodina požívá právní, hospodářské a sociální ochrany. 2. V zájmu zachování souladu mezi rodinným a pracovním životem má každý právo na ochranu před propuštěním z důvodu spojeného s mateřstvím a právo na placenou mateřskou dovolenou a na rodičovskou dovolenou po narození nebo osvojení dítěte. Č L Á N E K I I - 9 8 O C H R A N A S P O T Ř E B I T E L E V politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele. Č L Á N E K I I - 9 4 S O C I Á L N Í Z A B E Z P E Č E N Í A S O C I Á L N Í P O M O C 1. Unie uznává a respektuje nárok na přístup k dávkám sociálního zabezpečení a k sociálním službám zajišťujícím ochranu v takových případech, jako je mateřství, nemoc, pracovní úrazy, závislost nebo stáří, jakož i v případě ztráty zaměstnání, podle pravidel stanovených právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. 2. Každý, kdo oprávněně pobývá a pohybuje se uvnitř Evropské unie, má nárok na dávky sociálního zabezpečení a na sociální výhody v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. 3. Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. 22 23

H L A V A V O B Č A N S K Á P R Á V A Č L Á N E K I I - 9 9 P R Á V O V O L I T A B Ý T V O L E N V E V O L B Á C H D O E V R O P S K É H O PA R L A M E N T U 1. Každý občan Unie má právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. 2. Členové Evropského parlamentu jsou voleni v přímých a všeobecných volbách svobodným a tajným hlasováním. Č L Á N E K I I - 1 0 0 P R Á V O V O L I T A B Ý T V O L E N V O B E C N Í C H V O L B Á C H Každý občan Unie má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Č L Á N E K I I - 1 0 1 P R Á V O N A Ř Á D N O U S P R Á V U 1. Každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. 2. Toto právo zahrnuje především a) právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout; b) právo každého na přístup ke spisu, který se jej týká, při respektování oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství; c) povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí. 3. Každý má právo na to, aby mu Unie v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahradila škodu způsobenou jejími orgány nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich funkce. 4. Každý se může písemně obracet na orgány Unie v jednom z jazyků Ústavy a musí obdržet odpověď ve stejném jazyce. Č L Á N E K I I - 1 0 3 E V R O P S K Ý V E Ř E J N Ý O C H R Á N C E P R Á V Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí. Č L Á N E K I I - 1 0 4 P E T I Č N Í P R Á V O Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má petiční právo k Evropskému parlamentu. Č L Á N E K I I - 1 0 5 V O L N Ý P O H Y B A P O B Y T 1. Každý občan Unie má právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států. 2. Volný pohyb a pobyt může být v souladu s Ústavou přiznán státním příslušníkům třetích zemí oprávněně pobývajícím na území členského státu. Č L Á N E K I I - 1 0 6 D I P L O M AT I C K Á A K O N Z U L Á R N Í O C H R A N A Každý občan Unie má na území třetí země, kde členský stát, jehož je státním příslušníkem, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou nebo konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Č L Á N E K I I - 1 0 2 P R Á V O N A P Ř Í S T U P K D O K U M E N T Ů M Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie bez ohledu na použitý nosič. 24 25

H L A V A V I S O U D N I C T V Í Č L Á N E K I I - 1 0 7 P R Á V O N A Ú Č I N N O U P R Á V N Í O C H R A N U A S P R A V E D L I V Ý P R O C E S Každý, jehož práva a svobody zaručené právem Unie byly porušeny, má za podmínek stanovených tímto článkem právo na účinné prostředky nápravy před soudem. Každý má právo, aby jeho věc byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem. Každému musí být umožněno poradit se, být obhajován a být zastupován. Bezplatná právní pomoc je poskytnuta všem, kdo nemají dostatečné prostředky, pokud je to nezbytné k tomu, aby jim byl zajištěn skutečný přístup ke spravedlnosti. Č L Á N E K I I - 1 0 8 P R E S U M P C E N E V I N Y A P R Á V O N A O B H A J O B U 1. Každý obviněný se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem. 2. Každému obviněnému je zaručeno respektování práv na obhajobu. Č L Á N E K I I - 1 0 9 Z Á S A D Y Z Á K O N N O S T I A P Ř I M Ě Ř E N O S T I T R E S T N Ý C H Č I N Ů A T R E S T Ů 1. Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Pokud poté, co již byl trestný čin spáchán, stanoví zákon mírnější trest, uloží se tento mírnější trest. 2. Tento článek nebrání souzení a potrestání za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných zásad uznávaných mezinárodním společenstvím. 3. Výše trestu nesmí být nepřiměřená trestnému činu. Č L Á N E K I I - 1 1 0 P R Á V O N E B Ý T D VA K R ÁT T R E S T N Ě S T Í H Á N N E B O T R E S TÁ N Z A S T E J N Ý T R E S T N Ý Č I N Nikdo nesmí být stíhán nebo potrestán v trestním řízení za čin, za který již byl v Unii osvobozen nebo odsouzen konečným trestním rozsudkem podle zákona. H L A V A V I I O B E C N Á U S T A N O V E N Í U P R A V U J Í C Í V Ý K L A D A P O U Ž I T Í L I S T I N Y Č L Á N E K I I - 1 1 1 O B L A S T P O U Ž I T Í 1. Ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie. Respektují proto práva, dodržují zásady a podporují jejich uplatňování v souladu se svými pravomocemi, při zachování mezí pravomocí, které jsou Unii svěřeny v dalších částech Ústavy. 2. Tato listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii, ani nemění pravomoc a úkoly stanovené v dalších částech Ústavy. Č L Á N E K I I - 1 1 2 R O Z S A H A V Ý K L A D P R Á V A Z Á S A D 1. Každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého. 2. Práva uznaná touto listinou, jež jsou podrobněji upravena v dalších částech Ústavy, jsou vykonávána za podmínek a v mezích v nich stanovených. 3. Pokud tato listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená úmluva. Toto ustanovení nebrání tomu, aby právo Unie poskytovalo širší ochranu. 4. Pokud tato listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi. 5. Ustanovení této listiny, která obsahují zásady, mohou být prováděna akty přijímanými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a akty členských států, provádějí-li právo Unie, při výkonu jejich pravomocí. Před soudem se jich lze dovolávat pouze pro účely výkladu a kontroly zákonnosti těchto aktů. 26 27

6. K vnitrostátním právním předpisům a zvyklostem musí být plně přihlíženo tak, jak je stanoveno v této listině. 7. Soudy Unie a členských států náležitě přihlížejí k vysvětlením vypracovaným jako pomůcka pro výklad Listiny základních práv. Č L Á N E K I I - 1 1 3 Ú R O V E Ň O C H R A N Y Žádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno jako omezení nebo narušení lidských práv a základních svobod, které v oblasti své působnosti uznávají právo Unie, mezinárodní právo a mezinárodní smlouvy, jejichž stranou je Unie nebo všechny členské státy, včetně Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a ústavy členských států. Č L Á N E K I I - 1 1 4 Z Á K A Z Z N E U Ž I T Í P R Á V Žádné ustanovení této listiny nesmí být vykládáno tak, jako by dávalo jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopustit se činu zaměřeného na zmaření kteréhokoli z práv a svobod uznaných v této listině, nebo na jejich omezení ve větším rozsahu, než tato listina stanoví. 28

Vydavatelství: Klub ELS-ED v Evropském Parlamentu Oddělení pro dokumentaci - publikace - výzkum Adresa: Evropský parlament - 60, rue Wiertz, 1047 Brusel - Belgie E-mail: angela.kaladjis@europarl.europa.eu Tel: 00 322 284 2226 Internet: http://www.epp-ed.eu