OBSAH OBSAH...1 strana 1 CHARAKTERISTIKA REGIONU...3 1.1 Město Prostějov...3 1.2 Městský znak...3 1.3 Městský prapor...4 1.4 Stručný vývoj města...5 1.5 Přírodní poměry... 6 1.5.1 Geografie regionu... 6 1.5.2 Podnebí... 7 1.5.3 Vodstvo... 8 1.5.4 Geologické podmínky... 9 1.5.5 Chráněná krajinná území v okolí Prostějova... 10 1.6 Průmysl... 11 1.7 Doprava... 12 1.8 Obchod a služby... 12 1
2 HISTORIE A SOUČASNOST... 16 2.1 Doba prehistorická... 16 2.2 Prostějov do roku 1848... 19 2.3 Prostějov od roku 1848 po současnost... 33 2.4 Prostějovské pamětihodnosti... 39 2.4.1 Významné osobnosti... 39 2.4.2 Památky... 48 2.4.3 Folkloristika... 56 2.4.3.1 Tradice a zvyky... 57 2.4.3.2 Hanácký kroj... 73 2.4.3.3 Bydlení a lidové stavitelství... 78 2
1 Charakteristika regionu 1 1.1 Město Prostějov Město Prostějov tvoří 7 městských částí: Prostějov, Čechovice, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Vrahovice a Žešov. 1.2 Městský znak Městský znak představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých 1 http://www.vak.prostejov.cz/mapa.htm 3
hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva. 2 3 1.3 Městský prapor Městský prapor má tvar obdélníku o poměru stran 2:3 a je v polovině svisle dělený na pravou modrou a levou žlutou část, uprostřed na rozhraní barevných polí je znak města ve španělském štítu. Městský prapor se umísťuje tak, že modré pole je vždy vpravo nebo nahoře. 4 5 2 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=560 3 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=560 4 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=560 5 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=560 4
1.4 Stručný vývoj města 6 Město s bohatou a slavnou minulostí leží v samotném středu Hané, na cestě, která již odedávna spojovala evropský jih s evropským severem. Svůj název odvozuje od historicky doloženého velmože Prostěje. Roku 1411 vstupuje do dějin jako nevelká osada Prostějovice. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Přelomovým obdobím je pro Prostějov rok 1390, kdy se stal díky pánům z Kravař městem, udělením práva pořádání výročního trhu. Slibný rozvoj zbrzdilo husitské revoluční hnutí, které přineslo městu úplné počeštění. V této době se stal nedostatečně opevněný Prostějov snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. V roce 1490 přešel Prostějov na více než sto let do majetku Pernštejnů, což přineslo další hospodářskou výsadu a značnou prosperitu, doprovázenou velkorysou výstavbou. Roku 1495 zahájilo město stavbu hradeb s valem a baštami u bran. V jediné dochované baště je v současné době galerie. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici, dnes je zde Muzeum Prostějovska. V 15. a 16. století se ve městě rozvíjí sladovnictví a pivovarnictví. Nejhonosnější stavbou renesančního období byl zámek dokončený ve 30. letech 16. století. Na konci 16. století se stal Prostějov majetkem Lichtenštejnů, což přineslo úpadek města. Roku 1527 byla vytištěna prostějovskou tiskárnou Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě a za 6 Myška M., Přikryl B.. Prostějovsko ve fotografiích. Brno: Blok, 1985. s. 9. Nejstarší známý pohled na Prostějov (dřevoryt z roku 1593 v Zrcadle markrabství moravského od Bartoloměje Paprockého z Hlahol). 5
dvacet let poté Johan Gunther vytiskl první český slabikář. Prostějov se tak stal kolébkou české vzdělanosti. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola a kostel. Stavební restaurování po požáru dalo městu barokní ráz. Hospodářský vzestup začíná v druhé polovině 19. století. Významnou zásluhu na novém rozmachu měli místní Židé. V roce 1858 zde byla otevřena první konfekční továrna bratří Mandlů, jako jedna z prvních v českých zemích. Rozvinutím textilního a oděvního průmyslu přilákali do Prostějova nové obyvatele. Stavební rozmach na přelomu 19. a 20. století značně změnil tvář města ve stylu historismu a secese. Od roku 1914 dominuje náměstí T.G. Masaryka nová radnice s věží vysokou 66 metrů. Prostějov je rodištěm mistra české gotiky Matěje Rejska, filosofa Edmunda Husserla, malíře Aloise Fišárka, vynálezce akademika Otto Wichterle, básníka Jiřího Wolkera a dalších osobností. V současné době je Prostějov okresním, správním a průmyslovým střediskem. Velkého rozvoje zde dosáhlo oděvnictví, strojírenství, stavebnictví, potravinářství a průmysl zaměřený na výrobu syntetických vláken. 7 1.5 Přírodní poměry 1.5.1 Geografie regionu jednotek: Prostějov řadíme podle platného horopisného členění do níže uvedených horopisných provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vněkarpatské sníženiny oblast: celek: podcelek: Západní vněkarpatské sníženiny Hornomoravský úval (etnograficky označován Haná ) Prostějovská pahorkatina 7 Kolektiv autorů. Propagační materiál Informačního centra města Prostějova. Prostějov, 2005. 6
okrsek: Romžská niva (akumula ní rovina podél eky Romže v rozší ené ásti zvaná Prost jovská kotlina) Poloha 49 o 28 8 severní zem pisné ší ky a 17 o 5 58 zem pisné délky, severní ást Hornomoravského úvalu, východn od Drahanské vrchoviny, v rovin Haná. Rozloha 4 659 ha Nadmo ská výška 225 m n.m. 8 Po et obyvatel 3/2011 45 780 1.5.2 Podnebí p echodné, mezi východoevropským vnitrozemským a západoevropským p ímo ským, pr m rné ro ní srážky: 570 mm Minimální srážky: leden, únor - 26 mm Maximální srážky: ervenec - 83mm Prost jovská pahorkatina leží v mírn teplé klimatické oblasti. Léto je zde dlouhé, teplé a suché, na rozdíl od p echodných období, která jsou krátká s teplým jarem i podzimem. Krátká zima je mírn teplá a suchá, s krátkým trváním sn hové pokrývky. Prost jov leží v krajin, která je otev ená k východu, ale uzav ená p evládajícím v tr m ze západu a severu. 9 8 Kolektiv autor. Prost jov (d jiny m sta) 1. T šínská tiskárna, a.s: 2000, M sto Prost jov. 9 Kolektiv autor. Prost jov (d jiny m sta) 1. T šínská tiskárna, a.s: 2000, M sto Prost jov. 7
severu. 10 Teplotní pom ry jsou dány nízkou nadmo skou výškou a horskou hradbou Jeseník ze Ro ní pr m rná teplota v Prost jov : 8,5 C Nejteplejší m síc, pr m rná teplota: ervenec, 18,7 C Nejchladn jší m síc, pr m rná teplota: leden, -2,4 C Po et mrazových dn v roce: 105-115 Po et jasných dn v roce (menší obla nost než dv desetiny pokrytí oblohy): 45 Po et dn s mlhou v roce (dohlednost pod 1 km): 54 Po et dn se srážkami v roce: 147 Po et dn se sn žením v roce: 34 11 1.5.3 Vodstvo Prost jov spadá do povodí eky Moravy a úmo í erného mo e. Severním územím Prost jova protéká í ka Hlou ela, okrajem m sta pak í ka Romže. Ve Vrahovicích se do Romže vlévá Hlou ela, která se dále u Kojetína vlévá do Moravy. Hlou ela pramení na svahu Skalky, nejvyššího vrchu Drahanské vrchoviny. Na Hlou ele je vybudována údolní nádrž v Mostkovicích, která nese oficiální název Plumlovská p ehrada a je významnou rekrea ní oblastí nejen pro ob any Prost jova. Centrem Prost jova protéká Mlýnský náhon, jenž je od Rohá kova mlýna p eklenutý. V minulosti pohán l Mlýnský náhon 9 mlýn. P ed soutokem 10 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=48 11 Kolektiv autor. Prost jov (d jiny m sta) 1. T šínská tiskárna, a.s: 2000, M sto Prost jov. 8
s Romží má Hloučela průměrný průtok 0,62 m/s. Pramen Romže se nachází na loukách u Dzbele nad železniční zastávkou. Říčka Hloučela napájí dva rybníky. Prostějovský (Drozdovický) rybník má průměrnou hloubku 1,34 m, rozlohu 13 694 m 2 a objem vody asi 18 000 m 3. Z Mlýnského náhonu je rovněž napájen Krasický rybník. Jeho rozloha činí 9 584 m 2. Ve Vrahovicích je rybník, který dříve sloužil jako zásobárna ledu pro zdejší pivovar. Vrahovický rybník má rozlohu 2 591 m 2. 12 13 14 1.5.4 Geologické podmínky Prostějov se nachází v příkopové propadlině označované jako Prostějovský příkop. Je to asi 5 km široká vkleslina směru SZ-JV. Na severní straně je omezená konickým a na jižní straně kojetínským zlomem. Na Záhoří vystupuje na povrch skalní podklad. V příkopu i jeho okolí to jsou horniny kulmské formace-droby, břidlice a slepence spodnokarbonského stáří. Příkop, který je hluboký 150-200 m, je téměř po celé své hloubce vyplněn nezpevněnými uloženinami neogenního miocénního stáří. Jde o pozůstatek moře vněkarpatské předhlubně. Jsou to především šedavé jíly s písčitými proplástky, často s úlomky lastur ústřic. Na konci třetihor, po ústupu moře, se na Prostějovsku rozlilo mohutné sladkovodní jezero. To na svém místě přetrvalo až do čtvrtohorních ledových dob. Na dně jezera se usazovaly vrstvy různobarevného jemného písku, méně i jílu a drobnozrnného štěrku bez zkamenělin. Na naše území byly ve starších čtvrtohorách naváty několikametrové polohy nevrstevnatých spraší. Dnes jsou substrátem pro 12 Kolektiv autorů. Prostějov (dějiny města) 1. Těšínská tiskárna, a.s: 2000, Město Prostějov. 13 http://www.prostejov.cz/pvaokoli/prehrad2.jpg 14 http://www.prostejov.cz/pvaokoli/prehrad1.jpg 9
úrodné černozemní půdy a dále slouží jako hlína k výrobě pálených cihel. Podél toků Romže a Hloučely se v mladších čtvrtohorách usazovaly a nadále usazují povodňové hlíny a hlinité štěrky. Akumulace podzemních vod v mladých štěrcích a starších píscích má praktický surovinový význam. Cihlářské hlíny mají význam regionální. 15 1.5.5 Chráněná krajinná území v okolí Prostějova Na území Prostějovska najdeme 44 maloplošných chráněných území, z nichž žádné se nenachází na území města Prostějova. V regionu jsou 2 přírodní parky Kladecko a Velký Kosíř. Přírodní park Kladecko se nachází v nejsevernější části okresu Prostějov. Na jeho území najdeme přírodní rezervaci Průchodnice se skalisky devonských vápenců s jeskyněmi, přírodní rezervaci Rudka s přirozeným smíšeným lesem nebo přírodní památku U nádrže jde o chráněný krajinný mokřad. Přírodní park Velký Kosíř je vymezen kolem stejnojmenného vrchu, který se svými 422 metry nad mořem dominuje okolní rovné krajině. Na jeho území najdeme chráněné staré lomy s unikátními paleontologickými nálezy (národní památka Růžičkův lom, přírodní památka Vápenice). 16 15 Kolektiv autorů. Prostějov (dějiny města) 1. Těšínská tiskárna, a.s: 2000, Město Prostějov. 16 Kolektiv autorů. Propagační materiál města Prostějova. Prostějov: Print, 2005. 10
1.6 Průmysl Z průmyslových odvětví má v Prostějově prioritní postavení oděvní a textilní průmysl. Svědčí o tom poptávka po kvalitních uznávaných službách v oblasti oděvní výroby nabízených v Prostějově a mimo jiné i zájem zahraničních partnerů o výrobu přímo v našem městě. Například firma Toray Textiles Central Europe s.r.o. se sídlem v Japonsku zahájila v roce 1999 v Prostějově výrobu polyesterových tkanin. Největším výrobcem oděvů v České republice donedávna byl Oděvní podnik a.s. Konfekční výrobou se zabývá také řada soukromých firem například KAJA s.r.o., Koutný spol. s r.o., H & D, a.s., Cíl v.d. a další. V Prostějově se kromě textilních oděvů vyrábí i konfekce z kůže a umělé kůže. Firma GALA a.s. je výrobcem a distributorem sportovních míčů, turistických batohů, sportovních tašek a dalších výrobků. Dalším významným průmyslovým odvětvím je strojírenství. Prostějovské Hanácké železárny a pérovny, a.s., vyrábějí především pružiny a pružící elementy, DT výhybkárna a strojírna, a. s., BW TOPAS Plus, a. s., Strojírenská společnost, spol. s r.o., Strojírny Prostějov, a. s., Železárny Annahütte, spol. s r.o., AMF Reece CR, s. r. o. a tak dále. Nedílnou součástí prostějovského průmyslu je stavebnictví. V tomto odvětví působí např. Pozemstav Prostějov, a.s. Z oblasti zpracovatelského průmyslu zmiňme firmy jako Sladovny Soufflet ČR, a.s., Palírna u Zeleného stromu - Starorežná Prostějov, a. s., Penam, Prostějovská pekárna a cukrárna, spol. s r.o., dále Makovec, a. s. (výroba masných produktů) a podobně. V Prostějově jsou rovněž zastoupeny i další oblasti průmyslu, ke kterým patří zpracovávání kožešin, výroba kovových konstrukcí, dřevařský průmysl, výroba elektrických strojů a přístrojů, výroba nábytku, výroba strojů a zařízení, výroba potravin a nápojů a další. Velikost podniků se v průběhu času podstatně změnila. Zvýšil se počet výrobních jednotek, snížil průměrný počet pracovníků na výrobní jednotku. V posledních letech docházelo k útlumu až likvidaci některých dříve klíčových průmyslových závodů (Wikov Slávia, Agrozet). 11
Nejmohutnější zrušenou průmyslovou firmou v Prostějově byl Oděvní podnik a.s., který také zaměstnával největší počet lidí - 3200 zaměstnanců. Prostějov je rozvinutým průmyslovým městem, a to především v oblastech konfekční a textilní výroby, strojírenství a zpracovatelského průmyslu. Počet podniků se zahraniční účastí stále roste, což svědčí o perspektivním rozvoji města. Jmenujme alespoň firmy HELAR, s.r.o. (Belgie) výroba ochranných přileb z plastů a laminátů, KENDRION Binder magnety s.r.o. (Německo) výroba a montáž ventilových magnetů, AMF Reece CR, s. r. o. (USA) výroba a prodej průmyslových šicích strojů a zdravotních a kompenzačních pomůcek a mnoho dalších. 17 1.7 Doprava Prostějov je železniční křižovatkou. Na elektrifikovanou trať z Olomouce do Nezamyslic navazuje lokální trať do Chornic. Prostějov má 3 nádraží. Na trati Olomouc-Nezamyslice to jsou Hlavní nádraží v Prostějově a zastávka Vrahovice. Na trati do Chornic je to Místní nádraží. Pro silniční dopravu v Prostějově a jeho okolí je významná silnice pro motorová vozidla vedoucí z Olomouce do Vyškova s dálničním pokračováním do Brna. 18 Ve městě je doprava zajištěna systémem autobusové městské hromadné dopravy. 1.8 Obchod a služby Obchod je významným odvětvím ekonomiky, a to nejen rozsahem podnikatelských subjektů, ale i podílem na tvorbě hrubého domácího produktu a podílem na celkové zaměstnanosti. Pro územní lokalizaci subjektů nevýrobní sféry, zvláště v odvětví obchodu a obchodních služeb je charakteristický soulad s hlavními koncentracemi poptávky. K největší územní 17 http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=558 18 Kolektiv autorů. Prostějov (dějiny města) 1. Těšínská tiskárna, a.s: 2000, Město Prostějov. 12
koncentraci dochází v případě obchodních služeb, kde v 90. letech 20. století došlo k výraznému posílení města. Město Prostějov pro podnikatelské aktivity a průmyslovou výstavbu může investorům nabídnout plochy orientované východním a severním směrem od centra města, označené jako Průmyslová zóna Kralická ulice a Průmyslová zóna Držovice. ubytovací kapacity Ubytovací kapacity zajišťují v prostějovském regionu hotely, penziony, ubytovny a ubytovací hostince. Nejvíce ubytovacích zařízení se nachází přímo v Prostějově. Ceny za ubytování se liší v závislosti na kvalitě ubytovacích služeb, přítomnosti stravovacích zařízení a doprovodných služeb. Nejkomfortnější ubytování zajišťují hotely, např. Grand Hotel Rolný, Avion, Tennis Club. V okolí Prostějova patří k nejvyhledávanějším ubytovacím zařízením zejména autokempinky v blízkosti Plumlovské přehrady (Žralok, Mostkovice). kultura Prostějov nabízí celou řadu tradičních, každoročně se opakujících akcí. Mezi hlavní kulturní akce roku patří: v květnu pravidelně probíhá Mistrovství České republiky dětí do 14 let v disko tancích, v červnu se koná Wolkerův Prostějov, festival MedArt a Mezinárodní hudební festival pro děti a mládež se zdravotním postižením, v září probíhají Hanácké slavnosti, Hodový jarmark a na Malém Hradisku Setkání s Kelty. Kulturní zařízení v Prostějově jsou zastoupena Městskou knihovnou, Městským divadlem, Loutkovým divadlem, Lidovou hvězdárnou v Prostějově, p. o., Muzeem Prostějovska, Kulturním a společenským centrem, Kinem Metro 70, Kulturním klubem Duha a kinokavárnou. sportovní vyžití Prostějov je znám i jako město bílého sportu tenisu, probíhá zde řada tenisových turnajů. Hokej má rovněž v Prostějově velkou oblibu. Obyvatelé i návštěvníci města mají k dispozici celou řadu sportovních zařízení využitelných celoročně. Sportovní areál na Kostelecké ulici zahrnuje zimní stadion, velodrom, tělocvičnu, 13
plavecký bazén, tenisové kurty a minigolf. Vyhledávaný je areál tenisového klubu u řeky Hloučely, kde je k dispozici tenisová hala, otevřený centrální dvorec, fotbalové hřiště, bowling, squash, automatická kuželna, posilovny. V objektu Gymnázia Jiřího Wolkera je vybudovaná lezecká stěna. K procházkám a oddychu slouží Kolářovy sady v centru města nebo lesopark Hloučela. cestovní ruch, rekreace Prostějovský region sice nepatří mezi nejvýznamnější turistické regiony v ČR, přesto zde ale existují dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Krásná příroda s řadou chráněných lokalit láká nejen pěší turisty, ale vzhledem k vhodnému terénu zažívá v posledních letech vzestup i cykloturistika. Regionem prochází několik cyklostezek, a také dálková cyklotrasa Jantarová stezka. V létě je vyhledávaným místem pro letní rekreaci a provozování vodních sportů Plumlovská přehrada, ležící 7 kilometrů od Prostějova. Umožňuje široké možnosti koupání, vodních a dalších sportů (jachting, windsurfing, tenis, minigolf). K léčebným pobytům slouží malé lázně v obci Skalka, postavené roku 1928. Příznivý účinek zdejších alkalickosírnatých pramenů se projevuje při léčbě revmatických chorob, cukrovky a při poruchách trávení. Prostějovsko patří k místům s bohatou historií, kterou dnes dokládá množství významných kulturních památek, hradů a zámků. V samotném Prostějově je asi 70 historických památek zapsáno v registru památkové péče a jeho jádro je vyhlášeno památkovou zónou. 14
K významným památkám patří například zámky v obcích Plumlov, Čechy pod Kosířem nebo Konici. Prostějovsko je také rodištěm a působištěm řady významných osobností, což se příznivě odráží na návštěvnosti. 19 19 Kolektiv autorů. Propagační materiál města Prostějova. Prostějov: Print, 2005. 15
2 Historie a současnost 2.1 Doba prehistorická Krajina Hané, v níž Prostějov leží, odedávna lákala člověka svými příznivými přírodními podmínkami vhodnými k zemědělství. Říčka Hloučela, pramenící na nedaleké Drahanské vrchovině, se po tisíciletí při jarním tání rozvodňovala, rozlévala po krajině a ukládala na ni své nánosy. Okolo toku Hloučely tak vznikala kvalitní úrodná půda. Nejvhodnějším místem pro osídlení bylo okolí slabšího ramene Hloučely, oddělujícího se od hlavního toku na úpatí vrchoviny, které poskytovalo lidem nezbytnou vodu a leželo až za hranicí záplav. Kolem něj vznikala řada osad. Podle archeologických nálezů jejich kořeny sahají často hluboko do prehistorického období a s názvy mnohých z nich se setkáváme už v raně historické době. 20 Podle nálezů kamenných nástrojů, kostí divokého koně, soba či mamuta můžeme soudit, že na území Prostějovska žil člověk starší doby kamenné. Živil se především lovem. V mladší době kamenné začal člověk obdělávat půdu a vyrábět nejrůznější hliněné nádoby, kamenné nástroje a dokonce již i hrubá tkaniva. V té době bylo také na Prostějovsku hojně sídlišť tehdejších obyvatel našeho kraje, která nám poskytují nesčetné předměty jejich denní potřeby a jsou zároveň měřítkem kulturní vyspělosti lidstva, od něhož nás dělí více než čtyři tisíce let. 21 Člověk mladší doby kamenné (neolitu) pohřbíval mrtvé v poloze skrčence položeného na bok, často s rukou položenou pod tvář. Zesnulý byl obdarován nejrůznějšími předměty. První předměty z doby bronzové se na naše území zřejmě dostaly jako důsledek čilého obchodu mezi kmeny, které se na Prostějovsku dočasně usazovaly. Lidé v této době své mrtvé spalovali a jejich popel ukládali do speciálních nádob popelnic, ke kterým byly přidány milodary. Kromě běžných domácích předmětů to byly i zbraně, bronzové šperky a ozdoby. 20 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. 21 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. s. 8, 9. 16
Například náramky, prsteny, jehlice nebo knoflíčky. Popelnice byly i na našem území ukládány do takzvaných popelnicových polí. V době bronzové můžeme sledovat na Prostějovsku také stopy hrazených sídlišť, odkud máme četné nálezy předmětů domácí potřeby. Hliněné nádoby se stále vyráběly bez hrnčířského kruhu, avšak jejich tvar a dekor se odlišoval v závislosti na místě a době výroby. U nás byly nalezeny nádoby potřené tuhou. Bronz, slitina mědi a cínu, definitivně vytlačil z užívání kámen. Největší blahobyt a rozvoj zaznamenává obyvatelstvo regionu v době železné. Kolem roku 200 před naším letopočtem k nám však proudí nové keltské kmeny z tehdejší Galie, která byla v přímém kulturním styku s mohutnějším římským impériem. Našemu regionu však jižní vlivy nebyly příliš prospěšné. Keltové byli dobyvačným národem a na lid podrobený působili spíše mocí než kulturní převahou. V nemnohých kosterních hrobech nalézáme četné milodary. Jsou to hlavně meče, štíty ze železa a drobnější předměty z bronzu nebo jantaru. Keltové dále své zemřelé obdarovávali zlatými duhovkami, tehdejším platidlem. V hrobech byly nalezeny i hliněné nádoby. Dozvídáme se tak, že v době železné již lidé znali hrnčířský kruh. Tvar i dekor nádob zaznamenává římský vliv. Daleko více než ojedinělé nálezy z kosterních hrobů nám osvětluje kulturní poměry tehdy v naší krajině vládnoucí důležitý nález galského sídliště, oppida, poblíž Malého Hradiska na rozhraní okresů Prostějov a Blansko. 22 Dodnes je oppidum známé pod názvem Staré Hradisko. Keltům tehdy sloužilo nejen jako útočiště, refugium, ale také jej využívali jako opěrný bod pro své další výpady. Především jako bydliště sloužilo řemeslníkům a obchodníkům. Nálezy ze Starého Hradiska jsou opravdu bohaté: duhovky, sponky, emailované předměty, ozdoby ze skla, prsteny, náramky, různé závěsky a kroužky; ze zbraní meče, kopí, šípy, ostruhy; z domácího nářadí vážky, jehly, udice, šídla dláta, kladívka, sekery, pily, lopatky, vidličky, klíče, skoby, hřebíky a háčky. Dále zde bylo nalezeno 22 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. s. 12. 17
velké množství amorfního jantaru. Můžeme tak tušit, že Staré Hradisko bylo důležitou obchodní stanicí na trase, která vedla od Baltského moře do říše římské. V 1. století našeho letopočtu z Prostějovska galská kultura náhle mizí. 1. a 2. století na našem území nese stopy římského vlivu. Byl k nám importován prostřednictvím obchodu s blízkou podunajskou oblastí. Čilému obchodnímu ruchu se obzvláště dobře dařilo v dlouhém období míru za vlády císaře Antonia Pia (137 161) a jeho nástupce Marca Aurelia (161 180). Dosvědčuje to i nález římského denáru a římské nádoby. Doba míru a klidu však netrvala dlouho. Po četných nájezdech nepřátel, mocenských a politických bojích, dochází v roce 476 k pádu západořímské říše. Na Moravu přicházejí nové slovanské kmeny a osídlují tedy i Prostějovsko. Nakonec celou Evropu ovládne a sjednotí křesťanství. Začíná tak nová etapa ve vývoji našeho regionu a později i samotného Prostějova. 23 24 25 26 27 28 29 23 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. 24 Prudká A.. Pravěk Prostějovska (průvodce stálou expozicí). Olomouc: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 1979. 25 Prudká A.. Pravěk Prostějovska (průvodce stálou expozicí). Olomouc: Muzeum Prostějovska v Prostějově, 1979. 26 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. s. 12. Popelnice pouteckého rázu od Mostkovic 18
2.2 Prostějov do roku 1848 Prostějov trhovou vsí S vesnicí Prostějovice se poprvé setkáváme před polovinou 12. Století. Byla jednou z mnoha vesnic patřících do majetku nově postaveného biskupského kostela svatého Václava v Olomouci a uvedených v jeho zakládací listině. První zmínka o obci je datovaná mezi léta 1131 až 1141, kdy byl tento kostel dokončen. Olomoucký kostel si však tuto vesnici trvale neudržel, Prostějovice pak patřily moravskému markraběti. V roce 1213 je také poprvé uvedena pod jménem Prostějov. Do poloviny 13. století se Prostějov vyvinul v trhovou ves a její práva sloužila za vzor i některým dalším trhovým vsím. V této době přicházejí do Prostějova němečtí osadníci povolaní markrabětem Vladislavem Jindřichem a zakládají vedle české vsi novou osadu, která ležela v místech dnešního náměstí T.G. Masaryka. Nová osada, na kterou se přenesla práva starší české trhové vsi, se postupně stala střediskem řemeslné výroby a do poloviny 14. století vyrostla v menší městečko. Dočasné poněmčení Prostějova dokazuje například německý tvar jeho názvu Prosteys, který se objevuje po roce 1250 a udržuje se až do druhé poloviny 14. století. Špatná finanční situace Lucemburků, do jejichž vlastnictví Prostějov přešel počátkem 14. století po vymření Přemyslovců, vedla k tomu, že byl dáván do zástavy okolní šlechtě, až nakonec kolem poloviny 14. století přešel trvale z majetku zeměpanského do šlechtických rukou. 30 27 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. s. 12. Nádoba z galského hrobu od Bedihoště 28 Mathon J.. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: 1924, Městská knihovna Prostějov reedice 2001. s. 14. Nádoba z doby římské od Kelčic 29 Myška M., Přikryl B.. Prostějovsko ve fotografiích. Brno: Blok, 1985. s. 8. Bronzová lužická spona nalezená u Smržic 30 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. s. 8. 19
V rukou Šelmberků, prvních známých šlechtických majitelů Prostějova došlo k rozdrobení městečka, které se tehdy začíná opět nazývat česky Prostějov, do několika majetkových částí. V poslední čtvrtině 14. století se stalo městečko majetkem mocného a bohatého šlechtického rodu pánů z Kravař, kteří již kolem roku 1320 získali od Jana Lucemburského nedaleký hrad Plumlov s řadou okolních vesnic a cílevědomě rozšiřovali svůj zdejší majetek. Ekonomickou výhodnost polohy městečka Prostějova na obchodní cestě mezi Brnem a Olomoucí si uvědomoval Petr z Kravař, který po otcově smrti zdědil hrad Plumlov a učinil jej hlavní rezidencí rodové větve nazývané Plumlovská. Západně od náměstí založil Petr z Kravař nové tržiště, zvané Nové město, které bylo až do roku 1406 do jisté míry samostatným celkem spravovaným vlastním rychtářem. Prostějov městem V bojích moravských Lucemburků Jošta a Prokopa o vládu v zemi využil okolnosti, že stál jako většina příslušníků panského stavu na straně vítězného markraběte Jošta, a vymohl na něm pro Prostějov první výroční trh. 31 Udělením této výsady, kterou Prostějov získal dne 27. března 1390, byl povýšen na město a v Joštově privilegiu se výslovně uvádí, že markrabě dává Prostějovu pro výroční trh stejná práva a svobody jako mají jiná města v zemi. Hned následujícího roku Petr z Kravař založil augustiniánský klášter, který bohatě obdaroval pozemky. Klášter obstarával duchovní správu, byl mu podřízen předměstský kostel svatého Petra, jehož zasvěcení je datováno již do 11. století i kostel postavený ve městě někdy před rokem 1331. Petr z Kravař svěřil do péče kláštera také vybudování městského školství. Petr z Kravař dále v roce 1406 významným privilegiem sjednotil staré a nové město v jeden celek. 31 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. s. 8. 20
Toto privilegium se týkalo uspořádání a života města. Jeho centrem bylo náměstí s 31 právovárečnými domy, které byly převážně dřevěné. Z náměstí vycházely dvě ulice, Selská a Tkalcovská, uzavřené branami. Ulice a brány byly orientovány ve směru hlavních komunikací spojujících Prostějov s Brnem a Olomoucí. V Selské ulici bylo původně usazeno zemědělské obyvatelstvo, zatímco v Tkalcovské ulici bydleli převážně soukeníci a tkalci. K dalším veřejným zařízením patřily chlebné a masné krámy, dva mlýny a dvoje lázně. Ve vnitřním městě stálo asi 60 domů, z nichž 35 mělo právo vařit a čepovat pivo a zároveň se v nich šenkovalo i víno. Areál nově založeného augustiniánského kláštera postupně vyrůstal v gotickém slohu. Klášterní kamenné budovy byly součástí městského opevnění, tehdy ještě dosti primitivního, tvořeného jen příkopem a dřevěnou ohradou. V okolí opevněného vnitřního města vznikala předměstí, nejstarší se rozkládala v blízkosti kostela svatého Petra. Prostějov v době husitství Prostějov dosáhl městských práv v samotný podvečer husitského revolučního hnutí. 32 Prostějov stál jako většina menších měst na straně husitské, což mu sice přineslo úplné počeštění, ale rozvoj města byl dočasně bržděn. V listopadu 1420 poslední majitel z plumlovské větve Kravařů Jindřich padl pod Vyšehradem, kde bojoval jako moravský zemský hejtman po boku císaře Zikmunda a plumlovské panství převzal Petr z Kravař ze strážnické větve, přívrženec husitství. Když v roce 1423 přitáhlo k Prostějovu vojsko táborských hejtmanů Diviše Bořka z Miletínka a Viktorina z Poděbrad, augustiniánští mniši opustili sotva dokončený klášter a uprchli do Olomouce, kam je následovali někteří bohatí němečtí měšťané. 33 Klášter byl zbořen a k jeho obnovení již nikdy nedošlo. Radikální prostějovští husité se dokonce účastnili vojenských výprav Jana Tovačovského z Cimburka proti Olomouci. Při 32 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. s. 9. 33 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. s. 9. 21
odvetném tažení Zikmundova zetě, markraběte Albrechta na Moravu v roce 1431 se stal nedostatečně opevněný Prostějov snadnou kořistí Albrechtova vojska a byl vypálen. Nástup Jiřího z Poděbrad do funkce zemského správce přinesl větší hospodářskou jistotu a umožnil nový růst obchodu, do města přicházeli řemeslníci ze širokého okolí, což dovršilo počešťování města a vyvolalo potřebu výstavby nových domů na volných pozemcích uvnitř hradeb. Na bývalých augustiniánských pozemcích tak vznikaly nové uličky později náležející k židovskému městu. Vznik židovského města v Prostějově Prostějovské židovské město vzniklo po roce 1454, kdy byli Židé vyhnáni z královské Olomouce a hledali útočiště v okolních městech poddanských. 34 V druhé polovině 15. století se ve větším počtu v Prostějově objevují Židé. Usazovali se na jižní a severní straně při městských hradbách. Počet židovských obyvatel narůstal, získávali stále více domů za klášterem, až odtud křesťanské obyvatelstvo vytlačili. Vzniklé ghetto mělo již v roce 1522 vlastní školu a roku 1540 synagogu. 35 34 Grůzová L., Marek P., Peterka M.. Prostějov 1390 1990. Praha: Pressfoto ČTK, 1989. s. 10. 35 Kolektiv autorů. Prostějov (dějiny města) 2. Těšínská tiskárna, a.s.: 1999, Město Prostějov. s.51. Židovské ghetto, část Uprkovy ulice (zbouráno v 70. letech) 22