STRATEGIE ROZVOJE OPAVSKA. Integrovaná strategie území Místní akční skupina Opavsko

STRATEGIE ROZVOJE OPAVSKA Integrovaná strategie území Místní akční skupina Opavsko 2008 1

Motto: Opavsko sobě 1. Strategie rozvoje MAS Opavsko 1.1. Záměr Důvodem pro vznik strategie je potřeba stanovení cílů a strategie Místní akční skupiny Opavsko. Strategie rozvoje MAS Opavsko je integrovaným projektem celého území skládá se z podrobné analýzy výchozího stavu a ze souhrnu navrhovaných řešení. Na tuto strategii budou navazovat konkrétní projekty, které budou zaměřeny na řešení problémů týkajících se celého území i jednotlivých obcí, neziskových a podnikatelských subjektů. Záměrem strategie je jednak označení problémů, jež se v tomto prostředí vyskytují, a jednak jeho silných stránek a příležitostí. Jejím účelem je nalezení efektivního využívání místních zdrojů, dosažení trvale udržitelného rozvoje, koordinace společných a individuálních aktivit subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru a také nalezení práce, popř. realizace obyvatel a možností rekreace návštěvníků území. Integrovaná strategie MAS Opavsko vznikala metodou komunitního plánování, jež kombinuje práci místních odborníků s názory široké veřejnosti. Pracovní skupiny složené ze zástupců odborníků i veřejnosti formulovaly priority, opatření a jednotlivé aktivity. Představení MAS Opavsko Místní akční skupina Opavsko působí v Moravskoslezském kraji na části bývalého okresu Opava (mimo území Hlučínska, statutárního města Opavy a části Vítkovska). Toto území sousedí ze severu s Polskem, ze severovýchodu s Hlučínskem, z východu s Ostravskem, z jihu s Bíloveckem a Vítkovskem a ze západu pak s Bruntálskem a Krnovskem. Z hlediska státní správy jde o venkovské území správního obvodu ORP Opava, části ORP Vítkov a ORP Ostrava. Tabulka 1: Členské obce MAS Opavsko Mikroregion Obce Hvozdnice Matice Slezská Moravice 2 Opavsko Severozápad 3 Dolní Životice, Jakartovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, 1 Mladecko, Otice, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Horní Lhota, Hrabyně, Kyjovice, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Pustá Polom, Štítina, Těškovice, Velká Polom Branka u Opavy, Březová, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Melč, Radkov, Raduň, Skřipov, Větřkovice, Vršovice Bratříkovice, Brumovice, Hlavnice, Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Velké Heraltice Právnická osoba MAS Opavsko vznikla jako občanské sdružení registrované dne 1. 3. 2006 na Ministerstvu vnitra ČR pod č.j. VS/1-1/63349/06-R spojením mikroregionů Matice Slezská, Hvozdnice a částí mikroregionů Opavsko Severozápad a Moravice, které 1 Obec Mikolajice je zároveň členem mikroregionu Moravice. Pro zjednodušení však bude uváděna pouze v mikroregionu Hvozdnice. 2 Mimo uvedených devět obcí jsou členy mikroregionu dalších devět obcí: Budišov n. Budišovkou, Čermná ve Slezsku, Kružberk, Nové Lublice, Moravice, Mikolajice, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Vítkov. 3 Z členských obcí Mikroregionu Opavsko Severozápad nejsou členy MAS Opavsko obce Úvalno a Sosnová. 2

spádově a historicky nedílně připadají k Opavsku. Po zániku okresního úřadu v roce 2002 postrádaly venkovské obce a mikroregiony jeho koordinační úlohu na území větším, než je mikroregion, přičemž vzhledem ke svému charakteru nemůže tuto úlohu plnit statutární město Opava. Pro naplnění tohoto cíle se jako ideální jevila vzniklá Místní akční skupina Opavsko, soustřeďující se na problematiku venkova. K 1. 1. 2008 je členem sdružení 42 obcí ze čtyř zmíněných mikroregionů, v nichž žije na ploše 532,34 km 2 43 847 obyvatel. Hustota osídlení dosahuje 82,4 obyvatel/km 2, což je hluboko pod krajským průměrem 230 obyvatel/km 2. Největším sídlem je Hradec nad Moravicí s 5 371 obyvateli, který má jako jediná obec status města. Nachází se zde též řada malých obcí do 500 obyvatel. Podle těchto charakteristik je území MAS Opavsko venkovskou oblastí se spádovostí do měst Opavy a Ostravy. Obrázek 1: Členské mikroregiony a obce MAS Opavsko 1.2. Krajina 1.2.1. Geografický popis území Z geologického hlediska se území MAS Opavsko dělí na dvě rozdílné části v západní části vystupují na povrch zvrásněné horniny Českého masivu, východní část náleží k Opavské pánvi severní části karpatské předhlubně. Z pohledu geomorfologie patří západní část tohoto území do Nízkého Jeseníku. Mírně zvlněná pahorkatina s nadmořskou výškou 250 300 m přechází na jižním okraji a na východ od řeky Moravice v předhůří Nízkého Jeseníku Oderské vrchy s nadmořskou výškou 400 550 m (nejvýše u Lhotky u Litultovic). Přechodová oblast je charakteristická výskytem strmých svahů, na vrcholech a rozvodích jsou zachovány zbytky poloroviny. Do severní části území zasahuje Stěbořická pahorkatina se střední nadmořskou výškou 332 m n. m. Na východě území se rozkládá Opavská pahorkatina, resp. její část Poopavská nížina, jež navazuje na Nízký Jeseník. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 545 m n. m. 3

v katastrálním území Melč v Nízkém Jeseníku. Dalšími vrcholy jsou Pruty (531 m n. m.) a Hůrka (529 m n. m.) v přírodním parku Moravice. Tabulka 2: Zastoupení ploch v území MAS Opavsko Oblast Půda (ha) zem. půda lesní půda Z toho (%) vodní plochy zastav. plochy ostatní plochy Hvozdnice 12282 65,3 25,7 1,9 1,5 5,6 Matice Slezská 11400 48,1 44,3 0,8 1,9 4,9 Moravice 17771 45,6 47,8 1,1 1,2 4,3 Opavsko Severozápad 11939 78,6 13,3 1,4 1,3 5,4 MAS Opavsko 53392 58,1 34,1 1,3 1,5 5,0 Zdroj: ČSÚ, 2008 Z celkové plochy 53 392 ha zaujímá podle údajů ČSÚ za rok 2007 největší podíl zemědělská půda 31001 ha, což je 58,1 % území. Ve srovnání s krajským průměrem 51,2 % jde o údaj nadprůměrný. V jednotlivých mikroregionech je podíl zemědělské půdy dosti rozdílný úzce koresponduje s charakterem reliéfu a kvalitou půd vysoce nadprůměrný je v mikroregionu Opavsko Severozápad (78,6 %), mírně nadprůměrný v mikroregionu Hvozdnice (65,3 %), naopak podprůměrný v mikroregionech Matice Slezská (48,1 %) a Moravice (45,6 %). 4 Podle druhu využití zemědělské půdy převládá orná půda (76 %), což způsobuje problémy v oblasti větrné a vodní eroze, a ovlivňuje krajinný ráz. Podobně jako u zemědělské půdy je zastoupení v jednotlivých mikroregionech velmi rozdílné taky v případě lesních ploch od velmi nízkého podílu lesa v mikroregionu Opavsko Severozápad (13,3 %), až po nadprůměrné podíly v mikroregionech Matice Slezská (44,3 %) a především Moravice (47,8 %), kde je podíl lesní půdy dokonce vyšší než podíl ploch zemědělské půdy (ovlivňuje to hlavně vysoký podíl lesů v přírodním parku Moravice). Obecně platí, že s vyššími polohami stoupá podíl lesů, kdežto v katastrech níže položených obcích (s úrodnější zemědělskou půdou) není zpravidla žádná hospodářsky nevyužívaná plocha. Celkový podíl lesní půdy v MAS Opavsko (34,1 %) je jen nepatrně nižší než krajský průměr (35,5 %), což je vzhledem k zemědělskému charakteru převážné části Opavska poměrně překvapivý údaj. Podíly vodních ploch jsou velmi nízké vzhledem k tomu, že kromě vodních toků a několika rybníků (především v mikroregionu Hvozdnice), se na území nenacházejí žádné větší vodní nádrže. Rovněž nízký podíl zastavěných území a ostatních ploch odpovídá venkovskému charakteru oblasti. 1.2.2. Klimatické charakteristiky Klimatické podmínky jsou poměrně příznivé. Jsou výrazně ovlivněny otevřeností terénu směrem k severu a zvyšující se nadmořskou výškou v jižní části území s rostoucí nadmořskou výškou mírně klesá průměrná teplota a zvyšuje se úhrn srážek. Údolní polohy náleží do mírně teplé oblasti, ve vyšších polohách převládá charakter oblasti mírně chladné. Průměrná roční teplota na území se pohybuje podle dlouhodobých měření v rozmezí od 6,3 C do 8,6 C, roční úhrn srážek činí 600 až 740 mm, přičemž velká část území se, díky své polohy na okraji Nízkého Jeseníku, nachází ve srážkovém stínu Hrubého Jeseníku. Vzhledem ke zmíněné otevřenosti území k severu zde má vliv proudění z oblasti Baltského moře. Maximum srážek v roce připadá na měsíc červenec, minimum na měsíce leden a únor. Významným klimatologickým faktorem, který se podílí na horizontální výměně vzduchu, je směr větru a jeho rychlost. Převládajícím směrem proudění větru je jihozápadní, častý je i severní a severovýchodní směr proudění. 4 Započítány jsou vždy pouze plochy obcí mikroregionů, jež leží na území MAS Opavsko. 4

Klima oblasti nabízí velmi dobré podmínky pro zemědělství i pro cestovní ruch, tedy pro obory na podnebí nejvíce závislé. Teploty v létě (květen až září), umožňují využití přírodních koupacích míst, sněhové podmínky v zimě jsou podprůměrné v lokalitách do 400 m n.m. a průměrné v částech území, které leží nad touto hranicí. 1.2.3. Vodní poměry území Území MAS Opavsko lze označit za krajinu tří řek. Řeky Opava, Moravice a Hvozdnice nejenže dělí území do povodí, z nichž vycházejí mikroregiony, ale zásadně též ovlivňují krajinný ráz Opavska a v dávné minulosti se jejich bezprostřední okolí stalo místem, kde se usídlili první obyvatelé tohoto kraje. Celé území MAS Opavsko náleží do povodí Odry. Řeky Opava a Moravice pramení v Hrubém Jeseníku, Hvozdnice v Nízkém Jeseníku nedaleko Horního Benešova. Všechny tři řeky meandrují, zejména meandry na řece Moravici jsou výrazné, kombinované s ostře řezaným údolím s charakterem kaňonu, naopak řeka Opava vytváří v ploché údolní nivě mezi Opavou a Hlučínem několik desítek meandrů, v nivě Hvozdnice se nachází zachovalý lužní les. Na malém území tak vzniká velmi zajímavý kontrast. Všechny tři řeky svým přírodním charakterem nabízejí atraktivní prostředí pro rekreaci a turistiku (viz dále). Moravice a Opava jsou turisticky splavné řeky na celé délce toku na území MAS. Za hranicí jihozápadního okraje území MAS se na Moravici nachází Kružberská přehrada, jež slouží jako zdroj pitné vody pro obyvatele měst Opavy a Ostravy. Hvozdnice napájí řadu rybníků. Dalšími menšími toky jsou Raduňka, Ohrozima, Sedlinka, na níž byla postavena vodní nádrž Přerovec, a Čížina, s vodní nádrží Pocheň. V nivách řek Hvozdnice v okolí Štáblovic, Otic a Slavkova a Raduňky byly v minulosti vybudovány chovné rybníky. Vodní toky na území regionu spadají do třídy znečištění I., II. a výjmečně III. a jsou tak v průměru čistší, než je průměr znečištění toků v ČR. Znečištění říčních toků pochází zejména z obcí, kde nejsou vybudovány kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Velká část obyvatel odvádí odpadní vodu do septiků, domácí čistírny odpadních vod jsou instalovány v malé míře. Kvalita vod se postupně zlepšuje, na některých místech se začínají opět objevovat rak, vydra a bobr. Značná část území MAS byla v roce 1997 zasažena povodní (postihla všechny tři větší toky), která vyvolala potřebu tuto problematiku řešit. V současnosti již mají všechny povodní dotčené obce vypracované protipovodňové plány, připravují se stavby protipovodňových opatření, nejčastěji odtažených hrází na tocích, nejdále jsou tyto přípravy na řece Opavě. Úpravy koryt, prováděné v minulosti, narušují přírodní charakter toků, a byly zahájeny jejich úpravy směrem k revitalizaci. Velkým problémem v tomto ohledu nadále zůstává rychlost odtoku vody z krajiny, jež se v posledním století výrazně zrychlila, a to především úpravami vodních toků, scelením pozemků a rozoráním luk a mezí a dalšími nevhodnými úpravami krajiny v okolí vodních toků. Snížení retenční schopnosti krajiny vede k poklesu hladiny podpovrchových vod, zvýšení rizika povodní a ke ztrátě vodních biotopů vázaných na vlhká místa. Z hlediska ochrany vodních zdrojů a zemědělského půdního fondu je závažné odplavování ornice do koryt potoků a řek. K vodní erozi dochází zejména na plochách svažité orné půdy. Takto postižené plochy zemědělské půdy se vyskytují zejména v katastrech obcí Háj ve Slezsku, Smolkov, Lhota, Mokré Lazce, Štítina, Loděnice, Dolní Životice, Jakartovice a Litultovice. Jako ochrana před erozí jsou účinné nově zakládané plochy rozptýlené zeleně v krajině. 1.2.4. Životní prostředí a jeho ochrana Znečištění ovzduší Podobně jako v jiných oblastech České republiky došlo na území MAS Opavska v průběhu předešlých dvou desetiletí k výraznému poklesu emisí škodlivin z průmyslu a ze středních 5

zdrojů znečištění. Tento pokles je znatelný zvláště u hodnot SO 2, CO a tuhých látek, dochází také k mírnému poklesu emisí NO x. Na samotném území MAS Opavsko se nenachází významnější zdroje, které by měly na kvalitu ovzduší negativní vliv. Znečištění ovzduší klesá od východu k západu, zvyšující se vzdáleností od Ostravska a od přilehlých průmyslových center v Polsku. Toto snížení je kromě útlumu těžkého průmyslu na Ostravsku způsobeno zejména vysokou úrovní plynofikace, používáním odlučovačů a používáním tuhých paliv se sníženým obsahem síry a popelovin. Je zaznamenán (po roce 2006) ústup některých domácností od vytápění plynem k dřevu a uhlí. Současný stav životního prostředí tak lze z hlediska znečištění ovzduší označit za uspokojivý. Ovšem zaznamenané koncentrace některých látek jsou v nemálo případech stále poměrně vysoké, čímž dochází k překročení denních imisních limitů některých látek. Jelikož se v daném území imisní koncentrace znečišťujících látek neměří (nejbližší stanice imisního monitoringu se nachází v Opavě-Kateřinkách), nejsou k dispozici přesné informace o stavu ovzduší. Jeho kvalitu lze sledovat na základě dat ČHMÚ z roku 2005, podle nichž byla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. území, kde jsou překračovány imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V roce 2005 tak byly v některých obcích zaznamenány horší rozptylové podmínky došlo k překročení imisních limitů pro polétavý prach (PM10) a benzo(a)pyren (B(a)P). Největší množství emisí nadále pochází z Ostravska, významným zdrojem jsou rovněž domácnosti spalující v nekvalitních kotlích tuhá paliva. Při špatných rozptylových podmínkách tak dochází k situacím s vysokou koncentrací škodlivin v ovzduší, jednak místně (hlavně v obcích v údolí), jednak v celém regionu. Značně problematickou je z hlediska znečištění ovzduší rovněž doprava, jež v řadě případů prochází přímo centry obcí a způsobuje znečištění ovzduší a hluk. Na území regionu se obnovitelné zdroje energie využívají ve velmi malé míře, rozšířenější je pouze používání palivového dříví. Tepelně-technické vlastnosti budov jsou na nízké úrovni, měrná spotřeba energií je vysoká. K většímu rozšíření využívání energie z obnovitelných zdrojů, žádanému nejen z hlediska ochrany ovzduší, ale také z hlediska ochrany zdrojů dochází pouze v omezených případech. Ke zlepšení čistoty ovzduší může přispět především zavádění moderních nízko-emisních technologií, větší podpora alternativních paliv (biomasa, doplňkově solární energie či tepelná čerpadla), zateplení domů a výstavba obchvatů obcí, zejména na frekventovaných komunikacích, jež spojují města Opavu s Ostravou (Velká Polom, Hrabyně). Odpady Na území obcí MAS Opavsko fungují systémy sběru a separace odpadu v obcích je zajištěn tříděný sběr skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu. Svoz odpadu zajišťují z největší části Marius Pedersen a.s. a Technické služby Opava s.r.o, HDSS služby, s.r.o., OZO Ostrava, další firmy zajišťují svoz specifických surovin. Z hlediska produkce odpadů zaujímá největší podíl směsný komunální odpad, velkoobjemový odpad a plasty. Množství vyprodukovaných odpadů je pod průměrem ČR, dosahuje 186 kg na obyvatele ročně. Úroveň třídění odpadů je vysoká v některých komoditách plast, kovy, sklo, papír. Nízkou úroveň má třídění biologicky rozložitelného odpadu, elektroodpadu a autovraků. Na území regionu je provozováno několik skládek TKO, jedna kompostárna a několik sběrových dvorů. Největším zpracovatelem vyseparovaných odpadů je Kappa Žimrovice (papír). Ochrana přírody a krajiny Navzdory převážně zemědělskému charakteru velké části území MAS Opavsko se zde nacházejí lokality ceněné pro svou vysokou přírodní hodnotu. Cenné jsou jak přírodě blízké biotopy s vysokou biodiverzitou (především v okolí vodních toků), tak typická podhorská zemědělská krajina s mozaikou lesních a nelesních dřevin (zejména v jižní a východní části území). I když je pro severní část území, v zemědělsky intenzivně využívaném údolí řeky Opavy charakteristický vysoký podíl téměř výhradně zorněné 6

zemědělské půdy a nedostatek ekologicky stabilních krajinných prvků, rovněž zde se nachází některá maloplošná chráněná území (PP Úvalenské louky, PP Heraltický potok). Na části území byl vyhlášen přírodní park Moravice a 11 maloplošných, zvláště chráněných území, celkem na 260,6 ha, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu: NPR Kaluža porosty přirozených květnatých bučin a suťových lesů v komplexu přírodního prostředí údolního toku řeky Moravice. K. ú Hradec nad Moravicí, 57,03 ha. PR Hořina meandrující tok Hořina s pestrou vodní faunou a zachovalými břehovými porosty, na přilehlých loukách bohatá populace šafránu Heuffelova. K. ú. Brumovice a Velké Heraldice, 22,3 ha. PR Hvozdnice meandrující tok místy odkrývající skalní podloží. Druhově pestrá společenstva rybníků, mokřadů a zbytků lužních lesů, refugium mnoha druhů ptáků a obojživelníků. Pozoruhodné jsou také odkryvy kvartérních sedimentů. K. ú. Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, 56,24 ha. PR U Leskoveckého chodníka smíšený přirozený porost smrku, modřínu a jedle. K. ú. Skřipov, 28,97 ha. PR V Kalužích mozaika smíšeného kulturního lesa se solitéry vysokého věku, pasekami a mokřadními loukami. K. ú. Pustá Polom, 19,44 ha. PR Valach přirozené bučiny na strmých svazích v údolí řeky Moravice. K. ú. Lesní Albrechtice, 14,60 ha. PP Jezdkovický les bývalé selské lesy s pestrou druhovou skladbou. Hlavním důvodem ochrany jsou mravenčí kupy druhu Formica polyctena. K. ú. Jezdkovice, Hlavnice, 14,66 ha. PP Úvalenské louky přirozené vlhké louky s několika druhy ostřic. K. ú. Brumovice, 6,5 ha. PP Heraltický potok meandrující vodní tok s mrtvými rameny a pravidelně zaplavované mokřadní louky s druhově bohatou populací obratlovců. Podstatná část luk je extenzivně obhospodařována. K. ú. Neplachovice, 14,39 ha. PP Hůrky unikátní různověký smíšený lesní porost s dominantním podílem původního sudetského modřínu a s původní heraltickou borovicí. K. ú. Velké Heraltice, 16,04 ha. PP Otická sopka pozůstatek sopky na Kamenné hoře (310,7 m n.m.) z období spodního miocénu, výchoz čedičové horniny odkryt v lomu pod vrcholem. K. ú. Otice, Slavkov, 10,44 ha. Přírodní park Moravice zaujímá celkem 14 134 ha, z toho na území MAS se nachází 10 200 ha (je plánováno jeho další rozšíření směrem na východ). Pod přehradní nádrží Kružberk teče Moravice 100-150 m pod úrovní okolní krajiny v hluboce zaříznutém údolí s velmi příkrými, nepřístupnými svahy, jež jsou většinou zalesněny. Důvodem vyhlášení přírodního parku je zachování krajinného rázu, jeho ochrana a postupná regenerace funkcí přírodních ekosystémů. S výjimkou osídlených částí či zemědělsky využívaných vrcholových náhorních plošin je tato oblast hustě zalesněna. Původní pralesní porosty bučiny však byly vymýceny a vystřídány těženou smrkovou monokulturou. Zbytky klimaxových bukových lesů se vzácně zachovaly jako enklávy květnatých bučin na svazích údolí, v nižších polohách s příměsí dubu, habru a lípy. Spolu s maloplošnými luhy kolem vodních toků a suťovými i roklinnými lesy tvoří poslední původní přirozené biotopy ve zdejší krajině. Zbytky původních porostů jsou chráněny v národní přírodní rezervaci 7

Kaluža (viz výše). Dalšími maloplošnými územími ležícími v přírodním parku Moravice jsou NPR Kaluža a PR Valach. Kromě uvedených maloplošných, zvláště chráněných ploch se na území MAS dále nachází několik pozoruhodných, často plošně velmi omezených lokalit, jež z hlediska ochrany přírody vzbuzují pozornost i přesto, že jejich ochrana nebyla vyhlášena; v řadě případů jde o významná místa. Mezi tyto lokality je možné zařadit: zámecké parky v Kyjovicích, Velkých Heraldicích, Neplachovicích, v Hradci nad Moravicí, Melči, Raduni a Dohnálkův park (arboretum) v Háji ve Slezsku, údolí Čertova mlýna podél říčky Kremlice (Velká Polom, Háj ve Slezsku), údolí Ohrozimy mezi hrabyňským a mokrolazeckým katastrem, meandrující tok Opavy mezi Štítinou a Hájem ve Slezsku, mokřad v Jilešovicích, Weinholdovu skálu (bývalý lom) v Budišovicích, lipovou alej v Hrabyni a dubovou alej v Radkově (obě jsou významnými krajinnými prvky), častá jsou díky charakteru krajiny místa dalekého výhledu, v kaňonu Moravice se vyskytují atraktivní skalní stěny. V katastru obce Stěbořice-Nový dvůr se nachází Arboretum, které je významné nejen z přírodovědeckého, ale i z rekreačního hlediska. Na ploše 23 ha původního zámeckého parku zde roste na 7 000 druhů, variet, kultivarů a odrůd dřevin z celého světa. Na území MAS Opavsko se dále nachází několik památných stromů. Přírodní památky, rozptýlenou zeleň a lesní celky (např. v okolí Háje ve Slezsku, Hradce nad Moravicí a Raduně), spojuje síť lesních a polních cest a zvyšuje tak jejich turistický a rekreační potenciál pro cíle výletů pěších turistů a cykloturistů. Obrázek 2: Chráněná území na území MAS Opavsko 1.2.5. Dopravní infrastruktura Páteřní síť silniční dopravy v regionu je tvořena silnicemi I. třídy, s napojením na dálnici D 47 a polskou A4, přičemž všechny silnice první třídy vycházejí z Opavy nebo jí procházejí. Mezi nejvýznamnější patří silnice I/46, jež představuje hlavní silniční tah z Opavy do Olomouce, silnice I/11, spojující města Ostravu, Opavu a Bruntál, silnice 8

I/57, vedoucí přes Krnov a Opavu směrem na Fulnek, jež prochází městem Hradec nad Moravicí. Dalšími významnými komunikacemi jsou silnice II. třídy: II/442 (směr Horní Benešov Hořejší Kunčice Svatoňovice Vítkov Jakubčovice nad Odrou), II/443 (směr Opava Melč Budišov n. B. Stará Libavá), II/465 (tvoří spojnici mezi silnicemi I/11 a II/464) a II/467 (tvoří spojnici mezi silnicemi I/11 a Kravařemi ve Slezsku, dále pokračuje na Kobeřice). Významné jsou taktéž silnice II/460 a II/461. Silniční síť I. a II. třídy je doplněna komunikacemi III. třídy a místními komunikacemi. Hustota silniční sítě odpovídá současným potřebám obslužnosti mikroregionu, ovšem technický stav některých silnic, obzvláště II. a III. tříd a místních komunikací, je nevyhovující. Důležité pozemní komunikace jsou ve většině případů vedeny středy obcí. Vytváří se tak systémově nevyhovující řešení, s negativními vlivy nejen na životní prostředí, ale rovněž na bezpečnost silničního provozu. V posledním desetiletí dochází k velmi vysokému nárůstu zatížení silnic v úseku silnice I/11 mezi Opavou a Ostravou byl mezi v období 2000/2005 zaznamenán až 17% nárůst dopravy, její intenzita dosahovala cca 15400 vozidel na 24 hodin. V úseku Opava Krnov se ve stejném období nárůst pohyboval v rozmezí od 15-45%. Dopravní problémy vykazují průtahy silnic I. třídy v obcích Slavkov, Litultovice, Mladecko, Velké Heraltice, Hrabyně, Velká Polom, Mokré Lazce, Nové Sedlice a Skrochovice. Jejich rekonstrukce, odstranění bodových závad a vybudování obchvatů kolem nejvíce postižených obcí jsou v oblasti dopravy prioritami. Osu železničního spojení tvoří trať č. 316 Ostrava Opava dále pokračující jako trať č. 316 Opava Krnov Bruntál Olomouc, která prochází severní částí území MAS. Trať byla v úseku Ostrava Opava v roce 2006 elektrifikována a vyhovuje současným požadavkům jak na osobní, tak i na nákladní přepravu. Na území jsou provozovány ještě dvě lokální tratě, a sice trať č. 315 Opava Hradec nad Moravicí a trať č. 314 Opava Svobodné Heřmanice, jež je využívána jednak pro osobní, jednak pro nákladní přepravu. Tratě nejsou elektrifikovány, se zřetelem na jejich lokální význam se s jejich modernizací nepočítá. Hromadná doprava je v pracovních dnech především v obcích méně vzdálených od Opavy a Ostravy, vzhledem ke spádovosti (cesty do zaměstnání a do škol) vyhovující. Četnost spojů z center Opavy a Ostravy do vzdálenějších obcí je zpravidla nižší, avšak většinou potřebám obyvatel vyhovuje. O poznání horší je možnost cestování hromadnou dopravou o víkendech. Horší je rovněž spojení mezi jednotlivými obcemi napříč hlavními komunikacemi, v tomto případě je skoro vždy nezbytný přestup v Opavě. V jihovýchodní části mikroregionu je v provozu tramvajová trať mezi osadou Zátiší a Ostravou-Porubou. Na celém území působí linky Ostravského dopravního integrovaného systému (ODIS), přičemž silnější vliv je ve východní části kraje. Komplikace v oblasti dopravy se dají shrnout do těchto bodů: komplikované vlakové spojení západním směrem (chybí přímé vlaky do turistické oblasti Jeseníků, chybí vlakové propojení na Polsko, chybí elektrifikace trati Opava Krnov, omezený provoz na vlakové trati číslo 314 ve směru na Slezskou Hartu), chybějící obchvaty na silnicích první třídy na průtahu obcemi (Hradec nad Moravicí, Slavkov, Litultovice, Holasovice, Nové Sedlice, Hrabyně atd.), nízká četnost spojů hromadné dopravy o víkendech. 1.2.6. Technická infrastruktura V území převládá zástavba rodinných domků,jedno- a dvojbytových, jen malé procento bytů je v bytových domech. Zástavba ve většině obcí je koncentrovaná,průměrné stáří staveb je cca 45 let. Z energetického hlediska je řešené území v celém rozsahu zajištěno elektrickou energií, většina sídelních útvarů je zásobována ušlechtilými energiemi elektřinou a plynem. Zásobování elektrickou energií je dostatečné a je schopné pokrýt i případné budoucí požadavky na zvýšenou spotřebu elektrické energie. Ani kapacita plynových rozvodů není plně využita. Kromě těchto dvou medií je možné v řešeném území využít pro účely vytápění alternativních zdrojů energie zvláště se jedná o odpadní dřevní hmoty s možností aplikace využití dalších typů biomasy (obilní sláma, řepková sláma apod.), a to pro jejich dostupnost. Vzhledem k charakteru využití území vysoká lesnatost, se zastoupením 9

listnatých porostů, velké plochy obilnin a řepky s produkcí slámy- má území vysoký potenciál pro produkci energetické biomasy.v současné době se alternativní zdroje využívají minimálně, povětšinou jen lokálně.zpracovatelské kapacity na biomasu v regionu nejsou, ani nabídka zařízení na využití OZE není široká.největší možnosti pro OZE jsou v neplynofikovaných obcích. Zásobování pitnou vodou je rovněž zajištěno, a to ve všech obcích z veřejného vodovodu, byť ne všechny domácnosti jsou napojeny, nejméně domácností napojených na veřejnou vodovodní síť se nachází v obci Stěbořice. V regionu je hlavním zdrojem pitné vody Ostravský oblastní vodovod, především z vodárenské nádrže Kružberk a Slezská Harta. V některých obcích je využíván i místní doplňkový zdroj pitné vody-prameniště, studny a vodojemy. V regionu byla od 90-tých let prováděna plošná plynofikace. Ve většině obcí mikroregionu Hvozdnice již byla dokončena, kromě Lhotky u Litultovic, Mikolajic a Mladecka a některých částí ostatních obcí. V mikroregionu Matice Slezská jsou plynem zásobovány všechny obce, přičemž na plyn je v obcích napojena většina objektů. V mikroregionu Opavsko Severozápad jsou v současné době s výjimkou Bratříkovic plynofikovány všechny obce. V plynofikovaných obcích je na plynovod napojeno 60 95 % domácností. V mikroregionu Moravice byla plynofikace provedena ve všech obcích, jež jsou členem MAS Opavsko, až na výjimku obcí Mikolajic (zároveň člen mikroregionu Hvozdnice) a Skřipova. Velkým problémem technické infrastruktury na území MAS Opavsko je nevyhovující či chybějící kanalizace a čištění odpadních vod v jednotlivých obcích. V mikroregionu Hvozdnice mají všechny obce vybudovanou kanalizaci, ovšem čistírna odpadních vod se nachází pouze v Dolních Životicích, Hlavnicích, Litultovicích, Oticích a Slavkově. Také v mikroregionu Matice Slezská disponuje kanalizační sítí většina obcí, čistírnami odpadních vod disponují obce Horní Lhota a Háj ve Slezsku. V mikroregionu Opavsko Severozápad má úplné 100% napojení domácností na kanalizaci pouze obce Úvalno, jež není členem MAS Opavsko, necelých sto procent pak Holasovice a Neplachovice, úplně chybějící kanalizace je v obci Bratříkovice. V ostatních obcích je na kanalizaci napojena pouze část domácností. Čistírna odpadních vod je jenom v obci Brumovice. V mikroregionu Moravice nemá mezi členy MAS Opavsko kanalizaci pět z devíti obcí Chvalíkovice, Radkov, Větřkovice a Vršovice (dále také zmíněné Mikolajice). Čistírny odpadních vod jsou pouze ve čtyřech obcích Brance, Březové, Melči a Hradci nad Moravicí. Kanalizační síť v řadě obcí MAS Opavsko je nevyhovující, soustavná síť jednotné kanalizace odvádí často jak dešťové, tak i splaškové odpadní vody, jež se hromadí v septicích a žumpách, s přepady do stávající kanalizace, je proto nezbytná její rekonstrukce. Informační technologie jsou v 100 % obcí zastoupeny telefonem (linkovým i mobilním), část území obcí je pokryta i signálem bezdrátového připojení na internet.několik obcí disponuje rozvodem kabelové televize. Úroveň infrastruktury (jak technické, tak dopravní) je na dobré úrovni především v obcích v blízkosti Opavy, což také zvyšuje zájem o bydlení v těchto lokalitách. Ve větší vzdálenosti od centra je infrastruktura zpravidla na nižší úrovni nedostatečná vybavenost obcí (není plynofikace či odpovídající kanalizace a čistička odpadních vod) a horší dopravní dostupnost veřejnou hromadnou dopravou. Kvalita infrastruktury ovlivňuje celkovou atraktivitu obcí jak zmiňovaný zájem o bydlení, tak (zčásti) i turistickou atraktivitu oblasti. Na tuto vybavenost se váže další rozvoj podnikatelských aktivit a služeb. 10

1.3. Lidé/společnost 1.3.1. Historie Historický vývoj území je jedním ze základních prvků ovlivňujícím charakter území a obyvatelstva MAS Opavsko, tato oblast se historicky odlišuje od sousedních regionů. Pravěké osídlení Opavska dokládají archeologická naleziště např. žárová pohřebiště tzv. lidu popelnicových polí v Holasovicích. Další nálezy upomínají na sídliště doby bronzové, na Kelty, Germány, na dobu římskou. Prvotní slovanské centrum leželo na území Holasovic, slovanské mohylové pohřebiště bylo nalezeno ve Stěbořicích. Koncem 12. století žilo na Opavsku slovanské obyvatelstvo. O století později se zde usadili němečtí kolonizátoři, kteří doplnili počet obyvatelstva značně prořídlého po mongolském vpádu a jiných válečných taženích. Ve 13. století držela Opavsko vedlejší větev Přemyslovců, její knížata měla své sídlo na Hradci. Třicetiletá válka přinesla Opavsku ničení, drancování, pokles počtu obyvatel. Značná část usedlostí na venkově i celé vesnice byla pustá, následně se do nich stěhovali lidé z většinou německých horských oblastí. Opavsko bylo odtrženo od Československé republiky už rozhodnutím v Mnichově v roce 1938 a stalo se součástí tzv. Sudetské župy. V roce 1945 bylo Opavsko silně postiženo přechodem fronty. Největší boje proběhly u Háje, Hrabyně a Štítiny. Obce hlavně na západě regionu byly postiženy odsunem německého obyvatelstva po roce 1945,s důsledky ekonomickými, kulturními a sociálními. Vývoj sociální i ekonomické situace v druhé polovině 20. století (zejména jeho posledního desetiletí) byl poznamenán a předurčen vývojem politického a společenského klimatu v celé zemi, který se samozřejmě také odrazil v situaci na Opavsku. Došlo k zásadní změně vlastnických poměrů v zemědělství a průmyslu, začala se mohutně rozvíjet oblast služeb, včetně služeb pro cestovní ruch. Vznikla zcela nová vrstva živnostníků a malých a středních podnikatelů. 1.3.2. Sociodemografické podmínky Místní akční skupina Opavsko představuje venkovskou oblast okolo statutárního města Opavy,s vlivem ostravsko-karvinské aglomerace. Struktura osídlení je koncentrovaná, rozptýlená zástavba se vyskytuje vzácně. Podle údajů ČSÚ žije na tomto území k 1.1.2008 43 847 obyvatel. Nízká hustota osídlení je vzhledem ke krajským hodnotám 82,4 obyvatel/km 2 výrazně překročena pouze v mikroregionu Matice Slezská (136,7 obyvatel/km 2 ), kde je oproti zbylým třem mikroregionům dvojnásobná (překvapivě i včetně Opavska Severozápadu s poměrně hustě osídlenou nivou řeky Opavy), v nichž hustota zalidnění nedosahuje ani 73 obyvatel/km 2. V posledních letech počet obyvatel žijících na území MAS mírně vzrostl to platí pro mikroregiony Matice Slezská, Moravice a Hvozdnice, v mikroregionu Opavsko Severozápad stagnuje. Pozitivně lze taky hodnotit věkové složení obyvatel s převahou mladých lidí do 15 let nad skupinou občanů starších 65 let, jež bylo s výjimkou mikroregionu Matice Slezská zaznamenáno ve všech ostatních mikroregionech. Vzhledem ke zvýšené natalitě v posledních letech lze předpokládat, že v příštích letech nadále poroste počet obyvatel, a nedojde tak k demografickému stárnutí populace v oblasti. Tabulka 3: Počet obyvatel v jednotlivých skupinách v MAS Opavsko v r. 2008 Oblast Hustota zalidnění (obyv./ km 2 ) Počet obyvatel muži ženy Z toho obyvatelé do 14 let obyvatelé od 15 do 64 let obyvatelé nad 65 let Hvozdnice 64,7 7941 4012 3929 1258 4797 1049 Matice Slezská 136,7 15606 7660 7946 2207 10841 2492 Moravice 72,4 12861 6395 6466 2063 9002 1740 Opavsko Severoz. 62,3 7439 3688 3751 1161 5298 980 MAS Opavsko 82,4 43847 21755 22092 6689 29938 6261 Zdroj: ČSÚ, 2008 11

1.3.3. Bydlení Převážná část domů v této oblasti (přes 90%) byla v době sčítání lidu v roce 2001 trvale obydlena, podíl neobydlených domů je zde nižší než v Moravskoslezském kraji a celé ČR. Mezi jednotlivými obcemi jsou v tomto ukazateli rozdíly více než pětinu neobydlených domů mají Bratříkovice, Hlubočec, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice a Nové Sedlice, jde většinou o obce více vzdálené od centra Opavy. Míra obydlenosti bytů v jednotlivých obcích se snižuje se vzdáleností dané obce od Opavy. Podíl neobydlených bytů je proto také jedním z ukazatelů atraktivity obce z hlediska trvalého bydlení (viz dále rovněž infrastruktura), která nabízí jednak kulturní a zejména pracovní příležitosti. Více než polovina neobydlených domů je používána k rekreaci. Počet obydlených bytů se v posledních dvou desetiletích nepatrně zvýšil (cca 1%). Především menší obce a obce na periferii ve výstavbě nových bytů dlouhodobě stagnují (Bratříkovice, Lhotka u Litultovic, Jezdkovice, Mladecko, Radkov a Větřkovice), v dalších obcích přibývají byty po předchozích úbytcích zvolna až v posledním desetiletí (např. Holasovice, Jakartovice, Melč, Mikolajice,), dynamický nárůst nově postavených bytů zaznamenaly obce Branka u Opavy, Hrabyně, Hradec nad Moravicí a Slavkov. Drtivá většina bytů je v osobním vlastnictví. Jako překážku další výstavby uvádí zástupci obcí nejčastěji nedostatek volných stavebních parcel (Brumovice, Hlubočec, Skřípov, Stěbořice, Velké Heraldice a Uhlířov), neochotu vlastníků pozemku k prodeji pozemku nebo jeho části, nedostatečné napojení na kanalizaci, napojení na zemní plyn nebo jiný vhodný zdroj tepla. Dostatek stavebních pozemků je uváděn v souvislosti s obcemi Dolní Životice, Jezdkovice, Litultovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Otice, Pustá Polom, Radkov a Štítina. Některé obce rovněž plánují vymezení nových stavebních ploch a jejich napojení na inženýrské sítě. Výstavbu ve vlastní režii obce neplánují. 1.3.4. Vzdělání a školství Vzdělanostní vybavenost obyvatelstva MAS Opavsko odpovídá až na malé rozdíly průměru okresu Opava. Více než čtvrtina obyvatel starších 15ti let uvádí jako nejvyšší dosažené základní vzdělání a více než 40 % střední odborné vzdělání bez maturity. Vzhledem k okresu Opava je poměr těchto dvou skupin jen nepatrně vyšší. Podobně je tomu u středního vzdělání s maturitou. S přihlédnutím k venkovskému charakteru MAS (a předpokladu vyššího počtu absolventů VŠ ve městech) je jen nepatrně podprůměrný podíl obyvatel s dosaženým vysokoškolským vzděláním v porovnání s údaji okresu Opava. Tabulka 4: Vzdělanostní struktura obyvatel MAS Opavsko starších 15ti let (v roce 2001) Oblast Základní a neukončené (%) Střední odborné bez maturity (%) Úplné střední s maturitou (%) Vyšší odborné (%) Vysokoškolské (%) Hvozdnice 26,8 41,4 22,7 2,5 5,9 Matice Slezská 25,2 37,8 25,8 3,0 8,2 Moravice 28,3 41,9 21,4 2,4 5,5 Opavsko Severozápad 26,6 46,7 20,0 1,9 4,0 MAS Opavsko 26,8 41,4 22,7 2,5 5,9 Okres Opava 25,6 40,4 22,5 2,7 7,0 Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidí, domů a bytů 2001 Hustota a četnost školních zařízení je v současnosti dostatečná také vzhledem k trvale se snižujícímu počtu dětí v minulých letech. Budoucí demografický vývoj, předznamenaný zvýšenou porodností v posledních letech a růstem zájmu o bydlení v oblasti, do budoucna 12

nepředpokládá rušení školských zařízení, ale naopak opětovné naplnění jejich kapacity, jež by měla tomuto trendu dostačovat, a to z toho důvodu, že v minulých desetiletích (kdy byla řada škol zřizována) již tento stav nastal. V roce 2007 se na území MAS Opavsko vyskytovalo celkem 42 mateřských a 30 základních škol 16 jednostupňových a 14 dvoustupňových. Devítileté základní školy jsou zřízeny ve 13 obcích: Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí (2), Melč, Mladecko, Neplachovice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Stěbořice, Štítina, Velká Polom a Velké Heraltice. V průměru jsou tyto školy spádovou oblastí pro žáky tří obcí. Základní umělecké školy se nacházejí v Háji ve Slezsku a Hradci nad Moravicí. Mateřské školy chyběly v pěti obcích (Bratříkovice, Chvalíkovice, Mikolajice, Radkov a Vršovice), základní školy v jedenácti obcích (Bratříkovice, Budišovice, Čavisov, Holasovice, Horní Lhota, Chvalíkovice, Mikolajice, Nové Sedlice, Radkov, Uhlířov a Vršovice). Vzhledem k tomu, že velká část území MAS je spádovou oblastí města Opavy, resp. východní části města Ostravy měst s širokou nabídkou středoškolského vzdělávání a se solidní dopravní dostupností, není nutné považovat absenci středních škol na území MAS Opavsko za vážný problém. Význam Opavy jako centra vzdělávání je umocněn nejen nabídkou základního (také specializovaného) a středoškolského vzdělávání, ale taky možností vysokoškolského studia Slezska univerzita. Zároveň vyjíždí z obcí MAS řada učitelů do škol v Opavě. Tabulka 5: Školská zařízení v jednotlivých mikroregionech Oblast Počet obcí MŠ ZŠ (1-5) ZŠ (1-9) Hvozdnice 11 8 4 2 0 0 Matice Slezská 14 18 6 4 1 0 Moravice 10 7 4 5 1 0 Opavsko Severozápad 7 9 2 3 0 0 Celkem MAS Opavsko 42 42 16 14 2 0 Zdroj: SLDB 2001, dotazníkové šetření 2007 ZUŠ SŠ 1.3.5. Zdravotnictví Zdravotní péče je ve dvou třetinách obcí MAS (28) zajišťována buďto trvalou lékařskou službou, kdy je v obci zřízeno středisko nebo častěji samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, popř. děti a dorost, anebo občasnou lékařskou službou, většinou 1x za týden či za 14 dní. Zdravotní střediska jsou převážně ve větších obcích: Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Stěbořice, Brumovice, Neplachovice, Velké Heraltice a dalších. V některých obcích je zřizování stálé lékařské služby nereálné, proto je jediným možným řešením detašované lékařské pracoviště. Ve čtrnácti (především menších) obcích Jezdkovicích, Lhotce u Litultovic, Mladecku, Budišovicích, Čavisově, Dolní Lhotě, Horní Lhotě, Hlavnicích, Brance u Opavy, Vršovicích, Bratříkovicích, Velkých Heralticích, Radkově a Nových Sedlicích není k dispozici žádná lékařská služba, obyvatelé těchto obcí jsou nuceni navštěvovat lékaře v okolních obcích, případně v nejbližším městě. V téměř dvaceti obcích dále působí ve stálé ordinaci (nebo občasně) stomatolog, v několika obcích také gynekolog, neurolog, diabetolog (Háj ve Slezsku). Jelikož jsou všechny specializované zdravotní služby pro obyvatelstvo území MAS dostatečně zabezpečovány v blízkých městech Opavě, Ostravě a Krnově, není nutné považovat jejich omezený počet a nedostatek v obcích MAS za podstatný problém. Nadregionální význam má Rehabilitační centrum v Hrabyni, které tvoří Ústav sociální péče pro tělesně postižené občany, Rehabilitační centrum se specializovanou rehabilitační léčebnou, péčí po úrazech a operacích pohybového a nervového ústrojí, dům Stavebního bytového družstva invalidů se sto bytovými jednotkami pro zdravotně postižené občany a chráněná dílna Eurometa. Jde o moderní, bezbariérový komplex, jediný svého druhu v ČR. Další významné objekty představují Ústav sociální péče pro mentálně postižené muže v Dolních Životicích, Dětský domov v Radkově-Dubové a domovy důchodců v Kyjovicích, 13

Háji ve Slezsku a Slavkově. Lze předpokládat, že požadavky na budování zařízení pro seniory budou narůstat, vzhledem k demografickému vývoji (odchod do důchodu u populačně silných poválečných ročníků). 1.3.6. Správa a vnější vztahy Mikroregiony Hvozdnice, Matice Slezská, Moravice a Opavsko Severozápad jsou funkční, každý z nich má svou aktivní organizaci a kancelář s manažerem, jenž se stará o chod mikroregionu. Všechny mají zpracovány integrované rozvojové strategie venkovského mikroregionu. Vzhledem k potřebě dalšího propojení a zintenzivnění spolupráce obcí a mikroregionů s dalšími obcemi, mikroregiony, místními akčními skupinami, podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi, se mikroregion zapojil do širšího svazku Místní akční skupiny Opavsko a ve společném zájmu je další spolupráce mimo toto území. 1.3.7. Kultura a sport Kulturní a společenské aktivity jsou v obcích MAS Opavsko ve většině případů (především ve větších obcích) na poměrně solidní úrovni. Velké zázemí pro kulturu a většinu volnočasových aktivit nabízejí zejména nedaleká města Opava a Ostrava. Především pro mládež jsou však možnosti volnočasových aktivit v místě bydliště nebo v jiných obcích MAS Opavsko dosti omezené. Mimo zmíněná města lze jako nejvýznamnější kulturní centrum oblasti označit Hradec nad Moravicí, jmenovitě zámek s programem kulturních akcí (výstav, koncertů atd.). Rovněž další venkovské zámky slouží často reprezentačním (je v nich umístěn obecní úřad) či kulturním účelům. Většina obcí má k dispozici kulturní dům, kde jsou pořádány různé akce. Obyvatelé většiny obcí, kromě těch nejmenších, mají možnost využívat knihovnu přímo ve své obci, součástí jejího vybavení je zpravidla také internet. Mezi tradiční a nejčastěji pořádané kulturní akce v obcích patří plesy, pouti (karmaše), hody, kácení máje, pálení čarodějnic a taneční zábavy. V některých obcích se udržují specifické místní tradice, jako např. chování basy, mládenecká, smažení vajec, vodění medvěda, tradiční odpusty aj. Kulturní akce nejčastěji pořádají nebo podporují obecní úřady a především místní zájmové organizace, jako základní organizace Svazu dobrovolných hasičů, Mysliveckého sdružení, Svazu chovatelů, Svazu zahrádkářů a sportovních klubů. V každé obci fungují v průměru tři takové organizace. Území MAS Opavsko je z hlediska etnografického celistvé,ale folklór zde až na výjimky (štítinský soubor Beatka) nemá tak silné zázemí jako např. na Valašsku nebo na jižní Moravě, lze konstatovat, že tato oblast má dobrý potenciál a zajímavé kulturní aktivity, jež mohou nejen udržovat a prezentovat místní zvyky a tradice pro budoucí generace, ale taky podpořit turistickou atraktivitu tohoto území. Sport a tělovýchova jsou v různé míře zastoupeny v každé obci. Takřka všechny obce disponují fotbalovými hřišti, která obvykle slouží potřebám sportovních klubů a jejichž úroveň odpovídá venkovskému charakteru prostředí. V obcích, kde je zřízena základní škola, je zpravidla k dispozici tělocvična. Kromě těchto dvou typů však není nabídka sportovních zařízení a zařízení v obcích příliš rozmanitá. V několika případech byly dále zřízeny tenisové kurty, volejbalová a beachvolejbalová hřiště a minigolf.v regionu je málo příležitostí k vodním sportům, městské koupaliště provozuje jen Hradec nad Moravicí. Stávající sportovní areály a tělocvičny jsou v řadě případů zastaralé, sportovní vybavení je sice funkční, leč pouze základní. Zatím malá je nabídka sportovišť pro návštěvníky regionu, většina zařízení má takový režim, že je pro mimoobecní uživatele nedostupná. 14

1.3.8. Cestovní ruch Území MAS Opavsko spadá do turistického regionu Severní Morava a Slezsko, jež podle mapy atraktivnosti turistických regionů přináleží mezi atraktivní turistické regiony. V rámci zpracování územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje byly vymezeny na území Opavska rekreačně krajinné celky Hradecko (Březová, Hlubočec, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřipov, Vršovice) a Kyjovicko (Budišovice, Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Kyjovice, Pustá Polom). Samotná turistická oblast Opavské Slezsko (včetně města Opavy) patří v rámci turistického regionu Severní Moravy a Slezska k nejméně navštěvovaným oblastem (méně jen Karvinsko); v roce 2000 navštívilo tuto oblast na 75 tis. návštěvníků. Pobyt návštěvníků Opavska je nejkratší v rámci kraje s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem, přičemž nejčastějším způsobem ubytování je ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých. Rezervovanější je postoj k úmyslu návštěvu oblasti opakovat návštěvu. Hlavním důvodem návštěvy Opavska jsou návštěvníky uváděny relaxační aktivity, poznávací turistika historické a kulturní zajímavosti, sportovní události, cykloturistika, o pěší turistiku je poměrně malý zájem. Území MAS Opavsko sice nabízí velké množství turistických zajímavostí, leč drtivá většina z nich je pouze lokálního významu a má omezený potenciál k vytvoření turisticky atraktivní oblasti v nadregionálním měřítku. Z hlediska cestovního ruchu je tak oblast vhodná téměř výhradně pro krátkodobou rekreaci, pěší turistiku a cykloturistiku. Cílů, jež by turistu v tomto kraji udržely po více dní, je velmi málo, a proto je třeba je dále vytvářet. Nabízí se především oslovení turistů, kteří současně s návštěvou měst Opavy a Ostravy navštíví i jejich okolí. Současnými nejčastějšími cíly turistů jsou uvedené přírodní a kulturní památky (viz výše), zvláště pak údolí řeky Moravice a zámeky v Hradci n. Moravicí a Raduni s přilehlými parky. Nejrozšíženějšími kulturními památkami jsou objekty sakrální architektury kostely, kaple, drobná sakrální architektura (kapličky, Boží muka, kříže a sochy svatých) a také další zámky a zámecké parky, jež se nacházejí v řadě obcí. Turistickou zajímavost představují taktéž technické památky větrné a vodní mlýny a památky vojenské pozůstatky opevnění Československa s významnými centry (tvrzemi) v Háji ve Slezsku a Opavě-Milostovicích. V Hrabyni byl postaven Památník Ostravské operace s expozicemi. Mezi turistické zajímavosti s nadregionálním významem lze dále zařadit Památník Slezského odboje na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku. Úplnější seznam kulturních památek je uveden v následujícím přehledu. Tabulka 6: Přehled památek v obcích MAS Opavsko Obec Bratříkovice Brumovice Březová Budišovice Dobroslavice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Holasovice Památka, pamětihodnost kostel Navštívení Panny Marie, kaplička, Boží muka zřícenina hradu Vartnov, kostel Úblo, dřevěná kaple Pocheň, kapličky, památník obětem 1. svět války kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana Nepomuckého smírčí kříž sloup s plastikou Panny Marie, dva smírčí kříže, kamenný most, zámecký park barokní zámek, kostel sv. Salvatora, kaple Božského Salvatora, budova lihovaru s cennými výtvarnými prvky, socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříž památník národního umělce Vladislava Vančury, památník revolučních tradic na Ostré Hůrce, opevnění kostel Nejsvětější Trojice, větrný mlýn zámek Loděnice rovinné neopevněné sídliště eneolitické sídliště a slovanské hradiště, archeologické stopy, rodinný 15

Obec Památka, pamětihodnost Hrabyně dům P. Křížkovského, sýpka, kaple na Hůrce kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, památník Hrabyně s historickými expozicemi 2. světové války, památník Dr. Karla Engliše, bývalá zámecká míčovna u čp. 1 Hradec nad Moravicí kostel sv. Petra a Pavla, zámek, výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy, městské opevnění, kaplička, papírna Weisshutova Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka Lhotka u Litultovic Litultovice Melč Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Otice Pustá Polom Radkov Raduň Skřipov Slavkov Smolkov Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velká Polom kaple, sokolovna, škola, pomník padlých kostel Narození Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého zámek, kaple Krista Krále, Boží muka zámek, zámecký park, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého kaple Povýšení sv. Kříže kaple Nejsvětější Trojice se zvonicí, větrný mlýn zámek, kostel sv. Bartoloměje, větrný mlýn zámek, kostel sv. Antonína Paduánského, kaple sv. Anny, Maria Talhof kaple sv. Floriana; Boží muka, smírčí kříž empírový zámek Mladecký Dvůr, kaple sv. Josefa, venkovská usedlost kostel sv. Jana Křtitele, kaple sv. Anny zámek, zámecký park, pomník P. Křížkovského, vodní mlýn hrad hrádek Přerovec (Zámčisko), archeologické stopy kaple sv. Tadeáše, kaple Zvěstování P. Marie, kaplička sv. Trojice kaple sv. Antonína zřícenina hradu Vikštejn, zámek, kostel zámek, hrad, zřícenina, kostel Nejsvětější Trojice, venkovská usedlost, špýchar nedokončená stavba železnice z 19. století, kostel sv. Jana Křtitele, socha sv. Jana Nepomuckého, venkovská usedlost zámek, kostel sv. Anny, kaple, socha Sv. Jana Nepomuckého, sloup s obrazem Panny Marie pomník národního umělce Vladislava Vančury zámek, kostel Narození Pnnny Marie, špýchar, archeologické nálezy zámek, kostel sv. Vavřince, venkovský dům kaple sv. Maří Magdalény, tvrz, zřícenina a archeologické stopy, pomník a hrob Ivana Kubince, památník gen. Heliodora Píky větrný mlýn hřbitovní kaple sv. Antonína Paduánského kostel sv. Václava, fara, sýpka v areálu statku, zřícenina vodní 16

Obec Památka, pamětihodnost Velké Heraltice Vršovice tvrze zámek, kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, kaple Bolestné Panny Marie, socha sv. Jana Nepomuckého, pomník Rudé armády, špýchar kaplička Panny Marie Bolestné Zdroj:Strategické plány MR Matice Slezská, Hvozdnice, Moravice a Opavsko Severozápad plus vlastní průzkum Celková úroveň kulturních památek je v řadě případů ve špatném technickém stavu. Vzhledem k dlouhé době jejich provozování je nutná jejich rekonstrukce. Na základě provedeného průzkumu je třeba dalšího rozvoje v oblasti aktivit a služeb cestovního ruchu, například jejich multifunkční využití památek a jiných turisticky atraktivních objektů. Jednou z nejvhodnějších možností rozvoje udržitelného cestovního ruchu je vzhledem k podmínkám oblasti rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky. Výhodou, obzvláště pro pěší turistiku, je vysoká lesnatost velké části území. Velký rozvoj zaznamenala v posleních letech cykloturistika. Přestože se hustota a kvalita cyklistických tras v poslední době mírně zlepšuje, stále ještě nejsou jejich síť a kvalita na požadované úrovni. V rámci kraje je na Opavsku hustota turistických tras nejnižší, hustota cyklistických tras je naopak 4. nejvyšší. Hlavní cyklistické trasy sledují toky řek Opavy, Moravice, Raduňky a Hvozdnice. Význam některých cyklostezek není pouze rekreační a sportovní, řada obyvatel je využívá i při cestě do zaměstnání. Je nadále potřebné zvyšování jejich počtu a kvality a to jak dálkových cyklostezek, tak okruhových po kulturních památkách (např. zámecká cyklotrasa atp.), zvýšení nabídky služeb a zlepšení vybavení (servis, stojany na kola atd.). Chybějí také další stezky pro pěší, naučné stezky, odpočívadla s lavičkami a tábořišti, stezky pro bruslaře. Na tomto území je také několik vodních ploch vhodných ke koupání a k provozování vodních sportů. Pro potřeby vodáků je Povodím Odry s.p. několikrát do roka vypouštěna přehradní nádrž Kružberk na řece Moravici, v těchto termínech se zde sjíždějí stovky návštěvníků. Jedná se o významnou, byť pouze víkendovou záležitost. Až po ústí do Odry je sjízdná také řeka Opava. Podmínky pro lyžování nejsou příliš příznivé. Přesto se v regionu nachází se zde několik sjezdovek s vleky, např, areál v Horní Lhotě (včetně vybavení k lyžování na trávě), Hradci nad Moravicí, Jakartovicích, Háji ve Slezsku, Mokrých Lazcích nebo v Pusté Polomi, které lze využít např. pro výuku menších dětí, snowboardu apod. V závislosti na množství sněhu je možné provozovat běžecké lyžování, buď ve volné krajině nebo na trasách určených pro letní pěší turistiku, výhradně běžecké trasy nejsou vyznačené, v regionu však existuje vybavení na strojní úpravu tras (Pustá Polom). Vzhledem k převážně zemědělskému charakteru, skýtá oblast značný turistický potenciál ve formách venkovské turistice, především v agroturistice. Avšak z důvodu nezájmu o projekty nebo nedostatku financí nedošlo k většímu rozvoji těchto aktivit. Další příležitostí je rozvoj gastroturistiky a minilázní. Stravovací a ubytovací zařízení jsou převážně u silnic I. třídy, jejich kapacita je velmi nízká, především vzhledem k plánovaným cyklotrasám je nedostačující. Ve spolupráci s obcí je možné využití brownfields k ubytování turistů, vzniku restauračních zařízení, například typu penzionu. Obecně lze říci, že potenciál cestovního ruchu v regionu Opavska je v kategorii krátkodobých a střednědobých pobytů velký, a to především vzhledem k blízkosti ostravsko-karvinské aglomerace a katowické aglomerace i sousedství města Opavy. Zároveň platí, že tento potenciál zatím není zdaleka nevyužit. 17

1.4. Hospodářství I když se v případě území MAS Opavsko jedná se o venkovský region, není jeho hospodářská povaha dominantně zemědělská. Velký vliv na charakter hospodářství, strukturu a míru zaměstnanosti mají okolní velká města Opava a Ostrava. Většina ekonomicky aktivních obyvatel, zpravidla 2/3, v nemálo případech až 80 %, vyjíždí za prací mimo obec, někdy jen do sousední obce, převážně však do větších sídel, přičemž nejčastějším cílem dojíždění je Opava. Aktivní saldo mají pouze obce Otice, Hrabyně a Mladecko. Nejvíce zaměstnaných vyjíždí hlavně z menších vesnic (např. z Lhotky u Litultovic až 90 %). Drtivou většinu obcí sledovaného území lze proto označit jako obce obytné za prací z obce vyjíždí více lidí, než do ní přijíždí. Zároveň však vykazuje ekonomika území MAS v rámci bývalého okresu Opava i v rámci Moravskoslezského kraje poměrně dobré výsledky. V některých katastrech obcí jsou vyhrazeny podnikatelské a průmyslové zóny (např. v Brumovicích, Oticích, Dolních Životicích, Litultovicích, Háji ve Slezsku a dalších). Mezi jednotlivými obcemi jsou ovšem rozdíly, jež jsou dány především vzdáleností od měst Opavy a Ostravy, vzdáleností od komunikace I. třídy (ve směru na Olomouc, Ostravu či Bruntál a Krnov) a další charakteristikou a velikostí jednotlivých obcí (nedostatečná infrastruktura, špatná dostupnost sídel do spádových obcí, marginalizace těchto sídel). Řada firem v oblasti MAS je přímo vázána na zdroj své suroviny (zpracování dřeva, kamene, jatka) nebo využívá výhodné polohy mimo město (autodoprava, zemědělské služby). Nejvyšší míru ekonomické aktivity a zaměstnanosti vykazují obce Uhlířov, Hlavnice, Březová, Otice, Mikolajice, Slavkov, Radkov a Branka u Opavy, naopak nejnižší mají obce Hrabyně a Dolní Životice (statistiku zkreslují domy s pečovatelskou službou). Tabulka 7: Hospodářská činnost podle převažující činnosti Oblast Celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Z toho Obchod, prodej a opravy motor. vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Hvozdnice 1480 218 237 188 56 437 184 24 25 111 Matice Slezská 2804 247 441 286 110 896 479 34 78 233 Moravice 2450 337 430 305 85 684 342 30 50 187 Opavsko Severoz. 1032 110 157 148 39 326 115 20 26 91 MAS Opavsko 7766 912 1265 927 290 2343 1120 108 179 622 Zdroj: ČSÚ, 2008 Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Odvětvovému zaměření, tak jak je tomu v současnosti ve většině případů, vévodí obchod, prodej a opravy motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství. Poměrně podstatný podíl firem je rovněž zaměřen na stavebnické a průmyslové aktivity. Vzhledem k charakteru oblasti s vysoce rozvinutým zemědělstvím je nadprůměrný podíl subjektů, jež se věnují zemědělství, lesnictví nebo rybolovu. Rozdíly mezi jednotlivými mikroregiony jsou dány zmíněnými geomorfologickými podmínkami, vzdáleností od významných center a komunikací a dalšími faktory (tradice výroby atd.) Prioritou je rovněž vznik nových podnikatelských aktivit. Určitý potenciál pro růst podnikání je i ve službách, a to zejména ve službách sociálních (péče o starší a nemocné občany). Některé obce se již touto cestou vydávají (viz výše). 18

Tabulka 8: Hodnocení míry nezaměstnanosti v MAS Opavsko (květen 2008) Oblast Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Dosažitelní uchazeči celkem Míra nezaměstnanosti (%) Volná pracovní místa Hvozdnice 3806 249 6,54 50 Matice Slezská 7316 399 5,45 53 Moravice 6264 284 4,53 235 Opavsko Severozápad 3715 230 6,19 31 MAS Opavsko 21101 1162 5,51 369 Zdroj:ÚP Opava, 2008 Míra nezaměstnanosti v členských obcích MAS měla od roku 2001 (9,7 %) až do roku 2003 (10,8 %) vzrůstající trend, po roční stagnaci v posledních čtyřech letech klesá. Podobně jako v míře ekonomické aktivity existují rozdíly i v míře nezaměstnanosti jednotlivých obcí, která se pohybuje od velmi nízké míry nezaměstnanosti ve Větřkovicích, Čavisově, Bratříkovicích (pod 3 %), v Hradci nad Moravicí, Jezdkovicích, Slavkově, Morkých Lazcích, Brance, a Neplachovicích (pod 4 %) na straně jedné, k nadprůměrné míře nezaměstnanosti v Jakartovicích (13,2 %), Mladecku (13 %), Mikolajicích (10,4 %), Nových Sedlicích (9,9 %), Dolní Lhotě (9,2) Radkově (8,7 %), Hlubočci (8,3 %) a Brumovicích (7,6 %) na straně druhé. Míra nezaměstnanosti se ve většině obcí sledovaného území pohybuje mezi 4 7 %. Problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která je vyšší zvláště u rizikových skupin obyvatelstva osob postižených sociální exkluzí, osob nad 50 let, zdravotně postižených a matek po mateřské dovolené. Uvedený počet volných pracovních míst vyjadřuje další potenciál rozvoje podnikání v obcích MAS. Nejvyšší počet volných pracovních míst je v městě Hradec nad Moravicí (203 volných pracovních míst), v Oticích (30), Velkých Heralticích (17), Háji ve Slezsku a Velké Polomi (14). Tento ukazatel opět potvrzuje předpoklad, že nejvyšší rozvoj vyjádřený poptávkou po pracovních místech je vyšší ve větších obcích, v obcích s rozvinutou infrastrukturou a dalšími příležitostmi (podnikatelská zóna) a v obcích položených blíže větším centrům. Naopak v obcích, jež nesplňují jednu nebo více z těchto podmínek, neexistují žádná nebo jen velmi malý počet volných pracovních míst (Bratříkovice, Radkov, Melč, Jezdkovice, Mikolajice, Mladecko, Uhlířov, Čavisov, Hlubočec, Těškovice a další). V řadě případů jde o obce s vyšší mírou nezaměstnanosti. Poměr uchazečů na jedno pracovní místo je poměrně nízký za celé území činí 3,15, přičemž nejnižší je v mikroregionu Moravice 1,21 (především díky Hradci nad Moravicí), dále v mikroregionu Hvozdnice 4,98 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Naopak mikroregiony Matice Slezská a Opavsko Severozápad vykazují vyšší počet uchazečů na jedno pracovní místo 7,53, resp. 7,42. Tento ukazatel ve srovnání s jinými oblastmi v kraji se nejeví jako vysoký. Přesto není situace především v malých obcích z tohoto ohledu uspokojivá kvůli tomu, že zde obvykle nejsou vytvářena žádná nová pracovní místa. 1.4.1. Průmysl Místní průmyslové podniky prošly náročnou transformací, některé se dostaly do vlastnictví majitelů mimo region, některé změnily od roku 1989 několikrát majitele i náplň činnosti. Do vybraných průmyslových a stavebních podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. Řada firem přes slibný růst zanikla. Vznikla řada malých a středních firem, hlavně v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny území. Z průmyslových odvětví je na území poměrně velký počet subjektů registrován v dřevozpracujícím a nábytkářském průmyslu (ZK Design a.s., HON - Nábytek s.r.o., ELKONA MS - Koupelny, Klassa Plus s.r.o., kuchyně, H+H s.r.o., Dřevovýroba Tilia - 19

Uvírová Šárka, Rigoleto s.r.o., Pila - Baran Karel, Pila Čavisov, Pila Deštné - Trlica Karel, Pila Hrabství s.r.o. atd). Řada firem působí v oblasti strojírenství, kovodělném průmyslu (BRANO a.s., OSPOL TECH s.r.o., Strojírna Vehovský s.r.o., Opal Agri, Dřizgevič Kamil kovoobrábění, DSF Rychtář s.r.o., Knop - kovovýroba s.r.o., Kovo-Háj s.r.o., Kovovýroba Kamenec a další) a ve stavebnictví (Investiční stavitelství s.r.o., JUKAS spol. s r.o., Klimunda Petr, Lesostavby Frýdek-Místek a.s., Profesional Farda Toman, Rebyd MV s.r.o., S.O.S. Dlouhý Schindler, Stamex s.r.o., Stavas - Suchánek Jaroslav. Ing., Stavební činnost - Hájek Václav, Stavební firma - Jaromír Nosek, Stavební firma - Lesák Vít, Ing., Staving, UNIST, Vrchovecký spol. s r.o., Wilmax s.r.o.). V dlouhé tradici opavského stavitelství pokračuje řada řemeslných, často rodinných, firem (stavitelé, stolaři, zámečníci, klempíří, pokrývači). V sektoru průmyslu mají některé provozy nadregionální (Vltavín-Portál, s.r.o., Brumovice, ELIO Slezsko, a.s. Holasovice, Hekra Neplachovice) nebo mezinárodní význam (BRANO a.s.). Podmínkou rozvoje ekonomických aktivit je především vybudování kvalitní infrastruktury, s napojením silniční sítě na síť českých a polských dálnic (česká dálnice D47 a polská A4). 1.4.2. Zemědělství Charakter zemědělství odpovídá uvedeným přírodním podmínkám v jednotlivých částech území MAS. I proto je pro tuto oblast charakteristický vysoký, více než tříčtvrtinový podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy (31 001 ha), přičemž v mikroregionu Opavsko Severozápad představuje tento podíl dokonce více než devadesát procent. Přestože se plocha trvalých travních porostů v posledních letech postupně zvyšuje (dochází k tomu hlavně díky zemědělské dotační politice), dosahuje zatravnění v celém území pouze 13,3 % plochy zemědělské půdy. Vyšší podíl zatravnění je zejména v mikroregionu Moravice, tedy v mikroregionu s vyšší nadmořskou výškou a sklonitějšími plochami, jež nezřídka patří do tzv. méně příznivých oblastí (LFA). Na druhé straně v mikroregionu Opavsko Severozápad s mírnějším reliéfem a lepšími podmínkami pro intenzivní zemědělství se vyskytují louky a pastviny pouze na 6,1 % zemědělské půdy. Také ve dvou zbývajících mikroregionech je zornění zemědělské půdy dosti vysoké. Ostatní kultury ve sledovaném území nezabírají žádnou (vinice, chmelnice), eventuálně zabírají velmi zanedbatelnou výměru (4 ha ovocných sadů) zemědělské půdy, jež se v konečném hodnocení neprojeví. Tabulka 9: Podíl zemědělských kultur v jednotlivých mikroregionech Oblast Zemědělská půda (ha) orná půda trvalé travní porosty Z toho (%) vinice a chmelnice ovocné sady zahrady Hvozdnice 8017 80,0 17,1 0 0 2,9 Matice Slezská 5488 75,4 17,0 0 0 7,6 Moravice 8112 78,6 17,8 0 0 3,6 Opavsko Severozápad 9384 91,8 6,1 0 0 2,1 MAS Opavsko 31001 82,3 13,3 0 0 3,4 Zdroj: ČSÚ, 2008 Níže položené oblasti se řadí do řepařské výrobní oblasti s velmi dobrými podmínkami pro zemědělské hospodaření, výše položené oblasti náleží k výrobní oblasti obilnářské. Nejpříznivější podmínky pro intenzivní zemědělskou výrobu tak mají především zemědělci v západní a severní části území (v mikroregionu Opavsko Severozápad a Matice Slezská), kde jsou téměř všechny půdy zařazeny do 1. třídy nejvíce ceněné z hlediska ochrany půdního fondu. Nejhorší podmínky pro zemědělství naopak mají zemědělci na přechodném území mezi níže a výše položenými oblastmi (jih a východ území), zejména kvůli značné svažitosti pozemků a nejvyššímu zastoupení lesních porostů. 20