ODDÍLY C-F. Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území

Transkript

1 ODDÍLY C-F Vyhodnocení vlivů Aktualizace č. 1 ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území

2 OBSAH C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH... 3 D. PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH...24 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU A-ZÚR MSK K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE...25 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ...36

3 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Metodika vyhodnocení vlivů A-ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území Zpracování vyhodnocení vlivů návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje 1 vychází z Metodiky vyhodnocení vlivů Politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Tuto metodiku zpracovaly společnosti PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o. pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR: Udržitelný rozvoj v územním plánování, číslo projektu TB010MMR028. MMR vydalo k této metodice Osvědčení o uznání Certifikované metodiky výzkumu, vývoje a inovací č. 001/2013. Způsob zpracování vyhodnocení vlivů ÚPD na URÚ, které je popsáno ve výše zmíněné metodice, vychází z předpokladu, že územně analytické podklady územní jednotky, pro které je VVURÚ zpracováváno (v našem případě Moravskoslezského kraje), vytvářejí referenční úroveň pro VVURÚ. Metodika je postavena na přímém vztahu rozboru udržitelného rozvoje území a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Tento vztah je zajištěn tím, že ÚAP a VVURÚ jsou zpracovány ve struktuře stejné sady témat a podtémat, vůči kterým jsou následně vyhodnoceny vlivy ÚPD (v našem případě ZÚR) na URÚ. V tomto případě tato podmínka není splněna (ÚAP MSK 2013 vznikaly v době finalizace výše zmíněné metodiky). Při zpracování části C. VVURÚ bylo použito níže uvedených principů používaných v rámci Metodiky vyhodnocení PÚR a ÚPD na URÚ: Vyhodnocení vlivů je zpracováváno vůči klíčovým jevům a problémům identifikovaným analýzou jednotlivých témat (příp. pilířů) v rámci ÚAP. Hodnocení návrhu A-ZÚR je provedeno ve vztahu ke všem takto vybraným klíčovým skutečnostem. Účelem vyhodnocení je identifikovat, zda a jakým způsobem uplatnění A-ZÚR může ovlivnit změnu současného stavu daného jevu (problému, podtématu) vyjádřeného v ÚAP, tzn., zda uplatněním návrhu A-ZÚR může dojít k pozitivnímu či negativnímu ovlivnění dané skutečnosti. Vyhodnocení dopadů uplatnění návrhu A-ZÚR na danou skutečnost je provedeno tímto způsobem: Ovlivnění každé klíčové skutečnosti je popsáno verbálně se zaměřením na to, které části návrhu A-ZÚR danou skutečnost ovlivňují, je uveden popis vlivu na funkčnost nebo územní rozsah dané klíčové skutečnosti, jaké jsou územní důsledky, jaký je charakter vlivu, návrhu A-ZÚR na danou skutečnost (přímý/vyvolaný): přímý = vzniká uplatněním návrhu A-ZÚR na klíčovou skutečnost, vymezením konkrétních ploch nebo koridorů; 1 Dále také A-ZÚR MSK. 3

4 vyvolaný = vzniká v důsledku: o přímého ovlivnění jiného jevu nebo funkce, resp. řešením jiného problému; o verbálního výroku vztahujícího se k dané skutečnosti (požadavek na využití území, příp. podmínka pro rozhodování o možných variantách změn v území). Na podkladě verbálního vyhodnocení je míra ovlivnění vybraných zjištěných skutečností vyjádřena semikvantitativním způsobem v tabelárním přehledu s využitím Likertovy škály, pětibodové stupnice <-2, +2> 2. Aplikace použití stupnice závisí na charakteru a rozsahu návrhu A-ZÚR pro řešení dané skutečnosti: Návrh formuluje pouze verbálně formou zásad (požadavek na využití území, příp. podmínka pro rozhodování o možných variantách změn v území) bez vymezení konkrétní plochy nebo koridoru. Charakter vlivu je vyvolaný a míra ovlivnění dle stupnice je v tomto případě hodnocena v relaci +1 / -1 (tj. mírně pozitivní nebo negativní). Návrh ve vazbě na priority nebo požadavky a podmínky vymezuje plochy, koridory republikového nebo nadmístního významu. Charakter vlivu je přímý a míra ovlivnění dle stupnice je v tomto případě hodnocena v relaci +2 / -2 (tj. významně pozitivní nebo negativní). Odchylky od výše uvedeného principu hodnocení míry ovlivnění jsou dány zejména poměrem rozsahu a významu jednotlivých návrhů, resp. jejich tématických skupin vůči řešenému území ZÚR (celkovému území nebo jeho částem) např. vymezení konkrétních ploch nebo koridorů v minimálním rozsahu a v důsledku toho se značně omezenou mírou vlivu v kontextu celého řešeného území lze hodnotit +1/-1. Případné odchylky jiného charakteru jsou komentovány přímo u dané skutečnosti. Způsob výběru skutečností zjištěných v ÚAP Část C vyhodnocení vlivů návrhu Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje území na udržitelný rozvoj území vychází z druhé aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje z roku (výroky SWOT analýz udržitelného rozvoje území za jednotlivé pilíře a souhrnné analýzy, indikátory za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje, vazby mezi jednotlivými pilíři a problémy k řešení). Podstatné skutečnosti (výroky) byly vybírány ze SWOT analýz jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, které byly postaveny na shrnutí tematických SWOT analýz, a dále ze souhrnné SWOT analýzy. Z těch byly v rámci zpracování ÚAP MSK 2013 vybrány nejvýznamnější objekty/výroky (tedy jednotlivé silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby) z hlediska vazeb na rozvoj území a jejich řešitelnosti nástroji územního plánování 4. 2 Stupnice <-2;+2>: +2 = významně pozitivní vliv; +1 = mírně pozitivní vliv; 0 = neutrální vliv; -1 = mírně negativní vliv; -2 = významně negativní vliv. 3 Dále také ÚAP MSK V ÚAP mohou být identifikovány také problémy nebo jiná podstatná zjištění, jejichž stav nelze prostřednictvím nástrojů územního plánování výrazněji ovlivnit. 4

5 Dále byl hodnocen vliv navrženého řešení návrhu A-ZÚR MSK na stav indikátorů hodnotících vyváženost územních podmínek v jednotlivých pilířích v území Moravskoslezského kraje. Při definici sady indikátorů pro hodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů v rámci ÚAP MSK 2013 bylo nutné vybrat kombinaci indikátorů relativně stabilních, vyjadřujících stav území, a indikátorů proměnlivých, vyjadřujících trendy v území. Za každý pilíř byla nadefinovaná sada osmi indikátorů. Vyhodnocení vlivů navrženého řešení bylo posouzeno také vůči vazbám mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje, u kterých bylo identifikováno, že na ně bude mít návrh A-ZÚR MSK vliv. Byly vybrány výroky ze SWOT analýz jednotlivých pilířů a ze souhrnné analýzy, indikátory za jednotlivé pilíře a vazby mezi jednotlivými pilíři z toho důvodu, že navržené řešení návrhu A-ZÚR MSK může mít významný vliv na eliminaci nebo oslabení slabých stránek, příp. hrozeb, na prohloubení silných stránek a využití příležitostí a také na skutečnosti, které se následně projeví v hodnotách jednotlivých indikátorů nebo ve vazbách mezi pilíři udržitelného rozvoje. Vlivy návrhu A-ZÚR MSK byly také vyhodnocovány vůči problémům k řešení nadefinovaným v rámci 2. aktualizace ÚAP MSK 2013 vůči obecným problémům k řešení v ZÚR a vůči problémům zjištěným v rámci ÚAP ORP a z činnosti pořizovatelům územních plánů. Vyhodnocení vlivů na stav všech skutečností, indikátorů, vazeb mezi pilíři a problémy k řešení je uvedeno v souhrnných tabulkách za jednotlivé pilíře (zvlášť za oblast hospodářského rozvoje kraje a za soudržnost obyvatel území). V tabulce je uvedena míra ovlivnění dané skutečnosti navrženým řešením návrhu A-ZÚR a také charakter vlivu společně s komentářem, dle výše popsané metodiky. C.I. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Pro hodnocení vlivů návrhu A-ZÚR MSK na územní podmínky pro hospodářský rozvoj území byly v rámci SWOT analýzy hospodářského pilíře, jež byla součástí 2. aktualizace ÚAP MSK 2013, identifikovány tyto zásadní skutečnosti: ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE KRAJE S: Geografická poloha na pomezí tří států s vazbou na rozvojové oblasti v přilehlých částech Polska a Slovenska (platí pro centrální a východní část MS kraje). CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK jsou v rámci kapitoly D.I. navrhovány úpravy koridorů staveb D35: I/11 Těrlicko Třanovice a D36 I/11 Třanovice Hnojník. Realizací stavby dojde mj. ke zlepšení dopravní dostupnosti Venkovské průmyslové zóny Třanovice a obecně ke zlepšení dostupnosti rozvojových ploch na české straně při hranicích s Polskem a Slovenskem. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý 5

6 ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE KRAJE S: Územní stabilizace většiny významných a pokročilá realizace vybraných strategických rozvojových zón. W: Nepříznivá komunikační dostupnost rekreačních prostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku ve směru od jádrového území kraje a ztížená přístupnost rekreačních sportovních středisek Beskyd (zvláště v zimním období). W: Výrazné rozdíly v hospodářských podmínkách mezi jádrovou jihovýchodní částí a okrajovou severozápadní částí. W: Nedostatečná ochrana měst a obcí před povodněmi. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK jsou dále vymezeny nové plochy pro ekonomické aktivity v Karviné (Nad Barborou označení plochy RPZ1, RPZ3) a v oblasti sousedící s Letištěm Leoše Janáčka (Nová Horka RPZ2). V případě PZ Nad Barborou je dle studie proveditelnosti očekáváno využití ve sféře lehkého průmyslu, logistiky a dopravy. Návrh využití PZ Nová Horka je průmyslová zóna pro skladování a lehký průmysl. Nově vymezené plochy přispějí ke zlepšení situace v zaměstnanosti v oblasti. Pro zlepšení komunikační dostupnosti rekreačních prostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku ve směru od jádrového území kraje (tedy ve směru od území Ostravské aglomerace) byly v rámci kapitoly D.I. předmětem aktualizace navrženy stavby D55 I/56 Opava Ludgeřovice a D54 I/56 Opava, severní obchvat. Realizací těchto staveb dojde ke zlepšení dopravní dostupnosti Opavy jako dopravního uzlu při cestě do rekreačních prostorů Nízkého a Hrubého Jeseníku. V rekreačních prostorech Nízkého a Hrubého Jeseníku nebo na jejich okrajích jsou ke zlepšení dopravní dostupnosti předmětem A-ZÚR MSK tyto stavby: D22 I/11 Horní Životice Horní Benešov, přeložka; D529 I/11 Bruntál severní obchvat. Z hlediska dostupnosti sportovních středisek Beskyd bude klíčová realizace D81 I/58 Vlčovice Frenštát p. Radhoštěm, přeložka. A-ZÚR MSK nenavrhují žádné rozvojové plochy v západní a okrajové severozápadní části MSK. Ke zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti v oblasti mimo Ostravskou aglomeraci směrem na západ kraje přispěje realizace dopravních staveb D54 a D55, díky kterým se zlepší dopravní dostupnost Ostravy. Předmětem A-ZÚR MSK je v kapitole D.III.2 Protipovodňová ochrana zpřesnění vymezení suché nádrže Stěbořice na vodním toku Velká a zpřesnění vymezení územních rezerv vodních nádrží Dlouhá Loučka na Huntavě, Spálov na Odře, Horní Lomná na Lomné a Spálené na Opavici. Jedná se o lokality, jež jsou geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci vod. Z hlediska vlivu na sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje jsou tato opatření jednoznačným přínosem pro ochranu lidí, přírodních, kulturních i ekonomických hodnot území. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +2 přímý +2 přímý +1 vyvolaný +1 přímý 6

7 ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE KRAJE O: Rezervní plochy ve formě vysokého počtu nevyužívaných areálů (brownfields). O: Nárůst významu a využití mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov jako součást veřejného logistického centra kombinované dopravy v mezinárodních vazbách. O: Zajištění protipovodňové ochrany v povodní Opavy výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy a ostatních souvisejících protipovodňových opatření (správní obvody ORP Krnov, Bruntál, Kravaře a Opava). T: Nedostatek vhodných ploch pro umístění ekonomických aktivit v důsledku nadměrné regulace územního rozvoje nebo snížení dynamiky postupné revitalizace stávajících lokalit brownfieldů. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Průmyslová minulost jádrové části Ostravské aglomerace a dalších oblastí Moravskoslezského kraje způsobila, že v kraji existuje řada rezervních ploch nevyužívaných areálů (brownfields). Jedna ze dvou nově navržených ploch v rámci A-ZÚR MSK (PZ Nad Barborou na k.ú. Karviné) je vymezena v oblasti bývalého Dolu Barbora. Ve stejné lokalitě je vymezené i Krajské integrované centrum nakládání s odpady (KIC Karviná). V rámci A-ZÚR MSK je vymezena nová plocha pro ekonomické aktivity v lokalitě Nová Horka v Mošnově poblíž mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov. Vymezení průmyslové zóny Nová Horka a s ní spojené vytvoření pracovních míst ovlivní zaměstnanost na území SO ORP Bílovec, Nový Jičín a Kopřivnice. Záměr průmyslové zóny Nová Horka se nachází v blízkosti stávající průmyslové zóny Ostrava-Mošnov, kde je stále k dispozici téměř 40 % vymezené plochy, a tedy dá se zde očekávat vznik dalších pracovních míst. Území je z důvodu geografické blízkosti a dobré dopravní dostupnosti z hlediska zaměstnanosti silně ovlivňováno městem Ostrava. Součástí ZÚR MSK je opatření VZ1 (Plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy). V rámci A-ZÚR MSK není navrhovaná žádná úprava tohoto opatření. Nově vymezená plocha pro ekonomické aktivity Nad Barborou a plocha KIC Karviná je v rámci A-ZÚR MSK vymezena na území brownfieldu po bývalém Dolu Barbora na k.ú. města Karviná. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý +2 přímý přímý Pro hodnocení vlivů návrhu A-ZÚR MSK na indikátory hodnotící stav vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj území byly v rámci kapitoly Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, jež byla součástí 2. aktualizace ÚAP Moravskoslezského kraje, identifikovány jako stěžejní tyto indikátory (u každého vybraného indikátoru je navíc uvedena jeho charakteristika z ÚAP MSK 2013 a odůvodnění výběru daného indikátoru pro zpracování vyhodnocení vlivů): Dostupnost rychlostních komunikací Ukazatel je základní charakteristikou dopravní dostupnosti území. Ta je optimální u obcí s dobrou dostupností rychlostních komunikací (dálnice, rychlostní silnice). Význam této dostupnosti roste s integrací do ekonomiky EU 7

8 a s globalizací. Ekonomické aktivity vyžadující přepravu zboží se logicky koncentrují do dobře dostupných území. V případě MS kraje se jedná o území jeho centrální a východní části. V periferních územích kraje, tedy zejména v jeho západní a jihozápadní části je dopravní dostupnost mnohem horší. Určitou šancí do budoucna je dokončení rychlostní komunikace mezi Ostravou a Opavou, která zkrátí dojížďku ze západní části území. Počet podnikatelských subjektů / počet obyvatel v rámci ORP Vzhledem k tomu, že počet podnikatelských subjektů je dle dat ČSÚ údaj dostupný pouze za správní území obcí s rozšířenou působností, je poměr počtu podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel vypočten za celé území ORP a přiřazen ke každé obci v tomto území jako shodná hodnota. Tato generalizace má své opodstatnění ve skutečnosti, že spádové území ORP působí jako svého druhu ekonomický celek a nelze požadovat po každé obci, aby byla zdrojem hospodářských příležitostí, když některé obce mají vysoce převládající obytnou funkci. Vzdálenostní dostupnost krajského města Indikátor souvisí s problematikou postavení obce z hlediska vybavení úřady, počtu podnikatelských subjektů a počtu obyvatel v obci. Krajské město představuje nejvyšší koncentraci služeb, úřadů, odbytu výrobků a dalších komerčních aktivit na území kraje. Vyhodnocení dostupnosti je zpracováno podle vzdálenosti měřené po silničních komunikacích. VYBRANÉ INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE KRAJE V RÁMCI ÚAP MSK 2013 Dostupnost rychlostních komunikací Počet podnikatelských subjektů / počet obyvatel v rámci ORP Vzdálenostní dostupnost krajského města CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ INDIKÁTORŮ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Realizací staveb D54 a D55 dojde ke zlepšení dopravní dostupnosti Opavska a obcí podél I/56 mezi Opavou a Ostravou směrem k dálnici D1. Byly vytvořeny podmínky pro zlepšení situace v Moravskoslezském kraji pohledem indikátoru počtu podnikatelských subjektů vztažených k počtu obyvatel. Byly vymezeny nové plochy pro ekonomické aktivity Nad Barborou na k.ú. města Karviná a v lokalitě Nová Horka v Mošnově. Realizací dopravních staveb navržených v rámci kapitoly D.I. A-ZÚR MSK dojde ke zlepšení časové dostupnosti města Ostrava z oblasti Opavska (stavby D54 a D55; stavba DZ12 vymezený koridor optimalizace a elektrizace celostátní tratě č. 310 v úseku Opava-východ Krnov; DZ13 zkapacitnění celostátní tratě č. 321 v úseku Ostrava- Svinov Opava-východ), Havířovska a Českotěšínska (DZ14 optimalizace celostátní tratě č. 321 v úseku Ostrava-Svinov Havířov Český Těšín) a Orlovska (DR4 lehká kolejová dráha Ostrava, hlavní nádraží Orlová, Na Olmovci (vlakotramvaj)). MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý +1 přímý +1 přímý 8

9 C.II. ÚZEMNÍ PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ Pro hodnocení vlivů návrhu A-ZÚR MSK na územní podmínky pro soudržnost obyvatel v území byly v rámci SWOT analýzy sociálního pilíře, jež byla součástí 2. aktualizace ÚAP MSK 2013, identifikovány tyto zásadní skutečnosti: ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI SOUDRŽNOSTI OBYVATEL KRAJE S: Dobrá úroveň napojení na technickou infrastrukturu (vysoký stupeň plynofikace obcí, vysoký podíl soustav CZT, vysoké procento obyvatel připojených na vodovod). W: Vysoká míra nezaměstnanosti. W: Nedostatečná ochrana sídel před povodněmi. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Předmětem Aktualizace č. 1 ZÚR MSK nejsou žádná opatření, která by měla přímo vliv na zvýšení úrovně napojení obcí na technickou infrastrukturu (plynofikace, soustavy CZT, vodovod). Pro zlepšení zaměstnanosti byly vymezeny dvě nové plochy pro ekonomické aktivity (Nad Barborou v Karviné a v lokalitě Nová Horka u letiště Ostrava-Mošnov). V případě PZ Nad Barborou bude mít realizace vliv na zaměstnanost (v roce 2011 byla v Karviné nezaměstnanost 20,8 %, v SO ORP Karviná 19,1 %). V případě PZ Nová Horka bude posílena zaměstnanost v obcích s dobrou dopravní dostupností mezi PZ a Ostravou. Předmětem A-ZÚR MSK je v kapitole D.III.2 Protipovodňová ochrana zpřesnění vymezení suché nádrže Stěbořice na vodním toku Velká a zpřesnění vymezení územních rezerv vodních nádrží Dlouhá Loučka na Huntavě, Spálov na Odře, Horní Lomná na Lomné a Spálené na Opavici. Jedná se o lokality, jež jsou geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci vod. Součástí ZÚR MSK je opatření VZ1 (Plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy). V rámci A-ZÚR MSK je nadefinován soubor malých vodních nádrží a další opatření na vodních tocích. Z hlediska vlivu na sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje jsou tato opatření jednoznačným přínosem pro ochranu lidí, přírodních, kulturních i civilizačních hodnot území. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU přímý +1 přímý 9

10 ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI SOUDRŽNOSTI OBYVATEL KRAJE W: Zhoršená vzdálenostní nebo časová dostupnost spádových center (ORP) z obcí v okrajových částech správních obvodů (zejm. ORP Krnov, Bruntál, Opava). W: Zhoršená dostupnost krajského města z obcí v západní části kraje (správní obvody OPR Krnov, Bruntál, Rýmařov). O: Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy území, s ohledem na zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a stabilitu osídlení. O: Zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení a podpora dalších opatření k posílení stability osídlení, zejména ve spádových sídelních centrech. O: Podpora podnikatelských aktivit v hospodářsky slabých regionech. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK nejsou vymezena žádná opatření, která by přímo vedla ke zlepšení časové dostupnosti spádových center (ORP) z obcí v okrajových částech správních obvodů (zejm. ORP Krnov, Bruntál a Opava). Realizací dopravních staveb navržených v rámci kapitoly D.I. A-ZÚR MSK dojde ke zlepšení časové dostupnosti města Ostrava z oblasti SO ORP Krnov. Jedná se o stavby D64 I/57 Krnov, severní obchvat; D66 I/57 Brumovice Úvalno, lokální úprava; D67 I/57 Skrochovice, západní obchvat. Zlepšení dopravní dostupnosti Opavska (stavby D54 a D55 a železniční stavby DZ12 a DZ13) přispěje také ke zlepšení dopravní dostupnosti Krnovska. A-ZÚR MSK obsahuje záměry výstavby obchvatů sídel či silničních přeložek, jejichž smyslem je odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu obcí, příp. zkrácení jejího průjezdu obytnou zástavbou. Realizací těchto záměrů dojde k výraznému snížení emisní zátěže uvnitř sídel a rovněž k většímu rozptylu škodlivin mimo obytné území. V oblasti energetické infrastruktury byly vymezeny nové koridory a byly upraveny stávající koridory mezinárodního a republikového významu v oblastech - elektroenergetiky, plynoenergetiky, produktovodů a teplárenství. V rámci A-ZÚR MSK byla nadefinována také protipovodňová opatření. Z hlediska vlivu na sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje jsou tato opatření jednoznačným přínosem pro ochranu lidí, přírodních, kulturních i ekonomických hodnot území. V rámci A-ZÚR MSK byla vymezena plocha pro ekonomické aktivity v k.ú. Karviná- Doly (lokalita Nad Barborou ). Oblast Karvinska je oblastí s průměrnými až zhoršenými územními podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel v území (ÚAP MSK 2013). MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU přímý +2 přímý / vyvolaný +1 přímý 10

11 ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ VE SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 V OBLASTI SOUDRŽNOSTI OBYVATEL KRAJE T: Zvyšování nezaměstnanosti v důsledku pokračování a prohlubování globální ekonomické recese. T: Dlouhodobé důsledky suburbanizace vylidňování měst a jejich rostoucí zátěž individuální automobilovou dopravou. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK jsou vymezeny nové plochy pro ekonomické aktivity v lokalitách Nová Horka v Mošnově poblíž mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov a Nad Barborou na k.ú. města Karviná. Vymezení průmyslové zóny Nová Horka a s ní spojené vytvoření pracovních míst ovlivní zaměstnanost na území SO ORP Bílovec, Nový Jičín a Kopřivnice. Záměr průmyslové zóny Nová Horka se nachází v blízkosti stávající průmyslové zóny Ostrava-Mošnov, kde je stále k dispozici téměř 40 % vymezené plochy, a tedy dá se zde očekávat vznik dalších pracovních míst. Území je z důvodu geografické blízkosti a dobré dopravní dostupnosti z hlediska zaměstnanosti silně ovlivňováno městem Ostrava. Vymezení PZ Nad Barborou dojde k vytvoření podmínek pro vytvoření nových pracovních míst v oblasti Karvinska, kde je nezaměstnanost nad hodnotami celého kraje v Karviné je nezaměstnanost 20,8 %, v ostatních obcích SO ORP 19,1 % (r. 2011). V rámci A-ZÚR MSK došlo k aktualizaci některých priorit územního plánování Moravskoslezského kraje: v rámci územního rozvoje sídel je nutné preferovat využívání zastavěného území před vymezováním nových ploch ve volné krajině, nové plochy nevymezovat v lokalitách, kde by jejich zastavění vedlo ke srůstání sídel a zvyšování neprůchodnosti území. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +2 přímý +2 vyvolaný Pro hodnocení vlivů návrhu A-ZÚR MSK na indikátory hodnotící stav vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území byly v rámci kapitoly Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, jež byla součástí 2. aktualizace ÚAP Moravskoslezského kraje, identifikovány jako stěžejní tyto indikátory (u každého vybraného indikátoru je navíc uvedena jeho charakteristika z ÚAP MSK 2013 a odůvodnění výběru daného indikátorů pro zpracování vyhodnocení vlivů): Změna počtu obyvatel bydlících v obci v období Ukazatel je vzhledem k hodnocenému pilíři vhodnější než změna trvale bydlících obyvatel, vypovídá lépe o skutečném využití území. Ve většině obcí a měst kraje počet obyvatel ubývá a rozsáhlejší nárůst počtu obyvatel je zejména v obcích v dobré dopravní dostupnosti velkých měst (Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Bruntál). Počet obyvatel roste také ve městech Hlučín a Frýdlant nad Ostravicí. Jedná se tedy zejména o obce v širším suburbanizovaném zázemí Ostravy včetně Podbeskydí, ale také o některé obce v okolí Slezské Harty. Mezi úbytkovými obcemi s více než 20 % poklesem bydlících jsou obce na Karvinsku a 11

12 Jesenicku, nad 10 % úbytku má mnoho obcí, z větších měst např. Orlová, Rýmařov, Nový Jičín, Karviná a Havířov. Míra nezaměstnanosti dosažitelní Jedná se o podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob (%). V obecné rovině jde o inverzní ukazatel ekonomické výkonnosti území a ukazatel míry přizpůsobivosti obyvatelstva novým sociálně ekonomickým podmínkám s těsným vztahem k úrovni vzdělanosti obyvatelstva. V tomto ukazateli se kromě toho kombinují dlouhodobě působící faktory jakým je postavení obcí ve vztahu k centrům dojížďky s aktuální situací nabídky na trhu pracovních míst v těchto centrech. Nejnižší nezaměstnanost je v severozápadní části prstence satelitních sídel kolem Ostravy, dále v okolí Opavy, Nového Jičína a Frýdku-Místku. Souvislejší oblast nízké nezaměstnanosti je v ose OS13 od Třince a okolí přes Jablunkov až k Mostům u Jablunkova. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje velká část obcí a měst západní a jihozápadní části kraje - Osoblažsko, Bruntálsko, jih Rýmařovska, Vítkovsko a přilehlé obce ORP Opava. V ostatních částech MSK vykazují nadprůměrné hodnoty např. Karviná, Petřvald, z menších sídel pak obce v severní části správního obvodu ORP Kravaře a okrajové beskydské obce. Počet volných pracovních míst v přirozeném regionu na 1000 obyvatel Konstrukce ukazatele vychází z vymezení přirozených regionů, tj. přirozených spádových oblastí z hlediska dojížďky za prací a do škol a z hlediska vybavenosti (Lubor Hruška-Tvrdý a kol. - Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, 2011). Volná pracovní místa v obcích těchto přirozených regionů byla sečtena a podělena počtem obyvatel regionu krát Tento způsob stanovení ukazatele byl zvolen z toho důvodu, že nemá smysl počítat s pracovními místy pouze v konkrétní obci, ale s pracovními místy běžně dosažitelnými ve spádovém území. Výsledkem je očekávané zjištění, že nejlepší poměr počtu volných pracovních míst a počtu obyvatel je na Ostravsku, následuje Opavsko, Frýdecko-Místecko, Novojičínsko a Třinecko (srovnatelné hodnoty). Nejhorší situace je na Krnovsku a druhá nejhorší na Bruntálsku. VYBRANÉ INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V OBLASTI SOUDRŽNOSTI OBYVATEL KRAJE V RÁMCI ÚAP MSK 2013 Změna počtu obyvatel bydlících v obci v období CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ INDIKÁTORŮ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK nejsou navrhovaná žádná opatření, která by měla přímo vliv na změnu počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Při aktualizaci priorit územního plánování Moravskoslezského kraje došlo ke zformulování podmínek, za nichž lze vymezovat nové plochy. Tyto priority mohou zmírnit suburbanizační procesy, jež s sebou nesou zvyšování počtu obyvatel v obcích zejm. v zázemí větších obcí a měst. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 vyvolaný 12

13 VYBRANÉ INDIKÁTORY PRO HODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V OBLASTI SOUDRŽNOSTI OBYVATEL KRAJE V RÁMCI ÚAP MSK 2013 CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ INDIKÁTORŮ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU Míra nezaměstnanosti dosažitelní Počet volných pracovních míst v přirozeném regionu na 1000 obyvatel A-ZÚR MSK vymezuje nové plochy pro ekonomické aktivity v lokalitách Nová Horka v Mošnově poblíž mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov a Nad Barborou na k.ú. města Karviná. Bližší charakteristika ovlivnění, míry ovlivnění a charakter vlivu je uvedena výše u SWOT analýzy územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území. +2 přímý C.III. VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI A SOUHRNNÉ HODNOCENÍ Na základě jednotlivých SWOT analýz za pilíře udržitelného rozvoje území byly identifikovány vazby mezi pilíři, z nichž některé jsou ovlivněné navrženým řešení návrhu A-ZÚR: VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DLE ÚAP MSK 2013 Pro regiony s oslabeným sociálním, resp. ekonomickým pilířem je významnou příležitostí posílení funkčních (především dopravních) vazeb na oblasti s větší dynamikou rozvoje (rozvojové oblasti, rozvojové osy). CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Posílení dopravních vazeb na oblasti s větší dynamikou (tzn. rozvojové oblasti, rozvojové osy v MSK, dále na jádrovou část kraje - Ostravskou aglomeraci) je v rámci A-ZÚR MSK navrhováno v oblasti: Novojičínska na hranici MSK s Olomouckým krajem (D4), Havířovska a Třiinec (Těrlicko - Třanovice Hnojník; D35 a D36), záměry na Opavsku (obchvat Děhylova, varianty trasy Opava-Komárov Opava) a na Ostravsku (jižní tangenta Ostravy). Jedná se o oblasti s průměrnými až velmi dobrými (ÚAP MSK 2013) územními podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel v území a hospodářský rozvoj území. V rámci A-ZÚR MSK jsou navrženy také optimalizační opatření železniční trati Opava-východ Krnov a spolu se zkapacitněním tratě Ostrava-Svinov Opava-východ se jedná o posílení dopravní dostupnosti do jádrové části kraje z oblasti, ve které je vysoký podíl obcí se zhoršenými až velmi špatnými územními podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel v území a hospodářský rozvoj v území (západní část kraje). MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý/vyvolaný 13

14 VAZBY MEZI JEDNOTLIVÝMI PILÍŘI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DLE ÚAP MSK 2013 Velká část příležitostí z hlediska ekonomického (zlepšování dopravní dostupnosti, rozvoj terciární ekonomiky, těžba energetických surovin) jsou také příležitostmi sociálními (zlepšování ekonomické výkonnosti regionu a tím i kvality života jeho obyvatel zvýšení nabídky pracovních příležitostí, možné zkrácení dojížďkové vzdálenosti do zaměstnání, nárůst koupěschopné poptávky atd.). CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) A-ZÚR MSK vymezuje nová plochy pro ekonomické aktivity Nad Barborou v k.ú. Karviná-Doly. Lokalita bude mít nadmístní dopad na situaci v oblasti zaměstnanosti (v roce 2011 byla v Karviné nezaměstnanost 20,8 %, v SO ORP Karviná 19,1 %). Jedná se o oblast s průměrnými až zhoršenými územními podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel v území (ÚAP MSK 2013). MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +2 přímý Vlivy návrhu A-ZÚR MSK byly dále hodnoceny vůči výrokům ze souhrnné SWOT analýzy udržitelného rozvoje území (kapitola 2.2 ÚAP MSK 2013), která byla vytvořená pomocí metody klastrové analýzy, která je založená na vytvoření a popisu objektů o podobných charakteristikách. S ohledem na koncept udržitelného rozvoje byly nadefinovány výroky ve čtyřech oblastech, z nichž z hlediska sociálního a hospodářského pilíře jsou nejdůležitější lidé (zdraví, kvalita života, sociální soudržnost), a ekonomika (ekonomická prosperita kraje, technologické inovace, rozvoj výroby a služeb). Pro hodnocení vlivů návrhu A-ZÚR MSK na územní podmínky pro hospodářský rozvoj území a pro soudržnost obyvatel v území byly v rámci souhrnné SWOT analýzy, jež byla součástí 2. aktualizace ÚAP MSK 2013, identifikovány tyto zásadní skutečnosti: Silné stránky Zajištěná občanská vybavenost a dopravní dostupnost Kraj je napojen na transevropské multimodální koridory, převážná část území má dobrou dopravní dostupnost k občanské vybavenosti, v Ostravské aglomeraci je také dobrá dopravní dostupnost do zaměstnání. V kraji je nízký podíl neobydlených bytů, v některých částech (Frýdlantsko, Bruntálsko, Jablunkovsko) dochází k postupnému oživování bytové výstavby, v dříve méně zalidněných částech kraje (Beskydy) dochází k přírůstku obyvatelstva. Slabé stránky Nevyvážený územní rozvoj Vysoká míra urbanizace a industrializace centrální části kraje je příčinou zhoršeného stavu složek životního prostředí (ovzduší, voda, krajina). Naproti tomu slabá sídelní struktura a zhoršená dopravní dostupnost je příčinou stagnace okrajových partií v jeho západní a severní části. Tyto regiony nemohou počítat s rozvojovými impulsy ze sousedních území buď z důvodů absence prostorových vazeb (horský masiv Jeseníků, existence VÚ Libavá) nebo z důvodu jejich slabé hospodářské základny (Polsko). 14

15 Příležitosti Posílení dopravního spojení kraje Dobudováním nadregionálního dálničního, leteckého a železničního spojení (dobudování návazných úseků na dálnici D1/D47 na území Polska, vyšší využití mezinárodního letiště v Mošnově, tak v rámci kraje zejména zlepšení komunikační dostupnosti dopravně odlehlejších oblastí) spolu s odstraněním environmentálních "hot spots" (zejména sanace a rekultivace území postižených těžbou) a snížením emisního zatížení vzroste atraktivita a význam kraje (příchod pracovní síly z přilehlých regionů, atraktivita pro investory). V takovém případě lze očekávat i příchod kvalifikovaných pracovní sil z Polska a Slovenska. Nová ekonomika Odklon od ekonomiky založené na "uhlí a oceli" k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou (hi-tech výroba, znalostní ekonomika), službám (rekreace a lázeňství) a zásobovací logistice je pro kraj cesta k ekonomické diverzifikaci. Hrozby Neúměrně rostoucí antropogenní zátěž Negativní environmentální dopady dynamického růstu ekonomiky (emise, zábory půdy) a dopravy (hluk, emise, fragmentace krajiny) spolu s riziky spojenými s globální změnou klimatu (extrémní sucha, záplavy, sněhové kalamity) mohou spolu s extenzivní těžbou uhlí vést ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Tlak na výstavbu v přírodně cenných oblastech či v jejich těsné blízkosti může mít vliv na snížení biodiverzity a kvality životního prostředí obecně. ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ V SOUHRNNÉ SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 S: Zajištěná občanská vybavenost a dopravní dostupnost. W: Nevyvážený územní rozvoj. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) A-ZÚR MSK obsahuje záměry výstavby obchvatů sídel či silničních přeložek, jejichž smyslem je odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu obcí, příp. zkrácení jejího průjezdu obytnou zástavbou. V oblasti energetické infrastruktury byly vymezeny nové koridory a byly upraveny stávající koridory mezinárodního a republikového významu v oblastech - elektroenergetiky, plynoergetiky, produktovodů a teplárenství. V rámci A-ZÚR MSK byla nadefinována také protipovodňová opatření. Z hlediska vlivu na sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje jsou tato opatření jednoznačným přínosem pro posílení zajištěné občanské vybavenosti a dopravní dostupnosti. Odlišnosti v kvalitně přírodních, hospodářských, sociálních a civilizačních podmínek jsou do jisté míry přirozené a ZÚR s nimi spíše pracují a využívají je, než aby je odstraňovaly; pokud však byly v rozborech zjištěny významné disproporce, které již ohrožují udržitelný rozvoj území, navrhují ZÚR opatření pro jejich vyrovnání MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý 0-15

16 ZÁKLADNÍ SKUTEČNOSTI IDENTIFIKOVANÉ V SOUHRNNÉ SWOT ANALÝZE ÚAP MSK 2013 O: Posílení dopravního spojení kraje. O: Nová ekonomika. T: Neúměrně rostoucí antropogenní zátěž. CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) V rámci A-ZÚR MSK nebyly vymezeny žádné nové dopravní koridory, které by zlepšovaly dopravní spojení kraje na ostatní kraje ČR nebo na příhraniční oblasti Polska a Slovenska. Novými příležitostmi z ekonomického pohledu, které jsou vymezeny v rámci A-ZÚR MSK, jsou nově vymezené rozvojové plochy pro vznik průmyslových zón a zón ekonomických aktivit v lokalitě Nad Barborou (k.ú. Karviná-Doly) a na k.ú. Nová Horka ve Studénce (v prostoru mezi Letištěm Leoše Janáčka Ostrava-Mošnov a CHKO Poodří. Příležitostmi nové ekonomiky v Moravskoslezském kraji jsou i další stále volné rozvojové plochy ve stávajících vymezených průmyslových zónách (Havířov-Dukla Industrial Park, Hladké Životice, Krnov- Červený Dvůr II. etapa, Mošnov), které nebyly součástí A-ZÚR MSK. Z důvodu potřeby snížení rostoucí antropogenní zátěže byly upraveny priority územního plánování kraje: priorita č. 6 zaměřená na efektivní využívání zastavěného území a vymezování nových rozvojových ploch tak, aby jejich zastavění nevedlo ke srůstání sídel a zvýšení neprůchodnosti území, priorita č. 13 týkající se umisťování nových stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU vyvolaný (pozn. - samotné vymezení nových ploch nezaručuje odklon od ekonomiky založené na "uhlí a oceli") +1 vyvolaný C.IV. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÉ V RÁMCI 2. AKTUALIZACE ÚAP MSK V rámci 2. aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2013 byly identifikovány obecné problémy k řešení. Níže jsou vybrané stěžejní problémy, které jsou k řešení v rámci ZÚR: Extenzivní rozvoj sídel (suburbanizace) Aktualizace ÚAP MSK 2013 potvrdila pokračující trend tzv. suburbanizace - tzn. stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader větších měst do obcí tvořících jejich zázemí včetně vzniku nových obytných zón nebo areálů komerční občanské vybavenosti často bez vazby na stávající sídelní strukturu a s novými nároky na realizaci dopravní a technické infrastruktury. Základní symptomy tohoto trendu (vysoký přírůstek počtu obyvatel stěhováním; dynamický rozvoj bytové výstavby, zejm. rodinných domů; nárůst podílu zastavěných ploch) se vyskytují ve východní části kraje a koncentrují se především do obcí po obvodu velkých měst (Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov, Třinec) a dále do obcí s atraktivním přírod- 16

17 ním prostředím na úpatí Moravskoslezských i Těšínských Beskyd. V západní části kraje je tento trend patrný zejména v obcích v okolí Bruntálu a částečně Opavy. Kromě již zmíněných nároků na dodatečný rozvoj dopravní a technické infrastruktury je negativním důsledkem tohoto trendu extenzivní rozrůstání sídel do volné krajiny. V případě východní části MSK se zvýšeným výskytem svahových deformací k tomu dále přistupuje riziko vymezování nových zastavitelných území na plochách se sníženou únosností základového prostředí. Kanalizace a ČOV Implementací směrnice Rady ES č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod došlo k výraznému urychlení přípravy záměrů v lokalitách, kde byla identifikovaná možná potřeba řešení v rámci ÚPD obcí. Z tohoto hlediska aktualizované ÚAP evidují jako problémovou pouze aglomeraci Dětmarovice. Menší obce zpravidla oddílnou kanalizaci s čističkou nemají. Problémem obcí s rozptýlenou slezskou zástavbou je vysoká ekonomická náročnost budování kanalizace (dlouhé kanalizační řady v území s nedostatečnou hustotou). Koordinace protipovodňových opatření Význam MSK z hlediska vzniku povodňových situací je umocněn skutečností, že z hydrologického hlediska celé náleží k horním částem povodí významných vodních toků (zejm. Odra a Morava). V důsledku extrémních povodňových situací v druhé polovině devadesátých let došlo k vypracování strategických dokumentů řešících problematiku protipovodňové ochrany na celostátní a následně i regionální úrovni v rámci tzv. Plánů oblasti povodí. V případě poldrů územní rozsah těchto retenčních prostorů určených k rozlivům povodně zpravidla nepřesahuje správní obvod jedné obce. Podobně jako v případě vodních nádrží však jejich využití zásadním způsobem ovlivňuje rozsáhlá území níže na povodí daného toku, čímž tato opatření beze zbytku naplňují charakter ploch nadmístního významu ve smyslu 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona. Z tohoto důvodu je nutné další upřesňování vymezení ploch pro umístění vodních nádrží, jakož i další opatření protipovodňové ochrany koordinovat v rámci ÚPD obcí, jejichž správní obvod zasahuje do části povodí ovlivněné konkrétním záměrem. OBECNÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Extenzivní rozvoj sídel (suburbanizace) Kanalizace a ČOV CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Z důvodu potřeby omezení extenzivního rozvoje sídel (suburbanizace) byla upravena priorita územního plánování kraje č. 6 zaměřená na efektivní využívání zastavěného území a vymezování nových rozvojových ploch tak, aby jejich zastavění nevedlo ke srůstání sídel a zvýšení neprůchodnosti území. ÚAP MSK 2013 definovalo jako problémovou oblast z hlediska kanalizace a ČOV oblast aglomerace Dětmarovice. A-ZÚR MSK v této věci nenavrhují žádné opatření. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 vyvolaný 0-17

18 OBECNÉ PROBLÉMY K ŘEŠENÍ Koordinace protipovodňových opatření CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) Předmětem A-ZÚR MSK je v kapitole D.III.2 Protipovodňová ochrana zpřesnění vymezení suché nádrže Stěbořice na vodním toku Velká a zpřesnění vymezení územních rezerv vodních nádrží Dlouhá Loučka na Huntavě, Spálov na Odře, Horní Lomná na Lomné a Spálené na Opavici. Jedná se o lokality, jež jsou geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci vod. Součástí ZÚR MSK je opatření VZ1 (Plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy). V rámci A-ZÚR MSK je nadefinován soubor malých vodních nádrží a další opatření na vodních tocích. Z hlediska vlivu na sociální a ekonomický pilíř udržitelného rozvoje jsou tato opatření jednoznačným přínosem pro ochranu lidí, přírodních, kulturních i civilizačních hodnot území. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý V rámci 2. aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2013 byly dále uvedeny problémy k řešení v ÚPD zjištěné z územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností a z činnosti pořizovatelů územních plánů. Níže jsou vybrané stěžejní problémy, které jsou k řešení v rámci ZÚR: Doprava Průchod frekventované komunikace (silnice I. a II. třídy) zastavěným územím obce Průchod frekventované komunikace znamená nejen ohrožení zdraví obyvatelstva imisemi a hlukem z dopravy a zvýšené riziko dopravních nehod, ale také nemožnost využití náměstí/návsi jako veřejného prostranství nebo nemožnost humanizace komunikace - šířkové omezení nedovoluje vybudování chodníků, cyklostezek a zelených pásů. Proto je třeba podporovat budování obchvatů obcí, případně opatření ke zpomalování dopravy v sídlech. Nedostatečná síť bezpečných cyklostezek Nedostatečná síť vzájemně propojených cyklostezek oddělených od motorové dopravy je problémem nejen pro rozvoj rekreace a cestovní ruchu, ale zejména pro udržitelnou dopravu ve městech a obcích (cesty do škol a do zaměstnání). Chybějící dopravní propojení sídel (vozidlová doprava) V některých částech území zcela chybí vyhovující silniční spojení mezi sídly (mezi obcemi i místními částmi obcí). Spojení sídel může být řešeno obnovou a úpravou někdejších cest. Dořešení problematiky vlakotramvají jako druhu příměstské dopravy Na správním území některých ORP je navržena vlakotramvaj pro dopravní spojení s Ostravou. Zámě- 18

19 ry nemají návaznost v ÚAP ORP Ostrava, případně jsou formulovány pouze v textu bez územního vymezení (Havířov). Technická infrastruktura Nedostatečné odkanalizování obcí Více než polovina obcí nemá oddílnou kanalizaci zakončenou v ČOV. V rozptýlené zástavbě (zejména východní část kraje) je budování kanalizace ekonomicky natolik náročné, že velká část území obcí zůstává bez kanalizace, s vypouštěním splaškových vod do septiků a často netěsných žump. Problém se týká i rekreační zástavby, zejména v okolí vodních nádrží (znečištění povrchových vod). Hospodářský rozvoj Nedostatek pracovních příležitostí, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká míra podnikatelské aktivity Nedostatek pracovních příležitostí a vysoká míra nezaměstnanosti se týká téměř celého území kraje. V některých oblastech je kromě nedostatku pracovních příležitostí v místě problém s časovou dostupností středisek osídlení (za prací se nevyplatí dojíždět); zde je vysoká i míra nezaměstnanosti dlouhodobé. S nezaměstnaností a s ní spojenou nízkou kupní silou obyvatelstva souvisí i nízká míra podnikatelské aktivity ( není odbyt služeb a zboží). Závažným problémem je, že příslušníci některých skupin obyvatelstva nepracují již po generace, mladá generace nemá vhodný vzor v rodině. Životní prostředí, příroda, krajina, zemědělský a lesní půdní fond 5 Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou, propojováním sídel, rozptýlenou zástavbou, specifickými formami rekreace Frekventované silniční komunikace jsou nejvýraznější formou fragmentace území. Obdobně působí srůstání obcí, ke kterému dochází zvláště v území dobré dostupnosti do center osídlení zejména v okolí měst Ostravské aglomerace (Ostrava, Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Třinec, Jablunkov) a v pásu Podbeskydí. Trend je nejsilnější u obcí s rozptýlenou zástavbou, která pokrývá prakticky celé správní území a postupně se zahušťuje, čímž vzniká tzv. sídelní kaše. Neprůchodnost krajiny působí také na některé formy rekreace, jako jsou zahrádkové osady tvořící prstenec kolem města (Kopřivnice), chatové osady a oplocené areály rekreačních zařízení. Tlak na výstavbu v přírodě a krajinářsky cenných územích Rezidenční suburbanizace se v Moravskoslezském kraji týká především okolí měst, ale směřuje také do atraktivních lokalit v podhůří Beskyd a Jeseníků a způsobuje mimo jiné pokračující úbytek volné krajiny jako základní hodnoty území. V rozvojové ose OS10 je tlak na výstavbu průmyslových ploch v dosahu dálnice v blízkosti CHKO Poodří. Pokračování znečišťování povrchových vod splašky, zátěž obcí v poloze níže na toku Přestože se v oblasti odkanalizování obcí v posledních letech mnohé zlepšilo, stále více než polovina obcí v kraji nemá oddílnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Z důvodu vy- 5 Část Životní prostředí, příroda, krajina, zemědělský a lesní půdní fond jedná se o vyhodnocení vlivů na environmentální pilíř. 19

20 pouštění splašků do terénu nebo vodoteče je většina povrchových vod v kategorii ohrožených. Ekologická zátěž se týká nejen samotných obcí bez oddílné kanalizace, ale také všech obcí níže na toku. Nakládání s odpady Způsob zpracování odpadu skládkováním je dlouhodobě neudržitelný. Důkladným tříděním se sice zmenší množství odpadu pro ukládání na skládkách, ale jeho objem vzhledem k počtu obyvatel bude stále neúnosně velký. Řešením je ekologické spalování nejlépe v centrálním zařízení disponujícím vyspělými technologiemi a energetické využití vzniklého tepla. Brownfields, staré zátěže, kontaminované plochy Na území celého kraje je množství chátrajících nevyužitých areálů převážně průmyslové a zemědělské výroby. Doprovodným jevem jsou kontaminované plochy, jejichž sanace vyžaduje značné finanční prostředky. To je důvodem malé intenzity opětovného využití těchto ploch. Jedná se často o areály v centrálních částech sídel s dopravním napojením nevyhovujícím současným potřebám průmyslové výroby a skladování. Záměry na nejkvalitnějších orných půdách Nedocenění významu orné půdy pro udržitelný rozvoj a nízké výnosy vlastníků z jejího pronájmu vedou k jejímu pokračujícímu záboru ZPF pro záměry nejrůznějšího druhu (bydlení, průmysl, skladování, golfová hřiště, fotovoltaické elektrárny atd.). Tento trend se nástroji veřejné správy nedaří zastavit. PROBLÉMY ZJIŠTĚNÉ Z ÚAP ORP A ČINNOSTI POŘIZOVATELŮ ÚP Průchod frekventované komunikace (silnice I. a II. třídy) zastavěným územím obce Nedostatečná síť bezpečných cyklostezek Chybějící dopravní propojení sídel (vozidlová doprava) Dořešení problematiky vlakotramvají jako druhu příměstské dopravy CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) A-ZÚR MSK obsahuje záměry výstavby obchvatů sídel či silničních přeložek, jejichž smyslem je odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu obcí, příp. zkrácení jejího průjezdu obytnou zástavbou. Realizací těchto záměrů dojde k výraznému snížení emisní zátěže uvnitř sídel a rovněž k většímu rozptylu škodlivin mimo obytné území. A-ZÚR MSK v této věci nenavrhují žádné opatření. A-ZÚR MSK v této věci nenavrhují žádné opatření. V rámci A-ZÚR MSK jsou navrženy koridory lehké kolejové (tramvajové / vlakotramvajové) dráhy: Ostrava (tramvajové smyčkové obratiště Hlučínská) Petřkovice - Ludgeřovice Hlučín (průmyslová zóna) Hlučín (železniční stanice). Ostrava (tramvajové smyčkové obratiště Hlučínská) k.ú. Hrušov vlečka OKD Heřmanice Rychvald k.ú. Poruba u Orlové Orlová (Na Olmovci). MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU +1 přímý přímý 20

21 PROBLÉMY ZJIŠTĚNÉ Z ÚAP ORP A ČINNOSTI POŘIZOVATELŮ ÚP Nedostatečné odkanalizování obcí Nedostatek pracovních příležitostí, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká míra podnikatelské aktivity Fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou, propojováním sídel, rozptýlenou zástavbou, specifickými formami rekreace CHARAKTERISTIKA OVLIVNĚNÍ SKUTEČNOSTÍ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM V NÁVRHU A-ZÚR MSK (POPIS VLIVU) A-ZÚR MSK v této věci nenavrhují žádné opatření. A-ZÚR MSK vymezuje nové plochy pro ekonomické aktivity v lokalitách Nová Horka v Mošnově poblíž mezinárodního letiště Ostrava-Mošnov a Nad Barborou na k.ú. města Karviná (Karviná-Doly). Nově vymezená plocha pro ekonomické aktivity Nad Barborou spolu se plochou Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů je v rámci A-ZÚR MSK vymezena na území brownfieldu po bývalém Dolu Barbora. Byly vytvořeny podmínky pro zlepšení situace v Moravskoslezském kraji pohledem indikátoru počtu podnikatelských subjektů vztažených k počtu obyvatel. Vymezení průmyslové zóny Nová Horka a s ní spojené vytvoření pracovních míst ovlivní zaměstnanost na území SO ORP Bílovec, Nový Jičín a Kopřivnice. Záměr průmyslové zóny Nová Horka se nachází v blízkosti stávající průmyslové zóny Ostrava-Mošnov, kde je stále k dispozici téměř 40 % vymezené plochy, a tedy dá se zde očekávat vznik dalších pracovních míst. Území je z důvodu geografické blízkosti a dobré dopravní dostupnosti z hlediska zaměstnanosti silně ovlivňováno městem Ostrava. Vymezení PZ Nad Barborou dojde k vytvoření podmínek pro vytvoření nových pracovních míst v oblasti Karvinska, kde je nezaměstnanost nad hodnotami celého kraje v Karviné je nezaměstnanost 20,8 %, v ostatních obcích SO ORP 19,1 % (r. 2011). Oblast Karvinska je oblastí s průměrnými až zhoršenými územními podmínkami pro soudržnost společenství obyvatel v území (ÚAP MSK 2013). S ohledem na identifikovaný problém byla v rámci A-ZÚR MSK aktualizována Priorita č.6 územního plánování Moravskoslezského kraje: V rámci územního rozvoje sídel: preferovat efektivní využívání zastavěného území (tj. přednostní využití nezastavěných ploch a ploch určených k asanaci, změnu využití objektů a areálů původní zástavby v rámci zastavěného území) před vymezováním nových ploch ve volné krajině, nové rozvojové plochy nevymezovat v lokalitách, kde by jejich zastavění vedlo ke srůstání sídel a zvyšování neprůchodnosti území, respektovat cílové charakteristiky specifických krajin a uplatňovat opatření pro jejich zachování nebo dosažení dle kapitoly F. MÍRA OVLIVNĚNÍ CHARAKTER VLIVU přímý +2 vyvolaný 21