Státní veterinární správa ČR Metodický návod SVS ČR č. 10/2005 čj. 2346/2005/RED ze dne 30.12.2005 k realizaci Národního ozdravovacího programu od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) v ČR schváleného MZe ČR dne 11.8.2005 čj. 21682/2005-17290 Praha Prosinec 2005
Tento metodický návod se vydává k realizaci povinného Národního ozdravovacího programu od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) v ČR (dále jen NOP od IBR ), schváleného MZe ČR dne 11. 8. 2005, čj. 21682/2005-17290, který je součástí Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na r. 2006 v hospodářstvích, v nichž je chován skot. Ozdravování se týká všech hospodářství, která nejsou prostá nákazy. Zásady tohoto metodického návodu se týkají i hospodářství, která zahájila ozdravování před 1. lednem 2006 a v nichž ozdravování probíhá. Čl. 1 Poučení o nákaze IBR je druhově specifické onemocnění skotu. Onemocnět mohou všechny kategorie skotu. Původce není patogenní pro ostatní druhy zvířat ani pro člověka. Onemocnění způsobuje bovinní herpesvirus typ 1 (BHV-1). BHV-1 je do stáda zavlečen nejčastěji infikovanými zvířaty v akutní fázi onemocnění nebo latentně infikovanými zvířaty. Virus se šíří přímým kontaktem mezi zvířaty, zejména aerosolem respiračních, očních a genitálních sekretů. Nepřímá cesta přenosu viru je také možná a dochází k ní zejména kontaminovanými nástroji, krmivem, vodou nebo semenem při inseminaci. Vstupní bránou infekce jsou sliznice nosní dutiny, spojivky, tonzila a sliznice genitálního aparátu, kde dochází k replikaci viru. Obvykle následuje krátkodobá virémie a koncentrace viru v periferních leukocytech. V místech primární infekce vznikají fokální nekrózy. Charakteristickým rysem biologického cyklu herpesvirů je schopnost vyvolat latentní, celoživotní infekci (nosičství viru), která je periodicky reaktivována. Místem latentního uložení viru jsou trigeminální nervová ganglia při respiratorní infekci a sakrální ganglia při genitální formě. Reaktivaci latentní infekce vyvolávají stresové faktory způsobující zvýšení hladiny kortikosteroidů - březost, transport, vliv nového prostředí po přemístění, souběžně probíhající virové nebo bakteriální infekce, špatné zoohygienické podmínky a chyby ve výživě. V důsledku reaktivace se virus dostává zpět na sliznice, kde dochází k opětovné replikaci a vylučování do okolního prostředí, kde je opět zdrojem infekce pro vnímavá zvířata. Infekce BHV-1 je často komplikována uplatněním se některých bakteriálních, ale i virových původců. Klinické příznaky infekce BHV-1 se vyznačují variabilitou v závažnosti i lokalizaci. Mezi nejčastější projevy klinicky probíhající infekce patří: respirační syndrom, faryngitida, infekční pustulární vulvovaginitida, infekční pustulární balanopostitida, aborty březích krav a jalovic, enteritida, konjunktivitida, u telat příznaky meningoencefalitidy nebo až generalizovaného onemocnění s fatálním koncem. Infekce může probíhat i subklinicky a šířit se stádem bez povšimnutí. IBR lze zahrnout do skupiny tzv. produkčních onemocnění, která mají negativní vliv na ekonomiku chovu skotu v daném podniku. 2
Čl. 2 Základní pojmy Tento metodický návod používá základní pojmy uvedené v čl. 2 NOP od IBR. Pozn.: Deklarace IBR prostého statusu v hospodářstvích úředně ozdravených a úředně prostých IBR, která dokončila ozdravení před 1.lednem 2006 se řídí dopisem čj. 2005/384/VET ze dne 1.4.2005 a dopisem čj. 2005/1296/VET ze dne 19.12.2005 (příloha č.1). Čl. 3 Organizační zabezpečení ozdravování Okresní pracovní skupina Základním stupněm v realizaci NOP od IBR je okres. Průběh ozdravování v okresu koordinuje okresní pracovní skupina (realizační tým). Jejími členy jsou: - pracovník zemědělské agentury MZe ČR, - pracovník místně příslušné krajské veterinární správy nebo Městské veterinární správy v Praze (dále jen KVS ), - zástupce Komory veterinárních lékařů, - zástupce Agrární komory, - 1 2 chovatelé. Vedoucím pracovní skupiny je pracovník zemědělské agentury MZe ČR. Činnost pracovní skupiny spočívá zejména: - v plnění úlohy odborného, metodického a konzultačního orgánu v procesu ozdravování, - ve zpracování harmonogramu zapojování jednotlivých hospodářství do ozdravování, s ohledem na velikost stád a dobu potřebnou na ozdravení. Ve stádech skotu, jimž bude umožněno pozdější zahájení ozdravování, posuzuje rizikovost těchto hospodářství ve vztahu k hospodářstvím, v nichž probíhá ozdravování a k hospodářstvím ozdraveným či prostým, aby bylo minimalizováno riziko případného rozšíření nákazy (viz čl. 14), - v okresech, v nichž je hodně chovatelů chovajících malý počet skotu (do 5 případně 10 ks), stanovuje harmonogram zahájení ozdravování tak, aby proces ozdravování zde byl ukončen do termínu ukončení ozdravení v hospodářstvích s vysokým počtem skotu (hospodářství z pohledu ozdravování stěžejních), - ve stanovení harmonogramu vstupních sérologických vyšetření v jednotlivých hospodářstvích, - v monitorování a kontrole průběhu ozdravování v jednotlivých hospodářstvích v rámci okresu. U chovatelů, u nichž dochází ke zpožďování ozdravování oproti schválenému ozdravovacímu plánu nebo došlo k přerušení ozdravování, okamžitě provádí opatření k nápravě stavu (vyjma opatření, ukládaných dle veterinárního zákona), - ve spolupráci s KVS při vyhodnocování nezbytných dat o průběhu ozdravování, - v organizování odborně osvětových akcí v okresu, - v organizování schůzek s chovateli ozdravovaných hospodářství a se soukromými veterinárními lékaři a hodnocení průběhu ozdravování, - v dalších aktuálně potřebných činnostech, které se v průběhu ozdravování vyskytnou. 3
Čl. 4 Krajská veterinární správa - kontroluje návrhy chovatelem zpracovaných ozdravovacích plánů a tyto schvaluje, - na základě výsledků sérologických vyšetření doporučuje nejvhodnější ozdravovací metody, - schvaluje případné návrhy chovatelů na zefektivnění postupů ozdravování v jednotlivých hospodářstvích, - na základě číselných podkladů a dalších informací o průběhu ozdravování trvale sleduje průběh ozdravování v jednotlivých hospodářstvích, - na základě výsledků veterinárního dozoru uděluje podle veterinárního zákona sankce chovatelům, kteří porušili povinnosti spojené s ozdravováním nebo zapříčinili rozšíření nákazy, - projednává v okresní pracovní skupině případnou administrativní, osvětovou nebo i další pomoc chovatelům (individuálně dle potřeb jednotlivých hospodářství) v průběhu ozdravování, - plní úlohu konzultačního orgánu v průběhu ozdravování v rámci kraje. Čl. 5 Činnost laboratoří a Národní referenční laboratoře (NRL) Laboratoře (uvedené v příloze č. 2): - spolupracují při zpracování harmonogramu vstupních sérologických vyšetření v krajích a okresech ve své nasávací oblasti, - provádějí vstupní sérologická vyšetření vzorků krve v souladu s programem ozdravování, - provádějí laboratorní vyšetření namátkově odebraných vzorků u skupiny negativních zvířat v ozdravovaných hospodářstvích, - provádějí namátkové kontroly imunizační účinnosti vakcinace, - provádějí laboratorní vyšetření ve stádech úředně ozdravených a úředně prostých v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace, - výsledky vyšetření předávají chovateli a KVS, - v průběhu ozdravování jsou konzultačním orgánem KVS, soukromého veterinárního lékaře a okresní pracovní skupiny. NRL: - podílí se na koordinaci ozdravování v rámci ČR, - zabezpečuje v průběhu ozdravování nezbytné úkony v souladu s 4 vyhlášky č. 298/ 2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích, - koordinuje diagnostiku IBR v ČR, - 1x ročně organizuje provádění mezilaboratorních kruhových testů a tyto vyhodnocuje, - je konzultačním orgánem SVS ČR, KVS a okresní pracovní skupiny v průběhu ozdravování. 4
Čl. 6 Zahájení ozdravování a postup zapojování jednotlivých hospodářství Ozdravování se zahajuje od 1. ledna 2006 ve všech krajích. Do NOP od IBR jsou zahrnuta všechna hospodářství, která nemají stáda prostá od IBR včetně stád, v nichž probíhá ozdravování. V hospodářství, v němž probíhá klinická forma nákazy (aktivní ohnisko), může být zahájeno ozdravování až poté, co je nákaza převedena do klidové formy (klidového ohniska). Postup ozdravování v okresu (výběr a pořadí zapojování hospodářství) koordinuje okresní pracovní skupina v součinnosti s KVS. V tomto směru je koordinována činnost chovatelů následovně: ozdravování by mělo být zahájeno u všech chovatelů, kteří projeví aktivní zájem, následně zapojit do ozdravování hospodářství s nejvyšším počtem skotu, dále je nutné zahájit ozdravení v hospodářstvích, která je nutno považovat za riziková pro ozdravovaná či prostá hospodářství (vzdálenost, časté přemísťování, pastevní chov, zvýšená možnost přenosu vektory atd.), zapojit i ostatní hospodářství. U masného skotu, resp. skotu, který pobývá po většinu ročního období mimo stáje, zabezpečit ozdravování tak, aby odběry krve na vyšetření a vakcinace byly situovány v rozhodující míře na období jara a podzimu, tedy do období, kdy se skot nachází ještě ve stájích (vzhledem k šestiměsíčním revakcinačním intervalům). Čl. 7 Zjištění nákazové situace ve stádě před zahájením ozdravování Nákazová situace v hospodářství se zjistí vstupním sérologickým vyšetřením. Jedná se o první krok, nezbytný pro rozhodnutí o metodě ozdravení i pro sestavení ozdravovacího plánu jednotlivého hospodářství. Odběry krve pro sérologické vyšetření v jednotlivém hospodářství by měly být provedeny v období ne delším než 14 dnů. Vstupní sérologická vyšetření je nutné organizovat tak, aby cca do 30 dnů po obdržení výsledku z laboratoře mohla být zahájena (při použití eliminační metody s vakcinací) vakcinace. V době od zahájení odběrů krví do doby, než bude dosaženo žádoucí imunity po vakcinaci (viz návod výrobce markerové vakcíny), se nesmí přemísťovat do jiného hospodářství nebo na svod žádný skot z ozdravovaného hospodářství ani do něho. Při rozhodnutí o použití radikální metody je potřeba písemně dohodnout s chovatelem postup a časové schéma likvidace stáda (porážka, export atd.), aby se toto hospodářství nestalo nákazovým rizikem pro ostatní hospodářství. Rozsah vstupního sérologického vyšetření je uveden v čl. 7 NOP od IBR. Vstupní sérologické vyšetření (konvenčním ELISA testem prokazujícím protilátky proti celému BHV-1) v hospodářstvích s chovem masného skotu, resp. skotem, který je od jara do zimy chován mimo stáj: provede se odběr u 100% skotu staršího 6 měsíců. V laboratoři se v tomto případě vyšetří všechny vzorky. Důvodem je skutečnost, že v případě nižšího procenta zamoření než 50% by se musel provést odběr ostatních krav, což je v případě pasoucích se zvířat náročné. 5
Vstupní sérologické vyšetření (konvenčním ELISA testem prokazujícím protilátky proti celému BHV-1) nemusí být prováděno: u výkrmu skotu, pokud je vykrmován odděleně od zvířat ozdravovaného hospodářství, v samostatném, prostorově a provozně odděleném objektu. U tohoto skotu nemusí být prováděno ozdravování. Přemístění tohoto skotu se může uskutečnit pouze na jatky, případně do obdobné stáje sloužící výhradně k výkrmu skotu. Nákazovou rizikovost těchto objektů (pro prostá, ozdravená nebo ozdravovaná hospodářství) je nutné individuálně posoudit. V případě, že tato hospodářství by mohla být rizikem, je nutné skot vakcinovat a nadále podle návodu výrobce vakcíny udržovat až do doby přemístění na jatky v imunitě proti IBR. u výkrmu skotu společně ustájeného s vyšetřovanými zvířaty. U tohoto skotu se v případě, že stádo bude ozdravováno eliminační metodou s vakcinací, provede přímo základní vakcinace inaktivovanou markerovou vakcínou. Je možné ji provést v 6-9 měsících stáří telat a následně za 6 měsíců provést revakcinaci. V případě, že skot je cca do 22 měsíců stáří přemístěn na porážku, nejsou druhá a další revakcinace nezbytné. Pozn.: V případě, že výsledek vstupního sérologického vyšetření umožní (nebo se chovatel sám rozhodne) uplatnit pro ozdravování eliminační metodu bez vakcinace, je nezbytné vyšetřit i společně ustájený vykrmovaný skot, aby bylo možné i u této kategorie odhalit případná pozitivní (riziková) zvířata a tato ze stáda vyřadit. Postup (dle výsledku vyšetření): Prokáže-li vstupní sérologické vyšetření v hospodářství pozitivní (infikovaná) zvířata, zahajuje se ozdravování. Neprokáže-li vstupní sérologické vyšetření v hospodářství pozitivní (infikovaná) zvířata, je postup následující: V hospodářstvích, v nichž byla vyšetřena všechna zvířata starší 6 měsíců, se stanoví pozorovací doba v délce 6 měsíců. Na konci této doby se provede opakované sérologické vyšetření všech zvířat starších 6 měsíců konvenčním ELISA testem. Je-li výsledek negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. V hospodářstvích, v nichž nebyla vyšetřena všechna zvířata starší 6 měsíců, se do 1 měsíce od vstupního sérologického vyšetření provede sérologické vyšetření všech původně nevyšetřovaných zvířat starších 6 měsíců konvenčním ELISA testem. Je-li výsledek u všech zvířat negativní, nastupuje pozorovací doba v délce 6 měsíců. Na konci této doby se provede znovu vyšetření všech zvířat starších 6 měsíců konvenčním ELISA testem. Je-li výsledek vyšetření negativní, lze hospodářství prohlásit za úředně prosté IBR. U skotu vyšetřeného s výsledkem pozitivním nebo nevyšetřovaného, ale zařazeného jako sérologicky pozitivní, zaznamená chovatel nebo veterinární lékař sérologickou pozitivitu do průvodních listů skotu, a to do části B v oddílu poznámka. Záznam bude proveden červeně s textem IBR +. Čl. 8 Diagnostika V diagnostice IBR se využívá: Klinické vyšetření, tj. posouzení klinických příznaků navozujících podezření na infekci BHV-1. 6
Laboratorní vyšetření: sérologické Imunoenzymatický test ELISA konvenční prokazující protilátky proti celému BHV- 1 - je základní screeningovou metodou, která bude použita pro vstupní sérologické vyšetření ve stádech před zahájením ozdravování. Imunoenzymatický ge ELISA test jedná se o screeningovou metodu, která bude použita ve stádech, v nichž se provádí vakcinace markerovými vakcinami a na závěr ozdravování před prohlášením hospodářství za úředně ozdravené od IBR. Imunoenzymatický (kompetitivní) gb ELISA test konfirmační metoda. Sérum neutralizační test konfirmační metoda. Konfirmační metody se použijí v indikovaných případech, kdy byla zjištěna pozitivní nebo dubiózní reakce ve screeningovém testu. Bude to zejména v případech zjištění ojedinělých pozitivních či dubiózních nálezů ve stádech prostých či ozdravených. Konečný výsledek vyšetření musí být formulován jednoznačně, tj. pozitivní nebo negativní. Dubiózní výsledek může být vydán pouze výjimečně, není-li možné rozhodnout žádnou z dostupných metod. V takovém případě se provádí opakovaný odběr vzorků krve. Seznam schválených komerčních testů pro sérologickou diagnostiku je uveden v příloze č. 2. virologické slouží k izolaci viru a potvrzení jeho identity s bovinním herpesvirem typu 1 (BHV-1). Probíhající inaparentní infekce IBR je prokazatelná sérologicky, na základě vyšetření párových vzorků krevních sér odebraných v intervalu 4 týdnů sérum-neutralizačním testem. Vzestup titru je dokladem probíhající nebo proběhlé infekce. Negativní výsledek obou vyšetření vylučuje inaparentní infekci. Zvířata ve stavu latentní infekce se detekují jednorázovým sérologickým vyšetřením konvenčním ELISA testem. Průkaz protilátek se považuje za doklad předchozí infekce a příslušné zvíře za potencionálního nosiče viru. Opakovaný negativní výsledek v pravidelně kontrolovaných IBR prostých stádech má trvalou, kdežto v klidových ohniscích jen momentální platnost. Klinicky manifestní infekce se diagnostikuje sérologicky a virologicky. Vzestup titru neutralizačních protilátek v opakovaně odebraných vzorcích krve nebo izolace a identifikace viru BHV-1 v buněčných kulturách potvrzují diagnózu IBR. Čl. 9 Odesílání vzorků na vyšetření Diagnostiku (sérologickou i virologickou) na IBR v rámci NOP od IBR provádějí státní veterinární ústavy (SVÚ) a Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně (příloha č. 2). K laboratornímu vyšetření se zasílají: na sérologickou diagnostiku - vzorky krve (eventuálně vzorky mléka v případě deklarace IBR prostých stád v souladu s Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace) odebrané buď jednorázově nebo opakovaně, na virologickou diagnostiku - zmetek s plodovými obaly, tele s příznaky onemocnění nejlépe živé nebo čerstvě uhynulé, nosní, oční, vaginální a prepuciální tampónové výtěry ve zmraženém stavu. 7
Všechny vzorky, určené k vyšetření, musí být doprovázeny řádně a úplně vyplněnou objednávkou (žádankou) laboratorního vyšetření, v níž (případně v přiloženém seznamu) musí být uvedena identifikační čísla zvířat rozděleně podle jednotlivých kategorií vyšetřovaného skotu podle čl. 7 NOP od IBR. Výsledky vyšetření se uvádějí v protokolu o laboratorním vyšetření na jednotlivá identifikační čísla zvířat a jsou zaslány chovateli a místně příslušné KVS. Čl. 10 Metody ozdravování a předpoklady k prohlášení hospodářství za úředně ozdravené nebo úředně prosté IBR Metoda ozdravení se stanoví na základě výsledků vstupního sérologického vyšetření. Možné metody ozdravování jsou uvedeny v čl. 8 NOP od IBR. 1. K eliminační metodě bez vakcinace: V případě rozhodnutí o použití této metody je nutno vyřadit sérologicky pozitivní zvířata do 30 dnů po získání výsledku z laboratoře. Pokud se vyřazení sérologicky pozitivních zvířat neuskuteční do této doby, je nezbytné u sérologicky pozitivního skotu provést základní imunizaci inaktivovanou markerovou vakcínou. Pozitivní skot je nezbytné vyřadit do 6 měsíců od provedení základní imunizace. 2. K eliminační metodě s vakcinací markerovou vakcínou: Pro kontrolu imunizační účinnosti používané vakcíny jsou prováděna namátková sérologická vyšetření vakcinovaných zvířat. (rozsah bude uveden v příloze č. 3) Hospodářstvím, která ozdravují eliminační metodou s vakcinací inaktivovanými markerovými vakcínami, a v kterých již byla ze stáda eliminována všechna sérologicky pozitivní (infikovaná terénním BHV-1) zvířata (zjištěná vstupním sérologickým vyšetřením), lze doporučit bezprostředně po vyřazení posledního infikovaného zvířete, provést sérologické vyšetření (konvenčním ELISA testem) skupiny žijících krav, které v době vstupního vyšetření byly ve věku 1-6 měsíců. V této malé skupině krav by se mohlo vyskytovat neevidované sérologicky pozitivní zvíře, které by znehodnotilo výsledek prvního závěrečného vyšetření. Teprve poté je vhodné ozdravovací program v hospodářství ukončit závěrečnými vyšetřeními. Toto se však netýká chovatelů, kteří po provedení vstupního sérologického vyšetření dále průběžně vyšetřují telata, která dosáhla věku 6 měsíců. Čl. 11 Používané vakcíny Základní informace jsou uvedeny v čl. 9 a 13 NOP od IBR. Seznam v současné době v ČR registrovaných markerových monovalentních vakcín proti IBR je uveden v příloze č. 4. Pro potřeby Národního ozdravovacího programu od IBR v České republice budou od 1. 7. 2010 používány jen registrované inaktivované markerové vakcíny. Pokud se chovatel, který zahájil ozdravování před 1. lednem 2006 a používá k vakcinaci konvenční vakcíny (celý BHV-1), rozhodne od 1. ledna 2006 používat markerové vakcíny, musí si zpracovat a nechat KVS schválit nový ozdravovací plán. 8
Čl. 12 IBR izoláty Jedná se o objekty, do kterých může být v rámci NOP od IBR dočasně soustřeďován infikovaný (sérologicky pozitivní) skot, zejména z důvodů krátkodobého hospodářského využití. Stáje musí být prostorově i provozně oddělené od všech ostatních objektů pro ustájení skotu a skot zde chovaný nesmí přijít do kontaktu s jiným skotem. Do IBR izolátu může být přemístěn nebřezí a neinseminovaný (nepřipuštěný) skot, který se zde již nesmí inseminovat (připouštět). Zvířata nemusí být vakcinována. Skot z těchto objektů musí být přemístěn na jatky nebo do jiného IBR izolátu. Čl. 13 Uznání, pozastavení či odebrání statusu hospodářství úředně ozdraveného nebo úředně prostého IBR Uznání statusu hospodářství nebo stáda za úředně ozdravené či úředně prosté IBR lze provést na základě laboratorních vyšetření deklarujících, že ozdravování bylo úspěšně dokončeno (viz zásady v čl. 10 NOP od IBR). Pozastavení statusu status se pozastaví v případě, že chovatel nezabezpečil provedení zdravotních zkoušek stanovených Metodikou kontroly zdraví a nařízené vakcinace, nebo vzniklo v hospodářství podezření z nákazy nebo nakažení. Podezření z nákazy nebo nakažení může být vysloveno na základě klinických příznaků, patologicko-anatomického nálezu, přemístění do hospodářství zvířete (zvířat) s horším nebo neznámým nákazovým statusem, kontaktu skotu úředně prostého (ozdraveného) stáda se skotem s horším nákazovým statusem a pod. Pozastavení statusu bude chovateli písemně sděleno od KVS. Status IBR úředně prostého nebo IBR úředně ozdraveného hospodářství může chovatel opět získat, provede-li do 30 dnů od jeho pozastavení u 100 % skotu staršího 6 měsíců zdravotní zkoušky s negativním výsledkem nebo v případě, že podezření z nákazy bylo vyloučeno. Odebrání statusu status se odebere v případě, že se v hospodářství změnila nákazová situace a tato byla potvrzená laboratorním vyšetřením. V případě pozitivního sérologického nálezu ve spojení s klinickými příznaky (aktivní ohnisko) přijme KVS nezbytná opatření v souladu s přílohou č. 5. Odebrání statusu bude chovateli písemně sděleno KVS. Status IBR úředně prostého nebo IBR úředně ozdraveného hospodářství může chovatel opět získat, provede-li stanovená vyšetření (viz čl. 19 tohoto metodického návodu). Seznam hospodářství úředně ozdravených a úředně prostých je veřejně dostupný na webových stánkách SVS ČR. Čl. 14 Ozdravovací plán jednotlivého hospodářství Ozdravovací plán zpracuje chovatel po konzultaci se soukromým veterinárním lékařem a KVS. Je žádoucí, aby ozdravování začalo co nejdříve po získání výsledků vstupního sérologického vyšetření. Nejvhodnější metodu ozdravení pro dané hospodářství (stádo) doporučí chovateli místně příslušná KVS, s respektováním výsledků vstupního sérologického vyšetření, ale i dalších faktorů. Základní náležitosti ozdravovacího plánu jsou uvedeny v čl. 14 NOP od IBR. 9
Ozdravovací plán musí dále obsahovat (podle okolností) nezbytné podmínky, které musí chovatel zabezpečit s ohledem na časově a odborně správný a nákazově nerizikový průběh ozdravování. Jedná se zejména o: - zajištění veterinárních úkonů spojených s ozdravováním konkrétním soukromým veterinárním lékařem, - povinnost zaznamenání výsledků u pozitivních zvířat (zjištěných vstupním sérologickým vyšetřením) do průvodních listů skotu, případně dobrovolné viditelné označení pozitivního skotu (nikoliv však na ušních známkách, sloužících k identifikaci zvířat), - vedení evidence zvířat ve všech stájových objektech. Pro každou stáj vést stájový registr /viz zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) a vyhláška MZe č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem/, - stanovení systému přemísťování zvířat v rámci hospodářství i mimo ně, je-li přemísťování zvířat z hlediska provozního nezbytné. O přemístění vést záznamy (viz zákon č. 154/2000 Sb. a vyhláška MZe č. 136/2004 Sb.), - zákaz provádění mezipodnikových kooperací, které nejsou zohledněny v ozdravovacím plánu, - zabezpečení, aby zvířata ozdravovaného stáda nepřišla do kontraktu se zvířaty z ostatních stád, která mají rozdílný nákazový status, - zákaz vstupu nepovolaných osob do objektů, v nichž je chován skot, - zabezpečení účinné desinfekce na vstupech do objektů s chovem skotu, - provádění průběžných deratizací a desinsekcí ve stájích, - zabezpečení dalších nezbytných ochranných opatření proti zavlečení původce nákazy do stáda (ustájovací prostory, pastviny, při přemísťování zvířat a další), - poskytování stanovených údajů o průběhu ozdravování, - nezbytnost hlásit KVS veškeré problémy, které se vyskytnou v průběhu ozdravování, - organizování pastvy skotu tak, aby bylo zabráněno bezprostřednímu kontaktu zvířat ozdravovaného stáda nebo prostého stáda se stádem, vedeným jako klidové ohnisko IBR nebo jako stádo s neznámou nákazovou situací. S ohledem na povinnost danou zákonem č.166/1999 Sb. (veterinární zákon), že chovatel je povinen bránit vzniku a šíření nákaz, je ten chovatel, který nemá stádo prosté nákazy, povinen zabezpečit hrazení pastviny tak, aby byla dodržena taková vzdálenost mezi zvířaty, aby bylo zabráněno přenosu původce nákazy (minimálně 7 metrů). Konstrukce (způsob) hrazení musí zabránit úniku zvířat. - vymezení okruhu pracovníků, kteří budou přicházet do kontaktu se zvířaty ozdravovaného stáda. Tyto pracovníky odborně proškolit z hlediska dodržování nezbytných protinákazových opatření, - upozornění ošetřovatelů, případně dalších osob, přicházejících do styku se zvířaty z ozdravovaného stáda, že nesmí ošetřovat, ani doma chovat skot infikovaný původcem IBR (pokud nebyl vakcinován), ani skot u něhož není známa nákazová situace. Neumožnit účast rizikových zvířat na svodech. 10
- stanovení, aby další osoby (zejména pracovníci biologických služeb) vstupovaly do objektů pro chov skotu jen v odůvodněných případech a za dodržení stanovených protinákazových a hygienických podmínek, - zabezpečení ochranných pomůcek (pracovní oděv, pracovní obuv a další) a hygienických prostředků při nezbytném vstupu pracovníků biologických a servisních služeb do objektů pro ustájení zvířat. Doporučuje se poskytnout těmto pracovníkům minimálně pracovní plášť a pracovní obuv, které budou nepřenosné a budou zůstávat v hospodářství. - uchovávání údajů o sérologických vyšetřeních a vakcinacích zvířat po celou dobu ozdravování a minimálně 1 rok po ukončení ozdravování, - stanovení dalších podmínek specifických pro dané hospodářství. Čl. 15 Přemísťování skotu, účast na svodech Zásady jsou uvedeny v v čl. 15 NOP od IBR. Doplňuje se následující: 1. Přemístění skotu do hospodářství ozdravovaného od IBR při použití eliminační metody bez vakcinace: - do doby vyřazení všech pozitivních zvířat ze stáda (pokud nebyla provedena základní imunizace podle čl. 10) a provedení jednoho sérologické vyšetření zvířat starších 6 měsíců s negativním výsledkem se přemístění nemůže uskutečnit, s výjimkou přemístění plemenného býka z hospodářství úředně prostého IBR. - po této době lze do ozdravovaného hospodářství přemístit z úředně prostého hospodářství nebo úředně ozdraveného hospodářství skot sérologicky negativní vyšetřený konvenčním ELISA testem zjišťujícím protilátky proti celému BHV-1. 2. Účast skotu na svodech: - účast skotu z hospodářství v pozorovací době není dovolena. Čl. 16 Provádění embryotransferu Při získávání embryí a při přenosech embryí je nutné respektovat nákazový profil hospodářství dárkyň a hospodářství příjemkyň. Embrya získaná v hospodářstvích úředně prostých IBR a úředně ozdravených od IBR mají neomezené použití. Embrya získaná v hospodářstvích, která jsou klidovými ohnisky IBR, lze použít výhradně v hospodářstvích, vedených jako klidová ohniska IBR. V ozdravovaných hospodářstvích je postup následující: v hospodářstvích ozdravujících eliminační metodou bez vakcinace lze odběr embryí provést od sérologicky negativních plemenic, vyšetřených konvenčním 11
ELISA testem až poté, co budou ze stáda vyřazena všechna infikovaná zvířata a provedeno jedno sérologické vyšetření skotu staršího 6 měsíců konvenčním ELISA testem s negativním výsledkem. Embrya je možné použít bez omezení. v hospodářstvích ozdravujících eliminační metodou s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou. Odběr embryí lze provést jen od dárkyň, u nichž byla provedena minimálně základní imunizace proti IBR a přenos lze provést jen v hospodářstvích ozdravujících eliminační metodou s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou, a to příjemkyním, u nichž byla provedena minimálně základní imunizace proti IBR. v hospodářstvích, v nichž bylo s KVS dohodnuto ozdravení radikální metodou, mohou být získaná embrya použita výhradně v hospodářstvích, která jsou klidovými ohnisky IBR. Obecné zásady: 1. V rámci technologie získávání a manipulace s embryi musí být dodržována mezinárodně stanovená metodika se zařazením trypsinových oplachů embryí. 2. Embrya pocházející z hospodářství s rozdílným nákazovým statusem musí být skladována v samostatných kontejnerech. 3. Tým provádějící získávání a přenos embryí musí pro každý odběr a přenos používat sterilní pomůcky a pro činnost v každém hospodářství použít čistý pracovní oděv a obuv, který nemůže být zdrojem šíření původce nákazy. 4. Tým pro odběr/produkci embryí musí pracovat v souladu se zásadami stanovenými směrnicí Rady 88/407/ EHS resp. vyhláškou MZe č. 380/2003 Sb. o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. Čl. 17 Hodnocení a kontrola průběhu ozdravování Hodnocení a kontrolu průběhu ozdravování provádí KVS za účinné spolupráce okresní pracovní skupiny. Hlavní formou kontroly průběhu ozdravování je administrativní kontrola základních dat ve vztahu k ozdravování. Vstupní data budou zpracována a sumarizována v rámci počítačového programu. K hodnocení a kontrole průběhu ozdravování budou sloužit následující vstupní data: 1. Obecně při všech metodách ozdravování: identifikační údaje o hospodářství: adresa chovatele, číslo hospodářství, IČO, stáj, kraj, okres stav skotu v hospodářství podle kategorií v ks: telata do 6 měsíců stáří skot samičího pohlaví starší 6 měsíců do 24 měsíců prvotelky (25 36 měs. stáří) ostatní krávy (od 37 měs. stáří) plemenní býci v přirozené plemenitbě 12
žír skotu je nebo není zařazen do ozdravování skot celkem nákazový profil skotu staršího 6 měsíců (zjištěný vstupním sérologickým vyšetřením): výsledek vyšetření skotu samičího pohlaví ve věku od 6 měsíců do otelení (100% zvířat) výsledek vyšetření prvotelek (nejdříve měsíc po otelení) (100 % zvířat) výsledek vyšetření ostatních krav (20 % zvířat) výsledek vyšetření plemenných býků v přirozené plemenitbě (100% zvířat) 2. Další údaje při eliminační metodě bez vakcinace: termín (termíny) vyřazení sérologicky pozitivních zvířat termíny sérologických vyšetření po vyřazení posledního pozitivního zvířete datum prohlášení hospodářství za úředně prosté 3. Další údaje při eliminační metodě s vakcinací inaktivovanou markerovou vakcínou: - údaje o vakcinaci skotu: počet provedených vakcinací a revakcinací (základní imunizace) skotu staršího 6 měsíců počet provedených revakcinací v 6 měsíců intervalech - přehled o namátkových vyšetřeních původně sérologicky negativních zvířat - přehled o namátkových vyšetřeních vakcinovaných zvířat z důvodu sledování titru protilátek - přehled o vyřazování původně sérologicky pozitivních zvířat (při vstupním sérologickém vyšetření) - datum vyřazení posledního sérologicky pozitivního zvířete - datum závěrečných sérologických vyšetření s negativním výsledkem (před prohlášením hospodářství za úředně ozdravené nebo úředně prosté IBR) - datum prohlášení hospodářství za úředně ozdravené neb prosté IBR 4. Další údaje při radikální metodě: - datum (data) přemístění veškerého skotu z hospodářství - v případě, že se přemístění skotu uskuteční až po 1.1.2007 (30.6.2007) termíny preventivních vakcinací (základní imunizace) a termíny revakcinací skotu v imunitě v šestiměsíčních intervalech - v případě, že do stájí bude ustájen po odsunu pozitivních zvířat zdravý skot: - datum provedení mechanické očisty a desinfekce - datum ustájení sérologicky negativních indikátorových zvířat - datum sérologických vyšetření indikátorových zvířat - datum ustájení zdravých zvířat 13