Přecházím z Windows 7 na Linux

Jednoduchá uživatelská příručka TITULNÍ STRANA Přecházím z Windows 7 na Linux

OBSAH Úvod... 2 Pracovní plocha... 4 Správa souborů... 6 Přehrávač hudby... 8 Přehrávač videa... 10 Prohlížeč webu... 12 E-mailový klient... 14 Nastavení systému... 16 Nastavení sítě... 18 Personální nastavení... 20 Kancelářské aplikace Windows.. 22 Kancelářské aplikace Ubuntu... 24 Výhody a nevýhody Windows...26 Výhody a nevýhody Linuxových distribucí...28 Alternativy nejčastěji používaných aplikací...31 Úvod Brožura, kterou Vám předkládáme, vznikla jako výsledek týmového projektu v rámci předmětu Prezentace a komunikace informací, vyučovaném na Fakultě informatiky a statistiky, katedře Systémové analýzy, pod vedením paní docentky Ing. Vlasty Střížové, CSc. Brožura se snaží poskytnout čtenáři pomoc při přechodu z nejrozšířenějšího operačního systému na trhu - Widnows a nabídnout mu jinou plnohodnotnou alternativu. Cílem našeho projektu není přesvědčit čtenáře o kvalitách toho či onoho operačního systému, ale uživatelsky přívětivou formou popsat nuance mezi jednotlivými operačními systémy, stejně tak mezi nejčastěji používanými aplikacemi. Podkladem a odůvodněním smysluplnosti naší práce nám byla anketa, kterou jsme za tímto účelem vytvořili (anketa je dostupná z adresy http://switch.707.cz/anketa/). a která nám poskytla cenné informace, mimo jiné o podílu uživatelů daného operačního systému v dotazovaném vzorku, a stanovila směr v naší další práci, která spočívala také ve vysvětlení různých mýtů, jež se o jednotlivých operačních systémech šíří. 2

Michaela Halvová (vedení týmu) Jiří Svoboda (grafika, administrativa, web) Martin Kukač (Windows, Linux) Michal Žlábek (Macintosh) Pavla Chlebounová (editorka) Existuje mnoho různých verzí systému Linux. Tyto verze se nazývají distribuce a jejich podoba se navzájem značně liší. Aby bylo možné porovnávat vzhled prostředí a aplikací s Windows, je třeba si zvolit konkrétní distribuci. Pro účely této příručky jsme zvolili distribuci Ubuntu Linux, která je v současné době nejrozšířenější. Jakkoliv obecná srovnání výhod a nevýhod platí prakticky pro všechny Linuxové distribuce, podoba konkrétní aplikací a prostředí se týká Ubuntu. http://switch.707.cz/ 3

PRACOVNÍ PLOCHA První, co vidíme po přihlášení k uživatelskému účtu prakticky ve všech moderních operačních systémech je pracovní plocha. Právě pracovní plocha a ovládací prvky s ní související jsou klíčem k ovládání počítače. Ve Windows 7 stejně jako v předchozích verzích tohoto systému je pracovní plocha doplněna hlavním panelem, který obsahuje pět částí (zleva doprava): 1. Tlačítko Start - pomocí nabídky skryté pod tlačítkem Start lze přistupovat k obsahu nahraného v počítači - přístupné jsou programy, dokumenty, nastavení atd. 2. Oblast programových tlačítek - tato oblast kombinuje zástupce aplikací pro rychlé spouštění, seznam spuštěných aplikací a přepínač oken. 3. Notifikační oblast - zde jsou přístupné systémové notifikace (oznámení) - obvykle je zde ukazatel stavu baterie (u notebooků), stav hlasitosti zvuku, stav síťových připojení atd. 4. Hodiny a datum 5. Tlačítko pro zobrazení pracovní plochy 4

Ubuntu na rozdíl od Windows má panely dva - horní a dolní - i když toto označení je zavádějící, neboť mohou být libovolně přemístěny nebo sloučeny do panelu jednoho. Horní panel je v čistém systému rozdělen na tři části (zleva doprava): 1. Oblast menu - obsahuje menu Aplikace, Místa a Systém. Tato menu jsou ekvivalentem nabídky Start v OS Windows. 2. Oblast zástupců pro rychlé spouštění aplikací 3. Notifikační oblast s funkčností stejnou jako v OS Windows Dolní panel má části čtyři (zleva doprava): 1. Tlačítko pro zobrazení pracovní plochy 2. Seznam spuštěných aplikací pro jejich přepínání 3. Přepínač pracovních ploch - pracovní plochy jsou konceptem, který ve Windows standardně není obsažen. Umožňují seskupovat si okna různých aplikací na virtuálních pracovních plochách, které si můžeme představit jako ekvivalent k několika monitorům připojeným k počítači. Můžeme tedy mít "monitor" na němž jsou např. všechna okna související s MS Office, a další, na němž jsou okna internetové komunikace atd. 4. Odpadkový koš - na rozdíl od OS Windows je v Ubuntu koš umístěn v dolním panelu, aby byl přístupný, i když je pracovní plocha skryta pod okny aplikací. 5

SPRÁVA SOUBORŮ Správa souborů je mezi všemi moderními systémy velmi podobná. Jedná se o myší ovládané prostředí, v němž jsou jednotlivé soubory či složky zobrazovány pomocí ikon. Práce s těmito ikonami se provádí pomocí operací typu drag-and-drop, tj. stačí jednotlivé soubory či složky označit, a pak je pomocí myši přemisťovat mezi disky či složkami v rámci disku. Ve Windows je standardním správcem souborů dobře známý Průzkumník (Explorer). Spustit ho lze pomocí několika různých způsobů, z nichž ve Windows 7 je ten nejběžnější pomocí nabídky Start a kliknutí na některé z umístění v pravém sloupci (jsou zde odkazy na domácí složku právě přihlášeného uživatele, na uživatelovy dokumenty, hudbu, hry atd.). Okno samotného Průzkumníku je pak rozděleno do dvou funkčních celků: 1. Levý sloupec představuje odkazy zrychleného přístupu. Najdeme zde přístup k oblíbeným položkám, souborům staženým z Internetu, naposledy otevíraným souborům nebo uživatelské knihovny (což je kolekce uživatelem zvolených položek, do kterých chce mít rychlý přístup odkudkoliv). Najdeme zde i ikonu pro přístup ke všem diskům daného počítače a odkaz pro přístup do počítačové sítě. 2. Hlavní část okna pak představuje obsah vybraného disku nebo složku. Složky se otevírají pomocí dvojitého kliknutí, stejným způsobem se spouští programy nebo otevírají dokumenty. Pravé tlačítko myši rozbaluje kontextovou nabídku pro právě zvolenou položku. 6

Správce souborů v Ubuntu funguje velmi podobně jako Průzkumník ve Windows. V originální anglické verzi se jmenuje Nautilus, v české verzi je ovšem přeložen pouze jako Prohlížeč souborů. Jeho spuštění vyvoláme kliknutím na některou z položek systémového menu "Místa", které bylo zmíněno již dříve při popisu pracovní plochy. Okno Prohlížeče souborů má dvě části: 1. Levý sloupec funguje prakticky stejně jako v Průzkumníku Windows, jediným rozdílem je, že do něj přímo můžeme myší přetahovat libovolné složky a mít k nim možnost zrychleného přístupu. 2. Hlavní část okna zobrazuje obsah aktuální složky, avšak proti Průzkumníku Windows poskytuje jednu výhodu: je možné mít otevřených více složek v jednom okně a přepínat mezi nimi stejně, jak jsme zvyklí přepínat například mezi jednotlivými záložkami ve webovém prohlížeči. V souvislosti s prohlížením souborů je dobré zmínit jednu základní odlišnost Linuxu od Windows. Disky do nich připojené nemají označení v podobě písmen (C:, D:, E:, atd.) ale jsou zobrazovány jako běžné složky. Moderní verze Linuxu zařizují toto zobrazování automaticky a uživatel se vlastně nemusí s touto odlišností vůbec setkat nebo zabývat. 7

PŘEHRÁVAČ HUDBY Jednou ze stěžejních činností běžného domácího počítačového uživatele je přehrávání hudby. Ve Windows slouží k tomuto účelu program Windows Media Player. Přehrávač je předinstalován již v samotném systému a lze ho snadno spustit pomocí nabídky Start, nebo ještě snadněji pomocí ikony v hlavní systémové liště. Windows Media Player umí hudbu třídit a filtrovat podle parametrů jednotlivých skladeb, které načítá z takzvaných ID3 tagů, obsažených přímo v mp3 souboru. Lze tedy třídit hudbu podle interpreta, alba, žánru, roku vydání skladby a mnoha dalších. Kromě poslechu lokálně uložené hudby zvládá samozřejmě i přehrávání internetových rádií a i tato jsou tříděna podle žánru. Ačkoliv to není jeho stěžejní činností a není v této oblasti ani považován za nijak kvalitní nástroj, Windows Media Player umí přehrávat i videa. Poslední funkčností, která stojí za zmínku je, že Windows Media Player je schopen synchronizovat obsah multimediální knihovny s některými zařízeními od Microsoftu, například s herní konzolí XBox360 nebo přenosným přehrávačem Zune. Dále nabízí synchronizaci s libovolným připojeným USB diskem, čímž efektivně pokrývá všechny mp3 přehrávače na trhu, které toto připojení umí. Widnows Media Player umí přehrávat i videa 8

Hudební přehrávač obsažený v Ubuntu se jmenuje Rhytmbox, v českém překladu je označen pouze jako Přehrávač hudby. Nachází se v systémové nabídce Aplikace pod záložkou Zvuk a video. Jeho třídící a filtrovací schopnosti jsou zhruba na stejné úrovni jako ty uvedené u Windows Media Playeru. I on umí přehrávat lokální obsah i internetová rádia, navíc ale ještě nabízí možnost stahování podcástů, což jsou audiopořady stahované z internetu určené k offline přehrávání. Dále nabízí přímo v prostředí programu přístup do několika multimediálních obchodů (Jamendo, Magnatune, Ubuntu One), v nichž je možné zakupovat hudbu. Jediným zásadním rozdílem oproti Windows Media Playeru je jeho zaměření pouze na přehrávání audiozáznamu. 9

PŘEHRÁVAČ VIDEA Jak již bylo řečeno, Windows Media Player je kromě přehrávání hudby schopen přehrávat i video. Ačkoliv existuje celá paleta lepších programů, Windows Media Player proti nim má tu výhodu, že je obsažen v systému hned po instalaci, a proto u něj valná část uživatelů setrvává. V základu ovšem umí přehrát jen videa ve formátu WMV, jehož tvůrcem je Microsoft a pak několik dalších volně dostupných formátů jako je například XVid. Pro všechny další formáty je třeba doinstalovat do systému jejich podporu a to musí uživatel učinit sám. Podpora některých formátů není zdarma a je třeba si koupit patřičné kodeky, nebo použít jiný přehrávač. 10

Totem Media Player si sám stáhne seznam nezbytných kodeků a nabídne je k instalaci Výchozí přehrávač videa v Ubuntu (v anglickém originále Totem Media Player) sice také po instalaci systému umí přehrávat jen volně dostupné kodeky, respektive ty, které používají svobodné softwarové licence, avšak při prvním pokusu o přehrání nepodporovaného videa sám z internetu stáhne seznam nezbytných kodeků a nabídne je uživateli k instalaci. Po této instalaci již zvládá přehrát všechna videa v daném formátu, pro formáty ostatní se postup opakuje při jejich otevření. Program se spouští pomocí menu Aplikace a záložky Zvuk a video. 11

PROHLÍŽEČ WEBU Vůbec nejsnazším krokem při předpokládaném přechodu z Windows na jiný systém je přechod z jednoho webového prohlížeče na jiný. Ve Windows je sice tradičně výchozím předinstalovaným prohlížečem Internet Explorer (spustit ho lze například pomocí ikony v hlavní systémové liště), ale jeho tržní podíl mezi používanými prohlížeči již více než pět let soustavně klesá a někdy v průběhu roku 2011 se očekává, že zejména v Evropě ztratí svoji tržní nadpoloviční většinu. Alternativní webové prohlížeče jakými je například Opera, Google Chrome nebo Mozilla Firefox jsou dostupné pro naprostou většinu v současnosti používaných operačních systémů a jistě je znají i současní uživatelé Windows 7. 12

V Ubuntu je předinstalován právě prohlížeč Mozilla Firefox, avšak kromě Internet Exploreru (který nevychází pro jiné systémy než pro Windows) není problém doinstalovat ostatní prohlížeče. Prohlížeč Mozilla Firefox lze spustit buď přímo pomocí vlastní ikony v horní systémové liště, nebo pomocí menu Aplikace a záložky Internet. V Ubuntu je předinstalován prohlížeč Mozilla Firefox 13

E-MAILOVÝ KLIENT Ve starších verzích Windows byl oblíbeným e-mailovým klientem Outlook Express, který však tradičně obsahoval velké množství bezpečnostních děr a chyb a umožňoval rychlé šíření počítačových virů pomocí e-mailu. Byl proto v novějších verzích nahrazen klientem novým, kterým je Windows Live Mail. Tento nový klient podporuje práci s elektronickou poštou pomocí nejrozšířenějších protokolů - IMAP a POP3, dále pak komunikaci prostřednictvím diskusních skupin a je schopen i odběru novinek ve formátech RSS a Atom. Spouští se pomocí Start nabídky. 14

V Ubuntu je zdarma k dispozici mnohem komplexnější e-mailový klient, než je tomu u Windows 7. Jmenuje se Evolution a nachází se v nabídce Aplikace pod položkou Kancelář. Jak již toto zařazení napovídá, jedná se spíše o alternativu k placenému klient Microsoft Office Outlook - Evolution totiž zvládá nejen protokoly IMAP a POP3, ale i ve firmách často používaný Exchange. Dále jsou v něm obsaženy komponenty pro řešení ostatních úloh typu PIM (Personal Information Management): kalendář, správa kontaktů, poznámky, úkoly a další. V Ubuntu je zdarma k dispozici mnohem komplexnější e-mailový klient 15

NASTAVENÍ SYSTÉMU Nastavení systému se ve Windows provádí pomocí Ovládacích panelů, které najdeme v nabídce Start. Od Windows Vista jsou tato nastavení přehledně seskupena do několika základních skupin: 1. Systém a zabezpečení - v této skupině nastavení lze prověřit zabezpečení počítače proti virům, nastavit jeho pravidelné zálohování a především zobrazit základní informace o hardware počítače a jeho výkonu 2. Síť a Internet - nastavení síťových (bezdrátové i klasické sítě) a modemových připojení 3. Hardware a zvuk - instalace ovladačů připojených zařízení a správa zvukových vstupů a výstupů 4. Programy - zde je možné nainstalovat či odinstalovat jednotlivé aplikace a systémové součásti 5. Uživatelské účty a zabezpečení - přidání, editace a smazání uživatelských účtů a jejich nastavení 6. Vzhled - zde se dá upravit vzhled systému, efekty grafického prostředí a rozlišení obrazovky 7. Hodiny, jazyk a oblast - nastavení související se státem, v němž se počítač používá - jazyk systému, časové pásmo atd. 8. Usnadnění přístupu - usnadnění práce s počítačem pro postižené osoby 16

Nastavení počítače se v Ubuntu provádí odlišně od Windows. Nexistuje jednotné prostředí srovnatelné s ovládacími panely, místo toho je zde sada konfiguračních programů, které nastavují vždy jednu konkrétní věc. Na rozdíl od Windows totiž Linux obecně neuchovává nastavení systému na jednom místě (ve Windows jsou to systémové registry), ale každý program má svůj vlastní konfigurační soubor vytvořený právě jeho konfiguračním nástrojem. Výhodou tohoto přístupu je možnost úpravy konfiguračních souborů i mimo grafické konfigurační nástroje, což ale ocení zejména pokročilí uživatelé. Tyto programy jsou tříděny do dvou sekcí, přičemž obě dvě sekce jsou přístupné přes systémové menu Systém: 1. Předvolby (na obrázku sloupec vlevo) - zde se provádí nastavení systému - připojení k síti, připojení Bluetooth, chování pracovní plochy a systémových menu, lze zde nastavit klávesové zkratky pro aplikace, vytvořit účty pro elektronickou komunikaci nebo změnit vzhled grafického rozhraní 2. Správa (na obrázku sloupec vpravo) - zde lze nastavit uživatelské účty, připojené tiskárny, nainstalovat nový software z centrálního internetového zdroje, aktualizovat systém nebo spustit některý z diagnostických nástrojů. Diagnostické nástroje umožňují sledovat, co se v systému děje - který program zabírá nejvíce procesorového času, jaká komunikace proudí po síťovém připojení atd. I tyto nástroje ocení zejména pokročilí uživatelé. 17

NASTAVENÍ SÍTĚ Centrum síťových připojení a sdílení slouží - jak již název napovídá - k nastavení připojení počítače do sítě. Na jednom místě přehledně zobrazuje všechna dostupná klasická i bezdrátová připojení a umožňuje je konfigurovat. U bezdrátových sítí je zobrazena síla signálu a případně použitý zabezpečovací protokol. Pomocí Centra síťových připojení je možné připojit se i od virtuální privátní sítě nebo nastavit sdílení složek a souborů pro jiné uživatele připojené v síti. Dostaneme se do něj pomocí Ovládacích panelů a položky Síť a Internet. 18

Připojení k síti v Ubuntu se nastavuje pomocí stejnojmenného konfiguračního nástroje, přístupného pomocí Předvoleb uvedených v kapitole o systémovém nastavení, nebo rychleji pomocí ikonky v oznamovací oblasti horní systémové lišty. Toto nastavení je opravdu velmi jednoduché a intuitivní. V okně vidíme přehled dostupných připojení, rozdělených podle typu na drátová, bezdrátová, mobilní širokopásmová, VPN a DSL. Přepínáním těchto záložek dostaneme seznam konkrétních zařízení, jako je například ethernetová zásuvka nebo WiFi modul. Jejich konfigurace se provádí automaticky, pouze v případě, že síť nepodporuje automatická nastavení, je třeba uživatelský zásah. V případě bezdrátového zařízení je samozřejmě potřeba ručně zvolit jméno sítě a případně zadat přístupové heslo. 19

PERSONÁLNÍ NASTAVENÍ Personální nastavení je ve Windows 7 závislé od typu verze. Základní verze Starter Edition, která je dnes přibalena k naprosté většině počítačů třídy netbook, a která je zobrazena na obrázku neumožňuje ani některé základní nastavení, jako třeba změnu barvy prostředí (dekorací oken) nebo obrázku na pozadí pracovní plochy. Prakticky tedy můžeme měnit výchozí velikost jednotlivých prvků (text, ikony, atd.), rozlišení obrazovky, přidávat na plochu miniaplikace, nastavit si podle svých potřeb zobrazení nabídky Start či změnit chování Průzkumníka Windows. Verze počínající Home Basic a výše, které jsou přibaleny k běžným stolním PC, již tato omezení nemají. Je možné (kromě výše uvedených položek) volit z několika různých předpřipravených barevných vzhledů systému (desítky dalších lze najít na Internetu), nastavovat průhlednosti jednotlivých prvků či měnit obrázek na pracovní ploše. 20

Mezi současnými operačními systémy je Linux (respektive jeho distribuce) z uživatelského hlediska nejvíce nastavitelný. Kromě standardních možností nastavení pozadí pracovní plochy totiž nabízí i další širokou paletu nastavení grafického prostředí. Lze si vybrat vzhled systémových oken, pro každý tento vzhled lze vybírat barevné odstíny. Dále je možné přidávat a ubírat ovládací prvky do titulkové lišty oken (kromě tří standardních tlačítek - minimalizace, maximalizace, zavření okna lze přidat ještě sadu dalších se svojí vlastní speciální funkčností) a měnit průhlednosti a další efekty. Uživatelské nastavení vzhledu najdeme v systémovém menu Systém pod záložkou Předvolby. 21

KANCELÁŘSKÉ APLIKACE - WINDOWS Častým požadavkem na funkčnost počítače jsou základní kancelářské aplikace, jako je tabulkový či textový editor. Pro systém Windows existuje kancelářský balík Office 2010 přímo od autorů Windows - společnosti Microsoft. Tento balík se do systému integruje naprosto bezproblémově a jednotlivé části spolu kooperují. V roce 2007 prošel jeho vzhled zásadním přepracováním a přibylo v něm nové ovládací rozhraní, tzv. Ribbon - pruh nástrojů v horní části okna aplikace. Textovým editorem sady Office je Microsoft Word. Jedná se dnes o defacto standard, neboť je to bezpochyby nejpoužívanější textový editor na světě. Zvládá jak jednoduché úpravy textu, tak komplexní práci se styly, makra a vkládání objektů, což z něj činí i amatérský DTP nástroj. Tabulkový editor Microsoft Excel též zřejmě není třeba představovat. Tento editor obsahuje širokou škálu matematických, statistických, databázových, textových a dalších funkcí pro uživatelsky jednoduché zpracování dat. Samozřejmostí je tvorba grafů nebo možnost napojení na online zdroje či databázové servery. Prezentace se v balíku Office tvoří pomocí Microsoft PowerPoint. Každé prezentaci lze vybrat barevný vzhled, písma, přechody mezi jednotlivými částmi prezentace a další. Problémem není spolupráce s některým z dostupných dálkových ovládání pro ovládání prezentace bez nutnosti práce přímo s počítačem. Microsoft Word je nejpoužívanější textový editor na světě. 22

Microsoft Word Microsoft Excel Microsoft PowerPoint 23

KANCELÁŘSKÉ APLIKACE UBUNTU V Ubuntu je předinstalován kancelářský balík OpenOffice.org. V nejbližší době má dojít ke změně na LibreOffice, ovšem běžný uživatel žádnou zásadní změnu ani nepocítí, neboť se z hlediska použitelnosti a funkčnosti jedná víceméně jen o změnu názvu balíku. Cena MS Office začíná kolem 3000Kč za studentskou verzi pro nekomerční použití a končí na 15 000Kč za verzi Professional. Balík OpenOffice.org má dlouholetou tradici (první verze pod názvem StarOffice vznikly již v polovině 90. let minulého století) a mezi bezplatnými kancelářskými aplikacemi jde o jednoznačně nejpoužívanější sadu. Vzhledově připomíná nejvíce Microsoft Office ve verzích do roku 2007, než v nich přibyla nová lišta zvaná Ribbon. Lze v nich pracovat jak se starými formáty MS Office (doc, xls, ppt), tak s formáty novými (docx, xlsx, pptx) přičemž platí, že novější formáty zvládají aplikace nepoměrně lépe než formáty staré, což je způsobeno tím, že je Microsoft veřejně zdokumentoval. Záměna formátů je od verze MS Office 2007 oboustranná - MS Office zvládají bez potíží pracovat s dokumenty uloženými v OpenOffice.org (přípony odt, ods, odp a další). Nejnovější MS Office 2010 dokonce umožňují přepnutí do režimu, v němž ukládají všechny dokumenty pouze do těchto formátů. Programy ze sady OpenOffice.org najdeme v Systémovém menu Aplikace pod záložkou Kancelář. Textový editor nazvaný jednoduše Textový procesor je vzhledem i funkčností velmi podobný MS Word. Potíže při práci s dokumenty Wordu nastávají prakticky pouze u některých vložených objektů - jako například složitějších tabulek nebo objektů ActiveX. Pro psaní běžných textů je to ale velmi efektivní nástroj, který zvládá i některé standardní prvky DTP editorů - styly, zalamování textu podle vloženého obrázku a další. Veškerá funkčnost programu je přístupná přes jednotlivé položky menu, vybrané funkce se pak nachází i v ikonové liště. Tabulkový editor stejně jako jeho protějšek ve Windows nabízí velké množství funkcí pro práci s textovými a číselnými daty. Nechybí ani statistické a databázové funkce, co však chybí je možnost práce s makry psanými v jazyce VisualBasic, pomocí kterých je často tabulka z Excelu přeměněna na prakticky samostatnou funkční aplikaci. Pro ovládání programu platí totéž, co pro textový editor. Editor prezentací, v originále zvaný Impress, nabízí rozhraní, které je pro běžného uživatele prakticky nerozeznatelné od rozhraní PowerPointu. Lze v něm tvořit jednoduché i graficky bohaté prezentace, nastavovat jejich šablony, rozložení textu a obrázků, efekty přechodu mezi jednotlivými stránkami a další. 24

Textový procesor Tabulkový editor Impress 25

VÝHODY A NEVÝHODY WINDOWS VÝHODY rozšířenost (vyučují se na většině škol a kurzech) většina softwaru je vyvinuta právě pro Windows platforma pro nejrozšířenější kancelářské aplikace (MS Office) jednoduchost, přehlednost design NEVÝHODY vysoké hardwarové nároky (Windows Vista, Windows 7) viry a jiné škodlivosti vysoké pořizovací náklady oproti Linuxu není možné jej ovládat pouze příkazovou řádkou nemožnost spuštění některých starších programů 26

FINANČNÍ DOSTUPNOST Pořizovací náklady se pohybují kolem třech tisíc korun u verzí Home. Výhodou (pro někoho) je, že většina notebooků, ale i stolních počítačů se prodávají již s nainstalovaným operačním systémem. DOSTUPNOST APLIKACÍ Většina softwaru je vyvíjena právě pro Windows. Dostupnost aplikací je tak z porovnávaných operačních systému nejvyšší. HARDWAROVÉ NÁROKY Jsou slabinou zejména nových verzí (Windows Vista, Windows 7, které mají vysoké nároky hlavně na operační paměť. Minimální požadavky na systém: Procesor: 1 GHz 32-bit nebo 64-bit procesor Paměť: 1 GB systémové paměti Pevný disk: 16 GB volného místa Grafická karta: Podpora pro grafiku DirectX 9 128 MB paměti (za účelem umožnit Aero) ANTIVIROVÝ SOFTWARE Jelikož jsou operační systémy Windows hlavním terčem útoků virů a různých jiných škodlivostí, antivirů je na trhu celá řada a jsou nezbytností. Uvádíme jen některé nejpoužívanější: HRY avast! český antivirový program od firmy ALWIL Software. Pro domácí nekomerční použití freeware. Norton AntiVirus produkt firmy Symantec pro domácí uživatele (cena základní verze cca 500 Kč) NOD32 - antivirový software společnosti ESET (cena základní verze cca 800 Kč) Velké množství se jich vydává pouze pro Windows. Problémy můžou být jen u starších her (např. Vietcong), které u nových operačních systémů, jako jsou Windows Vista a Windows 7 nejdou spustit. 27

VÝHODY A NEVÝHODY LINUXOVÝCH DISTRIBUCÍ VÝHODY cena široká možnost volby uživatelského rozhraní nižší nároky na hardware (u některých distribucí) instalace aplikací z centrálního zdroje přístupnost zdrojových kódů pro vývojáře NEVÝHODY neznámost prostředí - práce s Linuxovými systémy se prakticky nikde nevyučuje viry a jiné škodlivosti praktická neexistence komerčních aplikací roztříštěnost - neexistuje žádný jeden Linux, který by podporovala jedna velká firma ne všechny programy jsou přeloženy do češtiny 28

FINANČNÍ DOSTUPNOST Za největší výhodu bude asi běžný uživatel považovat fakt, že naprostá většina linuxových distribucí je na Internetu dostupná zdarma ke stažení. Vezmeme-li v úvahu, že ceny operačních systémů od Microsoftu začínají na třech tisících korunách, pak použití bezplatné alternativy může zejména u levnějších počítačů snížit pořizovací cenu o několik desítek procent. DOSTUPNOST APLIKACÍ S předchozími dvěma body úzce souvisí i dostupnost aplikací. Vývoj multiplatformních aplikací je náročnější, než vývoj aplikací pouze pro jeden operační systém, a tak se logicky komerční vývojáři zaměřují na systém nejrozšířenější, kde mají šanci prodat i nejvíce licencí. Proto je třeba si předem ověřit, zda aplikace, které uživatel používá, mají svůj ekvivalent pod Linuxem. Pokud tomu tak není, nelze přechod doporučit. Drtivá většina mainstreamových linuxových distribucí má nějakou možnost centrální instalace software. V praxi to znamená, že uživatel pustí jednu aplikaci, v ní zadá vyhledávat software, který potřebuje (webový prohlížeč, e-mailový klient, hry, atd.), aplikace prohledá online katalog aplikací a nabídne mu k instalaci ty, které splňují zadané parametry. Poté jsou vybrané aplikace automaticky staženy z internetového depozitáře a nainstalovány. I když aplikací pro Linux není taková paleta jako pro Windows, usnadňuje se tímto značně jejich vyhledávání a instalace. HARDWAROVÉ NÁROKY Ve velkém množství existujících distribucí si každý uživatel může vybrat takovou, která poběží na jeho hardware optimálně. Existují distribuce, které bez potíží běží i na deset a více let starých počítačích, avšak nejsou tak uživatelsky přívětivé, jako například Ubuntu Linux, který přeci jen vyžaduje o něco novější hardware: Procesor x86 na frekvenci 1GHz a vyšší 1GB systémové paměti RAM 15GB volného místa na pevném disku (maximální místo, které systém může zabrat, bežně zabírá méně než třetinu tohoto požadavku) Rozlišení monitoru 1024x768 CD/DVD mechanika nebo USB port Naprostá většina linuxových distribucí je na internetu dostupná zdarma 29

VÝHODY A NEVÝHODY LINUXOVÝCH DISTRIBUCÍ ANTIVIROVÝ SOFTWARE Viry a škodlivý software obecně na Linuxových systémech nejsou problém, protože systém je navržen od základu jinak, než systémy Windows a škodlivý software určený pro Windows na Linuxu nepředstavuje hrozbu. Proti škodlivému software šířícímu se po Internetu útočícímu na známé chyby konkrétních verzí programů je v systému obsažen firewall, který je schopen tyto útoky zastavit. Některé známé antivirové společnosti vydávají své antivirové programy i pro Linux (například Avast!) i pro Linux. Zde pak slouží například ke kontrole disků, na nichž jsou nainstalovány právě Windows, nebo ke kontrole složek e-mailového serveru. HRY Pro profesionální počítačové hráče bude Linux pravděpodobně zklamáním. Téměř žádná ze známých herních firem své produkty pro tento systém nevydává. Neznamená to ale, že pro Linux žádné hry neexistují. Již v základní instalaci většiny distribucí jsou obsaženy jednodušší karetní a deskové hry, desítky dalších lze doinstalovat. Další kategorii her představují emulátory herních automatů (například MAME), ve kterých si lze zahrát tisíce her z herních automatů 80. a 90. let. Poslední kategorie her obsahuje volně šiřitelné 3D hry jako Tremulous či America s Army. PRO KOHO JE LINUX VHODNÝ Linuxové distribuce jsou vhodné pro všechny, kteří chtějí ušetřit za licenci za operační systém. Dále poskytuje uživateli větší kontrolu nad hardwarem jeho počítače a umožňuje ho efektivněji využívat. Mohou v něm ale nastat situace, kdy je třeba hlubší počítačová znalost, než v jiných systémech. Proto se dá říct, že i když existují opravdu intuitivní distribuce (například popisovaný Ubuntu Linux), je Linux vhodnější zejména pro mírně pokročilejší uživatele. 30

ALTERNATIVY NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH APLIKACÍ 31

Poděkování: Děkujeme oponentům naší práce paní PhDr. Heleně Kučerové a panu Ing. Antonínu Skopcovi za čas strávený při čtení této příručky a za ohodnocení našeho projektu. Copyright 2010 SWITCH TEAM http://switch.707.cz/ ALTERNATIVY NEJČASTĚJI POUŽÍVANÝCH APLIKACÍ 32