HNILOBA POD POZLÁTKEM (aneb nestvůrné zločiny a neuvěřitelné podlosti kapitalistických mocností ve jménu peněz a moci) PŘEDMLUVA: Nedávno jsem napsal knihu s názvem ZLATÝ KOMUNISTI, v níž jsem se snažil velice stručně a pokud možno nekomplikovaně popsat komunismus, komunisty a vývoj v socialistických zemích tzv. východního bloku od komunistické revoluce v carském Rusku až do jeho rozpadu. Nyní se Vám pokusím přiblížit události a lidi u moci z druhé strany tzv. železné opony, to znamená z kapitalistických zemí a jejich zločiny proti lidskosti ve jménu jejich dvou největších model, tedy moci a peněz. Začnu od PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY, na kterou se na rozdíl od té druhé často zapomíná, přestože v ní zemřeli pro mocenské koloniální zájmy kapitalistických a feudálních zemí miliony nevinných, poctivých, obyčejných lidí úplně zbytečně, mnohdy zrazeni přímo těmi, za koho v této válce bojovali. Ze všeho nejdříve musím ale těm, kteří dodnes žijí v domnění, že žijeme v demokratických systémech vzít tuto iluzi. Systém, který panuje v kapitalistických zemích od jejich počátku, až po současnost není DEMOKRACIE, nýbrž OLIGARCHIE. Pro ty, kteří nevěří, předkládám jasné definice DEMOKRACIE a OLIGARCHIE. Demokracie (řecky δημοκρατíα, vláda lidu, původně z řeckého δημος (demos), lid a κρατειν (kratein), vládnout) je forma vlády, případně státu, ve které je zdrojem moci lid. Oligarchie (řecky Ὀλιγαρχία, Oligarchía) je forma vlády, ve které má politickou moc v rukou pouze hrstka prominentních osob (nejčastěji příslušníci nejbohatší vrstvy s politickým vlivem, či příslušníci armády). Termín 'oligarchie' může též označovat státní celek, v němž je tento typ vlády uplatňován. Název pochází ze spojení řeckých slov óligon (málo) a archó(panovat).
Jestliže, ani po přečtení těchto definicí, ještě pořád nevěříte tomu, že nežijete v demokratických zemích, nebo věříte tomu, že vrcholným pravicovým, případně sociálně demokratickým politikům, nebo šéfům nadnárodních korporací a obřích kartelů někdy doopravdy záleželo na osudech a životech obyčejných lidí, vězte, že budete po přečtení této knihy otřeseni a zhnuseni tím, že pro naprostou většinu z těchto lidí jeden, ani milion lidských životů neznamená vůbec nic, když jejich obětováním mohou získat nějaké výhody, peníze, moc, nebo vliv!!!
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA trvala čtyři roky, od roku 1914 do roku 1918. Tato válka byla důsledkem dlouhodobého imperialistického a militaristického soupeření o vliv, nadvládu a kolonie. Byla vedena mezi tzv. ÚSTŘEDNÍMI MOCNOSTMI, které představovali Německé císařství, Rakousko Uhersko, Osmanská říše a Bulharsko na straně jedné a mocnostmi tzv. DOHODY, což byli Francie, Velká Británie, Itálie, Carské Rusko, USA, Japonsko, Belgie, Rumunsko, Řecko, Portugalsko a Černá Hora na straně druhé. Tato válka si vyžádala cca 9 911 000 mrtvých a cca 7 750 000 pohřešovaných, tedy se vší pravděpodobností také mrtvých, jen roztrhaných, nebo znetvořených tak, že jejich těla se buď nikdy nenašla, nebo nešla identifikovat. Celkem tedy přišlo úplně zbytečně o život, nebo jinak řečeno navždy zmizelo cca 17 661 000 lidí v důsledku soupeření kapitalistických států a jejich představitelů o dominanci jedněch nad druhými.
Tyto údaje nejsou žádnou novinkou, většina lidí je zná a lidská lhostejnost nad tím co bylo, ale již není, je nezměrná. Málokdo se zamyslí nad tím, co k této válce vedlo, jaký panoval v zemích, které je rozpoutali, politický systém, nebo kdo za tím vším stál a měl z této války prospěch a zisk. To, že válka nakonec skončila vítězstvím států DOHODY, ví také téměř každý. Že skutečnými vítězi však byli nadnárodní korporace a bohatí průmyslníci, si však již odvodí málokdo. Vlastníci velkých zbrojovek, továren na textil a dolů totiž měli obrovské zisky, lhostejno na jaké straně a v kterých zemích se v této válce nacházeli. Tyto podniky, které v různých ve válce znepřátelených státech tolik vydělávali na lidském utrpení a smrti, spolu totiž spolupracovali (mnohdy měli dokonce stejné majitele, nebo patřili rozvětveným průmyslnickým rodinám, žijícím v několika zemích) a měli mezi sebou tajné kartelové dohody, přesto, že jejich země byli proti sobě ve válce a díky těmto dohodám umřelo ještě mnohem více lidí, než bylo nutné k vítězství. Tyto dohody mezi bohatými lidmi z vládnoucí třídy, záměrně prodlužovali válku za účelem zisku. Pro ještě větší zbohatnutí, již tak velmi bohatých lidí, tedy umírali obyčejní poctiví pracující, kteří byli nahnáni do války jako zvěř, jako pouhé položky a čísla v nestvůrném krvavém kšeftu bohatých průmyslníků, kteří mají v kapitalistickém systému v rukou tu skutečnou moc.