Plocha vinic (2008) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15%

Transkript

1 Vinařství ve světě v roce 28 Evropská unie hraje stále zásadní roli v oboru. Současná plocha vinic světa činí tisíc ha. V EU se z toho nachází tisíc ha a zavedení prémií za klučení vinic znamenalo snížení jejich plochy meziročně (28 27) o 33 tisíc ha. Mimo EU je 4.43 tis. ha. Ale plochy svých vinic snižuje od roku 23 i Turecko, naopak nové vysazuje Čína. Mimo EU se snížil roční přírůstek nových vinic v rámci světa z dřívějších 18 tisíc ha ročně na 5 tisíc ha, přičemž k největšímu nárůstu došlo na Novém Zélandu (5 tisíc ha) a v Rusku (4 tisíce ha). Evropa za posledních 2 let snížila svůj podíl na světové ploše vinic ze 7 na necelých 6 %. ostatní 23% Plocha vinic (28) celkem 7,86 mil. ha Španělsko 15% Francie 11% Austrálie 2% Chile 3% Brazílie 1% JAR 2% Argentina 3% USA 5% Turecko 6% Čína 6% ostatní EU Maďarsko 2% 1% Itálie 11% Portugalsko 3% Řecko Rumunsko 1% Německo Bulharsko 3% 1% 1% V Rumunsku se během posledních deseti let snížila plocha vinic z 25 tisíc na 2 tisíc ha. Produkce hroznů v roce 28 patřila spolu s roky 22 a 27 k nejslabším za posledních 15 let (u nás tomu bylo opačně). V EU to bylo celkem 161,6 milionu hl vína. Jenom ve Francii došlo k meziročnímu poklesu o 4,6 milionu hl a byla to nejnižší sklizeň od roku I ve Španělsku byla nižší sklizeň o 2,2 mil. hl. Naopak vyšší byla v Itálii a Rakousku. Mimo EU bylo méně vína i v USA, zatímco v Jižní Americe ho bylo přibližně stejně jako v předcházejícím roce. V Jižní Africe a na Novém Zélandu byla vyšší sklizeň. V Austrálii se po katastrofálním roce 27 vrátila produkce na dlouhodobý průměr. Spotřeba vína v EU trvale klesá. Sice v nových členských zemích se zvyšuje, ale vzhledem k počtu obyvatelstva rozhodují tradiční vinařské země jako Francie, Itálie a Španělsko, kde se spotřeba vína snižuje (i když z podstatně vyšší základny než je v nových členských zemích). Celosvětová spotřeba vína se ale zvyšuje. Za posledních patnáct let stoupla z 23 na 245 milionů hl.

2 V USA se spotřebovalo v celé historii poprvé více vína než v Itálii (26 milionů hl), ale spotřeba se zvyšuje i v Kanadě. V JAR se trvale zvyšuje spotřeba vína u černošského obyvatelstva. ČR patří mezi státy s výrazným nárůstem spotřeby vína. Celková roční spotřeba vína ve světě se pohybuje kolem 245 milionů hl a dlouhodobě klesá. Meziroční pokles 27/28 činil 1 %. 6 5 Spotřeba vína v l/rok Legenda: červeně = narůstající spotřeba žlutě = klesající spotřeba modře = stabilní spotřeba Přebytek vína na trhu se ročně pohybuje kolem 3 milionů hl (čtyřicetinásobná roční produkce ČR). Průměrný obyvatel EU spotřeboval v roce 28 celkem 27,4 l vína, z toho 13,1 l vína stolního.

3 35 Spotřeba vína v mil. hl/rok Export vína výrazně narostl u Argentiny a USA. Itálie se podílí 19 % na celosvětovém exportu vína, Španělsko 17 % a Francie 15 %. Přitom nejvyšších cen dosahuje Francie. Z produkčních členských zemí EU největší přebytky produkuje Španělsko a Itálie, následuje Francie. V rámci světa má největší přebytky vína po těch třech výše uvedených zemích Austrálie, JAR a Chile. Ceny bílého a červeného vína se vyrovnaly, dříve bylo červené víno dražší. V Austrálii již poklesly ceny vína o 25 % oproti stavu před deseti lety. EU obchodovala v roce 27 více s bílým vínem (55 %) než s červeným (45 %) a to jak při dovozu tak i při vývozu. Kdežto v obchodu ČR převažovalo mírně červené víno. Nejvíce vína EU vyvezla do USA a Ruska, naopak naprostou většinu vína dovezla z Austrálie, Chile, JAR a USA.

4 Vývoz z EU v roce 28 (celkem 17,3 mil. hl) 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 USA Rusko Švýcarsko Kanada Japonsko Angola Čína Norsko Dovoz do EU v roce 28 (celkem 12,4 mil. hl) 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Austrálie Chile JAR USA Argentina Makedonie (Jug.) Nový Zéland Moldávie V EU dochází ke změně značení vína směrem k románskému způsobu a směrem ke značení v třetích zemích. Přitom některé třetí země (např. Austrálie) již začínají mít problémy a chtějí převzít evropský způsob, zatímco EU jde opačným směrem.

5 6 Export v 1 hl Francie Německo Itálie Portugalsko Španělsko Bulharsko 6 5 Import ze 3. zemí (1 hl) F NL D GB I IRL DK B S FIN PL CZ

6 16 import v EU (1 hl) Francie Holandsko Německo Anglie Dánsko Belgie Švédsko Česká republika 2 Celkový obchod s vínem (1 hl) IMPORT EXPORT F NL D I GB DK P E B S CZ

7 16 Rozpočet společné organizace trhu s vínem 14 Částka v milionech Exportní náhrady Skladování Destilace Hroznová šťáva Vzdání se vinohradnictví Restrukturalizace Celkem Zdroj: OIV, DG Agri Velké Bílovice , SV ČR, Ing. Jiří Sedlo, CSc.