VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře bakalářská práce Autor: Lenka Strouhalová Vedoucí práce: Ak. Mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010
Abstrakt Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu, Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře, bakalářská práce, autor: Lenka Strouhalová, vedoucí: ak. Mal. Vladimír Netolička, Jihlava 2010. V první části bakalářské práce se nachází popis mikroregionu Hustopečsko a folklorních slavností, které se v něm konají. Ve druhé části práce jsou vyhodnoceny dva dotazníky. První je zaměřen na cestovní kanceláře a na jejich zájem o folklorní slavnosti. Druhý se týká propagace v mikroregionu a respondenty jsou jeho obyvatelé. Součástí práce je i nabídka ubytování a doplňkových služeb v mikroregionu. Klíčová slova: Hustopečsko, mikroregion, folklor, slavnost, Hanácké Slovácko, nabídka Abstrakt University of polytechnics Jihlava, college of tourism, folklore festivals in microregion Hustopečsko the offer to tour operators, bachelor s theses author: Lenka Strouhalová, leader: ak. mal. Vladimír Netolička, Jihlava 2010. In first part of bachelor s theses is found description of microregion Hustopečsko and folklore festivals, what are taken place in this microregion. In second part are interpreted two questionnaires. First one is focused on tour operators and its interest in folklore festivals. Second one is concerned in promote in microregion Hustopečsko and its informants are inhabitants of its. The offer of accommodation and additional services in Hustopečsko are also part of theses. Key words: Hustopečsko, mikroregion, folklore, festivals, Hanácké Slovácko, offer 2
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 3
Předmluva Tématem mé práce jsou folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko, které mají své kořeny již v době předkřesťanské. Tyto slavnosti se v mikroregionu konají každoročně a účast na nich je ze strany místních obyvatel hojná. Občas na tyto slavnosti zavítá i turista, který nestačí obdivovat krásu krojů, nevšednost tradic a pohostinnost místních obyvatel. Je nadšen a slibuje, že se další rok vrátí. Těchto turistů ale není moc. Většina z nich o těchto slavnostech nemá ani potuchu. Myslím si, že je to škoda, protože větší příliv turistů do obcí by velmi prospěl místnímu cestovnímu ruchu. Rozhodla jsem se tedy nabídnout zachované tradice mikroregionu Hustopečsko tuzemským cestovním kancelářím. Vždyť mnoho z nich pořádá zájezdy na folklorní slavnosti ale většinou jen do zahraničí. Ve své práci nabízím zájemcům popis jednotlivých folklorních slavností této oblasti, abych jim usnadnila výběr některé z nich. Zároveň si mohou vybrat z nabídky ubytování a služeb pro návštěvníky folklorních akcí. Součástí práce jsou i dva výzkumy. První z nich zjišťuje poptávku po folklorních slavnostech ze strany cestovních kanceláří, v druhém jsem chtěla zjistit, jak se obyvatelé mikroregionu staví k potencionálním turistům a k propagaci svého regionu. Informace mi byly sděleny zástupci obyvatel zkoumaných obcí, kteří podrobně popsali tyto slavnosti, lidové zvyky, místní kroje a tradice. Bohužel o folklorních slavnostech v mikroregionu Hustopečsko je velmi málo literatury a ani elektronické zdroje mi neposkytly dostatečné informace k tématu. Proto bych chtěla poděkovat těm občanům mikroregionu Hustopečsko, kteří nešetřili svým časem, aby mi poskytli potřebné informace o slavnostech konaných v jejich obci. Zároveň děkuji panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení při sestavování bakalářské práce. 4
Obsah ABSTRAKT... 2 PROHLÁŠENÍ... 3 PŘEDMLUVA... 4 SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ... 7 ÚVOD... 11 1 MIKROREGION HUSTOPEČSKO... 12 2 HANÁCKÉ SLOVÁCKO... 13 3 FOLKLOR... 14 4 KROJE... 15 4.1 KROJ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA... 15 4.2 KYJOVSKÝ KROJ... 17 5 HODY... 18 5.1 HODY SE ZAVÁDKOU... 19 5.1.1 Dvoudenní slavnosti... 22 5.1.2 Třídenní slavnosti... 23 5.2 HODY BEZ ZAVÁDKY... 25 5.2.1 Šitbořice... 27 6 MÁJOVÁ ZÁBAVA... 28 7 BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI... 30 8 VELKOPAVLOVICKÉ VINOBRANÍ... 31 9 NABÍDKA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ CESTOVNÍM KANCELÁŘÍM... 32 10 HODNOCENÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO JEHO OBYVATELI... 34 10.1 ŽEBŘÍČEK ATRAKTIVIT V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO... 35 10.2 POPULARITA FOLKLORU V MIKROREGIONU... 39 10.3 POČET FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ POŘÁDANÝCH V OBCÍCH... 40 10.4 ÚČAST RESPONDENTŮ NA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH... 41 10.5 NÁVŠTĚVNOST FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ... 42 10.6 PŘÍNOS FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO PRO TURISMUS... 43 10.7 ATRAKTIVITA MÍSTNÍCH LIDOVÝCH TRADIC PRO POTENCIÁLNÍ TURISTY... 44 10.8 INFORMOVANOST POTENCIÁLNÍCH TURISTŮ O FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH... 45 10.9 ZHODNOCENÍ PROPAGACE FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO... 47 10.10 ANALÝZA RESPONDENTŮ... 48 10.11 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ... 50 11 NABÍDKA UBYTOVÁNÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO... 51 11.1 HOTELY... 51 11.2 PENZIONY A MOTELY... 54 11.3 UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ A APARTMÁNY... 62 11.4 TURISTICKÉ UBYTOVNY... 63 12 NABÍDKA DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB... 64 13 ZÁVĚR... 66 14 POUŽITÁ LITERATURA... 68 15 ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 69 16 LITERATURA PŘÍBUZNÁ PŘEDMĚTU PRÁCE, KTERÁ NEBYLA POUŽITA... 72 17 PŘÍLOHY... 75 5
SEZNAM ILUSTRACÍ Obr. 1: Zeměpisné vymezení (zdroj: http://kroje.hustopece.sweb.cz/index2.html)...13 Obr. 2: Kroj severní části (zdroj: http://www.morkuvky.cz)...16 Obr. 3: Kroje jižní části (zdroj: http://www.obecvrbice.cz/index.php?nid=2220&lid=cz&oid=371725)16 Obr. 4: Kyjovský kroj..17 Obr. 5: Tanec stárka se stárkou (zdroj: http://www.kloboukyubrna.cz/)...18 Obr. 6: Slavnostní zavádka (zdroj: http://www.morkuvky.cz)...19 Obr. 7: Stavění máje (zdroj: http://www.sitborice.cz/fotokronika/album-36/39/)...20 Obr. 8: Průvod v čele se stárkem (zdroj: http://www.sitborice.cz/fotokronika/album-34/39/)...27 Obr. 9: Tanec stárků pod májí (zdroj: http://www.starovice.cz/?p=25&galerie=23)...29 Obr. 10: Průvod s hrozny vína (zdroj: http://www.velke-pavlovice.cz/)...31 Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic.. 35 Graf 2: Známkování kulturních památek...36 Graf 3: Známkování přírodních atraktivit...36 Graf 4: Hodnocení vinařské kultury....37 Graf 5: Popularita folkloru...39 Graf 6: Počet folklorních slavností v obcích...40 Graf 7: Účast na folklorních slavnostech...41 Graf 8: Návštěvnost folklorních slavností...42 Graf 9: Přínos folklorních slavností pro turismus 43 Graf 10: Názor obyvatel mikroregionu Hustopečsko..44 Graf 11: Informovanost turistů v mikroregionu Hustopečsko.45 Graf 12: Hodnocení propagace folkloru..47 Graf 13: Věková struktura respondentů...48 Graf 14: Dosažené vzdělání respondentů 49 6
Slovník cizích pojmů Fedro: Hedvábný praporec bohatě vyšívaný, který určuje hodnost stárka. Praporec je upevněn na holi. Konec fedra je ozdoben střapcem z dřevových vláken zvaných oháňka. Dříve dostával fedro stárek od své partnerky, dnes si jej stárci mezi sebou půjčují. Ferule: Dřevěná placka představující hodové právo v Šitbořicích. O hodech ji starosta slavnostně propůjčuje stárkům. Galérka: Vyvýšené pódium pro muzikanty Hodky: Konají se týden po hodech. Jsou krojované, ale účast není tak hojná jako na hody a postrádají slavnostní nádech hodů. Hody: Událost roku každé obce. Jsou slaveny na svátek patrona kostela obce. Trvají dva až tři dny a jsou pořádány místními stárky. Součástí některých hodů je i tančení slavnostní zavádky. Chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří nejsou hlavními stárky, ale podílejí se aktivně na činnosti hodů. Juchačka: Ozdobná karafa na víno, kterou nosí stárci u sebe. Je zdobena stuhami nebo věnečkem z krušpánku. Kordula: Chlapecká vesta kroje Krézl, obršlák: Pečlivě naškrobený stojatý límec, který nosí stárky v severní části Hanáckého Slovácka Mája (máj): Většinou jehličnatý strom, pečlivě opracovaný a zbavený přebytečných větví. Nechává se jen několik kol větví, které se ozdobí barevnými fábory. Poté se mája vztyčí v obci na návsi. V některých obcích se staví 1. května. V obcích, kde se slaví 7
hody se zavádkou, jsou máje stavěny až na tuto událost. Mája je symbolem lásky a života. V některých obcích stavěli májky chlapci před dům svých vyvolených. Májová zábava: Krojovaná taneční zábava, která se koná v květnu. Odehrávky: Konají se týden nebo dva týdny po hodech. Stárci jsou krojovaní, ale zábava nemá tak slavnostní ráz jako hody. Místo průvodů po obci navštěvují stárci místní sklepy. Podrekruti: Čekatelé na stárkovství v Šitbořicích. Stárkovství se rekrutům předává o májové zábavě a musí si je zasloužit v bitvě o vlajku s rokem svého narození. Pokud vlajku ubrání, mohou jít na hody jako rekruti. Presóz: Sklepní místnost, ve které se lisuje víno. Pochází z německého Presshaus. Přehoz: Součást chlapeckého kroje ze severní části Hanáckého Slovácka. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na rameni stárka. Z přehozu visí stárkovi na zádech dlouhé stuhy. Přespolní chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří na hody přijeli z jiných obcí. Rantál: Věnec, který nosí stárky v jižní části Hanáckého Slovácka. Věnec je zdoben několika patry květin. Rekruti: Stárci v Šitbořicích. Jejich právo vést folklorní slavnosti ve své obci začíná o hodech a končí májovou zábavou. Dříve se to byli chlapci, kteří měli být po májové odvedeni na vojnu. Sklepník, sklepnice: Krojovaný pár, který se stará o hodech o víno. Sklepník má zástěru, sklepnice nemá na hlavě věneček, ale turečák. Sólo: Bývá vyhlašováno o všech folklorních slavnostech. Jsou známá sóla pro přespolní, bosé či pro svobodné. Během sóla stárci obchází jednotlivé tančící páry, 8
občerstvují je vínem a obdarovávají mašličkou. Tanečníci za to dají malý finanční obnos. Spona: Zdobí stárkovu vestu. Je vyrobena z lepenky obdélníkového tvaru a je zdobena stužkami. Na vestu jsou upevňovány vždy dvě nad sebou. Starci, starky: Krojované páry v Boleradicích. Stárek, stárka: Krojované páry, které se starají o hladký průběh hodů. V obcích se zavádkou jsou to první tři páry, které mají rozdělenou organizaci hodů. První stárek se stará o hladký průběh prvního dne hodů, druhý stárek o druhý den, třetí stárek o třetí den nebo o odehrávky. V obcích, kde zavádka nebývá, jsou stárkami a stárky všechny krojované páry. Starý stárek: Ženatý krojovaný muž, který si druhý nebo třetí den hodů vymění roli se stárkem a stará se o stárku a organizaci hodů. Turečák: Šátek, který o hodech nosí sklepnice. Bývá většinou červené barvy. Vonička: Svazek umělých květin, které jsou napojeny na barevné mašle stárků a zdobí stárkovu vestu. Vrča: Papírový kotouč zdobený pentlemi, stuhami a korálky. Bývá připevněný na temeni hlavy stárky. Vršek: Malý jehličnatý stromek, obvykle 1,5 m až 2 m dlouhý, který musí šitbořští podrekruti uhájit před rekruty. Týden před májovou zábavou tyto vršky hlídají a na každou noc mají nachystaný jeden. Zahrávky: Konají se ve Velkých Pavlovicích čtyři týdny před hody. Na zahrávkách jsou představeni budoucí stárci, kteří v tradiční bitce musí obhájit svůj nově nabytý post. 9
Zarážení hory: Byla to tradice, která měla ochránit právě dozrávající hrozny. Tato tradice dávala zákaz vstupu na vinice všem kromě hospodáře. Zákaz rušil horný vinobraní. Závádka, skládka: Slavnostní tanec v tříčtvrtečním rytmu, který je tančen na hody. Je vrcholem hodů. Stárci postupně vyzývají své partnerky k tanci úklonou. Poté se pár uchopí za ruce, které má ve výši ramen a začne tančit. Zavádku začíná první stárek, pak druhý, nakonec se k tanci přidávají i přihlížející. 10
Úvod Mikroregion Hustopečsko se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Tento svazek obcí sdružuje 30 měst a vesnic. Každá z těchto obcí ročně pořádá nejméně jednu folklorní slavnost. Účast na nich je většinou dostatečně hojná, avšak zavedené zvyky se díky modernizaci a vývoji doby mění. V mnoha vesnicích se snaží tradice stále udržovat, v některých dokonce najdeme skupiny nadšenců, kteří se probírají historií, aby lidové obyčeje oživily. Jsou však i takové obce, ve kterých folklor postupně zaniká. Lidové slavnosti jsou nehmotnou památkou kraje, která by mohla do těchto míst nalákat více turistů. Nejeden návštěvník, který spatřil nádheru a pestrost místních krojů a aktivně se zapojil do folklorního dění, byl přímo nadšen nevšedností a bohatostí tradic.turistů z jiných oblastí je však v mikroregionu málo. Slavnosti jsou to hlavní, ač ne jediné, co může toto sdružení obcí nabídnout. Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout krásu a jedinečnost tradic Jižní Moravy a nabídnout tyto krojované oslavy cestovním kancelářím. Nejedna cestovní kancelář v České republice prodává svým klientům zájezdy na slavnosti do celé Evropy, ale místní tradice nepokládají za atraktivní. Ve svém průzkumu bych chtěla zjistit, zda tyto firmy vědí o slavnostech, které se v této části republiky konají a zda by o ně měly zájem jako o potenciální produkt. Také se chci dozvědět, jak se k této situaci staví občané mikroregionu. Svou prací chci rovněž přispět k rozvoji a propagaci cestovního ruchu v oblasti, která je mi blízká. 11
1 Mikroregion Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko je svazkem obcí podle 49-53 zákona č. 128 / 2000 Sb. O obcích. Nachází v severovýchodní části okresu Břeclav, v Dyjskosvrateckém úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraji Ždánického lesa. Největší část krajiny v této oblasti tvoří zemědělská půda. Návštěvníka překvapí množstvím vinných a ovocných sadů. Známá jsou především vína z Velkých Pavlovic. O vinařské tradici svědčí také sklípky, které se nachází snad v každé obci mikroregionu. Víno se v této oblasti vyrábělo již v době Velkomoravské říše. O podporu výroby a prodeje produktů místních vinařů se snaží spolková republika Kraví Hora v Bořeticích, která vznikla z recese v r. 2000 a tvoří ji tři části obce Hliníky, Kraví Hora a Zahraničí. Republika má vlastní vládu, ozbrojené síly, měnu, znak, vlajku a hymnu. Vydává své vlastní pasy, známky a kolky. Mikroregion Hustopečsko je krajem rovinatým. Jeho nejvyšším vrcholem je Přední kout s nadmořskou výškou 410 m, jež se nachází mezi obcemi Kurdějov a Bořetice. Touto oblastí protéká řeka Svratka a patří k ní také část Novomlýnských nádrží. Území mikroregionu Hustopečsko bylo osídleno již v období paleolitu. Svědčí o tom četné nálezy keramiky či kostí. Důkazy o obývání území kultury skrčků a popelnicových lidí nalezneme v muzeu v Kloboukách. Ve 4. století byl tento kraj osídlován Kelty, kteří byli odtud vyhnáni Římany. Později bylo dnešní Hustopečsko součástí Velkomoravské říše a v 11. století bylo připojeno k českému státu. Ve 14. století přišla na toto území sekta Novokřtěnců, kteří zde prosluli pěstováním vinné révy, budováním velkých podzemních vinných sklepů a keramikou. Tato sekta, které v kraji nikdo neřekl jinak než habáni, opustila kraj v r. 1622. Přes Hustopečský kraj táhlo také Napoleonovo vojsko v r. 1805 a 1809. V r. 1850 se Hustopeče staly okresním sídlem. Za doby první republiky byl tento kraj hojně navštěvován prvním Československým prezidentem T.G.Masyrykem, jež zde strávil část svého mládí. Jeho rodiče jsou pochováni na místním hřbitově. Mikroregion Hustopečsko se také může pochlubit svými slavnými rodáky, k nímž patřil např. publicista a spisovatel Jan Herben z Brumovic nebo bratři Mrštníkové, proslulí svým dramatem Maryša, kteří žili dlouhou dobu v Divákách. 12
2 Hanácké Slovácko Většina území mikroregionu Hustopečsko je součástí Hanáckého Slovácka. Podle krojů je rozděleno na severní a jižní. Do severní části patří např. Klobouky, Kašnice, Morkůvky, k obcím v jižní části Hanáckého Slovácka můžeme přiřadit např. Šakvice, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčicky a Horní Bojanovice. Hanácké Slovácko nemá jednotný dialekt. Severně bylo nářečí slovácké, jižně východomoravské. Obyvatelé se mezi sebou rozdělovali na Hanáky a Slováky, podle toho, který typ nářečí v jejich jazyce převažoval. Obrázek 1: Zeměpisné vymezení Hanáckého Slovácka Domy v tomto regionu mají již od středověku půdorys do písmene L a bývají stavěné štítem do ulice. Za domem se nachází další hospodářské budovy. V mnoha obcích mikroregionu tvoří vinné sklepy celé ulice. Fasády tradičních domů a sklepů jsou bohatě zdobeny pestrými květinovými vzory. Také drobné sakrální stavby ovlivnila lidová architektura. Jedná se o boží muka či kapličky. 13
3 Folklor Každá obec v tomto mikroregionu pořádá v průběhu roku několik kulturních a společenských akcí, aby obohatila život obyvatel obce. Mezi tyto slavnosti patří Májové zábavy, Hody, Hodky či Odehrávky, při kterých se připomínají a obnovují tradice předků. Májové zábavy se konají v měsíci květnu. Hody mají téměř všechny obce na svátek patrona obce, tzv. svatého, kterému je zasvěcen kostel v obci. Hody se slaví od konce června do konce října. Tyto slavnosti jsou krojované. Na podzim se v mnoha obcích koná vinobraní a velkým lákadlem, jak pro obyvatele Hustopečí, tak pro přespolní jsou Burčákové slavnosti, které se konají každý rok na přelomu září a října. 14
4 Kroje Nejstarším krojem byl oděv, který byl nošen ve vesnicích při práci na poli. Některé prvky kroje pochází již z doby římské, jiné z doby Velké Moravy. V 1. polovině 15. století nosili lidé kroj prostý, nezdobený. V následujícím století se začíná kroj zdobit, k šití se používá dražší plátno. V renesančním období se lidový ženský kroj zaobluje podle tvaru těla tzv. vrapováním. Hrudník dívek a žen je stažen živůtkem. Muži začínají nosit krátké kalhoty a punčochy. V období baroka na našem území se na kroji vyvíjí výšivka, kroj získává různou délku a přejímá ozdoby a doplňky tehdejší módy. Ve 2. polovině 18. století vznikají první dokumenty popisující lidový kroj. V polovině 19. století začíná nošení kroje pomalu opadat. Toto dědictví předků odkládají nejprve v chudších oblastech, např. na Ostravsku a v Podkrkonoší. Selské kroje, na Hané, v Jižních Čechách, na Plzeňsku a na Slovácku, naopak rostou a košatí. V posledním desetiletí 19. století vzniká nový vědní obor zabývající se studiem kroje, národopis. Na začátku 20. století kroj již téměř zanikl, nosí se pouze na Chodsku a Slovácku. 4.1 Kroj Hanáckého Slovácka Kroj, který je nošen na Hanáckém Slovácku, má stejné dominantní rysy. U žen se vyznačuje barokní linií sukní a spodniček, součástí kroje je i vyšívaný šátek v rukou dívky. Hlava chlapců je zdobena bohatě zdobeným kloboukem. Součástí chlapeckého slavnostního oblečení je i tzv. fedro. Je to hedvábný šátek nebo praporec, bohatě vyšívaný, který dostavá stárek od své stárky. Tento praporec je připevněný horní stranou na hůlce, zdobený stuhami a ukončený oháňkou z brslenových hoblin. V severní části má ženský kroj silně naškrobený stojatý límec, tzv. krézl nebo obršlák. Dívčí hlavu zdobí buď šátek nazývaný Turečák nebo věneček. Dívčí kroj je navíc obohacen o tzv. vrču, což je papírový kotouč pošitý korálky a stuhami připevněný na temeni hlavy. Chlapecká vesta je ozdobena sponou a přehozem. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na levém rameni a spony jsou na kroji připevněny vždy 15
dvě nad sebou. Kalhoty mužského kroje v této části Hanáckého Slovácka jsou bílé plátěné, soukenná vesta kordula může být červené, černé či fialové barvy. Obrázek 2: Kroj severní části Hanáckého Slovácka (Morkůvky) V jižní části má dívka límec volně položený na ramenou. Na hlavě mají děvčata turečák či věnec nazývaný rantál. Chlapecký kroj šitý z černého nebo tmavomodrého sukna je bohatě vyšívaný a to nejen vesta, ale i kalhoty. V okolí Velkých Pavlovic se nosí kalhoty žluté, které mají připomínat původní barvu žlutých kožených kalhot. Na levé straně korduly mají stárci připnuté bohatě vyšívané dlouhé mašle s voničkou. Vonička je svazek drobných kvítek, které tvoří okrasu na mašlích. Obrázek 3: Kroje jižní části Hanáckého Slovácka (Vrbice) 16
4.2 Kyjovský kroj Některé obce v Mikroregionu nemají svůj vlastní kroj nebo se záznamy o něm nedochovaly. Stárci a stárky v těchto vesnicích nosí na hody a májové zábavy kroje kyjovské. Tento kroj je u nás nejvíce známým, dá se říct téměř krojem národním. Pro kyjovský kroj jsou typické černé výšivky na límci a na ramenou a barevné výšivky na sukni. Dívčí kroj se skládá z červené sukně, černé zástěry a černé nebo modré korduly. Dívky do tohoto kroje nosí černé punčochy. Vysoké černé varhánkové boty, které jsou pro tento kroj nejvhodnější, nebývají v půjčovnách většinou k dispozici, proto stárky obvykle nosí černé střevíce či sandály. Chlapci se oblékají do temně modrých kalhot, košile s volnými rukávy a děrovanou výšivkou a krátké vesty. Na hlavě mají posazený malý klobouček zdobený stuhami, korálky, umělými kytkami či pery z kohouta. Šátek zasunutý v poklopci kalhot býval dříve darem od milující dívky. Obrázek 4: Kyjovský kroj 17
5 Hody Největší událostí roku jsou pro každou obec bez výjimky hody, které skoro každá dědina pořádá o víkendu po svátku patrona místního kostela. Hlavními účastníky těchto oslav jsou krojovaní mladí lidé, kterým se říká stárky a stárci. Většinou se jedná o chlapce a dívky, kteří v daném roce dosáhli plnoletosti. V mikroregionu Hustopečsko jsou hody každoročně pořádány téměř ve všech obcích. Dříve se hody slavily od neděle a začínaly průvodem, dnes se délka hodů a jejich průběh se v každé obci liší. Jedno mají všechny obce společné. Žádný účastník folklorních slavností si v dnešní době nedokáže představit hody, májovou či odehrávky bez dechové hudby, jež postupem času nahradila trumpetistu a harmonikáře, kteří na těchto událostech dříve doprovázeli stárky při marši a hráli k tanci a poslechu. Oslavy hodů mají svůj původ již v předkřesťanské kultuře. Dříve byly slaveny od neděle nejblíže ke svátku patrona obce, v dnešní době jsou přesunuty na víkend. Roku 1786 císař Josef II. stanovil jednotný termín pro hody a to v neděli po svátku sv. Havla. Říkalo se jim císařské a v některých obcích jsou slaveny dodnes. Obrázek 5: Tanec stárka se stárkou 18
5.1 Hody se zavádkou Hody se již odedávna slaví s velkou okázalostí a obřadností. Jejich pořádání bylo výsadou chasy, která mezi sebou volila stárky. Úkolem stárka bylo vést hody a zajistit jejich hladký průběh. Ve většině obcí volba stárků stále probíhá. Vybráni bývají čtyři chlapci. Tři jsou jako stárci, čtvrtý - sklepník, má na starosti víno. Snad největším důvodem, proč se odpoledne, v hlavní den hodů, schází celá obec pod májí u tanečního parketu, je tančení slavnostní zavádky. Bývá vrcholem několikadenní hodové zábavy, kdy začínají s tancem dle tradičních pravidel krojovaní stárci a postupně jsou uvedena do tance všechna děvčata. Tento starý tanec, nazývaný také skládka se tančí obvykle v pondělí odpoledne kolem 16. nebo 17. hodiny. Po průvodu obcí se muzikanti se usadí na galérku a stárci se rozestaví po okraji parketu čelem k máji. Muzika přehraje první sloku zavádky a chasa ji přezpívá. Krojovaní stárci vyzvou svoji partnerku k tanci. Stárek a stárka jsou postavení čelem proti sobě. Uchopí se za pravou ruku, kterou drží ve výši ramen. Zavádkovým krokem poté obcházejí kolem máje. Postupně se k nim přidává i krojovaná chasa a ostatní přihlížející. Ve většině obcí po zavádce předávají stárci své protějšky starým stárkům, kteří se musí o děvčata po zbytek odpoledne a večera starat. Starými stárky mohou být pouze ženatí krojovaní muži. Obrázek 6: Slavnostní zavádka v Morkůvkách 19
Skoro všechny obce, ve kterých je zavádka tančena, se honosí Hanácko Slováckým krojem. Každá obec si tento kroj malinko upravila, většinou se však jedná o detaily ve zdobení (např. chlapci z Klobouků u Brna nosí přehoz dozadu, chlapci z Morkůvek ho mají naopak vepředu). Dříve se začínalo hodovat v neděli a oslavy trvaly až do úterý, v některých obcích končily až odehrávkami. Tento zvyk se v některých obcích zachoval dodnes, jiné přesunuly první hodový den na sobotu. Zpravidla den před hody se na návsi uprostřed obce vztyčí mája. V některých obcích se ještě dodržuje tradice stavění máje ručně, jinde se pro ni ještě jezdí koňským povozem. Po příjezdu na náves se mája očistí, zbaví přebytečných větví, kmen se oloupe a zbaví suků. Očištěnou máj dívky ozdobí barevnými fábory z krepového papíru. Povinností stárků je u máje bdít a hlídat ji, aby ji chlapci z okolních vesnic nepodřízli a neodnesli. Pokud stárci přijdou o máji, je to pro ně velká ostuda a mnohdy se musí z hanby vykoupit. Traduje se, že bez máje by hody nemohly začít. Tato tradice vznikla z rivality mezi sousedními obcemi. Obrázek 7: Stavění máji v Šitbořicích První den odpoledne se schází chasa, stárci a muzikanti u máji a jdou průvodem zvát spoluobčany na večerní zábavu. První stárek nosí juchačku,což je ozdobná karafa s vínem, druhý skleničky a třetí pokladnu na peněžní příspěvky od spoluobčanů. Obchůzka končí kolem šesté hodiny večerní. Stárci odchází ke stárkám a přivádí je na zábavu ustrojené do kroje. Chystání stárek není vůbec jednoduchou záležitostí. Toto 20
umění se dědí z generace na generaci. Stárky mají na hlavách věnec a vrču, sklepnice pouze šátek, zvaný turečák a v ruce skleněný džbán s vínem. Večerní zábavy se konají buď v tanečních sálech, kulturních domech či na parketu pod májí. Při příchodu na zábavu pochodují stárci marš a čestné kolo. Následuje sólo stárků a stárek, při němž jsou postupně zvedáni. Stárky drží za nohy chasa, stárky jsou zvedány v kleče na židlích. V průběhu zábavy jsou vyhlašována sóla a přestávky mezi tanci jsou vyplňovány zpěvem lidových písní. Při sólech, která jsou vyhlašována v průběhu večera, chodí stárci vyzývat návštěvníky k tanci, stárky tančící páry občerstvují vínem a rozdávají pentličky. Obvykle za tuto pentli dostane stárka malý finanční obnos do kasičky. Druhý den hodů chodí ráno stárci opět zvát své spoluobčany na taneční zábavu. V některých obcích se účastní ranní mše a zvát jdou až odpoledne. Obvykle druhý den hodů přijede přespolní chasa a na tanečním parketu tančí verbuňk a vrtěnou. Povinností stárků a místní chasy, je vzít přespolní navečer domů a občerstvit je. Večer je poté stejná zábava se sóly jako den předchozí. Vyvrcholením hodů je slavnostní zavádka, která se obvykle tančí poslední den hodů. Ty obce, které mají hody pouze dva dny jsou ochuzeny o tance přespolní chasy. Zavádka se tančí kolem třetí hodiny odpoledne, kdy se po průvodu obcí stárci sejdou pod májí a za zvuku marše obejdou kolem máji průvodem čestné kolo. Odpolední program končí kolem šesté hodiny maršem. Stárci se jdou domů navečeřet a večer opět začíná zábava s čestným kolem. Tento večer se také volí staří stárci. Aby mohl muž dělat starého stárka, musí být ženatý. Starý stárek je vyhlášen mikrofonem, aby předstoupil před stárku. Oba jsou poté vyzvednuti na židlích, připijí si vínem a vše stvrdí polibkem. Hodovým stárkům tímto již jejich povinnosti odpadají a mohou se bavit, jak uznají za vhodné. Po celý zbytek večera se pak o hladký průběh hodů a stará zvolený starý stárek. Tento zvyk probíhá ve všech obcích, v jejíchž programu je zahrnuta zavádka. Večer pokračuje sóly a končí brzy ráno. Týden či dva po hodech se konají odehrávky hodů. Stárky si oblékají sváteční sukni ze sametu. Průběh není tak slavnostní jako o hodech, odpoledním programem je pohoštění stárků ve vinných sklípcích. 21
Zájemci o folklorní slavnosti na Hustopečsku si mohou zvolit slavnost podle data konání a podle její délky. Hody, jejichž vyvrcholením je tančení zavádky pod májí, lze rozdělit na dvoudenní nebo třídenní. 5.1.1 Dvoudenní slavnosti V Kloboukách u Brna, v Boleradicích a v Zaječí jsou tradiční hody slaveny pouze v sobotu a v neděli. Důvodem je nízká návštěvnost třetího dne hodů, který bývá obvykle dnem pracovním. V Kloboukách u Brna byly tyto slavnosti v průběhu let pod záštitou dvou sportovních organizací a každá z nich slavila hody na jiném místě. Proto nedošlo k takovému stmelení obyvatelstva, jaké je v jiných obcích. Stárci v Kloboukách nejsou voleni, problémem někdy bývá zajistit jejich dostatečný počet. V pátek před hody se na náměstí či na návsi postaví mája. Úkolem každého stárka je máj po dobu trvání hodů uhlídat. V sobotu ráno chodí chlapci zvát spoluobčany na slavnosti konající se ten víkend v jejich obci. Odpoledne jdou stárkovské páry průvodem po obci k máji, kde se koná odpolední zábava. V Zaječí se krojované páry zastaví u radnice, kde si od starosty obce vyžádají Zaječské hodové právo, které jim povoluje pořádat hody. Po odpolední zábavě se jdou stárci domů najíst a nachystat na večerní zábavu. V neděli ráno se účastní krojované páry ranní mše. Po bohoslužbě chlapci opět chodí zvát na večerní zábavu. Stárci si své partnerky vyzvednou až odpoledne. Po slavnostním průvodu obcí se pod májí tančí zavádka. Na večerní zábavě jsou stárci a stárky vyzvedáváni na ramenech statných mladíků a připíjí si na zdárný průběh hodů. Stárci v průběhu večera předávají hody starým stárkům. V Kloboukách mohou zájemci hody navštívit 3. týden v srpnu na svátek sv. Bartoloměje a v Boleradicích na svátek sv. Jana. 22
5.1.2 Třídenní slavnosti V ostatních obcích jsou hody prodlouženy o pondělí. Výjimku tvoří jen Velké Pavlovice a Vrbice, kde jsou hody konány od neděle do úterý. Ve Velkých Pavlovicích probíhá ještě tradiční volba stárků. Koná se na začátku července, kdy se v jedné z Pavlovických hospod sejdou místní chlapci a volí mezi sebou stárky a sklepníka. Stávající první stárek navrhne svého zástupce, poté probíhá hlasování. Každý nově zvolený stárek musí vypít najednou do dna půl litru vína. Ostatní jej přitom zvedají na židli a zpívají. Sklepník to má těžší. Musí sice vypít o polovinu vína méně než stárek, ale je vyzvedáván hlavou dolů. Nově zvolení stárci mají za úkol najít si k sobě partnerku, která by s ním hody absolvovala. Čtyři týdny před hody se ve Velkých Pavlovicích pořádají tzv. zahrávky. Na této slavnosti jsou spoluobčanům představeni noví stárci, kteří musí uhájit svůj budoucí post stárka v tradiční bitce. Ve čtvrtek nebo v pátek před hody se na návsi postaví máj, kterou musí stárci uhlídat. V Krumvíři a v Němčičkách se pro máj ještě jezdí koňským povozem. Obvykle jezdí čtyři vozy. První veze máj, další dva jsou obsazeny pomocníky a poslední vůz je tzv. občerstvovací. Budoucí stárky vozy nazdobí fábory a každému účastníku akce připevní na košili mašličku. Odpoledne se chlapci ze zpěvu lidových písní vrací s májí do Krumvíře. V Kobylí chodí zvát chlapci místní občany na večerní zábavu v sobotu ráno. V ostatních obcích mají pouze odpolední tance pod májí a večerní zábavu. V Morkůvkách a Brumovicích je tato slavnost nekrojovaná. V Brumovicích, Němčičkách, Velkých Pavlovicích a v Bořeticích se stárci účastní ranní bohoslužby v místním kostele. V ostatních obcích probíhá obvykle zvaní spoluobčanů na večerní zábavu. Ve Velkých Pavlovicích se chlapci odebírají nejprve k domu pana starosty, od nějž si vyprosí povolení místních hodů. Odpoledne si stárci jdou pro své partnerky, které na ně čekají u první stárky. Stárci a chasa jdou poté průvodem obcí až k máji, kde společně tančí až do pozdních odpoledních hodin. Do některých obcí v neděli přijíždí přespolní chasa, 23
která se pod májí představí, zazpívá a zatančí verbuňk. Povinností stárků je přespolní občerstvit. V Krumvíři jsou stárci v neděli vyzvedáváni na židlích a připíjí si spolu na zdárný průběh hodů. Všichni už se těší na večerní zábavu, která trvá až do časných ranních hodin. V pondělí ráno se pokračuje se zvaním spoluobčanů, ale zve se jiná část obce. Odpoledne se schází děvčata u druhé stárky, kde si je chlapci vyzvednou. Poté jdou průvodem pod máj a tančí zde slavnostní zavádku. Ve Vrbicích jsou v pondělí otvírány Vrbické sklepy za zvuku místní lidové hudby. Večer se opět koná taneční zábava, na které jsou voleni staří stárci. V úterý ráno v Krumvíři obchází stárci místní sklepy, které jsou pro tento den otevřeny. Odpoledne jsou pod májí vyhlašována sóla. Ve Velkých Pavlovicích se k průvodu připojují i krojovaní ženáči. Na parketu vyzývají stárci k tanci vdané paní a stárky tančí sóla se ženáči. Ve Vrbicích se v úterý odpoledne tančí zavádka. Hody jsou završeny večerní slavností, kde se tančí, popíjí a zpívá až do rána. První hody, které je možno v mikroregionu navštívit se konají v 3. týden v červnu v Kobylí. O týden později se tato událost roku slaví v Brumovicích, Němčičkách, Horních Bojanovicích a Velkých Pavlovicích. První týden v srpnu hodují občané Bořetic. Na sv. Bartoloměje se hody slaví v Krumvíři a Morkůvkách a hodovou sezónu završuje obec Vrbice. 24
5.2 Hody bez zavádky V mnoha obcích mikroregionu Hustopečsko se v průběhu času na zavádku pozapomnělo. Patří sem rovněž obce, které dlouhou dobu patřily do okresu Židlochovice. V těchto obcích není krojovaná chasa, za stárky jdou všichni, kterým v rok slavení hodů bylo osmnáct let. Dříve vznikalo právo stárkům udržovat tyto tradice až o hodech a končilo májovou zábavou, aby mohli být chlapci v červnu odvedeni na vojnu. Dnes začínají stárci chodit v krojích již o májové. Hody jsou slaveny na svátek patrona místního kostela stejně jako v obcích, kde se tančí zavádka. V průběhu let se v těchto obcích na místní tradice sice nezapomnělo, ovšem většina stárků si musí půjčovat kroje kyjovské, protože obec vlastní kroje nemá nebo nemá peníze na jejich obnovu. O rekonstrukci místního kroje se v posledních letech zasloužily obce Nikolčice a Hustopeče. Ve Starovičkách a v Divákách se stále používá Hanácko Slovácký kroj. Městys Velké Němčice se sice také snaží o obnovu kroje, dosud se ale používá kroj kyjovský. Šitbořice mají také svůj vlastní kroj, přestože pánský je obnoven jen z části. Tradiční hody jsou ochuzeny o zavádku a o předání stárkovství starým stárkům, kulturní život je však obohacen o májovou zábavu, která se koná v květnu. Hody obvykle probíhají v sobotu a v neděli. Den před hody se u parketu postaví mája, u které musí stárci strávit noc a hlídat ji. Přijedou sem i mnozí přespolní. Od máji se poté nese zpěv až do ranních hodin. Přestože mohou být stárci s přespolními dobří přátelé, nic to nemění na tom, že i kamarád se může snažit stárkům máj podřezat a odnést. V sobotu odpoledne se chlapci a dívky obléknou do krojů a jdou slavnostní průvod obcí. Po průvodu se navečeří a připraví na večerní zábavu, která trvá do časných ranních hodin. Na zábavách se vyhlašují taneční sóla, pořádaná stárky. Dobrým zvykem stárků je o přestávkách muzikantů utvořit na tanečním parketě kruh, kde zpívají lidové písně a občerstvují sebe i ostatní zpívající skleničkou vína. Tradicí v Divákách je půlnoční vyhlášení sóla pro stárky, při kterém jsou krojovaní chlapci vyzvednuti na ramena statným mužům, kteří s nimi chodí maršem kolem máji. Tímto stárci končí sobotní krojované hody, účastníci zábavy je však nějakou dobu ještě nechtějí pustit z parketu. 25
V neděli dopoledne se krojované páry účastní ranní mše. Po mši si stárci vyzvednou muzikanty v hospodě a průvodem chodí zvát spoluobčany na hody. Odpoledne jdou slavnostní průvod po obci a kolem šesté hodiny večerní se sejdou u máji, kde tančí. Po večeři opět spěchají na parket, kde se starají o hladký průběh hodů až do časných ranních hodin. V Křepicích hody pokračují večerní zábavou i v pondělí. Ta však již není tradiční, krojovaná, nýbrž jde již o setkání při modernějším druhu hudby, která je prokládána lidovými písněmi. Hody jsou ve většině obcí slaveny o víkendu, který je nejblíže svátku patrona místního kostela. V Uherčicích je kostel zasvěcen Janu Křtiteli a hody jsou zde slaveny kolem 24. června. O víkendu, který se blíží 24. červenci bývají hody v obci Nikolčice, jejímž patronem je svatý Jakub. O dva týdny později, na svátek svatého Vavřince, se hoduje ve Velkých Němčicích. Kolem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje se tyto slavnosti odehrávají v Křepicích. Ten samý víkend jsou hody také v Divácích a ve Starovicích. Starovický kostel je zasvěcený svatému Jiří a svatému Mikuláši. Jelikož svatý Jiří má svátek již v dubnu a svatý Mikuláš zase v prosinci, byly hody trvale přesunuty k příznivějšímu datu, kdy bývá ještě teplo a hody se mohou odehrávat venku. Ve Velkých Hostěrádkách se hody konají poslední říjnový víkend na počest vysvěcení kostela, jež je pod patronátem sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie. O týden později se zde konají odehrávky. V Hustopečích se hody konají na svátek sv. Václava. Tradiční zavádka zde sice není tančena, k máji diváky lákají jiné tance jako je verbuňk a vrtěná. Hustopeče je jedna z mála obcí, která se snaží folklorní slavnosti obnovit. Ještě před pár lety nosili stárci kyjovské kroje, dnes mají hustopečští své vlastní. Byla zde také zavedena volba stárků a chasy. Ve Starovičkách se slaví hody první říjnový víkend. V pátek navečer se postaví mája, sobotu dopoledne probíhá zvaní po obci, odpoledne slavnostní bohoslužba a průvod po obci. Nedělní zábavou se hody završí. 26
5.2.1 Šitbořice V Šitbořicích se stárkům říká rekruti a hody začíná jejich stárkovská povinnost. Stejní rekruti, co jdou o hodech, drží další rok také májovou. Rekruty byli dříve chlapci, kteří měli být v létě odvedeni na vojnu. I v dalších obcích začínala povinnost stárka již o hodech, v dnešní době začíná pouze v této obci. Hodové slavnosti se konají nejblíže ke svátku svatého Václava, patrona zdejšího kostela, a začínají v sobotu odpoledne průvodem po obci. Nejdůležitější zastávkou průvodu je Společenský dům Orlovna, kde na rekruty čeká starosta, který jim předá hodové právo, tzv. feruli. Poté starosta rekrutům propůjčí listinu práva, kterou musí první rekrut přečíst. Po přečtení rekruti a rekrutky zpívají a vyhlašují starostovi sólo. První rekrut musí dokázat, že je dobrý vinař a natáhnout z demižonu celý koštýř vína. Ten má obsah 5 litrů. Rekruti pak na průčelí Orlovny vyvěsí vlajku obce. V neděli dopoledne chodí rekruti zvát na večerní zábavu a odpoledne bývá slavnostní průvod a tancování a zpívání před sokolovnou. V sobotu i v neděli se koná večer zábava. Obrázek 8: Průvod, v čele první stárkovský pár s ferulí 27
6 Májová zábava Již odedávna se na mnoha vesnicích na Moravě vztyčují v noci o filipojakubské noci (30. dubna) uprostřed vsi máj. Tento zvyk je nejspíše pohanského původu a sahá již do období starého Říma. Původně byla mája stavěna na náves a další menší májky byly vztyčovány před okna domu místních děvčat. Stárkami a stárky jsou chlapci a dívky, kteří ten rok oslavili svou plnoletost. Jako stárci plní svou povinnost na květnové zábavě tzv. májové a na hodech. Den před májovou zábavou se postaví na návsi mája. Na stavbě se podílí všichni silní muži obce, kteří jsou v průběhu stavění občerstvování vínem od stárků. Od té doby ji musí stárci hlídat, aby nebyla chlouba obce ukradena. Pokud by se některému z přespolních podařilo máj pokácet, nemohlo by se v sobotu slavit. Aby mladíci, kteří hlídají máj, neusnuli, zpívají se pod májí lidové písně, v některých obcích probíhá i tzv. předmájová zábava. Májová probíhá v obcích, kde na tradiční hody není tančena zavádka. Začíná sobotním odpoledním průvodem obcí. Po průvodu se jdou stárci najíst a po večeři se sejdou na parketu, kde až do rána tančí, zpívají a vyhlašují sóla. Každá obec mívá ještě své specifické zvyky např. v Šitbořicích se mája hlídá již týden před májovou zábavou. Rekruti si dovezou máji a podrekruti, neboli čekatelé na stárkovství, si dovezou malé jehličnaté stromky, tzv. vršky. V průběhu týdne kradou rekruti podrekrutům vršky a podrekruti na oplátku zcizují podpěry od máje, které schovávají po obci. Jde o vzájemné špičkování mezi stávajícími a budoucími stárky. Páteční a sobotní den probíhá, stejně jako v jiných obcích, stavěním máje, průvodem po obci a večerní zábavou se sóly. Na májové, po večeři, jdou podrekruti průvodem v čele s uhlídaným vrškem a s vlajkou s rokem jejich narození. Po marši se v sálu strhne symbolická bitka a regruti se snaží podrekrutům vlajku sebrat. Podrekruti mají plné ruce práce s uhlídáním vlajky a nemohou se ubránit tomu, aby jim jejich starší kolegové nezuli boty a nehodili je do davu. Pokud se podaří podrekrutům vlajku uhájit, přebírají od regrutů stárkovství, jsou vyzvednuti na ramena a slavnostně vyneseni ze sálu. 28
Následuje bosé sólo, podrekruti se vrací, hledají svoji obuv, kterou musí vykoupit lahví vína. Další fází večera je sólo s vyhlášením nových podrekrutů. Májová zábava končí až s prvním ranním paprskem. Obrázek 9: Tanec stárků po májí ve Starovicích 29
7 Burčákové slavnosti Mezi hojně navštěvované folklorní slavnosti patří také Burčákové slavnosti. Konají se koncem září, nebo začátkem října. Známé Burčákové slavnosti jsou v Morkůvkách a v Hustopečích. Hustopečské burčákové slavnosti nahradily zaniklé oslavy dožínek a jsou pořádány od r. 1995. Konají se první víkend v říjnu od pátku do neděle. Na náměstí jsou postaveny stánky s burčákem či jiným občerstvením. Mezi jedno z lákadel patří také bohatý doprovodný program, průvody obcí v dobových kostýmech, prodej burčáku, soutěže pro děti či večerní koncerty na pódiu na náměstí. O konání burčákových slavností v Morkůvkách se stará chlapec, který byl na místní hody zvolen jako 3. stárek. Burčákové slavnosti jsou krojované a v průběhu večera se vyhlašují sóla pro přespolní či pro ženáče. Místo vína se na těchto oslavách podává burčák. 30
8 Velkopavlovické vinobraní Ve Velkých Pavlovicích se odedávna slavilo zarážení hory. Před samotným sběrem hroznů nesměl kromě hospodáře nikdo do vinohradu vstoupit. V 50. letech minulého století byly tradice zarážení přerušeny a několikrát se konaly až v 80. a 90. letech. Od r. 2003 se vinobraní ve Velkých Pavlovicích koná pravidelně a to první víkend v září od pátku do neděle. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program, kterého se mohou účastnit již od časných ranních hodin. Vystupují zde folklorní soubory z různých krajů, mužácké sbory či cimbálové skupiny. O tom, že na těchto slavnostech si přijde na své opravdu každý svědčí i to, že po folkloru se mezi hosty se na pódiu vystřídají i zpěváci či skupiny jiných hudebních žánrů. Milovníci tradiční kultury se mohou těšit na výstavu vín, místní jarmark řemeslné výroby či slavnostní průvod krojované chasy. V čele chasy nesou dva stárci obrovský hrozen vína, který je svázán z právě nasbíraných plodů vinné révy. Oslavy vrcholí obřadní scénkou zarážení hory. Obrázek 10: Průvod s hrozny vína 31
9 Nabídka folklorních slavností cestovním kancelářím Některé cestovní kanceláře podnikající v České republice mají ve své nabídce i zájezdy konané v České republice. Jedná se většinou o relaxační pobyty v některém z lázeňských domů nebo vícedenní poznávací zájezdy. Pro obyvatele Moravy je oblíbenou oblastí Praha či jižní Čechy, obyvatelé Čech rádi zavítají na jižní Moravu, např. podívat se do Lednicko-valtického areálu, ochutnat místní víno v tradičních sklípcích apod. V období adventu klienti cestovních kanceláří navštěvují česká a moravská města a nechávají se unést vánoční atmosférou na tamních trzích. Mnozí ze zájemců, jež chtějí poznat krásy jižní Moravy a navštívit místní sklípky, možná ani netuší, jak bohaté folklorní tradice se dodnes v mnoha vesnicích udržují. Známé jsou např. festivaly ve Strážnici či Jízda králů ve Vlčnově, málokdo však navštívil tradiční hodové slavnosti, kde se návštěvník může nejen dívat na krojované průvody stárků a chasy, nýbrž se i aktivně zapojit do tance. Ve své práci jsem chtěla zjistit, zda by klienti českých cestovních kanceláří měli o tyto slavnosti zájem a zda by cestovní kanceláře byly ochotny zájezdy na folklorní slavnosti prodávat. 17. září 2009 jsem pomocí e-mailu obeslala 151 cestovních kanceláří. Jednalo se o cestovní kanceláře, které jsou členy Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Na tento e-mail mi odpovědělo 17 cestovních kanceláří z nichž pouze 11 mi poslalo zpět vyplněný dotazník. Zbývajících šest firem mi napsalo, že prodávají pouze zahraniční cestovní zájezdy, jedna z nich se specializuje pouze na Francii a Itálii a jedna z nich má sice statut cestovní kanceláře, své zájezdy ovšem neprodává, chová se pouze jako cestovní agentura a zprostředkovává zájezdy jiných cestovních kanceláří. Úspěšnost dotazníku byla tedy 7 %. Cestovní kanceláře byli vesměs malé, zaměstnávali méně než 10 lidí. Jen jedna měla více pracovníků. Pět respondentů uvedlo jako své sídlo Jihomoravský kraj, dva sídlí z Praze. Zbývající čtyři cestovní kanceláře označily Pardubický, Moravskoslezský, Jihočeský a Plzeňský kraj. Pouze tři cestovní kanceláře, které odpověděly na dotazník, pořádají zájezdy na festivaly a slavnosti a všechny také uvedly, že jsou tyto slavnosti folklorního rázu. 32
Jen jedna z nich prodává zájezdy na české slavnosti, které se konají v Jihomoravském a Jihočeském kraji a v hlavním městě Praze. Pod pojmem folklor si dotázaní nejčastěji vybaví lidové zvyky, hudbu, tanec, kroje a tradice. O folklorních slavnostech se zmínili pouze dva respondenti, z nichž jeden dokonce tyto slavnosti lokalizoval na Moravu. Jeden z odpovídajících se v dotazníku zmínil i o jarmarku a dva si vzpomněli také na tvořivost a řemeslnou výrobu. Folklor byl zmiňován také jako tradiční kultura a národopis. Další otázka měla zjistit, zda české cestovní kanceláře znají folklorní slavnosti okresu Břeclav. Záměrně jsem zde neuváděla mikroregion Hustopečsko, jelikož je tento svazek obcí jen malou částí okresu Břeclav a nemusí být o něm cestovní kanceláře informované. O folklorních slavnostech v okrese Břeclav věděla méně než polovina cestovních kanceláří a jednalo se hlavně o firmy sídlící v Jihomoravském kraji. O folklorních slavnostech v Břeclavi slyšela také jedna cestovní kancelář z Plzeňského a jedna z Jihočeského kraje. Přesné názvy těchto oslav znal pouze jeden respondent, který uvedl Burčákové slavnosti, Vánoční jarmark, Zarážení hory a Svatováclavské slavnosti. Shodou okolností se také jednalo o respondenta, který do Jihomoravského kraje pořádá zájezdy. Pouze dva dotázaní uvedli, že by jejich klientela mohla mít zájem o folklorní slavnosti v okrese Břeclav a jeden z nich do dotazníku připsal poznámku, že by se muselo jednat o klientelu zahraniční. Tuzemský klient o tyto druhy zájezdu údajně nemá zájem. 33
10 Hodnocení Mikroregionu Hustopečsko jeho obyvateli Úspěšnost dotazníku zasílaného cestovním kancelářím byla 7 %. Důvodem tak nízké návratnosti dotazníků mohl být nezájem zaměstnanců cestovních kanceláří o vyplňování jakýchkoli dotazníků či nevědomost těchto firem o slavnostech konaných v této oblasti. Na otázku, zda cestovní kanceláře znají slavnosti okresu Břeclav odpovědělo kladně 5 respondentů a vyjmenovat je dokázala jen jedna z nich. Pokusila jsem se tedy zjistit, zda není problém v nedostatečné propagaci folklorních slavností v mikroregionu, jestli jsou tyto slavnosti dostatečně navštěvované a zda by obyvatelé této části okresu Břeclav uvítali, aby jejich slavnosti byly navštěvovány klienty cestovních kanceláří. Od 1. října do 30. října jsem oslovila 106 obyvatel mikroregionu Hustopečsko. 34
10.1 Žebříček atraktivit v mikroregionu Hustopečsko V první otázce měli respondenti označit čísly 1 až 5 atraktivity, které by nabídli návštěvníkovi mikroregionu Hustopečsko. Číslem 1 měli respondenti hodnotit atraktivitu, která by podle jejich mínění byla pro návštěvníky jejich kraje nejpřitažlivější. Číslem 5 pak hodnotili tu, která respondentovi připadala jako nabídka pro potenciálního turistu nejméně zajímavá. Hodnotila se vinařská kultura, která je v této oblasti známá a pro turisty velice zajímavá, dále folklor a lidové tradice, přírodní atraktivity a kulturní památky, které do Jihomoravského kraje přitahují mnoho turistů nejen z České republiky. Folklor a lidové tradice počet respondentů 50 40 30 20 10 0 43 33 15 8 7 1 2 3 4 5 známka Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic Folklor a lidové tradice měl průměrnou známku 2,098 a nejvíce respondentů je ohodnotilo známkou 2 (43 respondentů). Z grafu však také vyplývá, že obyvatelé regionu jsou na své lidové tradice pyšní a 33 lidí uvedlo, že právě folklor by návštěvníkovi mikroregionu doporučili jako první. Kulturních památek je na Hustopečsku celkem málo. Historicky ceněný je zde opevněný gotický kostel v Kurdějově s kaplí všech svatých, vinné sklepy ve Vrbicích, které stojí nad sebou a tvoří až sedm pater, či renesanční Dům U Synků v Hustopečích. Z technických památek je hojně navštěvován větrný mlýn v Kloboukách u Brna. 35
Kulturní památky počet respondentů 60 50 40 30 20 10 0 52 27 10 12 5 1 2 3 4 5 známka Graf č. 2: Známkování kulturních památek Přitažlivost místních památek ohodnotili respondenti průměrnou známkou 2,884. Celkem 52 respondentů ohodnotilo kulturní památky svého bydliště známkou 3. Pouze 22 hodnotících přiřadilo ke kulturním památkám lepší známku než 3. Přírodní atraktivity 60 55 50 Počet respondentů 40 30 20 10 0 27 16 4 4 1 2 3 4 5 Známka Graf č. 3: Známkování přírodních atraktivit Do mikroregionu Hustopečsko spadá severní část Novomlýnských nádrží či Pouzdřanská step, která je národní přírodní památkou. Půda je zde velmi úrodná, a proto většina půdy byla přetvořena na pole. Zdejší příroda láká zejména cyklisty, kteří křižují nově vybudované vinařské cyklostezky. Přírodní krásy této oblasti byly nejčastěji klasifikovány známkou 4. Více než polovina respondentů jim přiřkla toho ohodnocení. Průměrná známka činí 3,186. 36