3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují



Podobné dokumenty
Obsah ÚVOD 4 2 KONCEPCE A ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ V MSK, NAPLŇOVÁNÍ DZ MSK, JEHO CÍLŮ A OPATŘENÍ KRAJE U PŘÍLEŽITOSTI DNE UČITELŮ...

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách v roce Kde a co studují?

2 Koncepce a rozvoj vzdělávání v MSK, naplňování DZ MSK, jeho cílů a opatření... 41

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním Mgr. Martin Úlovec

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

ČR ,9 12, ,8 12, ,6 8, ,7 6, ,1 3, ,0 1, ,0 8,8

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji za školní rok

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Podíl nezaměstnaných na. obyvatelstvu %

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Bytová výstavba očima statistiky

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

Zdroj: ÚIV Školní rok 2000/ / / / /2005

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy hlavního města Prahy

ANALÝZA POTŘEB ÚZEMÍ PRO POTŘEBU KRAJSKÉH O AKČNÍHO PLÁNU ROZV OJE VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

3. Využití pracovní síly

Jihočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

4 Porodnost a plodnost

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu

Hlavní město Praha. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

Základní charakteristiky zdraví, nemocnosti a úmrtnosti (Tabulka 5)

Ústecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech

3. Využití pracovní síly

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

Karlovarský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Jihomoravském kraji

Plzeňský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

2. Kvalita lidských zdrojů

ŠKOLSTVÍ. Víte, že...

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

2004/ /

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Stáže ve firmách vzdělávání praxí. INFORMACE O PROJEKTU aneb 6 měsíců od spuštění informačního systému ASAP

Zlínský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Absolventi vysokých škol

Středočeský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

OLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

JČK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

Analýza profil města a úřadu

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Analýza profesní struktury pracovních sil v České republice z pohledu sféry vzdělávání (Vývojové trendy zaměstnanosti v ČR období let 1991 až 2006)

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

Analýza školních vzdělávacích programů 2007

Jihomoravský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Pardubický kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Královéhradecký kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

EU-Projekt INNO 2 Berlín

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů MŠMT za rok 2011

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

Míra nezaměstnanosti podle oborů (2014)

Informační a komunikační technologie v českých domácnostech

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA PRO POTŘEBY KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB MĚSTA MNICHOVO HRADIŠTĚ A SPÁDOVÉHO ÚZEMÍ (ORP)

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy Červen 2013

SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Rychlý růst vzdělanosti žen

Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Praha

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

Vyhodnocení dotazníkového šetření v rámci projektu Pedagog lektorem, reg. č.: CZ.1.07/3.2.11/

Moravskoslezský kraj. Přehled o nově přijímaných žácích. Obrázek 1. Podíly nově přijatých žáků v kraji denní studium

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3%

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ZLK SVsVL SVsMZaOV SV SOVsMZ GV Celkem

1. Velikost pracovní síly

Novelizace zákona o pedagogických pracovnících

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

ANALÝZA ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 V KOMPARACI SE ŠKOLNÍMI ROKY 2011/2012 A 2012/2013

ÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015. Stránka 1 z 80

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo ,0 9, ,0 12, ,4 12, ,6 8, ,1 6,1

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Transkript:

3. Vzdělání Kapitola poskytuje podle pohlaví tříděný přehled žáků a studentů na všech stupních vzdělávání, místy ukazující i vývoj v čase a hlavní trendy. Seznamuje čtenáře s počty učitelů na jednotlivých stupních vzdělávání. Údaje o vzdělanostní struktuře populace, která již opustila vzdělávací proces, jsou k dispozici v kapitole Práce a mzdy, celkové vzdělanostní struktuře populace se věnuje 1. kapitola. V mateřských školách došlo oproti devadesátým letům k úbytku dětí, od roku 2000 počty dětí zůstávají poměrně stabilní, stejně jako podíl chlapců a dívek, který činí přibližně 4 % ve prospěch chlapců. Oproti mateřským školám je na základních školách pokles setrvalý. Každoročně klesá počet žáků ZŠ o 40-50 tis. a odráží pokles porodnosti v 90tých letech. Podíl dívek a chlapců je téměř neměnný (51,4 % chlapců). Počty studentů gymnázií se od školního roku 2002/03 drží na stabilní úrovni, přibližně o 10 tis. vyšší než před deseti lety. Mírně přibývá studentů čtyřletých gymnázií, zatímco víceletá gymnázia zažívají nepatrný pokles studentstva. Mezi studenty je podíl dívek a chlapců 60:40 %. Na čtyřletých gymnáziích, kde v roce 2004/05 studovalo 56 227 gymnazistů, je 64 % dívek, na gymnáziích víceletých je převaha dívek méně výrazná (přibližně 55 % studentů jsou dívky). Počet studentů středních odborných škol po poklesu na přelomu tisíciletí zaznamenává v posledních letech růst, celkově je o třetinu vyšší než počet gymnazistů. Mezi studenty SOŠ je 56 % dívek. Na středních odborných učilištích v porovnání s polovinou devadesátých let klesly počty učňů o třetinu, od té doby jsou stavy s malými výkyvy stabilizované, podobně i poměr chlapců a dívek, který činí 64:36 %. Vyšší odborné školy navštěvuje téměř 30 tisíc studentů, z toho 70 % dívek. Meziročně zůstávají počty studujících stabilní. Vysoké školy zaznamenávají každoroční navýšení studujících (296 435 v roce 2005/06), což je dvojnásobek stavu před deseti lety. Podíl vysokoškolaček na celkovém počtu studentů se v roce 2004/05 poprvé přehoupl ve prospěch dívek (50,3 %), když ještě v roce 1995/96 bylo mezi vysokoškoláky 56 % chlapců. Základní školy počty žáků se snižují Do lavic základních škol mělo v roce 2005 usedat 916 575 žáků, z toho 48,7 % dívek a 51,3 % chlapců. Počty žáků na základních školách se každoročně snižují, v porovnání se školním rokem 2000/01 byly ve školním roce 2005/06 nižší o 200 tis. V oborech s rozšířenou výukou na základních školách je celkem 92 219 žáků, což je 10,1 % z celkového počtu dětí na základních školách. Obecně platí tradiční rozdělení na dívčí a chlapecká zaměření: chlapci převažují ve sportovních a matematických třídách, dívky na jazykových a uměleckých. Patrné jsou trendy, kdy v matematických a přírodovědných třídách pozvolna roste podíl dívek, jenž se zvýšil od roku 2000 o 2,1 procentního bodu na současných 43,9 %. Naopak celkový počet žáků v těchto třídách se každoročně snižuje na současných 10 778. Informatika a výpočetní technika láká každoročně více dětí, jejich počet vystoupal až na 7 422 ve školním roce 2005/06, zastoupení dívek zvolna roste (46,7 %). Také zaměření na tělesnou výchovu je doménou chlapců, dlouhodoběji si udržují podíl 67 68 %. Počet žáků v těchto třídách po nárůstu v roce 2002/03 nepatrně klesá na současných 24 015. Nejvíce žáků stále navštěvuje školy s rozšířenou výukou cizích jazyků, ač jejich počet zdaleka nedosahuje 57 tisíc jako v roce 2000. V roce 2005/06 navštěvovalo tyto třídy 37 315 žáků, z toho 57,3 % dívek. Umělecké zaměření, tj. hudební a výtvarná výchova, jsou tradičně feminizované obory. Od školního roku 2005/06 jsou tyto obory sledovány společně jako umění a kultura, navštěvuje je 12 002 žáků, z toho 63,8 % dívek. Počty žáků ve školách se zaměřením na hudební výchovu každoročně klesaly o několik stovek na 7 567 ve školním roce 2004/05, 65,3 % z nich jsou dívky. Zaměření na výtvarnou výchovu vykazovalo naopak růst na 5 679 žáků v roce 2004/05, z nich 59,1 % dívek. Základní umělecké školy navštěvuje celkem 216 216 žáků (71,1 % dívek), meziroční pokles je pravidelný. V roce 2000 navštěvovalo ZUŠ 227 317 žáků, poměr dívek a chlapců je stabilní. Podíl chlapců je nejvyšší v hudebním oboru (32,7 %) a vzhledem k tomu, že tento obor navštěvuje 143 363 59

žáků, je podíl chlapců na celkovém počtu žáků ZUŠ vyšší než ve zbývajících oborech. Neboť taneční obor navštěvuje pouze 5,4 % chlapců (celkem 24 273 žáků), výtvarný obor 43 868 žáků (28,1 % chlapců) a literárně dramatický obor 7 318 žáků (28,2 % chlapců). Střední školy na gymnáziích a odborných školách žáků přibývá, učiliště hlásí pokles Čtvrtina ze všech dívek studujících na středních školách je na gymnáziích, u chlapců je to bezmála 15 %. Podíly gymnazistů v odpovídající věkové skupině se u obou pohlaví každoročně mírně zvyšují. Stoupá také podíl studentek (49,8 % ve školním roce 2005/06) i studentů (37,8 %) na středních odborných školách, oproti roku 1993/94 u dívek o téměř 18 procentních bodů, u chlapců o 16,6 procentního bodu. Přestože v průběhu devadesátých let docházelo k výkyvům počtu učňů a učnic na odborných učilištích, současný stav se blíží situaci v roce 1993, tedy více než čtvrtina dívek a téměř polovina chlapců v dané věkové populaci. Graf 67: Podíly studentů na jednotlivých typech středních škol ve šk. roce 2005/06 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% děvčata chlapci SOU SOŠ Gymnázia Z hlediska úspěšnosti při přijímání ke studiu nedošlo na středních školách v průběhu posledních 12 let k výrazným změnám trendu. Úspěšnost při přijetí na čtyřletá gymnázia sice během poslední půldekády kolísá, nicméně se zásadně neodlišuje od stavu ve školním roce 1999/2000. V případě víceletých gymnázií je taktéž vyrovnaná šance mezi pohlavími, ale úspěšnost přijetí je téměř o 10 procentních bodů nižší, nepatrně úspěšnější jsou chlapci, u čtyřletých gymnázií zase dívky. V případě středních odborných škol je situace odlišná, v roce 2000/01 poklesl podíl přijatých zájemců, zejména chlapců (o 5 procentních bodů), od té doby se tento stav udržuje. Na středních odborných učilištích celkově převažují chlapci. Mezi obory jsou nejvíce navštěvovány Technické vědy a nauky, nejhojněji zastoupeny jsou strojírenství (33 479 chlapců) a elektrotechnika (25 359 chlapců). V této skupině oborů dívky převládají v technické chemii (přibližně v poměru 2:1) a zejména v potravinářství (5 624 dívek a 1 972 chlapců). Technické vědy a nauky - 2.část (textil a oděvnictví, zpracování dřeva, polygrafie, stavebnictví) jsou podobně genderově rozdělené jako u SOŠ s tím, že poměr žen a mužů je ještě vyhraněnější (např. u zpracování dřeva 381 žen a 10 802 mužů, u stavebnictví 32 žen a 14 187 mužů). Mírně ve prospěch žen je obsazenější doprava, telekomunikace, výrazněji textil a oděvnictví (také v porovnání se SOŠ). Opačný poměr pohlaví něž u SOŠ je v případě SOU u zemědělství, lesnictví a veterinárních věd 30:70 % ve prospěch mužů, zatímco u SOŠ 57:43 % ve prospěch žen. Ve společenských vědách a naukách, službách je počet dívek studujících ekonomiku a administrativu patnáctinásobně nižší než u SOŠ, u chlapců dokonce dvaačtyřicetkrát. Zatímco podnikání v oborech studuje na SOU o téměř 3 000 méně žen než na SOŠ, počet chlapců na obou typech škol se liší jen o 458 ve prospěch SOŠ (6 501 chlapců). Gastronomii, hotelnictví a turismus se na SOU častěji učí chlapci (18 769 chlapců, 16 551 dívek), na SOŠ převažují dívky (9 585 dívek, 3 574 chlapců). 60

Obor obchod na SOU patří mezi hojně zastoupené (15654 žen a 4519 mužů), na SOŠ je navštěvován pouze v řádu stovek studentů (360 dívek a 162 chlapců). Obor osobní a provozní služby navštěvuje na SOU 12 927 dívek a 641 chlapců, na SOŠ všeho všudy 239 dívek a 46 chlapců. Graf 68: Studenti SOU podle nejzastoupenějších oborů 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 1 strojírenství, 2 elektrotechnika, 3 - technická chemie, 4 potravinářství, 5 - textil a oděvnictví, 6 - zpracování dřeva, 7 - stavebnictví, 8 - doprava, telekomunikace, 9 - zemědělské a lesnické vědy, 10 zdravotnictví, 11 - ekonomika a administrativa, 12 - podnikání v oborech, odvětvích, 13 - gastronomie, hotelnictví, turismus, 14 - obchod, 15 osobní a provozní služby, 16 - umění užité Na středních odborných školách jsou nejnavštěvovanějším oborem Společenské vědy a nauky, služby. Celkově je studuje 64 945 dívek a 28 204 chlapců, z toho 36 165 dívek a 14 416 chlapců ekonomiku a administrativu. Na tento obor byl přijat také největší počet dívek (17 010) a nejvíce absolventek mezi dívkami na SOŠ pochází také odtud (14 913). Chlapci nejčastěji studují z technické vědy a nauky, z toho nejvíce elektrotechniku (21 358) a strojírenství (15 547). Pro srovnání studuje tyto dva obory jen 698 (strojírenství) a 668 (elektrotechnika) dívek. Mezi technickými vědami a naukami převažují dívky nad chlapci pouze u technické chemie (1 439 dívek resp. 1 089 chlapců) a v potravinářství (1 156 dívek resp. 667 chlapců). Desetinásobnou převahu mají dívky ve zdravotnictví, lékařských a farmaceutických vědách (17 578 dívek a 1 723 chlapců). Větší počet chlapců je zastoupen především ve stavebnictví (10 516 chlapců, 3 180 dívek) a zpracování dřeva (1 169 chlapců, 249 dívek). V této skupině nauk dívky přitahuje obor textil a oděvnictví (2 524 dívek a 176 chlapců). 61

Graf 69: Studenti SOŠ podle nejzastoupenějších oborů 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 1 strojírenství, 2 elektrotechnika, 3 - technická chemie, 4 potravinářství, 5 - textil a oděvnictví, 6 - zpracování dřeva, 7 - stavebnictví, 8 - doprava, telekomunikace, 9 - zemědělské a lesnické vědy, 10 zdravotnictví, 11 - ekonomika a administrativa, 12 - podnikání v oborech, odvětvích, 13 - gastronomie, hotelnictví, turismus, 14 - právní vědy, 15 - pedagogické vědy, 16 - obecně odborná příprava, 17 - umění užité Vyšší odborné a vysoké školy podíl studujících dívek z populace v odpovídajícím věku roste Na vyšších odborných školách studovalo v r. 2005/06 10,2 % dívek a 4,1 % chlapců z populace ve věku 19-21 let. Podíl dívek na VOŠ od roku 2000 kontinuálně roste, naproti tomu podíl chlapců je stejný jako ve šk. r. 2003/04. Na vyšší odborné školy mají nižší šanci přijetí dívky (65,9 % přijatých zájemkyň), což je nárůst oproti předchozímu roku. Chlapců je přijato 72,6 %, což je také nárůst proti předchozímu období a šance u obou pohlaví jsou velmi podobné situaci v šk. r. 2000/01. Ženy tvoří více než dvě třetiny studentstva vyšších odborných škol. Muži převažují v technických vědách a naukách, jmenovitě v oboru elektrotechnika, telekomunikace a výpočetní technika (1 470 mužů a 173 žen), strojírenství a strojírenská výroba (607 mužů a 12 žen), zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (139 mužů, 30 žen), stavebnictví, geodézie, kartografie (592 mužů, 191 žen). Mezi těmito skupinami oborů najdeme některé s převahou žen (potravinářství, oděvnictví), ale počet jejich studentů se pohybuje v desítkách. V absolutních číslech je nejfrekventovanějším oborem podle pohlaví zdravotnictví, kde studuje 4972 žen (a 952 mužů). Nejnavštěvovanější skupinou oborů u žen i mužů jsou společenské vědy a nauky. Ženy i jsou nejzastoupenější v ekonomice a administrativě (4 148 žen a 1 328 mužů), dále v gastronomii, hotelnictví a turismu (1 601 žen a 380 mužů) a v právu, právní a veřejnosprávní činnosti (2 192 žen a 653 mužů). Dalším hojně navštěvovaným oborem je pedagogika, učitelství a sociální práce s 3 769 ženami a 414. Ve společenskovědních oborech převládají pouze ve studiu filozofie a teologie (75 mužů a 70 žen). Na vysokých školách podíl studentů z populace ve věku 19-23 (resp. 18-22) let vytrvale roste, v porovnání s rokem 1993/94 se u dívek více než ztrojnásobil až na 44,9 % a vzrostl na 40,1 % u chlapců. 62

V případě vysokých škol šance na přijetí zájemců o studium každoročně roste, u chlapců činí 68,2 % a je o 12,5 procentních bodů vyšší než u dívek, což je ovlivněno obory, na které se zájemci hlásí, když u technických oborů je vyšší šance přijetí než u humanitních a společenskovědních. Tradiční doménou mužů jsou technické vědy a nauky, kde si nad ženami udržují více než trojnásobnou převahu. Již od základních škol chlapci převládají na přírodovědných naukách, odlišnosti jsou v konkrétních oborech. Studentky mají nadpoloviční převahu na pedagogických a zdravotnických oborech, převládají také ve všech ostatních skupinách oborů, výrazněji ve společenskovědních a ekonomických, téměř paritní rozdělení podle pohlaví panuje v právních vědách a naukách. Graf 70: Studenti VŠ podle oborů 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 - přírodní vědy a nauky, 2 - technické vědy a nauky, 3 - zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky, 4 - zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky, 5 - humanitní a společenské vědy a nauky, 6 - ekonomické vědy a nauky, 7 - právní vědy a nauky, 8 - pedagogika, učitelství a soc. péče, 9 - vědy a nauky o kultuře a umění Učitelů přibývá jen na vysokých školách Na mateřských školách dochází v novém miléniu pouze k mírným výkyvům počtu učitelů a vychovatelů, ve školním roce se předškolním dětem věnovalo 22 485 tis. osob, z toho pouze 0,08 % mužů. Na základních školách byly ve srovnání s rokem 1993/94 stavy učitelů v roce 2000/01 vyšší o 4388 osob, následně průběžně klesaly, v současnosti se blíží úrovni z poloviny devadesátých let, tj. 63 158 osob. Patrný je trend snižování počtu žáků na jednoho učitele, kdy počty žáků klesají výrazněji v poměru k počtům pedagogů. Ze sta učitelů na ZŠ je 84 žen a tento poměr za poslední desetiletí nedoznává výraznějších změn. Stavy učitelů na gymnáziích se od poloviny devadesátých let výrazněji neměnily, výkyvy se pohybovaly meziročně v řádu stovek až do roku 2005/06, kdy klesly (také vlivem změny metodiky) o 2000 na 10 980, což ovlivnilo do té doby stagnující poměr počtu žáků na učitele a trend je zde opačný oproti základním školám. Na tři učitelky připadá jeden učitel. Tabulka 7: Počty žáků na učitele na základních školách a gymnáziích Školní rok počet žáků na učitele 1993/94 1995/96 2000/01 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 ZŠ 16,6 15,9 15,5 14,9 14,6 14,5 14,0 Gymnázia 10,9 10,3 11,0 11,0 11,0 11,1 13,2 63

Na středních odborných školách nastal mezi školními roky 1995/96 a 2000/01 pokles o více než 4500 učitelů, do roku 2004/05 se počty ustalovaly okolo čísla 27 tisíc, v roce 2005/06 klesly také změnou metodiky na 18 273, posunut je také poměr žen a mužů na 62,5 : 37,5 %. Střední odborná učiliště zaznamenala desetitisícový úbytek pedagogů již během první poloviny devadesátých let, od té doby přetrvává setrvalý stav kolísající kolem 27 tis. a poměr žen a mužů je 47,9 : 52,1 %. V roce 2005/06, vlivem přepočtených počtů, nastává pokles o třetinu vyučujících. Vyšší odborné školy jsou sledovány od roku 2000, bez výkyvů v počtech pedagogů i poměru mužů a žen (5 891 vyučujících a 56,7 % žen : 43,3 % mužů). Pro rok 2005/06 jsou, po změně metodiky, uváděny třetinové stavy pedagogů oproti předcházejícímu roku. Na vysokých školách počet studentů vytrvale roste, pedagogických pracovníků v posledních třech letech zásadně nepřibývá, přestože jsou stavy o cca 5,5 tisíc vyšší než v akademickém roce 1993/94. Mezi vysokoškolskými pedagogickými pracovníky jsou dvě třetiny mužů. Graf 71: Poměr žen a mužů mezi pedagogy Vysoké Konzervatoře VOŠ Typ školy SOU SOŠ Gymnázia Základní Mateřské 0% 20% 40% 60% 80% 100% 64