Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 31. leden Léta Páně 2016 2 ÚNOR BLÍŽÍ SE POSTNÍ DOBA I když vánoční doba v naší liturgii skončila nedělí Křtu Páně, pro mnohé z nás, zejména pro nás dříve narozené, končí Vánoce až Hromnicemi. Teprve teď odkládáme vánoční výzdobu a cítíme se při tom tak trošičku zaskočeni. Kalendář nám neúprosně ukazuje, že za týden začíná postní doba, čtyřicetidenní příprava na Velikonoce. Čím můžeme naplnit modlitba těchto příštích čtyřicet dní? V čem pro nás půst může být smysl postní doby? almužna Název postní doba je poněkud matoucí dnes je skutečný půst z celého čtyřicetidení pouhý jeden den, a to Popeleční středa. Další skutečný půst je až o Velkém pátku ve velikonočním triduu. Ale co s těmi zbývajícími dny, které postem v plném slova smyslu nejsou? Jsme zvyklí si v této době ledacos odřeknout, ukázňovat se. Ale proč to vlastně děláme? Postní doba je přípravou na Velikonoce. Ty jsou ústředními svátky
2/ II liturgického roku. Ve smrti a vzkříšení Ježíše Krista spočívá podstatná část jádra celého křesťanství. V nich se setkáváme s Boží nabídkou všeho toho, co je pro nás připraveno ve křtu, a pak v každém aktu pokání jako v opětovaném návratu do křtu. Křesťanské Velikonoce i s čtyřicetidenní přípravou na ně jsou vlastně formou určitého dramatu, hry v nejvznešenějším slova smyslu, kterou je liturgie. Příprava na slavení Velikonoc tak představuje prožívání podstatných zastavení na cestě Boží záchrany, podstatných bodů dějin spásy. Liturgie postní doby a Velikonoc je dramatem, do něhož bychom se měli nechat vtáhnout. Měli bychom se ho zúčastnit, abychom měli podíl nejen na plodech této hry, tedy liturgie, ale i na plodech skutečné původní události vykupitelského díla Ježíše Krista. Můj život jako život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu, - vůči bližnímu, - vůči sobě samému. Každý z těchto vztahů potřebuje ozdravění. Prastarými křesťanskými postními praktikami pro tento účel jsou modlitba, půst a almužna. Modlitba jako cesta k ozdravění mého vztahu k Bohu. Půst jako cesta k ozdravění mého vztahu k sobě. Almužna jako cesta k ozdravění mého vztahu k bližnímu. Modlitba je mi dána jako cesta k přebývání s Otcem a k neustálé přestavbě mého života podle Božího záměru se mnou. Spojuje mě s Otcem a poskytuje mi možnost a příležitost vše důležité v mém životě s ním probrat, přezkoumat před jeho tváří. Rovněž modlitba za druhé, za vlastní i cizí, za známé i neznámé je projevem mé lásky k bližnímu, kterému chci touto službou prospět a přispět tak k ozdravění svého vztahu k němu. Půst zdaleka není jen odepřením si jídla. Půst jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. Almužna je půst jako zřeknutí se toho, co je pro mne postradatelné a co může obohatit potřebného bližního. I když je to slovo dnes cizí, je stále aktuální. I dnes je nerovnost mezi lidmi. Je to jak nerovnost ekonomická (nemocní, důchodci, lidé s nižším vzděláním, rodiny s dětmi), tak nerovnost co do pocitu štěstí, užitečnosti, lidských kontaktů. Dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost těm, kteří to potřebují, počínaje od vlastních dětí, manželů, rodičů, až po lidi osamělé, nešťastné, trpící, unavené, to je také almužna. Postní dobu nemáme chápat jako dobu chmurného odříkání, nebo ustavičného přemítání nad utrpením Páně, přestože nám to mnohdy křížové cesty a postní písně navozují. Liturgické texty postních nedělí nám ukazují, že by to měla být spíše doba prohloubení, obnovy, přibližování se k Otci skrze Krista. Měli bychom mu naslouchat, jak k nám v Písmu mluví. Měla by to být doba vytrvalé, ale radostné práce, která by měla vyústit v našem smíření s Bohem a v obnově křestního slibu v liturgii Velké noci. JN
3/ II SPOLEČENSTVÍ naší farnosti a jeho záležitosti Gočárovy schody? Praha 10 dala v rámci projektu Moje stopa k dispozici 5 milionů na úpravy veřejných prostor navrhované občany a schvalované občany ve veřejném hlasování (bez zásahu politiků). Farnost Vršovice se uchází o část tohoto participativního rozpočtu s projektem Gočárových schodů na náměstí Svatopluka Čecha. Jde o realizaci původně Gočárem zamýšleného schodiště spojujícího vchod do sálu sv. Václava s horní stranou náměstí (přes současný křovitý svah). Podrobnou prezentaci projektu naleznete na stránkách radnice Prahy 10 nebo na www.moje-stopa.cz. Veřejné internetové hlasování bude probíhat od 1. února (tamtéž) a hlasovat mohou i uživatelé veřejných prostor na Praze 10, kteří zde nemají trvalé bydliště (tedy například dojíždějící farníci). Ti, kdo nemají internet, budou moci hlasovat přímo na radnici. Prosíme o šíření této informace a o podporu v hlasování. Martin Peroutka Farní charita (1 Kor 13,3) Děkujeme za Tříkrálovou sbírku, zvláště za společenství letos se zapojilo přibližně 80 farníků (i farnic :D)! :). Koledovalo 56 králů z řad dětí a mládeže, které doprovázelo 19 dospělých, někteří se účastnili dvakrát i třikrát, celkem v 20 skupinkách. Vybrali jsme 49 263 Kč, náš podíl předáme společnosti neslyšících. Srdečně zveme na Den seniorů a nemocných, který se letos bude konat v sobotu před Květnou nedělí, 19. března, od 8.30 do cca 14.00 hodin. Za fachu Hanka fachavrsovice@email.cz 721 444 323 č. účtu: 3400038319/0800 SERIÁL K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ: Zrozeni z lásky a pro lásku Tvůrce tvoří z lásky První kapitoly bible tvoří nádherná báseň, v níž se nám ukazuje pohled autora a celého jeho společenství na Tvůrce světa. Proces tvoření popisuje opakovaně: I řekl Bůh: A stalo se tak. Bůh viděl, že to je dobré. Tvůrce tvoří svým slovem, tedy ze sebe. Tvoří tak, že se dává. A to, co dává, je dobré. Vidíme, že Tvůrci je vlastní dávání, dokonce dávání se. Musí tedy v něm
4/ II být ten, kdo dává, i ten, kdo přijímá. Tvůrce je tedy společenství. Představuje společenství, dávající si navzájem dobro. Jestliže my, lidé, nazýváme postoj chtění a konání dobra pro druhého člověka láskou, pak můžeme říci spolu s apoštolem Janem (srov. 1 J 4,8.16): Tvůrce, Bůh, je láska. Můžeme se ptát: Proč to Tvůrce dělá? I odpověď zde nalezneme. Tvůrce, který je společenství lásky, společenství založené na láskyplných vztazích, sám zakouší krásu a štěstí, které tyto vztahy v sobě nesou. Tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů chce umožnit zakoušet i někomu mimo sebe. Proto tvoří jakési hnízdo, které my známe jako Vesmír, Stvoření. Do tohoto hnízda pak vkládá, posílá lidské tvory. Vkládá sem člověka, kterého předtím obdařil schopností tuto krásu a štěstí láskyplných vztahů nejen sama zakoušet, ale i sdílet je s druhými lidmi, a umožňovat je zakoušet druhému. Tvůrce tvoří tak, že se sám dává, a tedy On, který je Láska, tvoří z Lásky. Pro mě je životně důležité vědět, že do tohoto světa jsem byl vložen z lásky. Ten, který mě do tohoto světa vložil, který mě do tohoto světa poslal, chtěl pro mě dobro, chce neustále pro mě dobro, chce, abych žil dobrý, šťastný život. On mě stvořil ke svému obrazu, tedy jako toho, kdo je schopen sebe dávat druhému a druhého v sobě přijímat. To znamená, že do tohoto světa jsem byl vložen pro lásku. Už tady vidíme počátek Božího království, onoho království pravdy a života, svatosti a milosti, spravedlnosti, lásky a pokoje, jak zpíváme v prefaci z liturgie svátku Krista Krále. Byl jsem vložen do tohoto světa, abych měl podíl na tvorbě tohoto království láskyplných vztahů. To je můj úkol zde na zemi, to je moje poslání, v tom nalézám smysl svého života. Věřím tomu a mé víře nezabrání ani to, že svět mi odhaluje spíše tu nelaskavou tvář, že tu laskavou tvář musím pracně hledat tam, kam nezasahují kamery televize a mikrofony rozhlasových stanic. Ale vidím ji denně i na chodnících velkoměsta, u pultů obchodů, ve zdravotnických zařízeních, často i ve školách, v různých domovech, ale zejména v rodinách, ve své rodině, u svých dětí, vnoučat a pravnoučat, u svých příbuzných, u svých přátel, ve své farnosti. JN SVĚTEC V TOMTO MĚSÍCI Svatý Vincenc Pallotti, zakladatel řádu svátek 22. 1. Papež Pius XI. nazval tohoto muže průkopníkem katolické akce tím se míní církevně uznaný organizovaný laický apoštolát.
5/ II Kdo byl tento muž, kněz, jehož ostatky odpočívají v sarkofágu pod hlavním oltářem kostela San Salvatore in Onda? Vincenc se narodil 21. dubna 1795 v Římě v zámožné rodině. Bylo mu poskytnuto nejen výborné vzdělání, ale hlavně pevná víra v Boha. Ve škole nepatřil k nejlepším žákům, ale velkou pílí dohnal brzy ostatní. Po studiích na gymnáziu vstoupil do semináře a v r. 1818 přijal kněžské svěcení. Celý svůj život působil jako duchovní správce. Právě zde, kde byl velice oblíben, byl nazýván druhým Filipem Nerim. Neúnavně a obětavě se staral o všechny oblasti duchovní správy, ale největší péči věnoval vězňům, nemocným a mládeži. Byl často vyhledáván jako zpovědník. V r. 1835 založil výše zmíněnou katolickou akci, Společnost katolického apoštolátu, nazývanou pallotini. Původně byli její členové jen kněží, ale brzy se Vincenc obrátil i na laiky. To z něho učinilo průkopníka pastorační práce. Další zajímavostí v té době neobvyklou bylo, že dával kázání nejen v latině či italštině, ale i v různých dalších jazycích. Vincenc zemřel 22. ledna 1850 v Římě. Papež Jan XXIII. jej v r. 1963 svatořečil. Světec je zobrazován jako kněz v rochetě a se štolou. Alena Králová PROSTOR pro sdílení Patero poděkování V naší farnosti, která má cca 600 členů včetně dětí, působí kolem 200 dobrovolníků, kteří se podílejí na nejrůznějších aktivitách a činnostech, a slouží tím jak farnímu společenství, tak veřejnosti. A právě pro ně bylo uspořádáno setkání v sobotu 16. ledna, na kterém jim bylo vysloveno upřímné poděkování za všechen ten čas a námahu, které tomu věnují. To by tedy bylo poděkování číslo jedna. Poděkování číslo dvě ale patří naší mládeži, která pomohla celé setkání připravit a navíc ho doprovázela vtipnými pantomimickými ukázkami nejrůznějších farních dobrovolnických aktivit. Poděkování číslo tři pak náleží mládeži vedené Danou Vackovou za provedení netradiční pohádky O Popelce už dlouho jsme se tak upřímně nezasmáli! Poté následovalo promítání videa sestaveného z fotografií pořízených v průběhu roku 2015, které ukázaly, jak je činnost naší farnosti bohatá děkujeme, Jaroslave Lukáši, že jsi nám to vše, a tak působivou formou připomněl! A poděkování číslo pět bych ráda adresovala všem, kdo obětavě napečenými dobrotami doplnili zakoupené chlebíčky a ovoce je to už tradičně nejmilejší akcent téměř všech větších farních akcí, všemi oceňovaný, jen málokdy však při jejich vyhodnocování zdůrazněný HH
6/ II Vigilie před vyhlášením roku Božího milosrdenství 7. prosince jsme se s manželem zúčastnili vigilie před vyhlášením roku Božího milosrdenství papežem Františkem. Hluboce jsme prožili průvodní slova Simony a Bětky, přednášku o. Stanisława i následnou adoraci doprovázenou jemnou duchovní hudbou a duchovním slovem moc za to děkujeme! Z přednášky o. Stanisława mne nejvíce zaujala slova o skutcích milosrdenství, které zde uvádím doplněné o citaci slov Pána Ježíše svaté Faustyně Kowalské. Té, která na jeho naléhavou žádost prosila o namalování obrazu Božího milosrdenství a slavení svátku vždy na první neděli po Velikonocích. Božího milosrdenství, kdy podle slov Pána Ježíše jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; ať se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat. A přípravou na svátek může být novéna, která spočívá v modlitbě tzv. Korunky k Božímu milosrdenství. V té novéně, slíbil Ježíš, udělím duším veškeré milosti. Co se týče skutků milosrdenství, Pán Ježíš sv. Faustyně řekl: Milosrdenství máš bližním prokazovat vždy a všude, nemůžeš se tomu vyhnout, vymluvit se, ani ospravedlnit. Předkládám ti tři způsoby, jak prokazovat bližním milosrdenství: první skutkem; druhý slovem (odpuštěním a povzbuzením); třetí modlitbou (tam, kde nemůžeš pomoci skutkem ani slovem, můžeš pomoci modlitbou). V těchto třech stupních je obsažena plnost milosrdenství a je nezvratným důkazem lásky ke mně. Takto duše oslavuje a ctí mé milosrdenství. Skutků milosrdenství je čtrnáct, sedm duchovních a sedm tělesných. Tělesné skutky milosrdenství jsou tyto: dát najíst hladovým, dát pít žíznivým, obléci nahé, ubytovat poutníky, navštívit nemocné, navštívit vězněné, pohřbít mrtvé. Duchovní skutky milosrdenství jsou tyto: poradit pochybujícím, poučit nevědomé, napomenout hříšníky, utěšit zarmoucené, odpustit urážky, trpělivě snášet obtížné osoby (to je součást Malé cesty Terezie z Lisieux k Bohu, kterou nalezla přijmout sami sebe, ale i druhé takové, jací jsme, se všemi našimi chybami ), prosit Boha za živé i mrtvé. O. Stanisław citoval ještě slova Joachima Wankeho, teologa, biskupa diecéze Erfurt, bývalého profesora pastorální teologie: Před pár lety se v Durynsku pracovníci charity ptali lidí, který skutek milosrdenství je z jejich pohledu dnes obzvláště důležitý. Odpovědi se pak promítly do formulace sedmi skutků milosrdenství pro dnešní dobu: 1. Říci člověku: patříš k nám To, co dělá naši společnost často studenou a nemilosrdnou, je skutečnost, že jsou v ní lidé vytlačováni na okraj: nezaměstnaní, nenarození, psychicky nemocní, cizinci atd. Velice aktuální je v této souvislosti vysílat jakýmkoli způsobem signál sounáležitosti: Nestojíš
7/ II mimo! Patříš k nám! např. k naší farnosti. 2. Naslouchám ti Často slyšená a vyjadřovaná prosba zní: Měj na mě trochu času! Jsem tak sám! Nikdo mi nenaslouchá! Hektické tempo současného života, ekonomizace péče a sociálních služeb nutí k co nejrychlejšímu a nejúčinnějšímu jednání. Často chybí proti vůli pomáhajícího čas jednoduše naslouchat druhému. Mít čas, moci naslouchat skutek milosrdenství, který je paradoxně v době technicky dokonalé, vysoce moderní komunikace naléhavější než dříve! 3. Mluvím o tobě dobře Každý z nás to již zažil: Při rozhovoru, setkání, na poradě se najdou lidé, kteří vidí nejprve to dobré a pozitivní na druhém člověku, na určité věci či úkolu. Samozřejmě že občas je třeba poukázat na chyby, kritizovat a podat zprávu o problémech. Co dnes však často chybí, je ocenění druhého, příznivé smýšlení o něm i o jeho záležitostech a úcta k jeho osobě. Mluvit dobře o druhém nemohli by být i kritici církve občas milosrdnější? 4. Půjdu kousek s tebou Mnohým nepomůže jen dobrá rada. V dnešním složitém světě je potřeba pomoci na začátku, poskytnout doprovod při prvních krocích, do doby, než druhý získá odvahu a sílu pokračovat dál sám. Signál milosrdenství zní: Zvládneš to! Pojď, pomůžu ti začít! Nejde tu však pouze o pomoc v sociální oblasti. Jde i o lidi hledající Boha. Potřebují někoho, kdo by si s nimi povídal a odpověděl na jejich otázky, šel s nimi kousek po cestě víry. Také někoho, kdo jim pomůže najít po dlouhé nepřítomnosti cestu zpět do společenství bez trestu a pocitu viny. 5. Dělím se s tebou Ani v budoucnu nezavládne na zemi dokonalá spravedlnost. Je třeba poskytovat pomoc těm, kteří si nemohou pomoci sami. Dělení peněz a darů, možností a šancí zůstane nutností i ve světě dokonalé sociální péče. Díky rostoucí společenské anonymitě získává novou váhu i staré úsloví: Sdílená bolest je poloviční, sdílené štěstí je dvojnásobné! 6. Navštívím tě Je lepší navštívit druhého v jeho domě než čekat, až přijde ke mně. Návštěvou vzniká pocit pospolitosti. Návštěva znamená potkat druhého tam, kde se cítí silný a v bezpečí. Kultura návštěv v našich farních společenstvích je velmi vysoká, nenechme ji upadnout! Jděme i za těmi, kteří k nám nenáleží. Náleží Bohu, to by nám mělo stačit. 7. Modlím se za tebe Kdo se modlí za druhé, vidí je novýma očima. Vnímá je jinak. I lidé, kteří nejsou křesťany, jsou rádi, když se za ně někdo modlí. Místo ve městě nebo na vesnici, kde jsou pravidelně do modliteb zahrnováni všichni obyvatelé daného místa, živí i zemřelí to je opravdové požehnání. Matky, otcové, řekněte svým dětem a vnukům: Modlím se za tebe! Modlitba má velkou sílu především tam, kde jsou vztahy vyhrocené a křehké a kde již nepomáhají slova. Boží milosrdenství je větší než naše bezradnost a zármutek. HH
8/ II Osobní postřehy z rekolekce s P. Józefem Augustynem V listopadu jsem se zúčastnila v Praze v Pastoračním středisku rekolekcí s P. Józefem Augustynem. V úvodu jsme byli vybízeni k chvále dobrého Boha, protože On je milosrdný Tvůrce a bez něho bychom nic neměli. Podle Evagria z Pontu naše problémy nespočívají v tom, co na zemi prožíváme, ale v naší mysli. Byla nám položena otázka: Která jsou pravidla, podle nichž řídím svůj život? Dnešní společnost říká, že tato pravidla můžeme měnit a žít si, jak chceme, ale život je dar, který člověk přijímá, a za všechny své činy neseme odpovědnost. Člověk má zápasit a hlídat své srdce, které je křehké. Sv. Pavel píše o tom, jak nekoná dobro, které chce, ale zlo, jež nechce. Hřích, který ve mně přebývá, je můj vnitřní zrádce. Naše sebepoznání nás nemá vést k bezradnosti, ale k připomenutí pravdy z evangelia, že bez Boha nemůžeme dělat nic. Sv. Faustyna píše, že ve svých problémech prosí o pomoc Ježíše, Marii a svaté a snaží se uchovat si pokoj, který je plodem odevzdání se Bohu. Modlitba si žádá velké úsilí. Od Boha nemůžeme mít dovolenou. Ďábel se nás snaží od modlitby různými způsoby odvést. Máme prosit o vytrvalost v ní a o to, abychom nepodléhali znechucení. Neustále máme za druhé zápasit v modlitbách. Podléháme sklonu různé věci komentovat, ale spíše bychom se za ně měli modlit. Papež František říká, že člověk po pádu potřebuje milosrdenství a ne soud. Milovat znamená si uvědomovat, že druzí jsou děti nebeského Otce, který je také naším Otcem. Sv. Faustyna ve svém duchovním deníku píše, že se každé ráno připravuje na celodenní zápas. Eucharistie jí k tomu dává sílu a pomáhá, aby konala to, co po ní Ježíš žádá. Já každé ráno nepřijímám eucharistii, ani nežiji tak svatým životem jako sestra Faustyna, ale i pro mě je tato forma setkání s Ježíšem posilou, velkým darem od Něho a časem, kdy můžu nejintenzivněji zakoušet Jeho přítomnost. Karolina Mikotová POZVÁNÍ Pomozme vybudovat studnu v Tanzanii Milí farníci, rádi bychom vás pozvali na charitativní prodej dárkových předmětů na pomoc Masajům. Bude se konat v neděli 14. 2. 2016 v kostele sv. Václava po mši v 8.30 a v 10.30. Dárky, které si budete moci zakoupit, tentokrát nevytvořili Masajové, ale především maminky z naší farnosti. Můžete se těšit například na svíčky, keramiku, ručně vyrobená mýdla, hřejivé a voňavé polštářky, přáníčka a další. Zakoupením dárku uděláte radost sobě
nebo svým blízkým, a zároveň podpoříte dobrou věc. Veškeré vybrané prostředky poputují na podporu Masajů v Tanzanii, konkrétně na vybudování studny v oblasti, kde není žádná pitná voda. Více informací najdete na letáčcích a plakátech v kostele. Těšíme se na vás Markéta a Filip Musilovi Emílie Šuralová Katka Jelínková 9/ II
10/ II POŘAD BOHOSLUŽEB a další základní informace Výjimky a změny najdete v kalendáři na příslušný měsíc. Eucharistie a bohoslužby slova neděle 8.30 kostel sv. Václava úterý čtvrtek 8.00 pátek 10.30 kostel sv. Václava (pro rodiny s dětmi) 18.00 kostel sv. Mikuláše kostel sv. Mikuláše 18.00 kostel sv. Václava sobota 8.00 kostel sv. Mikuláše Eucharistická adorace čtvrtek 20.00 21.00 kostel sv. Mikuláše (od 23. října) Svátost smíření / duchovní rozhovor neděle 7.30 8.15 kostel sv. Václava čtvrtek 17.00 18.30 kostel sv. Václava pátek 17.00 17.45 kostel sv. Václava Prosíme ty, kdo chtějí přistoupit ke svátosti smíření některý pátek nebo neděli, aby respektovali, že kněz musí nejpozději 15 min před začátkem bohoslužby odejít ze zpovědnice, aby se na bohoslužbu řádně připravil. Jiný termín svátosti smíření je možné dohodnout s farářem P. St. Górou. Příležitost k setkání s knězem úterý 15.30 17.30 fara Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše) Jiný termín je možné dohodnout s farářem P. St. Górou. Farní kancelář pro veřejnost úterý 15.30 17.30 fara Vršovické nám. 84/6 (u kostela sv. Mikuláše) Službu v kanceláři zajišťuje a finanční záležitosti (hl. dary) vyřizuje Simona Kocourková email: simona.kocourkova@farnostvrsovice.cz
11/ II TÝDENNÍ PROGRAM pravidelných aktivit Po 13.00 14.00 Mariina legie /I. Ditrich/ FAR č. 1 16.00 16.45 Příprava dětí na svátosti /H. a P. Svobodovi/ SÁL 16.00 16.45 Náboženství: mladší školáci /Simona Kocourková/ SÁL 17.00 17.45 Spolčátko (náboženství pro druhý stupeň) SÁL /M. Rechnerová/ 17.00 18.30 Kroužek vyšívání /M. Řečinská/ FAR č. 1 18.00 19.00 Biblická hodina /J. Nagy/ 2. a 4. pondělí v měsíci FAR č. 3 18.30 19.30 Angličtina pro dospělé /M. Müller st./ FAR č. 1 19.00 21.00 Společenství díků, chval, přímluvných modliteb a duchovního vzdělávání /Helenka Hříbková/ VÁC boční vchod Út 15.30 18.30 Úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost / FAR kancelář Simona Kocourková/ 15.30 17.30 Příležitost k setkání s knězem /S. Góra/ FAR č. 1 15.30 17.30 Farní knihovna /M. Tošovská/ FAR 1. patro 19.00 23.00 Kurzy Alfa od 29. září do 1. prosince (přípravy SÁL vždy cca od 17.00) 19.00 Společenství Lísteček /S. Kocourková/ FAR č. 3 St 10.00 12.00 Maminky s dětmi /V. Procházková/ FAR č. 1 a 2 16.30 17.30 Náboženství pro školáky /P. Doubravová/ FAR č. 1 a 2 17.45 18.30 Zkouška kapely Minimissa /J. Tomsa/ FAR 19.30 21.00 Farní charita /H. Rechnerová/ 1. středa v měsíci FAR kancelář 18.30 20.30 Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ SÁL Čt 8.45 Setkání při čaji /J. Nagyová/ 1x měsíčně dle FAR 1. patro oznámení 17.00 17.45 Náboženství pro nejmladší děti /M. Fisherová/ FAR č. 1 a 2 17.45 18.45 Divadelní kroužek /D. Vacková/ FAR č. 1 a 2 18.30 20.00 Katechumenát /Š. Biskup/ FAR 1. patro 19.00 22.00 Zkouška kapely Missa /J. Tomsa/ FAR č. 1 19.00 Modlitba matek /H. Rechnerová/ sudé týdny roku FAR č. 3 So 9.00 14.00 Setkání neslyšících /S. Góra/ 1x měsíčně dle FAR 1. patro oznámení Ne 8.00 8.30 Zkouška sboru /L. Dřevikovský/ SÁL 9.00 10.15 Zkouška farní scholy /O. Škoch/ SÁL 16.30 Představení farního nadnárodního pimprlového FAR č. 1 a 2 divadla poslední neděle v měsíci, kromě prázdnin 19.00 21.30 Společenství mládeže /K. Jančeová/ 2. neděle v měsíci FAR č. 3
12/ II KALENDÁŘ na únor 2016 Mimořádné akce, změny, výjimky 2. 2. Út 19.00 Setkání ekonomické rady FAR 3. 2. St 19.00 Setkání týmu katechetů FAR 4. 2. Čt 8.45 Setkání seniorů při čaji FAR 4. 2. Čt 17.00 ODPADÁ svátost smíření VÁC 4. 2. Čt 19.00 Přednáška o Masajích VÁC 6. 2. So 15.00 Karneval pro děti SÁL 9. 2. Út 19.00 Setkání pastorační rady FAR 10. 2. St 18.00 Eucharistie s udílením popelce VÁC 11. 2. Čt 17.00 ODPADÁ svátost smíření VÁC 12. 2. Pá 17.00 ODPADÁ svátost smíření VÁC 13. 2. So 15.00 Duchovní obnova (P. Angelo Scarano) SÁL 14. 2. Ne 8.30 Eucharistie se zařazením mezi čekatele křtu VÁC 14. 2. Ne 10.30 Eucharistie věnovaná zvláště dětem VÁC 14. 2. Ne 18.00 Ekumenická bohoslužba s udílením popelce VÁC 15. 2. Po 16.00 Svátost smíření pro děti VÁC 20. 2. So 9.00 Setkání neslyšících FAR 26. 27. 2. Pá So Duchovní obnova pro katechumeny a jejich kmotry 28. 2. Ne 16.30 Představení loutkového divadélka FAR Webové stránky farnosti www.farnostvrsovice.cz Čísla účtu farnosti na provoz farnosti: 280828389/0800, na opravu varhan: 186817149/0300 Kontakty farář Stanisław Góra tel.: 737 280 624 farar@farnostvrsovice.cz pastorační asistent Martin Peroutka tel.: 702 075 417 email: asistent@farnostvrsovice.cz Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné, náklady na tisk hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. Vydání příštího čísla je plánováno na 28. 2., příspěvky dodávejte nejpozději do středy 17. 2. Kontakt: svatovinice@centrum.cz, případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Martin Peroutka (MP). Redakční rada: Stanisław Góra, Simona Kocourková (SK), Jan Rückl (JR), Pavel Švarc (PaS), Alena Králová (AK), Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Anna Tesařová (@). Přispěvatelé: Helena Hříbková (HH), Katka Jelínková, Karolina Mikotová, Markéta a Filip Musilovi, Jozef Nagy (JN), Hana Kučerová Rechnerová (Hanka), Emílie Šuralová. Korektura: Jana Šachlová. Sazba: Slávek Heřman. Tisk: Martin Peroutka, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi