Recyklace nápojových kartonů První nápojový karton se objevil na trhu již před více než 60 lety. Jednalo se o čtyřboký kompozitní obal Tetra Pak a byl vyvinut stejnojmennou švédskou firmou, aby byl posléze nahrazen mnohem praktičtějším hranolovým tvarem Tetra Brik. Dnes jsou již na trhu další konstrukční modifikace Tetra Top, Tetra Rex, Tetra Prizma, Tetra Square, Tetra Recart výčet by mohl ještě dále pokračovat. Ani výrobce Tetra Pak není dávno jediným, kdo se zabývá produkcí nápojových kartonů. Na našem trhu vedle Tetra Paku má nezanedbatelný objemový podíl firma SIG Combibloc a Elo Pak s kartony typu Pure Pak. V globálnějším měřítku je firem mnohem více Dasi, Servac, Zupack, Blockpack a další. A nápojové kartony rozhodně nejsou žádnou Popelkou vedle ostatní obalové produkce. Naopak, většina produkce mléka a ovocných džusů se plní právě do těchto obalů. Další část zaujímá plnění stolních vín a v dnešní době tyto obaly nezůstávají jen u tekutých produktů vedle polévek to mohou být i sypané produkty,např. müsli. Kompozita aneb vrstvené obaly Vrstvené kartonové obaly na tekuté produkty se vyrábí dnes převážně v aseptickém provedení, tzn. že obal vedle kartonu obsahuje hliníkovou folii a obvykle několik vrstev PE. Neaseptické kartony hliníkovou folii neobsahují, mohou se použít pro pasterované produkty. Aseptické kartony ( obvykle potištěné flexotiskem ) jsou oboustranně potaženy PE, ve vnitřní vrstvě se PE spojuje s hliníkem, a protože ten nesmí přijít do přímého styku s potravinou u nejběžnějších typů obalů, tj.např. Tetra Brick Aseptic je na hliníku nanesena ještě dvouvrstva PE. Počet vrstev a jejich tlouštka je tedy ovlivněna použitím obalu ( např. u Tetra Recart se na vrstvu používá i PP ). Zůstaňme však u Tetra Brick Aseptic tento šestivrstvý obal je velice lehký, váží něco přes 25 g, je silně hygienický a dlouhodobou spotřebu zajišťuje jeho materiálové složení v kombinaci s ošetřením mléka metodou UHT. Obal šetří i náklady na energie, potravinu není potřeba skladovat v chladnicích. Není tedy divu, že obliba a tím i spotřeba těchto obalů stále stoupá.v ČR se začaly masově produkovat v 90 letech a dnes podle odhadu se ročně u nás spotřebuje přes 15 tisíc tun nápojových kartonů. A touto vzrůstající spotřebou začal problém s jeho recyklací. Autor: Ing. Jana Žižková 1 jana.zizkova@centrum.cz
Projekt sběru a recyklace nápojových kartonů Zajímavostí je, že tento projekt byl zpočátku iniciovaný samotnými výrobci vrstvených kartonů. Nositelem projektu, který začal již na podzim 2002 je AOS EKO KOM, a. s. Projekt vychází ze zákonné povinnosti původců obalů týkající se zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů. Cílem projektu v počáteční fázi byla rovněž snaha o ověření možnosti přímé recyklace v ČR. Pro úplnost je třeba dodat, že recyklací nápojových kartonů se z popudu výrobců začali o pár let dříve zabývat v Nové Pace, kde byla nainstalována linka na zpracování těchto odpadů. Zpracování bylo realizováno tzv. suchou cestou, za teploty cca 200 o C se odpad v podobě drtě lisoval do desek s minimální kolísavostí tloušťky. Po cca dvouletém zkušebním provozu vlivem konstrukčních závad na lince a finančních problémů společnosti byl tento projekt ukončen.přesto myšlenka suché cesty zpracování nezanikla. Suchá cesta dnes hlavně ve stavebnictví Jednou z novinek ve stavebních izolačních materiálech jsou desky Flexibuild, které jsou vyráběny právě z nápojových kartonů. Proces zpracování se v ČR zatím realizuje na jediné výrobní lince v Hrušovanech u Brna. Slisované vrstvené obaly se drtí na malé fragmenty na drtícím zařízení, následuje jejich rovnoměrné rozsypání do formy a lisování pomocí teploty a tlaku. Při působení tlaku a teploty dochází k prolisování materiálu a díky roztavenému PE ke spojení vláken s folií. Mezi takovéto dvě desky se obvykle jako izolant přidává pěnový polystyren ( eps ). Desky jsou svým vzhledem podobné sádrokartonu a některé vlastnosti mají dokonce lepší nižší nasáklivost a hmotnost, vyšší pevnost, houževnatost a pružnost. Desky výrobce dodává v různých tloušťkách, s různou úpravou. Z těchto desek je možno Autor: Ing. Jana Žižková 2 jana.zizkova@centrum.cz
vytvořit celý systém stavebních prvků izolační a obkladové desky či samonosné panely pro různé typy příček i jiných konstrukcí. Autor: Ing. Jana Žižková 3 jana.zizkova@centrum.cz
Mokrá cesta v papírnách Z hlediska objemu zpracování recyklátu se více používá tzv. mokrá cesta zpracování, která směřuje k opětovnému získání papírového vlákna. Do projektu AOS EKO KOM byly zpočátku zapojeny dva zpracovatelé papírny v Žimrovicích a v Bělé pod Bezdězem. V současnosti se touto problematikou důsledněji zabývají již pouze v Papírnách Bělé pod Bezdězem a. s. Základní myšlenkou zpracování UCB ( používaná zkratka pro vrstvené nápojové kartony ) bylo ověřit možnosti jeho rozvláknění a použití papírového vlákna k výrobě kvalitních skládačkových kartonů. Vzhledem k tomu, že projekt musel zákonitě začít osvětou a zajištěním tříděného odpadu a s tím souvisejícím nezbytným zainteresováním obcí, výrobně se začal realizovat až od jara 2003. O tom jak v Bělé tento systém funguje dnes a s jakými problémy se tady museli vypořádat hovořil se Světem balení (SB), manager kvality a jakosti Ing. Miroslav Hašl. SB:UCB jsou v Bělé pod Bezdězem nyní zpracovávány již téměř čtyři roky. Co bylo však hlavním impulsem pro zapojení papíren do tohoto projektu? Ing. Hašl: Papírny Bělá a. s. patří se svou již více jak třistaletou tradicí k nejstarším papírnám v ČR, jejím nosným programem je výroba skládačkových a natíraných lepenek a jejich zpracování na potištěnou ( převážně skládačky ) a nepotištěnou ( tácky a dortové krabice ) kartonáž.. Vzhledem k tomu, že pro výrobu našich materiálů používáme z větší části sběrový materiál, více a více se potýkáme s absencí dlouhého vlákna v zanášce. Při tom na druhé straně u našich odběratelů je poptávka po materiálech s nižší plošnou hmotností, ale s vyššími pevnostními parametry.buď tedy musíme zvyšovat dávkování pomocných papírenských prostředků nebo používat při výrobě dlouhých vláken. To znamená buď nákup těchto vláken, který rozhodně není nejlevnější a nebo je získávat z kvalitního recyklátu. A tím UCB bezesporu jsou, neboť všechny nápojové kartony jsou vyráběny z primárního celulosového vlákna, kterým se u lepenek zlepšuje hlavně pevnost v průtlaku a tuhost. SB: Jakým způsobem je zajištěn tříděný sběr UCB? Ing. Hašl: V současnosti sběr probíhá asi v 50 svozových oblastech, tedy v cca 750 obcích a je v podstatě zajišťován třemi způsoby. Nejrozšířenější je sběr do nádob ve směsi s plasty, nevýhodou je nutnost dotřídění UCB od ostatních složek. Další metodou je sběr do samostatných nádob či pytlový sběr. Z hlediska objemu školní sběr představuje poměrně malou část, jeho nespornou výhodou je však jeho vysoká čistota, tedy minimalizuje náklady na jeho dotřídění. SB: Jak je tedy UCB v papírnách zpracováván? Ing. Hašl: Ke zpracování využíváme stávajícího vertikálního rozvlákňovače VOITH, který je používán i ke klasickému rozvlákňování ostatních typů sběru.. Technologie má v podstatě čtyři fáze. Zanáška UCB do rozvlákňovače, vlastní rozvláknění, odčerpání vodolátky s proplachováním a nezbytné vyčištění rozvlákňovače, včetně výběru nerozvlákněného odpadu. Důležitý při zpracování je i systém rozvláknění, folie se nesmí rozdrtit, aby neucpala třídící zařízení. Autor: Ing. Jana Žižková 4 jana.zizkova@centrum.cz
Vertikální rozvlákňovač SB: Jaké množství UCB se tímto způsobem dá zpracovat a jaká je výtěžnost vlákna? Ing. Hašl : Celý tento cyklus trvá při zanášce 1 tuny cca 4 hodiny. Oproti běžnému zpracování sběrového papíru je tedy několikanásobně delší. Za směnu jsme schopni zpracovat dvě takovéto zanášky, při čemž výtěžnost je asi 50 60 %, zbytek tvoří odpad PE s AL. UCB se tedy samozřejmě nezpracovávají každý den. Ročně v průměru zpracujeme 150 200 t UCB. SB: Dají se tedy dnes po čtyřech letech výroby zobecnit pozitiva a negativa tohoto projektu? Ing. Hašl : Určitě ano. Prokázalo se, že získané vlákno je opravdu kvalitní se všemi požadovanými vlastnostmi. Cena 1t takto získaného vlákna je okolo 6 500 Kč, tzn. zhruba poloviční oproti ceně celulózy. Ze strany EKO KOM ještě existuje finanční dotace zhruba 800 Kč na 1t materiálu. Z hlediska ekologie se jedná o využití druhotné suroviny s minimálním dopadem na životní prostředí. Projekt však má samozřejmě i slabé stránky - mezi ně patří nízká produktivita práce a vysoký podíl manuální práce při čištění, které trvá čtvrtinu z celkové doby cyklu zpracování. Na stávajícím zařízení tedy UCB zpracovávat lze, ale plně vyhovující určitě není. Zbytky Al a PE SB:Jsou nějaké plány do budoucna, jak tato negativa odstranit? Ing. Hašl: Perspektivní cestou by bylo postavení nové linky pro zpracování UCB. Linka by oproti stávajícímu zařízení byla doplněna o další komponenty. Např. by se jednalo o rozvlákňovač, několikastupňové třídiče, zařízení na odloučení a odvodnění balastu a jeho Autor: Ing. Jana Žižková 5 jana.zizkova@centrum.cz
lisování do balíků. Pro tento náš odpad se již dnes nachází způsob jak jej dále využít a zpracovat. Linka by produktivitu několikanásobně zvýšila a mohla by být využívána v nepřetržitém provozu. Tato investice je však nesmírně finančně náročná a určitě musí být tedy podmíněna získáním finanční dotace. Poznámka UCB = used baverage carton Autor: Ing. Jana Žižková 6 jana.zizkova@centrum.cz