PROBLEMATIKA ODPADNÍCH PET LÁHVÍ PROBLEMS OF WASTE PET BOTTLES MARTIN FIŠER, ČZU Waste PET bottles problems are gaining on its importance. Since 1995 its consumption has been increased four times resulting in serious concerns. Problem of repeated use of PET bottles is resoluble. However, for the aim of fulfilling this goal sufficient amount of information is needed, media pressure as well as good will of respective state institutions. Suggested solutions embrace such measures as tax relief of products from recycled plastic, raising payments for dumping unassorted communal waste, system of returnable and disposable packagings and supporting investments into collection, sorting and recycling of used covers. Problematika odpadních PET láhví stále více nabývá na významu. Jejich spotřeba stoupla od roku 1995 více než čtyřnásobně, což je jistě důvodem ke znepokojení. Mnozí volají po návratu zálohovaných skleněných láhví, ale spotřebitel rozhodl. Začal totiž dávat přednost PET láhvím pro jejich nesporné výhody. Především je to nízká hmotnost - pouhých 40g, nerozbitnost a možnost opětovného uzavření. PET láhve lze na Obr. 1 Dlouhodobá předpověď spotřeby PET v Evropě maximum stlačit, aniž by Long-term forecast of PET consumption in Europe došlo k jejich porušení protržením. Obchodu se nepřidává práce s manipulací, která je nutná při výkupu, ukládání, evidenci, nakládání a transportu vratných lahví. PET láhev zákazník většinou jednoduše vyhodí do nádob na komunální odpad a odpadní plastové fólie z větších 6 kusových balení, pokud zůstanou v obchodě, se lisují do balíků a dnes se již běžně recyklují. 1
První vlaštovky, co se týče využití PET láhve jako obalu, se objevují i v oblasti balení piva. Pokud by i tento trh ovládly PET láhve, znamenalo by to další obrovský nárůst v jejich spotřebě. Dle mého názoru bude mít pivo v PET jistou přednost pro mimořádné příležitosti, jako jsou např. fotbalová utkání a koncerty. Nicméně problémem běžných PET láhví je neschopnost uchovat tento nápoj v požadované kvalitě. Objevují se proto nová a nová vylepšení, která si dávají za cíl vylepšení bariérových vlastností láhví, tzn. aby CO 2 zůstal uvnitř a kyslík vně láhve. Zejména pro balení piva, ale i džusů, je zde požadavek, aby tyto vlastnosti byly co nejlepší, což je řešeno nanášením speciální přídavné vrstvy na stěnu láhve. Dalším prvkem majícím vliv na kvalitu piva je uzávěr. Jsou vyvíjeny uzávěry mající speciální vložku, která je schopná pohltit kyslík v hrdle láhve po jejím naplnění a také po jejím opětovném uzavření. Obrovskou výhodu mají PET láhve oproti skleněným s korunkovým uzávěrem v možnosti láhev opakovaně otevřít a znovu uzavřít. Necháme se překvapit, jaký vývoj v této oblasti nastane, což především záleží na spotřebiteli, jenž je, co se týče piva, obzvláště choulostivý. S odpadními PET láhvemi lze naložit několika způsoby. Nejméně vhodným se jeví ukládání na skládku z důvodu umrtvování cenného zdroje surovin a energie. Jedná se totiž o cenný materiál, který lze přinejmenším energeticky využít ve spalovnách komunálních odpadů nebo v cementářských pecích, což je dosud označováno za energeticky přijatelnou terciérní recyklaci, neboť šetří část potřebného paliva na spálení tuhých komunálních odpadů nebo výpal slínku v cementářských pecích. Další možností, jak naložit s tímto odpadem, je zálohový systém vratných láhví. Vymytí a opětovné naplnění představuje v bezodpadovém hospodářství ideální variantu. Toto vícenásobné použití je závislé na typu nápoje a typu láhve a je možno jej však opakovat max. 5 10 krát. Poté je rovněž nutné řešit, co s odpadem. Nevýhodou systému je potřeba chemikálií a velkého množství vody na vymývání láhví, čímž vzniká následný problém s odpadní vodou, kterou musí někdo vyčistit a vyvstává otázka hygienické nezávadnosti. Navíc v 5-7 % láhví jsou neodstranitelné zbytky. Vratné PET obaly proto velcí výrobci limonád potichu opustili a nyní se u nás vyskytují pouze láhve nevratné. Nejlepším řešením je samozřejmě recyklace. Z použitých láhví lze dnes kromě řady jiných užitečných výrobků vyrobit zcela nové láhve ke stejnému použití. A to opakovaně! Uvádí se, že PET lze recyklovat až 45krát a to stojí za zamyšlení. Aby ovšem bylo co recyklovat, musí fungovat sběrný systém odpadních láhví, což záleží především na spotřebitelích a ti dle mého názoru zatím v plném rozsahu takové 2
svědomí nemají. Je zde velmi důležitá výchova občanů i institucí k ekologickému chování při hospodaření nejenom s tímto obalovým odpadem. Velký význam má např. zmenšení objemu použitých plastových láhví před jejich vhozením do sběrného kontejneru, které by umožnilo podstatně efektivnější využití objemu kontejneru, snížit četnost odvozu a tím snížit náklady na svoz použitých obalů. Současný dobrovolný tříděný sběr u PET láhví dosahuje pouze asi 17% účinnosti. I v případě zvýšení sběru vlivem intenzívní osvěty nelze dosáhnout více než 30% účinnosti. Proto se spekuluje o jiných řešeních. Asi největší výtěžnost lze dosáhnout pouze ekonomickou stimulací spotřebitele, a to zálohováním, jímž lze dosáhnout až 96 % účinnosti. Běžně se dosahuje hodnot nad 60 %. O klasickém zálohovacím systému, který je nám nejvíce znám ze systému skleněných vratných láhví, je zmíněno výše. Druhým možným způsobem zálohování obalů je zálohování pro recyklaci. Do tohoto systému se zainteresovává výrobce, který s obchodem administrativně organizuje přirážku zálohy k ceně zboží a vyplacení zálohy spotřebiteli po vrácení použitého obalu prodejci. Hlavní rozdíl je v tom, že vrácené obaly budou využity pouze materiálově, tzn. k materiálové recyklaci nebo energeticky. Jedná se tedy o vratnou zálohu na jednocestné plastové obaly, což zajišťuje tok použitých obalů žádaným směrem. Návrh poté ukládá výrobní sféře povinnost zajistit v určitých lhůtách zpětný odběr pro recyklaci nápojových obalů. Výhody tohoto řešení pro obce spočívají ve snížení nákladů na sběr, svoz a využití tříděného sběru a likvidaci směsného odpadu. Obr. 1 Tvarová různorodost PET láhví Shape diversity of PET bottles Některé výrobce nápojů ovšem následný vznik odpadu PET láhví vůbec nezajímá. Chovají se jako by snad pocházeli z jiné planety a budoucnost Země jim byla lhostejná. Spoléhají totiž na to, že podle zákona je producentem odpadu spotřebitel a z něho pak odpovědnost přechází na obec. 3
Další záležitostí, která znesnadňuje proces recyklace, je poměrně laxní přístup výrobců láhví, kteří nepřihlíží k možnostem recyklace. Např. lepení etiket vodovzdorným lepidlem komplikuje proces jejich odstraňování i lepidla samotného. Papír je nežádoucí a musí být technologicky náročně odstraňován. Navíc se začínají objevovat etikety z jiných materiálů než je papír. Ne vždy je láhev snadno drtitelná a v neposlední řadě tomuto procesu nepřidá barevná různorodost láhví. Nejlépe jde na odbyt bílá drť, z níž je v Silonu Planá vyráběno bílé silonové vlákno. Jiné barvy v zákazníkovi totiž vyvolávají pocit nižší kvality výrobku. Závěrem lze říci, že problém opětovného využití plastu je řešitelný. Je k tomu však třeba dostatek informací, tlaku sdělovacích prostředků a vůle příslušných orgánů. Pomocnou rukou by např. mohlo být daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaných plastů, zvýšení poplatků za ukládání netříděného komunálního odpadu na skládkách, racionální systém zálohování vratných a jednocestných obalů, podpora investic na sběr, třídění a recyklaci použitých obalů apod. Nadějí by mohl být i připravovaný zákon o obalech, jenž by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2002. Použitá literatura: Filipský J.: Z 28 PET lahví jeden pulovr. EKO ekologie a společnost, ČNTL, Praha, 2/2001, s. 17 Půhoný K.: Záloha na recyklaci návrh nového systému. Odpady, Economia, Praha, 4/2000, s. 8 Použité plastové obaly zdroj energie i surovin. Svět balení, SYBA, Praha, 4/2000, s. 19-20 PET a Evropa dnes a za 10 let. Svět balení, SYBA, Praha, 1/2000, s. 22 Svět PETu svět barev. Svět balení, SYBA, Praha, 1/2001, s. 22-23 Články z internetové stránky www.skladka.cz Prospektová dokumentace EASTMAN Souhrn: Problematika odpadních PET láhví stále více nabývá na významu. Jejich spotřeba stoupla od roku 1995 více než čtyřnásobně, což je jistě důvodem ke znepokojení. Problém opětovného využití plastu je řešitelný. Je k tomu však třeba dostatek informací, tlaku sdělovacích prostředků a vůle příslušných orgánů. Pomocnou rukou by např. mohlo být daňové zvýhodnění výrobků z recyklovaných plastů, zvýšení poplatků za ukládání 4
netříděného komunálního odpadu na skládkách, racionální systém zálohování vratných a jednocestných obalů, podpora investic na sběr, třídění a recyklaci použitých obalů apod. Nadějí by mohl být i připravovaný zákon o obalech, jenž by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2002. Ing. Martin Fišer Technická fakulta ČZU Kamýcká 129 165 21 Praha 6 - Suchdol 5