Srovnávací tabulka: věcný záměr zákona o vysokých školách (2. verze ze dne 9.5.2011) a platná právní úprava (zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) Věcný záměr zákona o vysokých školách Srovnání s platnou právní úpravou Část první Základní ustanovení Část druhá Hlava první Vysoké školy Hlava druhá Organizace Předmět, účel a zásady úpravy Vztah ke správnímu řádu Typy vysokých škol Obecné poslání vysokých škol Zřizování vysokých škol Organizační změny vysokých škol Sídlo a pobočky vysoké školy Zvláštní ustanovení pro veřejné Princip autonomie vysokých škol Předmětem zákona bude vymezit institucionální a procesní pravidla a podmínky poskytování vysokoškolského vzdělání. Zákon o vysokých školách je třeba dát do souladu s novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.). (Rozšíření stávající právní úpravy.) Diverzifikace vzdělávací činnosti (typy vysokoškolských kvalifikací podle pojetí rozvíjené v Boloňském procesu). Vymezení základních typů vysokých škol (univerzity a odborné ). Jako součást poslání vysokých škol vymezí zákon též službu společnosti včetně spolupráce s podniky a institucemi, ve kterých absolventi nacházejí své uplatnění. (Nová právní Zjednodušení organizačních změn vysokých škol (zejména fúzí) a postupu při zrušení veřejné v návaznosti na systém zajišťování kvality. Zjednodušení organizačních změn vysokých škol (zejména fúzí) a postupu při zrušení veřejné v návaznosti na systém zajišťování kvality. (Nově možnost sloučení veřejnoprávní smlouvou a sloučení veřejné a soukromé do veřejné.) Nová právní regulace poboček vysokých škol (uskutečňování vzdělávací činnosti mimo sídlo ). (Nová právní Nově veřejná vysoká škola zákonem vymezena jako samosprávná právnická osoba veřejného práva. Komplexní úprava vztahu státu a vysokých škol, rozhraničení státní správy a samosprávy, důsledné uplatnění principu autonomie a její odpovědnosti za dosahované výsledky. Zdůraznění principu autonomie ve věcech její vnitřní organizace. Majetková a rozpočtová autonomie veřejné.
Hlava třetí Akademická obec a personál Povinné orgány vysoké školy Zvláštnosti statutu soukromé Vnitřní organizace Vztah vysokých škol k zařízením pro výkon klinické nebo praktické výuky Vztah vysokých škol ke spolupracujícím právnickým osobám Akademická obec Akademičtí pracovníci Nově vyváženě stanoveny působnosti povinných orgánů veřejné (správní rady orgán reprezentující veřejnost a podílející se na rozhodnutích zásadního významu, akademický senát zastupitelský orgán akademické obce s posíleným důrazem kompetencí v oblasti akademických činností a vnitřního hodnocení kvality, na univerzitách též vědecká rada, která může vykonávat i některé působnosti správní rady, a rektor řídící orgán s moderující funkcí ve vztazích akademického senátu a správní rady; nově stanovena odchylná úprava orgánů odborné (rektor, rada ). Statut soukromé dále vymezí vztah orgánů soukromé podle tohoto zákona k orgánům příslušné právnické osoby podle obecného práva (zejména statutárnímu orgánu právnické osoby) a jednoznačně rozliší působnost orgánů v akademických záležitostech od okruhu ostatních záležitostí. Nově upuštěno od podrobné úpravy vnitřních vztahů veřejných vysokých škol zákonem, posílení úlohy statutu jako nejdůležitějšího vnitřního předpisu, který upraví vnitřní strukturu a organizační vztahy uvnitř vysoké školy. Zákon odkáže úpravu vztahu vysokých škol k zařízením pro výkon klinické nebo praktické výuky zvláštním právním předpisům (v současné době zejména vyhláška č. 394/1991 Sb.). (Bez zásadních změn.) Zákon upraví právo uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání v rámci akreditace ve spolupráci s jinou právnickou osobou. (Bez zásadních změn.) Zavedena spolupráce na základě nikoliv smlouvy, ale veřejnoprávní smlouvy. Podle zákona se členem akademické obce mohou stát i ostatní zaměstnanci, pokud to stanoví statut. Zákon chápe pozice akademických pracovníků jako funkčních míst v rámci struktury se zákonem stanoveným standardem postupu při prvním ustanovení na místo docenta; funkční místa profesorů jen pro univerzity. (Nová právní Pracovněprávní vztahy akademických pracovníků Zaměstnanci vykonávající správu a jiné činnosti Zákon bude vycházet z připravované novely zákoníku práce. Nově bude zákon vyžadovat, aby také pracovní místa zaměstnanců podílející se na výkonu její správy přípravou nebo prováděním rozhodování podle tohoto zákona byla obsazována na základě výběrového řízení; postup stanoví vnitřní předpis. 2
Hlava čtvrtá Vnitřní předpisy Hlava pátá Vztah státu a Studenti Disciplinární pravomoc Systém vnitřních předpisů Registrace statutu Oznamovací povinnost při vydání jiného vnitřního předpisu než statutu Princip publicity vnitřních předpisů Obecné povinnosti Úřední deska Státní dozor Institucionální financování, rámcová dohoda Zákon vymezí studenta jako osobu, která se vzdělává ve studijním programu; studující v programech dalšího vzdělávání nebudou i podle nového zákona studenty v právním smyslu. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví, jako podle nyní platné právní úpravy, disciplinární pravomoc nad studentem. Právně přesněji bude definovat disciplinární přestupek jako zaviněné porušení povinností vyplývajících z právního předpisu nebo vnitřního předpisu, které ohrožuje poslání, vnitřní pořádek na vysoké škole nebo důvěru veřejnosti. (Zpřesnění nynější právní úpravy.) Zákon stanoví pouze statut jako povinný vnitřní předpis, ostatní vnitřní předpisy podle statutu (nikoliv zákona). (Nová právní Statut bude podléhat registraci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ), která bude podmínkou jeho platnosti. (Bez zásadních změn.) Nově zákon stanoví místo registrace pouze povinnost vysoké školy oznámit MŠMT vydání každého jiného vnitřního předpisu než statutu. Zákon stanoví povinnost vysokých škol zveřejňovat znění statutu a dalších vnitřních předpisů. Základní povinností bude dodržování zákonů a jiných právních předpisů a jednání způsobem, který odpovídá jejímu poslání podle statutu ve shodě s typem. K tomu účelu a v zájmu zabezpečení veřejné informovanosti o činnosti budou zákonem upraveny informační povinnosti vysokých škol vůči MŠMT a veřejnosti. (Zpřesnění nynější právní úpravy.) Vysoká škola bude povinna zřizovat úřední desku, a to i elektronicky. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví státní dozor nad vysokými školami jako institucemi, které vykonávají státem akreditovanou činnost při poskytování vysokoškolského vzdělání a s tím spojenou tvůrčí činnost. (Bez zásadních změn.) Zákon stanoví, že veřejná vysoká škola má nárok na institucionální financování ze státního rozpočtu prostřednictvím příspěvku na činnost veřejné, pokud veřejná vysoká školy plní povinnosti vyplývající ze zákona a uzavře s ministerstvem rámcovou dohodu o veřejné službě anebo probíhá v této věci smírčí řízení. Podle stejných pravidel bude možné financovat soukromé, pokud to bude ve veřejném zájmu potřebné k zajištění vysokoškolského vzdělání v oblastech vzdělávání nebo studijních programech, které veřejné nezajišťují nebo pouze v omezeném rozsahu. 3
Část třetí Vysokoškolské vzdělání Hlava první Soustava vysokoškolského vzdělání Příspěvek na činnost Vztah k institucionální podpoře výzkumu, vývoje a inovací podle zvláštního zákona Reprezentace vysokých škol Struktura vysokoškolského vzdělávání Studijní program Rigorózní zkouška Programy dalšího vzdělávání Kreditový systém Příspěvek na činnost veřejné bude veřejné vysoké škole přiznávat MŠMT rozhodnutím na kalendářní rok; pro přiznání příspěvku a stanovení jeho výše bude rozhodná rámcová dohoda. Pro posuzování skutečností rozhodných pro přiznání příspěvku a stanovení jeho výše bude ministerstvo vyhlašovat obecné zásady (po projednání s reprezentací). Zákon stanoví, že veřejné vysoké škole může být podle podmínek stanovených v zákoně č. 218/2000 Sb., poskytnuta také dotace. Dotace na stipendia a na zabezpečení služeb sociální povahy pro studenty může být poskytnuta též soukromé vysoké škole, s níž MŠMT sjednalo rámcovou dohodu. (Bez zásadních změn.) Zákon stanoví, že veřejné vysoké škole, která je výzkumnou organizací pro účely zákona č. 130/2002 Sb., může být podle rozhodnutí MŠMT poskytována též institucionální podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na dlouhodobý koncepční rozvoj jako součást příspěvku, je-li to ujednáno v rámcové smlouvě. Zákon převezme princip kolektivního zastupování vysokých škol vůči státu prostřednictvím reprezentace vysokých škol. (Bez zásadních změn.) Zákon vzhledem k principu autonomie vysokých škol nebude upravovat vnitřní poměry reprezentace vysokých škol. (Nová právní Dokončení přechodu na soustavu vysokoškolských programů a kvalifikací (titulů), jak se v Evropě ustálila v rámci Boloňského procesu. Důsledné pojetí bakalářského studijního programu jako prvního (základního) cyklu vysokoškolského vzdělávání. (Bez zásadních změn.) Zavedení studijních programů krátkého cyklu (diplomových studijních programů) v rozsahu 120 kreditů (2 let standardní doby studia) jako možnost specializovaných profesně zaměřených studií. Zákon obsahuje dvě varianty pro skládání rigorózních zkoušek pro absolventy magisterských studijních programů. První varianta navrhuje ponechat současnou právní úpravu. (Bez zásadních změn.) Druhá varianta navrhuje zrušení rigorózních zkoušek pro tyto absolventy. Programy dalšího vzdělávání na vysokých školách budou vymezeny jako součást vysokoškolského vzdělávání, která navazuje na jednotlivé studijní programy tím, že prohlubuje znalosti a dovednosti v nich získávané, nebo s nimi obsahově souvisí. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví vazbu kreditového systému na stanovení standardní doby studia. 4
Hlava druhá Vysokoškolské studium Část čtvrtá Zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání Hlava první Vnitřní systém zajišťování kvality a její akreditace Kvalifikační rámec Společné studijní programy se zahraniční vysokoškolskou institucí Přijímání ke studiu Uznávání zahraniční vysokoškolské kvalifikace pro účely přijímání ke studiu Postavení studenta Postavení studenta se zvláštními vzdělávacími potřebami Studijní povinnosti a práva spojená se studiem Zákon stanoví znění akademických titulů odpovídající jednotlivým vysokoškolským kvalifikacím a zmocní vládu, aby stanovila nařízením podrobnější charakteristiku znalostí, dovedností a způsobilostí odpovídajících jednotlivým cyklům vysokoškolského vzdělávání a v nich nabývaným kvalifikacím a soustavu oblastí vzdělávání. Zákon stanoví, že vysoká škola je oprávněna uskutečňovat studijní program nebo program dalšího vzdělávání společně se zahraniční vzdělávací institucí. (Bez zásadních změn.) Zákon stanoví, že uchazeč má právo studovat ve zvoleném studijním programu, pokud splní podmínky pro přijetí do studia. (Bez zásadních změn.) Zákon upraví postup při akademickém uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací, tedy jejich uznávání pro účely přijetí ke studiu. Uchazeč o studium se stane studentem, pokud na základě rozhodnutí o přijetí ke studiu se zapíše do studia ve studijním programu. (Bez zásadních změn.) Zákon nově vymezí postavení studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami vyplývajícími ze zdravotního postižení (tělesného, zrakového nebo sluchového, anebo jeho souběhu. Zákon vychází z toho, že na rozhodnutí, která budou uvedena v zákoně se vztahuje správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud tento zákon nestanoví jinak. (Rozšíření působnosti stávající právní úpravy.) Zákon zavádí povinnost hradit školné od akademického roku, ve kterém nabude účinnosti zákon o finanční pomoci studentů. Zákon upraví zásady a mechanizmy zajišťování kvality tak, že vymezí rozsah odpovědnosti za vnitřní systém zajišťování kvality a podmínky a postup vnějšího hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality a vysokoškolského vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou v jednotlivých oblastech vzdělávání. Oprávnění uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání v rámci oblastí vzdělávání a cyklů vysokoškolského vzdělávání uvedených ve statutu ve shodě s jejím typem bude podléhat akreditaci, kterou bude na základě vnitřního systému zajišťování kvality (nebo jeho návrhu u právnické osoby, která podala žádost o státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola) udělovat MŠMT na základě jeho hodnocení provedeného Agenturou pro kvalitu vysokého školství. Bude zřízena Akreditační komise jako odborný poradní orgán MŠMT ve věcech akreditace vysokých škol. (Nová právní 5
Hlava druhá Hodnocení oblastí vzdělávání Hlava třetí Agentura pro kvalitu vysokého školství Hlava čtvrtá Zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání Část pátá Státní správa Část šestá Zvláštní ustanovení pro vojenské a policejní vysoké školy Část sedmá Změny a doplnění souvisejících zákonů Část osmá Společná, přechodná a závěrečná ustanovení Působnost ministerstva Matrika studentů Registr akademických pracovníků Registr vysokých škol Vysoké školy budou mít zákonem stanovenu povinnost provádět hodnocení oblastí vzdělávání a v nich uskutečňovaných studijních programů v rámci vnitřního systému zajišťování kvality. Agentura pro kvalitu vysokého školství bude zřízena jako autonomní právnická osoba veřejného práva. Podrobnosti o postavení, úkolech a činnosti Agentury stanoví její statut, který bude vydávat vláda na návrh ministra. (Nová právní MŠMT vyhlásí opatřením obecné povahy seznam hodnotících agentur ve státech Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Zákon bude obsahovat výčet působnosti MŠMT při výkonu státní správy odpovídající věcnému vymezení této působnosti podle znění zákona. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) Zákon upraví vedení veřejných registrů (matrika studentů, registr akademických pracovníků, registr vysokých škol). (Nově zaveden registr vysokých škol, ostatní bez zásadních změn.) Úprava bude odpovídat současné právní úpravě. (Bez zásadních změn.) Úprava bude vycházet ze současné právní úpravy. (Rozšíření stávající právní úpravy.) Registr vysokých škol bude mít evidenční charakter a bude obsahovat seznam všech vysokých škol s dalšími údaji, které stanoví zákon. Zákon stanoví odchylky od obecné úpravy zákona pro vojenské a policejní. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) Změny navržené v zákoně je třeba promítnout i do souvisejících zákonů. (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) (Změny vycházejí z navržených změn v zákoně.) 6