DOING BUSINESS INDONÉSIE

DOING BUSINESS INDONÉSIE 2015 Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, 2014, všechna autorská práva vyhrazena

1 Obsah Doing Business... 2 Základní charakteristika... 2 Zahraniční obchod... 4 Zahraniční obchod s Českou republikou... 5 Všeobecné hodnocení podmínek pro podnikání... 6 Začátek podnikání... 8 Získání stavebního povolení... 10 Přístup k sítím... 11 Registrace nemovitosti... 12 Získání úvěru... 13 Ochrana investorů... 14 Daňové zatížení... 15 Přeshraniční obchod... 16 Vymáhání závazků... 17 Řešení insolvence... 18 Shrnutí... 19 Kontakty... 20

2 Doing Business Světová banka každoročně sleduje změny v podnikatelském prostředí vybraných zemí. Do výzkumu je zahrnuto 189 států od Afghánistánu po Zimbabwe. Země jsou seřazeny vzestupně od nejvhodnějších pro začátek podnikání. Centrum informačních služeb agentury CzechTrade Vám nabízí shrnutí nejdůležitějších informací o podnikatelském prostředí v Indonésii za rok 2015. Studie Doing Business analyzuje 189 zemí světa a navzájem je porovnává z hlediska náročnosti pro místního podnikatele na založení a řízení malé až středně velké firmy v souladu s příslušnými předpisy. Zaměřuje se na následující oblasti: vstup na trh, získání stavebního povolení, přístup k inženýrským sítím, registrace nemovitosti, získání úvěru na projekty, ochrana podnikatelů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, vymáhání dodržení smluvních podmínek na zákaznících a řešení insolvence. Počet zemí určuje meze intervalu pro hodnocení v jednotlivých kapitolách. Hodnota 1 značí nejlepší zemi z dané oblasti a hodnota 189 naopak zemi s nejhoršími výsledky. Základní charakteristika s hlavním městem Jakarta se nachází na ostrovech v Tichém a Indickém oceánu a je přiřazována do regionu východní Asie a Pacifiku. Podle kategorizace Světové banky je řazena k zemím s nižším středním příjmem. Její populace čítá 250 milionů obyvatel, což ji činí 4. nejlidnatější zemí světa, a HDP per capita je 3 580 USD. V roce 2013 byl podle statistik Světové banky růst HDP 6 %, míra inflace 4 % a míra nezaměstnanosti 6 %. HDP v roce 2013 dosáhlo hodnoty 868,3 miliardy USD. Růst ekonomiky brzdí nedostatečná infrastruktura, vysoká míra ochrany trhu, nízká produktivita práce a nedostatečně vzdělaná pracovní síla. je členem OSN, WTO, Mezinárodního měnového fondu, IBRD, ASEAN, AFTA a APEC (nejedná se o úplný výčet). Z hlediska regionální spolupráce je pro Indonésii nejdůležitější členství v ASEAN. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by mělo HDP v následujících letech růst. Předpokládaný vývoj ilustruje graf 1. Nezaměstnanost od roku 2010 klesá a tento trend by měl pokračovat i do budoucna. Inflace by se podle odhadů měla pohybovat okolo 5,5 % a od roku 2017 by se měla ještě o něco snížit, ale jedná se o značně dlouhodobý odhad. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti a inflace zobrazuje graf 2.

Miliardy USD Doing Business 3 Graf 1: Vývoj HDP v letech 2010-2013 a odhady jeho vývoje pro roky 2014 2018 (v běžných cenách USD) 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Zdroj: Světová banka <http://www.worldbank.org/> a Mezinárodní měnový fond <http://www.imf.org/external/index.htm> Graf 2: Vývoj míry inflace a nezaměstnanosti v letech 2010-2013 a odhad pro roky 2014-2018 % 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Míra inflace Nezaměstnanost Zdroj: Světová banka <http://www.worldbank.org/> a Mezinárodní měnový fond <http://www.imf.org/external/index.htm> Nejdůležitějším sektorem ekonomiky je průmyslová výroba, která neustále roste, ale svou nezastupitelnou roli má v indonéském hospodářství i zemědělství, které je důležitým zdrojem exportních příjmů a zároveň poskytuje pracovní místa venkovskému obyvatelstvu. Základní zemědělskou plodinou je rýže, dále surový palmový olej, přírodní kaučuk, káva a kakao. Nejvýznamnějšími exportními komoditami jsou ropa, zemní plyn, uhlí a palmový olej, v poslední době narůstá podíl průmyslového a spotřebního zboží. Indonéské statistiky ovšem zařazují do kategorie průmyslového zboží i ocel, surové železo a polosurové výrobky z barevných kovů, které mají jen velmi malou přidanou hodnotu. Svůj podíl na exportu má i textilní průmysl a výroba obuvi.

Miliardy USD Doing Business 4 Zahraniční obchod V roce 2013 byla hodnota celkového exportu 206 miliard USD a hodnota importu 223,5 miliard USD (Světová banka ještě neposkytuje data za rok 2014). Země tedy o něco více dováží, než vyváží. Do roku 2011 tomu ale bylo naopak, tam převažoval export. Vývoj exportu a importu země ilustruje graf 3. Graf 3: Vývoj indonéského exportu a importu v letech 2010 2013 (v USD) 250 200 150 100 export import 50 0 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Světová banka <http://www.worldbank.org/> Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou Japonsko,, Singapur, Jižní Korea, USA a. nejvíce vyváží uhelné brikety, ropu, palmový olej a zemní plyn, ale i textil, jak je již uvedeno výše. Do země se nejvíce dováží strojírenské výrobky a elektronika, rafinovaná ropa, kovy a dopravní prostředky. Podle hodnocení WTO je třetím nejvíce protekcionistickým trhem na světě. Omezení se týkají dovozu alkoholických nápojů (vysoké clo a daně), mléčných výrobků, cukru, potravin, kosmetiky a léčiv (velmi dlouhé lhůty pro získání registrace), textilu nebo pneumatik. V případě mléčných výrobků je kromě tradičních Halal certifikací a dovozních povolení vyžadována i certifikace země původu a příslušného výrobního podniku. Ovšem získání těchto certifikací je značně časově i finančně náročné, protože mimo jiné vyžaduje i návštěvu indonéského expertního týmu v daném podniku. A kromě poplatku za samotnou certifikaci jsou exportéři nuceni hradit i náklady na cestu a pobyt indonéských expertních týmů. V Indonésii existuje tzv. negativní investiční list, který rozděluje podnikání v jednotlivých oborech do 3 sekcí uzavřené obory, otevřené s podmínkami a ostatní, které jsou otevřené vstupu bez dalších podmínek. Dále jsou skupiny děleny podle jednotlivých oborů, kde jsou u druhé skupiny v přehledné tabulce uvedeny i podmínky pro dané odvětví. Mezi odvětví uzavřená vstupu patří pěstování konopí, lov vybraných druhů ryb, získávání korálů a částí korálových útesů. Dále sem část patří chemického průmyslu, jejíž činnost a produkty by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, chemické zbraně, alkoholické nápoje (likéry, víno, sladové nápoje) a část dopravního sektoru. Zcela omezeno je i řízení a provozování radiových frekvencí a satelitních monitorovacích stanic, veřejná muzea, historické

Miliony Kč Doing Business 5 památky (hrady, chrámy apod.) a také kasina a provozovny hazardních her. Z pohledu českých investorů se jedná zejména o omezení vlastnického podílu ve firmách, zaměřených např. na výstavbu malých vodních elektráren, distribučních firmách, v cestovním ruchu apod. Pro více informací o negativním investičním listu: http://www.bkpm.go.id/contents/general/117139/negative-investment-list#.vnh7n52g988 Zahraniční obchod s Českou republikou V roce 2014 činil český export do 3,58 miliard Kč a import z do České republiky byl za toto období 5,35 miliard Kč. V posledních 5 letech hodnota českého vývozu do vzrostla. Zatím co v roce 2010 byla celková částka vývozu 1,15 miliard Kč, v roce 2014 to bylo již zmíněných 3,58 miliard Kč (viz graf 4). Graf 4: Vývoj českého exportu do v letech 2010-2014 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu < http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo> Při bližším pohledu na komoditní strukturu českého exportu největší podíl zaujímá chemická dřevná buničina, které se v roce 2014 vyvezlo za 1,64 miliardy Kč, což je cca 46 % hodnoty celkového exportu do v daném roce. Dalšími významnými komoditami v loňském roce byly sloučeniny s aminovou funkcí, stroje pro lisování a tvarování kaučuku a plastů a jejich součásti, parní turbíny, části přístrojů na vysílání a přijímání hlasu a dat, ocelové ventily, zařízení pro rozvod elektřiny a umělá střeva a jiné plastové trubky a hadice. Tato komoditní struktura odpovídá i dlouhodobějšímu vývoji českého exportu do.

6 Všeobecné hodnocení podmínek pro podnikání V minulém roce byla v žebříčku na 117. místě, letos si polepšila o 3 příčky a posunula se na 114. místo. Zlepšilo se i bodové hodnocení země, z 58,1 v roce 2014 na 59,15 pro rok 2015. Graf 5 shrnuje výsledky v jednotlivých zkoumaných oblastech. se poměrně dobře umístila ve srovnání ochrany investorů a přeshraničním obchodě. Naopak velmi špatné hodnocení obdržela za placení daní, začátek podnikání, vyřizování stavebného povolení a vymáhání závazků. Oproti předešlým letům si polepšila pouze ve dvou kategoriích a to sice v přístupu k elektrické síti, kde poskočila hned o 23 příček a velice mírně si zlepšila umístění ve srovnání začátku podnikání. V ostatních kategoriích si pohoršila maximálně o 5 příček, takže nedošlo k žádným dramatickým změnám. Když uvedené ukazatele srovnáme z hlediska bodového hodnocení, tak k nejvýraznější změně došlo v kategorii začátku podnikání, kdy se ukazatel navýšil téměř o 5 bodů. Jinak změny většinou proběhly maximálně v řádu desetin nebo se bodové ohodnocení ukazatelů nezměnilo vůbec. Graf 5: Souhrn jednotlivých kritérií výzkumu a jejich hodnocení (čím blíže středu, tím vyšší postavení v žebříčku, 1-189) řešení insolvence začátek podnikání 155 153 získání stavebního povolení 75 vymáhání závazků 172 78 přístup k sítím přeshraniční obchod 62 43 71 117 registrace nemovitosti daňové zatížení 160 získání úvěru ochrana investorů Nejlepší prostředí pro podnikání na světě má dle studie Singapur, naopak nejhorší Eritrea. Česká republika se v tomto žebříčku umístila na 44. místě. Graf 6 ilustruje, jak dopadly země vybrané z regionu východní Asie a Tichého oceánu. Regionální průměr (východní Asie a Tichý oceán) činil 92. Z vybraných zemí je na tom výrazně nejlépe, s výrazným odstupem následuje a, pak a nejhůře z vybraných zemí se umístila. V následujících kapitolách popíšeme všechny zkoumané oblasti, na jejichž základě bylo vytvořeno pořadí zemí dle podnikatelského prostředí, tedy dle snadnosti podnikání.

7 Graf 6: Porovnání podnikatelského prostředí v Indonésii a ve vybraných zemích 18 90 92 95 114 142 44

8 Začátek podnikání Oblast zakládání podnikání byla posuzována těmito indikátory: požadované administrativní formality, čas potřebný k vyřízení všech formalit, náklady na jednotlivé formality a minimální základní kapitál. Ve srovnání zemí z hlediska začátku podnikání se umístila na 155. místě, blízko a Filipín. Z vybraných zemí obdržela nejlepší hodnocení a s odstupem větším jak 100 míst následuje. zaujímá v tomto žebříčku 110. příčku. Ovšem v zemi došlo v posledních letech k několika reformám, které by měly počátek podnikání usnadnit či podpořit zakládání nových projektů. Reforma z roku 2010 zavádí online služby, omezuje nutnost určitých povolení, zvyšuje efektivitu při registraci a snižuje některé poplatky. V roce 2011 byla přijata reforma, která zjednodušuje registraci názvu firmy pro nové firmy a snižuje náklady na zápis firmy do obchodního rejstříku. Další reforma z roku 2012 představuje jednodušší proces pro podávání žádostí, který umožňuje podat naráz jak žádost o všeobecnou obchodní licenci, tak o osvědčení o certifikaci podnikání (General trading license, Business registration certificate). Poslední reforma z roku 2015 povoluje Ministerstvu spravedlnosti a lidských práv elektronicky vydat schvalovací dopis pro založení firmy v zemi. Graf 7: Srovnání snadnosti založení firmy mezi vybranými zeměmi 13 104 128 155 158 161 110 Podle zahraniční kanceláře CzechTrade v Indonésii může mít založená společnost 2 formy: zahraniční kancelář nebo přímá zahraniční investice, což je společnost s ručením omezeným v Indonésii pod názvem PT PMA. Druhá forma je daleko výhodnější, hlavně z důvodu že dovážený produkt může být registrován na tuto firmu, která má licenci na dovoz apod. Rovněž může být až 100% vlastněna cizincem. Avšak jako úvodní investici je nutné složit 250 000 USD. Proces registrace PT PMA českým firmám trvá 5 10 týdnů. Všechny zahraniční investice a zřízení zahraničních kanceláří podléhá schválení Indonéskou radou pro koordinaci investic (BKMP, Indonesia Investment Coordinating Board).

9 Schválení názvu firmy Ministerstvem spravedlnosti a lidských práv zabere 4 dny, schválení licence Indonéskou radou pro koordinaci investic (BKMP) trvá 12 dní. Následuje příprava podkladů od notáře (4 dny) a získání osvědčení o sídle firmy u místní pobočky státního úřadu, které zabere 3 dny. Registrace pro placení daní trvá 3 dny, otevření bankovního účtu zabere jen den. Pro získání zakládací listiny je zapotřebí 20 dní a pro získání osvědčení o registraci u lokální vlády také 20 dní. Pro podrobnější informace o celém procesu a náležitostech lze nalézt na webových stránkách Indonéské rady pro koordinaci investic: http://www.bkpm.go.id/ Podle klasifikace míry rizika EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost) patří v současnosti do 3. kategorie. Země jsou podle této klasifikace rozděleny do 7 kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Klasifikace každé země probíhá jednou ročně, nedojde-li k nějakému mimořádnému vývoji. Tato klasifikace vychází z dat Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a údajů o platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven zemí účastníků Konsensu OECD.

10 Získání stavebního povolení V kategorii získávání stavebního povolení se neumístila příliš dobře, a to až na 153. místě ze 189 ekonomik světa. Ze srovnávaných zemí se výrazně nejlépe umístila a o něco lépe než skončily. Hůře než dopadly a. Přitom regionální průměr je 71. skončila na 139. místě. Graf 8: Srovnání podmínek pro získání stavebního povolení mezi vybranými zeměmi 28 71 124 153 179 184 139

11 Přístup k sítím K připojení k elektrické síti v Indonésii je zapotřebí 5 administrativních úkonů, trvá 90,7 dní a stojí 353,6 % důchodu na hlavu. v tomto srovnání skončila na 78. místě, což je výrazné zlepšení oproti 101. místu v roce 2014. V této kategorii lze pozorovat i nejlepší bodové zlepšení ze 71,71 bodů v roce 2014 na 76,9 v roce 2015. Přístup k elektrickým sítím usnadnilo i zkomplikovalo několik reforem z posledních let. První reforma z roku 2012 znesnadnila přístup k elektřině navýšením poplatků za připojení. Reforma z roku 2013 zrušila požadavek na nové zákazníky, kteří žádají o připojení, aby nemuseli ukazovat sousedův účet za elektřinu, což se používalo dříve pro zjednodušení určení adresy nového zákazníka. Společnost poskytující elektrickou energii v Jakartě v roce 2015 zrušila povinnost pro dodavatele elektrické energie získat několik certifikátů, které garantují bezpečnost vnitřních instalací, což proces zjednodušilo. Ale zároveň toto opatření navýšilo náklady zavedením zálohy pro nová připojení. Graf 9: Porovnání snadnosti získat přistup k elektrické síti ve vybraných zemích 16 27 67 78 124 137 123

12 Registrace nemovitosti V kategorii registrace nemovitosti se v celosvětovém srovnání umístila na 117. místě, ze srovnávaných zemí hůře skončila jen. Nejlépe se z výběru umístila. obsadila 31. příčku. Pro registraci nemovitosti v Indonésii je zapotřebí 5 administrativních úkonů, proces trvá 27,4 dne a stojí 10,8 % hodnoty majetku. Reforma z roku 2010 zjednodušila registraci majetku zavedením časových limitů pro řízení na katastru nemovitostí. Graf 10: Srovnání snadnosti registrovat nemovitost mezi vybranými zeměmi 37 75 97 108 117 121 31

13 Získání úvěru Z vybraných zemí je nejsnadnější získat úvěr v Malajsii a v Indii. se umístila spolu s Čínou na 71. místě, což je mírně lépe než regionální průměr. reformou z roku 2014 zlepšila svůj informační systém o půjčkách novým nařízením, které stanovuje právní rámec pro zakládání úvěrových institucí. Graf 11: Porovnání podmínek pro získání úvěru ve vybraných zemích 23 36 71 71 80 104 23

14 Ochrana investorů V celosvětovém srovnání se umístila na 43. místě, což je podstatně lepší než regionální průměr. Bodové hodnocení se od minulého roku nezměnilo. Mezi vybranými zeměmi panují značné rozdíly, zatímco a se umístily na předních příčkách ( na 5. a na 7. místě), a se umístily až na 132. a 154. místě. obsadila 83. příčku. v roce 2010 posílila ochranu investorů zpřísněním požadavků na zveřejňování informací o transakcích se spřízněnými stranami. Graf 12: Porovnání ochrany investorů ve vybraných zemích 5 7 43 102 132 154 83

15 Daňové zatížení V celosvětovém srovnání se umístila až na 160. místě ze 189 srovnávaných zemí. Lépe než regionální průměr se umístila pouze, ale ostatní vybrané země stále dopadly lépe než. se umístila až na 119. místě. V průměru firmy udělají v Indonésii 65 daňových plateb za rok a musí věnovat 253,5 hodin vyplňování formulářů, přípravě a placení daní. Zaplacené daně činí v průměru 31,4 % ze zisku. Reformou z roku 2010 zlevnila náklady na placení daní snížením nejvyšší sazby daně z příjmu právnických osob. V roce 2011 došlo ke snížení sazby daně z příjmu právnických osob. A reforma z roku 2015 snížila zaměstnavatelům sazbu příspěvků na zdravotní pojištění. Graf 13: Porovnání daňového zatížení ve vybraných zemích 32 84 120 127 156 160 119

16 Přeshraniční obchod Podle zprávy Doing Business vývoz standardního kontejneru se zbožím vyžaduje 4 dokumenty, trvá 17 dní a stojí 571,8 USD. V případě importu toho samého kontejneru je zapotřebí 8 dokumentů, trvá 26 dní a stojí 646,8 USD. Ve srovnání 189 ekonomik se umístila na 62. místě, tedy o 20. míst lépe než je průměr regionu. Z vybraných zemí má výrazně lepší umístění jen. je na 58. místě. Jak je již uvedeno výše, import do země je časově i finančně náročnější. Pokud bychom tedy rozebrali celý proces dovozu do podrobněji, zjistíme, že celní odbavení a kontroly zaberou 4 dny a stojí 125 USD. Příprava dokumentů trvá 13 dní a stojí 210 USD. Pro vnitrozemskou přepravu a manipulaci je potřeba 2 dnů a 160 USD. A poslední část procesu, přístavní a koncová manipulace, trvala 7 dní a stála 165 USD. Tyto údaje platí pro Jakartu. Zpráva uvádí i data pro Surabayu, druhé největší město. Ale v případě Surabayi je rozdíl jen v nižší částce za vnitrozemskou přepravu a manipulaci, která činí 100 USD. Tyto údaje shrnuje tabulka 1. Přeshraniční obchod komplikuje i nedostatečná infrastruktura přístavu Tanjung Priok v Jakartě. Graf 14: Porovnání cen a podmínek pro vývoz a dovoz zboží a služeb ve vybraných zemích 11 62 65 82 98 126 58 Tabulka 1: Časová a finanční náročnost dovozu do Import Jakarta Surabaya Čas (dny) Cena (USD) Čas (dny) Cena (USD) Celní odbavení a kontroly 4 125 4 125 Příprava dokumentů 13 210 13 210 Vnitrozemská přeprava a manipulace 2 160 2 100 Přístavní a koncová manipulace 7 165 7 165 Celkem 26 660 26 600

17 Vymáhání závazků Velice špatně se umístila ve srovnání vymáhání závazků, až na 172. místě ze 189 srovnávaných zemí. Ještě hůře z vybraných států dopadla, která skončila až jako 186. Česká republika obsadila 37. pozici. Podle zprávy Doing Business trvá vymáhání závazku 471 dní, stojí 115,7 % hodnoty závazku a vyžaduje 40 formalit. Graf 15: Porovnání snadnosti vymáhat dodrženi smluvních podmínek ve vybraných zemích 29 35 94 124 172 186 37

18 Řešení insolvence Podle údajů Světové banky řešení insolvence trvá v průměru 1,9 roků a stojí 21,6 % hodnoty dlužníkova majetku, s tím že je vysoká pravděpodobnost, že zadlužená společnost bude rozprodávána postupně. Průměrná návratnost je 31,7 centů na dolar. V celosvětovém srovnání se umístila na 75. místě, což je lepší než regionální průměr, ale, a se umístily o něco lépe. Česká republika v této kategorii zaujímá velice dobré 20. místo. Graf 16: Porovnání snadnosti řešení insolvence ve vybraných zemích 36 50 53 75 104 137 20

19 Shrnutí se nachází v regionu východní Asie a Pacifiku a je 4. nejlidnatější zemí světa. HDP v roce 2013 dosáhlo hodnoty 868,3 miliardy USD. V roce 2013 byl růst HDP 6 %, míra inflace 4 % a míra nezaměstnanosti 6 %. Hlavními problémy indonéské ekonomiky jsou nedostatečná infrastruktura, vysoká míra ochrany trhu, nízká produktivita práce a nedostatečně vzdělaná pracovní síla. je členem mnoha mezinárodních organizací. V posledních letech převažuje import nad exportem. Hodnota českého exportu do stále roste. V celkovém hodnocení Světové banky se umístila na 114. místě. Oproti loňskému roku si polepšila o 3 příčky a její bodové hodnocení mírně vzrostlo, z 58,10 bodů z roku 2014 na 59,15 bodů v roce 2015. Pozice jednotlivých ukazatelů se neměnily nijak dramaticky, kromě kategorie přístupu k elektrické síti, kde došlo k posunu o 23 příček nahoru. Ve srovnání z hlediska bodového hodnocení došlo k významnému zlepšení v již zmíněném přístupu k elektrické síti a také v začátku podnikání. Další kategorie se proměňovaly jen o desetiny procent, nebo se nezměnily vůbec. se dobře umístila ve srovnání ochrany investorů a vcelku dobře si stojí i v přeshraničním obchodě, získávání půjček a řešení insolvencí. Naopak země se velice špatně umístila ve vymáhání závazků, placení daní, začátku podnikání a získávání stavebního povolení. Vymáhání závazků v Indonésii v průměru stojí 115,7 % hodnoty závazku, tudíž je vlastně nevýhodné závazek vůbec vymáhat. V nedávných letech v zemi došlo k několika reformám, z nichž většina podpořila a usnadnila podnikání. Jedná se například o reformy usnadňující začátek podnikání, zpřísnění požadavků na zveřejňovaní, což přispívá k lepší ochraně investorů, nebo snížení části daňového zatížení. Bohužel ne všechny reformy v oblasti přístupu k elektrickým sítím měly kladný dopad pro podnikání, některé měly i opačný efekt.

20 Kontakty Pokud máte zájem o další informace týkající se indonéského trhu či jiných světových trhů, navštivte portál Zpravodajství pro export, rozšířenou verzi pak mají možnost shlédnout klienti Exportního klubu CzechTrade či klienti s přístupem do Klientské zóny. Pokud takový přístup nemáte a rádi byste jej získali, neváhejte se obrátit na konzultanty CzechTrade. Centrum informačních služeb: Dita Nedělková vedoucí oddělení CIS, dita.nedelkova@czechtrade.cz Iva Pivoňková analytik zahraničního obchodu, iva.pivonkova@czechtrade.cz Kontakt na zahraniční kancelář CzechTrade v Indonésii: Ing. Pavel Kalina Vedoucí zahraniční kanceláře, pavel.kalina@czechtrade.cz T: + 62212396112-3 (ext. line 37) M: +6281213685048