Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Transkript

1 REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

2 Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí tradičních odvětví s velkým rozvojovým potenciálem, které lze charakterizovat v podobě specifického hodnotového řetězce uhlí-ocel-strojírenství, tzn. konkrétně těžební, hutnický, metalurgický a těžký strojírenský průmysl. Velký podíl na tom však mají také nová perspektivní odvětví, která se dynamicky rozvíjí (IT, automobilový průmysl, specializované služby pro strojírenství a energetiku, chemický průmysl, atd.). Zásluhu na rozmachu těchto odvětví má především silný příliv zahraničních investic do kraje v létech , přičemž řada zahraničních investorů začala kromě výstavby výrobních závodů v posledních letech investovat rovněž do výzkumných, vývojových a inovačních aktivit svých poboček v kraji. Jednoznačnou příčinou tohoto trendu je vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla. Doznívající globální hospodářská krize započatá v roce 2008 má však za následek tlumení investic do výzkumných a inovačních činností v kraji stejně jako je tomu v celé ČR. I přes výše uvedené silné dispozice kraje pro rozvoj ve výzkumu, vývoji a inovacích je celková inovační aktivita kraje v porovnání s jinými kraji ČR stále podprůměrná. Hlavním důvodem je nadále převažující profilace kraje v tradičních odvětvích s nižší přidanou hodnotou. Hlavní výzkumné a vývojové kapacity podnikatelského sektoru jsou soustředěny do omezeného počtu velkých firem v kraji, inovační aktivita malých a středních podniků je nízká. Co se týče výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru, ten je objemem výdajů průměrný a výrazně zaostává za Prahou, Středočeským a Jihomoravským krajem. Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj Počet výzkumných pracovníků podle sektorů provádění Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných Výdaje na VaV v sektorech provádění Podíl výdajů na VaV na HDP II. Inovace Počet inovujících podniků dle typu inovačních aktivit Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu III. Patenty Počet udělených patentů IV. High-tech sektor Počet podniků v high-tech sektoru Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Výdaje na VaV v high-tech sektoru Použité zdroje dat jsou uvedeny vždy pod grafem. 1

3 I. Výzkum a vývoj Počet výzkumných pracovníků v Moravskoslezském kraji vykazuje za léta 2005 až 2009 růstovou tendenci. Pouze vládní sektor vykazuje mezi léty 2008 a 2009 úbytek výzkumných pracovníků v kraji. Hlavním faktorem rostoucího celkového počtu výzkumných pracovníků v regionu jsou investice zahraničních investorů do výzkumných a vývojových aktivit v kraji nad rámec běžných výrobních činností, posilování personálních výzkumných a vývojových kapacit v tradičních velkých českých společnostech a firmách specializujících se na výzkum a vývoj a také úsilí vysokých škol k vyšší angažovanosti v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, jehož výsledky by byly komerčně využitelné. Graf: Počet výzkumníků v MSK (FTE) za jednotlivé sektory a celkem Pozn.: FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem 2

4 Graf: Počet výzkumníků v ČR (FTE) za jednotlivé sektory a celkem Pozn.: FTE - přepočtené osoby na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem; údaje za ČR celkem zahrnují i zaměstnance VaV pracující v soukromém neziskovém sektoru Počet výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných za období let rostl jak v celé ČR, tak v Moravskoslezském kraji. Růst počtu výzkumných pracovníků na 1000 zaměstnaných v Moravskoslezském kraji je zapříčiněn navyšováním investic do výzkumných projektů v soukromém sektoru, ve veřejném sektoru je patrná snaha přiblížit své výzkumné a vývojové aktivity podnikatelskému sektoru, s čímž opět souvisí navyšování potřebných personálních kapacit. I přes tento pozitivní trend (negativně brzděný hospodářskou krizí od roku 2008) je počet výzkumníků na 1000 zaměstnaných v Moravskoslezském kraji stále pod poměrnou hodnotou za celou ČR (počet výzkumníků na 1000 zaměstnaných v MSK je cca na polovině poměrné hodnoty v ČR). Graf: Počet výzkumných pracovníků (FTE) na 1000 zaměstnaných 3

5 Výdaje na VaV v jednotlivých sektorech provádění (podnikatelský, vysokoškolský, vládní) za léta vykazovaly v ČR růst až do roku V roce 2007 v souvislosti se začátkem hospodářské krize došlo s výjimkou vládního sektoru k poklesu výdajů v ostatních sektorech a tím i k poklesu celkových výdajů na VaV v ČR. V Moravskoslezském kraji lze sledovat za období stagnaci celkových výdajů na VaV. V roce 2006 došlo k výraznému nárůstu výdajů na VaV v podnikatelském sektoru a tudíž i k nárůstu celkových výdajů na VaV, což bylo způsobeno významnými zahraničními i tuzemskými investicemi nejen do výrobních, ale i výzkumných kapacit (např. Job Air Technic, a. s., Set Ždírec, s. r. o., Bang & Olufsen, s. r. o., atd.). Po těchto investicích se celkové výdaje na VaV v roce 2007 snížily, ale přesto dosáhly mnohem vyšší úrovně v porovnání s rokem V roce 2008, stejně jako v celé ČR, začaly výdaje na VaV v Moravskoslezském kraji za jednotlivé sektory (kromě vládního) a tedy i celkové výdaje na VaV v důsledku hospodářské krize klesat. Graf: Výdaje na VaV v sektorech provádění v MSK (mil. Kč v b. c.) Pozn.: Údaje za MSK celkem zahrnují i výdaje na VaV uskutečněné v soukromém neziskovém sektoru 4

6 Graf: Výdaje na VaV v sektorech provádění v ČR (mil. Kč v b. c.) podnikatelský vládní vysokoškolský celkem Pozn.: Údaje za ČR celkem zahrnují i výdaje na VaV uskutečněné v soukromém neziskovém sektoru Podíl výdajů na VaV na HDP v ČR rostl až do roku 2006, v roce 2007 došlo ke stagnaci a následně k poklesu v roce 2008 v důsledku začínající hospodářské krize. V Moravskoslezském kraji byla situace za sledované období odlišná. V roce 2005 došlo dokonce k poklesu podílu výdajů na VaV na HDP oproti roku 2004, z čehož lze usuzovat, že v této době hospodářské konjunktury měly hlavní podíl na vytvořeném HDP v kraji zejména tradiční odvětví zastoupené produkty s nižší přidanou hodnotou. V roce 2006 však podíl výdajů na VaV na HDP razantně vzrostl v důsledku několika tuzemských a zahraničních investic do výrobních i výzkumných kapacit (např. Job Air Technic, a.s., Set Ždírec, s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., atd.), což znamenalo značné posílení VaV aktivit a návazně na to posílení podílu znalostně náročnějších odvětví na tvorbě HDP v kraji. V roce 2007 po uskutečnění uvedené investice poklesl podíl výdajů na VaV na HDP na úroveň roku 2004, a v roce 2008, stejně jako tomu bylo v celé ČR, podíl výdajů na VaV na HDP v kraji v důsledku hospodářské krize dále klesl. V roce 2009 došlo k mírnému nárůstu podíl výdajů na VaV na HDP v kraji i v celé ČR. V důsledku stále převažujícího podílu tradičních odvětví s produkty s nižší přidanou hodnotou na tvorbě HDP zůstává podíl výdajů na VaV na HDP v Moravskoslezském kraji zhruba na polovině této poměrné hodnoty za celou ČR (s výjimkou roku 2006). 5

7 Graf: Podíl výdajů na VaV na HDP (%) 6

8 II. Inovace Počet inovujících podniků dle typu inovačních aktivit za období let zaznamenal ve svém vývoji několik zajímavých zjištění. V ČR jako takové došlo k poklesu počtu produktových a organizačních inovací, naopak došlo k navýšení počtu procesních inovací a razantnímu nárůstu marketingových inovací. V Moravskoslezském kraji byl vývoj mírně odlišný. Jen mírně poklesl počet produktových inovací, dále klesaly procesní inovace a došlo také k razantnímu snížení počtu organizačních inovací. Naopak, stejně jako tomu bylo v celé ČR, velmi markantně narostl počet marketingových inovací. Tento stav je způsoben stále převažujícím podílem tradičních odvětví produkujících výrobky s nižší přidanou hodnotou, u nichž je potenciál generování produktových, procesních a organizačních inovací v současnosti do jisté míry již limitován. Výrazné posílení aktivit podniků v oblasti marketingových inovací vypovídá o stále rostoucí potřebě prosadit se se standardními tradičními výrobky v neustále sílící mezinárodní konkurenci v těchto tržních segmentech. Graf: Počet inovujících podniků v MSK 7

9 Graf: Počet inovujících podniků v ČR Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu je nově sledovaným ukazatelem, pro který jsou k dispozici pouze kumulovaná data za jedno období Tento ukazatel bude v rámci Observatoře konkurenceschopnosti Moravskoslezského kraje v následujících letech sledován a po získání dostatečné časové řady bude podrobněji analyzován. V současnosti lze konstatovat, že podíl podniků v Moravskoslezském kraji na celkovém počtu podniků s produktovou inovací novou na trhu v ČR činí 7,5 %, což odpovídá poměrnému podílu kraje jako statistické jednotky NUTS 3 na celkovém území ČR. Počet podniků s produktovou inovací novou na trhu Období MSK ČR Zdroj: ČSÚ 8

10 III. Patenty Počet udělených patentů v ČR za období vykazoval kolísavý trend od nárůstu v roce 2005 přes postupný pokles v letech 2006 a 2007 po opětovný nárůst v letech 2008 a 2009, zejména pak v posledně jmenovaném roce. V Moravskoslezském kraji bylo možné pozorovat podobný trend jako v celé ČR do roku 2007, ale v letech 2008 a 2009 došlo oproti trendu za ČR k dalšímu mírnému poklesu. Tento stav je dán především nízkou aktivitou veřejných výzkumných institucí, zejména univerzit, v oblasti podávání žádostí o udělení patentů. V případě podnikatelského sektoru je to zapříčiněno stále převažujícím počtem firem v tradičních odvětvích, ve kterých jsou možnosti průmyslově právní ochrany výsledků výzkumu a vývoje již omezené. Co se týče inovativních podniků v kraji, jejich nižší aktivita je dána vysokými náklady na patentování výsledků výzkumu a vývoje, což má za následek, že tyto firmy upřednostňují investování svých prostředků do dalšího výzkumu a vývoje než do průmyslově právní ochrany. Graf: Počet udělených patentů - původci z MSK a ČR Udělené patenty v MSK Udělené patenty v ČR 9

11 IV. High-tech sektor Počet podniků v high-tech sektoru (výroba léčiv, zdravotnických přístrojů, výroba a opravy letadel a kosmických lodí, činnosti v oblasti výpočetní techniky, výroba počítačů, atd.) v ČR zaznamenal v roce 2007 výrazný nárůst oproti předchozím létům , ve kterých se počet high-tech podniků výrazněji neměnil (pokles v roce 2005, nárůst v roce 2006). Podobný trend lze vypozorovat také v Moravskoslezském kraji (výrazný nárůst v roce 2007, v letech 2005 a 2006 postupný pokles počtu high-tech podniků oproti roku 2004). Výrazný nárůst počtu podniků v high-tech sektoru v České republice i v Moravskoslezském kraji v roce 2007 byl stimulován především pobídkami agentury CzechInvest pro high-tech sektor, jejichž využívání vyvrcholilo právě v roce Graf: Počet podniků v high-tech sektoru Počet podniků v high-tech sektoru v MSK Počet podniků v high-tech sektoru v ČR Počet zaměstnanců v high-tech sektoru za období v ČR každoročně stoupal, v Moravskoslezském kraji byl také zaznamenán postupný každoroční nárůst s výjimkou roku 2007, ve kterém došlo k poklesu oproti roku Možným důvodem této změny je racionalizace aktivit podniků v high-tech sektoru v Moravskoslezském kraji za účelem dosažení vyšší produktivity práce, avšak nikoli v souvislosti s hospodářskou krizí (ta nastala až v druhé polovině roku 2008) s tím, že počet high-tech podniků v kraji v roce 2007 stoupl oproti roku

12 Graf: Počet zaměstnanců v high-tech sektoru Počet zaměstnanců v high-tech sektoru v MSK Počet zaměstnanců v high-tech sektoru v ČR Výdaje na VaV v high-tech sektoru za období měly v ČR rostoucí tendenci s výjimkou roku 2007, ve kterém došlo k poklesu. V Moravskoslezském kraji byl v roce 2006 zaznamenán skokový nárůst výdajů na VaV v high-tech sektoru, který v roce 2007 opět poklesl na úroveň, která byla dokonce nižší než v letech 2004 a Důvodem prudkého nárůstu v roce 2006 byly významné investice zahraničních i tuzemských firem v sektoru high-tech nejen do výrobních, ale právě i do výzkumných kapacit (např. Job Air Technic, a.s., Set Ždírec, s.r.o., Bang & Olufsen, s.r.o., atd.). Graf: Výdaje na VaV v high-tech sektoru (mil. Kč) Výdaje na VaV v high-tech sektoru v MSK Výdaje na VaV v high-tech sektoru v ČR 11