Půlstoletí vývoje světových peněz

Půlstoletí vývoje světových peněz Hlavní historické trendy, neutralita a superneutralita peněz Luboš Komárek, poradce člena bankovní rady ČNB Seminář České společnosti ekonomické a Škoda Auto Vysoká škola, a.s. Mladá Boleslav, 17. května 26

Osnova příspp spěvku Úvod 1. Segmentace vybraných zemí světa 2. Ztratilo zlato třpyt? 3. Historické trendy vývoje peněz 4. Inflace a úrokové sazby 5. Peníze a hospodářský vývoj Závěr Prezentace vznikla na základě podkladového textu, který je společným dílem Jana Fraita a Luboše Komárka, viz: Frait, J. Komárek, L. (26): Půlstoletí vývoje světových peněz, Politická ekonomie, č. 3/26.

Motivace Jaké trendy ve vývoji světových peněz a hlavních fundamentálních proměnných lze během posledního půlstoletí sledovat? Hledání odpovědi v kontextu: role zlata v mezinárodním měnovém systému dezinfalčního procesu ve světové ekonomice porovnání vývoje ve vyspělých a rozvíjejících se ekonomikách úvah o neutralitě a superneutralitě peněz

1. Segmentace vybraných zemí světa Z E M Ě I. Rozvinuté země a) země s rezervní měnou United States, United Kingdom, Germany (Euro area * ), Japan, Switzerland; b) ostatní rozvinuté země Australia, Canada, New Zealand, Austria, Belgium, Finland, France, Italy, Luxembourg, Netherlands, Denmark, Island, Norway, Sweden; c) reálně konvergující země EU12 Spain, Portugal, Ireland, Greece; Jde o 23 nejvyspělejších zemí světa. II. Rozvíjející se země a) africké teritorium CEMAC, Cameroon, Central African Rep., Chad, Congo, Republic of Equatorial Guinea, Gabon, WAEMU, Benin, Burkina Faso, Côte d'ivoire, Guinea-Bissau, Mali, Niger, Senegal, Togo; Algeria, Angola, Botswana, Burundi, Comoros, Congo, Dem. Rep. of Gambia, The Ghana, Guinea, Lesotho, Malawi, Morocco, Mozambique, Namibia, Nigeria, Rwanda, Săo Tomé & Príncipe, Seychelles, Sierra Leone, Somalia, South Africa, Swaziland, Tanzania, Uganda, Zambia, Zimbabwe; b) asijské teritorium Bangladesh, China (Mainland), China (Hong-Kong), Fiji, India, Indonesia, Korea, Lao People's Dem.Rep, Mongolia, Myanmar, Nepal, Pakistan, Papua New Guinea, Philippines, Sri Lanka, Thailand, Vanuatu, Vietnam; c) evropské teritorium Albania, Azerbaijan, Belarus, Bulgaria, Croatia, Cyprus, Czech Republic, Hungary, Kazakhstan, Kyrgyz Republic, Latvia, Macedonia, FYR, Malta, Poland, Russia, Slovak Republic, Slovenia, Tajikistan, Turkey, Ukraine, Yugoslavia (SFR); d) střední a blízkovýchodní teritorium Egypt, Israel, Jordan, Kuwait, Lebanon, Syrian Arab Republic, ECCU, Anguilla,Antigua and Barbuda, Dominica, Grenada, Montserrat, St. Kitts & Nevis, St. Lucia, St. Vincent & Grens; e) americké teritorium Aruba, Bahamas, The Barbados, Belize, Bolivia, Brazil, Chile, Colombia, Costa Rica, Ecuador, Guatemala, Guyana, Jamaica, Netherlands Antilles, Paraguay, Peru, Trinidad and Tobago, Uruguay, Venezuela; Jde o 162 ostatních zemí světa.

2. Ztratilo zlato třpyt? t Obrázek 1: Vývoj ceny zlata (v USD) a jeho vztah k nominálnímu efektivnímu měnovému kurzu USA 7 6 5 4 3 2 1 55 6 65 7 75 8 85 9 95 5.5. -.5-1. -1.5-2. -2.5-3. 1975 198 1985 199 1995 2 zlato SV1 (NEER USA) ± 2 RMSE y ). t = α + βt ( t X β t t = γ + γ1βt 1

2. Jak je cena zlata určov ována? Vztah fyzické S a D po zlatě je možné označit za stabilní. Producenti zlata mohou vždy prodat zlato na otevřeném trhu, přičemž produkce reaguje velmi pomalu na změny v cenách zlata na světových trzích (cca s 5-ti letým zpožděním mezi zvýšením ceny a růstem produkce viz Wiggins (23)). Poptávka po zlatě je velmi cenově elastická. Empirická evidence: privátní sektor kupuje zlato v dobrých časech a prodává v časech finančních útrap nebo, když považuje jeho cenu za velmi vysokou. Investování do zlata se však nejeví jako dobrá obrana před recesí. (Cena a poptávané množství zlata se pohybuje souběžně s ekonomickým cyklem). Investování do zlata je vhodné: když domácí měna ztrácí svoji kupní sílu (Německo v 3. létech) nebo pokud je měna výrazně nadhodnocena. (Na druhou stranu držba zlata nenese úrok a podstatné kapitálové zisky, proto je využíváno spíše konzervativními investory v dlouhodobém časovém horizontu.)

2. Ztratilo zlato třpyt? t Obrázek 2: Množství zlata deponované u měnových autorit průměry (v tis. tun) 35 3 25 28.8 31.9 27.6 25.1 24.2 23.7 2 15 1 5 2.8 3.3 3.8 4.4 4.7 5. 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země Ztráta původní role zlata v mezinárodním měnovém systému však neznamenala, že by měnové autority výrazně snížily množství zlata držených ve svých aktivech.

2. Ztratilo zlato třpyt? t Obrázek 3: Množství devizových rezerv u měnových autorit průměry (v mld. SDR) 12 1 8 6 4 2 1259 786 481 494 253 168 95 11 7 21 66 9 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země Čína, Hongkong, Korea, Indie a Singapur se podílely 6 % na výši devizových rezerv všech zemí řazených do skupiny rozvíjejících se zemí v období 2-4.

3. Historické trendy vývoje peněz Teoretická definice peněz (dle tří základních funkcí peněz), tj. peněz jako (i) prostředku směny, (ii) uchovatele hodnoty a (iii) účetní jednotky. Empirická definice peněz (dle měnových agregátů) sledování vývoje M1 (narow money) a M2 (broad money) v celosvětovém vývoji. 5. 6. léta stabilní nízké hodnoty M1 Od 2. pololoviny 7. let divergentní vývoj mezi VZ a RsZ např. vlivem tzv. fenoménu ztracených peněz a důsledky finančních krizí na RsZ.

3. Historické trendy vývoje peněz Obrázek 4: Tempo růstu peněžního agregátu M1 průměry (v % p.a.) 3 26.3 29.3 23. 2 19. 1 5.6 13.5 7.6 11.7 12.7 13.1 8.6 9.7 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země

3. Co se stalo v 7. létech? l Goldfeld (1976) upozornil na fakt později označovaný jako případ ztracených peněz, kdy empirické modely poptávky po penězích nadhodnocovaly predikovanou poptávku po penězích oproti poptávce skutečné vlivem předpokladu o nižší důchodové rychlosti peněz, což mylně implikovalo vyšší potřebu M1. Chyba predikcí byla způsobována opomenutím vzniku finančních inovací, které začaly být poskytovány jak bankovním, tak i nebankovním sektorem (zejména investičními fondy) Repo operace (vyšší úročení klientům, nižší míra PMR pro banky). Srovnáme-li vývoj peněz s vývojem reálného produktu, je možné vypozorovat rozvolnění jejich vzájemného vztahu (od druhé poloviny 7. let) centrální banky od druhé poloviny 7. let sledovaly širší měnové agregáty, které měly rovněž postihnout využívání finančních inovací. Cílování měnových agregátů problémy centrálních bank nevyřešilo, neboť i jejich vztah k hrubému domácímu produktu nevykazoval v 8. a začátkem 9. let příliš velkou stabilitu.

3. Historické trendy vývoje peněz Obrázek 5: Dlouhodobé trendy vývoje tempa růstu M2 v rozvinutých zemích (% p.a.) 25 2 15 1 5 195 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 Rozvinuté země s rezervní měnou 198 1983 1986 1989 1992 1995 1998 Ostatní rozvinuté země

4. Inflace a úrokové sazby Obrázek 6: Míra spotřebitelské inflace průměry (v % p.a.) 4 3 27.4 32. 2 15.3 1 4.2 8.4 3.9 6.6 1.6 9.4 3.2 2.4 9.1 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země

4. Proč je inflace tak nízkn zká? úspěchy CB v oblasti cenové stability vlivem: operační nezávislosti CB schopnosti CB vysvětlovat nákladnost inflace lepšího technického vybavení CB (samozřejmé) disponibility profesionálního aparátu i vedení přesto není možno připsat úspěch v boji s inflací pouze jejich lepším politikám, ale zejména: - globalizaci světové ekonomiky - liberalizaci finančních trhů => silná konkurence na světových trzích CB utlumily inflační potenciál (nové milénium) avšak vznikly pro ně nové výzvy v oblasti formování měnové politiky (3 hlavní výzvy).

4. Inflace a úrokové sazby Obrázek 7: Diskontní sazba průměry (v % p.a.) 25 2 19.9 15 1 5 3.8 4.1 5.1 5.6 7.1 6.9 11.2 14.6 6. 4. 12.7 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země

4. Inflace a úrokové sazby Obrázek 8: Dlouhodobé nominální a reálné úrokové sazby klíčových ekonomik (v % p.a.) 7.5 14 5 12 1 2.5 8 6 4 2-2.5 196 1964 1968 1972 1976 198 1984 1988 1992 1996 2 196 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 199 1993 1996 1999 22 reálné sazby (dlouhodobé) nominální sazby (dlouhodobé) inflace (3-letý průměr)

5. Peníze a hospodářský ský vývoj Obrázek 9: Tempo růstu reálného HDP průměry (v % p.a.) 8 6 4 4. 6. 5.4 4.7 5.2 4.1 4.2 3.7 2.6 2.7 2.5 4.1 2 195-59 196-69 197-79 198-89 199-99 2-4 Rozvinuté země Rozvíjející se země

5. Peníze a hospodářský ský vývoj Obrázek 1: Rozdíl mezi neutralitou a superneutralitou peněz

6. Místo M závěru: z Známe recept na prorůstovou měnovou politiku? nejsme vůbec jisti, zda existuje návod na měnovou politiku, která by byla dlouhodobě stabilní a prorůstová; spíše věříme na neutralitu a superneutralitu peněz a sázíme na to, že nejlepší je nepříliš aktivistická měnová politika, která podporuje cenovou stabilitu. avšak existují i názory (viz např. Haimowitz, 1998), že právě aktivní anticyklická monetární politika byla jedním z klíčových faktorů, které v poválečném období výrazně změnily průběh hospodářského cyklu průmyslově vyspělých zemí.

6. Místo M závěru: z Známe recept na prorůstovou měnovou politiku? průměrná délka expanzí se významně prodloužila a naopak průměrná délka recesí se významně zkrátila z tohoto pohledu by mohlo být provádění aktivní monetární politiky důležité a mohlo by přispívat k vyššímu dlouhodobému růstu. nezašly však centrální banky v anticyklické politice až příliš daleko a vyhlazováním hospodářských cyklů brání přirozeným přizpůsobovacím procesům?...odpověď získáme zřejmě až za dalších 1 let.

Shrnutí 1. Prokázána negativní závislost mezi cenou zlata a NEER USA a cenou zlata a hlavních světových (rezervních měn). 2. Množství zlata deponované u měnových autorit za posledních 5. let výrazně nekleslo (VZ i RsZ). 3. Množství devizových rezerv CB exponenciálně roste (VZ i RsZ). 4. Umírněný vývoj M1 a M2 v 5. a 6. létech, poté růst, od nového milénia pokles. Obdobný vývoj kopíruje inflace i nominální sazby. 5. Tempo růstu reálného HDP od 6. do 8. let klesá, poté ustálený vývoj. RsZ rostou rychleji, avšak nijak významně oproti VZ dohánění RsZ je velmi pomalé.

Děkuji za pozornost

Obrázek P2: Tempo růstu peněžního agregátu M1 v rozvinutých zemích (v % p.a.) 25 2 15 1 5 1955 1958 1961 1964 1967 197 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2 23 Rozvinuté země s rezervní měnou Ostatní rozvinuté země Země konvergující k jádru EU12

Obrázek P3: Meziroční spotřebitelská inflace v rozvinutých zemích (v % p.a.) 25 2 15 1 5-5 195 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 198 1983 1986 1989 1992 1995 1998 21 24 Rozvinuté země s rezervní měnou Ostatní rozvinuté země Země konvergující k jádru EU12

Obrázek P4: Diskontní sazba v rozvinutých zemích průměry (v % p.a.) 17.5 15 12.5 1 7.5 5 2.5 195 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 198 1983 1986 1989 1992 1995 1998 21 24 Rozvinuté země s rezervní měnou Ostatní rozvinuté země

Obrázek P5: Vývoj reálného GDP (v % p.a.) 8 6 4 2 195 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 198 1983 1986 1989 1992 1995 1998 Rozvinuté země s rezervní měnou Ostatní rozvinuté země Země konvergující k jádru EU12