Vývoj přepravních a zpracovatelských kapacit ČR do roku 2020 Ing. Jaroslav Pantůček předseda představenstva a generální ředitel MERO ČR, a.s. XVII. Jarní konference AEM 26. 27. února 2013
Ropa jak se počítají ropné zásoby proč státy a firmy neuvádějí přesná čísla scénáře výše zásob 1. pesimistický ověřené zásoby 1 000 miliard barelů ropy, spotřeba 84 mil. barelů za den, konec těžby za 33 let 2. realistický dostupné zásoby jsou 2 000 2 200 miliard barelů (ověřené, část pravděpodobných, možných a dosud nenalezených zásob) 66 let 3. optimistický dostupné zásoby 2 200 mld. barelů, třetina pánví dosud neprozkoumána očekává se nárůst na 2 600 mld. 4. superoptimistický k 2 600 mld. barelů přibude mld. nekonvenčních zdrojů
Produkční kapacita v současnosti se produkce pohybuje 89 mil. barelů denně max. světová kapacita pravděpodobně 95 mil. barelů denně vrchol přibližně kolem roku 2015 S vytěžitelností zásob ropy máme 3 problémy: 1. nevíme, kolik jich máme (pravděpodobně 2 000 mld. barelů) 2. nevíme, kolik jich ještě najdeme 3. nevíme, jaké budou vyvinuty nové technologie pro zvýšení těžební produktivity (potenciál ropných písků, břidličná ropa) Struktura energetického mixu Snížení spotřeby ropných produktů jádro hybridní ropy obnovitelné zdroje snížení spotřeby klasických motorů plyny elektromobily uhlí LPG, CNG, zemní plyn, ropa
Ověřené zásoby ropy 1991-2011 Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Reserves to production (R/P) ratios dle regionů historie Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Těžba ropy 2001-2011 Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Spotřeba ropy 2001-2011 Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Problematika ropy a dalších rafinérských surovin
Světové pohyby ropy od producenta k zákazníkovi Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Spotřeba ropy v přepočtu na hlavu (v tunách) Pramen: BP Statistical Review of World Energy, June 2012
Mapka ropovodů
Teritoriální rozdělení dovozu ropy ropovody MERO ČR, a.s. v letech 1996 2012 (v %) Ruská federace Severní moře 0,6 Česká republika 1,4 71,2 Kaspická oblast 19,9 Severní Afrika 4,2 Blízký východ 1,9 Perský záliv 0,6 Guinejský záliv 0,1
Podíl rop na přepravě MERO ČR - rok 2012 Azeri Light+Supsa 25,86% MND 1,54% Zaikinskaya 0,84% Val d AGRI 0,16% Sahara 0,13% Zarzaitina 1,88% REB 62,52% Tengiz(CPC) 7,08%
Podíly rop na přepravě IKL 2012 Zaikinskaya 1,47% Val d AGRI 0,27% Sahara 0,22% Zarzaitine 3,28% Azeri Light+Supsa 45,22% REB 37,16% Tengiz(CPC) 12,37%
Popis českého průmyslu zpracování ropy Česká rafinérská, a.s. Litvínov: konverzní rafinérie (hydrokrak, visbreaking s návazným zplyňováním ropných zbytků provozovaným společností Unipetrol RPA) s kapacitou 5,5 mil. t/rok využívaná na cca 75 85 % Česká rafinérská, a.s. Kralupy: konverzní rafinérie (fluidní krak) s kapacitou 3,2 mil. t/rok využívaná na 70 80 % Paramo, a.s. Pardubice (Kolín): hydroskimmingová rafinérie s kapacitou 1 mil. t/rok využívaná na 50-65 % Česká rafinérská, a.s. je v současné době vlastněna společnostmi: UNIPETROL, a.s. (ovládaný 63 % polskou společností PKN Orlen), italskou Eni a holandsko-anglickým Shellem; rafinerie jsou napojeny na ropovod Družba (IKL) a produktovodní systém Čepro Paramo, a.s. je vlastněno ze 100 % společností UNIPETROL, a.s.; rafinerie je napojena na ropovod Družba a není napojena na produktovodní systém Čepro
Nová situace v Ruské federaci na úseku exportu ropy spory o výši tranzitních poplatků s Běloruskem a Ukrajinou výstavba nových ropovodů na území Ruské federace Baltský systém II (BPS-2): kapacita 30 mil. tun ročně, 1000 km, Unecha Usť Luga ESPO: východosibiřský ropovod 4700 km, 25 mld. USD, dodávky 2011 2030, celkem 300 mil. tun snaha mít export ropy pod vlastní kontrolou nové podmínky
Současná situace v ČR dlouhodobý poměr přepravy ropy ropovodů Družba:IKL 80:20 aktuální poměr Družba:IKL 43:57 strategický význam ropovodu TAL a jeho disponibilní kapacita TOP kontrakty a nominační lhůty emergency contract a jeho fungování důležitý moment pro ČR rozhodnutí nových vlastníků o rafinérii Ingolstadt
Omezení dodávek ropy - dopady na český petrochemický průmysl Situace v EU nadbytečná rafinérská kapacita se blíží 3 mil. bar/den během 5 let se očekává nárůst přebytečné kapacity na 4 mil. bar/den úpadek rafinérií ve vlastnictví společnosti Petroplus a převzetí společností Gunvor Česká rafinérská, a.s. Litvínov: S ohledem na saturaci ethylenové jednotky cca 1,5-1,6 mil. t/rok surovinami pro další zpracování a výrobu základních petrochemických komodit a 0,2-0,4 mil. t/rok surovinou pro zplyňování a výrobu vodíku (mj. pro návaznou výrobu čpavku) jsou dopady přerušení zpracování ropy pro český petrochemický průmysl fatální! Lze si připustit (zejména z pohledu boomu břidličného plynu a definice jeho perspektiv jeho postupné uplatnění i v petrochemickém průmyslu, zejména s možným využitím vyšších uhlovodíků než metan, jako etan, propan, které teoreticky mohou nahradit ropnou surovinu (toto si však vyžádá investice s několikaletou realizací) Návazné kapacity v ČR: Synthos Kralupy (Ethylbenzen, C4 frakce), Spolana Neratovice (Ethylen), DEZA (pyrolyzní olej), Paramo závod Kolín (olejové hydrogenáty), Lovochemie Lovosice (čpavek) aj. vlastnictví rafinérií je výhradně v zahraničních rukou, lze očekávat preferenci domácích trhů Nutno redefinovat roli státu v celém rafinérsko-petrochemickém komplexu.
MERO ČR, a. s. Veltruská 748 278 01 Kralupy nad Vltavou Czech Republic Tel.: +420 315 701 111 Fax: +420 315 720 110 e-mail: info@mero.cz www.merocr.eu