Dílo: V Jihomoravském muzeu ve Znojmě jsou uloženy dvě olejomalby alpských krajin

BARBARINI,František - malíř, rytec Jinak: Barbarini,Franz *1804 - Znojmo +20.01.1873 - Vídeň Životopis: Pracoval jako rytec kovů pro zlatníky. Ze svých cest po Solné Komoře, Tyrolsku a Švýcarsku vytěžil četné studie, a to olejomalby, akvarely a rytiny. Dílo: V Jihomoravském muzeu ve Znojmě jsou uloženy dvě olejomalby alpských krajin Literatura: Osobnosti Znojemska-Malíři, Znojmo 1991, Pernica,B.-Výtvarné umění západomoravské, Jihlava 1939. BAUEROVÁ,Zdeňka - bioložka, terioložka * 24.05.1953 - Znojmo + 17.01.1988 - Brno 1 / 13

Životopis: Absolventka Přírodovědné fakulty UJEP v Brně (1977). O rok později získala titul doktor přírodních věd. Vědecká pracovnice Ústavu systém. a ekologické biologie ČSAV v Brně. Zabývala se výzkumem ekologie a etologie lovné zvěře a potravní biologií drobných savců. Jednatelka etologické sekce Čs. zoologické společnosti ČSAV, Přírodovědného klubu v Brně, Čs. speleologické společnosti ČSAV, Čs. entomologické společnosti ČSAV. Dílo: Publikovala dvacet šest vědeckých prací. Autorka studií a statí - Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně, Třicet let geomorfologie, Studia geographica, Čs. kras, Životné prostredie. Přednášela a vystupovala v televizi a v rozhlase. Literatura: Kdy zemřeli...?. Praha 1994. BRUKL,Bedřich - rytec, grafik, řezbář, topograf Jinak: Bruckl,Bedřich; Bruckel,Bedřich * 21.03.1820 - Znojmo,Malá Františkánská 7 + 27.01.1873 - Vídeň Doba působení: 1843-1849, místo : Znojmo Životopis: Velký vliv na rozvoj jeho talentu měl jeho otec Bedřich Brukl, znojemský řezbář. Pod jeho dohledem se připravoval na vídeňskou Akademii, kde byl přijat v r. 1834. Po 2 / 13

absolvování Akademie mědirytecká speciálka) se věnoval především tvorbě grafiky.pracoval ve své dílně. Od r. 1851 pracoval u C. K.Vojenského geografického institutu ve Vídni jako mědirytecký čekatel. O dva a půl roku později se stal mědirytcem III. třídy, v lednu 1855 technickým oficiálem II. třídy a konečně dne l. května 1871 byl povýšen do hodnosti technického důstojníka I. třídy. Dílo: Vztah ke Znojmu: Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorní tiskárně ve Vídni, akvarelové portrétní studie dvou znojemských měšťanů (1844), veduta městyse Hostim u Znojma. Grafika: Reprodukce Rafaelovy Sixtinské madony (1843-1844) a Madony s dítětem, Litografie Znojmo, vytištěná ve Dvorním tiskárně ve Vídni zachycuje s topografickým citem město, které důvěrně znal. Vytvořil celou řadu grafik, ale větší část se bohužel nedochovala anebo není známo, kde se nachází. Mapy: V letech 1869-1886 spoluautor speciálních vojenským map. Preciznost a dokonalost vytvořených map umožnila jejich užívání ještě počátkem 20. století. Ve sbírkách Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází řada kreseb, které muzeu věnovala v r. 1925 W. Pasavcová, sestřenice tehdejšího hejtmana J. Brukla (synovec Bedřicha Brukla). Literatura: Podyjí, 1992, č.10., Šturc,L.: Od tužky k rydlu. Znojmo 1994. HASMANDOVÁ,Antonie - řeholnice, generální představená Jinak: řádové jméno Marie Vojtěcha; později známá pod jménem matka Vojtěcha, Matka Marie Vojtěcha Hasmandová * 25.03.1914 - Huštěnice + 21.01.1988 - Znojmo - Hradiště 3 / 13

Doba působení: 1970-1988, místo : Znojmo-Hradiště - klášter-hradiště Pozn.: Generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Znojmě na Hradišti. V letech 1953-1960 nespravedlivě vězněna jako "vatikánská špiónka." Literatura: Láska smrtí nekončí. Český Těšín 1992, Život farností, č.3, 1999., Holková,M.: Matka Vojtěcha. Brno, Cesta 1992, CHROUST,Matěj - činoherní herec, dramatik Pseudonym: Příbramský,Rajmund * 07.01.1858 - Příbram + 14.10.1925 - Praha Místa působení: Brno, Kroměříž, Olomouc, Znojmo Literatura: Kalendárium osobností Moravy pro období 2001-2005. Brno, Moravská zemská knihovna 2001. 4 / 13

KORSCHANN,Karel - spisovatel, fejetonista, básník, úředník Jinak: Korschann,Karl * 19.01.1828 - Znojmo +? Místa působení: Znojmo, Brno - krajský úřad Životopis: Absolvent znojemského gymnázia. Úředník na znojemském krajském úřadě a později na Zemském finančním ředitelství v Brně. Obdržel Zlatý záslužný kříž s korunou (1881). V r. 1887 odešel do penze. Dílo: Publikoval v novinách a časopisech: humoristický časopis Kukuk (1865-1866), brněnský časopis Tagesbote (1868-1869). Literatura: Peřinka,F.V.: Vlastivěda moravská. Brno 1904, Znojemský region, 29.3. 1996. LIŠKA,Emanuel Krescenc - malíř, profesor 5 / 13

* 19.04.1859 - Mikulovice + 18.01.1903 - Praha Životopis: V letech 1869-1877 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze a Akademie v Mnichově (1878-80). Od roku 1875 byl členem Umělecké besedy, České akademie výtvarných umělců (od r. 1892). V roce 1898 patřil k zakládajícím členům Jednoty umělců výtvarných. Od roku 1888 působil jako profesor kreslení na UMPRUM v Praze. Jeho dílo najdeme v Národní galerii v Praze.Do dějin českého malířství se zapsal díky účasti na výzdobě Národního divadla. Cyklus Tři doby země české, který provedl spolu s J.Schikanedrem, však byl odstraněn po požáru Národního divadla. Dílo: Hagar a Ismael (1883), Kain (1885), Kristus na hoře Olivetské (1886), Císaři Maximiánovi se zjevují jeho oběti (1888), Michelangelův sen (1890-91), Mater Dolorosa (1891), Vdovec (1895), cyklus Tři doby země české. Samostatné výstavy: 7. výstava JUV Praha (1903), Souborná výstava. Topičův salon, Praha (1922/23). Literatura: Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939., Friedl,A.: Královská kaple sv.kateřiny ve Znojmě. Praha 1953., Pipek,B.: Znojemsko. Znojmo 1925., Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995. MATĚJŮ,Adolf - legionář * 31.01.1893 - Ubušín + 21.06.1942 - Brno 6 / 13

Doba působení: 1932-1939, místa : Znojmo, Praha, Piešťany, Zvolen, Ostrava, Bohdalov, Jimramov - 24.pěší pluk Životopis: Maturoval v roce 1912. V roce 1914 byl odveden do Bystřice pod Perštejnem. Po absolvování poddůstojnické školy, nastoupil na ruské bojiště, kde byl dne 10. května zajat. O rok později 16. listopadu 1916 se přihlásil do Československé legie (velitel čety v hodnosti poddůstojníka). Po návratu do vlasti působil v Praze, Piešťanech, Zvolenu a Mukačevu. V roce 1932 převelen ke 24. pěšímu pluku ve Znojmě jako zástupce velitele praporu "Stráže obrany státu" a současně působil jako vojensko-technický referent Okresního úřadu ve Znojmě až do 31. července 1939. V civilním zaměstnání působil jako pedagog v Ostravě, Bohdalově a Jimramově. Za 2. světové války se zúčastnil protifašistického odboje a v době stanného práva 21.června 1942 byl v Brně popraven. Literatura: Znojemsko, 25.3.1997., Znojemské listy, 8.3.1997. RAUŠ,Jaroslav - pedagog, hasič, osvětový pracovník * 31.01.1877 - Velká Bíteš + 18.01.1963 -? Místa působení: Kroměříž, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Přímětice Životopis: Po skončení základního vzdělání odešel do Kroměříže, kde studoval na učitelském ústavu. Působil jako pedagog v Hlubokých Mašůvkách, v Jevišovicích a později v Příměticích, kde se v roce 1915 stal řídícím učitelem. V Hlubokých Mašůvkách vstoupil do hasičského sboru, v roce 1903 se stal jeho jednatelem. Založil osmnáct hasičských sborů. Postupně byl v Plavči zvolen župním dozorcem a v roce 1920 náčelníkem celé župy znojemské číslo 37. 7 / 13

Pořádal přednášky, organizoval školy župní, krajské i zemské, stal se členem Zemského výboru hasičského a místopředsedou jeho vzdělávacího odboru. Později byl zvolen předsedou vzdělávací komise a zemským vzdělatelem Svazu Československého hasičství. V roce 1918 byl členem ONN Znojmo a jeho jednatelem pro venkov. Po 2.světové válce - v roce 1948 byl opět zvolen na valné hromadě hasičstva jednatelem spolku. Dílo: Podílel se na vydávání sborníku Od Horácka k Podyjí. Byl stálým dopisovatelem hasičského časopisu Ochrana hasičská. Literatura: Znojemsko, 11.2.1997, Jevišovické noviny 1963, č.4, příloha. RUDOLECKÝ,Josef - kněz, spisovatel, básník, redaktor, divadelní ochotník Jinak: Rudolecký,P.Josef, J.Únanov * 20.12.1880 - Tuřany u Brna + 15.01.1963 - Znojmo Místa působení: Znojmo, Brno, Hrušovany nad Jevišovkou, Únanov Životopis: Absolvent českého gymnázia (1900) a katolického kněžského ústavu v Brně. O čtyři roky později vysvěcen na kněze. Kaplanoval v Řečkovicích, Boleradicích, v Hrušovanech nad Jevišovkou a na faře kostela sv. Mikuláše ve Znojmě (od října 1905). Člen Řemeslnické jednoty, předseda Spolku katolických tovaryšů (1906), člen Spolku křesťansko-sociálního dělnictva, jednatel Českého hospodářského spolku. Zakladatel stavebního družstva 8 / 13

"Domov". Stál při vzniku první hospodářské školy ve Znojmě. Učil na Znojemské Besedě české děti hrát na hudební nástroje, které k tomuto účelu zakoupil. V prosinci 1910 byl přeložen do Únanova pro své vlastenecké smýšlení. Zde působil až do r. 1945. V Únanově se zapojil všestranně do různých činností za povznesení českého venkova. Založil pro mládež spolek Venkovská katolická Omladina, řídil chlapeckou hudební kapelu. V r. 1912 z vlastních prostředků vybudoval tělocvičnu, založil první organizaci spolku Orel v kraji. Později založil spolky Omladina a Orel po celém znojemském kraji a stal se jejich předsedou. Byl u zrodu spořitelen (tzv. Reiffeisenek), zakladatel spolku Zádruha (1918). Jeden z organizátorů tábora českého lidu v Únanově (září 1918). Patřil k zakladatelům Čs. strany lidové na Znojemsku. V době 2. světové války působil v odbojové organizaci generála Luži. Po osvobození 1945 se vrátil do Znojma na faru kostela sv. Mikuláše. Byl pracovníkem Národního výboru ve Znojmě, působil na odboru finančním, zdravotním a sociálním (do r. 1948). V padesátých letech byl pod kontrolou STB a v r. 1957 přinucen s aktivní duchovní činností skončit. Ale do konce života sloužil tajně mše v domě, kde bydlel (U Domoviny č. 15). Jedna ze znojemských ulic nese jeho jméno. Dílo: Divadelní hry: Dívčí vojna, Bílá cikánka, Svatební košile, Co je pravda?, Co Mikuláš dělá,dobře dělá, Vánoce v horách, Král a šašek, Ctirad a Šárka aj. Věnoval se hudbě, napsal řadu skladeb a básní. Spoluzakladatel listu Moravský jih (1907) a zakladatel a šéfredaktor katolického listu Ochrana (1909, 18 let sám řídil). Literatura: Znojemské listy, 22.4.1995., Moravské noviny Rovnost, 20.12.l995. SEUME,Jan Bohumír - básník Jinak: Seume,John Gottfrid * 29.01.1763 - + 13.06.1810-9 / 13

Literatura: Znojemský kalendář. Znojmo, Tiskový výbor 1935. Dílo: Procházka do Syrakus cestopis. Vzpomíná v něm na svoji návštěvu Znojma. "Zde ve Znojmě musil jsem po prvé píti víno, jelikož božského nápoje Germánů ve Walhalle již více nebylo. Víno-más za čtyřiadvacet krejcarů bylo velmi dobré, jak mne Schnorr ujišťoval, neboť já tomu pranic nerozumím a piji nejlepší burgundské s vodou jako nejhorší postuminské." překlad-srnohorský,j. SLAVIK,Bedřich - hudební skladatel, dirigent, pedagog * 30.01.1898 - Český Těšín +? Doba působení: 1930-, místo : Znojmo německá hudební škola Životopis: Absolvent Konzervatoře a univerzity ve Vídni. Jeho disertační práce na filozofické fakultě pro hudební vědu zněla na téma Opery mladého Richarda Wagnera a jejich vztah k pozdějším mistrovým dílům. Ředitel německé hudební školy ve Znojmě a dirigent Musikvereinu (1930). Dílo: Napsal řadu písní a sborů, dvě kvarteta, suitu - Variationen und Fuge über ein Schelmenlied, skladbu Valdštýn pro velký orchestr aj. V brněnském rozhlase byla provedena s velkým orchestrem Předehra k dramatu a Vranovské rapsodie pro smíšený sbor a orchestr. 10 / 13

Literatura: Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo 1989, Pernica,B.: Západní Morava v hudbě. Velké Meziříčí 1938. URBÁNKOVÁ,Marie ( roz. Schillerová,Marie ) - zpěvačka a sběratelka lidových písní * 24.06.1887 - Plaveč + 26.01.1973 - Plaveč Životopis: Poměry, ze kterých pocházela byly nuzné. Její otec byl domkář a živil deset dětí. Proto musela odejít do služby do Vídně, což bylo tehdy běžné. Před první světovou válkou se vrátila zpět do Plavče, aby mohla pečovat o syna své sestry, která zemřela na tuberkulózu. Po válce se provdala za vdovce po své sestře a odstěhovala se do Znojma. Zde se setkala s. A. Pekem. Navštěvovala ho v hudební škole a předzpívávala mu písně, které znala. Po skončení 2. světové války se vrátila do Plavče, kde s krátkou přestávkou žila až do své smrti. Zmínku o ní najdeme v knize B. Pernici Říkadla, škádlivky, lidové hry a písně. Dílo: V Plavči jí navštěvovali sběratelé lidových písní - Adolf Cmíral, Zdenka Jelínková, Richard Kubeš. O její písně se také zajímali učitelé ze Znojemska. Byl to učitel Kaláb, řídící učitel Černovský, Vratislav Bělík, Josef Čtrveráček a Zbyněk Mrkos. Zápisy J. Čtveráčka získal pan učitel Rudolf Stanislav. Upravil je, uspořádal a vydal pod názvem Lidové písně. Albert Pek zaznamenal 252 písní, které najdeme v jeho sbírce. Lidové písně: Ach bože, rozbože, Ach má zlatá matičko, Hvězdičky, hvězdičky, Když jsem byla maličká, Ke Znojimu je cestička, Mám já zahrádečku aj. Mnohé písně pravděpodobně sama skládala. Literatura: Korčáková,K.: Lidová píseň na Znojemsku a její využití v hudební výchově. Olomouc 1993. 11 / 13

VESELÝ,Bedřich - malíř, umělecký dekoratér, loutkař, řezbář, výtvarník * 12.01.1923 - Mikulovice +1986 -? Místo působení: Únanov Životopis: Výtvarného vzdělání se mu dostalo u ostravského malíře profesora V. Hlobila a figurálního akvarelisty V. Plesnivého v letech 1942-1944. Věnoval se uměleckému dekoratérství, řezbářství. Byl výtvarníkem loutek v únanovské provozovně. Samostatnou kapitolou jeho tvořivosti byla volná malířská tvorba. Člen volného sdružení výtvarníků, známého pod názvem Skupina 80. Byl organizátorem řady akcí na Znojemsku. Dílo: Výstavy: Vídeň, Norimberk, Trenčín, Praha, Znojmo - Z loutkářovy maringotky (1984) - tato výstava putovala po celé Evropě. Řada jeho obrazů ze znojemskou tématikou zdobí některé znojemské interiéry. Literatura: Znojemský kalendář 93. Znojmo, 1992 WINTERHALDER,Jan Josef - malíř, freskař 12 / 13

Jinak: Winterhalder,Josef ml. * 25.01.1743 - Vöhrenbach + 17.01.1807 - Znojmo Vztah k osobnostem: Winterhalter,Josef Antonín Životopis: Syn sochaře J. M. Winterhaldera. Od devíti let se učil u svého strýce sochaře J. Winterhaldera a v letech 1764-1768 u F. A. Maulbertscheho s kterým pracoval na řadě zakázek. Spolupracoval také na zakázkách s profesory vídeňské Akademie V. Fischerem a J. Hauzingerem. Dílo: Fresky a obrazy: klášter v Louce (1765), Kostel sv. Hippolyta (1766), farní kostel v Dyji (1766-1767), klášterní kostel v Rajhradě, refektář kláštera v Brno-Zábrdovice (1781), Tasovice (1789), Běhařovice (1792), zámek v Uherčicích, zámek v Dukovanech (1791) aj. Literatura: Pernica,B.: Výtvarné umění západomoravské. Jihlava 1939., Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1995. Kalendárium pro Vás sestavila Šrámková 13 / 13