SCHWARZ O. 2007: Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoše. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcontica, 44/2: 463 473. Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability, zranitelnosti a únosnosti lesního biomu na území Biosférické rezervace Krkonoše Detailed elaboration of methodology for determination of ecological stability, vulnerability and carrying capacity of the forest biome in the area of the Krkonoše Biosphere Reserve Otakar Schwarz Správa KRNAP, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí, oschwarz@krnap.cz Příspěvek upřesňuje metodiku Programu GEF Czech Republic Biodiverzity Protection Project (1997). Potenciální stabilita a zranitelnost lesních ekosystémů české části Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze a jejich potenciální únosnost pro klíčové lidské aktivity (účelové lesní hospodářství, individuální turistika, zimní sporty, dopravní infrastruktura) jsou upřesněny s ohledem na lokální imisní zátěž a na potenciální výskyt stanovišť a druhů v zájmu EU v konkrétním typu ekosystému Krkonoš. Východiskem pro diferenciaci území podle velikosti imisní zátěže je bioindikace imisní zátěže pomocí lišejníků a modely překročení kritických zátěží. e task is to elaborate in detail the methodology of GEF Programme Czech Republic Biodiversity Protection Project (1997). e potential stability and vulnerability of forest ecosystems in the Czech part of the Krkonoše/Karkonosze Biosphere Reserve and their potential carrying capacity for main human activities (special-purpose forest management, individual tourism, winter sports, transport infrastructure) are defined in detail in relation to the local air-pollution load and potential occurrence of habitats and species in the interest of EU. e bioindication of air-pollution load by lichens and models of the exceeding of critical loads are applied for differentiation of the area according to the level of air-pollution load. Klíčová slova: Keywords: Krkonoše, biosférická rezervace, lesní ekosystémy, ochrana biodiverzity, imise, turistika, udržitelný rozvoj, metodika Giant Mts., biosphere reserve, forest ecosystems, biodiversity protection, pollutants, tourism, sustainable development ÚVOD Dílčí projekt je zpracován v rámci projektu VaV-SM/2/62/04 pro lesní biom české části Biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze (dále jen BR), tj. pro Krkonošský národní park (KRNAP) a jeho ochranné pásmo. Cílem je získání co nejobjektivnějších podkladů pro trvale udržitelný roz- 463
voj (snaha o harmonizaci lesního hospodářství a regulovaného rozvoje turistického ruchu s ohledem na zajištění ochrany biodiverzity lesních ekosystémů). Je řešen jako 3 postupné dílčí cíle: a) Upřesnění charakteristik biodiverzity. b) Stabilita a zranitelnost lesních ekosystémů v závislosti na distribuci imisní zátěže. c) Únosnost lesních ekosystémů pro aktivity souvisící s turistickým ruchem. Pro dosažení dílčích cílů a) a b) byly vypracovány a aplikovány originální metodiky a výsledky byly použity pro řešení dílčího cíle c). MATERIÁL A METODIKA Jedná se o upřesnění metodiky studie Biodiverzita, stabilita a ekologická únosnost lesního biomu na území národního parku a BR Krkonoše (NOVÁKOVÁ & al. 1997) (dále jen Studie GEF). Jako nejvhodnější jednotka pro diferenciaci lesních ekosystémů z hlediska přírodních podmínek byl zvolen soubor lesních typů (SLT PLÍVA 1971). Pouze v případě výrazných rozdílů charakteristik biodiverzity mezi jednotlivými lesními typy (LT) v rámci jednoho SLT v souvislosti s potenciálním výskytem prioritních biotopů Směrnice č. 92/43/EEC (Council of ministries 1999), byly hodnoty určovány pro jednotlivé LT. SLT většinou dostatečně diferencují stanovištní podmínky (nadmořskou výšku, expozici i půdní charakteristiky včetně vlhkosti) a potlačují význam sukcesních stadií (např. mapování přírodních stanovišť Natura 2000 preferuje současnou dočasnou dřevinnou skladbu a krátkodobá sukcesní stadia a potlačuje vliv půdních charakteristik). Hodnoty byly stanoveny pro všech 76 SLT BR. Pro diferenciaci imisní zátěže byly zvoleny jednotky prostorového rozdělení lesa. UPŘESNĚNÍ CHARAKTERISTIK BIODIVERZITY Pro kvantifikaci hodnoty biodiverzity byla vypracována originální metodika. Hodnota biodiverzity jednotlivých SLT je stanovena jako nejvyšší hodnota dílčích hodnot: Hodnocení biodiverzity podle zastoupení hodnoceného SLT Každému SLT byla přiřazena hodnota podle relativního zastoupení v BR (výměry podle MÁLEK & al. 1998 a HANIš & al. 2000): 1 = nejmenší hodnota, zastoupení >10 %; 2 = malá hodnota, zastoupení od 5 % do 10 %; 3 = střední hodnota, zastoupení >1 % ale < 5 %; 4 = vysoká hodnota, zastoupení od 0,1 % do 1 %; 5 = velmi vysoká, zastoupení < 0,1. Hodnocení biodiverzity podle potenciálního výskytu prioritních přírodních stanovišť Ve všech SLT BR se potenciálně vyskytují přírodní stanoviště Směrnice č. 92/43/EEC (cf. MIKESKA 2000, CHYTRÝ & al. 2001). Proto je přiřazena hodnota biodiverzity pouze SLT s potenciálním výskytem přírodních stanovišť tzv. prioritních, a sice hodnota 5 (nejvyšší). Hodnocení biodiverzity podle potenciálního výskytu ohrožených a chráněných rostlinných druhů a) V zájmu Evropských Společenství podle Směrnice č. 92/43/EEC (Příloha II: Druhy jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany; Příloha IV: Druhy vyžadující přísnou ochranu; Příloha V: Druhy, jejichž odchyt a odebírání ve volné přírodě a využívání může být předmětem určitých opatření. b) Uvedených ve Vyhlášce MŽP č. 175/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. c) Uvedených v Červeném seznamu květeny Krkonoš (ŠTURSA 1998). Výskyt jednotlivých druhů v jednotlivých SLT byl konfrontován se stanovištními nároky druhů podle Ellenberga (ELLENBERG & al. 1992) a lokality s odlišnými stanovištními podmínkami 464
byly v průběhu roku 2006 prověřeny. Prověřeny byly i botanické lokality zahrnující více různých SLT. Každému ze zastoupených SLT byla přiřazena hodnota podle výskytu skupin významných druhů rostlin: 5 = výskyt druhů přílohy II Směrnice č. 92/43/EEC; 4 = výskyt druhů přílohy IV; 3 = výskyt druhů uvedených ve Vyhl. 175/2006 Sb.; 2 = výskyt druhů přílohy V Směrnice č. 92/43/EEC; 1 = výskyt druhů uvedených v Červeném seznamu krkonošské květeny; 0 = žádný z významných druhů není evidován. Pokud se v jednom SLT vyskytují druhy zařazené do různých skupin druhů, je SLT přiřazena hodnota odpovídající nejvyšší hodnotě podle výskytu významných druhů. UPŘESNĚNÍ STABILITY A ZRANITELNOSTI LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ PODLE DISTRIBUCE IMISNÍ ZÁTĚŽE Upřesnění je provedeno pro průměrnou aktuální druhovou skladbu lesních porostů (NEHYBA & al. 2002). Za nejobjektivnější vyjádření velikosti imisní zátěže je pokládána bioindikace imisní zátěže pomocí lišejníků a distribuce atmosférické depozice (SCHWARZ & al. 1996, SCHWARZ 1997). Velikost atmosférické depozice byla východiskem pro výpočet překročení kritických zátěží. Distribuce imisní zátěže podle bioindikace pomocí lišejníků Byla použita data hodnocení imisní zátěže pomocí lišejníků získaná v roce 2002 (ANDěL 2002) na 26 bodech účelově rozmístěných ve vyšších partiích KRNAP. Výsledky byly v GIS ARC INFO extrapolovány na celou BR. Vedle standardního výpočtu syntetického indexu L bylo použito modelů tzv. indikačních kapacit. Na základě zastoupení druhů lišejníků a abundance a vitality jednotlivých druhů lišejníků byly definovány 4 modelové indikační kapacity: CI = původní stav bez imisí ; CJ = stav bez krátko a střednědobých vlivů; CK = stav bez krátkodobých vlivů; CL = současný stav (byla provedena korekce CL na n.v. 1000 m). Pomocí definovaných indikačních kapacit byl pro každý z bodů vypočten krátkodobý (k = CK CL), střednědobý (s = CJ CK) a dlouhodobý vliv imisí (d = CI CJ). Pro potřeby závěrečné syntézy byly zjištěny jejich základní statistické charakteristiky (aritmetický průměr, medián, modus, variační rozpětí, rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient). Diferenciace imisní zátěže podle velikosti atmosférické depozice Model distribuce atmosférické depozice byl podkladem pro výpočty překročení kritických zátěží, které nejlépe vystihují vliv imisí na lesní ekosystémy (HRUšKA 2000, 2001, HRUšKA & al. 2001). Kritické zátěže neobsahují dynamiku zkoumaného jevu a platí jen v dlouhodobě stabilních podmínkách. Tento předpoklad v současnosti není splněn (HRUšKA 2001). Pro diferenciaci vlivu imisní zátěže byl odůvodněně (cf. SCHWARZ 2006) použit model překročení kritických zátěží síry v roce 1995 a model překročení kritických zátěží nutričního dusíku z roku 2000. Protože působí rozdílnými mechanismy, nejsou jejich vlivy sčítány. Za průměrnou hodnotu imisní zátěže je vzato překročení kritických zátěží (síry nebo nutričního dusíku nebo obou) do 50 % nejvyššího překročení a průměrné hodnotě odpovídá i průměrná hodnota stability a zranitelnosti charakterizovaného SLT. Takovéto partie jsou označeny velikostí imisní zátěže B. Pokud alespoň jedna z hodnocených kritických zátěží překročena není, je imisní zátěž považována za nižší než průměrnou ( A oblasti relativně čisté). Pokud je alespoň jedna z kritických zátěží překročena o více než 50 % nejvyššího překročení, je imisní zátěž považována za nadprůměrnou ( C relativně více imisně zatížené). METODIKA STANOVENÍ STABILITY, ZRANITELNOSTI A ÚNOSNOSTI LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ Průměrná stabilita a zranitelnost jednotlivých SLT pro průměrnou imisní zátěž byla stanovena kvalifikovaným odhadem na základě posouzení antropogenně způsobených průměrných změn lesních ekosystémů, dynamiky vývoje zdravotního stavu lesních porostů a klasifikace vážnosti ohrožení jednotlivými faktory: 465
Stabilita lesní ekosystémy jsou zcela nestabilní (0), jejich stabilita je velmi omezená (1), omezená (2), dobrá (3), velmi dobrá (4), dokonalá (5). Zranitelnost lesní ekosystémy mimořádně dobře odolávají vnějším tlakům a téměř vzápětí zahlazují vzniklá poškození (0), odolávají velmi dobře a poškození záhy zahlazují (1), odolávají dobře a poškození zahlazují v krátké době (2), odolávají uspokojivě a poškození zahlazují v přijatelné době (3), odolávají slabě a poškození zahlazují za dlouhou dobu (4), odolávají velmi slabě a poškození zahlazují za velmi dlouhou dobu nebo vůbec (5). Hodnoty průměrné stability a průměrné zranitelnosti jednotlivých SLT byly následně územně diferencovány podle distribuce imisní zátěže v KRNAP a jeho ochranném pásmu. Únosnost daného SLT je stanovena kvalifikovaným odhadem podle hodnoty biodiverzity a na základě stability a zranitelnosti diferencovaných podle velikosti imisní zátěže pro individuální turistiku, zimní sporty (zvlášť pro sjezdové lyžování a pro běžecké sporty) a pro souvisící dopravní infrastrukturu. Hodnota únosnosti pro individuální turistiku je stanovena bez nároku budování další cestní sítě kromě naučných stezek a jednoduchých odpočinkových zařízení včetně případných jednoduchých staveb určených pro dětské hry (ze dřeva a jiného přírodního materiálu). Budování piknikových míst včetně případných spojovacích komunikací je zahrnuto v únosnosti pro dopravní infrastrukturu. Hodnota únosnosti uvedených aktivit je stanovena relativně následující stupnicí: provoz a rozvoj dané činnosti je vyloučen (0); výrazně omezen (1); citelně omezen (2); přípustný (3); perspektivní (4); značně perspektivní (5). VÝSLEDKY APLIKACE UPŘESNĚNÉ METODIKY UPŘESNĚNÉ CHARAKTERISTIKY BIODIVERZITY Hodnota biodiverzity jednotlivých SLT (Tab. 1., Obr. 1.) je nejvyšší hodnotou dílčích hodnot biodiverzity, tj. hodnot podle potenciálního výskytu prioritních přírodních stanovišť, druhů Směrnice 92/43/EEC, druhů Vyhl. 175/2006 Sb., a podle zastoupení jednotlivých SLT v lesních ekosystémech BR. Druhy uvedené v Červeném seznamu květeny Krkonoš (ŠTURSA 1998) se mohou vyskytovat ve všech SLT Krkonoš. Tab. 1. Dílčí hodnoty biodiverzity a celková hodnota biodiverzity (příklady) Partial biodiversity values and total biodiversity value for individual SLT (examples) výskyt druhů a prioritních stanovišť plošný podíl Směrnice 92/43/EEC hodnota SLT zastoupení v % prioritní druhy druhy biodiverzity stanoviště přílohy II přílohy IV V175 4C 0,0012 0 0 0 0 5 5 5A1, 5A2, 5A3 * 5 0 0 3 4 5 *5A 0,7013 0 0 0 3 4 4 5J 0,2454 5 0 0 3 4 5 6K 16,6111 0 0 2 0 1 2 8Z9 * 5 4 2 3 2 5 *8Z 5,4137 0 4 2 3 2 4 9K 1,6234 5 4 2 3 3 5 Pozn.: Druhy přílohy IV nebyly v Krkonoších v rámci IP zaznamenány. *Pokud se prioritní přírodní stanoviště Natura 2000 vyskytují pouze v některých LT v rámci SLT, jsou hodnoceny odděleně. 466
Obr. 1. Celková hodnota biodiverzity lesních ekosystémů Krkonoš Fig. 1. Total biodiversity value forest ecosystems of the Giant Mountain UPŘESNĚNÍ STABILITY, ZRANITELNOSTI A ÚNOSNOSTI LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ PODLE DISTRIBUCE IMISNÍ ZÁTĚŽE Diferenciace území podle distribuce imisní zátěže byla provedena na základě bioindikace pomocí lišejníků a na základě překročení kritických zátěží. Oba modely měly být podobné, jako tomu bylo v roce 1995 (SCHWARZ 1997). Lišejníky indikují nejčistší oblast v okolí Sněžky. Tato partie ale patří mezi oblasti s největším překročením kritických zátěží (cf. Obr. 3. a Obr. 5.). Důvodem je skutečnost, že pro výpočet modelu překročení kritických zátěží byly použity velikosti atmosférické depozice naměřené v letech 1995 a 2000 a odráží pouze situaci v těchto letech. Lišejníky indikují právě v oblasti Sněžky dramaticky nejvyšší dynamiku imisní zátěže (největší vliv střednědobé i krátkodobé imisní zátěže). Pro verifikaci modelu překročení kritických zátěží je nutné buď opakovat mapování lišejníků s rozšířením na lokality v nižších polohách Krkonoš, nebo vytvořit nový model na základě aktuálního měření atmosférické depozice. Distribuce imisní zátěže na základě lišejníkových indikačních kapacit Na základě modelových indikačních kapacit byl určen krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý vliv imisí pro 26 lokalit (Obr. 2.). Vypočtené hodnoty byly v prostředí GIS ARC INFO interpolovány (Obr. 3., 4.) a statisticky vyhodnoceny (Tab. 2.). 467
Obr. 2. Lokality pro stanovení lišejníkových indikačních kapacit a specifikaci délky vlivu imisní zátěže (terénní hodnocení) Fig. 2. Locations for the determination of lichen indication capacities and specification of pollutant load influence duration (field evaluation) Obr. 3. Distribuce imisní zátěže podle bioindikace pomocí lišejníků (CL pro n.v. 1000 m) Fig. 3. Distribution of pollutant load determined based on the lichen bioindication (CL for 1000 m above s.l.) 468
Obr. 4. Distribuce krátkodobého vlivu imisní zátěže určeného z lišejníkových kapacit Fig. 4, Distribution of short-time influence of pollutant load determined based on the lichen indication capacities Tab. 2. Statistické charakteristiky hodnot lišejníkových indikačních kapacit a hodnot délky vlivu imisní zátěže Statistical characteristics of the values of lichen indication capacities and of pollutant load influence duration n ā R % S 2 S S % medián modus CL k 26 8,83 237,83 30,19 5,49 62,17 7,7 7,56 k 26 2,29 467,25 6,76 2,6 113,54 1,15 0,65 s 26 11,26 339,25 88,19 9,39 83,39 7,95 6,15 d 26 72,36 114,01 520,42 22,81 31,52 78,75 70,34 CL-k = současný stav přepočtený na n.v.1000 m; k = krátkodobý vliv; s = střednědobý vliv; d = dlouhodobý vliv; n = počet lokalit; ā = aritmetický průměr; R % = variační rozpětí; S 2 = rozptyl; S = směrodatná odchylka; S % = variační koeficient Hodnoty krátkodobého vlivu imisní zátěže (ale i střednědobého) určené z lišejníkových indikačních kapacit jsou na rozdíl od dlouhodobého vlivu velice variabilní. Zejména soubory hodnot krátkodobého vlivu jsou nesymetrické. Jejich hodnoty jsou většinou nízké, pouze na několika lokalitách extrémně vybočují. V případě hodnot střednědobého vlivu je situace obdobná, i když ne tak dramatická. Nejvyrovnanější (nejméně variabilní a nejvíce souměrný) je soubor hodnot dlouhodobého vlivu imisní zátěže. 469
Distribuce imisní zátěže podle překročení kritických zátěží Území BR bylo v prostředí GIS ARC INFO rozděleno do 3 kategorií (SCHWARZ 2006) podle překročení kritických zátěží (Obr. 5.): A (relativně čistá) alespoň jedna z hodnocených kritických zátěží překročena není. B (průměrná) překročení kritických zátěží (síry nebo nutričního dusíku nebo obou) do 50 % nejvyššího překročení (hodnoty 2, Obr. 5.) průměrné hodnotě odpovídá i průměrná hodnota stability a zranitelnosti charakterizovaného SLT. C (relativně více imisně zatížená) překročení jedné nebo obou kritických zátěží o více než 50 % (hodnoty 3, Obr. 5.) nejvyššího překročení. Obr. 5. Kategorie překročení kritických zátěží Fig. 5. Categories of critical loads exceeding Diferenciace hodnot stability a zranitelnosti lesních ekosystémů a jejich únosnosti pro aktivity souvisící s turistickým ruchem podle distribuce imisní zátěže Průměrné hodnoty stability, zranitelnosti a únosnosti lesních ekosystémů stanovené expertní metodou jsou korigovány podle kategorií překročení kritických zátěží. Na základě hodnot biodiverzity, stability a zranitelnosti je pro každý SLT (popř. LT) stanovena hodnota únosnosti pro klíčové lidské aktivity souvisící s turistickým ruchem, tj. pro letní a zimní turistiku, pro sjezdové lyžování a pro dopravní infrastrukturu (Tab. 3.). 470
Tab. 3. Hodnoty biodiverzity, stability a zranitelnosti lesních ekosystémů a jejich únosnost pro lidské činnosti (příklady) Values of biodiversity, stability and forest ecosystems vulnerability and their tolerance to human activities by individual SLT (examples) SLT biodiverzita vliv imisí stabilita zranitelnost letní sjezdové turistika lyžování zimní turistika lyžování dopravní infrastruktura 4C 5 A 4 3 2 0 3 1 5A1, 5A2, 5A3 5 A 4 2 2 0 3 0 5A 4 A 4 2 3 0 3 0/1 5J 5 A 4 4/5 2 0 3 0 6K 2 A 3 3 4 2 4 2 B 2 3 4 1 4 2 C 2 3 4 1 4 2 8Z9 5 A 2 4 2 0 2 0 B 2 4 2 0 2 0 C 1 5 1 0 1 0 8Z 3 A 2 4 2 0 3 0/1 B 1 4 2 0 3 0/1 C 1 4 2 0 3 0/1 9K 5 A 3 4/5 3 0 3 0/1 B 3 4/5 3 0 3 0/1 C 2 4/5 3 0 3 0/1 Pozn.: SLT 4C, 5A, a 5J se vyskytují pouze v kategorii A překročení kritických zátěží ZÁVĚR Upřesněná metodika pro stanovení potenciálních hodnot biodiverzity, ekologické stability a zranitelnosti lesního biomu BR Krkonoše byla aplikována pro všech 76 SLT zjištěných v KRNAP a jeho ochranném pásmu. Některé LT jsou s ohledem na hodnotu biodiverzity ve vztahu k soustavě Natura 2000 (potenciální výskyt prioritních přírodních stanovišť hodnoceny zvlášť. Hodnoty byly stanoveny pro současný průměrný stav lesních porostů. Na základě hodnot biodiverzity, stability a zranitelnosti jednotlivých lesních porostů v SLT byl proveden objektivnější odhad jejich únosnosti k potenciálním aktivitám z hlediska cestovního ruchu, a to zvlášť pro letní turistiku, pro sjezdové a pro běžecké lyžování a pro dopravní infrastrukturu. Pro exaktní prostorovou diferenciaci území z hlediska imisní zátěže je nutné buď opakovat mapování lišejníků s rozšířením na lokality v nižších polohách Krkonoš, nebo vytvořit nový model překročení kritických zátěží na základě aktuálního měření atmosférické depozice. Nutnost verifikace modelu distribuce imisní zátěže nemá vliv na metodické záležitosti. SOUHRN Cílem projektu bylo získání podkladů pro trvale udržitelné obhospodařování lesních ekosystémů (pro harmonizaci lesního hospodářství a regulovaného rozvoje letního a zimního turistického ruchu s ohledem na prioritu zajištění ochrany biodiverzity lesních ekosystémů). Upřesněná metodika pro stanovení potenciálních hodnot biodiverzity, ekologické stability a zranitelnosti lesních ekosystémů s ohledem na velikost imisní zátěže byla aplikována na všech 76 souborů lesních typů 471
české části biosférické rezervace. Některé lesní typy jsou s ohledem na potenciální výskyt prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 hodnoceny zvlášť. Kategorizovat území z hlediska vlivu imisní zátěže na lesní ekosystémy se v této fázi nepodařilo jednoznačně. Hodnoty stability a zranitelnosti pro současný průměrný stav lesních porostů byly proto stanoveny pro modely distribuce imisní zátěže podle dat z období 1995 2000. Na základě upřesněných hodnot byl proveden odhad únosnosti lesních ekosystémů pro aktivity souvisící s rozvojem cestovního ruchu, a to zvlášť pro letní turistiku, pro sjezdové a pro běžecké lyžování a pro dopravní infrastrukturu. SUMMARY e objective of the project was to obtain supporting data for sustainable management of forest ecosystems (for the harmonization of forest management and regulated development of summer and winter tourism with regard to the priority of forest ecosystems biodiversity protection). We have developed and applied a methodology for biodiversity assesment and for the differentiation of locations with different values concerning forest ecosystems stability, vulnerability and tolerance based on pollutant load distribution. e values were determined for the current average condition of forest stands. Based on the values of forest stands biodiversity, stability a vulnerability we have carried out an estimation of their tolerance to human activities related to tourism (to summer tourism, to downhill and cross-country skiing and to transportation infrastructure). For exact spatial differentiation of the area concerning the pollutant load it is necessary either to repeat the lichen survey extended in such a way to cover also locations in lower altitudes of the Giant Mountains or to develop a new model of critical loads exceeding based on the current measurements of atmospheric deposition. LITERATURA ANDěL P. 2002: Bioindikační průzkum imisní zátěže v Krkonoších pomocí lišejníků. Ms. (Závěrečná zpráva. Správa KRNAP, Vrchlabí, 12 pp.). COUNCIL OF MINISTRIES OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 1992: Council rectice 92/43/EEC of 21 May 1992 on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora. Official Journal of the European Communities, European Communities, Brussel, No. L 206/7: 1 44. ELLENBERG H., WEBER H., DÜLL R., WIRTH V. & PAULIßEN D. 1992: Indicator values of plants in Central Europe. Scripta geobotanica XVIII, Götingen, 258 pp. HANIš J. (ed) 2000: Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 22 Krkonoše. ÚHÚL, Hradec Králové, 376 pp. HRUšKA J. 2000: Kritické zátěže lesních ekosystémů Krkonoš. In: SCHWARZ O. (ed), VaV/620/3/97 Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš (dynamika vývoje lesa a analýza možností a limitujících faktorů pro rekonstrukci horských lesů). Ms. (Závěrečná zpráva za rok 2000, Správa KRNAP, Vrchlabí, 14 pp.). HRUšKA J. 2001: Stanovení kritických zátěží síry a dusíku na území Krkonoš v roce 2000. In: SCHWARZ O. (ed), Ms. (Závěrečná zpráva projektu VaV/610/8/01. Správa KRNAP, Vrchlabí, 26 pp.). HRUšKA J., CIENCIALA F. & MORAVčÍK P. (eds) 2001: Komplexní a systémové řešení směřující k zastavení degradace lesních půd pod vlivem imisí. Studie. IFER, ČGÚ a MŽP, Jílové u Prahy a Praha, 206 pp. CHYTRÝ M., KUčERA T. & KOčÍ M. (eds) 2001: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 304 pp. MÁLEK J. (ed) 1998: Oblastní plán rozvoje lesů pro PLO 23 Podkrkonoší. ÚHÚL, Hradec Králové, 323 pp. 472
MIKESKA M. 2000: Přírodní podmínky oblasti. In: HANIš J. (ed) 2000: OPRL pro PLO 22 Krkonoše. ÚHÚL, Hradec Králové: 11 97. NEHYBA J. (ed) 2002: Lesní hospodářské plány s platností od 1. 1.2003 do 31.12.2012 pro LHC Harrachov, LHC Vrchlabí a LHC Maršov. Lesprojekt s.r.o., Hradec Králové. NOVÁKOVÁ E., SCHWARZ O. & ŠTURSA J. 1997: Biodiverzita, stabilita a ekologická únosnost lesního biomu v území národního parku a biosférické rezervace Krkonoše. Projekt Programu GEF Biodiverzita. Ms. (Závěrečná zpráva. ÚAE LF ČZU Praha a Správa KRNAP, Kostelec nad Černými lesy a Vrchlabí, 62 pp.). PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. ÚHÚL, Brandýs n. L., 126 pp. SCHWARZ O. 1977: Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš. Provozní příručka. Správa KRNAP, Vrchlabí, 174 pp. SCHWARZ O. 2005: Upřesnění metodiky pro stanovení ekologické stability a zranitelnosti lesního biomu na území BR Krkonoše, včetně objektivnějších možností odhadu jeho únosnosti k potenciálním aktivitám z hlediska cestovního ruchu. Dílčí zpráva. In: HOUDEK K. (ed) 2005, VaVSM/2/62/04 Návrh managementu ekologicky šetrného cestovního ruchu Biosférické rezervace Krkonoše ČR. ČZU Praha, Kostelec n. Č. l., 29 pp. SCHWARZ O. 2006: Upřesnění metodiky stanovení ekologické stability a zranitelnosti lesního biomu na území BR Krkonoše, včetně objektivnějších možností odhadu jeho únosnosti k potenciálním aktivitám z hlediska cestovního ruchu a následné porovnání výsledků s výsledky obdobných terénních šetření. Dílčí zpráva. In: HOUDEK K. (ed) 2006, VaVSM/2/62/04 Návrh managementu ekologicky šetrného cestovního ruchu Biosférické rezervace Krkonoše ČR. Ms. (ČZU Praha, Kostelec n. Č. l., 39 pp.). SCHWARZ O., Anděl P., HOšEK J. & VACEK S. 1996: Ekologické vztahy poškození smrkových porostù v Krkonoších. In: VACEK S. (ed), Monitoring, výzkum a management ekosystémù na území Krkonošského národního parku, VÚLHM, Opočno: 15 17. ŠTURSA J. 1998: Červený seznam květeny Krkonoš. Návrh červeného seznamu krkonošské květeny. Ms. (Správa KRNAP, Vrchlabí, 12 pp.). 473