TRESTNÍ BEZÚHONNOST V PŘÍSTUPU K ZAMĚSTNÁNÍ

TRESTNÍ BEZÚHONNOST V PŘÍSTUPU K ZAMĚSTNÁNÍ

V roce 2016 vydala: Poradna pro občanství/občanská a lidská práva se sídlem Ječná 7/548, Praha 2, 120 00 web: www.poradna-prava.cz, www.chceme-pracovat.cz ISBN: 978-80-905682-3-5 Autoři: Mgr. Miroslav Mráz Mgr. Michal Hubálek RNDr. Mgr. Ladislav Zamboj Tato publikace vychází v rámci realizace projektu Chceme pracovat, který je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz. 2

Obsah Úvod... 5 Cíle publikace... 5 Představení projektu Chceme pracovat... 5 Východiska, situace na trhu práce... 6 Naše praxe... 8 K diskriminaci obecně... 9 Právní rámec antidiskriminačního práva... 9 Stručně k historii antidiskriminačního práva v EU a ČR... 10 Teoretické aspekty diskriminace z důvodu záznamu v RT... 11 Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem... 11 Právní normy vyžadující bezúhonnost... 14 Výběr nového zaměstnance... 28 Prakticky k diskriminaci z důvodu záznamu v RT... 32 Jak postupovat při jednání se zaměstnavatelem... 34 Životní situace, vzory podání... 36 Žádost o vyslovení osvědčení se ve zkušební době... 36 Žádost odsouzeného o zahlazení odsouzení... 37 Žaloba na neplatnost skončení pracovního poměru... 40 Podnět ke kontrole inspektorátu práce... 44 Praktické zkušenosti s inspektoráty práce... 46 Podnět k zahájení správního řízení Úřadu pro ochranu osobních údajů... 47 Žaloba na ochranu osobnosti... 49 Možnost skrytého nahrávání... 51 Psychologické dopady diskriminace... 52 Dopady nerovného zacházení s odsouzenými na státní rozpočet... 53 Systémová doporučení k zaměstnávání odsouzených... 54 Závěrem... 60 3

4

Úvod Cíle publikace Cíly publikace je upozornit na nadměrnost požadavku na doložení trestněprávní bezúhonnosti, resp. na doložení výpisu z evidence Rejstříku trestů na trhu práce. Navrhnout doporučení k eliminaci nerovného zacházení s osobami se záznamem v RT na trhu práce. A v neposlední řadě přinést praktického průvodce pro potenciální oběti nerovného zacházení. Tuto publikaci můžete, stejně jako doprovodné texty, najít na internetových stránkách projektu: www.chcemepracovat.cz, a to do 31. 12. 2016. Po tomto datu bude publikace ke stažení pouze na stránkách Poradny pro občanství/občanská a lidská práva http://www.poradna-prava.cz/detail/14-publikace. Představení projektu Chceme pracovat Projekt Chceme pracovat se věnuje ochraně před diskriminací osob se záznamem v evidenci Rejstříku trestů (dále také výpis z RT či RT ) před neoprávněnými požadavky zaměstnavatelů na předložení výpisu z RT na trhu práce. Práce na projektu spočívala jednak v přímé práci s klienty, a to jak s klienty, kteří se na trhu práce pohybovali (to byli zejména klienti s podmíněnými tresty odnětí svobody), tak s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří se v předvýstupním oddělení připravují na propuštění z výkonu trestu. Další část projektu spočívala ve snaze o systémové změny, které byly uskutečňovány v rámci aktivit: Konzultační schůzky se státními institucemi, Návrh systémových změn a jeho prosazování a Informační kampaň. Poslední aktivitou projektu je Závěrečná konference, která proběhla 08. 04. 2016 na níž byla představena tato publikace. V rámci projektu byl vytvořen i níže uvedený banner, který má symbolizovat možnost nového startu do života po uložení trestu. 5

Vytvořen byl i reklamní videoklip prezentovaný prostřednictvím webové služby youtube.com. Odkaz na vlastní klip je zde: https://youtu.be/pkwhdnxzywq. Klip lze nalézt rovněž vyhledáním hesla Chceme pracovat vyhledávačem www.youtube.com. Cílem videoklipu bylo poutavou a nenáročnou formou upozornit na vážný společenský problém. Východiska, situace na trhu práce Dle průzkumu společnosti LMC s.r.o. 1, ze dne 27. 02. 2015 s názvem Ze šikmé plochy zpět do práce vyplývá, že 55 % zaměstnavatelů osoby se záznamem v RT nezaměstnává vůbec a 68 % zaměstnavatelů požaduje výpis z evidence Rejstříku trestů plošně na všechny pozice, čili i tam, kde žádný zákon takový požadavek nevyžaduje, a i tam, kde je takový požadavek vzhledem k charakteru práce nepřiměřený. V určitých případech se dá hovořit o diskriminaci osob se záznamem v RT na trhu práce. Této problematice věnujeme v obecném pojetí vlastní kapitolu. Vzhledem k tomu, že k lednu 2015 mělo alespoň jeden záznam v RT na 425.000 obyvatel ČR, tvoří skupina ohrožených osob cca 6 % produktivní populace (počítáno ze 7.057.000 obyvatel ČR dle dat Českého 1 https://www.lmc.eu/aktuality/ze-sikme-plochy-zpet-do-prace-1892 6

statistického úřadu 2 ). Z technických důvodů není možné získat statistické údaje o počtu osob se záznamem v RT ze 439.000 3 cizinců žijících na území ČR (použijeme-li opět koeficient 6 %, dostaneme se k číslu 26.340 osob). Osoby se záznamem v RT, které hledají práci, narazí velmi často na bariéru předkládání RT. Situaci dokládáme i autentickými části novinových článků z poslední doby. Prace.cz Polovina českých firem nezaměstná nikoho, kdo má záznam v rejstříku trestů. Dalších dvacet procent podniků těmto lidem šanci pracovat dá personalista vždy individuálně posoudí, o jak závažný trestný čin šlo. [zdroj: www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/zaznam-v-rejstriku-jista-nezamestnanost; nedatováno] Zápis v trestním rejstříku znamená u většiny zaměstnavatelů okamžitou stopku. Nezáleží, jestli se uchazeč hlásí na nekvalifikovanou dělnickou práci nebo míří do nejvyššího vedení mezinárodní firmy. Bezúhonnost dnes požadují naprosto všude. Firmy se tak snaží chránit sebe, své zaměstnance, majetek, pověst i klienty. [zdroj: www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/jak-si-zaridit-vypis-z-rejstrikutrestu; nedatováno] Novinky.cz Firmy nechtějí zaměstnávat trestané lidi: Záznam v trestním rejstříku znamená u mnoha firem konec šancí na získání zaměstnání, ve skoro polovině z nich přitom výpis vyžadují u všech pozic bez rozdílu. Ukázal to průzkum společnosti LMC, do něhož se zapojilo 241 podniků všech velikostí z celé republiky. [zdroj: www.novinky.cz/kariera/368903-firmy-nechteji-zamestnavat-trestane-lidi.html; zpráva ze dne 07. 05. 2015] Půlka firem by nezaměstnala Roma, propuštěné trestance nechce skoro nikdo: Romové si v Česku nacházejí práci jen velmi těžko nezaměstnalo by je až 48 procent malých a středních firem. Ještě horší to mají lidé trestaní za násilný trestný čin nebo za krádež, loupež či zpronevěru. Ti narazí v devíti z deseti firem. Jen o něco lépe jsou na tom bezdomovci. [zdroj: www.novinky.cz/domaci/376005-pulkafirem-by-nezamestnala-roma-propustene-trestance-nechce-skoro-nikdo.html; zpráva ze dne 31. 07. 2015] 2 https://www.czso.cz/documents/10180/33786359/32018115_0101.xlsx/0e3b9d9d-57cd-4d19-81adcfb0b94b50ad?version=1.1 3 https://www.czso.cz/documents/11292/23227018/usneseni_vlady_cr_ze_dne_4.1.2012_c._6_k_postupu_pri _realizac.pdf/c46e5da0-4898-4707-b27d-8a89de1c58b9 (str.5) 7

Jobs.cz Obchodní zástupce, servisní technik, fakturantka, automechanik, pokladní, grafik, telefonní bankéř, správce e-shopu. Co mají tyto zdánlivě nesourodé pozice společného? Člověk, který se na ně hlásí, musí kromě vzdělání a praxe doložit také čistý výpis z trestního rejstříku. Firmy to v inzerátech přímo požadují. [zdroj: www.jobs.cz/poradna/kdy-smi-firma-pozadovat-vypis-z-trestniho-rejstriku; zpráva z 13. 01. 2013] idnes.cz Máte záznam? Tak to pro vás práci nemáme: Více než polovina firem člověka se záznamem v trestním rejstříku nepřijme, byť pro to většinou nemá legitimní důvod. Takoví lidé jsou přitom za práci vděční a váží si jí. Mohou být pro zaměstnavatele lepšími pracovníky než třeba nezkušení absolventi. [zdroj: http://finance.idnes.cz/hledani-prace-po-vykonu-trestu-dz9- /podnikani.aspx?c=a150219_203624_podnikani_kho; zpráva ze dne 21. 02. 2015] Web úklidové firmy Naše společnost věnuje výběru zaměstnanců velkou péči. Jsme si velmi dobře vědomi, že naši zaměstnanci vstupují do prostor, kde se leckdy pracuje s diskrétními firemními údaji, velkými hodnotami, či na druhé straně do vašeho nejintimnějšího soukromí. Proto každý náš budoucí zaměstnanec prochází velmi přísným přijímacím řízením, v němž musí prokázat n e j e n č i s t ý t r e s t n í r e j s t ř í k, ale na rozdíl od jiných úklidových firem i s t a b i l n í s o c i á l n í a r o d i n n é z á z e m í, které je podle nás tou nejlepší zárukou lidských kvalit každého pracovníka. (pozn.: grafická úprava převzata přímo z původního textu) Shrňme si to: K hlavním výhodám, které našim klientům přinášíme prostřednictvím svých zaměstnanců, patří: přísný výběr zaměstnanců (čistý trestní rejstřík, stabilní zázemí) [přepis aktuální ke dni 25. 11. 2015] Naše praxe Osoby se záznamem v RT, které si nalezly práci na plný úvazek, se mohou nazvat šťastnými. I jim sice riziko hrozí a to pokud se zaměstnavatel od třetích osob nedozví, že nejsou bezúhonní. V praxi jsme se s tímto přístupem zaměstnavatele také setkali šlo o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Další možností, nevyjde-li hledání práce na plný úvazek, je hledání brigád. V praxi je časté zaměstnání na dohodu o provedení práce, u které zaměstnavatel neodvádí povinné dávky, pokud odměna nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně. Zaměstnanec si tak musí hradit zdravotní pojištění jako samoplátce a sociálního pojištění se neúčastní vůbec. Dlužno dále dodat, že i u agentur zprostředkovávající práci je častým požadavkem čistý 8

trestní rejstřík, to dokonce i v případě, že tuto podmínku nežádají zaměstnavatelé, kteří u agentury poptávají zaměstnance. V případě, že nevyjde ani možnost brigád, zbývá osobám se záznamem v RT pouze možnost tzv. šedé a černé ekonomiky. Nejen, že je taková forma zaměstnání zákonem zakázaná, skýtá i nulovou ochranu pro pracujícího, jelikož např. v případě nevyplacení mzdy nemá reálně možnost tuto vymoci. V konečném důsledku tratí i stát, jelikož mimo jiné absolutně chybí povinné odvody, jsou zatěžovány kontrolní orgány, soudy a podobně. K diskriminaci obecně Zjednodušeně řečeno, diskriminace v obecném pojetí znamená (1) rozdílné zacházení (2) ve stejné situaci (3) bez ospravedlnitelného důvodu 4. Například: dostaví-li na pracovní pohovor dva uchazeči o zaměstnání a oba předloží výpis z RT, přičemž jeden z nich bude mít rejstřík trestů bez záznamu, zatímco druhý bude mít dva záznamy, a zaměstnavatel provede výběr bezúhonného uchazeče pouze na základě porovnání výpisů z RT, poté se o diskriminaci jedná. Takové jednání zaměstnavatele je zakázané a lze jej postihovat sankcemi. Pokud však zaměstnavatel provede výběr na základě srovnání, který z uchazečů se na pracovní místo více hodí z hlediska zkušeností, vzdělání, pracovních návyků, a podobných objektivních ukazatelů, nemůže o diskriminaci hovořit. Dále by se o diskriminaci nejednalo v případě, že by spáchaný trestný čin kolidoval s poptávanou prací, např. osoba odsouzená za majetkovou trestnou činnost bude oprávněně odmítnuto z pracovního místa spojeného s hmotnou odpovědností za svěřenou finanční hotovost a jiné hodnoty. Právní rámec antidiskriminačního práva Obecným ustanovením stojícím nad všemi zákony je čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Diskriminaci z důvodu záznamu v RT je nutno zařadit do sběrné kategorie jiné postavení. 4 Např. in Bobek, Michal Boučková, Pavla Kühn, Zdeněk (eds.) Rovnost a diskriminace. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2007 9

V ČR platí speciální zákon potírající diskriminaci. Jedná se o zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon (dále pouze antidiskriminační zákon či ADZ ), tento zákon se dle ust. 1 odst. 1 vztahuje na práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání; přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti; pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování. Diskriminačními důvody dle ADZ jsou: rasa, etnický původu, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor. V ADZ však trestněprávní bezúhonnost jako diskriminační důvod není uvedena, čili uchazeči o zaměstnání, kteří mají záznam v RT a byli diskriminovaní pouze dle tohoto důvodu, tuto normu vůbec nemohou použít. Právní řád zde poskytuje ochranu prostřednictvím zákona o zaměstnanosti a občanského zákoníku prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti. Stručně k historii antidiskriminačního práva v EU a ČR Antidiskriminační právo má v Evropě poměrně dlouhou tradici, od které byly právní řády na našem území bohužel odděleny železnou oponou. Západoevropské státy začaly přijímat první normy na ochranu před diskriminací v 60. a 70. letech 20. století, a to hlavně zdola, tj. postupně a po celospolečenské diskuzi. Toto je hlavní rozdíl mezi přijímáním antidiskriminačních norem v západní Evropě a na našem území, kde bylo antidiskriminační právo zavedeno shora, najednou a to antidiskriminačním zákonem. Okolnosti přijímání byly velmi dramatické, protože ČR již hrozily sankce od EU za nepřijetí příslušných norem evropského práva. ADZ byl uveřejněn ve Sbírce zákonů dne 29. 06. 2009 a účinnosti nabyl dne 01. 09. 2009. Veřejnost prakticky neměla možnost se s normou seznámit, legisvakanční doba byla dva měsíce a dva dny. Před přijetím ADZ bylo antidiskriminační právo pouze doménou judikatury, tj. rozhodovací praxe soudů. Po roce 1989 zaměňovala spousta fyzických i právnických osob osobní svobodu s právem diskriminovat příslušníky různých menšin, zejména etnických. Soudní systém s odstupem času rozhodoval o žalobách na ochranu osobnosti a v kauzách zákazů vstupů Romů na diskotéky a restaurací přiznával i odškodnění. V této době se na pojem diskriminace neoprávněně pohlíželo téměř výhradně jako na diskriminaci z důvodu rasu, či etnika. Onen širší smysl, tedy zákaz rozdílného jednání bez ospravedlnitelného důvodu, jakoby ustoupil stranou. Jak již bylo řečeno, ADZ nezná diskriminaci z důvodu záznamu v RT. V praxi se vžilo používat pojem diskriminace právě pouze z důvodů v ADZ uvedených (a to rovněž i kvůli úpravě ADZ a jiných zákonů). Z těchto dvou důvodů budeme v případě trestních rejstříků používat rovněž širší termín nerovné zacházení. 10

Teoretické aspekty diskriminace z důvodu záznamu v RT Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem Tato stručná analýza se věnuje povinnosti zaměstnavatelů prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje, jak ji stanoví ust. 12 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále pouze zákon o zaměstnanosti ). Nerovné zacházení na trhu práce: Na trhu práce je třeba konstatovat masivní nerovné zacházení s osobami, které mají záznam v rejstříku trestů. Skupina takto znevýhodněných osob k lednu 2015 čítá na 425.000 občanů ČR (z technických důvodů nebylo možné získat od Rejstříku trestů ČR údaje o počtu ze skupiny čítající cca 100.000 cizinců s trvalým pobytem v ČR). Dle zjištění společnosti LMC, která mapuje situaci na trhu práce, požaduje 68 % zaměstnavatelů po uchazečích o zaměstnání výpis z rejstříku trestů. To i v případech kdy povinnost zjistit údaj o trestněprávní bezúhonnosti uchazeče o zaměstnání neukládá zaměstnavateli zvláštní právní předpis 5 a dále případů, kdy chybí souvislost spáchaného trestného činu a požadavků, které jsou pracovní pozicí na uchazeče kladeny. Dle našeho názoru je neospravedlnitelné při obsazování určitých druhů pozic, zejm. těch nekvalifikovaných, o výpis z trestního rejstříku žádat vůbec. Nerovné zacházení můžeme konstatovat v případě, kdy zaměstnavatel jako jedinou kvalitu zhodnotí záznam v rejstříku trestů a pouze z tohoto důvodu uchazeče do zaměstnání nepřijme. Takový postup zakazuje rovněž Listina základních práv a svobod, konkrétně v čl. 3 při zapovězení nerovného zacházení z jiného postavení. Zákon o zaměstnanosti: Výše zmíněná úprava ust. 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti zní: Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (pozn. aut.: v textu je na tomto místě odkaz na antidiskriminační zákon), dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje. Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Ustanovení 4 platí i zde. 5 Zákonů, které upravují předkládání rejstříku trestů uchazečem o zaměstnání je cca 100, a jejich stručná analýza bude obsahem dalšího článku na tomto serveru. 11

První věta uvádí pět (ze sedmi 6 ) diskriminačních důvodů dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále pouze antidiskriminační zákon či ADZ ): národnost, rasový nebo etnický původ, politické postoje, náboženství, filozofické přesvědčení, sexuální orientace. Výčet údajů pokračuje členstvím v odborových organizacích, které není diskriminačním důvodem dle ADZ. Uvedené údaje smí zaměstnavatel vyžadovat za splnění podmínky, že jejich vyžadování je v souladu se zvláštním právním předpisem, kterým je antidiskriminační zákon. Zákonodárce vyřešil vztah těchto dvou předpisů odkazem přímo v textu zákona. Dále nesmí zaměstnavatel vyžadovat: 1. informace, které odporují dobrým mravům, a 2. osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Dle našeho názoru lze za určitých okolností zejm. pokud je vyžadování údaje o trestněprávní bezúhonnosti nepřiměřené věcnému důvodu spočívajícím v povaze práce 7 údaj o trestněprávní bezúhonnosti zařadit do obou kategorií údajů, jejichž vyžadování je v rozporu s dobrými mravy, a zároveň tyto údaje za určitých okolností neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Klíčové ustanovení obsahuje druhá věta, která zaměstnavateli stanoví povinnost na žádost uchazeče o zaměstnání prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje, kterým údaj o trestněprávní bezúhonnosti je. Dle ust. 4 zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, se dokonce jedná o citlivý osobní údaj, který má zvýšené nároky na zpracování. K argumentaci ochrany osobních údajů se v tomto článku ještě dostaneme. Povinnost zaměstnavatele prokázat potřebnost osobního údaje není nijak upravena, co se formálních požadavků týká. Zaměstnavatel ji může splnit i ústně a tedy aniž by o jejím splnění vytvořil jakýkoli důkaz, který by posléze diskriminovaný uchazeč o zaměstnání mohl použít při ochraně svých práv. Uchazeč o zaměstnání, který bude namítat nesplnění této povinnosti zaměstnavatelem, se ocitne v důkazní nouzi a neunese důkazní břemeno. Jelikož pro toto ustanovení zatím chybí sankční mechanismus a není jej tedy možné ze strany Státního úřadu inspekce práce nijak sankcionovat, bude se muset uchazeč o zaměstnání obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti, se všemi riziky, které toto řízení nese. 6 Do úplného výčtu diskriminačních důvodů dle ADZ chybí pohlaví, věk a zdravotní postižení. 7 V závorce je citace ust. 316 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, které lze analogicky vztáhnout i na úpravu zákona o zaměstnanosti, co se věcných důvodů spočívajících v povaze práce týká. 12

V současné době je nutno konstatovat nedostatečnou úpravu v zákoně o zaměstnanosti, která dává zaměstnavatelům široké možnosti porušovat zákaz nerovného zacházení, konkrétně v tomto ustanovení neexistencí sankce za neprokázání potřebnosti osobního údaje. Třetí věta: Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. již odpovídající sankci obsahuje a to v ust. 139 a 140, jako přestupek fyzické osoby, resp. správní delikt osoby právnické. Čtvrtá věta 12 zákona o zaměstnanosti odkazuje na 4 zákona o zaměstnanosti a systematicky navazuje na příkaz zaměstnavateli zaručit rovné zacházení. Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 4 (1) Účastníci právních vztahů podle 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. (2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace 80). 4 zákona o zaměstnanosti odkazuje poté ještě na ADZ (číslice 80), čili ochrany a výhod (např. sdílení důkazního břemene) požívají pouze diskriminační důvody v ADZ uvedené. Přitom nerovné zacházení na základě trestněprávní bezúhonnosti takovým důvodem není 8. Související procesní otázky: K souvisejícím ustanovením ADZ: Význam zahrnutí určitého důvodu mezi diskriminační důvody dle ADZ je, mimo deklarování zvýšené ochrany dané skupiny osob, zejména procesní při ochraně práv před soudem. Dle ust. 133a občanského soudního řádu, totiž dochází při podání antidiskriminační žaloby v oblasti pracovní k tzv. dělení či přenosu soudních břemen tvrzení a dokazování. Žalobce (údajně diskriminovaná osoba) uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě důvodů uvedených v ADZ a žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Zákoník práce: S výše uvedenou úpravou koreluje rovněž zákoník práce. Konkrétně v ust. 30 odst. 2, které stanoví, že zaměstnavatel: smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Klíčové je slovo bezprostředně, které zakazuje příliš širokou zpracování osobních údajů uchazečů. 8 Uchazeči o zaměstnání, se kterým bylo zacházeno nerovně, nezbývá než bránit svá práva pomocí žalobou na ochranu osobnosti. 13

Údaj o odsouzení osoby smí zaměstnavatel zjišťovat tehdy, pokud mu to stanoví zvláštní zákon anebo prokáže potřebnost typicky pomocí povahy práce, která má být vykonávána. Zákon o ochraně osobních údajů: Nyní se krátce zastavíme u zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále pouze ZOOÚ ), který v 4, písm. b) uvádí výčet citlivých osobních údajů, kterými jsou: údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů;. Čili ZOOÚ dává naroveň ochranu trestněprávní minulosti osob k některým diskriminačním důvodům dle antidiskriminačního zákona. Zákon o ochraně osobních údajů dále v ust. 9 stanoví, že citlivé osobní údaje je možné zpracovávat 9 jen, jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas, anebo pokud existuje zákonný důvod ke zpracování takového údaje. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Správce je povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech podle 12 (o přístupu subjektu údajů k informacím) a 21 (ochrana práv subjektu údajů). Závěr: Statistické údaje dokládají nadužívání požadavku trestněprávní bezúhonnosti uchazečů o zaměstnání a to takovým způsobem, že je plošně vyžadován výpis z rejstříku trestů (a za zvlášť nebezpečné požadujeme a priori požadování čistého výpisu z rejstříku trestů ) na pozice, kde to nevyžaduje zvláštní zákon a zároveň není ze strany zaměstnavatele objektivně potřebnost tento údaj zjišťovat. Osoby se záznamem v rejstříku trestů (a nemusí se nutně jednat o osoby z výkonu trestu) mají objektivní potíže na trhu práce a to dokonce i při shánění brigád, jelikož i pracovní agentury často vyžadují čistý trestní rejstřík dokonce jako podmínku k náboru uchazeče o zaměstnání. Právní normy vyžadující bezúhonnost V právním řádu ČR existuje 127 předpisů, které pro výkon určitých práv, jako např. povolání, působení v určité funkci, získání povolení, atd., vyžadují doložení bezúhonnosti. 9 Zpracováním se dle ust. 4, písm. e) rozumí: jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. 14

Uvedené právní předpisy nejsou jednotné, co se definice bezúhonnosti týká. Čili není bezúhonnost jako bezúhonnost. Vždy je třeba dodat, dle jakého zákona. Obecně lze však říci, že existuje pět skupin bezúhonnosti. 1. Nespáchání trestného činu, 2. Nespáchání úmyslného trestného činu, 3. Nespáchání úmyslného trestného činu, který souvisí s vykonávaným zaměstnáním, 4. Nespáchání trestného činu (bez ohledu na zavinění), který souvisí s vykonávaným zaměstnáním, 5. Nespáchání úmyslného trestného činu a zároveň nespáchání nedbalostního trestného činu, který souvisí s vykonávaným zaměstnáním. Dále již přímo k jednotlivým skupinám definic bezúhonnosti. Ad 1. Nespáchání trestného činu V této skupině je bezúhonnost definována jako nespáchání jakéhokoli trestného činu, anebo předpisy bez dalšího uvádí, že fyzická osoba musí být bezúhonná. Do této skupiny předpisů patří: 1. Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon: pro činnost autorizovaného inspektora. 2. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní: pro asistenta soudce Nejvyššího správního soudu ČR. 3. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky: definice trestně zachovalého cizince. 4. Zákon č. 6/2002 Sb., soudech a soudcích: pro asistenta soudce Nejvyššího soudu ČR a pro funkci soudce a přísedícího. 5. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení: k zápisu do seznamu rozhodců. 6. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: uchazeč o práci v Armádě ČR. 7. Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství: k výkonu rybářského práva a pro ustanovení rybářskou stráží. 8. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém ústavu: bezúhonnost je podmínkou odborné způsobilosti. 9. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace: bezúhonnosti patří mezi složky tzv. jiné způsobilosti. 10. Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi: pro členství v Radě a Komisi Státního fondu kinematografie, dále pro výkon práce experta a vyhotovení expertní analýzy. 11. Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech: k provozování zemědělského veřejného skladu pro osoby oprávněné podepisovat zemědělské skladní listy. 12. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství: pro výkon funkce státního zástupce a asistenta státního zástupce. 13. Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv: pro asistenta Veřejného ochránce práv. 14. Zákon č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech: Pro členy statutárního orgánu platí podmínka tzv. důvěryhodnosti osob, jejíž součástí je i trestněprávní bezúhonnost. 15

15. Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě: pro úředníka i asistenta Probační a mediační služby. 16. Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR: pro prohlášení o státním občanství. 17. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii: pro zapsání do seznamu advokátních koncipientů a advokátů. 18. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád): pro jmenování notářem, pro zápis jako notářský koncipient. 19. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád): pro jmenování exekutorem, pro výkon pracovního poměru vykonavatele exekutora a dalších zaměstnanců exekutora. 20. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR: pro jmenování soudcem Ústavního soudu ČR, pro jmenování soudcem. 21. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu: pro jmenování prezidentem Úřadu. 22. Vyhláška č. 188/2009 Sb., o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů: k aprobační zkoušce uchazeče. 23. Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů: pro výkon funkce soudce NSS ČR, NS ČR, vrchního, krajského a okresního soudu. 24. Zákon č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu: pro člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. 25. Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky: pro člena Rady Státního fondu kultury ČR. Definice trestněprávní bezúhonnosti jako absolutní nula je, dle našeho názoru, velmi nebezpečný jev. A to jednak z toho důvodu, že nedovoluje zaměstnavateli posuzovat přiměřenost spáchaného trestného činu a práva, jehož výkon zakazuje. Další důvod spočívá v trestním právu. Trestní zákoník zná celou řadu tzv. nedbalostních trestných činů, např. neplacení výživného, nebo způsobení dopravní nehody kvůli zapomenutí dioptrických brýlí. Vzhledem k tomu, že nejkratší zahlazovací lhůta je 1 rok (jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin) a zahlazovací lhůta pro podmíněný trest odnětí svobody, což je v ČR nejčastěji ukládaný trest vůbec, je minimálně 3 roky, lze konstatovat, že i na základě bagatelního trestního činu je odsouzená osoba podruhé trestána faktickým znemožněním určitých práv po lhůtu několika let. Ad 2. Nespáchání úmyslného trestného činu Tato skupina trestných činů je poněkud mírnější, než předchozí skupina, vylučuje pouze úmyslné trestné činy. Nedokonalost definování bezúhonnosti této skupiny předpisů lze přesto nalézt a spočívá v tom, že fyzická osoba mohla být právě čerstvě odsouzena pro nedbalostní trestný čin z oblasti svého působení, a tento nepůsobí překážku dalšího výkonu činnosti, anebo mohla být právě odsouzena pro úmyslný trestný čin, který s výkonem dané činnosti vůbec nesouvisí, avšak působí zákonnou překážku výkonu práva. 16

1. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních: pro nepedagogické pracovníky. 2. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: pro výkon funkce auditora pozemních komunikací. 3. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích: jako podmínka výkonu lesní stráže. 4. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti: jako podmínka výkonu myslivecké stráže. 5. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech: k získání oprávnění o odborné způsobilosti. 6. Zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011: pro výkonu funkce sčítacího komisaře. 7. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání: žadatel o licence opravňující k vysílání rozhlasového a televizního vysílání. 8. Zákon č. 201/2002 Sb., o zastupování státu ve věcech majetkových: pro zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 9. Zákon č. 181/2007 Sb., o ústavu pro studium totalitních režimů: pro výkon funkce ředitele Ústavu a ředitele Archivu ústavu. 10. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství: pro člena orgánu Vinařského fondu. 11. Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi: pro členství v Radě ČT. 12. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu: pro člena Rady ČRo. Zákon o myslivosti navíc ukládá doložení opisu z evidence Rejstříku trestů, čili mysliveckou stáž není možné vykonávat ani po zahlazení odsouzení. Ad 3. Nespáchání úmyslného trestného činu, který souvisí s vykonávaným právem (nebo byl spáchán přímo v souvislosti s ním) I v této kategorii lze nalézt dle našeho názoru nepřiměřený zákaz, který by zřejmě neprošel testem proporcionality prováděným Ústavním soudem ČR. Překážka je stejná jako u skupin ad. 1 a ad. 2. Tato kategorie zákonů již napravuje nedostatek přiměřenosti předchozí skupiny. Úmyslný trestný čin, který nesouvisí s činností, již nepůsobí překážku. Nedostatek úpravy lze, stejně jako u předchozí skupiny, shledat v tom, že nedbalostní trestný čin, který koliduje s výkonem práva, překážku nepůsobí. 1. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích: pro podnikání v elektronických komunikacích. 2. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií: pro výkon funkce energetického specialisty. 3. Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích: podmínkou pro členství v Etické komisi. 4. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních: jako způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka. 5. Zákon č. 296/2008 Sb., o lidských tkáních a buňkách: pro nakládání s tkáněmi a buňkami při jejich darování, opatřování, vyšetřování, zpracování, skladování a distribuci. 6. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách: pro zakladatele a členy komoditní burzy. 17

7. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty: pro osobu žádající o zvláštní registraci (zahrnuje dovoz, vývoz, obchod nebo zpracování surových diamantů za účelem podnikání). 8. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech: pro zacházení s léčivy. 9. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta: k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. 10. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi: pro výkon funkce Finančního arbitra a jeho zástupce. 11. Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí: pro zaměstnance pověřené výkonem přezkoumání. Ad 4. Nespáchání trestného činu (bez ohledu na zavinění), který souvisí s vykonávaným zaměstnáním Zde je již odstraněn výše kritizovaný nedostatek, jelikož sem zařazené předpisy, dle našeho názoru naprosto přiměřeně znemožňují výkon práva pouze za odsouzení, které koliduje s příslušným právem. Takováto forma bezúhonnosti je dle našeho názoru nejpřiléhavější, tj. s nejlepším výsledkem poměřuje trestní minulost fyzické osoby a výkon práv. 1. Zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy: pro vydání povolení k provozování záchranného centra. 2. Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích: jako podmínka zvolení ředitelem veřejné výzkumné instituce. 3. Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi: pro příjemce podpory kinematografie. 4. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: pro autorizaci např. k odběrům vzorků vody. 5. Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách: k žádosti o licenci k provozování zoologických zahrad. 6. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních: pro vydání povolení k provozování daňového skladu. 7. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích: k výkonu činnosti insolvenčního správce. 8. Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu: pro výkon distributora lihu. 9. Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách: pro žadatele o živnostenské oprávnění pro distribuci pohonných hmot. 10. Zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog: pro vydání licence (k činnosti s uvedenými látkami). 11. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu: pro žadatele o řidičské oprávnění. 12. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách: pro člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. 13. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: pro výkon autorizace ke zpracování dokumentace a posudku. 14. Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních: pro žadatele o vydání zbrojního průkazu. 15. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě: pro řidiče vozidla určeného pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. 18

16. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí: pro zprostředkování osvojení u žadatele i manžela, druha, dítěte a osoby tvořící společnou domácnost. 17. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: pro povolení k restaurování kulturní památky. 18. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci: jako odborná způsobilost pro poskytování odborných vyjádření. 19. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací: pro uchazeče o poskytnutí podpory. 20. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: pro přijetí do služby. Zákon o zbraních navíc vyžaduje předložení opisu evidence Rejstříku trestů, čili překážku vytváří i zahlazené odsouzení. Ad 5. Nespáchání úmyslného trestného činu a zároveň nespáchání nedbalostního trestného činu, který souvisí s vykonávaným zaměstnáním Tato skupina předpisů, dle mého názoru, vylučuje i uchazeče, kteří spácháním úmyslného trestného činu přišli o mravní integritu. U povolání obecního strážníka bych tento požadavek chápal. Chránit právo by jistě měla pouze osoba, která nikdy cíleně nechtěla poškodit zájmy a hodnoty, které právo chrání. Ovšem proč je tato forma ochrany i v zákoně o Antarktidě, dle mého názoru logické není. Dle mého názoru by právě provedeným zhodnocením neprošla větší část z 55 zákonů, ve kterých se toto omezení vyskytuje. 1. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: pro výkon povolání sociálního pracovníka. 2. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících: pro výkon činnosti pedagogického pracovníka. 3. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: pro získání povolení ke zprostředkování zaměstnání. 4. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích: osoba žádající o oprávnění k provozování stanice technické kontroly, a pro kontrolního technika STK. 5. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě: žadatel o přijetí do služebního poměru. 6. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách: žadatel o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 7. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky: Členem Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců. 8. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti: pro provozování peněžních poštovních služeb. 9. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích: Obecné podmínky pro udělení licence dle tohoto zákona. 10. Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách: pro provozování dráhy. 11. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů: Předpoklady pro vznik pracovního poměru úředníka. 12. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích: provozovat loterie. 13. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii: pro výkon povolání strážníka. 19

14. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí: Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. 15. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech poj. událostí: pojišťovací zprostředkovatel. 16. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: pro přístup k utajovaným informacím. 17. Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech: pro výkon funkce auditora. 18. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské službě: jako způsobilost k nakládání s výbušninami. 19. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách: jako podmínka pro podnikání v oblasti poštovních služeb. 20. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví: členové statutárního orgánu pojišťovny a zástupci cizozemské pojišťovny. 21. Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon: k povolení výkonu některých odborných veterinárních činností (např. laboratorní nebo diagnostické). 22. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách: pro povolení k zacházení s návykovými látkami. 23. Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů: pro podmínky pro udělení akreditace žadatele a všech fyzických osob, které budou služby poskytovat. 24. Zákon č. 18/1997 Sb., Atomový zákon: pro povolení k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů, výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie. 25. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci: k výkonu funkce mediátora. 26. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR: ředitelem VZP může být jmenován pouze bezúhonný občan. 27. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví: k provozování letiště. 28. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví: pro získání licence k obchodní letecké dopravě a licence k získání odbavovací služby. 29. Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců: pro skládání kvalifikační zkoušky. 30. Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině: Podmínkou pro zápis do evidence poskytovatelů a přímé poskytování péče. 31. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách: pro jmenování ředitelem (zaměstnanecké) pojišťovny. 32. Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání: jedna z podmínek pro udělení autorizace (ověřování hodnotících standardů). 33. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství: pro udělení úředního oprávnění. 34. Zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin: jako podmínka pro udělení licence pro uvádění reprodukčního materiálu do oběhu. 35. Zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem: pro způsobilost pro nakládání 20

s bezpečnostním materiálem (tj. využitelný k obranným i bezpečnostním účelům). 36. Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě: pro provozovatele námořního plavidla. 37. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní: pro činnost odpovědného zástupce. 38. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genet. produkty: pro činnost odborného poradce. 39. Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích: k zápisu do seznamu patentových zástupců. 40. Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní: pro povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny. 41. Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů: jako podmínka pro vydání rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti. 42. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání: pro členství v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. 43. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících: pro jmenování znalcem nebo tlumočníkem. 44. Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů: pro registraci autorizovaného architekta. 45. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách: jako podmínka pro fyzické osoby jednající za právnickou osobu, jež koná veřejnou sbírku. 46. Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy: jako podmínka pro skladování nouzových zásob ropy. 47. Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě: jako podmínka jmenování tzv. pozorovatele na Antarktidě. 48. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních buňkách: k žádosti o povolení k výzkumu pro osoby vykonávajících funkci statutárního orgánu žadatele nebo jeho člena. 49. Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR: jako podmínka pro udělení státního občanství ČR. 50. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: pro fyzickou osobu tvořící koncepce či záměry dle tohoto zákona. 51. Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon: pro žadatele o udělení licence. 52. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů: pro jmenování předsedou Úřadu. 53. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole: pro zaměstnance vykonávajícího finanční kontrolu. 54. Zákon č. 215/2005 Sb., o pyrotechnice: pro osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky. 55. Zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství: pro výkon funkce vyššího soudního úředníka. Při analýze předpisů bylo zjištěno, že v 55 zákonech se vyskytuje sousloví, že za bezúhonného se považuje osoba, která byla odsouzena pro určitý trestný čin, pokud se na ni nehledí jako by nebyla odsouzena. 21

V zákonech se také objevil odkaz na příslušnou pasáž o zahlazení odsouzení v trestním zákoníku (nebo trestním zákoně, jelikož poznámky pod čarou byly často neaktuální). Zákon o zastupování státu ve věcech majetkových dokonce výslovně uvádí, že nezpůsobilý je ten, jehož odsouzení nebylo zahlazeno. 19 zákonů umožňují nahradit výpis z evidence Rejstříku trestů čestným prohlášením, že osoba nebyla odsouzena pro trestný čin, který by kolidoval s tou danou definicí bezúhonnosti. Tento způsob je použit zejména jako usnadnění pro osoby, které jsou objektivně neschopné takový doklad předložit, jelikož jej stát původu nevydává. Institut čestného prohlášení se mi zamlouvá, jelikož umožňuje přímo uchazeči o výkon práva posoudit přiměřenost možnosti vykonávat povolání, pro které se určitá forma bezúhonnost vyžaduje. V této úpravě kvituji posílení vlastní odpovědnost. V této souvislosti se hodí odkázat na starší publikaci Poradny pro občanství/občanská a lidská práva 10, kde se uvádí, že: Právní úprava v SRN je v této oblasti podstatně komplexnější než právní úprava v ČR. V podstatě se dá shrnout tak, že zaměstnavatel má právo požadovat údaje o bezúhonnosti uchazeče o zaměstnání pouze v případě, že údaj o bezúhonnosti souvisí s povahou vykonávané práce. V tomto případě je uchazeč o zaměstnání povinen poskytnou pravdivou informaci pod sankcí možného rozvázání pracovního poměru v případě, že by zaměstnavatel zjistil opak. V případech, kdy zaměstnavatel vyžaduje údaj o bezúhonnosti uchazeče o zaměstnání, bez toho aniž by tento údaj souvisel s povahou zaměstnání, může uchazeč beztrestně poskytnout jakýkoli (byť i smyšlený) údaj. Souvislost požadavku bezúhonnosti s povahou práce závazně následně posuzuje pracovní soud v případech sporů o neplatnost rozvázání pracovního poměru v těchto případech. V šesti zákonech se objevila, dle mého názoru, velmi nešťastná forma kontroly bezúhonnosti, totiž formulace: Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Jako jiný právní předpis je zde poznámkou pod čarou označen zákon o rejstříku trestů. Za nešťastnou takovouto formulaci pokládám, protože zákonodárce nebyl dostatečně důsledný při novelizaci a namísto úpravy (odebrání části) příslušného ustanovení do něj pouze vložil další větu o právu kontrolující osoby vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů. 12 zákonů spojuje bezúhonnost s dalšími kategoriemi nutnými pro výkon různých odborných činností. Myšlenými kategoriemi jsou spolehlivost, důvěryhodnost a odborná způsobilost. Na tento nešvar bylo již upozorněno u zákona o geologických pracích. Toto rozšiřování pokládám za nebezpečné z toho důvodu, že rozšiřuje již tak nadužívaný institut bezúhonnosti. Zákon o auditorech dokonce pod bezúhonnost zahrnuje skutečnost, že osoba má či nemá z profesního hlediska dobrou pověst. Nedůvěru v nápravnou funkci trestu nepodmíněného odnětí svobody projevil zákonodárce v sedmi předpisech, když spojil bezúhonnost s výslovným zákazem uložení a vykonání tohoto trestu. Skutečný účel této úpravy mi zůstává záhadou. V této skupině zákonů ovšem dochází k poměřování přiměřenosti nejen 10 HUBÁLEK, Michal a ZAMBOJ, Ladislav. Bezúhonnost a rovné zacházení na trhu práce. Praha, 2007. Ke stažení na tomto odkazu: www.poradna-prava.cz/pdf/bezuhonnost.pdf 22

spáchaného trestného činu, ale také uloženého trestu. Pokud bychom se na tuto úpravu chtěli podívat s největší mírou pochopení, byl by nejlepším argumentem zákonodárce fakt, že chtěl promítnout konkrétní okolnosti soudem posuzovaného skutku, které soud vedly k výběru druhu trestu, i do života po propuštění. Legitimitu této úpravy bych si však dovolil zpochybnit. Pět zákonů obsahuje úpravu, že za bezúhonnou se nepokládá osoba, u které existuje obava, že by trestný čin mohla spáchat opětovaně. Zákonodárce však nedává žádná vodítka, jak tuto obavu testovat. Záleží tedy výhradně na posouzení, zda taková obava existuje. Pokud fyzická osoba shledá, že tato obava není na místě, nezbývá jí, než hájit svá práva u soudu. Pět předpisů vyžaduje předložení opisy z evidence RT. Mimo zákon o myslivosti a zákon o zbraních to jsou zákon o bankách, zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákon o spořitelních a úvěrových družstvech. V opisu z evidence RT jsou uvedena i zahlazená odsouzení a lze z něj vyčíst trestní minulost fyzické osoby do libovolné minulosti. Velký klad úpravy bezúhonnosti napříč právním řádem je, že si úřady žádají výpis z RT elektronicky přímo od Rejstříku trestů a to vše v elektronické podobě. Odpadá tedy nutnost fyzické osoby výpis vyzvednout, zaplatit a odnést. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Insolvenční zákon požaduje doložení výpisu z RT pro posouzení nepoctivého záměru dlužníka u reorganizace (sanační způsob pro podnik podnikatele). Fyzických osob se týká rovněž předkládání výpisu z RT a to u povolení oddlužení. Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, stanoví, že přílohami návrhu na povolení oddlužení je i výpis z RT. Účelem předložení RT je opět posouzení nepoctivého záměru dlužníka a s tím spojené právo soudu návrh na povolení oddlužení zamítnout. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník požaduje bezúhonnost pro: osoby mající podstatný vliv na fungování veřejně prospěšné právnické osoby (ust. 146), bezúhonnost zde není nijak definována; pro členy rozhodčí komise korporace (ust. 266), bezúhonnost zde není nijak definována; pro členy správní rady nadace (ust. 363), bezúhonnost se vyžaduje ve vztahu k účelu nadace; pro členy shromáždění společenství vlastníků (ust. 1205), zde ve stejném ustanovení, je i stanovena definice bezúhonnosti, a to odkazem na živnostenský zákon. 23

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích Členem orgánu obchodní korporace nemůže být dle ust. 46 také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (k tomu viz níže). Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon Bezúhonnost je v tomto zákoně v současné době definována jako absence pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který osoba žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Živnostenský úřad je povinen posoudit přiměřenost spáchaného trestného činu a příslušné živnosti. Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného státu (a nemají v ČR trvalý pobyt), výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Zákonodárce i zde zvolil dvojí kontrolu bezúhonnosti, totiž, že žadatel o živnostenské oprávnění je povinen doložit výpis z RT a zároveň si jej obstará živnostenský úřad sám. Zákon však umožňuje pro cizince bezúhonnost čestně prohlásit. Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. Další výhodou skutečnosti, že fyzická osoba jedná se správním úřadem je, že rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění, na základě jakých konkrétních skutečností úřad zhodnotil, že žadatel o živnostenské oprávnění nesplňuje podmínku bezúhonnosti. A je zde možné odvolání. Bezúhonnost je nyní v živnostenském zákoně definována poměrně úzce. Současnou úpravu přinesla novela č. 155/2010 Sb. Zákonodárce, po kritice Ústavního soudu ČR, zmírnil nároky na bezúhonnost v tomto zákoně. Konkrétně se jedná o nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04, ze dne 20. 06. 2006 (meritorně se jednalo o rušení části zákona o zemědělství); nález sp. zn. Pl. ÚS 34/08, ze dne 01. 06. 2009, a nález sp. zn. Pl. ÚS 35/08, ze dne 07. 04. 2009. Ve všech uvedených nálezech Ústavní soud kritizoval nepřiměřenost tehdejšího požadavku bezúhonnosti pro živnostenské podnikání, kterou zde uvádím ve znění účinném do 31. 07. 2010. Předchozí úprava definovala bezúhonnost tak, že osoba nesměla být odsouzena: a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, nebo 24