ROČNÍK XI ČÍSLO 3/2007 ZDARMA

Sponzorem čísla je společnost ROČNÍK XI ČÍSLO 3/2007 ZDARMA SYMBIÓZA 2007 str. 4 6 Nebojte se matematiky umí být živá a zajímavá str. 7 Představujeme projekt StudentCar str. 12 13 8. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol str. 26 Bakalářské KTVS zve studenty pasování na letní kurzy na 2007 hradu str. 27 My future career str. 29 Vzhledem k tomu, že máme celou řadu nových slibných projektů a v budoucnu očekáváme neustálé rozšiřování činností, hledáme talentované lidi, kteří by se rádi připojili k našemu týmu na Moravě, především v Ostravě a Brně. Říká ve svém úvodním slově Petr Michalík, ředitel poboček Deloitte na Moravě.

úvodní slovo V ûenì pedagogovè, milì studenti, je mi potïöenìm, ûe V s mohu oslovit prost ednictvìm Ëasopisu Akademik a nav zat na dlouholetou spolupr ci s VäB-TU Ostrava. Jsem r d, ûe se naöe spoleënost aktivnï zapojuje do procesu v uky, v letoönìm roce to bylo jiû naöì aktivnì p edn ökovou Ëasti ve dvou p edmïtech. Po absolvov nì vysokè ökoly jsem jako vïtöina student touûil po zajìmavè pr ci, ale z roveú jsem se chtïl vïnovat sv m konìëk m a cestovat. SpoleËnost Deloitte mi umoûnila obojì. P i pr ci jsem ve st lèm kontaktu s jin mi kulturami, setk v m se se zajìmav mi lidmi a m m moûnost zìsk vat novè zkuöenosti. Jako auditor jsem mïl p Ìleûitost pracovat osmn ct mïsìc v kanadskèm Winnipegu. Ve spoleënosti Deloitte tedy m ûu jak cestovat, tak vykon vat pr ci, kterou m m r d. NavÌc se jì m ûu vïnovat v regionu, kter je m m domovem. Z vlastnì zkuöenosti m ûu Ìci, ûe za spoleënostì Deloitte stojì silnè vedenì, v born t mov duch, p Ìleûitosti cestovat a neust le rozöi ovat svè znalosti. DÌky spoleënosti Deloitte m m nejen moûnost podìlet se na nejv znamnïjöìch projektech s nejprestiûnïjöìmi klienty, ale m m takè p Ìleûitost neust le rozvìjet svè schopnosti a zdokonalovat se v prost edì, kterè je zaloûeno na t movè pr ci. Je velmi p ÌjemnÈ b t souë stì jednè z firem tzv. VelkÈ Ëty ky, jejìû postavenì a renomè n m d v pat iënou prestiû. Ve spoleënosti Deloitte se vöak dob e pracuje p edevöìm dìky lidem a jejich pozitivnìmu p Ìstupu k pr ci. BÏhem svèho p sobenì ve spoleënosti Deloitte jsem se sezn mil s adou vynikajìcìch lidì a vûdy jsem velmi oceúoval jejich odhodl nì poskytovat klient m odbornè sluûby v perfektnì kvalitï. NedÌlnou souë stì naöì pr ce je vöak takè eöenì problèm s klienty a nutnost st t si pevnï za sv m n zorem, je-li t eba. DÌky snaze maxim lnï vyhovït klient m a p Ìstupu, kter stavì praktickè aspekty a selsk rozum na stejnou roveú s promyölen mi postupy a kvalitnìm odborn m sudkem, vznik ve spoleënosti Deloitte zcela mimo dn zp sob pr ce, zamï en na vytv enì a ochranu hodnot. Nejprve jsme p sobili p ev ûnï v Praze, kde m me vedenì pro»eskou republiku a st ednì Evropu. V roce 1996 jsme otev eli kancel v Olomouci. SvÈ sluûby poskytujeme takè klient m na severnì MoravÏ a ve Slezsku dìky ned vno otev enè kancel i v OstravÏ. Vzhledem k rozvoji jihomoravskèho regionu uvaûujeme i o otev enì kancel e v BrnÏ. Vzhledem k tomu, ûe m me celou adu nov ch slibn ch projekt a v budoucnu oëek v me neust lè rozöi ov nì ËinnostÌ, hled me talentovanè lidi, kte Ì by se r di p ipojili k naöemu t mu na MoravÏ, p edevöìm v OstravÏ a BrnÏ. SnaûÌme se b t vûdy krok p ed sv mi klienty a budeme nad le peëlivï sledovat n ö rozvìjejìcì se trh a investovat do nïj, abychom vytvo ili pot ebnè dovednosti, schopnosti a zkuöenosti. I kdyû jsem procestoval adu zemì, vûdy jsem se r d vracel na Moravu a do Slezska. Jsem proto velmi spokojen, ûe mohu pracovat v prost edì, kterè je mi blìzkè, a z roveú udrûovat kontakt se svïtem. SpoleËnost Deloitte p sobì na ËeskÈm trhu jiû od roku 1990. BÏhem öestn cti velmi spïön ch let jsme zìskali povïst spoleënosti, kter poskytuje kvalitnì sluûby v oblasti auditu, danì, finanënìho poradenstvì a poradenstvì pro vedenì podnik. Jsme p esvïdëeni, ûe naöe Ëinnost na MoravÏ a ve Slezsku vytv Ì prostor pro novè p Ìleûitosti a spolupr ci s dynamick mi spoleënostmi p sobìcìmi v tomto regionu. P i poskytov nì sluûeb v oblasti auditu, danì a souvisejìcìch poradensk ch sluûeb na severnì MoravÏ a ve Slezsku usilujeme o dosaûenì v jimeënè v konnosti a kvality, vysokè spolehlivosti a vz jemnèho respektu. Dok ûeme zkombinovat svè znalosti dom cìho trhu s glob lnìmi zkuöenostmi, a uplatúujeme tak komplexnì p Ìstup k ot zk m a v zv m, p ed nimiû spoleënosti stojì. Proto jsme schopni nabìzet adekv tnì eöenì. NaöÌ silnou str nkou jsou podrobnè znalosti mìstnìho prost edì, zaloûenè na mnohalet ch zkuöenostech s poskytov nìm sluûeb klient m na severnì MoravÏ a ve Slezsku. TÏöÌm se na dalöì setk nì jak u V s na univerzitï, tak s V mi, spïön mi absolventy, u n s ve spoleënosti, a to buô z pozice zamïstnavatele nebo z pozice poskytovatele sluûeb. Petr MichalÌk ÿeditel poboëek Deloitte na MoravÏ AKADEMIK»ASOPIS VäB-TUO RedakËnÌ rada: Doc. Ing. ä rka Vilamov, Ph.D. öèfredaktorka Ing. Petra Kubov manaûerka pro vnïjöì vztahy VäB-TUO Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBI Ing. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF Ing. Irena Svatoöov ñ FAST Prof. Ing. Arnoöt Pokorn, CSc. ñ FS Ren ta Most nov ñ FEI Doc. Ing. Petr é rek, CSc. ñ HGF Prof. Ing. Dana Kriötofov, CSc. ñ ñ FMMI PhDr. Daniela Zemanov ñ ñ Katedra spoleëensk ch vïd Mgr. NadÏûda Pe inov ñ ñ Katedra jazyk Mgr. Ji Ì éìdek ñ KTVS Mgr. Daniela TkaËÌkov ñ ñ st ednì knihovna foto: Josef Pol k Redakce: INFOCENTRUM VäB-TUO Studentsk 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 326 375 icentrum@centrum.cz http://ic.vsb.cz Vyd v : INFOCENTRUM AKADEMIK Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentsk 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastnì N klad: 6.000 kus Uz vïrka p ÌötÌho ËÌsla: 13. 4. 2007 Toto ËÌslo vyölo: 3. 4. 2007 ZmÏna program je vyhrazena po adatel m Platnost kaûdè akce doporuëujeme ovï it telefonicky Za obsah reklamy odpovìd zadavatel Obsah p ÌspÏvk se nemusì shodovat s n zorem redakce ISSN 1213-8916 AKADEMIK 3/2007 3

PARTNEŘI SEMINÁŘE A VELETRHU Nová SYMBIÓZA Letošní 6. ročník SYMBIÓZY se zásadním způsobem odlišoval od všech předchozích. Hlavní inovace spočívala v zapojení všech vysokých škol Moravskoslezského kraje (MSK). PARTNEŘI INFOCENTRA Tento poëin vzeöel z jedn nì nov ch Partner projektu, kter mi jsou Moravskoslezsk kraj, Statut rnì mïsto Ostrava, ad pr ce v OstravÏ a studentsk organizace INFOCENTRUM VäB- TUO. Tito Partne i se dohodli dlouhodobï na projektu spolupracovat a vystupovat jako po adatelè akce, hlavnìm organiz torem je INFOCENTRUM. Po vz jemnè dohodï s vedenìm VäB-TU Ostrava bylo rozhodnuto, ûe SYMBI- ZA bude i nad le organizov na na p dï tèto nejvïtöì univerzity kraje. Proto se ve dnech 13. a 14. b ezna seöli ËastnÌci dvoudennìho setk nì v prostor ch novè Auly VäB-TUO v OstravÏ-PorubÏ, aby naplnili hlavnì cìle tohoto unik tnìho projektu. DopolednÌ Ë st prvnìho dne SYMBI- ZY, kter probìhal pod z ötitou hejtmana MSK Ing. Evûena ToöenovskÈho, mïla nejprve sezn mit z stupce firem s aktu lnì nabìdkou studia a profil absolvent a dalöì spolupr ce jednotliv ch vysok ch ökol MSK a nabìdkou moûnè spolupr ce ze strany Partner projektu. Za Partnery projektu nejprve vystoupili mìstop edseda p edstavenstva KrajskÈ hospod skè komory MSK Ing. Jan B ezina a z - stupce adu pr ce v OstravÏ Ing. Ji Ì Krhut. N sledovala vystoupenì z - stupc vysok ch ökol, kter byla prezentov na osobami nejkompetentnïjöìmi, prorektory pro studium. Za VäB- TUO vystoupil prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc., za Slezskou univerzitu prof. RNDr. Jaroslav RamÌk, CSc., za Ostravskou univerzitu doc. PaedDr. Iva M lkov, Ph.D. a za Vysokou ökolu podnik nì Ing. Ren ta Neöporkov, Ph.D., MBA. V odpolednì Ë sti byly rozvìjeny z - vïry odbornè konference jubilejnìho 5. roënìku SYMBI ZY, jejìmû cìlem bylo pojmenovat slabè str nky absolvent vysok ch ökol p i uplatnïnì na trhu pr ce. V letoönìm roce bylo cìlem odbornèho semin e nalèzt smïry a konkrètnì n stroje, kterè povedou k navyöov nì spïönèho uplatnïnì absolvent na trhu pr ce. JednotlivÌ vystupujìcì informovali o speci lnìch projektech (nap. Institut trhu pr ce), nebo prezentovali ostatnìm ËastnÌk m p Ìklady dobrè praxe aù uû z akademickè p dy (projekt Jak uspït na trhu pr ce) nebo z prost edì jednotliv ch zamïstnavatel. Na konec prvnìho dne byl pro ËastnÌky SYMBI - ZY p ipraven slavnostnì raut v prostor ch Menzy Ë. 5. Druh den SYMBI ZY probïhl veletrh pracovnìch p ÌleûitostÌ, bïhem kterèho se zamïstnavatelè setk vali s potenci lnìmi zamïstnanci z ad student a absolvent ze vöech vysok ch ökol MSK. Na slavnostnìm zah jenì vystoupili dva v znamnì hostè: n mïstkynï hejtmana MSK PhDr. Jaroslava Wenigerov a rektor VäB-TUO prof. Ing. Tom ö»erm k, CSc., kte Ì zmìnili v znam celè akce pro kraj i univerzitu a vyzdvihli kvalitnì pr ci organiz tora, studentskè organizace INFOCEN- TRUM VäB-TUO. PotÈ jiû doölo k setk nìm student a firem. MoûnostÌ kontakt bylo hned nïkolik. Firmy se prezentovaly po cel den na st ncìch nebo v 15ti minutov ch intervalech v p edn ökov ch aul ch. Z roveú po cel den probìhaly osobnì pohovory, na kterè se studenti dop edu registrovali na webov ch str nk ch INFOCENTRA. Studenti mohli na mìstï vyplnit osobnì dotaznìky a za adit se tak do person lnìch datab zì firem nebo datab zì INFOCENTRA. U personalist zjiöùovali nabìdku pracovnìch pozic, odborn ch st ûì nebo brig d, resp. zde doch zelo k navazov nì spolupr ce p i tvorbï bakal sk ch a diplomov ch pracì. V pr bïhu dne probïhlo takè losov nì o ceny Partner INFOCENT- RA, hlavnì cenu ñ zahraniënì z jezd v hodnotï 20.000 KË, vïnovala spoleënost GTS international. SYMBI ZA 2007 zaznamenala nïkolik rekord, neboù se jì z Ëastnilo vìce neû 110 firem z celè»eskè republiky a navötìvilo ji okolo 7.000 n - vötïvnìk. PodrobnÏjöÌ vyhodnocenì celè akce a n zory ËastnÌk najdete na str nk ch p ÌötÌho vyd nì AKADE- MIKA. V tèto chvìli mi zb v jen podïkovat vöem, kte Ì se na zdaru celèho projektu podìleli, a pop t, aby SYMBI- ZA 2008 byla minim lnï stejnï spïön jako ta letoönì. Ing. Roman Kozel, Ph.D. Garant projektu 4 AKADEMIK 3/2007

PARTNEŘI PROJEKTU

Nebojte se matematiky umí být živá a zajímavá Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO nabízí studentům zajímavý obor Výpočetní matematika, který se zabývá mimo jiné praktickými aplikacemi matematiky. Studenti pracují s myšlenkami a pojmy, na nichž jsou založeny moderní metody počítačového řešení technických problémů v daném oboru. Katedra aplikované matematiky tak nabízí propojení informatiky a matematiky, což má za následek významné výsledky. Prof. RNDr. ZdenÏk Dost l, DSc. p edstavuje student m prestiûnì spolupr ci s univerzitou v americkèm Stanfordu Aplikovan matematika tedy nekonëì rozpracov nìm teorie, ale implementacì algoritm a poëìtaëov ch experiment, jejichû zajiötïnì vyûaduje hlubokè znalosti matematiky i informaënìch technologiì dohromady. Toto spojenì nenì bïûnè ani ve svïtï a o v sledky v zkumu naöich absolvent a odbornìk je velk z jem. P edstavit tento studijnì obor a sezn mit s nìm studenty st ednìch ökol je hlavnì myölenkou akce äkomam ñ t ÌdennÌ äkoly matematickèho modelov nì. V uka matematiky je v poslednìch roënìcìch na gymn zi- Ìch a st ednìch ökol ch orientovan p edevöìm na zvl dnutì p edepsanèho mnoûstvì l tky vyûadovanèho u maturitnìch zkouöek a zejmèna vysok mi ökolami p i p ijìmacìch zkouök ch. Zvl dnutìm tèto l tky se vïtöinou rozumì schopnost vypoëìst p edepsanè typy p Ìklad a v uka matematiky se tak Ëasto Ñzuûujeì na v klad postup vedoucìch k spïönèmu eöenì p Ìklad. äkoly nabìzejì takè semin e rozöi ujìcì povinnè hodiny matematiky, ale jejich prioritou b v zejmèna procviëenì a prohloubenì znalosti uëiva nezbytnèho k maturitï. TalentovanÌ a nadanì studenti tak Ëasto nemajì prostor, kde by mohli matematiku vidït i z jinèho hlu. Pokud se totiû zaëneme dìvat pozornï, uvidìme matematiku jako vïdu, kter slouûì k popisu svïta a kter v tomto pom h i jin m vïd m. D le jako vïdu, kter ve spolupr ci s jin mi vïdami (v poslednì dobï zejmèna s poëìtaëov mi vïdami, ale takè fyzikou) velmi ËinnÏ dok ûe mnoho problèm popsat a eöit. TakÈ jako vïdu s bohat m a Ëasto p ekvapiv m historick m v vojem. V neposlednì adï jako vïdu, kter v mnohèm hraniëì s umïnìm ñ vnìm kr - su a velmi Ëasto uûìv intuici. A p edevöìm jako ûivou vïdu, kter se st le vyvìjì a v nìû se neust - le objevuje mnoho novèho. A nïkterè z tïchto v sledk lze i poutavï popularizovat. Pr vï pro mladè talentovanè studenty se z - jmem o matematiku organizuje Katedra aplikovanè matematiky FEI VäB-TUO akci äko- MAM, kter se snaûì tento Ñjin ì pohled student m nabìdnout. äkola matematickèho modelov nì, kter se v letoönìm roce konala jiû pot etì, je urëena pro studenty st ednìch ökol z Ostravy a okolì a zvyöujìcì se obliba a spokojenost student ukazuje hlavnìmu organiz toru Ing. Petru BeremlijskÈmu, ûe tato akce m sv j v znam. Studenti si osvojì zp sob eöenì mnoha praktick ch problèm ñ n vrh nejvhodnïjöìho tvaru pozemku, n vrh tvaru uhelnè sloje, zkoum nì v voje mnoûstvì lidì na planetï Zemi atd. D le se sezn mì s moûnostmi matematickèho modelov nì reality nap. p i odhadu v voje koncentrace lèku v krvi, modelov nì deformace struny, Ëi z vislosti tèto deformace na materi- lu, ze kterèho je struna vyrobena, ale takè s nejzn mïjöìmi n sledky p i Ñselh - nìì tïchto model aù z d vod lidsk ch chyb Ëi nedokonalosti model (nap. selh nì sondy Mariner p i letu na Venuöi, selh nì st ely Patriot p i prvnì v lce v Ir ku, Ëi p d mostu Tacoma Bridge). Studenti takè podniknou nïkolik Ñv let ì do historie matematiky ñsezn mì se nap. s princeznou DidÛ a jejìm v znamem p i vzniku celè podstatnè Ë sti matematiky, dozvì se, co se d takè objevit p i koupi vìna, pokud je kupuje ËlovÏk s rozhledem a p edstavivostì Johanna Keplera. A mnoho dalöìho. SouË stì äkomamu jsou takè p edn öky vïnovanè nïkter m pas ûìm matematiky, se kter mi se obvykle studenti na st ednì ökole nesetkajì. Mimoto se studenti p Ìstupnou formou sezn mì s nïkter mi vïdeck mi v sledky pr ce pedagog a student Katedry aplikovanè matematiky. T etìho roënìku äkomam se ve dnech 20.ñ22. 2. 2007 z Ëastnilo 53 student ze 13 st ednìch ökol. PracovnÌci Katedry aplikovanè matematiky nezapomìnajì takè na st edoökolskè uëitele matematiky, kte Ì jsou se studenty v kaûdodennìm kontaktu. Pro tuto skupinu nabìzì dne 27. 3. 2007 p ldennì semin ModernÌ aplikace matematiky MODAM, kter ukazuje uëitel m matematiky na st ednìch ökol ch souëasnè pouûitì nov ch matematick ch poznatk a jejich aplikace. Informace na www.am.vsb.cz/skomam. Ing. Jana MlateËkov Ing. Petr Beremlijski Fakulta elektrotechniky a informatiky Bezpečnostní výzkum v oblasti ochrany kritické infrastruktury V padky elektrickèho proudu v SevernÌ Americe a v EvropÏ, ke kter m doölo v poslednìch letech, p inesly d kazy o zranitelnosti energetick ch infrastruktur a tudìû o pot ebï nalèzt Ëinn opat enì za Ëelem prevence a snìûenì dopad mimo dn ch ud lostì. TotÈû platì pro vöechny d le uvedenè oblasti kritickè infrastruktury. VöeobecnÏ p ijìman definice kritickè infrastruktury zatìm nebyla p ijata. V souladu s odbornou literaturou lze pouûìt nap. definici: Ñkritick infrastruktura jsou fyzickè (technickè a materi lovè), kybernetickè a organizaënì podsystèmy lidskèho systèmu, kterè jsou nutnè pro zajiötïnì ochrany ûivot, Ñ...z jem o matematiku velmi ovlivúujì naöi uëitelèì Ìk Eva»ech kov z MatiËnÌho gymn zia z Ostravy Fakulta bezpečnostního inženýrství získala v nedávné době u Ministerstva vnitra ČR projekt v rámci výzkumného programu Bezpečnostní výzkum s názvem Procesní analýza zranitelnosti prvků kritické infrastruktury (VD20062008A04). Cílem projektu je nalezení metody analýzy systémů kritické infrastruktury, stanovení jejich charakteristik a návrh technologie minimalizace možných rizik či hrozeb ohrožených systémů kritické infrastruktury na společensko ekonomickou přijatelnou úroveň. zdravì a bezpeëì lidì a majetku, minim lnìho chodu ekonomiky a spr vy st tuì. NejËastÏji zahrnujì energetickè systèmy, systèmy z sobov nì vodou, kanalizaënì a jim podobnè systèmy, systèmy v roby a z sobov nì jìdlem a z kladnìmi pot ebami, finanënì a bankovnì systèmy, transportnì systèmy, komunikaënì a informaënì systèmy, systèmy nouzov ch sluûeb a systèmy ve ejnè spr vy. V stupem prvnì reöerönì etapy eöenì projektu je publikace kolektivu autor ÑP Ìstupy k anal ze rizika kritickè infrastrukturyì. V dalöìch etap ch budou eöeny nap. oblasti: ï Anal za systèm kritickè infrastruktury a vytipov nì zraniteln ch mìst vëetnï vnit nìch z vislostì nap ÌË subsystèmy kritickè infrastruktury. ï Vliv p Ìm ch a nep Ìm ch dopad selh nì a d sledk poökozenì kritickè infrastruktury na ekonomiku, spoleënost, zdravì lidì a ûivotnì prost edì. HlavnÌm cìlem projektu je vytvo enì modelu procesnì anal zy pro posuzov nì zranitelnosti kritickè infrastruktury. OdpovÏdn m eöitelem projektu je doc. Dr. Ing. Michail äenovsk, doba eöenì je 10/2006 ñ 9/2008. Je t eba, aby v zkum v»r pokraëoval d le v uvedenèm smïru a aby se do v bïru a ÌzenÌ ochrany kritickè infrastruktury a technologiì zavedly proaktivnì p Ìstupy, stanovily se strategickè cìle jejich ochrany a re lnè harmonogramy pro jejich dosaûenì. Za kolektiv eöitel Dr. Ing. Aleö BernatÌk ProdÏkan pro VaV FBI AKADEMIK 3/2007 7

Přínos programu INTERREG IIIA ČR-PL k rozvoji spolupráce mezi FMMI VŠB-TUO a Politechnikou Opolskou Do druhého poločasu vstupuje projekt Spolupráce VŠB-TU Ostrava a Politechniki Opolskiej v oblasti materiálového inženýrství, zvláště ve vývoji perspektivních konstrukčních materiálů. Projekt vznikl na základě mnohaleté spolupráce Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství s Politechnikou Opolskou a je realizován v letech 2006-2007. P edn öky na Lä v Jarnultowku, prof. S. KrÛl, Ing. Z. Szulc HlavnÌm cìlem projektu je rozöì enì spolupr ce v oblasti vïdeckè i pedagogickè mezi VäB-TUO a Politechnikou Opolskou, kter m slouûit k rozvìjenì rovnï vïdeckèho pozn nì na obou univerzit ch a ke zvyöov - nì rovnï vzdïl nì, zvl ötï ve v voji perspektivnìch konstrukënìch materi l. Projekt tak slouûì k lepöìmu vz jemnèmu pozn nì student a pedagog obou univerzit a s podporou EvropskÈ unie p ispìv k rozvoji p ÌhraniËnÌ spolupr ce mezi»r a Polskem v moravskoslezskèm regionu. Projekt garantuje doc. RNDr. LubomÌr»Ìûek, CSc. P i tèto p Ìleûitosti je vhodnè ohlèdnutì za jeho prvnì p lì a p ipomenout si zaë - tek p Ìpravy programu a konkrètnì akce p i jeho n slednèm naplúov nì. PodnÏt k pod nì projektu vznikl na setk nì z stupc kateder materi lovèho inûen rstvì VäB-TUO, Politechniki Opolskiej a VUT Brno v r mci po- d nì tradiënìho mezin rodnìho sympozia v hotelu Relax v RoûnovÏ pod RadhoötÏm ÑMetody hodnocenì struktury a vlastnostì materi l ì. Projekt byl pod n v z vïru r. 2005, jeho garantem je doc. RNDr. LubomÌr»Ìûek, CSc. a participuje na nïm vedenì katedry, vëetnï vïtöiny Ëlen Katedry materi lovèho inûen rstvì. Projekt je rovnïû podporov n vedenìm FMMI a na jednotliv ch akcìch jsou na projektu zapojeni i externì ËastnÌci, hlavnï z pr myslov ch odvïtvì ostravskèho regionu. V r mci p edkl danèho projektu je navrûeno podstatnè rozöì enì a prohloubenì spolupr ce zejmèna v pedagogickè oblasti, zamï enè na realizaci vz jemn ch p edn öek, organizaci exkurzì, letnìch ökol, konzultacì pro diplomanty a dovybudov nì laborato e zkouöenì materi l, kter by slouûila k rozöì enì v ukov ch i v zkumn ch aktivit. Ve vïdeckè spolupr ci se p edpokl - d spoleën v zkum v oblasti materi - lovèho inûen rstvì, zvl ötï ve v voji perspektivnìch konstrukënìch materi l, prov dïnì spoleën ch experiment lnìch pracì p i eöenì vlastnìch i spoleën ch v zkumn ch kol a v mïna zkuöenostì na semin Ìch za Ëasti odbornè ve ejnosti, ËÌmû budou novè poznatky rychle a efektivnï rozöi ov ny v r mci spoleënèho regionu. Ke zv öenì efektivity spoleënèho v zkumu se pl nuje v mïna vïdeck ch pracovnìk nebo doktorand. Tyto aktivity v raznï p ispïjì ke zv öenì rovnï vzdïl v nì na obou univerzit ch a vz jemnèho pozn nì i v oblasti spoleëenskè a kulturnì v obou regionech. HlavnÌ akcì v z vïru roku 2005 pak byla spoleën organizace a Ëast na mezin rodnì konferenci ÑMetody oceny struktury oraz wlasnoúci materialûw i wyrobûwì, kter se ËastnÌci exkurze na uëebnï metalografie Politechniki Opolskiej uskuteënila ve dnech 7.ñ9. 12. v UstroÒi- Jaszowci v Polsku. P i naplúov nì cìl projektu na poë tku r. 2006, vzhledem k posunutì schv lenì rozpoëtu projektu, doölo k Ë steënèmu zpoûdïnì realizace nïkter ch akcì. V tomto obdobì po poë teënì koordinaënì Semin na VäB-TUO 23. 11. 2006 ñ zah jenì sch zce na Politechnice Opolskiej, na kterè byl schv len postup spolupr ce, byla pozornost zamï ena na realizaci spoleënèho v zkumu ve t ech hlavnìch oblastech eöenì, uveden ch v n vrhu projektu. K tomuto cìli byly ustanoveny t i eöitelskè t my, sloûenè z pracovnìk obou institucì. Jedn se o tyto oblasti: ï NovÈ technickè materi ly (garanti: prof. Ing. ZdenÏk Jonöta, CSc., prof. Dr. Hab. Inû. Stanislaw KrÛl). ï Pl tov nì v buchem (garanti: doc. RNDr. LubomÌr»Ìûek, CSc., prof. Dr. Hab. Inû. Stanislaw KrÛl). ï Tribologie a povrchovè inûen rstvì (garanti: prof. Ing. ZdenÏk Jonöta, CSc., prof. Dr. Hab. Wit Grzesik). Ke zv öenì efektivity spoleënèho v zkumu budou do t m rovnïû zapojov ni studenti magisterskèho a doktorskèho studia. RovnÏû byl schv len postup p Ìpravy tradiënìho spoleënèho sympozia. Spolupr ce v tomto obdobì byla koordinov na zejmèna pomocì e-mailov ch kontakt a byla zamï ena na v mïnu v sledk prov dïnèho v zkumu a p Ìpravu spoleën ch publikacì. Po spïönèm vy eöenì poë teënìch problèm probïhlo dalöì rozpracov nì vöech tïchto aktivit na koordinaënì sch zce ve dnech 3.ñ5. 7. 2006 v Opoli. Na tuto sch zku navazovala zejmèna p Ìprava materi l r mcovèho programu Lä, organizovanè Politechnikou Opolskou a v bïr tèmat pro magisterskè a doktorskè pr ce, kterè bude moûno eöit v r mci spolupr ce a p Ìprava exkurze Ëlen Katedry materi lovèho inûen rstvì FMMI v Opoli stanovenè na 26. 9. 2006. V pr bïhu mïsìce z Ì doölo k plnïnì pl - novan ch aktivit ve vöech oblastech spolupr ce, vë. zv öenì Ëerp nì pl novan ch finanënìch prost edk z projektu. 8 AKADEMIK 3/2007

LetnÌ ökola, organizovan Politechnikou Universitou probïhla 18.ñ22. 9. 2006 v Jarnultowku, kterè se z Ëastnilo 5 student z kaûdè univerzity. Naöi studenti v pr bïhu p edn öek p ednìch pedagog Politechniki Opolskiej a odbornìku z praxe byli sezn meni s nov mi poznatky vïdeckèho a technickèho rozvoje na polskè stranï a na neform lnìch setk nìch a exkurzi pak i se spoleëensk m ûivotem v Polsku. Na tuto letnì ökolu pak navazovala exkurze Ëlen Katedry materi lovèho inûen rstvì FMMI na Politechnice Opolskiej. Po shlèdnutì are lu univerzity absolvovali ËastnÌci exkurzi ve dvou v znaën ch podnicìch, s kter mi Universita v Opoli spolupracuje. ZejmÈna prezentace v robnìho programu ve fy Explomet, zab vajìcì se progresivnì technologiì povrchovè pravy a spojov nìm materi l v buchem, byla pro ËastnÌky exkurse v jimeën m z ûitkem. Po odbornè Ë sti n sledovala spoleëensk Ë st exkurze, kde jsme byli sezn meni s pamïtihodnostmi i modernìm centrem mïsta Opole. Realizace tèto akce tak zejmèna p i neform lnìch setk nìch v znamnou mïrou p ispïla k vz jemnèmu pozn nì ûivota v polskè Ë sti regionu. 23. 11. 2006 ñ exkurze v Muzeu Tatry Kop ivnice Jednou z nejv znamnïjöìch akcì pak bylo ve dnech 25.ñ27. Ìjna 2006 po d nì tradiënìho mezin rodnìho sympozia ÑMetody hodnocenì struktury a vlastnostì materi l ì, kterè probïhlo v hotelu Relax v RoûnovÏ pod RadhoötÏm. Na tuto akci 23. 11. 2006 navazoval semin na VäB-TUO ÑP Ìnos spolupr ce Vä a pr myslu na technickèm rozvoji moravskoslezskèho regionuì, urëen jak pro ËastnÌky projektu tak i pro ostatnì studenty a pedagogy naöì university. Na tomto semin i, mimo pedagog obou univerzit vystoupili i z stupci v znaën ch Ëesk ch a polsk ch pr myslov ch podnik. 11.ñ16. 12. 2006 se konala ÑLetnÌ ökolaì na VäB-TUO s tèmatikou ÑNovÈ technickè materi ly a progresivnì metody urëov nì jejich uûitn ch vlastnostìì. Naöi a polötì studenti bïhem odborn ch p edn öek si tak rozöì ili ÑökolnÌ znalostiì pozn nì vlastnostì netradiënìch technick ch materi- l a modernìch technologiì jejich zpracov nì a studia uûitn ch vlastnostì. V souëasnè dobï probïhla na Politechnice Opolskiej dalöì koordinaënì sch zka, na kterè byl projedn n r mcov pl n na tento rok. Setk nì se rovnïû z Ëastnili t i studenti Katedry materi - lovèho inûen rstvì, kte Ì na Kated e materialoznawstva i technologii bezwiûrowych majì konzultanty sv ch bakal sk ch a magistersk ch pracì. Podle pl nu se na naöì univerzitï uskuteënì dalöì odbornè semin - e, LetnÌ ökola, v mïnnè pobyty student, vë. pokraëov nì v zkumn ch pracì v ustaven ch eöitelsk ch t mech. Doc. RNDr. LubomÌr»Ìûek, CSc. Foto: archìv katedry 636 Spolufinancov no Evropskou uniì V druhé polovině roku 2006 realizovala Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava projekt Učíme a učíme se o EU, který byl zaměřen na zvýšení informační gramotnosti pedagogů a studentů středních škol v oblasti znalostí o Evropské unii. Projekt vycházel z vládní komunikační priority EU do škol, která byla schválena Vládou ČR v rámci Koncepce informování o evropských záležitostech. Učíme a učíme se o EU V tomto projektu byly definov ny dvï cìlovè skupiny ñ pedagogovè a studenti st ednìch ökol v MoravskoslezskÈm kraji. Pro obï uvedenè cìlovè skupiny byly zpracov - ny samostatnè strategie vzdïl v nì, kterè zajistily maxim lnì efektivnost vzdïl vacìho procesu. S v zvou k Ëasti v projektu byla oslovena skupina st ednìch ökol v MoravskoslezskÈm kraji, zejmèna gymn zia a obchodnì akademie, p iëemû v bïr ökol byl konzultov n s Odborem ökolstvì, ml deûe a sportu MoravskoslezskÈho kraje. HlavnÌmi v stupy projektu pro pedagogy byly dva semin e: PilotnÌ semin pro pedagogy s n zvem Ñ»esk republika v EU ñ p Ìnosy, n klady, p Ìleûitosti a hrozbyì a specifick semin s n zvem Ñ»esk republika v EU ñ p Ìnosy, n klady, p Ìleûitosti a hrozby ñ specifickè informaceì. V r mci semin bylo prov dïno dotaznìkovè öet enì, kterè mïlo dva cìle ñ zjistit informaënì gramotnost pedagog o EU a souëasnï zìskat informace o pot ebï dalöìho rozvoje jejich informaënìch pot eb o EU. CelkovÏ se tïchto akcì, kterè probïhly v OstravÏ a v OrlovÈ, z Ëastnilo 74 pedagog Sä. VzdÏl vacì semin pro studenty st ednìch ökol nesl n zev ÑCo nabìzì EU mlad m?ì a jeho souë stì byla znalostnì soutïû o EU. P edn öek pro studenty, kterè probïhly v OstravÏ a v OpavÏ, se z Ëastnilo celkem 372 student st ednìch ökol. P i realizaci projektu byly vytvo eny jako n stroj publicity projektu webovè str nky projektu (www.ucime.eu), kterè prezentujì podkladovè materi ly i fotodokumentaci z probïhl ch akcì. Finalizovan m v stupem projektu je zpracov nì informaënì p ÌruËky Ñ»R v EU ñ p Ìnosy, n klady, p Ìleûitosti a hrozbyì, jejìmû hlavnìm cìlem je shrnutì z kladnìch tèmat prezentovan ch na vzdïl vacìch semin Ìch pro obï cìlovè skupiny do ucelenè podoby tiötïnèho manu lu. Z dotaznìkovèho öet enì mezi pedagogy Sä lze odvozovat i z vïry projektu, z kter ch vyplynulo, ûe sice na vïtöinï st ednìch ökol je zakotvena problematika EU do uëebnìch osnov, ovöem informaënì gramotnost je t eba i d le prohlubovat, k Ëemuû sv m obsahem projekt p ispïl. Z prezentovan ch tèmat byl nejvïtöì z jem projeven o tèma Ñ»R a EUì, zde byl patrn z jem i o dalöì prohlubov nì znalostì, podobnï jako o tèma ÑPozice EU ve svïtovè ekonomiceì a to z hlediska pot eb v uky. äkoly projevily z jem o dalöì spolupr ci s EkF VäB-TUO v problematice EU a bylo konstatov no, ûe souëasnï semin e p ispïly k vïtöì informovanosti pedagog v ot zk ch EU. Lze konstatovat, ûe projekt ÑUËÌme a uëìme se o EUì tak v raznï p ispïl k rozöì enì znalostì, jak u student, tak u pedagog Sä v MoravskoslezskÈm kraji a EkF VäBñTUO bude i nad le usilovat o zvyöov nì informaënì gramotnosti v ot zk ch EU prost ednictvìm podobnï zamï en ch projekt. Doc. Ing. Petr Tom nek, CSc. VedoucÌ projektu Ing. Jan Nevima TajemnÌk projektu Foto: archìv AKADEMIK 3/2007 9

Ekonomická fakulta VŠB-TUO zavedla jako první vysoká škola v ČR testování ECDL (pro 1500 studentů) HlavnÌ eöitel projektu ATOS - Ing. Martin Drastich, MBA spoleënï s realizaënìm t mem usiluje p edevöìm o: ï Implementaci v EvropÏ jiû zcela bïûnèho systèmu testov nì informaënì gramotnosti podle evropskèho standardu ECDL test do v uky povinnèho studijnìho p edmïtu Informatika A a Informatika B, kterè jsou absolvov ny v 1. roënìku spoleënèho studia na EkF VäB-TUO. ï Otestov nì vöech student a umoûnit jim tak zìskat mezin rodnï uzn van certifik t poëìtaëovè gramotnosti, kter jim usnadnì dos hnout lepöìch pracovnìch podmìnek. Mezin rodnì spoleënosti povaûujì tento certifik t za standard informaënìch dovednostì. Ve st tnì spr vï (dle na ÌzenÌ vl dy) musì vöichni vedoucì pracovnìci do konce r. 2007 zìskat tento certifik t. Studenti toto testov - nì absolvujì jako bïûnou souë st v uky a na trh pr ce vstoupì jiû lèpe p ipraveni. PrvnÌ testov nì jiû probïhlo 2. 3. 2007 a jak se naplnilo oëek v nì hlavnìho eöitele projektu, je pro v s zachyceno v n sledujìcìm rozhovoru. Martine, kolik student se p ihl silo a Projekt Evropského sociálního fondu ATOS s registračním číslem CZ.04.1.03/3.2.15.3/0401 pod názvem Zavedení evropského systému testování studentů v oblasti informační gramotnosti podle evropského standardu ECDL testů, který byl zahájen dne 20. 12. 2006 a potrvá až do 20. 6. 2008. Jeho cílovou skupinou jsou studenti 1. ročníku EkF VŠB-TUO, kteří nastoupili či nastoupí ke studiu ve školním roce 2006/2007 a 2007/2008. kolik se jich doopravdy z Ëastnilo prvnìho testov nì? P ihl öeno bylo 17 lidì a p iölo 17 lidì ( smïv). Testovat se bude d le kaûd p - tek, a to vûdy maxim lnï 35 student v jednom termìnu a jiû dnes m me aû do konce dubna plno. Jakou formou se vlastnï testuje a hodnotì? Test je sestaven ze sedmi modul, p iëemû prvnì modul je zamï en na ovï enì z klad informaënìch technologiì, druh aû sedm pak na ovï enì praktick ch znalostì pouûìv nì PC a spr vy soubor, nap. MS Windows, MS Word, MS Excel, MS Acess, atd. JednotlivÈ testy se na zaë tku losujì z osmi variant u kaûdèho modulu, aby se p edeölo podvod m, a u testov nì asistujì jeötï 3 ( vaha...) teste i. Kaûd modul je sloûen z cca 32 kol, kterè na sebe navazujì a na vypracov nì kaûdèho modulu je max. 45 min. Testy se potè hodnotì anonymnï. Pokud student vypracuje minim lnï ze 75 % modul, pak p i Ëty ech modulech zìsk certifik t ECDL Standard. Kdyû se mu poda Ì vypracovat vöech sedm modul, zìsk ECDL OsvÏdËenÌ s identifikaënì kartou, platnou po celè EU. ProbÏhlo bïhem testov nì vöe v po dku? Hladk pr bïh testov nì byl zajiötïn takè dìky tomu, ûe kaûd student po ukonëenì modulu okamûitï odch zì z uëebny a nedoch zì tak k vyruöov nì ostatnìch. P ekvapilo V s nïco? Jeden student docela ano, kaûd modul odevzdal po 10 min. Vypadal znale, ale nevìm jeötï jak dopadl, jsem docela zvïdav. Jak vypad eöitelsk t m? ÿeöitelsk t m tvo Ì pracovnìci Laborato- e v poëetnì techniky a Katedry aplikovanè informatiky. InformaËnÌ podpora projektu je souë stì InternÌho InformaËnÌho SystÈmu EkF VäB-TUO. Projekt je p Ìmo podporov n dïkanem EkonomickÈ fakulty doc. Ing. Josefem Fialou, CSc. Co myslìte, ûe ECDL testov nì student m p inese? V dneönì dobï informaënì spoleënosti p inejmenöìm konfrontaci sv ch znalostì s rovnì v EU. ZÌsk nìm certifik tu pak prestiû a sebe ctu. Ne spïch je bude motivovat zlepöit svè znalosti. D le si myslìm, ûe EkF VäB-TUO zìsk urëit n skok p ed ostatnìmi vysok mi ökolami v poëìtaëovè gramotnosti. A co studenti vyööìch roënìk? Budeme se snaûit zìskat penìze i pro testov nì dalöìch roënìk. Lucie CÌleËkov Projektov asistentka projektu ATOS INZERCE 10 AKADEMIK 3/2007

Vzdělávací kurzy na VŠB-TUO ocenili učitelé ZŠ a SŠ Moravskoslezského kraje ESF rovné příležitosti pro všechny Potřeba celoživotního vzdělávání se stává nutností vzdělávání nejen pedagogických pracovníků. Připravit lidské zdroje v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost společně s globální ekonomikou nejsou jen planá slova. ËastnÌci projektu ESF uëitelè Zä a Sä na exkurzi v Laborato i biotechnologie SouË stì projektu pod vedenìm prof. Ing. VojtÏcha Dirnera, CSc. a prof. Ing. ZdeÚka Diviöe, CSc. ÑAprobaËnÌ rozöi ujìcì studium pro uëitele Zä a Sä MoravskoslezskÈho krajeì je p Ìprava pedagog nejen na rovni odbornè, ale i metodickè a didaktickè. DoplnÏnÌm tohoto vzdïl nì si mohou z jemci zv öit a rozöì it svou odbornou kvalifikaci a zìskat tak pevnïjöì postavenì na trhu pr ce. Je d leûit i pro absolventy vysokoökolsk ch program nepedagogickèho zamï enì, uëitele odborn ch p edmït, pracovnìky ve ejn ch institucì a podnikatelsk ch subjekt, organizujìcì vzdïl vacì a informaënì akce. ÑV kaûdèm p ÌpadÏ byla nabìdka z kladnìm a st ednìm ökol m v MoravskoslezskÈm kraji z EvropskÈho soci lnìho fondu v bornou moûnostì, jak doplnit nejnovïjöì poznatky do p Ìpravy v uky i vlastnìho p ehledu o novink ch v oblasti environment lnìho vzdïl v nì, modernìch komunikaënìch technologiì, informaënìch technologiì a uëitelstvì odborn ch p edmït ì, tvrdili shodnï partne i projektu AprobaËnÌ rozöi ujìcì studium pro uëitele Zä a Sä MoravskoslezskÈho kraje, kter je eöen v r mci OperaËnÌho programu Rozvoj lidsk ch zdroj, konkrètnï Rozvoj uëitelsk ch program na pracovnìm semin i. Projekt je realizov n VäBñTUO a to spoleënï Fakultou elektrotechniky a informatiky a Hornicko-geologickou fakultou. ÑVelmi zajìmavou oblastì je metoda e-learningu, vzdïl v nì formou systèmu Moodle p es internet v programu Imple- Velk z jem vyvolala n vötïva GeologickÈho pavilonu prof. PoöepnÈho s unik tnìmi sbìrkami miner l hornin vëetnï paleontologickè sbìrky mentace nov ch metod a forem do vzdïl v - nì, kter se d aplikovat na jak koliv p edmït v ukyì, dodal jeden z partner editel St ednì pr myslovè ökoly elektrotechniky a informatiky v OstravÏ RNDr. MaÚas. Mezi partnery projektu se zapojily st ednì odbornè ökoly, gymn zia, obchodnì akademie, soukromè odbornè ökoly a ve velkè mì e z kladnì ökoly z HavÌ ova a okolì Opavy. Tento öirok z bïr umoûúuje pracovnìmu t mu eöitele projektu zpracovat a vyuûìt v sledky hodnocenì vöech ËastnÌk vzdïl vacìch program k dalöìmu rozvoji uëitelsk ch program v odbornèm i metodickèm pojetì. VzdÏl vacì kurzy v 5 programech zahrnujìcìch 30 odborn ch modul byly p ipraveny pro ËastnÌky ve dvou form ch: kombinovanè a distanënì. Kombinovanou formu, kter zahrnovala prezenënì Ë st v uky s pedagogem si vybralo v uv dïn ch 5 programech 166 ËastnÌk, kte Ì absolvovali 710 odborn ch modul. Tato forma studia jiû byla ukon- Ëena a byly zpracov ny v sledky hodnocenì. V souëasnè dobï zaëìn distanënì forma v uky ñ tedy bez osobnìho kontaktu s pedagogem, pouze p es internet v systèmu Moodle. Po ukonëenì tèto formy bude velmi zajìmavè porovn nì a hodnocenì ËastnÌk, kte Ì absolvujì obï formy vzdïl vacìch kurz. UËitelÈ st ednìch odborn ch ökol d vali p ednost mezi nabìzen mi programy modernìm Laborato flotace ve ökolnìch podmìnk ch komunikaënìm a informaënìm technologiìm. UËitelÈ z kladnìch ökol preferovali programy Environment lnìho vzdïl v nì. KromÏ zajìmavè prezentace ËistÌrny odpadnìch vod, byla souë stì programu i exkurze do podniku na zpracov nì odpadu ñ OZO Ostrava. Pro velk z jem uëitel byla zrealizov na i prohlìdka VäB-TUO dne 21. nora 2007. MnozÌ z uëitel, kte Ì byli d Ìve studenty VäB, zaznamenali, jak mnoho se na univerzitï za poslednìch p r let zmïnilo a jak mi mìlov mi kroky vp ed se posunula v uka student a vybavenì laborato Ì. ËastnÌci exkurze se mohli sezn mit s univerzitou, projìt si are l ökoly, uëebny, novou Aulu, Geologick pavilon a laborato e Institutu environment lnìho inûen rstvì Hornicko-geologickÈ fakulty. UËitelÈ z kladnìch a st ednìch ökol se tak stali zase na okamûik studenty a v doprovodu Ing. älejmara a Ing. Z vady Ph.D. mohli projìt specializovanè laborato e biotechnologiì, flotace a analytickè chemie ñ prohlèdnout si jejich vybavenì zblìzka a pt t se na konkrètnì ot zky spojenè s v ukou, pouûìvan mi p Ìstroji, metodikou, anal zami aj. NeËekan z jem vyvolala n vötïva GeologickÈho pavilonu prof. PoöepnÈho, spojen s odborn m v kladem Ing. Pol ökovè. Na ploöe t Ì pater jsou vystaveny sbìrky vìce neû 15 000 miner l a hornin a paleontologick ch n lez, kterè jsou sv m rozsahem unik tnì a slouûì nejen k v uce student VäB- TUO, ale i öirokè ve ejnosti bïhem celèho roku. PodrobnÈ informace k projektu ESF najdete na www.ucitelskeprogramy.vsb.cz. Tento projekt je spolufinancov n Evropskou uniì a st tnìm rozpoëtem»eskè republiky Ing. Jana MlateËkov Ing. Monika Pullmanov INZERCE AKADEMIK 3/2007 11

12 AKADEMIK 3/2007

Představujeme projekt StudentCar Rádi bychom seznámili studenty a akademickou obec VŠB-TUO s projektem StudentCar Popularizace výzkumu mezi studenty prostřednictvím stavby prototypu sportovního automobilu. Projekt je financován MŠMT ČR v rámci Národního programu výzkumu II 2E Lidské zdroje v délce trvání 2,5 roku (2006 2008). Do řešení projektu jsou zapojení pracovníci Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství, Fakulty strojní a Centra pokročilých inovačních technologií. CÌlem projektu je popularizace v zkumu mezi studenty pomocì stavby prototypu sportovnìho automobilu: ï Implementace stavebnic sportovnìho automobilu do v uky (prost ednictvìm eöenì bakal sk ch, magistersk ch diplomov ch pracì) a vïdy a v zkumu. ï P it hnutì student do v zkumu a v voje na tèto atraktivnì aplikaci, kter poskytuje velk prostor pro realizaci vlastnìch n pad student. ï Formou popul rnï vïdeck ch a kulturnìch akcì a soutïûì p enèst v stupy mezi studenty st ednìch ökol. CÌlovou skupinou projektu jsou studenti st ednìch a vysok ch ökol. CÌlem zapojenì student do v zkumu je prohloubenì jejich schopnostì navrhovat nov eöenì a jejich Ëast na zp sobu a metodice vedenì systematickèho v zkumu s aktivnìm p Ìstupem k inovaci ve vazbï na konstrukci, technologii a materi- l. ÿeöitelsk kolektiv je v raznï interdisciplin rnì, coû vede k öirokè ök le dìlëìch studentsk ch v zkumn ch projekt vyûadujìcì jejich vz jemnou kooperaci. DÌky tomu je pedagogicko v zkumn charakter projektu INZERCE posìlen synergick m efektem v r mci maticovè struktury z ËastnÏn ch pracoviöù. Interdisciplin rnì eöitelsk t m tvo Ì Ing. Petr TomËÌk, Ph.D., Ing. Radim Kocich, Ph.D., Ing. Ji Ì Kulh nek, Ph.D., Ing. Petr Lich, Ph.D., Ing. AdÈla Mach Ëkov, Ph.D., Ing. Petr Mohyla, Ph.D., Ing RenÈ Siostrzonek, Ing. Radim Trojan, Ing. Marek VeliËka, Ph.D. V r mci projektu je moûnè eöit semin rnì, bakal skè, diplomovè pr ce.»lenovè eöitelskèho t mu mohou v tïchto p Ìpadech vystupovat jako vedoucì pracì nebo konzultanti. RovnÏû je moûnè se zapojit do projektu formou volnoëasovè aktivity studenta. Seznam tèmat pracì je uveden na www. studentcar.vsb.cz. Po dohodï je vöak moûno navrhnout prakticky libovolnè tèma, kterè m vazbu na stavbu nebo modernizaci automobilu, vë. n vrhu a v roby r zn ch tunningov ch prav. V souëasnè dobï na projektu StudentCar eöì diplomovè pr ce sedm student 2. roënìku navazujìcìho magisterskèho studia. TÈmata tïchto pracì jsou zamï- ena na oblast technologie mont ûe, povrchovè pravy a spojov nì materi l. ZatÌm se do eöenì projektu formou volnoëasovè aktivity zapojili dva studenti. V pr bïhu eöenì projektu v roce 2006 probïhla soutïû na n vrh plak tu pro projekt StudentCar ve spolupr ci s Univerzitou Tom öe Bati ve ZlÌnÏ (UTB), Fakulta multimedi lnìch komunikacì. SoutÏû byla zamï ena na posluchaëe a pracovnìky stavu reklamnì fotografie a grafickèho designu a atelièru Pr myslovèho designu. Organizaci a pr bïh soutïûe zaötìtil prof. akad. soch. Pavel äkarka, prodïkan pro rozvoj. VÌtÏzn n vrh plak tu, s laskav m svolenìm autorky Jany DosoudilovÈ, otiskujeme. P edstavu o postupu a rozsahu pracì si lze udïlat z fotografiì. DalöÌ informace k projektu naleznete na www.studencar.vsb.cz. Cel eöitelsk t m se tïöì na bliûöì sezn - menì s aktivnìmi, pracovit mi a nadöen mi studenty, kte Ì hledajì prostor pro realizaci sv ch technick ch n pad. ÿeöitelsk t m projektu Foto: Ing. Radim Trojan Ing. Petr Lich, Ph.D. AKADEMIK 3/2007 13

Odborný seminář vysokoškolské legislativy Naši zástupci ze Studentské komory Akademického senátu VŠB-TUO se dne 9. 2. 2007 zúčastnili semináře Vysokoškolská legislativa pořádaného Akademickým centrem studentských aktivit při Vysokém učení technickém v Brně. Semin se konal ve v ukovè mìstnosti P ÌrodovÏdeckÈ fakulty OstravskÈ univerzity v OstravÏ a byl urëen zejmèna pro studenty p sobìcì v akademickè samospr vï Ëi z jemce o vysokoökolskou legislativu. StÏûejnÌ Ë st semin e lektoroval advok tnì koncipient JUDr. Dan Dvo Ëek, kter zajìmavï a vtipnou formou obezn mil ËastnÌky semin e se strukturou z kona o vysok ch ökol ch a s nejd leûitïjöìmi zmïnami v z konï proveden mi poslednì novelou. Posl nìm po danèho semin e bylo zamï- it se na aktu lnì legislativnì problèmy, se kter mi se studenti mohou setkat p i svè p sobnosti v akademickè samospr vï. A pr vï proto byla d leûit m bodem programu diskuze akademick ch pr v a svobod, pravomocì akademick ch sen t, vz jemnèho vztahu univerzitnìho a fakultnìch sen t, volby do sen t, stanovenì poplatk spojen ch se studiem aj. Organiz to i vytvo ili atmosfèru vhodnou pro diskuzi, p ed v nì praktick ch zkuöenostì z Ëasti student p i tvorbï legislativnìch p edpis, ale takè k nav z nì komunikace mezi studentsk mi z stupci jednotliv ch vysok ch ökol. DÏkujeme za skvïl semin a p ejeme mnoho spïch do dalöì pr ce v akademickè samospr vï. Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov kov P edsedkynï SK AS VäB-TUO Foto: Bc. Kate ina PolÌnkov SK AS VäB-TUO INZERCE AKADEMIK 3/2007 15

Školení u firmy PHOENIX CONTACT Ve dnech 20. 30. 11. 2006 jsem se zúčastnil školení ve firmě Phoenix Contact v německém Blombergu. Byl to krásný výlet. Píšu slovo výlet, protože spíše než odborné školení byla akce pojata jako velkolepá prezentace a marketinková akce světoznámé firmy. Po dvan ctihodinovè navnè cestï autobusem do Hannoveru jsem si p ipadal jak v poh dce. P Ìmo na n - stupiötï pro mï a mèho kolegu z brnïnskè techniky p ijelo auto mìstnì taxisluûby a po jeden a p l hodinovè jìzdï stoöedes tkou po d lnici n s dovezlo p Ìmo do hotelu na mìstï Ëinu. Ocitli jsme se v luxusnìm hotelu v centru menöìho severonïmeckèho mïsta Blombergu, ve kterèm m hlavnì evropskè sìdlo firma PHOENIX Contact. Celou dobu o n s bylo postar no s ohromnou peëlivostì a moûno Ìci i luxusem. KaûdÈ r no pro n s p ijela flotila aut taxisluûby, aby naöi skupinu ËastnÌk p evezla do nedalekè centr ly firmy Phoenix, kde probìhalo celodennì ökolenì. Cel skupina se skl - dala asi z dvaceti ËastnÌk z celèho svïta. Jednalo se jak o mladöì zamïstnance firmy PHOENIX Contact, tak i pracovnìky a studenty z univerzit. Tohle spojenì bylo koncipov no z mïrnï, aby se tak potkala Ñteorie s praxìì. Velkou v hodou byla moûnost porovn - vat znalosti, p Ìstupy a postoje s lidmi z r zn ch st t a kontinent. Setkal jsem se tam s ËastnÌky ze vzd lenèho v chodu tj. z»ìny, Thajska, IndonÈsie, ale i nemènï exotick ch zemì jako z Turecka, MaÔarska a dokonce i z JiûnÌ Afriky. Bylo to setk nì mnoha n rod, n zor i kultur, kterè nakonec vy stilo v p telstvì, spolupr ci a ve spoustu nezapomenuteln ch z ûitk. V prvnìm t dnu probìhalo celodennì ökolenì, kterè n s sezn milo s metodikou projekto- 4 2 v nì, s v robky a programov mi produkty firmy a zìskali jsme p ehled o jejich moûnostech. V uka byla ze zaë tku zamï ena spìöe teoreticky, na p ÌstrojovÈ a ÌdicÌ systèmyñ tj. hardware a pozdïji aû na jejich praktickè vyuûitì, tj. pr ce se softwarem, tvorba program aj. Veöker komunikace mezi ËastnÌky i prezentace probìhala v angliëtinï. V uka byla podpo ena mnoha materi ly, a pokud se nïkdo nechytal a nebo nïco z prezentace nepochopil, bylo mu vöe ochotnï vysvïtleno. Na kaûd veëer pak byl p ichyst n nïjak program nebo p ekvapenì, s ohromnou ve- Ëe Ì v luxusnìch hotelech nebo restauracìch. Druh t den byl tèmaticky vìce r znorod, navötìvili jsme v r mci odborn ch exkurzì nïkterè v robnì provozy firmy 3 PHOENIX Contact a poslednì den jsme str vili na öpiëkovèm odbornèm veletrhu v Norimberku. Je to obrovsk veletrh automatizace, kter se jednoduöe ned za jeden den zvl dnout. N vötïvnìk si musì buôto vybrat Ë st v stavy a nebo mìt jako cìl n vötïvu st nk p r konkrètnìch firem. Veletrh dok ûe nezasvïcenèmu otev Ìt oëi, aby zjistil, jak obrovsk trh automatizace m ûe b t a taky, ûe uû se v dneönì dobï nedok ûeme bez nì obejìt. TÌmto bych chtïl vöem organiz tor m a tïm, kte Ì se na tomto projektu podìleli, podïkovat za pèëi, kterou n m vïnovali a pop t do dalöìch roënìk hodnï spïch a aù se m ûeme s jejich 5 v robky setk vat i na mìstech, kde bychom to dnes ani neëekali. Text a foto: Ing. Tom ö Koudela Doktorand Katedry automat. systèm ÌzenÌ FS Informační kiosky a informační portál k mobilitám studentů na VŠB-TUO 1 SkupinovÈ foto ËastnÌk p ed sìdlem firmy PHOENIX Contactv Blombergu 2 PraktickÈ cviëenì v uëebn ch firmy PHOE- NIX Contact 3 Prezentace diplomovè pr ce na veletrhu v Norimberku 4 Autor u laboratornìho modelu 5 ReklamnÌ mobilnì vozidlo ñ expon t firmy Siemens VŠB-Technická univerzita Ostrava nabízí studentům možnosti studia a stáží v zahraničí a již přes program Socrates/Erasmus, Program na podporu rozvoje internacionalizace MŠMT nebo jiné zdroje. Z tohoto důvodu VŠB-TUO zřídila nový informační portál a informační kiosky pro snazší orientaci v problematice mobilit pro studenty. InformaËnÌ port l poskytuje informace nejen pro studenty VäB-TUO, ale takè pro zahraniënì studenty, kte Ì se chystajì studovat na VäB-TUO nebo jiû na VäB- TUO studujì. V öe uvedenè informace o mobilit ch studenti naleznou na internetovè str nce http://www.vsb.cz/okruhy/studium/organizace/mobility/intstudies a takè prost ednictvìm dvou novï z Ìzen ch informaënìch kiosk, kterè se nach zejì v druhèm pat e budovy rektor tu v are lu VäB- TUO v OstravÏ ñ PorubÏ naproti Galerii VäB-TUO. Ing. Marie Sl dkov, dipl.ek. Tajemnice prorektora pro studium Foto: Ing. Anna Beneöov AKADEMIK 3/2007 17 1

Představujeme Škola není budova ani soubor studijních osnov, ale způsob myšlení, metod řešení a myšlenkových hodnot, které učitel sdílí se studenty, říká prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. vedoucí Laboratoře výzkumu a managementu rizik Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO. Pedagogick a vïdecko-v zkumn Ëinnost prof. Danihelky je zamï ena do oblasti bezpeënosti. Tomuto vïdnìmu oboru se v sou- Ëasnosti dost v st le vïtöì pozornosti. ProË je tomu tak? ÑAktualita bezpeënostnìch ot - zek vypl v ze t Ì zdroj. PrvnÌm je po skon- ËenÌ studenè v lky vznik civilnìch hrozeb namìsto hrozeb vojensk ch tj. technologickè hav rie a ohroûenì kritickè infrastruktury. Hrozby zaloûenè na nep telsk ch aktech se st vajì nesymetrick mi. Proti sobï jiû nestojì dvï arm dy, ale bojujeme s terorismem. Druh m zdrojem jsou mïnìcì se klimatickè podmìnky a obecnï zmïny v ûivotnìm prost edì. Ty vedou k rostoucìmu poëtu a z vaûnosti p ÌrodnÌch katastrof. éivotnì prost edì je vöak nejen zdrojem rizik, ale je takè ohroûov no ËlovÏkem a je tak samo v nebezpeëì. BezpeËnostnÌ vïdy se proto zab vajì i tzv. bezpeënostì enviroment lnìch sluûeb, kam spad nap. dostatek pitnè vody, zachov nì biodiverzity nebo Ëist vzduch k d ch nì. T etìm zdrojem aktu lnosti bezpeënostnì problematiky je pak spoleëensk poûadavek kvalitnìho ûivota. Chceme bezpeënïjöì auta, kvalitnïjöì potraviny, peëujeme o svè zdravì a chceme tedy takè b t co nejmènï ohroûov ni bezpeënostnìmi riziky,ì Ìk prof. Danihelka.»Ìm ho problematika bezpeënosti zaujala natolik, ûe se jì rozhodl zab vat ve svèm profesnìm ûivotï? ÑJe to pro mne kr snè dobrodruûstvì lidskèho ducha, kterè m z roveú praktick dopad. Na problematice bezpeënosti je z - roveú p itaûlivè, ale takè obtìûnè to, ûe pro jejì zvl dnutì pot ebujete vyuûìvat mnoho r zn ch vïdnìch disciplìn, tedy p ÌrodnÌ vïdy, technickè vïdy i spoleëenskè vïdy, a neobejdete se ani bez takov ch disciplìn jako je etika a mor lka.ì Prof. Danihelka je Ëlenem mnoha n rodnìch i mezin rodnìch komisì a pracovnìch skupin, kterè se podìlì na eöenì ot zek bezpeënosti. Jedn se nap. o Komisi kompetentnìch autorit EU k tzv. Seveso direktivï: ÑTato komise se sch zì dvakr t roënï, vûdy v zemi majìcì p edsednictvì EU, a eöì ot zky spojenè s chemick mi hav riemi.ì DalöÌ v znamnou pracovnì skupinou, jejìmû je prof. Danihelka Ëlenem, je expertnì panel Environment Security NATO: ÑJedn se o skupinu odbornìk, kte Ì posuzujì projekty spolupr ce NATO se zemïmi b valèho SovÏtskÈho svazu, balk nsk mi zemïmi a zemïmi st edomo skè oblasti zamï enè na bezpeënost spojenou s ûivotnìm prost edìm, tedy nap. radioaktivnì zneëiötïnì z vojensk ch z kladen i pr myslov ch podnik, ohroûenì zdroj pitnè vody nebo rodnè p dy, chemickè hav rie, kontaminace ûivot- nìho prost edì atd. Kaûd st t NATO m v tèto komisi jednoho experta.ì Prof. Danihelka je takè Ëlenem expertnì skupiny UNE- CE (United Nations Economic Council for Europe), kter se zab v p eshraniënìm p enosem pr myslov ch hav riì a ochranou hraniënìch vod. D le je Ëlenem pracovnì skupiny EWG-LUP pro zemnì pl nov nì p i prevenci hav riì a p ÌrodnÌch katastrof p i Joint Research Centre EU v Ispra, pracovnì skupiny OECD pro chemickè hav - rie, kter v souëasnosti pracuje na propojenì systèm ÌzenÌ bezpeënosti, ochrany ûivotnìho prost edì a jakosti v pr myslov ch podnicìch a ady dalöìch. Prof. Danihelka je jednoznaënï p esvïdëen o p Ìnosech kontakt s odbornìky ze zahraniëì: ÑZcela zmïnily mè ch p nì problèm a zp soby jejich eöenì. Koneckonc do oblasti na pomezì bezpeënosti a ûivotnìho prost edì jsem se dostal pr vï dìky spolupr ci se zahraniëìm. Pochopil jsem öiröì souvislosti nejen odbornè, ale i lidskè. Ve skuteënosti neexistuje û dn spolupr ce mezi institucemi, vûdy spolupracujì jen lidè.ì Jako nev znamnïjöì p Ìnos sv j a svèho t mu v oblasti bezpeënosti povaûuje p ÌspÏvek k rozvoji vïdy o bezpeënosti a jejìho propojenì s ûivotnìm prost edìm: ÑZejmÈna si pak v ûìm naöeho podìlu na p ÌpravÏ krizov ch pl n Ministerstva ûivotnìho prost edì»r, vytvo enì metodiky hodnocenì dopad chemick ch hav riì na ûivotnì prost edì, kter je v praxi pouûìv na u n s i na Slovensku nebo vytvo enì standardnìch poûadavk v p ÌpravÏ bezpeënostnì dokumentace podnik s potenci lem ohrozit svè okolì hav riì. Z Ëastnili jsme se takè ady evropsk ch projekt v oblasti bezpeënosti,ì Ìk prof. Danihelka. Da Ì se vychov vat novou generaci odbornìk ve vïdnìm oboru bezpeënosti? ÑVÏ Ìm, ûe ano. Pr ce ve vïdï a v zkumu mladou generaci p itahuje, i kdyû jen urëitou Ë st. P esto bychom si my, vïdci a pedagogovè, mïli kl st ot zku, zda mladè z jemce dostateënï motivujeme. Opravdu vyhled v me v raznè osobnosti mezi studenty a podporujeme je? Nestane se n m, ûe je nejprve pït let nudìme tìm, ûe se nïco jen uëì, ale aktivnï se na tom nepodìlejì, a pak najednou z nich majì b t vïdci?ì odpovìd prof. Danihelka. Za jednoznaën klad VäB-TUO povaûuje nevöednì mnoûstvì odbornìk, kte Ì na jejì p dï p sobì: ÑNa tèto ökole se soust edilo mnoûstvì kvalitnìch a kvalifikovan ch lidì, vïdïnì a zkuöenostì,ì Ìk. Z sadnì nedostatky pak prof. Danihelka spat uje ve t ech oblastech: ÑV prvnì adï je st le jeötï p Ìliö velk d raz kladen na pyramid lnì formu ÌzenÌ v zkumu a v voje. Ve skuteënosti pot ebujeme vytv et pruûnè, dynamicky se mïnìcì, horizont lnï strukturovanè pracovnì t my, ve kter ch se budou spojovat v raznè vïdeckè osobnosti a obklopovat se kvalitnìmi spolupracovnìky. Druh m nedostatkem je, ûe nenì dostateënï v razn diferenciace mezi v konn mi a nev konn mi pracoviöti i jedinci. T etìm problèmem pak je to, ûe ada pracoviöù je zahledïna do sebe nebo jen do blìzkèho okolì a i kdyû t eba spolupracuje s praxì, sch zì aktivnì kontakt se souëasn m svïtov m v vojem, jeho trendy a s konkrètnìmi svïtov mi pracoviöti. Univerzita m ve svèm slovnìm z kladu pojem universe, tedy vöehomìr a proto naöe teritorium a mìsto srovn nì je celosvïtov vïda a v zkum. Samoz ejmï m ûeme p ispït jen svojì troökou do ml na, ale umoûnì n m to zachovat dobr smïr, mìt ochotu na sobï pracovat a hlavnï p ipustit, ûe dïlat ve v zkumu a v voji m ûeme hlavnï to, na co n m nïkdo d prost edky, takûe musìme b t p ipraveni dïlat i nïco jinèho, neû jsem dïlali dosud.ì Jak tedy p ispït k rychlejöìmu r stu rovnï a rozsahu v zkumu a v voje na VäB-TUO? ÑV znamn je pomoc administrativnìho apar tu. Existuje jen m lo lidì, kte Ì jsou schopni d t dohromady v znamn v zkumn projekt, vèst jej a najìt obtìûn eöenì, ale ti jsou pak mìsto tv rëìch pracovnìk i neöùastn mi ötvanci administrativnìch poûadavk. Takûe mìsto, aby tito lidè eöili v zkumnè problèmy a dïlali tvo- ivou pr ci, vyplúujì kolonky. P ipad mi takè, ûe nenì dostateënï vyuûit potenci l, kter m me ve studentech. U tïch se poûadujì p edevöìm vïdomosti, ale oni pot ebujì takè dovednosti, a ty zìskajì nejlèpe konkrètnì pracì. Ve studentech je ukryt rozvoj, oni budou doktorandy a budou-li dostateënï motivovanì a budou-li cìtit, ûe majì p Ìleûitost, dok ûì udïlat mnoho dobrè pr ce.ì uzavìr prof. Danihelka. Helena BonËkov AKADEMIK 3/2007 25

Spolupráce RCCV s Ostravskou univerzitou na projektu ESF KIMKA Regionální centrum celoživotního vzdělávání (dále RCCV) se v posledních letech pravidelně podílí na projektech zaměřených na tématiku zvyšování kvality studijních opor a výukového procesu v oblastech distančního vzdělávání a e-learningu. Tento útvar zajiš uje celoškolskou podporu elektronických forem výuky v kombinované i prezenční formě na VŠB-TU Ostrava, včetně nabídky distančních kurzů celoživotního vzdělávání pro širokou veřejnost (bližší informace http://rccv.vsb.cz). RCCV je takè partnerem projektu KomunikaËnÌ, informaënì a marketingovè kompetence absolvent vysok ch ökol (KIMKA), jehoû realiz torem je Ostravsk univerzita v OstravÏ. Jde o jeden z projekt EvropskÈ unie, kter univerzita zìskala v loúskèm roce v r mci operaënìho programu Rozvoj lidsk ch zdroj. PrvnÌ kolo p ihl öek ke studiu bylo uzav eno 15. prosince 2006. NabÌdka kurz KomunikaËnÌ, informaënì a marketingovè kompetence absolvent vysok ch ökol (KIMKA) oslovila t icet Ëty i z jemce. Ti, zv öenìm si sv ch dovednostì v oblasti soci lnì i medi lnì komunikace, poëìtaëov ch znalostì a marketingov ch strategiì, mohou lèpe uspït na trhu pr ce, protoûe se nauëì kvalifikovanï prezentovat sami sebe Ëi organizaci, v nìû pracujì. TÌm mohou napomoci k rozvoji mal ch firem, cestovnìho ruchu i prezentaci obcì a neziskov ch organizacì v regionu severnì Moravy. P ihl öenì mïli moûnost si ovï it roveú sv ch znalostì v autodiagnostick ch testech, kterè v r mci projektu KIMKA p ipravil a administrativnï zajistil tvar RCCV. Z jemci o studium si tak mohli sestavit konkrètnì program studia prost ednictvìm jednotliv ch modul a jejich rovnì. Obsahovou n plú test sestavili kolegovè z projektovèho t mu OstravskÈ univerzity. Celkem se jedn o 7 test ve t ech modulech: efektivnì komunikace (1 test), elektronick komunikace (3 testy) a marketingov komunikace (3 testy). Tyto testy mohou registrovanì ËastnÌci absolvovat v elektronickèm systèmu pro podporu v uky itutor, kter je vyuûìv n na VäB- TU Ostrava. Lektor z tvaru RCCV se takè bude podìlet na prezenënì Ë sti v uky v oblasti ÑElektronick komunikaceì. Samotn v uka v projektu KIMKA byla na OstravskÈ univerzitï postupnï v jednotliv ch modulech zah jena 15. ñ 17. nora 2007. V kaûdèm modulu se poëìt p ibliûnï s 60 studijnìmi hodinami. Z nich jedna t etina (cca 20 hodin) se bude vyuëovat prezenënì formou. DalöÌ t etina se uskuteënì formou e- learningu a zb vajìcì Ëas budou ËastnÌci kurz pracovat samostatnï. Po absolvov nì vöech modul, vypracov nì z vïreënè pr ce a jejì prezentaci zìsk studujìcì diplom. Absolventi jednotliv ch modul dostanou osvïdëenì. Projekt spolufinancovan ESF a rozpoëtem»r by mïl p ispït k budov nì kapacit dalöìho profesnìho vzdïl v nì a umoûnit tak absolvent m vysok ch ökol aktivnì Ëast v procesu celoûivotnìho vzdïl v nì. V p ÌpadÏ dalöìho z jmu o uvedenè kurzy (po skonëenì projektu) je moûnè uvaûovat o jejich za azenì do nabìdky (placen ch) postgradu lnìch kurz. Ukazuje se, ûe praktick p enositelnost jiû jednou vytvo enèho obsahu je (z dlouhodobèho hlediska vloûen ch investic do tvorby takov ch materi l ) velmi d leûit. Proto vytvo enè testy splúujì specifikace AICC/ SCORM a je moûnè je p en öet mezi jednotliv mi v ukov mi systèmy, kterè tyto vöeobecnï pouûìvanè form ty podporujì. BliûöÌ informace o projektu KIMKA najdete na webovè adrese www.osu.cz/kimka, vydanèm let ku i v vodnì studii k projektu. Ing. Adrian Kapias Doc. RNDr. Jan KopeËn, CSc. Foto: Michaela ZmrzlÌkov 8. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Ve dnech 29. 30. ledna 2007 proběhl seminář věnovaný hodnocení kvality ve vysokém školství, který byl konaný pod záštitou rektora Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem doc. PhDr. Zdeňka Havla, CSc. Konferenci po dala»esk konference rektor, Rada vysok ch ökol, Centrum pro studium vysokèho ökolstvì, Univerzita Jana Evangelisty PurkynÏ v stì nad Labem. Jiû 8. roënìku semin e se z Ëastnilo na 80 z stupc vysok ch ökol. Za naöi univerzitu se z Ëastnili prorektor pro studium prof. Ing. Petr NoskieviË, CSc., prodïkan pro bakal skè, magisterskè studium a externì pracoviötï FS doc. Ing. Radim Farana, CSc., manaûer jakosti doc. Ing. Milan Hutyra, CSc. a dva z stupci ze StudentskÈ komory AkademickÈho sen tu VäB-TUO. Rektor UJEP doc. PhDr. ZdenÏk Havel, CSc. zah jil semin vodnìm slovem a podle programu semin e n sledovaly informace o projektu OECD ÑThematic Review of Tertiary Educationì p ednesenè od Ing. Heleny äebkovè, CSc. a Ing. Josefa Beneöe, CSc. p edstavili ËastnÌk m semin e hlavnì doporuëenì zahraniënìch expert, kter formulovali k zajiöùov nì kvality terci rnìho vzdïl v nì a p ispïli tak prost ednictvìm semin - e k jejich rozöì enì v akademickè komunitï. Semin pokraëoval prezentacì Mgr. Karla äìmy a PhDr. Marcely ämìdovè o pr bïhu, zkuöenostech a v sledcìch druhè etapy projektu ÑHodnocenÌ kvality vysok ch ökolì, kter koordinuje Centrum pro studium vysokèho ökolstvì, a kterèho se kromï jin ch vysok ch ökol v tèto etapï ËastnÌ dvï fakulty UJEP. Trend smï ujìcì k sebehodnocenì a n slednèmu vnïjöìmu hodnocenì univerzit je z ejm z dlouhodobèho z mïru MäMT a AkreditaËnÌ komise»r. K tèto oblasti hodnocenì vysok ch ökol p ednesli prodïkan Fakulty strojnì VäB-TUO doc. Ing. Radim Farana, CSc. spoleënï s doc. Ing. Milanem Hutyrou, CSc. podnïtn p ÌspÏvek na tèma ÑPouûitÌ EFQM modelu Excelence k sebehodnocenì fakulty, praktickè zkuöenosti z jeho aplikace na FakultÏ strojnì VäB-TU Ostravaì. Referovali o praktickè realizaci sebehodnocenì na fakultï metodou Ñpro formaì, p i kterè byly vytvo eny formul e pro jednotlivè oblasti ûivota fakulty s cìlem najìt silnè str nky fakulty a odhalit moûnosti jejìho dalöìho rozvoje. NechybÏla ani informace o spïchu fakulty v programu N rodnì ceny»eskè republiky za jakost, kde fakulta zìskala OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace v kategorii ve ejnè spr vy a dos hla tak nejlepöìho dosaûenèho v sledku za rok 2006. NemÈnÏ zajìmavè byly prezentovanè p ÌspÏvky zamï enè na studentskè hodnocenì kvality v uky. Naöi z stupci ze StudentskÈ komory AS se Ëastnili semin e pr vï za Ëelem zefektivnïnì studentskèho hodnocenì v uky na univerzitï a k nav z nì spolupr ce mezi jednotliv mi vysok mi ökolami a umoûnïnì vz - jemnèho p ed v nì dosavadnìch zkuöenostì v tèto problematice. ZefektivnÏnÌ studentskèho hodnocenì kvality povede dlouhodobï k naplúov nì dalöìho bodu BoloÚskÈho procesu, a to k praktickèmu budov nì partnerskèho postavenì student na univerzitï. Studentsk m hodnocenìm v uky z pohledu student se na naöì univerzitï zab v Komise pro studium z Ìzen Studentskou komorou AS VäB-TUO. Z znamy z jedn nì komise jsou uve ejnïny na webov ch str nk ch http://skas.vsb.cz. Semin HodnocenÌ kvality vysok ch ökol byl po odbornè i organizaënì str nce velmi dob e p ipraven. Nezb v neû jen podïkovat organiz tor m za skvïle p ipravenou akci a pop t mnoho spïch v kon nì dalöìch roënìk semin podobnèho zamï enì. Ing. et Ing. Mgr. Jana Nov kov P edsedkynï SK AS VäB-TUO 26 AKADEMIK 3/2007

KTVS zve studenty na letní kurzy 2007 Katedra tïlesnè v chovy a sportu VäB- TU Ostrava (KTVS) p ipravila jako kaûd rok nabìdku letnìch v cvikov ch kurz (LVK) s nejr znïjöìm zamï enìm. Na svè si p ijdou z jemci o vodnì sporty, o cykloturistiku, sportovnì hry, ale takè o horolezectvì a hry v p ÌrodÏ! Studenti nev hejte a pojeôte v kolektivu sv ch spoluû k a kamar d zaûìt spoustu dobrodruûstvì a z ûitk nebo se sezn mit s nov mi sportovnìmi aktivitami! VeökerÈ informace v m podajì vedoucì jednotliv ch kurz nebo je najdete od poloviny dubna na webu KTVS: www.ktvs.vsb.cz. Mgr. Ji Ì éìdek KTVS Foto: archìv KTVS Z klady kanoistiky na klidnè vodï se mohou studenti nauëit na hluëìnskè ötïrkovnï a pak vyjet na tekoucì vodu Dunajce SEZNAM KURZŸ»erven zamï enì mìsto vedoucì cena (cca) 11.ñ15. 6. z klady vodnìch sport HluËÌn Mgr. éìdek 350,ñ KË 24. 6.ñ1. 7. outdorovè aktivity, cykloturistika VysoËina Mgr. Byrtus 750,ñ KË 26. 6.ñ2. 7. vod ck turistika Dunajec Polsko Mgr. Friedel 1 800,ñ KË»ervenec 28. 7.ñ1. 8. Srpen Z Ì 3.ñ12. 9. 10.ñ19. 9. 17.ñ23. 9. 16.ñ22. 9. vysokohorsk turistika aerobik, sportovnì hry aerobik, tenis, beachvolejbal vod ck turistika horolezectvì VysokÈ Tatry Slovensko Trogir Chorvatsko Trogir Chorvatsko Dunajec Polsko VysoËina Blatiny Dr. Br zdil Mgr. Mihulov Dr. Jakuböov Mgr. Friedel Dr. Br zdil 1 500,ñ KË turistika, hry 11.ñ18. 8. v p ÌrodÏ, JesenÌky Mgr. Bajgarov 1 300,ñ KË sportovnì hry 19.ñ26. 8. cykloturistika JiûnÌ»echy a JiûnÌ Morava Mgr. Klimkov 1 600,ñ KË 3 400,ñ KË 3 400,ñ KË 1 800,ñ KË 950,ñ KË INZERCE AKADEMIK 3/2007 27

My future career The best way to appreciate your job is to imagine yourself without one. Oscar Wilde Covering letter and your curriculum vitae One of the first steps on your way of finding your ideal job is creation of the covering letter and your c.v. These documents are often crucial whether the HR officer or another competent person would be interested in meeting you. Therefore, don t underestimate their preparation, devote them proper care. Motivační dopis a životopis Jedním z prvních kroků na cestě v hledání Vaší ideální práce je vytvoření motivačního dopisu a životopisu. Tyto dokumenty mnohdy rozhodují o tom, zda personalista či jiná kompetentní osoba bude mít zájem se s Vámi setkat. Nepodceňujte proto jejich přípravu, věnujte jim patřičnou péči. Curriculum vitae JAN NOVÁK Personal information address: Masarykova 2382, Ostrava, 702 00 date of birth: 19 November 1981 nationality: Czech telephone: 603 123 456 e-mail: name.surname@server.com Education 2000 2006: VSB-Technical University of Ostrava, Faculty of Economics Field of study: Marketing and Management Master s degree in 2006 1991 1998: Grammar school in Krnov school leaving examination in 1999 Work experience 6/2006 9/2006: Summer Camp, New Mexico, USA work and study exchange programme 10/2003 6/2004: Moravia Steel Group, Trinec Assembly-line operator Languages English: advanced (spoken and written) Czech: mother tongue Personal characteristics characteristics: responsible, communicative, ambitious, creative, conscientious Skills computer skills: MS Office (Word, Excel, PowerPoint, Outlook), internet driving licence: clean driving license group B Interests leisure time: hiking, travelling, climbing, nature, cycling, reading Ostrava, 27 th March 2007 Signature:... Our advice: 1. try to impress your potential employer 2. highlight your strengths, experience and qualifications 3. sum up all the important facts concisely 4. be self-confident, come from your abilities 5. don t copy the sample CV, you are the personality 6. emphasize the things at which you are exceptional 7. when writing a covering letter, don t repeat the facts from the CV 8. follow a standard structure of documents 9. alternate your c.v. according to the position Naše rady: 1. snažte se zapůsobit na potencionálního zaměstnavatele 2. zdůrazněte vaše klady, zkušenosti a kvalifikaci 3. obsáhněte všechna důležitá fakta, bu te výstižní 4. bu te sebevědomí, vycházejte ze svých schopností 5. nekopírujte přesně vzory, jste přece osobnost 6. zdůrazněte věci, které jsou výjimečné 7. v motivačním dopise neopakujte věci z životopisu 8. zachovejte standardní strukturu dokumentů 9. upravujte životopis dle konkrétní pozice Dictionary Slovníček advertisement reklama, inzerát advice rada, rady applicant žadatel, uchazeč o práci conscientious svědomitý consider zvážit cooperation spolupráce career kariéra, profesní dráha decisive rozhodný development rozvoj employer zaměstnavatel exchange study výměnný pobyt field of study studijní obor hesitate váhat knowledge znalosti labour market trh práce get involved zapojit se opportunity příležitost persistent vytrvalý personnel management personalistika practical training experience odborná stáž recruitment agency personální agentura research výzkum responsible zodpovědný scholarship odborné vzdělání selection procedure výběrové řízení skill dovednost success úspěch temporary assignement prozatimní práce willing ochotný win through prosadit se Tutu stránku zpracovala personální společnost MITA THOR INTERNATIONAL, s.r.o. Na Hradbách 3, Ostrava, tel: 596 111 280, GSM: 736 484 636, www.mitathor.cz. V případě Vašich dotazů týkajících se personální oblasti, možnosti uplatnění na trhu práce, přípravy na výběrová řízení včetně zpracování potřebných dokumentů se můžete obrátit na naše personalisty: Mgr. Vladislav Kos kos@mitathor.cz Mgr. Irena Tobiášová tobiasova@mitathor.cz

Pozvánka do divadla DIVADLO ANTONÕNA DVOÿ KA Opera 4. 4. a 2. 5. PRODAN NEVÃSTA 6. 4. MANON LESCAUT 10. 4. LA TRAVIATA 11. 4. MACBETH 21. 4. CYRANO DE BERGERAC 24. 4. JAKOBÕN 25. 4. NABUCCO 28. 4. NGOA 5. 5. COSI FAN TUTTE»inohra 13. 4. RACEK 15. 4. HADRI N Z ÿõmsÿ 18. 4. MOLI RE 18. 4. HOLKY ELKY 28. 4. MARYäA Balet 5. 4. ROMEO A JULIE 12. 4. SPARTAKUS DIVADLO JIÿÕHO MYRONA 4. a 12. 4. FANTOM MORRISVILLU 5. 4. MŸJ BOJ (Main Kampf) 6. 4. SLADK éivot 11., 19. a 27. 4. HRABÃNKA MARICA 13. a 28. 4. ZVONOKOSY 14. a 22. 4. NEPOHODLN INDI N 15. 4. HOLKA NEBU KLUK 18. 4. KAT A BL ZEN 20. 4. CIK NSK BARON 21. 4. PAGANINI 26. 4. a 2. 5. äakalõ L TA 4. 4. FANTOM MORRISVILLU 5. 5. VŸNà PENÃZ aneb TURCARET Aram ChaËaturjan: SPARTAKUS Klasick balet o t ech jedn nìch o boji dobra a zla, boji za svobodu a pr va rozhodovat o sobï, svèm ûivotï a svè l sce. Anton PavloviË»echov: RACEK V hled na jezero a Ëty i tuny l sky. www. ndm.cz Audiovizuální centrum VŠB-Technická univerzita Ostrava Akademický Filmový Klub VESMÍR duben 2007 3. 4. PARFÉM: PŘÍBĚH VRAHA dobrodružný, historický film o touze po vytvoření dokonalé vůně i za cenu zmaření lidských životů 4. a 5. 4. SVĚTLA V SOUMRAKU příběh Světel v soumraku se úzce dotýká tématu osamělosti 11. a 12. 4. DĚKUJEME, ŽE KOUŘÍTE drama 16. a 17. 4. OBČAN PES surrealistická pohádka plná absurdního humoru a vizuální virtuozity 18. a 19. 4. MRAK sci-fi thriller o následcích havárie v atomové elektrárně 23. a 24. 4. CLERKS II. komedie 25. a 26. 4. KUKUŠKA je nový film režiséra svérázných lovů Alexandra Rogožkina, ve kterém ukazuje střet rozdílných národních kultur na pozadí období rusko-finské války Soutěž o ceny Rekapitulace ot zek a odpovïdì z minulèho ËÌsla: 1. V portfoliu znaëek spoleënosti Procter&Gamble se nach zì vìce neû 300 produkt. 2. Nov cyklus pro prohloubenì znalosti anglickèho jazyka se naz v ÑMy future careerì. 3. SYMBI ZA 2007 spïönï probïhla 14. 3. 2007 v kr sn ch prostor ch novè Auly VäB-TUO. A kdo vyhr l? 1. cena: od spoleënosti Deloitte Kate ina Matuökov 2. cena: lìstky do NDM Eva Kotrbov 3. cena: od spoleënosti GTS international Veronika Hajdov 4. cena: od spoleënosti Copy Stanislav KrÚ k 5. cena: lìstky do kina VesmÌr Petr ZÌma V hry si vyzvednïte do 17. 4. 2007, jinak propadnou, coû by byla jistï ökoda. Pokud i vy chcete mìt öanci p ÌötÏ vyhr t, odpovïzte na naöe dneönì soutïûnì ot zky: 1. Ve kter ch region lnìch centrech na MoravÏ m spoleënost Deloitte svè kancel e? 2. Na kterèm novï z ÌzenÈm informaënìm port lu naleznete podrobnè informace o mobilit ch pro studenty? 3. Na kterèm webovèm odkazu se doëtete o nabìdce letnìch v cvikov ch kurz? SvÈ spr vnè odpovïdi poölete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VäB-TUO, nebo je vhazujte do schr nek, kterè jsou umìstïny na kolejìch s oznaëenìm: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdïji vöak do 13. 4. 2007. JmÈna v herc se dozvìte v p ÌötÌm ËÌsle. Kdo vïnuje ceny do soutïûe tentokr t? Hlavní promítání vždy od 19:30 hodin. Pokladna otevřena půl hodiny před začátkem představení. Telefonické i osobní rezervace PO ČT 8:00 20:00 hodin, PÁ 8:00 14:00 hodin, tel.: 597 325 733. Sídlo promítání Filmového klubu: Zahradní ul. 17, Ostrava 1 -jaz- 30 AKADEMIK 3/2007