MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. březen 2008 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Transkript

1 63 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY březen 2008 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

2 PozemkovÈ pravy B ezen 2008 Ë. 63 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY - st ednì pozemkov ad TÏönov 17 Tel.: Praha 1 Fax: info@mze.cz ISSN Obsah Str. 1. Úvodní slovo Ing. Kamil Kaulich, MZe-ÚPÚ 2. Vzpomínka na nedávno zesnulého bývalého ministra životního prostředí Ing. Ivana Dejmala Ing. V. A. Mazín 3. Řešení projektů NAZV a institucionální uspořádání pozemkových úřadů Doc. Ing. Jiří Němec, CSc. 5. Evropské charty a úmluvy se vztahem k přírodě a krajině Ing. Jan Penk, Praha 9. Iniciativní program ILUP Pomoraví jako inspirace nebo plán pro venkovský prostor Ing. Marie Trantinová, VUZE Praha, pracoviště Opava 13. Dokumentace staveb Ing. Jiří Blažek, poradenství Brno Zajiš uje: Redakční kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. PETR CHMELÍK, Ing. VÁCLAV MAZÍN Tisk: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování, Perucká 1, Praha 2 Tel./fax: pavel.gallo@gallopro.cz Za obsah článků odpovídají autoři. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: Mob.: tpress@centrum.cz 15. Památné a významné stromy Ing. Pavel Kyzlík, předseda pobočky DD ČLS 17. Studium pozemkových úprav na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně Prof. Ing. František Toman, CSc. 18. Informace o opatřeních k urychlení digitalizace katastrálních map 19. Zamyšlení, diskuze Ing. Pavel Gallo, místopředseda ČMKPÚ 20. POZEM v roce 2008 Ing. Jan Vorlíček, HSI spol. s r.o. 22. Informace o vydání knihy o pozemkových úpravách 23. Informace o zasedání představenstva ČMKPÚ 25. Polní cesta C3 v k.ú. Valchov, okres Blansko 28. KPÚ 8.0 xt - nadstavba programu TopoL xt pro projektování pozemkových úprav Ing. Vácha, Ing. Pivnička Foto prvnì str. ob lky Ing. Kamil Kaulich

3 V ûenì Ëten i, v prvèm ËÌsle bulletinu PozemkovÈ pravy v letoönìm roce z st v na mnï, abych se ujal pravidelnèho p ÌspÏvku z pera p edstavitele st ednìho pozemkovèho adu. Vyd v nì bulletinu ñ jedinèho soustavnèho odbornèho tisku v naöem oboru, kter vych zì nep etrûitï od r ñ bylo pro r ohroûeno. VedenÌ MZe totiû prov dì v letoönìm roce adu sporn ch opat enì, a tak rovnïû vyd v nì bulletinu PozemkovÈ pravy bylo zprvu shled v no jako nadbyteënè. Poda ilo se nakonec dohodnout urëit kompromis, spoëìvajìcì v tom, ûe bulletin sice vych zet bude, ale pouze v ÑmodernÌî formï, to je ve formï elektronickè. Budete si tedy moci v bulletinu listovat jenom v p ÌpadÏ, ûe si jej sami vytisknete a MZe tak uöet Ì urëitou Ë stku za tisk. Pouze poslednì ËÌslo v r by mïlo vyjìt i tiskem, mj. jako urëit sum podstatn ch informacì a aktivit za r Doufejme, ûe ani v elektronickè podobï neztratì bulletin svè Ëten e a p Ìznivce a bude nad le plnit roli inform tora o vöem podstatnèm, co se v oboru pozemkov ch prav odehr v. (Nutno poznamenat, ûe v dobï p Ìpravy tohoto p ÌspÏvku jsou zkoum ny moûnosti, zda by»mkp nebyla ochotna zajistit ñ alespoú v omezenèm poëtu ñ tiötïnou podobu bulletinu.) Rok 2008 je ve znamenì zmïny v organizaci pozemkov ch ad. Od 1. b ezna jsou zruöeny st vajìcì odbory ÑZemÏdÏlskÈ agentury a pozemkovè adyî (ZA a P ) a pozemkovè ady budou nad le fungovat samostatnï, rovnïû tak i zemïdïlskè agentury. V jistèm slova smyslu se vracìme na poë tek roku 2003, tedy do obdobì bezprost ednï po z niku okresnìch ad, kdy pozemkovè ady byly v r mci organizaënì struktury MZe nakr tko ustaveny jako samostatnè odbory. PozdÏjöÌ v voj byl pro pozemkovè ady mènï p Ìzniv, jak z hlediska vlastnìho postavenì, ve kterèm se obr ûelo urëitè spoleëenskè podhodnocenì a nepochopenì v znamu p esahujìcìho vlastnì resort, tak zejmèna z hlediska zajiötïnì finanënìmi prost edky. Vytvo enì novè struktury pozemkov ch ad vöak nesleduje pouze lepöì soulad se z konem Ë.139/2002 Sb. v pl. zn. v ot zce organizace. OËek v se, ûe novè struktura p inese zejmèna: urychlenì ËinnostÌ pozemkov ch ad na seku pozemkov ch prav, urychlenì Ëinnosti v oblasti restitucì, a to s ohledem na p ipravovanè cìrkevnì restituce, racionalizaci vynakl d nì finanënìch prost edk, tzn. zlepöenì systèmu pl nov nì a kontroly vynakl d nì finanënìch prost edk v oblasti pozemkov ch prav a p i plnïnì dalöìch kol pozemkov mi ady, plnè vyuûitì prost edk EAFRD (opat enì I.1.4. PozemkovÈ pravy PRV 2007ñ2013), p Ìmou odpovïdnost pozemkov ch ad za veökerou odbornou Ëinnost ve smyslu z kona o p dï a z kona o pozemkov ch prav ch. person lnì a odbornou stabilizaci pozemkov ch ad, posìlenì ÌdÌcÌ a sjednocujìcì funkce st ednìho pozemkovèho adu, a tìm moûnosti pruûnèho rozhodov nì a p ÌmÈ ingerence do Ëinnosti jednotliv ch pozemkov ch ad ; jde mj. o pruûnè eöenì person lnìch a technick ch pot eb jednotliv ch pozemkov ch ad podle region lnï a ËasovÏ se mïnìcìch podmìnek a kol jednotliv ch pozemkov ch ad. NovÈ uspo d nì pozemkov ch ad a rovnïû zemïdïlsk ch agentur bude pravdïpodobnï spìöe p echodnè. NenÌ tajemstvìm, ûe vedenì MZe se zab v dalöì racionalizacì vöech ËinnostÌ vykon van ch tvary ZA a P, zejmèna jde o zajiöùov nì dotaënì politiky ve vztahu k platebnì agentu e (SZIF) a celèho chodu evidence p dy a uûìvacìch vztah (LPIS). Je moûnè, ûe pozemkovè ady budou nuceny v budoucnu p evzìt pr vï LPIS, coû nelze oznaëit za zvl öù vìtanou aktivitu. LPIS je dnes öirokou informaënì platformou, nejedn se jen o vlastnì evidenci p dy a uûìvacìch vztah k nì (coû samo jistï m vztah k pozemkov m prav m), ale je zde jiû ada dalöìch informaënìch vrstev, jejichû drûba (a Ëasto i vlastnì tvorba) by tak v adï p Ìpad potom p ipadala pozemkov m ad m. Odv ûìm se ale Ìci, ûe pozemkovè ady by takovou sluûbu, a to nad r mce ËinnostÌ vypl vajìcìch p Ìmo ze z kona Ë.139/2002 Sb., s pochopenìm vykon valy. Pokud jde o dalöì v voj v organizaci pozemkov ch ad, mïlo by b t dle mèho soudu vyuûito z vïr pr ce na tèma Ñracionalizace ËinnostÌ a organizace pozemkov ch ad s ohledem na podmìnky v jednotliv ch regionech»rî, kterou v letoönìm roce dokonëì V zkumn stav zemïdïlskè ekonomiky. Tato pr ce je prov dïna z p vodnìho podnïtu P. Je mi ponïkud lìto, ûe ani pozemkov mi ady, ani vedenìm MZ nebyl zcela pochopen d vod a v znam zpracov nì tohoto kolu. Moûn vïci ponïkud uökodila ne vûdy vhodn presentace nïkter ch etap kolu, coû ñ zd se mi ñ vedlo aû ke zneuûìv nì celèho z mïru. UrËitÏ platì, ûe kaûd obor, kaûd organizace m sv j v voj, kter by ale mïl b t cìlenï ovlivúov n na z kladï pot ebn ch anal z v voje minulèho a p edpoklad ËinnostÌ p ÌötÌch (pokud tedy uvaûujeme evoluënï, nikoliv revoluënï). To platì i o pozemkov ch adech, kterè byly zaloûeny v r.1991 v okresnìm uspo d nìm a tehdy zejmèna s vizì eöenì restitucì; dnes je ale situace jin. Pr ce V ZE m Ìci, jakè koly jsou p ed pozemkov mi ady, a to s p ihlèdnutìm ke zjiöùovan m pot eb m v jednotliv ch regionech. MÏla by p iblìûit pot eby (i moûnosti) finanënìch prost edk z r zn ch zdroj, odpovìdajìcì kapacity pozemkov ch ad, odbornosti pracovnìk ñ to vöe optimalizovat z region lnìho pohledu. ZjednoduöenÏ lze nap. dle st vajìcìch znalostì vïcì odhadovat, ûe jin hustota pozemkov ch ad by asi mïla b t na jiûnì MoravÏ a jin t eba v severnìch»ech ch. Pokud jde o cìle pozemkov ch ad v blìzkèm obdobì (zhruba obdobì platnosti EAFRD, tj. do r. 2013), p edpokl d se: roënï zahajovat a ukonëovat cca 180ñ200 ÌzenÌ o komplexnìch pozemkov ch prav ch (KP ), tzn. pr mïrnï 3 KP roënï na 1 okres; to p edstavuje cca 100 tis. ha, roënï zahajovat a ukonëovat cca 120 ÌzenÌ o jednoduch ch pozemkov ch prav ch (JP ), tzn. pr mïrnï 1-2 JP roënï na 1 okres; to p edstavuje cca 40 tis. ha roënï, zajistit takov postup ve zpracov nì n vrh pozemkov ch prav, aby mohly b t maxim lnï vyuûìv ny finanënì zdroje EU, kterè jsou zamï enè p edevöìm do realizaënì Ë sti, tzn. v stavbu spoleën ch za ÌzenÌ (technick ch opat enì) na z kladï schv len ch n vrh pozemkov ch prav (za celè obdobì do r EUR, tj. cca 5,1 mld. KË ze zdroj EAFRD). p ednostnï eöit ve spolupr ci s PF»R pozemkovè pravy (vlastnickè vztahy) v problèmov ch katastr lnìch zemìch, dotëen ch p edevöìm nedokonëen m p ÌdÏlov m 1

4 Ivan Dejmal ÌzenÌm a nedokonëen m scelov nìm dle z kona Ë. 47/ 1948 Sb. PF»R poûaduje eöit jeötï cca 600 katastr lnìch zemì. Dle vl dou schv lenèho rozpoëtu PF»R na rok 2008 uvaûuje Pozemkov fond na tuto Ëinnost uvolnit dalöìch 400 mil. KË, p iëemû tèmï 1 mld. KË uvaûovan ch Fondem na tyto Ëely v minul ch letech zatìm pozemkovè ady neëerpaly s ohledem na nedostateënou kapacitu jak vlastnì, tak projektovè sfèry, p ednostnï zajistit postup pozemkov ch prav, na nichû participuje stavebnìk (zejmèna liniovè stavby) a pozemkovè pravy, jejichû provedenì se poûaduje z d vodu ochrany zemì p ed povodnïmi, zahajovat a dle kapacitnìch moûnostì jednotliv ch pozemkov ch ad eöit pozemkovè pravy v zemìch, kde se pro to vyslovili vlastnìci pozemk nadpoloviënì v mïry zemïdïlskè p dy v dotëenèm katastr lnìm zemì, v sledky pozemkov ch prav v maxim lnì mì e vyuûìvat k obnovï katastru nemovitostì (k digitalizaci katastru nemovitostì). Jak zn mo, v nïkter ch poslednìch letech (zejmèna r. 2005) nebyly na koly pozemkov ch ad napl nov ny prakticky û dnè prost edky ze st tnìho rozpoëtu. Situace se v raznïji zlepöila v r.2007, ale zcela neb val objem finanënìch prost edk je zajiötïn pro rok 2008, jak napovìd p iloûen tabulka. VyuûitÌ finanënìch prost edk pro veökerou Ëinnost pozemkov ch ad v r. 2007, re ln p edpoklad v r a odhad pro dalöì obdobì (mil. KË, zaokrouhleno): Zdroje St tnì rozpoëet (VPS) St tnì rozpoëet + Fond n rodnìho majetku (protipovodúovè konto) OperaËnÌ program ZemÏdÏlstvÌ Pozemkov fond»r ÿeditelstvì silnic a d lnic (ÿsd) Evropsk zemïdïlsk fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Celkem V souëasnosti je urëit m problèmem organizace a zad v nì pracì podle z kona o ve ejn ch zak zk ch, resp. podle p edpisu MZe, kter z kon konkretizuje do podmìnek MZe. Z leûitost je administrativnï a ËasovÏ velmi n - roën, doch zì takè k vïtöì finanënì n roënosti vlastnìho procesu zad v nì. DosavadnÌ zkuöenosti z minulèho obdobì vedou k obav m, ûe souëasnè komplikace procesu zad - v nì, pramenìcì z ejmï z nepochopenì podmìnek pozemkov ch ad na jednè stranï a z nepochopenì z mïr vypl vajìcìch ze sloûitèho p edpisu MZe na druhè stranï, vedou k ob v m, aby znaën finanënì objem p ipraven do procesu pozemkov ch prav v bec byl n leûitï Ëerp n. V poslednì dobï m b t vyd n nov p Ìkaz ministra t kajìcì se zad nì ve ejn ch zak zek. Doufejme, ûe se poda Ì jej p ipravit tak, aby chr nil»r-ministerstvo zemïdïlstvì p ed eventuelnìmi v ûn mi pochybenìmi v zad v nì, aby ale z - roveú byl racion lnì a neznamenal podstatnè omezov nì v procesu zad v nì ve ejn ch zak zek. Z vïrem si dovoluji do roku 2008 pop t vöem pracovnìk m v oboru pozemkov ch prav jak ve st tnì spr - vï, tak v komerënì sfè e, takè vöem sympatizant m oboru hodnï spïch v organizaci a vedenì spr vnìch ÌzenÌ, v zìsk v nì dob e p ipraven ch zak zek, dobr ch pocit z odvedenè pr ce a p edevöìm hodnï zdravì. Ing. Kamil Kaulich, MZe- P PoprvÈ jsem se s nìm setkal v roce 1992 na Domaûlicku, p i setk nì spolku obnovy venkova, kterèho jsem byl Ëlenem. Poû dali mï, abych jim nïco ekl o tom, jak probìhajì novodobè pozemkovè pravy. Mluvil jsem bez p est vky asi dvï hodiny a on si drobn m pìsmem zapisoval vöe, co jsem Ìkal. Neznal jsem jej osobnï. Ale ten neobvykl z jem a zaujetì pro vïc venkova a krajiny. Pak jsem byl neëekanï zv n na r znè semin e ministerstva ûivotnìho prost edì, kde jsem tïûce obhajoval naöe prvnì vys zenè biokoridory a byl jsem napad n ekologick mi fundamentalisty a ideology. I kdyû jsem na to byl zvykl i p ed rokem 1989, dïlalo mi dob e, kdyû se mï zastal p ed cel m n rodem. Hned bylo ticho. MÏl p irozenou autoritu a zd se, ûe byl vûdy na spr vnè stranï. MÏl pravdu, a proto se s nìm tak öpatnï diskutovalo. Kdyû mluvil, hledal slova z hloubky duöe, takûe jeho eë byla p er van, ale myölenky pronikaly vûdy k podstatï vïci.»lovïk se musel soust edit p i rozhovoru s nìm. A tak jednoho dne v roce 2001 mï zavolal, jestli bych s nìm nejel Ñna hradî. Pan prezident by chtïl mluvit o krajinï a chce u toho mìt nïkoho, kdo se v ËeskÈ kotlinï zab v pozemkov mi pravami. Tehdy jeötï prezidenty zajìmaly problèmy nejen glob lnìho charakteruö.. Dok zal ne navnï organizovat celost tnì konference, na kterè zval desìtky odbornìk z r zn ch obor, dot kajìcìch se krajiny. Od ekolog p es architekty aû po duchovnì. Hledal shodu, zobecnïnì nebo naopak provokoval a dost val se do odborn ch st et a meznìch situacì, ale vûdy s pohledem poutnìka, kterèmu na tèto zemi nepat Ì nic. Takov byl v m ch oëìch ministr, projektant, ekolog, chartista, k esùan, staröì kolega ze studiì, ale p edevöìm srdcem sedl k Ivan Dejmal (61). V. A. MazÌn 2

5 3 PozemkovÈ pravy ÿeöenì projekt NAZV a institucion lnì uspo d nì pozemkov ch ad Doc. Ing. Ji Ì NÏmec, CSc. Odborn ve ejnost v minulèm roce velmi bedlivï sledovala pr bïh eöenì v zkumnèho projektu NAZV zamï enèho na optimalizaci Ëinnosti a institucion lnìho uspo d nì pozemkov ch ad. ÿeöitelsk kolektiv z V ZE Praha v minulèm roce na konferencìch, semin Ìch a v odbornèm tisku pr bïûnï informoval o v sledcìch eöenì. PrvnÌ ucelenè v sledky tohoto projektu byly p ed ny MZe v listopadu 2007 a spïönï byly oponentnï projedn ny a schv leny ve vïdeckè radï V ZE v lednu V tomto Ël nku uv dìm ve zkr cenè podobï hlavnì n vrhy realizaënìch v sledk v zkumnèho projektu NAZV. V zkumn projekt ne eöil postavenì a organizaënì zaëlenïnì zemïdïlsk ch agentur. vod V r mci eöenì v zkumnèho projektu NAZV 1R56016 ÑOptimalizace Ëinnosti pozemkov ch ad ve vztahu k vyuûìv nì komplexnìch pozemkov ch prav k uchov nì krajinn ch funkcìî, byl vypracov n n vrh novèho institucion lnìho uspo d nì a ÌzenÌ pozemkov ch ad. PoslednÌ organizaënì a struktur lnì sloûenì pozemkov ch ad bylo vyhotoveno v letech 2001 aû 2002 (uz konïno v z konï Ë. 193/2002 Sb.) v p edvstupnìm obdobì do EU. Toto organizaënì schèma prakticky kopìrovalo organizaënì schèma z 90. let minulèho stoletì, tj. z ÌzenÌ okresnìch pracoviöù pozemkov ch ad a jejich profesnì a vïcnou n plú. Z kon Ë. 193/2002 Sb., vstoupil k 1. lednu 2007 v platnost a jiû poë tkem nora doölo k z sadnìm zmïn m v organizaci pozemkov ch ad, tj. k jejich ne p Ìliö öùastnèmu p iëlenïnì k zemïdïlsk m agentur m. V tè dobï jiû byly zruöeny okresnì ady a do znaënè mìry byly zmïnïny i politickè hranice Ñokres î a to tìm, ûe hranice staronov ch okres byly vedeny po hranicìch obcì s povï enou p sobnostì. Od kvïtna 2004 vstoupila»r do EU. V tèto souvislosti vznikly i nïkterè novè koly pro Ëinnosti pozemkov ch ad (zejmèna nav öenì finanënìch prost edk a zp sob financov nì investiënì v stavy a geodetick ch pracì). Po roce 2006 vznikly novè poûadavky na prov dïnì a realizaci pozemkov ch prav zejmèna ze strany PF»R, ÿeditelstvì silnic a d lnic,»esk ch drah a protipovodúov ch opat enì. S tìm jsou spojenè i novè finanënì zdroje. Tato nov realita uspo d nì pozemkov ch ad vëetnï postavenì a lohy st ednìho pozemkovèho adu do b ezna 2008 nebyla reflektov na. Proto se od roku 2005, resp zaëal eöit tento v zkumn projekt. Materi l a metoda Metodika eöenì vych zela z podrobnèho pr zkumu: soci lnï-ekonomick ch a p dnï-klimatick ch podmìnek jednotliv ch okres»r z hlediska vyuûìv nì p dnìho fondu a p edpokl dan ch pot eb pozemkov ch prav. z vlastnìho pr zkumu p edpokl danè pot eby pozemkov ch prav poûadovanè vlastnìky pozemk, resp. obcemi na jednotliv ch pracoviötìch pozemkov ch ad z p edpokl dan ch poûadavk na prov dïnì pozemkov ch prav od institucì a organizacì, kterè spolufinancujì pozemkovè pravy organizaënì struktury katastr lnìch ad» ZK v»r a krajsk ch pracoviöù»s, organizaënìch struktur a person lnìho sloûenì pozemkov ch ad v Ma- Ôarsku, Slovensku, Rakousku, Bavorsku a Lotyösku, z vlastnìho auditu (sociologickèho pr zkumu) pracovnìk vöech pozemkov ch ad v»r z p edpokl dan ch finanënìch zdroj ze st tnìho rozpoëtu a z fond EU na projektov nì a souvisejìcì geodetickè pr ce vëetnï investiënìch poûadavk na realizaci projekt pozemkov ch prav. V pr bïhu roku 2006 a v prvnì polovinï roku 2007 byly zpracov ny anal zy jednotliv ch ËinnostÌ a profesnìho sloûenì pracovnìk na pracoviötìch pozemkov ch ad»r. Bylo provedeno matematicko-statistickè hodnocenì pracovnì a ËasovÈ n roënosti p i zpracov nì pozemkov ch prav za obdobì 2003 ñ Na z kladï provedenè anal zy byly pro dalöì eöenì struktury a ÌzenÌ pozemkov ch ad navrûeny dvï varianty, resp. dvï etapy: I. varianta ñ etapa ñ strukturu a ÌzenÌ pozemkov ch ad vr tit do intencì z kona Ë. 139/2002 Sb., o pozemkov ch prav ch a pozemkov ch adech II. varianta ñ etapa ñ strukturu a ÌzenÌ pozemkov ch ad p izp sobit v intencìch organizaënì struktury» ZK a okolnìch zemì EU (Slovensko, Rakousko, Bavorsko) V sledky a diskuze Soci lnï-ekonomickè a p dnï-klimatickè podmìnky»r lze z hlediska pot eb pozemkov ch prav rozdïlit zhruba na dvï Ë sti: severoz padnì a severov chodnì oblast»r. Tato Ë st je vìce pr myslovou s menöìm podìlem zemïdïlskè v roby. VlastnÌci pozemk vïtöinou pracujì v jin ch rezortech a svè pozemky pronajìmajì obchodnìm spoleënostem. PozemkovÈ pravy poûadujì p ev ûnï obce z hlediska ekologick ch pot eb a pot eb rozvoje venkovskèho prostoru (pr myslovè zûny, obytnè zûny, dopravnì infrastruktura), st ednì a jiûnì oblasti»r. V tïchto oblastech je znaën podìl zemïdïlskè v roby v»r. PozemkovÈ pravy poûadujì jak vlastnìci pozemk tak i obce. Poûadavky vlastnìk obcì P edpokl dan pot eba pozemkov ch prav vyvolan vlastnìky a obcemi byla stanovena na obdobì do roku 2010 na z - kladï evidovan ch poûadavk z jednotliv ch pracoviöù pozemkov ch ad. Celkov evidovan potenci lnì pot eba do roku 2010 je 826 pozemkov ch prav (k..). Poûadavky od institucì a organizacì Koncem roku 2006 a zaë tkem roku 2007 byly up esnïnì poûadavky na pozemkovè pravy od institucì a organizacì, kterè se podìlejì na financov nì n vrh a realizace pozemkov ch prav. Jedn se o tyto instituce a organizace: Pozemkov fond»r vytipoval celkem k.. ve kter ch je t eba do- eöit nedokonëenè p ÌdÏlovÈ a scelovacì ÌzenÌ do roku 2009 resp ÿeditelstvì silnic a d lnic v stavbou rychlostnìch komunikacì a d lnicemi zas hne celkem 566 k.., ve kter ch bude nutnè v menöìm Ëi vïtöìm rozsahu provèst pozemkovè pravy v obdobì 2007 aû 2018.»eskÈ dr hy v r mci v stavby 4. ûelezniënìho koridoru zas hne 23 k.., ve kter ch budou vyvolanè pozemkovè pravy v obdobì 2007 aû MZe»R odbor vodohospod skè politiky vytipoval celkem 584 k.., ve kter ch bude nutnè vybudovat protipovodúovè a vodohospod skè opat- enì celkem v 584 k.. vëetnï komplexnìch pozemkov ch prav a to v obdobì do roku 2020.

6 OrganizaËnÌ struktura P v nïkter ch zemì EU V okolnìch a sousednìch zemì, tj. na Slovensku, MaÔarsku, Rakousku, NÏmecku (Bavorsko) pozemkovè ady jsou p iëlenïny k resortu zemïdïlstvì ve dvoustupúovè organizaënì struktu e: ministerstvo zemïdïlstvì ñ kraj (region) a ÑokresnÌì pracoviötï. NejbliûöÌ spolupracujìcì instituce v»r s pozemkov mi ady je» ZK. Jeho organizaënì struktura je:» ZK ñ krajskè katastr lnì ady a zemnì katastr lnì pracoviötï. I varianta ñ etapa NavrhovanÈ varianty organizaënì struktury pozemkov ch ad I varianta ñ etapa Struktura a ÌzenÌ pozemkov ch ad v intencìch z kona Ë. 139/2002 Sb. II varianta ñ etapa Struktura a ÌzenÌ pozemkov ch ad je navrûena v intencìch organizaënì struktury» ZK,»S a okolnìch zemì EU. U obou variant jsou zohlednïna region lnì specifika na rozsah a Ëasovou posloupnost prov dïnì pozemkov ch prav a souvisejìcìch ËinnostÌ s tìm spojen ch. V navrûen ch struktur ch nebylo eöeno postavenì a organizaënì ËlenÏnÌ zemïdïlsk ch agentur. RovnÏû tak se neuvaûovalo s moûnostmi propojenì pozemkov ch ad s nïkter mi Ëinnostmi pozemkov ch fond»r po ukonëenì jejich Ëinnosti v roce 2009 resp Samostatnou Ë stì eöenì tohoto projektu je ekonomick a finanënì n roënost navrhovan ch organizaënìch a struktur lnìch zmïn. Tato problematika bude eöena v roce II varianta ñ etapa Z vïr Optimalizace Ëinnosti pozemkov ch ad z hlediska region lnìch pot eb vypl v z posunu hlavnì pracovnì n plnï z oblasti souvisejìcìch s restitucemi, nezbytnèmu vymï ov nì pozemk a eöenì ÑzatimnÌho uûìv nì pozemk î do oblasti komplexnìch pozemkov ch prav, tvorbu digit lnìch katastr lnìch map a jejich investiënì realizaci, vëetnï kol v oblasti ochrany a tvorby ûivotnìho prost edì a ochrany venkova. V razn rozdìlnost podmìnek v jednotliv ch okresech je d na minul m v vojem, kter se projevuje ve zcela rozdìlnèm z jmu vlastnìk a zejmèna v rozdìln ch objektivnìch pot eb ch eöenì pozemkov ch prav ze strany r zn ch Ñinvestor î. ReflexÌ rozdìln ch podmìnek pozemkovè ady dospïly k rozdìln m standard m sv ch ËinnostÌ. Specifika ËinnostÌ pozemkov ch ad jsou do znaënè mìry podmìnïna tèû skladbou pracovnìk (jejich profesemi). 4

7 Od 1. b ezna 2008 doölo na st ednìm pozemkovèm adu MZe a jednotliv ch pracoviötìch pozemkov ch ad k v znamn m institucion lnìm, organizaënìm a person lnìm zmïn m v intencìch n vrhu I. varianty ñ etapy eöenì tohoto projektu. NovÈ vedenì P MZe p ipravuje v souëasnosti z sadnïjöì p estavbu ÌzenÌ pozemkov ch ad v intencìch n vrhu II. varianty ñ etapy eöenì tohoto projektu, kter mïla b t realizovan aû po roce V souëasnè dobï se uvaûuje se z ÌzenÌm sedmi region lnìch pracoviöù pozemkov ch ad, kterè budou koordinovat ostatnì ÑokresnÌî pracoviötï P. NavrhovanÈ organizaënì a struktur lnì zmïny majì za cìl zefektivnit Ëinnosti a ÌzenÌ pozemkov ch ad, zv öit profesion lnì roveú a specializaci pracovnìk. SouËasnÏ by mïlo dojìt ke sjednocenì standard jednotliv ch ËinnostÌ a metodick ch postup, jakoûto i zp sobu zad v nì ve ejn ch zak zek. PoËet pracovnìk a jejich profesnì struktura by mïla reflektovat specifika, rozdìlnou pot ebu a n roënost na pozemkovè pravy v jednotliv ch zemnìch (okresnìch) ñ region lnìch celcìch. ÿeöenì v zkumnèho projektu NAZV 1R56016 pokraëuje ve V ZE i v roce 2008 pod vedenìm novèho odpovïdnèho eöitele s doplnïn m eöitelsk m t mem. ÿeöenì se soust edì p edevöìm na dopracov nì legislativnì, ekonomickè a finanënì n roënosti navrhovan ch institucion lnìch, organizaënìch a struktur lnìch zmïn. Literatura»erm k, J. a kol.: äet enì ËinnostÌ pozemkov ch ad v kraji St edoëeskèm, PlzeÚskÈm a JihoËeskÈm (podkladov anal za) MEBIS, s.r.o., Praha 2006, s. 25 HladÌk, J.: Koncepce Ëinnosti pozemkov ch ad 2006 ñ 2008, In.: XI celost tnì odborn semin KomplexnÌ pozemkovè pravy 2. ñ 4. kvïtna 2006, Str ûnice, s. 21 ñ 24 Kaulich, K.:»innost pozemkov ch ad do r a v letech 2006 ñ 2008, I. Ë st, PozemkovÈ pravy Ë. 54/2005, s. 1 ñ 3 NÏmec, J.: Anal za Ëinnosti pozemkov ch ad a pozemkov ch prav v»r, In.: 16. tradiënì mezin rodnì konference pozemkov ch prav, 11. ñ 13. z Ì 2006 Jest abì Lipno NÏmec, J.: N vrh novè n plnï Ëinnosti pozemkov ch ad, In:: 17. mezin rodnì konference pozemkov ch prav, 10. ñ 12. z Ì 2007 Jest abì Lipno Z kon Ë. 139/2002 Sb., o pozemkov ch prav ch a pozemkov ch adech a o zmïnï z kona Ë. 229/1991 Sb., o p dï ve znïnì pozdïjöìch p edpis. EvropskÈ charty a mluvy se vztahem k p ÌrodÏ a krajinï Ing. Jan Penk, Praha Evropsk mluva o krajinï Evropskou mluvu o krajinï p ijala Rada Evropy v roce 2000, vstoupila v platnost v roce 2004.»esk republika mluvu podepsala v roce 2002, vstoupila v platnost v roce Evropsk mluva o krajinï posuzuje krajinu nejen z hlediska ochrany jejìho souëasnèho stavu, ale stejn d raz klade i na rozumnè pl nov nì jejìho dalöìho v voje. Vych zì z obecnèho pozn nì, ûe krajina je z kladnì sloûkou evropskèho p ÌrodnÌho a kulturnìho dïdictvì, plnì v znamnou roli z hlediska estetickèho, ûivotnìho prost edì a ûivota spoleënosti. Proto je nutnè krajinu chr nit a peëovat o nì. mluva o krajinï uv dì i hlavnì pojmy souvisejìcì s krajinou. Krajina je uvedena jako lidmi vnìmanè zemì, jehoû charakter je v sledkem ËinnostÌ a vz jemnèho p sobenì p ÌrodnÌch a antropogennìch faktor. Krajina se nevztahuje jen na p ÌrodovÏdecky, nebo esteticky cennou krajinu, ale i na bïûn zemì krajiny (vëetnï celk krajin sky naruöen ch) s tìm, ûe vöechny typy krajiny ovlivúujì v znamnï prost edì. Ochranou krajiny se rozumì z sahy a opat enì, zamï en na ochranu a udrûov nì v znaën ch, nebo charakteristick ch rys krajinn ch celk (od vodnïn ch hodnotou jejich dïdictvì), kterè souvisì s p ÌrodnÌ skladbou krajiny, nebo s lidskou ËinnostÌ. PÈËe o krajinu p edstavuje uplatnïnì z sah charakteru udrûitelnèho rozvoje, kterè majì zajistit pravidelnou drûbu krajiny, zaloûenou na dosaûenì zmïn a jejich harmonizaci mezi soci lnìmi pot ebami, hospod sk mi Ëinnostmi a ûivotnìm prost edìm. Pl nov nì krajiny znamen cìlenè Ëinnosti s v hledem do budoucnosti, kterè majì obnovit nebo zv öit hodnotu krajinn ch celk. SmluvnÌ strany evropskè mluvy o krajinï p ijaly adu z vazk, ke kter m pat Ì zejmèna zakotvenì do vlastnìch pr vnìch p edpis, ûe krajina je v znamnou sloûkou prost edì lidskè populace, v razem rozmanitosti, kulturnìho a p ÌrodnÌho bohatstvì vypracov nì a prov dïnì politiky zamï enè na ochranu a pèëi o krajinu, jejì pl nov nì, ÌzenÌ a zavedenì n - stroj k ochranï a pèëi o krajinu vymezenì krajinn ch celk s charakteristikami kterè je urëujì (a anal zy tlak, pod kter mi se mïnì) zahrnutì krajiny do zemnï pl novacì politiky v odvïtvìch, kterè mohou mìt p Ìm Ëi nep Ìm vliv na krajinu (zemïdïlstvì, lesnictvì, doprava, tïûba nerostn ch surovin, region lnì rozvoj a dalöì) podpora vïdeckotechnickè spolupr - ce, v mïny informacì a mezin rodnìch kontakt zapojenì ve ejnosti, mìstnìch a region lnìch org n a jin ch institucì do vymezenì koncepcì krajinnè politiky a jejich realizace zvyöov nì povïdomì obëan, organizacì a ad o hodnotï krajiny a nutnosti jejì ochrany, zahrnutì tèto problematiky do vzdïl vacìch program ökol. MÌstnÌ a region lnì ady a nevl dnì organizace mohou b t za mimo dn p ÌspÏvek v ochranï a pèëi o krajinu ocenïny Cenou Rady Evropy za krajinu. K z mïr m EvropskÈ mluvy o krajinï pat Ì uzn nì krajiny jako z kladnì sloûky lidskèho prost edì, respektov nì zvl ötnostì a rozmanitostì p Ìrody, pojetì krajiny jako komplexu tvo enèho jak kulturnì, tak i p ÌrodnÌ krajinou, prov - dïnì politiky zamï enè na ochranu a pèëi o evropskou krajinu, aplikov nì p ijat ch p Ìstup na vöechny typy evropskè krajiny (venkovskè, mïstskè i smìöenè oblasti). Evropsk mluva o krajinï je z - vazn. mluva o biologickè rozmanitosti mluva o biologickè rozmanitosti (biodiverzitï) /CBG/ byla podeps na konferenci OSN o ûivotnìm prost edì v brazilskèm Rio de Janeiru v roce 1992 a vstoupila v platnost v roce 1993.»esk republika podepsala mluvu v roce 1993, v platnost vstoupila v roce CÌlem mluvy o biologickè rozmanitosti jsou ochrana biodiverzity, trvale udrûiteln zp sob vyuûìv nì sloûek biodiverzity a spravedlivè rozdïlov nì p Ìnos z vyuûìv nì genetick ch zdroj. mluva je klìëov m dokumentem k biodiverzitï genovè, druhovè a ekosystèmovè. V roce 2000 byl k mluvï p ijat protokol o biologickè bezpeënosti, zamï en na ochranu p i vyuûìv nì ûiv ch modifikovan ch organism.»esk republika protokol ratifikovala v roce 2001 a vstoupil v platnost v roce Z hlediska pojm pro Ëely mluvy o biologickè rozmanitosti, znamen nap Ìklad Ñbiodiverzitaî variabilitu vöech ûijìcìch organism zemnìch komplex, 5

8 jejichû jsou souë stì; zahrnuje r znorodost v r mci druh, mezi druhy i mezi ekosystèmy. ÑEkosystÈmî znamen dynamick komplex spoleëenstev mikroorganism, rostlin a ûivoëich a jejich neûivèho prost edì, p sobìcì ve vz jemn ch vazb ch jako funkënì jednotka. ÑTrvale udrûitelnè vyuûìv nìî vyjad uje vyuûìv nì sloûek biodiverzity takov m zp sobem a v takovèm rozsahu, kter nevede k dlouhodobèmu poklesu biologickè rozmanitosti a tìm udrûuje schopnost uspokojov nì pot eb souëasn ch i budoucìch. mluva zahrnuje öirok okruh ekosystèm a biodiverzity - zemïdïlskè, lesnì, travinnè, vodnì a mok adnì, horskè aj. mluva o biodiverzitï uv dì celou ök lu ustanovenì a poûadavk, zejmèna: RozvÌjet n rodnì strategie, pl ny a programy pro ochranu a trvale udrûitelnè vyuûìv nì biodiverzity. ProgramovÈ z mïry zaëleúovat do sektorov ch politik resort, kterè se v znamn m zp sobem podìlejì na hospoda enì v krajinï (zemïdïlstvì, ûivotnì prost edì, pr mysl, mìstnì rozvoj a dalöì), a do p Ìsluön ch oborov ch a mezioborov ch pl n, program a opat- enì. PravidelnÏ a dlouhodobï sledovat sloûky biodiverzity a p i tom vïnovat zvl ötnì pozornost tïm kterè vyûadujì pro svou ochranu nalèhav opat enì. UrËit procesy a kategorie ËinnostÌ, kterè majì nebo by mohly mìt v znamnè nep ÌznivÈ vlivy na ochranu a trvale udrûitelnè vyuûitì biodiverzity a tyto pravidelnï a trvale sledovat jejich Ëinky. Udrûovat a organizovat monitorovacì ËinnostÌ (i podìlet se na sjednocov nì evropsk ch indik tor biodiverzity). Vytvo it systèm chr nïn ch zemì nebo zemì, kde je t eba p ijmout zvl ötnì opat enì k ochranï biologickè rozmanitosti, vypracovat z sady pro v bïr, z ÌzenÌ a spr vu chr nïn ch zemì nebo zemì vyûadujìcì p ijetì zvl ötnìch opat enì k ochranï biodiverzity. PeËovat o biologickè zdroje v znamnè pro ochranu biodiverzity, aù jiû v chr - nïn ch zemìch nebo mimo nï. Zamezit vysazov nì, kontrolovat nebo hubit ty cizì druhy, kterè ohroûujì ekosystèmy a p ÌrodnÌ stanoviötï. Vytvo it a udrûovat nezbytnè pr vnì normy a opat enì na ochranu ohroûen ch druh a populacì. Obnovovat poökozenè ekosystèmy a podporovat z chranu ohroûen ch druh, mezi jin m cestou z chrann ch program nebo jin ch p Ìstup, podporovat obnovu a z chranu ohroûen ch druh a jejich vysazov nì na jejich p irozen stanoviötï. ZaËleÚovat z jmy ochrany a trvale udrûitelnèho vyuûìv nì biologick ch zdroj do rozhodovacìch proces na n rodnì rovni. Podporovat, stimulovat a zajiöùovat v zkum, kter p ispìv k ochranï a trvale udrûitelnèmu vyuûìv nì biodiverzity. Zajiöùovat programy vïdeckotechnickèho vzdïl v nì a v chovy, podporovat pochopenì v znamu biodiverzity cestou sdïlovacìch prost edk, program vzdïl v nì a ve ejnè osvïty. U vymezen ch projekt prov dït hodnocenì vlivu na ûivotnì prost edì. Vytv et podmìnky pro usnadnïnì p Ìstupu ke genetick m zdroj m, smluvnìm stran m umoûnit p Ìstup k technologiìm, kterè souvisejì s ochranou a trvale udrûiteln m vyuûìv nìm biodiverzity. K ochranï a trvale udrûitelnèmu vyuûìv nì biodiverzity umoûnit vz jemnou v mïnu informacì, podporovat mezin - rodnì vïdeckotechnickou spolupr ci. Protokol o biologickè bezpeënosti CÌlem protokolu je zajistit ochranu a bezpeënost p i zach zenì, vyuûìv - nì a p enosu ûiv ch geneticky modifikovan ch organism (GMO), kterè jsou v sledkem modernìch biotechnologiì a kterè mohou mìt nep Ìzniv vliv na ochranu a vyuûìv nì biologickè rozmanitosti. Protokol je zamï en p edevöìm na p enos ûiv ch modifikovan ch organism p es hranice st t. M ochraúovat zejmèna zemï, kterè dosud nemajì vlastnì vnitrost tnì pr vnì p edpisy v oblasti ûiv ch modifikovan ch organism. (Obvykle je dokument uv dïn jako - Cartagensk protokol o biologickè bezpeënosti). mluva o biologickè diverzitï i navazujìcì Protokol o biologickè bezpeënosti jsou z vaznè. Evropsk charta o vodï Evropsk charta o vodï byla p ijata Radou Evropy ve Strasburgu v roce (Charta nav zala na deklaraci RE o politice v oblasti ochrany vod p ed zneëiötïnìm a na mezin rodnì normy WHO o pitnè vodï). Charta je dokumentem, kter nenì p Ìmo z vazn. Evropsk vodnì charta zd razúuje v znam vody pro ËlovÏka a ûivotnì prost edì, nutnost vöestrannè ochrany vodnìch zdroj p ed zneëiöùov nìm, nezbytnost uplatúov nì vhodn ch zp sob hospoda- enì s vodou a mezin rodnì spolupr ce p i ochranï vod. Z kladem evropskè charty o vodï je soubor dvan cti hlavnìch princip, jejichû obsahem je zejmèna: Voda je souë stì naöeho ûivotnìho prost edì, je nenahraditeln pro ûivot lidskè populace, rostlinn ch a ûivoëiön ch druh, kterè bez vody nemohou p eûìt. 6 Voda je spoleën m majetkem, jehoû hodnota musì b t vöemi uzn v na. PovinnostÌ kaûdèho je vodu uûìvat ËelnÏ a ekonomicky. M adu v znam ñ je nezbytnou souë stì potravy, v hospod sk ch odvïtvìch je zdrojem energie, je d leûit v lodnì dopravï a jinde. Z soby sladkè vody nejsou nevyëerpatelnè a je proto nezbytnè je udrûovat, chr nit a podle moûnostì rozmnoûovat. Pot eba vody pro obyvatelstvo, zemïdïlstvì a pr mysl stoup, uspokojov nì pot eb bude st le obtìûnïjöì. ZneËiöùov nì vody zp sobuje ökody ËlovÏku a ostatnìm ûiv m organism m z visl m na vodï; voda je ûivotnìm prost edìm Ëetn ch organism. PovrchovÈ i podzemnì vody musì b t chr nïny p ed zneëiötïnìm, kaûdè snìûenì mnoûstvì a jakosti tekoucì i stojatè vody je pro ûivoëichy nebezpeënè. Jakost vody musì odpovìdat poûadavk m pro r znè zp soby jejìho vyuûitì, zejmèna musì odpovìdat norm m pro lidskè zdravì. Po vr cenì pouûitè vody do zdroje se nesmì zabr nit dalöìmu jeho pouûitì pro ve ejnè i soukromè Ëely.Hospoda enì s vodnìmi zdroji by se mïlo zajiöùovat v r mci p irozen ch povodì. OdstraÚov nì odpadk, nebo odpadnìch vod nesmì vèst ke zneëiöùov nì vody, s ohledem na zdravotnì i jin rizika. Schopnost samoëiötïnì tok musì b t zachov na. Pro zachov nì vodnìch zdroj m z - sadnì v znam rostlinstvo a zejmèna lesy. To vyûaduje zachovat rostlinn spoleëenstva, rostlinn kryt a lesy na pot ebn ch ploch ch. VodnÌ zdroje musì b t zachov ny; vyuûitelnè mnoûstvì sladkè vody p edstavuje jen necelè 1 % celkovèho mnoûstvì vody (navìc je velmi nerovnomïrnï rozdïlena). P ÌsluönÈ odpovïdnè org ny musì pl - novat ËelnÈ hospoda enì s vodou a s vodnìmi zdroji. Spr vnè hospoda enì s vodou znamen d kladnè pl nov nì, dostateën p Ìsun a udrûenì jakosti a pot ebnèho mnoûstvì dostatku vody i kontrolu nad vypouötïnìm odpadnìch vod. Ochrana vody vyûaduje zintenzivnïnì vïdy, v zkumu, odbornè v chovy a informovanost ve ejnosti. Voda nezn hranic, jako spoleën zdroj vyûaduje spolupr ci mezi sousedìcìmi st ty v oblastech jejìho vyuûìv nì, mnoûstvì a jakosti. mluva o ochranï a vyuûìv nì hraniënìch vodnìch tok mluva byla podeps na v Hesink ch v roce mluva o ochranï a vyuûìv nì hraniënìch vodnìch tok a mezin rodnìch jezer v r mci obecn ch ustanovenì smluvnìm stran m ukl d zejmèna:

9 P ijmout vhodn opat enì k prevenci, kontrole a omezov nì zneëiöùov - nì vod p esahujìcìch hranice st t ; (zneëiötïnì m ûe ovlivúovat flûru, faunu, p du, vodu, krajinu, objekty aj.). HraniËnÌch vody vyuûìvat ekologicky öetrn m a racion lnìm p Ìstupem ve vodnìm hospod stvì p i zachov - nì vodnìch zdroj i ekosystèm a zajiötïnì ochrany ûivotnìho prost edì. V realizovan ch opat enìch uplatúovat principy p edbïûnè opatrnosti, princip zneëiöùovatel platì a spolupr - ce na z kladï rovnosti a reciprocity. Pro prevenci, kontrolu a omezov nì vlivu p esahujìcìho hranice st t zpracovat a uskuteëúovat pr vnì, administrativnì, ekonomick, finanënì a technick opat enì, zajiöùujìcì ochranu hraniënìch vod proti zneëiötïnì z bodov ch zdroj cestou povolenì k vypouötïnì odpadnìch vod (s limity nebezpeën ch l tek). TÏûiötÏ opat enì proti zneëiöùov nì vod by mïlo b t smïrov no na zdroje pr myslovèho Ëi mïstskèho zneëiötïnì (p i uplatnïnì nejlepöìch dostupn ch technologiì). Vypracovat a zav dït vhodn opat- enì a spr vnè environment lnì postupy vedoucì ke snìûenì vstupu ûivin u zdroj poch zejìcìch ze zemïdïlstvì (smïrnice pro jejich vypracov - nì jsou v p Ìloze mluvy). Stanovit emisnì limity pro vypouötïnì z bodov ch zdroj do povrchov ch vod, konkrètnï aplikovatelnè na jednotliv pr myslov odvïtvì a obory, z nichû zneëiöùujìcì l tky odch zì (smïrnice pro vypracov nì limit jsou v p Ìloze mluvy) Stanovit cìle pro jakost vody a zavèst kritèria jakosti vody pro Ëely prevence, kontroly a omezov nì vlivu p esahujìcìho hranice st t (smïrnice pro vypracov nì cìlov ch ukazatel a kritèriì jakosti vody jsou v p Ìloze mluvy). Realizovat program monitorov nì stavu hraniënìch vod, podporovat v zkum a v voj, mezin rodnì spolupr - ci, v mïnu informacì aj. Protokol o vodï a zdravì k mluvï o ochranï a vyuûìv nì hraniënìch vodnìch tok a mezin rodnìch jezer CÌlem protokolu je podporovat ochranu lidskèho zdravì v r mci trvale udrûitelnèho rozvoje (na rovni n rodnì, p eshraniënì i mezin rodnì) zkvalitnïnìm vodnìho hospod stvì, vëetnï ochrany vodnìch ekosystèm a prost ednictvìm prevence, kontroly a omezenì v skytu chorob souvisejìcìch s vodou. Protokol je zamï en a zd razúuje zejmèna: voda p edstavuje v znamnou hodnotu z hlediska spoleëenskèho, ekonomickèho i ûivotnìho prost edì a proto musì b t dob e obhospoda ov na zajiötïnì integrovanèho vodohospod skèho systèmu, opat enì k prevenci, kontrole a omezenì v skytu chorob souvisejìcìch s vodou zajiötïnì odpovìdajìcì pr vnì, administrativnì a ekonomickè systèmy, kterè p ispïjì ke zlepöenì vodnìho hospod stvì trvale udrûitelnè vyuûitì vodnìch zdroj a vodnìch ekosystèm a takovè parametry vody, kter neohrozì lidskè zdravì (zohledúujì smïrnice WHO) pozornost se musì vztahovat na veökerou vodu ñ povrchovou, podzemnì, vodu vyuûìvanou rekreaënï i vodu splaökovou a odpadnì; p i zneëiötïnì uplatúovat princip zneëiöùovatel platì dostateënï z sobovat zdravotnï nez - vadnou pitnou vodou a jejì p Ìstup pro vöechny Ëleny populace, vëetnï tïch kte Ì trpì znev hodnïnìm, nebo i stojì na okraji spoleënosti nakl d nì s odpadnìmi a splaökov mi vodami zajiöùovat pro vöechny, zabezpeëit takovè kanalizaënì systèmy, kterè budou dostateënï chr nit lidskè zdravì a ûivotnì prost edì v r mci prevence rizik chorob souvisejìcìch s vodou, vïcnï, pr vnï i institucion lnï systèm monitorov nì kvality vody, zejmèna pitnè vody musì b t obhospoda ov ny integrovan m zp sobem na z kladï povodì se z mïrem propojit soci lnì ekonomick rozvoj s ochranou p ÌrodnÌch ekosystèm zajiötïnì spr vnè praxe z sobov nì vodou a kanalizace, vëetnï ochrany zdroj pitnè vody vïnovat dostateënou pozornost vïdï a v zkumu, mezin rodnì spolupr ci, v chovï, vzdïl v nì a informovanosti obëan. Protokol o vodï a zdravì je dokumentem z vazn m. Evropsk charta o p dï Evropsk charta o p dï a udrûitelnèm vyuûìv nì p dy byla p ijata Radou Evropy v roce Je dokumentem, kter nenì z vazn. Evropsk charta zd razúuje vedle hospod skè lohy, takè ekologickou mimoprodukënì funkci p dy. P du uv dì jako souë st ûivotnìho prost edì (tvo enou pevnou, kapalnou a plynnou sloûkou a ûiv mi mikroorganismy). Charta se zab v ot zkami degradace p d, v znamem prevence v ochranï proti erozi, opat enìmi smï ujìcìmi k podpo e st lè rodnosti p d, p i uplatnïnì p Ìstup trvale udrûitelnèho uûìv nì p dy, koordinaci hospod sk ch, ekonomick ch a ekologick ch program a aktivit. Evropsk charta o ochranï a udrûitelnèm vyuûìv nì p dy uv dì doporuëe- 7 nì a priority, v r mci kter ch je zd raznïno zejmèna: p da m pro ËlovÏka a ûivè organismy existenënì v znam, p edstavuje spoleënè kulturnì a historickè dïdictvì n roda, v znamnï tvaruje krajinu, spoluvytv Ì krajinn r z; proto ochrana p dy musì b t ve ejn m z - jmem je û doucì, aby byla st tnì zavedena st tnì strategie ochrany p dy jako sou- Ë st ochrany ûivotnìho prost edì a strategie trvale udrûitelnèho rozvoje na p du musì b t nahlìûeno jako na rozlohou omezen, neobnoviteln p ÌrodnÌ zdroj a proto ke st tnì strategii pat Ì ochrana a zachov nì jejich v znamn ch ekologick ch a mimoprodukënìch funkcì v r mci ekologick ch funkcì p dy je zd raznïna loha tvorby biomasy, jako z kladu lidskèho, ûivoëiönèho, rostlinnèho a mikrobi lnìho ûivota a z sobov nì obnovitelnou energiì p da je d le i z sob rnou vody, zdrojem surovin (hlìna, pìsek, ötïrk, miner ly) a je v podstatï i poë tkem potravnìho etïzce jakèkoli vyuûìv nì p dy musì b t takovè, aby zajiöùovalo ochranu jejich ekologick ch funkcì s cìlem jejich zachov nì ochrana p dy musì b t respektovan, systematick a musì na nì participovat v odpovìdajìcì mì e vöechna odvïtvì, zajiöùujìcì hospod skou Ëinnost nïjak spojen s p du (zejmèna zemïdïlstvì, lesnictvì, pr myslovè obory, tïûba nerostn ch surovin apod.) i p ÌsluönÈ org ny a tvary odpovïdnè za zemnì rozvoj, urbanizmus a turistiku p da je ohroûena erozì (naruöenì) a degradacì (zniëenì p dy) coû poökozuje jednu i vìce funkcì p dy prioritou musì b t zachov nì nezne- ËiötÏnÈ zemïdïlskè p dy a jejì ochrana p ed vodnì a vïtrnou erozì a p ed degradacì a ochrana organick ch l - tek v p dï tam, kde nastane v ûnè riziko poökozenì nïkterè z ekologick ch funkcì p dy, nebo je odborn p edpoklad takovèho rizika, mïla by nastoupit preventivnì opat enì p ÌËiny degradace jsou mnohostrannè (v stavba objekt,trasy dopravy, d lnì Ëinnost, zhutnïnì zemïdïlsk mi stroji, ovlivnïnì vïtrnou a vodnì erozi, hnojivy, pesticidy, okyselov - nì, zasolenì, vyëerp nì organick ch l tek); degradace probìh rychle, nïkdy s nevratn m poökozenìm p dy degradaci p dy by se mïlo Ëelit preventivnìmi opat enìmi na n rodnì a evropskè rovni cestou trvale udrûitelnèho vyuûìv nì p dy, Ëi integrovan mi zp soby hospoda enì

10 vz cnè typy p d by mïly b t p edmïtem vïdeckèho z jmu se z mïrem zachov nì jejich charakteristick ch rys vhodn mi postupy, mnohdy prosazenìm p dnìch ochrann ch p sem zemïdïlskè a lesnickè vyuûìv nì p dy, nebo turistick ruch by mïlo p sobit jen zcela minim lnì vratnè zmïny zajiötïnì ÑzdravÈ p dyî vyûaduje regulaci zp sobu hospoda enì v ochrann ch p smech, odpovïdnè pouûìv nì vstup (jako hnojiv, pesticid, upraven ch kal Ëi sediment ) doporuëeno p ijetì z sad spr vnè zemïdïlskè praxe/ z sad dobrèho hospoda enì s p dou vyuûìv nì p dy v zemïdïlstvì a lesnictvì by mïlo b t trvale udrûitelnè, tam kde je to vhodnè, m ûe b t uloûen z kaz nïkter ch metod hospoda enì; pokud by takov postup hospoda enì znamenal ekonomickou ztr tu nebo poökozenì p dy, je t eba poskytnout kompenzace trvale udrûitelnè hospoda enì mnohdy vyuûìv ekologickè zp soby hospoda enì, preciznì hospoda enì s vyuûitìm GPS a jin opat enì (rozöi ov nì zelenï, zakl d nì vïtrolam, ochrana meandrujìcìch tok aj.) trvale udrûitelnè zemïdïlskè a lesnickè hospoda enì je doporuëeno jako podmìnka pro podpory nebo p jëky p i povrchovè tïûbï nerostn ch surovin zajiötïnì odpovïdnosti za obnovu krajiny na tïûebnìch spoleënostech a provozovatelìch d leûitè je trvalè monitorov nì zmïn vyvolan ch hospoda enìm na p dï, pouûìv nìm vstup, d lnì a tïûebnì ËinnostÌ zd raznïn v znam v zkumu p ÌËiny degradace p d, p dnì biodiverzity a rozpracov nì model integrovanèho hospoda enì na p dï, i mezin rodnì spolupr ce zd raznïna nutnost v uky o p dï a jejì trvale udrûitelnè ochranï vìceoborovï (agronomie, lesnictvì, stavebnictvì, a informovanosti ve ejnosti o pot eb ch trvale udrûitelnè ochrany p dy. SmÏrnice pro ochranu p dy (N vrh smïrnice je p ipravovan na rovni RE) Protoûe smïrnice pro ochranu p dy nenì dosud p ijata, jejì nïkterè z mïry jsou uvedeny jen orientaënï. SmÏrnice nap Ìklad zd razúuje: Schopnost p dy plnit adu d leûit ch environment lnìch, ekonomick ch a soci lnïkulturnìch funkcì (produkce biomasy, shromaûôov nì a transformace ûivin a vody v p dnìm profilu, zdroj surovin a uhlìku, stanoviötï pro existenci rostlinn ch a ûivoëiön ch druh, pro lidskè aktivity, role archivu geologickèho a archeologickèho dïdictvì). Nutnost vyuûìvat p du udrûiteln m zp sobem zachov vajìcìm jejì schopnost poskytovat ekologickè, ekonomickè a soci lnì sluûby, p i zachov - nì jejich funkcì tak, aby budoucì generace mohly uspokojovat svoje pot eby. D leûitost prevence a sniûov nì vstupu nebezpeën ch l tek do p dy, aby se zabr nilo kontaminaci p dy a byly zachov ny funkce p dy. Z mïr p ispït zvl dnutì historickè kontaminace p dy, aby se zabr nilo ökodliv m Ëink m na lidskè zdravì a ûivotnì prost edì, nebo byly tyto Ëinky zmìrnïny. D leûitost organizovanèho eöenì n - prav u kontaminovan ch lokalit, se z mïrem kontaminaci kontrolovat, snìûit, nav zat nebo odstranit jejì mìru v z jmu budoucìho vyuûitì. Z mïr identifikovat tzv. ohroûenè oblasti jako takovè, u kter ch doölo k nïkter m projev m degradace, jako jsou vodnì nebo vïtrn eroze, sniûov nì obsahu organickè hmoty, zhutnïnì, nebo zasolenì p dy, Ëi sesuvy p dy. Nutnost stanovenì opat enì pro prevenci proces degradace p dy naruöujìcìch schopnost p dy plnit jejì funkce. NOV SLOVNÕK VYBRAN CH POJMŸ PRO POZEMKOV PRAVY Vzhledem k progresivnìmu v voji pozemkov ch prav v»r po roce 1990, kter zp sobila jednak zmïna politickèho reûimu, obnovenì vlastnick ch pr v k p dï, restituci zemïdïlskèho majetku, privatizace oboru pozemkov ch prav a geodetick ch ËinnostÌ, ale i vstup»r do EvropskÈ unie vznikla pot eba novï definovat nïkterè z kladnì pojmy, uûìvanè tradiënï v oboru a formulovat pojmy, kterè se objevily p i vyuûitì netradiënìch metod. CÌlem sbornìku vybran ch pojm je vych zet z obecnï platn ch n zvoslovì, ale z roveú tyto pojmy novï definovat z pohledu pozemkov ch prav tak, aby mïly öiröì oblast pouûitì a byly pochopitelnè pro odbornou ve ejnost. Je totiû t eba konstatovat, ûe odbornè ve ejnosti chybì sjednocen jazyk, kter by na jednè stranï mohl komunikovat s odbornìky z jin ch obor a z roveú srozumitelnï vysvïtlil uûivatel m pozemkov ch prav, o co jde. TakÈ samotn komunikace mezi zk m okruhem odbornìk, zab vajìcìch se pozemkov mi pravami, je znaënï nejednotn a zastaral, orientovan p Ìliö agronomicky. Zvl ötnì Ë st pojm tvo Ì zcela novï vytvo enè termìny jako v sledek v zkumnè Ëinnosti a p irozenèho v voje oboru v praxi, kter v nïkter ch smïrech bohuûel p edbìh v zkumnou z kladnu. DalöÌ Ë st odbornè terminologie pak tvo Ì termìny p evzatè ze Ñz kona o pozemkov ch prav chì a platnè odvïtvovè technickè normy vodnìho hospod stvì TNV Ñterminologie pozemkov ch pravì MZe»R 1996, zpracovanè Hydroprojekiern a.s. Praha. K tèto normï je vöak t eba podotknout, ûe vznikla v dobï, kdy v»r nemohly b t jeötï zobecnïny nïkterè pojmy, Ëinnosti a spoleëensko-p ÌrodnÌ jevy novodobèho procesu pozemkov ch prav. Nap Ìklad chybì pl n spoleën ch za ÌzenÌ, obnova venkova, nesoulad druhu pozemku a dalöì. K novï definovan m pojm m je t eba Ìci, ûe vych zì nikoliv ze snahy kolektivu autor vïc zkomplikovat, nebo uëinit zajìmavou, ale ze skuteënè pot eby ûivota spoleënosti, zejmèna venkovsk ch region. Obor totiû dostal po roce 2000 nov rozmïr z hlediska zlepöenì kvality ûivota na venkovï, restrukturalizace zemïdïlstvì, obnovy venkova, ale i udrûitelnèho rozvoje zemì ve spoleënèm prostoru sjednocenè Evropy. Bylo tak nutnè stanovit novè strategickè cìle pozemkov ch prav, kterè jiû nesledovaly jen pomoc zemïdïlc m p i agr rnìch operacìch, ale integrovaly vöechny spoleëenskè programy t kajìcì se krajiny, venkova a ûivotnìho prost edì. Obor pozemkov ch prav se tak stal jeötï vìce multidisciplin rnì profesì a p edmïtem z jmu odbornìk z mnoha dalöìch obor. Z hlediska vïdnìho se tak pozemkovè pravy mohou st t spoleën m prostorem pro vznik modernìho oboru, kter by sjednocoval exaktnì, p ÌrodnÌ a soci lnì vïdy. P i zpracov nì sbornìku vybran ch pojm bylo vyuûito ady literatury a informaënìch zdroj z r zn ch obor. Je t eba si uvïdomit, ûe kaûdoroënï vznikajì desìtky nov ch publikacì, zpr v a v sledk v zkum, kterè p in öejì vûdy jinè definice a citace a je proto obtìûnè vypracovat aktu lnì a pln soupis vöech pojm. Tento v bïr pojm a klì- Ëov ch slov je zpracov n pro Ëely oboru pozemkov ch prav, se snahou o udrûenì kontinuity v voje, ale i posun vïdnì discipliny na vyööì stupeú pozn nì. Auto i p itom vyuûìvajì zkuöenostì ze 62 ukonëen ch komplexnìch pozemkov ch prav a z realizace 106 spoleën ch za ÌzenÌ v oblasti PlzeÚska. Kaûd pojem m sv j informaënì zdroj, podklad Ëi normu nebo publikaci, ale pro Ëel tohoto Ël nku nenì uveden.ty pojmy, kde odkaz na zdroj informacì chybì, jsou formulov ny zcela novï a souvisì p edevöìm s netradiënìmi metodami posuzov nì krajiny, p ÌrodnÌch a soci lnìch jev, souvisejìcìch s prov dïnìm pozemkov ch prav. V. A. MazÌn 8

11 IniciativnÌ program ILUP PomoravÌ jako inspirace nebo pl n pro venkovsk prostor Ing. Marie Trantinov Kontext PÈËe o p dnì fond a zemïdïlskou krajinu v souladu s ekonomick mi, soci lnìmi a ekologick mi pot ebami v podmìnk ch danèho zemì, by mïla zahrnovat bezpochyby takè pl novacì sloûku. Ekologick stabilita zemì je bohatstvìm celè spoleënosti a je nevyhnutelnou podmìnkou naöì dlouhodobè existence.nep Ìzniv v voj zemïdïlskè krajiny z obdobì socialismu p inesl na mnoha mìstech ztr tu biodiverzity, degradaci p d, zhoröenì vodnìho reûimu krajiny. Na ploch ch intenzivnìho zemïdïlstvì doch zelo ke zneëiöùov nì sloûek ûivotnìho prost edì, vëetnï negativnìch vliv na biosfèru. Od devades t ch let se podmìnky v zemïdïlstvì, naöe zemïdïlsk krajina a jejì stabilita zaëaly pozvolna mïnit, ale na zmïn ch se pochopitelnï podìlejì i dalöì - mimozemïdïlskè sektory. P sobìcì tlak trûnìho hospod stvì a problematika vlastnicko-uûivatelsk ch vztah brzdì zav dïnì stabilizaënìch opat enì v krajinï. FunkËnÌ umìstïnì v sadeb v krajinï, stabilizace drah soust edïnèho odtoku, travnatè protieroznì p sy, v sev plodin v p sech po vrstevnici, snìûenì velk ch rozloh p dnìch bloku, retenënì n drûe a rozvolnïnì tok, to vöe p in öì v znamnou ochranu p ed rizikov mi situacemi, jako jsou nap Ìklad p ÌvalovÈ deötï, sucho, siln vìtr aj. Kdyû vezmeme v vahu nìzkè n klady na po- ÌzenÌ a drûbu zmìnïn ch prvk, je efekt tïchto opat enì velmi vysok. NavÌc realizace krajinn ch prvk a opat enì na zv öenì stability krajiny s sebou mnohdy p in öejì zv öenì estetickè hodnoty krajiny, coû by mïli ocenit ti, kte Ì usilujì o rozvoji turistiky na venkovï nap. MAS (mìstnì akënì skupiny LEA- DER), starostovè obcì, podnikatelè. Otev enè hodnocenì dopad v voje minul ch let je prvnìm krokem k ÌzenÈ zmïnï stavu zemïdïlskè krajiny. Podpory v r mci struktur lnì politiky rozvoje venkova a podmìnky dodrûov nì spr vnè zemïdïlskè praxe jsou krokem druh m a n slednè kroky jsou objektivnì hodnocenì efektivity podpor, p ÌpadnÈ pravy vyuûìv nì n stroj struktur lnì politiky a p sobenì na jinè sektory, kterè svou rozpìnavou ËinnostÌ naöi krajinu leckde ohroûujì nebo trvale znetvo ujì. Obr zek 1 zjednoduöenè projektovè schèma ILUP PomoravÌ Projekt ILUP PomoravÌ V r mci programu INTERREG III B - CADSES byl v roce 2002 zah jen pïtilet mezin rodnì projekt s n zvem Integrated Land Use Planning and River Management, zkr cenï ILUP. V roce 2006 byl pak ve Waidhofenu slavnostnï ukonëen p ehlìdkou vöech n rodnìch projekt za Ëasti vysok ch ednìk z ËastnÏn ch st t a rakousk ch mediì. Jako eöitelè z»eskè republiky jsme si vymïúovali zkuöenosti s kolegy z Rakouska, NÏmecka a MaÔarska, abychom vöichni co nejlèpe p ispïli k integrovanèmu pl nov nì krajiny. CÌle projektu vych zely ze z kladnìch obecn ch priorit programu INTERREG IIIB s tìm, ûe byly aplikov ny na podmìnky v dìlëìch n rodnìch projektech, p i respektov nì mìstnìch zvl ötnostì. V jednotliv ch projektech tak bylo dosaûeno specifick ch postup a na mezin rodnìch setk nìch jsme srovn vali metodiky, v sledky a spïchy Ëi ne spïchy p i eöenì.»esk projekt dostal n zev ILUP PomoravÌ a byl zamï en na protieroznì protipovodúovou ochranu zemì a rozvoj venkova. UmÌstÏn byl v hornìm a st ednìm toku eky Moravy na ploöe km 2. V dobï zah jenì pracì jsme jako kandid tsk zemï p ipravovali v stupy orientovanè hlavnï na posouzenì dopad evropskè struktur lnì politiky do zemïdïlstvì a venkova v»r. OrganizaËnÏ byl projekt ËlenÏn do tzv. vïcn ch etap a v eöitelsk ch t mech byli zapojeni specialistè z mnoha pracoviöù. Ta nejv znamnïjöì jsou: VUT FAST Brno ñ stav vodnìho hospod stvì krajiny, H L Brno a Olomouc, V ZE Praha a Brno, J»U ZF»eskÈ BudÏjovice, P Olomouc, Ekotoxa Opava a dalöì. Financov n projektu mïlo prvnì t i roky znaënè zpoûdïnì dìky ÌdÌcÌmu org nu v ÿìmï, ale ke cti n rodnìho kofinancov nì se poda ilo projekt udrûet. NejvÌce p ispïlo Ministerstvo pro mìstnì rozvoj (26% rozpoëtu), Lesy»R, s. p., a KrajskÈ ady OlomouckÈho a PardubickÈho kraje, d le to byly M äumperk, M Hanuöovice, M Mohelnice, M Z - b eh, M Litovel a MZe»R. Obr zek 2 situov nì HornÌho PomoravÌ na mapce»eskè republiky (Obr zek umìstïn na n sledujìcì stranï) ÿeöenì a v sledky V projektu jsme kladli d raz na prov zanost eöenì - nap Ìklad navrhovan opat enì v krajinï t mu ÑVoda v krajinï E05î byla posouzena t mem ochrana p Ìrody, optimalizace lesnìho hospod stvì a jin mi. U opat enì byla ocenïna finanënì n roënost na jeho vybudov nì a v t mu zemïdïlstvì d le testov na n roënost na zavedenì v zemïdïlsk ch podnicìch. Zjiöùovali jsme, jak majì dopad do ekonomiky podnik a jak je ochota k realizaci v praxi. DalöÌm p Ìkladem je metodika zalesúov nì p d, kter systèmem vìcekriteri lnì pot eby urëuje hodnotu danè ploch k zalesnïnì. 9

12 Ochrana cenn ch p ÌrodnÏ bohat ch zemì a ËelovÈ uspo d nì zb vajìcìch zemïdïlsky a lesnicky vyuûìvan ch ploch bez odvïtvov ch barièr je z sadnì p Ìstup eöitel projektu. Z hlediska optim lnìho vyuûìv nì ekologicky stabilnì krajiny musìme urëit nebo doporuëit z - kladnì pèëi o p ÌrodnÌ zdroje ve spole- Ëensky pot ebnèm rozsahu a kvalitï. Co to p esnïji pot ebn rozsah a kvalita je, jsme se pokusili zjistit poloûenìm ot zek: Jak dos hnout hlavnìho cìle ÑOptimalizace p ÌrodnÌch zdroj v zemì hornìho PomoravÌ s ohledem na udrûiteln rozvoj venkovskèho prostoruî? Jsou komplexnì pozemkovè pravy jedinou z cest k dosaûenì tohoto cìle? Jak sloûit je proces pro zavedenì pot ebn ch opat enì v krajinï? Jak nej ËinnÏji vyuûit politickè n - stroje k oëek van m zmïn m? Co je pot ebnè v jednotliv ch regionech nebo z jmov ch skupin ch udïlat a v jakèm po adì? Ot zky a hypotèzy, kterè jsme diskutovali Ëasto na spoleën ch pracovnìch setk nìch eöitel, nebo monitorovacìho v boru. MonitorovacÌ v bor projektu, kter byl sloûen ze z stupc MZe, MMR a MéP, krajsk ch ad, L»R s.p., mïst a obcì, kontroloval vïcnou a finanënì st nku projektu, ale takè velmi Ëasto pomohl pr vï v diskuzi, na co se m projekt blìûe zamï it apod. Proöli jsme t emi obdobìmi, kter mïnila nïkterè n roky, a museli jsme se s tìm vyrovnat. Bylo to jednak obdobì p Ìprav p ed vstupem do EU, prvnì roky po vstupu t etì v podmìnk ch p Ìpravy na obdobì 2007 ñ Testovali jsme nïkterè n vrhy zmïn n - rodnì programov ch dokument, n vrhy pro strategickè dokumenty, posuzovalo se doplnïnì pl n hlavnìch datov ch agend, jako jsou: 1. Pl ny oblasti povodì (POP) 2. OblastnÌ pl n rozvoje lesa (OPRL) 3. Registr produkënìch blok (LPIS) 4. InformaËnÌ systèm ochrany p Ìrody a krajiny (NATURA 2000, ZCH, SES, VKP) 5. KomplexnÌ pozemkovè pravy (KP ) 6. zemnì pl ny obce nebo kraje ( AP) Vzhledem ke znaënèmu objemu dat (526 katastr lnìch zemì) bylo asi nejtïûöì uhlìdat harmonogram dìlëìch v stup, protoûe jsme na sebe vz jemnï navazovali a zdrûenì prvnìho t mu ohroûovalo vöechny n sledujìcì. VÏcnÈ etapy a jejich hlavnì v stupy: ÑInventury a sbïr dat (E01) a z kladnì GIS projektu a GIS anal zy (E02)î V r mci tïchto dvou etap byl zaveden datov sklad, byly zde vymezeny faktory, potenci l zemì a zûny podle podklad eöitel vöech etap. Pr ce zde udïlanè se promìtala do vöech etap a v celèm pr bïhu eöenì. Byly p ijaty z sady pr - ce s geografick mi daty, kterè uplatúovaly ostatnì t my. To umoûnilo sdìlet efektivnï data, prov dït geografickè anal zy s vyuûitìm n stroj GIS. P edevöìm vöak vyuûitì technologie GIS umoûnilo hledat novè postupy, pohledy a souvislosti p i eöenì ot zek rozvoje zemì. Pro anal zu zemì byla vytvo ena digit lnì mapa venkovskè krajiny, d le jen DMVK, kter dìky souvislèmu zobrazenì venkovskèho prostoru v prost edì GIS umoûnila kvantifikovat poûadovanè krajinnè prvky aj. indik tory. DMVK s v slednou p esnostì mï Ìtka 1:5 000 obsahujìcì ploönè, liniovè a bodovè prvky re lnï existujìcì v krajinï byla n strojem kategorizaci a hodnocenì krajiny. P Ìkladem jsou anal zy Land use, fragmentace zemïdïlskè p dy, zastoupenì doprovodnè zelenï podèl vodnìch tok, dèlka ekoton a dalöì. Digit lnì model terènu p inesl dalöì moûnost detailnìch anal z uplatnïnou hlavnï v etapï vodnì reûim krajiny. Etapa ÑOptimalizace zemïdïlskèho hospoda enì (E03)î p inesla n vrhy zmïn struktury zemïdïlskèho hospoda enì na rovni okres a zemïdïlsk ch podnik. Matematick model pracoval s vìce va- 10 riantami zemïdïlskèho hospoda enì, kterè vz jemnï srovn val. Varianty zahrnovaly: - vlastnì p edstavu zemïdïlskèho podniku o budoucì struktu e podniku, - doporuëen technick a biotechnick ch opat enì v krajinï pro optimalizaci vodnìho reûimu a prevenci p ed povodnïmi, - maximalizaci zisku p i zachov nì limit struktury podniku, - udrûitelnè hospoda enì s uzav en m obïhem ûivin v podniku. ModelovÈ simulace efektivnosti zemïdïlsk ch podnik v HornÌm PomoravÌ p ispïly k rozbor m a popis m pozice ËeskÈho zemïdïlstvì v EU a takè jeho dalöìho oëek vanèho v voje. Tyto rozbory vyuûìvaly skuteën data z ekonomick ch öet enì vybran ch zemïdïlsk ch podnik v kaûdèm okrese a dok zaly plnï simulovat pr mïrnè ekonomickè v sledky podnik nì v zemïdïlstvì a p i zad nì dat oëek vanèho v voje zemïdïlsk ch podpor, evropsk ch i svïtov ch cen zemïdïlskè produkce a dalöìch doplúujìcìch daj umoûúuje i v hled do budoucnosti. Z hlediska zmïny v robnì struktury podnik p edstavuje v ekonomice dlouhodobï kritickou oblast ûivoëiön v roba, zejmèna chov prasat. Chov dojnic nenì dlouhodobï ohroûen. Pro vïtöinu podnik je vöak ekonomicky velmi citliv n - kupnì cena mlèka. V rostlinnè v robï se jevì jasn tendence zvyöov nì ploch olejnin, zejmèna m ku. TakÈ pïstov nì kuku ice na sil û je ekonomicky mènï v hodnè a v oblastech, kde zemïdïlci zvl dnou zajiötïnì vhodnè krmnè d vky jin mi plodinami (vìcelet mi pìcninami na ornè p dï bude plocha sil ûnì kuku ice zmenöov na). Tento trend je z ejm pro oblast PomoravÌ a nemusì b t platn pro celou republiku a souvisì s pomïrem n - klad k v nos m i s ohledem na vliv klimatu danèho regionu. V sledky modelovèho hodnocenì navrûen ch opat enì u re ln ch podnik, kter tvo Ì zatravnïnì, ploönè nebo v p sech a vylouëenì eroznï nebezpeën ch plodin na svazìch, jsou mìrnï ziskovè, coû je zp sobeno p izn nìm dotacì na zatravnïnì a drûbu TTP a p ÌpadnÏ na dalöì opat enì. U podnik na svaûit ch pozemcìch m ûe b t navrûeno zatravnïnì aû nïkolika desìtek hektar. P Ìpadn v padek produkce vöak hradì dotace. Model takè plochy TTP vyuûìv ve v poëtech krmnè d vky pro skot a navrhuje v razn snìûenì ploch sil ûnì kuku ice. DalöÌ anal zy v tèto etapï hodnotily systèm zemïdïlskèho hospoda enì s ohledem na ochranu p ÌrodnÌch zdroj, biodiverzity a cenn ch druh rostlin a ûivo- Ëich. Podkladem pro hodnocenì pot eby rozpt lenè zelenï byla DMVK. Na z - kladï diskuse s ochr nci p Ìrody byla

13 Obr zek 3, projedn v nì variant v zemïdïlsk ch podnicìch modelovè porostnì typy, anebo ponech nì aktu lnìho stavu. Pro souëasn porostnì typ je stanoven modelov zp sob obhospoda ov nì tak, aby kaûdè hospod skè opat enì mïlo pat iën dopad na st vajìcì segmenty porostnìho typu. Etapa ÑOptimalizace vodnìho reûimu v krajinï a systèmu prevence p ed povodnïmi (E05)î byla pracovnï nejobs hlejöì s nejvïtöìm objemem v stup. Poskytla podrobnè anal zy eroznìch a odtokov ch pomïr na celè ploöe eöenèho zemì hornìho a st ednìho povodì eky Moravy. V poëty a modelov nì z kladnìch hydrologick ch charakteristik eroznì ohroûenosti p dy a transportu splavenin byly z kladnìm vstupem tvorbu n vrh v ploöe povodì. N vrhy byly umìstïny zejmèna na zemïdïlskè p dï. KomplexnÌ ochrany a organizace povodì obsahuje opat enì technick a biotechnick, organizaënì a agrotechnick. P i eöenì protieroznì ochrany v urëitèm povodì jsou samostatnï pouûit agrotechnick a organizaënì opat enì velmi Ëinn, ale Ëasto je nutno pro moûnost v raznïjöìho omezenì povrchovèho odtoku rozdïlit svaûitè, ploönï znaënï rozs hlè pozemky s ne- mïrnou dèlkou svahu protieroznìmi opat enìmi, zejmèna liniovèho charakteru. SystÈm liniov ch protieroznìch prvk v kombinaci se zelenì m ûe fungovat v krajinï i jako nezbytn souë st lok lnìch biokoridor nebo interakënìch prvk a tvo it tak souë st zemnìch systèm ekologickè stability krajiny. N vrhy v ploöe povodì obsahovaly takè retenënì prostory nebo vhodnè profily pro vybudov nì mal ch retenënìch n drûì. V bïr optim lnìho eöenì na p Ìkladu povodì LouËky probìhalo podle soubïhu kritèriì ekologick ch, hydrologick ch, soci lnìch a technicko-ekonomick ch. Na z kladï podrobnè anal zy faktor ovlivúujìcìch odtok z povodì byl v eöekvantifikov na pot eba rozpt lenè zelenï, kter zajiöùuje minim lnì n roky na prost edì pro hnìzdïnì vybran ch druh pt k. Sledov nì bude nutnè v budoucnu jeötï d le prohloubit a zp esnit podle r zn ch typ krajiny a region, protoûe v tèto studii byl vztah sledov n pokusnï jen na jednè lokalitï. Po diskusìch se z stupci zemïdïlsk ch podnik se u protieroznìch opat- enì jako z sadnì barièra jevì problèm neochoty p istoupit k zatravnïnì navrhovan ch ploch v produkënìch oblastech. P evod ornè p dy do TTP sniûuje cenu p dy i cenu n jm za p du a vlastnìci pozemk nejsou vïtöinou ochotni d t k tomuto trvalèmu opat enì souhlas. Lze tedy konstatovat, ûe v oblastech s vyööì cenou m ûeme p edpokl dat obtìûe p i realizaci n vrh vöech protieroznìch opat enì. Etapa ÑOptimalizace lesnickèho hospoda enì (04)î p inesla v stupy posuzujìcì funkënì potenci l lesa z hlediska stanovenì re lnèho potenci lu a efekt funkcì lesnìch porost. Posuzov n byl pedologick potenci l vzhledem k retenci vody v zemì nebo p i hodnocenì vazby d evinnè skladby na retenci. V stupem je vrstva re lnèho efektu hydrickè funkce. TÏûebnÏ-dopravnÌ eroze, kter zp sobuje v lese mnohdy velkè ztr ty p dy, byla vymezena pomocì limitujìcìch tïûebnïdopravnìch technologiì jako funkënìho kriteria odolnosti proti tïûebnï dopravnì erozi celèho z jmovèho zemì. V stupem je vrstva potenci lnì odolnosti proti tïûebnï dopravnì erozi. StanovenÌ hydrologick ch skupin p d bylo provedeno vyhodnocenìm hydrologick ch podmìnek lesnìch p d. Na z kladï re lnèho efektu stupnï vodnìho reûimu byly klasifikov ny hydrologickè skupiny p d (A aû D) jako podklad pro stanovenì odtokov ch (C/N) k ivek. Byly provedeny ekosystèmovè anal zy ñ zastoupenì lesnìch typ, p ehled cìlov ch hospod sk ch soubor podle ploch, stanovenì evapotranspirace a stupnï p irozenosti porost. StupeÚ p irozenosti lesnìho porostu se kvantifikuje ze vztahu skuteënè druhovè skladby ke skladbï p irozenè potenci lnì vegetace dle p ÌrodnÌch podmìnek. D leûit m prvkem pro hospoda- enì v lese z hlediska p Ìstupnosti jsou lesnì cesty, proto byla takè posouzena kvalita a hustota lesnì dopravnì sìtï celèho z jmovèho zemì provedenìm inventarizace odvoznìch cest. V stupem je aktualizovan vrstva lesnì dopravnì sìtï, tabulkov Ë st s textov m koment em. Technick m n strojem st ednïdobèho pl nov nì hospod skè pravy les jsou r mcovè smïrnice hospoda enì. V projektu navrûenè smïrnice jsou pojaty jako n vod na postupnou, co nejefektivnïjöì p emïnu st vajìcìch porostnìch typ na 11 Obr zek 4, LesnÌ cesta

14 n ch povodìch navrûen cel systèm komplexnì ochrany a organizace povodì. Tato opat enì po realizaci mohou mìt v znamnou funkci v redukci eroznìho smyvu a transportu splavenin, budou Ëinn mi protipovodúov mi opat enìmi eliminujìcìmi nep ÌznivÈ Ëinky povrchovèho odtoku zejmèna p i lok lnìch (p Ìvalov ch) sr ûk ch s vysokou intenzitou. P edloûenè n vrhy doporuëily takovè systèmy ochrany proti nep Ìzniv m Ëink m povrchovèho odtoku, kterè v n - vaznosti na zmïny technologiì hospoda- enì v lesìch (E04) mohou p inèst vedle omezenì eroznìho smyvu takè vyplavov nì l tek z p dnìho profilu s d sled-kem snìûenì dif znìho zneëiötïnì vodnìch tok. Vöechny v stupy analytickè i n vrhovè byly ploönï specifikov ny jak na jednotku povodì dle».h.p., tak na jednotliv katastr lnì zemì. Vytvo en systèm GIS umoûúuje ploönou specifikaci vöech v stup na jak koli zadan polygon (nap. pro pot eby vstupnìch dat hydrologick ch a eroznìch model ). SumarizovanÈ i dìlëì mnoûstvì pot ebn ch n vrh bylo vyhodnoceno v tabulkov ch p ehledech. Se azenè p ehledy o zemì jak podle nalèhavosti k eöenì p i protipovodúovè a protieroznì ochranï, tak podle vypoëtenè finanënì Ë stky, kter by pokryla realizaci vöech navrûen ch opat enì v hornìm povodì eky Moravy, mohou slouûit jako strategickè vodìtko pro rozhodov nì. Pozemkov ad tìm dostane p ehled o stavu katastr a m vhodn argument pro zah jenì komplexnì pozemkovè pravy. Uûivatel zpracovan ch v stup tèto etapy by mïl b t öirok okruh od PovodÌ Moravy s. p., MZe, MéP, MMR, p es pozemkovè ady, projektanty KP, lesnickou a zemïdïlskou praxi, starosty obcì aû jednotliv m ob- Ëan m nebo obëansk m sdruûenìm. V etapï ÑKrajinnÈ pl nov nì (E06) a SystÈm ochrany a ÌzenÌ p ÌrodnÌch zdroj (07)î eöitelè posuzovali n vrhy etapy E05 s ohledem na zachov nì nebo obnovu p vodnìho krajinnèho r zu a s vazbou na SES, zlepöenì stanoviötnìch podmìnek chr nïnè flûry a fauny a posìlenì ekologickè stability zemì. Na dvou pilotnìch zemìch v rozsahu 15 katastr lnìch zemì bylo zpracov no srovn nì historick ch a souëasn ch map z let 1936 a Etapa ÑLidÈ, rozvoj venkova a anal zy indik tor venkovskèho rozvoje (E08) mïla cìl zjistit proveditelnost n - vrh na venkovï, ale p es hla obsahovï navrhovan opat enì a zab vala se vztahy v r mci udrûitelnèho rozvoje venkova v HornÌm PomoravÌ. Z kladnì anal za zhodnotila stav v oblasti sìdelnì struktury a aktivnì politiky zamïstnanosti, byly provedeny anal zy v robnì struktury zemïdïlsk ch podnik, zmïn na trhu pr ce, malèho a st ednìho podnik - nì v regionu a potenci lu zemì pro rozvoj cestovnìho ruchu. V znamn m zdrojem informacì bylo rozs hlè dotaznìkovè öet enì v 64 obcìch, kterèho se z Ëastnilo 1300 respondent. ZÌskan soubor indik tor rozdïlen ch do enviroment lnìho, ekonomickèho a socio-demografickèho pilì e naplnil z kladnì datovou matici. PrvnÌ v stupy statistick ch anal z odhalily kvantifikovanè vìcerozmïrnè vazby mezi indik tory venkovskèho ûivota. Postupy vìcerozmïrn ch metod, zejmèna faktoro-vè anal zy, na z kladï v sledk mnohorozmïrnè regresnì anal zy vyûadujì interpre-taci zjiötïn ch z vïr se zkuöen mi odbornìky. Mohou umoûnit v bïr klìëov ch indik tor a b t vyuûitelnè nap Ìklad pro novï vznikajìcì N rodnì sìù rozvoje venkova»r. SystÈmy vzdïl v nì (E09) a Integrovan systèm ÌzenÌ venkovskèho prostoru (E10). Nevhodn zp sob implementace n - vrh m ûe celou pr ci pracovnìch t m Obr zek 5 N vrh liniov ch, ploön ch opat enì vëetnï mal ch vodnìch n drûì nakonec i zma it. Proto byly v sledky pracì publikov ny v metodick ch p ÌruËk ch, probìhaly prezentace a v nïkter ch etap ch byla zapojena do eöenì i ve ejnost. Co n s neodradì... Konec projektu byl bohuûel rychl a nezadrûiteln a nezbyl dostatek Ëasu a sil na pozorn v bïr zpracovatele integrovanèho systèmu ÌzenÌ venkovskèho prostoru. Na webov ch str nk ch jsme chtïli zp Ìstupnit öirokè ve ejnosti interaktivnì v sledky projektu. Selh nì tèto Ë sti neumoûnilo realizovat webovou str nku v takovè kvalitï, jak si v stupy projektu zaslouûily, a uûivatelè mohli p t. SkonËil tìm i p ipravovan systèmem obnovy dat a pokus vytvo it integrovan informaënì systèm, kter by pomohl a v HornÌm PomoravÌ zav dït a testovat navrûen opat enì. Budiû n m toho pozn nì ponauëenìm, ûe nadöenì nïkdy nestaëì a je pot eba hlìdat profesion lnì p Ìstup. Co n s posìlilo... Jsou to samotnè v stupy projektu, kterè poskytly uk zkov p Ìklad integrovanèho p Ìstupu s komplexnìmi informacemi o zemì. Dobr spolupr ce odbornìk z vìce oblastì generovala vedle pl novan ch v stup projektu i mnoûstvì dalöìch n pad, cennou mezioborovou konfrontacì n zor a p telstvì do dalöìch let i projekt. Na z kladï upravenè metodiky ILUP PomoravÌ (etapa E05) byla v roce 2007 zpracov na studie ÑN vrh struktur lnìho eöenì protieroznìch a protipovodúov ch opat enìî pro dalöìch 7 povodì v»eskè republice o celkovè rozloze asi 10% zemì»r. Tato studie poskytuje n vrh protieroznìch a protipovodúov ch opat enì v ploöe povodì, vëetnï odhadovan ch n - klad na jejich realizaci. Z vïrem bych chtïla Ìci, ûe st le realizaci protieroznì ochrany vidìm jako nedostateënou. Je nutnè odstraúovat p ÌËiny selh v nì zav dïnì zejmèna tzv. mïkk ch opat enì, kter v ploöe povodì mohou vykonat velmi d leûitou ochranu p dy, vodnìch tok, n drûì a intravil nu obcì a mïst. V souëasnè dobï nalèhavï vystupujì do pop edì problèmy spojenè s deficitnì bilancì organickè hmoty v p dï, se zhutúov nìm p dy a zhoröov nìm jejì struktury. KomplexnÌ pozemkovè pravy jsou jedineën n stroj, kter umoûúuje v pl nu spoleën ch za ÌzenÌ hodnï pro krajinu udïlat. Ale i p esto je vedle pozemkov ch prav d leûitè udrûovat Ñkomunikaciî se zemïdïlskou praxì, poskytovat pot ebnè informace o moûnè ochranï na pozemcìch, kterè obhospoda ujì. Je uû jen p edmïtem diskuze a technickou str nkou, kterè Ëinnosti pat- Ì do skupiny povinnèho dodrûov nì Ñspr vnè zemïdïlskè praxeî, podpor v r mci struktur lnì politiky nebo jen musìme spolèhat na osvïtu. 12

15 DOKUMENTACE STAVEB Ing. Jiří Blažek, poradenství Brno StavebnÌk je povinen pro Ëely projedn nì z kona p Ìsluön ch ÌzenÌ opat it p edepsanou dokumentaci. Dokumentace, jejì rozsah, obsah je stanoven: a) ustanovenìmi z kona pro jednotlivè druhy ÌzenÌ b) vyhl ökou Ë. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Ministerstvo dopravy je zmocnïno vydat vyhl öku stanovujìcì rozsah a obsah projektovè dokumentace pro stavby drah na dr ze, stavby d lnic, silnic, mìstnìch komunikacì a ve ejnï p Ìstupn ch Ëelov ch komunikacì. OstatnÌ ministerstva vyd vajìcì doposud obdobnè vyhl öky jsou z konem Ë. 183/2006 Sb., stavebnì z kon zmocnïny ustanovenìm ß 194 k vyd nì: - technick ch poûadavk pro vodnì dìla (Ministerstvo zemïdïlstvì) - technickè poûadavky pro stavby uranovèho pr myslu a pro stavby jadern ch za ÌzenÌ (Ministerstvo pr myslu a obchodu) - obecnè technickè poûadavky na v stavbu v hlavnìm mïstï Praha (hlavnì mïsto Praha) A. Dokumentace pro umìsùov nì staveb Rozsah a obsah je stanoven u p Ìsluön ch ustanovenì pro: 1. zemnï pl novacì informace (ß 21) K û dosti se p ipojì ve dvou vyhotovenìch situaënì v kres, vyhl. Ë. 503, ß 2, p Ìloha 1, 2 ñ Ë st B 2. RozhodnutÌ o umìstïnì stavby (ß 86) éadatel k û dosti p ipojì dle ß 3 vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. - situaënì v kres, p Ìloha Ë. 3 - dokumentaci, p Ìloha Ë RozhodnutÌ o zmïnï vyuûitì zemì P edepsanè n leûitosti uv dì: - p Ìloha Ë. 5, vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. - p Ìloha Ë. 6, vyhl. Ë. 503/2006 Sb.. 4. RozhodnutÌ o zmïnï stavby é dost se pod v dle ß 5 vyhl. Ë. 503/2006 Sb., na formul - i p Ìlohy Ë RozhodnutÌ o dïlenì nebo scelov nì pozemku ObsahovÈ n leûitosti jsou stanoveny v p Ìloze Ë. 8 vyhl. Ë. 503/2006 Sb., o podrobnïjöì pravï zemnìho ÌzenÌ, ve- ejnopr vnì smlouvy a zemnìho opat enì. 6. RozhodnutÌ o ochrannèm p smu (ß ) é dost se pod v na formul i, jehoû obsahovè n leûitosti jsou stanoveny v p Ìloze Ë. 8 a p Ìloze uvedenè v Ë sti B formul e. 7. ZjednoduöenÈ zemnì ÌzenÌ (ß 95) Informace o n vrhu v roku rozhodnutì obsahuje Ë sti danè ß 14 vyhl. Ë. 503/2006, vëetnï grafick ch vyj d enì ß 9 odst. 5, ß 10 odst. 5, ß 11 odst. 5, ß 12 odst zemnì souhlas (ß 96) ObsahovÈ n leûitosti vymezuje p Ìloha Ë. 9 vyhl. Ë. 503/ 2006 Sb., grafickè n leûitosti uv dì Ë st B formul e. 9. Ve ejnopr vnì smlouva (ß 78 odst. 3, 4) N leûitosti se ud vajì od druhu rozhodnutì o umìstïnì stavby nebo za ÌzenÌ. Nem samostatnou pravu projektovè dokumentace. 10. zemnì opat enì o stavebnì uz vï e (ß 99) Dokl d se na kopii katastr lnì mapy 11. zemnì opat enì o sanaci zemì (ß 100) Dokumentaci p edstavuje ovï en v kres na kopii katastr lnì mapy. 12. Dokumentace pro ohl öenì stavby (ß 104 odst. 2 pìsm. a) aû d) Vyhl. Ë. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ß 2 ñ projektovì dokumentace, p Ìloha Ë Dokumentace pro stavebnì povolenì (ß 110) Dokumentace shodn jako v bodu Dokumentace pro zkr cenè stavebnì ÌzenÌ (ß 117) Projektov dokumentace v rozsahu ß 2 vyhl. Ë. 499/2006 Sb Dokumentace pro prov dïnì stavby (ß 134) Rozsah a obsah projektovè dokumentace je stanoven ß 3 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., a p Ìlohou Ë Dokumentace skuteënèho provedenì stavby (ß 125) Rozsah a obsah vymezuje d le ß 4 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., a p Ìloha Ë Dokumentace bouracìch pracì (ß 157) P Ìloha Ë. 4 vyhl. Ë. 499/2006 Sb., stanovì n leûitosti dokumentace bouracìch pracì 18. Stavby, terènnì pravy, za ÌzenÌ a udrûovacì pr ce nevyûadujìcì stavebnì povolenì ani ohl öenì Pokud stavba podlèh zemnìmu souhlasu, stavebnìk musì doloûit p i ozn menì o z mïru v zemì: - jednoduch technick popis - p ÌsluönÈ v kresy (nedefinovanè) V kresy nemusì zpracovat autorizovan osoba. Rozsah je definov n v Ë sti B p Ìlohy Ë. 9 vyhl. Ë. 503/2006 Sb Projektov dokumentace pro nezbytnè pravy stavby (ß 137) Projektov dokumentace je vybranou ËinnostÌ. Rozsah a obsah vymezì na ÌzenÌm stavebnì ad. 20. Opat enì na sousednìm pozemku (ß 141) Projektov dokumentace nenì stanovena, Ëasto bude nezbytnè ji vypracovat pro posouzenì rozsahu pracì a z sahu do sousednìho pozemku. 21. Z sady zemnìho rozvoje (ß 36) Rozsah a obsah dokumentace je d n ß 6 a 8 vyhl. Ë. 500/ 2006 Sb., o zemnï analytick ch podkladech, zemnï pl - novacì dokumentacì a zp sobu evidence zemnï pl novacì Ëinnosti. Up esnïnì obsahu a rozsahu prov dì p Ìloha Ë. 4 a 5 vyhl öky. 22. zemnì pl n (ß 43 a dalöì) Obsah zad nì zemnìho pl nu je stanoven v p Ìloze Ë. 6 vyhl öky. Textovou a grafickou Ë st vymezuje p Ìloha Ë RegulaËnÌ pl n (61 a dalöì) ObsahovÈ n leûitosti jsou stanoveny v p Ìloze Ë. 8, 9 vyhl. Ë. 500/2006 Sb.. Textov a grafick Ë st je stanovena v p Ìloze 11 tèto vyhl öky. B. VybranÈ Ëinnosti ve v stavbï Vybran mi Ëinnostmi ve v stavbï je zpracov nì: - zemnï pl novacì dokumentace - zemnì studie - dokumentace pro vyd nì zemnìho rozhodnutì - projektov dokumentace pro vyd nì stavebnìho povolenì - projektov dokumentace pro = ohlaöov nì stavby (ß 104 odst. 2 pìsm. a) aû d) = prov dïnì stavby = nezbytnè pravy - odbornè vedenì prov dïnì stavby nebo jejì zmïny OstatnÌ dokumentaci m ûe zpracovat osoba kter m vysokoökolskè vzdïl nì stavebnìho nebo architektonickèho smïru nebo st ednì vzdïl nì stavebnìho smïru s maturitnì zkouökou a alespoú 3 roky praxe v projektov nì staveb. ObdobnÏ i pro stavby uvedenè v ß 103 odst. 1 z kona. Z kon nep edepisuje opr vnïnì k vypracov nì dokumentace pro udrûovacì pr ce ani pro stavebnì pravy vymezenè ustanovenìm ß 103 odst. 1 pìsm. h) a ß 104 odst. 2 pìsm. p. Rozsah a obsah dokumentace nenì p edeps n pr vnìm p edpisem. 13

16 C. Povinnosti a odpovïdnost osob p i p ÌpravÏ a prov dïnì staveb StavebnÌk je povinen u staveb osvobozen ch od povolenì v dostateënèm p edstihu informovat osoby tïmito pracemi p Ìmo dotëenè. U staveb financovan ch z ve ejnèho rozpoëtu zajistì stavebnìk autorsk dozor projektanta pro soulad prov dïnè stavby s ovï enou projektovou dokumentacì. StavebnÌk m za povinnost uvèst prostorovou polohu stavby do souladu s ovï enou projektovou dokumentacì. StavbyvedoucÌ m spolupracovat s osobou vykon vajìcì technick dozor stavebnìka nebo autorsk dozor projektanta, pokud jsou na stavbï z Ìzeny. Technick dozor stavebnìka nenì autorizovanou osobou na stavb ch soukrom ch investor jeho ustanovenì je vïcì smluvnì dohody. Koordin tor bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci, p sobì-li na staveniöti v souladu s p ÌsluönÈm ustanovenìm z k. Ë. 309/2006 Sb., o zajiötïnì dalöìch podmìnek bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci. Tato osoba musì b t z Ìzena, p sobì-li na stavbï vìce zhotovitel nikoliv subdodavatel. Osoba vykon vajìcì stavebnì dozor odpovìd spolu se stavebnìkem za soulad prostorovè polohy stavby s ovï enou dokumentacì a za dodrûenì obecn ch poûadavk na v stavbu, Tato osoba je osobou odbornï zp sobilou (autorizovanou). StavebnÌ dozor je vûdy stanoven u svèpomocnè formy v stavby. Autorizovan inspektor je opr vnïn na z kladï smlouvy se stavebnìkem a na jeho n klad: osvïdëit, ûe navrhovan stavba ve zkr cenèm stavebnìm ÌzenÌ m ûe b t provedena zpracovat odborn posudek (certifik t) pro vyd nì kolaudaënìho souhlasu dohlìûet na prov dïnì stavby Obsah a struktura certifik tu je vymezena v ß 10 vyhl. Ë. 526/2006 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì stavebnìho z kona ve vïcech stavebnìho du. Autorizovan inspektor nem vymezenou p edpisem pr vnì odpovïdnost za vady dokumentace, je to ot zka smluvnìho ujedn nì stran. Projektant dle ustanovenì ß 159 stavebnìho z kona odpovìd za spr vnost, celistvost a plnost zemnï pl novacì dokumentace, dokumentace pro vyd nì zemnìho rozhodnutì. U stavebnìho povolenì a ohlaöovan ch staveb (ß 104 odst. 2 pìsm. a) aû d) Na vìc za bezpeënost stavby. Stavby uvedenè v ß 104 odst. 2 pìsm. e) aû i) m ûe zpracovat tzv. kvalifikovan osoba s t Ìletou praxì. Autorsk dozor je p edevöìm vïcì smluvnì, pouze u staveb financovan ch z ve ejn ch prost edk m b t stavebnìkem zajiötïn. Jeho kolem je dohlìûet, zda je stavba prov dïna podle dokumentace ovï enè ve stavebnìm ÌzenÌ. VlastnÌk stavby je povinen udrûovat stavbu po celou dobu jejì existence. D le je povinen uchov vat dokumentaci skuteënèho provedenì, doklady a dokumenty po celou dobu existence stavby. VlastnÌk stavby je povinen umoûnit kontrolnì prohlìdku stavby, za ÌzenÌ a uchov vat stavebnì denìk po dobu 10 let od vyd nì kolaudaënìho souhlasu nebo dokonëenì stavby. StavebnÌ denìk se vede u staveb vyûadujìcì stavebnì povolenì nebo ohl öenì (ß 157 z kona). Z znamy do stavebnìho denìku je opr vnïn prov dït: stavebnìk stavbyvedoucì osoba vykon vajìcì stavebnì dozor osoba prov dïjìcì kontrolnì prohlìdku stavby osoba prov dïjìcì vybranè zemïmï iëskè Ëinnosti D le pak, jsou-li z Ìzeny: technick dozor stavebnìka autorsk dozor koordin tor bezpeënosti a ochrany zdravì p i pr ci, p sobì-li na staveniöti autorizovan inspektor u stavby (ß 117), pro jejìû provedenì vydal certifik t Od 1. prosince 2007 má Česká republika 1002 km dálnic a rychlostních silnic. Do konce roku 2007 se jejich délka zvětší díky celkovému letošnímu přírůstku 50 km na 1009 km, tedy přes 46 % jejich celkové plánované délky 2180 km. Již 14 let pro Vás vytváříme prostor, v němž můžete prokázat své profesionální kvality široké odborné veřejnosti. Čtrnáctý ročník mezinárodního silničního veletrhu ROADWARE 2008 je určen všem subjektům podnikajícím a působícím v oblasti rozvoje, obnovy a údržby dopravní infrastruktury a v oblasti provozování dopravních systémů v České republice. Pořádá ho Česká silniční společnost ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky a s Ministerstvem dopravy. TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ VELETRHU ROADWARE až 15. května 2008 úterý až čtvrtek denně od 9.00 do hodin v Průmyslovém paláci na Výstavišti Praha v Holešovicích. Vnitřní výstavní plochy o rozloze 3000 m 2 se nacházejí v pravém křídle Průmyslového paláce. Prostor poskytuje možnost výstavby vícepatrových expozic a instalaci velmi objemných a hmotných exponátů. REGISTRACE VYSTAVOVATELŮ Registrace vystavovatelů je možná bu doručením vyplněného registračního listu poštou nebo faxem nebo odesláním on-line formuláře z Nevratný registrační poplatek pokrývá náklady na publicitu veletrhu, na výrobu a distribuci pozvánek, volných vstupenek, katalogu a CD ROM, které obdrží všichni návštěvníci zdarma. VÝSTAVNÍ PLOCHY NABÍDKA A PODMÍNKY Nejmenší plocha řadové expozice je 9 m 2 při minimální šířce 3 m a minimální hloubce 3 m. Objednávky na menší výstavní plochy s výjimkou kategorie Výstavní panel s pultem a osvětlením nebudou akceptovány. Nejmenší plocha rohové expozice je 9 m 2. Nejmenší plocha třístranné expozice je 20 m 2 a ostrovní expozice 36 m 2. Výběr umístění expozic bude uskutečnován pořadatelem podle pořadí registrací, podle velikosti, rozměrů, tvaru a typu výstavní plochy. Nejmenší plocha venkovní výstavní plochy je 18 m 2. 14

17 Pam tnè a v znamnè stromy Ing. Pavel KyzlÌk, p edseda poboëky DD»SL Odprad vna mïli lidè v ctï stromy ñ velik ny. Posv tnè h je slouûily p edk m k shromaûôov nì, k soud m, rad m, modlitb m. JednotlivÈ stromy pak ochraúovaly rodiny i celè rody a byly sìdlem jejich b ûk. Stromy tak doprov zely ËlovÏka po cel ûivot, jejich d evo slouûilo od kolèbky po hrob. Historie ochrany strom Po vyvr cenì posv tn ch strom star ch pohan bylo dlouhè mezidobì neû doölo znovu k jejich ochraúov nì. Zpo- Ë tku to byly mohutnè stromy, kterè v rozs hl ch lesìch urëovaly hranice panstvì. Nebyly za tìm Ëelem s zeny, naopak byli vyhled v ni jedinci n padnè velikosti Ëi v mìstï ojedinïle se vyskytujìcìho druhu a ti pak byli oznaëov ni nïkolika zp soby nap. lizov nìm (vytìn nìm ötïpin), vysek v nìm znamenì (nej- ËastÏji k Ìûek) Ëi p ipevúov nìm podkov apod. Hranice pak byla pravidelnï proch zena a udrûov na. PozdÏji byly na nïkterè velkè stromy umisùov ny svatè obr zky nap. u stud nek, k iûovatek Ëi v mìstech nïjakè tragedie. V krajinï pak byly stromy vysazov ny jako doprovod u kapliëek, boûìch muk, k Ìûk. NejËastÏji Ëty i stromy (nebo dva) tvo ily ochrann okrsek. Pouûity byly vïtöinou lìpy, ak ty, maôaly nebo duby, v jimeënï mod- Ìny. Strom chr nïn svat m obr zkem nebo chr nìcì kapliëku si uû nikdo nedovolil pok cet. Proto mnoho 200 ñ 300 let star ch pam tn ch strom doprov zì drobnè cìrkevnì pam tky v krajinï. NÏkterÈ kr lovskè v nosy (nap. Majestas Carolinas Karla IV. z r. 1348) ochraúovaly urëitè aleje, porosty a skupiny strom. HrabÏ Kolovrat pak dokonce testament rnï stanovil, kterè stromy v parku u z mku v B eznici nikdy nesmì b t pok ceny. slouûil (1995) a slavnostnìm vyhl öenìm pam tnèho smrku v LysicÌch (2004). LegislativnÌ r mec ñ co je pam tn strom Podle z kona Ë. 114/1992 Sb. o ochranï p Ìrody a krajiny, ß 46 jsou vyhlaöov ny a chr nïny pam tnè stromy. Tak je moûno ochr nit d eviny vynikajìcì vzr stem, zvl ötnìm habitem, vïkem, dominujìcì krajinï, doprov zejìcì stavebnì pam tky, historicky cennè, spojenè s urëit mi ud lostmi Ëi osobnostmi, op edenè povïstmi a b jemi nebo jen tak samy o sobï kr snè a malebnè. I. kategorie jsou stromy kmetskèho vïku, II. zralè stromy 200 ñ 400 let, III. ËekatelÈ. To je ale opravdu jen obecn r mec. Pam tnè stromy plnì v krajinï funkce ekologickè, zdravotnì, rekreaënì, stabilizaënì, estetickè, orientaënì, v chovnè a dalöì. ZdravotnÌ stav je charakterizov n od 1 ñ velmi dobr aû po 5 ñ odumìrajìcì, mrtv. SkuteËnostÌ je, ûe u velik n se hodnocenì 1 a 2 prakticky jiû nevyskytuje. Ani stolet ËlovÏk nem ûe b t plnï zdr v. Kaûd vyhl öen pam tn strom m ze z kona z kladnì ochrannè p smo, tj. kruh o polomïru desetin sobku pr mïru kmene mï enèho ve v öi 1,3 m. Pam tnè stromy vyhlaöujì zemnì org ny ochrany p Ìrody (povï enè obce, magistr ty, spr vy CHKO a NP) ve spr vnìm ÌzenÌ. N vrh m ûe d t kaûd ob- Ëan. pln p ehled o vyhl öen ch pam tn ch stromech vede AOPK»R v Praze (Ing. B. Reö, tel.). Kolik pam tn ch strom je? Celkov poëet poloûek v»r se blìûì pïti tisìc m a st le se zvyöuje. Protoûe v poloûce jsou i skupiny Ëi dlouhè aleje je chr nïn ch strom asi 26 tisìc. NejvÌce pam tn ch strom majì kraje St edoëesk, JihoËesk, V chodoëesk a Moravskoslezsk. NejËastÏjöÌ motiv ochrany: vzr st, vïk, dominanta. Podle d evin je daleko nejvìce zastoupena lìpa (46 %) a dub (26%), takûe t i Ëtvrtiny vöech pam tn ch strom tvo Ì tyto dva druhy. N sledujì buk, javor, kupodivu nep vodnì platan, jasan, jilm, tis, jedle, smrk, hruöeú a jinan. ObecnÏ lze Ìci, ûe je m lo jehliënan nap. borovice. Za nejvïtöì naöe pam tnè stromy jsou povaûov ny: Vejdova lìpa u Pastvin, obvod 1200 cm, Sudslavick lìpa u Vimperka, obvod 1170 cm. Za nejstaröì KlokoËovsk lìpa v CHKO éeleznè hory, Svatov clavsk dub ve StochovÏ u Kladna, éiûk v dub v N mïöti n. Osl., s vïkem nad 800 let. J. E. Chadt ñ äevïtìnsk (1860 ñ 1925) V r vstoupil do Schwarzenbergsk ch sluûeb na HlubokÈ Jan Evangelista Chadt ñ lesnìk renesanënï öirok ch z - jm. Mimo jinè se zab val shromaûôov nìm daj (tehdy roztrouöen ch po r zn ch Ëasopisech) o lokalizaci v znamn ch strom a jejich historii. V r vydal prvnì soupis ÑStarÈ a pam tnè stromyî a o pït let pozdïji vlastnìm n kladem knihu ÑStarÈ a pam tnè stromy v»ech ch, na MoravÏ a ve Slezskuî s popisem 320 strom a 160 fotografiemi. Pro srovn nì asi prvnì kniha k tomuto tèmatu byla vyd na v r v NÏmecku v Karlsruhe, ale z prost edk velkoknìûete Fridricha B denskèho. Jako vöestrannèho lesnickèho odbornìka jej lesnìci oslavili pam tnìkem v lesìch lesnickè fakulty v BrnÏ v r. 1929, pamïtnì deskou na myslivnï v Kozojedech (Dûb nsko) v r. 1931, deskou na budovï b valè lesnì spr vy v HornÌ Vltavici, kde Chadt takè Rom nsk kostelìk v jezdci u BÏlËic popisuje Ladislav StehlÌk v Zemi zamyölenè I. Po spisovateli se bude jmenovat javor, kter slavnostnï vyhl sìme za pam tn ke st m narozenin m spisovatele. 15

18 PozemkovÈ pravy JmÈna strom Pam tnè stromy se nejëastïji oznaëujì podle obce nebo jejìho k.., coû je problematickè u Lhot, jezd apod. StejnÏ tak doch zì k duplicit m p i jmènech podle okolì nap. U brodu, U z mku, Za humny... Podle povïstì jsou nap. HadÌ Kr lovna, Hejkal, lìpa Neviny. Podle historick ch ud lostì jsou stromy RobotnÌ, PopravËÌ, lìpa Padl ch, Old ich v dub. NejvÌce strom nese jmèna osob; vìce neû t icet je Husov ch lip a éiûkov ch dub. Podle svat ch jsou nap. Svatoj nsk lìpa, Kapistr tsk lìpa aj. ÿada strom se jmenuje po malì Ìch, spisovatelìch, v leënìcìch. Asi desetina naöich pam tn ch strom m nezamïnitelnè jmèno. Jako poboëka»eskè lesnickè spoleënosti pro pam tnè stromy v letoönìm roce p edpokl d me slavnostnì vyhl öenì pam tnèho stromu ke stèmu v roëì narozenin spisovatele a milovnìka krajiny jiûnìch»ech Ladislava StehlÌka (ZemÏ zamyölen I., II., III.), a to javoru u rom nskèho kostelìka sv. Voröily v jezdci u BÏlËic. P i vzpomìnkov ch slavnostech k roku Karla Klostermanna bude ve ätïkni, mìstï jeho ml dì i skonu, vyhl öen pam tn strom K. Klostermanna. P nì V krajinï, v mìstech, kam se jen m lokdo dostane, projdete p i zpracov nì podklad pro pozemkovè pravy. NÏkdy spat Ìte strom, kter V s zaujme, pokud u nïho nenì tabulka Pam tn strom nejste si jisti, zda neobjevujete objevenè. NevadÌ, staëì zmï it obvod, urëit polohu slovnìm popisem nebo sou adnicemi GPS a sdïlit daje org nu ochrany p Ìrody. Tak nap. v minulèm roce projektant pozemkov ch prav nalezl jilm s obvodem asi 450 cm, nejvïtöì na Blatensku, u p Ìtok do MetelskÈho rybnìka (zn m z povodnì r. 2002), k velkè radosti P ed öesti lety jsem navrhl vedenì L»R provèst öet enì v jimi obhospoda ovan ch lesìch (tj. asi 60% vöech naöich les ) s cìlem vyhledat a chr nit v znamnè stromy. Ve volnè krajinï je kaûd strom s obvodem nad 80 cm chr nïn a o jeho p ÌpadnÈ pok cenì se musì zvl öù û dat. Stromy v lese rostoucì û dnou takovou ochranu nemajì. L»R tuto akci spïönï provedly a bylo navrûeno 276 jedinc a skupin 28 druh na V znamn strom L»R a tak oznaëeno a chr nïno. Jsou mezi nimi stromy, zejmèna u smrk, buk, borovic a jedlì, z hlediska celost tnìch pam tn ch strom opravdu mimo dnè. Chv la jim. O dva roky pozdïji jsem totèû navrhl Vojensk m les m, tèû oni nalezly asi devades t velk ch strom, chr nì je a pravidelnï se jejich fotografie a popisy uve ejúujì v podnikovèm Ëasopise. Ve starostlivosti o pam tnè stromy, tradici jejich vyhlaöov nì, evidov nì, mapov nì, publikov nì zaujìm me opravdu p ednì mìsto v EvropÏ. Podle mìnïnì mezin rodnì konference krajin je pro naöi krajinu typick malorozmïrnost (na rozdìl od monumentality nap. krajin u fjord ); obce jsou blìzko sebe, zpravidla na dohled kostelnìch vïûì, d le vynik pestrostì krajiny na malèm zemì (lesy, louky, pole, rybnìky), mnoûstvìm drobn ch pam tek ve volnè krajinï (kapliëky, k Ìûe, boûì muka aj.) a takè velk m poëtem solitèrnìch pam tn ch a v znamn ch strom. NovÈ stromy Tato vrba s rekordnìm obvodem 720 cm roste v Praze 6 pod KozÌmi h bety vpravo od stì HoromÏ ickèho potoka. Unikala pozornosti. 16 ochrany p Ìrody. S m jsem tak nalezl nïkolik strom, kterè unikaly pozornosti nap. Tachlovick vrba s obvodem 666 cm nebo vrba v Praze 6 s obvodem 720 cm pod KozÌmi h bety u stì HoromÏ ickèho potoka (pat Ì mezi pït nejvïtöìch vrb u n s). OrientaËnÏ jakè stromy stojì za to: - vöechny jehliënany nad 250 cm obvodu, - duby, lìpy, jasany, javory nad 400 cm obvodu, - topoly, vrby nad 450 cm, - vöechny stromy kmenem, tvarem koruny Ëi jinak zajìmavè. Pomozte prosìm vyhledat a chr nit naöe p ÌrodnÌ a kulturnì bohatstvì.

19 17 PozemkovÈ pravy Studium Pozemkov ch prav na AgronomickÈ fakultï Mendelovy zemïdïlskè a lesnickè univerzity v BrnÏ Prof. Ing. Frantiöek Toman, CSc. Studium na vysok ch ökol ch, tedy i na AgronomickÈ fakultï Mendelovy zemïdïlskè a lesnickè univerzity v BrnÏ, je organizov no podle z kona Ë. 111/1998 Sb. o vysok ch ökol ch ve smyslu dalöìch doplnïnì a prav (z kon o vysok ch ökol ch). Agronomick fakulta je historicky nejstaröì fakultou Mendelovy zemïdïlskè a lesnickè univerzity v BrnÏ. Sv m vznikem nav zala na dlouholetou tradici hospod skèho oboru, kter byl spoleënï s oborem lesnick m prvnìm oborem na prvnì samostatnè ËeskoslovenskÈ st tnì VysokÈ ökole zemïdïlskè v BrnÏ zaloûenè jiû v roce Agronomick fakulta nabìzì v akademickèm roce 2008/ 2009 studium v tzv. t ÌstupÚovÈm prostupnèm systèmu studia p ev ûnï v novï akreditovan ch studijnìch programech: bakal sk ch magistersk ch doktorsk ch Bakal skè studijnì programy jsou t ÌletÈ, ukonëenè z - vïreënou bakal skou zkouökou, jejìû souë stì je obhajoba bakal skè pr ce. Absolventi obdrûì osvïdëenì o z vïreënè zkouöce a zìskajì titul bakal (Bc.). MagisterskÈ studijnì programy jsou dvouletè, ukonëenè st tnì z vïreënou zkouökou, jejìû souë stì je obhajoba diplomovè pr ce. Absolventi zìsk vajì titul inûen r (Ing.). Ke studiu v magisterskèm studijnìm programu mohou b t studenti p ijati na z kladï studijnìch v sledk v p edchozìm bakal skèm studiu nebo na z kladï p ijìmacìch zkouöek. P ehled obor studia akreditovan ch na AgronomickÈ fakultï s moûnostì studia Pozemkov ch prav Bakal skè studijnì programy Obor: PozemkovÈ pravy, ochrana a vyuûitì p dnìho fondu Obor: Agroekologie MagisterskÈ studijnì programy dvouletè ñ navazujìcì na program bakal sk Obor: Agroekologie Obor: Rozvoj venkova Bakal skè studium v programu ZemÏdÏlsk specializace ñ obor PozemkovÈ pravy, ochrana a vyuûitì p dnìho fondu Studium je zamï eno na problematiku pozemkov ch prav, ochrany p dnìho fondu a celkovè pèëe o venkovskou krajinu. Absolventi zìskajì z kladnì teoretickè a praktickè znalosti pro eöenì problematiky p dnì rodnosti, posuzov nì bonity a ceny p dy i z kladnì znalosti a dovednosti z geodetick ch pracì a budou schopni eöit problematiku z rodúov nì p d a organizace p dnìho fondu. PraktickÈ uplatnïnì absolvent je zejmèna v profesìch zab vajìcìch se p dou a pèëì o ni, a to na pozemkov ch adech, v projekënìch kancel Ìch, na katastr lnìch adech a na p Ìsluön ch org nech st tnì spr vy. K profilujìcìm p edmït m pat Ì: Z klady projektov nì, Hydraulika a hydrologie, P doznalstvì a geologie, GeodÈzie, Kartografie, Z klady pozemkov ch prav, OdvodnÏnÌ a z vlahy, TerÈnnÌ pravy, ProtieroznÌ ochrana p dy, Ochrana vodnìch zdroj, KrajinnÈ a zemnì pl nov nì, Projektov nì pozemkov ch prav, Klasifikace a ochrana p d apod. Bakal skè studium v programu ZemÏdÏlsk specializace ñ obor Agroekologie Studium tvo Ì Ëelov celek disciplìn technick ch, p ÌrodovÏdn ch, zemïdïlsk ch, ekologick ch, ekonomick ch a spoleëensk ch, kterè souvisì s ochranou a tvorbou zemïdïlskè krajiny a jejì ekologickè stability. Absolventem je bakal, jehoû z jem je zamï en k ekologickè optimalizaci zemïdïlskè krajiny. Je schopen realizovat nap. krajinnè pl nov nì, rekultivace, protieroznì ochranu p dy, revitalizaci vodnìch systèm apod. s aspektem na ochranu p Ìrody, krajiny a ûivotnìho prost edì jako celku. AgroekologovÈ nach zejì a budou nach zet uplatnïnì v tïchto institucìch: katastr lnì a pozemkovè ady, zemïmï iëskè a katastr lnì inspektor ty, zemïdïlskè podniky a agrodruûstva, obecnì a krajskè ady, hygienickè stanice, firmy zab vajìcì se zneökodúov nìm odpad, projekënì a stavebnì firmy apod. D le se uplatnì v podnikatelskè sfè e v oblasti ekologickèho zemïdïlstvì, agroturistiky, ekologickèho posuzov nì atd. StÏûejnÌmi p edmïty jsou: Environmentalistika, Ekologie, Dendrologie, Fytocenologie, ProtieroznÌ ochrana p d, OdpadovÈ hospod stvì, Ochrana p Ìrody a krajiny, MalÈ vodnì toky, Mikrobiologie prost edì, Hydrologie a hydraulika, PozemkovÈ pravy, Sociologie a psychologie apod. Magistersk studijnì obor Rozvoj venkova Na bakal sk obor PozemkovÈ pravy, ochrana a vyuûitì p dnìho fondu navazuje magistersk studijnì obor Rozvoj venkova. ProfilujÌcÌmi p edmïty jsou v tomto oboru p edmïty Demografie venkova, Komun lnì odpady a skl dkov nì, Obnova venkova, Krajinn ekologie, LesnictvÌ, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Rur lnì sociologie,tvorba a ochrana krajiny, MalÈ vodnì n drûe, Vod renstvì a ËistÌrny odpadnìch vod, ZemÏdÏlsk politika apod. Magistersk studijnì obor Agroekologie Na bakal sk obor Agroekologie, navazuje magistersk studijnì obor Agroekologie. ProfilujÌcÌmi p edmïty jsou v tomto oboru p edmïty»istöì produkce, Podnikov management, Z klady krajinnèho inûen rstvì, Krajinn ekologie, LesnictvÌ a funkce lesa, Sanace a rekultivace, Agroturistika, Zakl d nì a drûba zelenï, RybnÌky a ËelovÈ n drûe, VodnÌ hospod stvì, KrajinnÈ a zemnì pl nov nì, EkologickÈ zemïdïlstvì, Pr vo apod. P ihl öky uchazeë o bakal skè a magisterskè studium p ijìm dïkan t AgronomickÈ fakulty kaûdoroënï do konce mïsìce b ezna (termìny jsou s pat iën m Ëasov m p edstihem zve- ejúov ny mimo jinè i na WWW str nk ch fakulty ñ PodrobnÏjöÌ informace o studiu na AgronomickÈ fakultï zìsk te: Na studijnìm oddïlenì dïkan tu AgronomickÈ fakulty v BrnÏ ñ telefon: , fax: na adrese: ñ Mendelova zemïdïlsk a lesnick univerzita v BrnÏ ñ Agronomick fakulta ñ ZemÏdÏlsk 1, Brno na Internetu: elektronickou poötou: agro@mendelu.cz Studenti budou p ijati ke studiu na bakal skè obory na z kladï prospïchu na st ednì ökole. Studenti na navazujìcìch magisterskè obory budou p ijati zejmèna na z kladï v sledk p edch zejìcìho bakal skèho studia. TermÌny souvisejìcì s p ijìmacìm ÌzenÌm pro akademick rok 2008/2009 Dny otev en ch dve Ì: 7. prosince 2007 od 13 h, aula 11. ledna 2008 od 10 h, v mìstnosti Q 01 TermÌn pod nì p ihl öek ke studiu: 31. b ezen 2008 (bakal skè obory) 31. b ezen 2008 (magisterskè obory)

20 Informace o opatřeních k urychlení digitalizace katastrálních map MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK ÿad ZEMÃMÃÿICK A KATASTR LNÕ II. PÿEDKL DACÕ ZPR VA Materi l je p edkl d n v n vaznosti na z vazek obsaûen v programovèm prohl öenì vl dy vyj d en vïtou ÑVl da urychlì digitalizaci katastru nemovitostì.î. Materi l tento kol konkretizuje do podoby opat enì, kter umoûnì dokonëit dosud chybïjìcì digit lnì katastr lnì mapy na 2/3 st tnìho zemì do r Absence digit lnìch katastr lnìch map nep ÌznivÏ ovliv- Úuje nejen Ëinnost katastr lnìch ad, ale omezuje realitnì sektor, kraje, obce, spr vce inûen rsk ch sìtì, a je tak negativnï vnìm na vöemi hlavnìmi uûivateli dat katastru nemovitostì. Snadn dostupnost digit lnìch dat katastru vede k podpo e investic, k rozvoji trhu s nemovitostmi, velmi pom h v kaûdodennì spr vï, ochranï i rozvoji zemì. DoplnÏnÌ parcel dosud evidovan ch tzv. zjednoduöen m zp sobem do katastr lnìch map v r mci digitalizace je takè p ÌspÏvkem k dokonëenì restituënìho procesu. NaplnÏnÌ kolu je nezbytnè i pro realizaci e-governmentu. Bez p ijetì navrhovan ch opat enì by digitalizace katastr lnìch map pokraëovala tempem p ibliûnï 3 % zemì roënï a trvala by nejmènï dalöìch 20 let. kol nenì moûnè vy eöit souëasn mi kapacitami katastr lnìch ad, neboù poëet vklad pr v a dalöìch z pis do katastru nemovitostì roste v poslednìch pïti letech tempem 15 aû 20 % roënï. P esto se poda ilo v raznï zkr tit Ëek nì na z -pisy pr v k nemovitostem, tèmï vöechny katastr lnì ady vy izujì n - vrhy d Ìve neû za 1 mïsìc, nejdelöì lh ty v Praze se jiû zkr tily na 2,5 mïsìce a do konce roku je p edpoklad jejich zkr cenì o dalöì mïsìc. Pro dosaûenì naznaëenèho cìle v oblasti digitalizace je t eba zajistit kapacitu p ibliûnï 460 zamïstnanc po dobu sedmi let.» st pracì odpovìdajìcì kapacitï 200 zamïstnanc roënï lze zadat ve ejn mi zak zkami pro soukrom sektor. Kapacitu katastr lnìch ad pro digitalizaci katastr lnìch map je t eba zv öit na pït let o 300 zamïstnanc s postupn m sniûov nìm v dalöìch Ëty ech letech na roveú o 400 zamïstnanc niûöì neû je roveú roku UrychlenÌ digitalizace katastr lnìch map vyûaduje zv öenì v daj st tnìho rozpoëtu poëìnaje rokem 2008 o 210 mil. KË roënï a jejich n r st v dalöìch letech o 5 % aû do r V daje st tnìho rozpoëtu se postupnï snìûì v letech 2013 aû Zdrojem financov nì rychlejöì digitalizace katastr lnìch map mohou b t vyööì p Ìjmy z poplatk za z pisy pr v do katastru nemovitostì. Poplatek 500 KË za n vrh na vklad nebyl od r nikdy zv öen a je v»r nejniûöì z celè Evropy. I Slovensko v uplynul ch letech poplatky dvakr t zv öilo a vybìr v pr mïru 2000 Sk za vklad. Zv öenì poplatk je navrûeno variantnï buô zmïnou konstrukce poplatku tak, ûe by se poëìtal za kaûdou nemovitost, ke kterè m b t pr vo zaps no, nebo zv öenìm sazby na 1000 KË (mìrnï nad inflaci). P edkladatel se p ikl nì k variantï I, neboù je t eba rozliöit poplatek podle pracnosti vy ÌzenÌ n vrhu na vklad pr va. Dopady zv öenì poplatk za vklady pr v do katastru nemovitostì jsou ve srovn nì s transakënìmi n klady (cca 5 % ceny nemovitosti) p i realitnìch obchodech velmi malè. Zv öenì poplatku za vklad do katastru by na celkovè transakënì n klady nemïlo tèmï û dn vliv. P i hodnocenì dopad na obëany je t eba vzìt v vahu, ûe pr mïrn vlastnìk nemovitosti takovè poplatky hradì jen nïkolikr t za ûivot, zpravidla p i n kupu nemovitosti k trvalèmu nebo rekreaënìmu bydlenì jako souë st v daj spojen ch s touto transakcì, kterè jsou obvykle o nïkolik d vyööì. S ohledem na v öe uvedenè lze dopady zv öenì poplatk za vklady pr v do katastru nemovitostì ozna- Ëit za zanedbatelnè. Materi l byl dne zasl n ke stanovisku vöem Ëlen m vl dy, se lh tou pro sdïlenì stanoviska do , a k informaci sekretari tu p edsedy vl dy. V sledky p ipomìnkovèho ÌzenÌ (bude doplnïno). Navrhovan opat enì k urychlenì digitalizace katastr lnìch map vyûadujì zv öenì v daj st tnìho rozpoëtu o mil. KË v pr bïhu let 2008 aû KrytÌ tïchto v daj bude zajiötïno zv öenìm poplatk za z pisy pr v do katastru nemovitostì. V p ÌpadÏ schv lenì varianty I se ve stejnèm obdobì p Ìjmy st tnìho rozpoëtu zv öì minim lnï o mil. KË, v p ÌpadÏ schv lenì varianty II se p Ìjmy st tnìho rozpoëtu zv öì minim lnï o mil. KË. PodrobnÏji ukazuje dopady na st tnì rozpoëet v jednotliv ch letech tabulka: Dopady n vrhu do p Ìjm a v daj st. rozpoëtu jednotliv ch letech v mil. KË Celkem Zv öenì v daj kapitoly Ë. 346»esk ad zemïmï ick a katastr lnì Zv öenì p Ìjm kapitoly Ë. 398 VPS ze spr v. poplatk - varianta I od Zv öenì p Ìjm kapitoly Ë. 398 VPS ze spr v. poplatk - varianta II od Saldo p Ìjm a v daj - varianta I Saldo p Ìjm a v daj - varianta II Navrhovan opat enì majì pozitivnì dopad na podnikatelskè prost edì vytvo enìm podmìnek pro snadnou dostupnost informacì t kajìcìch se vlastnictvì nemovitostì a dalöìch pr v k nim s pozitivnìm dopadem na investice. PozitivnÏ bude p sobit i zlepöenì podmìnek pro dalöì zkr cenì doby Ëek nì na z pis do katastru nemovitostì. Materi l nem û dnè dopady na rovnè p Ìleûitosti ûen a muû. 18