Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Využívání daňových struktur v mezinárodním daňovém plánování Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Darina Siebenbőrgerová Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Využívání daňových struktur v mezinárodním daňovém plánování vypracovala samostatně s použitím literatury uvedené v informačních zdrojích. V Brně dne. Darina Siebenbőrgerová 1

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především vedoucí práce doc. Ing. Danuši Nerudové, Ph.D. za odborné rady, cenné rady a připomínky, které mi poskytla během zpracování diplomové práce. 2

Abstrakt Siebenbőrgerová, D.: Využívání daňových struktur v mezinárodním daňovém plánování. Diplomová práce. Brno, 2011. Tato diplomová práce je zaměřena na problematikou mezinárodního daňového plánování a využívání daňových rájů. Hlavní část práce se věnuje analýze využívání nizozemské společnosti v holdingové struktuře a její dopady na daňovou povinnost. Jsou zde vymezeny základní pojmy a subjekty z oblasti mezinárodního daňového plánování. V práci je také uveden popis základních charakteristik daňových rájů a offshore finančních center. Práce pojednává o boji nadnárodních organizací OECD, FATF a Evropské unie, ale i České republiky. Diplomová práce je doporučením pro všechny subjekty zajímající se o mezinárodní daňové plánování. Abstract Siebenbőrgerová, D.: The utilization of the tax structures in international tax planing. Diploma thesis. This thesis is focused on international tax planning through tax havens. The main part of this thesis addresses to analysis using Dutch company at holding structure and the impacts on tax liability. There are determinate basic concepts and subjects of international tax planning. In this thesis is the description of main characteristics of tax haven and offshore financial centers. Thesis deals the fight of international organisation OECD, FATF and European Union, and Czech Republic. Thesis is recommended to all subjects who interested in international tax planing. 3

Obsah 1 Úvod... 6 2 Cíl... 8 3 Metodika... 9 4 Přehled literatury... 11 4.1 Historie daňových rájů... 11 4.2 Vývoj mezinárodního daňového plánování... 12 4.3 Základní pojmy... 13 4.3.1 Offshore společnosti... 15 4.3.2 Trusty... 17 4.3.3 Partnership... 18 4.3.4 Nadace... 18 4.3.5 Banky... 19 4.3.6 Pojišťovny... 20 4.3.7 Hybridní společnosti... 20 5 Daňové ráje... 22 5.1 Daňové ráje Karibského moře... 26 5.1.1 Anguilla... 26 5.1.2 Antigua... 27 5.1.3 Bahamy... 27 5.1.4 Barbados... 28 5.1.5 Belize... 28 5.1.6 Bermudy... 29 5.1.7 Britské panenské ostrovy... 29 5.1.8 Kajmanské ostrovy... 30 5.1.9 Panama... 30 5.1.10 Svatý Vincent a Grenadiny... 31 5.2 Daňové ráje Evropy... 31 5.2.1 Guernsey... 31 5.2.2 Irsko... 32 5.2.3 Jersey... 32 5.2.4 Kypr... 33 5.2.5 Ostrov Man... 33 5.2.6 Nizozemsko... 34 5.2.7 Švýcarsko... 35 5.3 Daňové ráje Asie... 35 5.3.1 Hongkong... 35 5.3.2 Labuan... 36 5.4 Daňové ráje Oceánie... 36 5.4.1 Samoa... 36 5.4.2 Vanuatu... 37 5.5 Daňové ráje Afriky... 37 5.5.1 Mauricius... 37 5.5.2 Seychelly... 38 4

6 Využívání rájů českými firmami... 40 6.1 Příčiny odchodu firem... 41 6.2 Příklady českých firem v zahraničí... 44 6.3 Dopady odchodu firem... 46 7 Formy boje proti daňovým rájům... 47 7.1 FATF... 47 7.2 OECD... 48 7.3 EU a Evropská komise... 49 7.4 ČR a její legislativa... 50 7.4.1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění... 52 7.4.2 Převodní ceny... 55 8 Vlastní práce... 57 8.1 Založení společnosti v Nizozemsku... 58 8.1.1 Založení společnosti s ručením omezeným... 60 8.2 Příklady zdanění... 61 8.2.1 Zdanění bez využití nizozemské společnosti... 62 8.2.2 Zdanění s využitím nizozemské společnosti... 65 8.2.3 Porovnání české a zahraniční holdingové struktury... 71 8.2.4 Zdanění s využitím Curaçaa... 72 9 Závěr... 78 10 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 79 11 Seznam zdrojů... 80 12 Přílohy...Chyba! Záložka není definována. 5

1 Úvod Mezinárodní daňové plánování je v posledních letech velmi důležitou složkou každého úspěšného podnikání. Využívání zahraničních společností pro podnikání není výsadou pouze největších korporací. Jednodušších optimalizačních struktur může efektivně využívat každý podnikatel, jehož zisk před zdaněním se pohybuje kolem milionu korun. Náklady na založení zahraniční společnosti se nacházejí ve výši už od pár desítek tisíc korun ročně. Také samotný proces založení není nikterak složitý a doba k tomu potřebná je minimální. V současnosti je možné založit offshore firmu prostřednictvím internetu již během několika hodin, a to včetně zápisu do obchodního rejstříku, s tím, že zakladatel vyplní standardní formulář v němž si určí firmu a vlastnickou strukturu a uvede číslo kreditní karty. Firem, které se zabývají zakládáním společností, trustů a ostatních struktur v daňových rájích a offshore centrech je i v České republice dostatečné množství. Ať už hovoříme o daňových rájích, daňových oázách či v angličtině o tax haven nebo používáme termín offshore centra, vždy se jedná o území, které nabízí určitá daňová zvýhodnění oproti domácí zemi. Anglický termín offshore, který znamená mimo pobřeží, původně označoval malé ostrovy nacházející se nedaleko pobřeží vyspělých států. Tyto ostrovy nabízely investorům z vyspělejších zemí různé daňové výhody s cílem přilákat nový zahraniční kapitál. Dnes už se za daňové ráje nepovažují pouze malé ostrůvky, i přesto, že mnoho lidí má pojem daňový ráj spojeno se státy jako Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy či Seychelly a to zejména kvůli mediálním kauzám. Za důležitá offshore centra jsou dnes považovány i velké vyspělé země jako například Anglie, Švýcarko, Nizozemsko, Lucembursko či Spojené státy americké. Mezi přednosti offshore center patří nejen nízká daňová zátěž, ale i dobrá finanční infrastruktura, politická stabilita, diskrétnost nebo snadnost vzniku právnických osob. I když velká státy zpravidla nenabízejí nulovou nebo nízkou sazbu daně z příjmu, je možné při splnění určitých podmínek na ni dosáhnout, ale především tyto státy nabízejí rozsáhlé množství dalších výhod. Domácí státy se snaží odchodu svých firem zabránit, protože tak přicházejí o část svých příjmů, a také se naopak snaží nové společnosti přilákat, a proto poskytují při splnění 6

určitých podmínek možnost snížení daňové zátěže poplatníka. Za daňové ráje tak můžeme považovat téměř všechny země, Českou republiku nevyjímaje. Primárním cílem při mezinárodním daňovém plánování stále zůstává snaha o snížení daňové povinnosti, není to však cíl jediný. Důvodů, které vedou podnikatele k využívání offshore center je velmi mnoho, mezi nimi třeba anonymita vlastnictví a ochrana majetku. Možností jak využívat výhod daňových rájů je hodně a díky lidské vynalézavosti, která je vedena nejen snahou dosáhnout nižšího zdanění, vznikají stále nové metody. Při mezinárodním plánování je nutné dodržovat platné zákony všech zúčastněných zemí. Stále se však najdou někteří podnikatelé, kteří se snaží mezinárodních struktur využívat za účelem nelegálního daňového úniku. Daňové ráje jsou také často spojovány s praním špinavých peněz. Snahou zabránit právě těmto nelegálním praktikám se věnují nejen jednotlivé státy samostatně, ale také mezinárodní organizace, zejména FATF a OECD. 7

2 Cíl Práce se zabývá problematikou mezinárodního daňového plánování. Hlavním cílem práce je analýza využívání zahraničních holdingových struktur. Práce se věnuje mezinárodnímu daňovému plánováním, zaměřenému na využívání holdingových struktur se zapojením Nizozemska. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část, které se pro přehlednost dělí do dalších kapitol. V teoretické části práce budou nejprve vymezeny hlavní pojmy související s oblastí daňového plánování. Je zde uvedena historie a důvody vzniku daňových rájů a také vývoj mezinárodního daňového plánování. Dále je zde kapitola věnovaná charakteristice jednotlivých daňových oáz a finančních offshore center a uvedeny rozdíly mezi daňovými ráji a zeměmi s daňovým zvýhodněním. Také jsou zde uvedeny příklady přechodů českých firem do daňových rájů. Práce přibližuje také formy boje proti daňovým rájům, které jsou vedeny nejen Českou republikou, ale i nadnárodními organizacemi. Teoretická část vychází z informací nabytých z odborné literatury a z internetových zdrojů. V praktické části práce, která využívá poznatků z předcházející teoretické části, se zaměřuji na možnosti založení společnosti v Nizozemsku a zapojení nizozemské mateřské společnosti do podnikatelské struktury pro dosažení optimálního daňového zatížení. Na fiktivním příkladě je ukázáno porovnání zdanění holdingové struktury nacházející se pouze v České republice s holdingovou strukturou, které je vedena přes Nizozemsko. 8

3 Metodika Práce vychází z knižních a internetových zdrojů, které se zabývají obdobnou problematikou. Veškeré použité zdroje jsou uvedeny v části 11. Seznamu zdrojů uvedených na konci práce. Pro přehlednost je celá diplomová práce rozdělena do několika kapitol a podkapitol. Čtvrtá kapitola je převážně rešeršního charakteru. Jsou zde zejména vysvětleny důvody a vývoj mezinárodního plánování a vymezeny jednotlivé daňově zvýhodněné subjekty. Pátá kapitola je věnována nejvyužívanějším offshore centrům. O českých firmách v daňových rájích pojednává šestá kapitola. V sedmé kapitole jsou nastíněny způsoby boje proti daňovým rájům, zejména proti daňovým únikům. Osmá kapitola se zabývá využíváním Nizozemska v mezinárodním daňovém plánování. V této práci je využito teoretických logických vědeckých metod. Patří k nim trojice párových metod : abstrakce konkretizace, analýza syntéza a indukce dedukce. Jednotlivé metody se v celé práci prolínají a doplňují. Analýza je proces, kdy celek rozkládáme na jednotlivé části, oddělujeme podstatné od nepodstatného, jdeme od složitého k jednoduššímu, nalézáme vnitřní vazby. Syntéza představuje opačný postup. Analýzy je využito především v 6. kapitole, kde jsem se snažila zjistit příčiny a dopady odchodu firem na ČR a v 8. kapitole k řešení konkrétních příkladů. S metodou syntézy budu pracovat hlavně v závěru. Proces indukce znamená, že na základě jednotlivých případů usuzujeme na obecnou platnost, zobecňujeme. Dedukce je obrácený postup, od obecného k zvláštnímu. Oba procesy využívám od kapitoly pět až po závěr. Metoda abstrakce vyděluje pouze podstatné charakteristiky, díky nimž můžeme snáze pochopit daný problém a zodpovědět si kladené otázky. Opačný postup konkretizace určuje odlišnosti a zvláštnosti. Abstrakce je použita hlavně v čtvrté kapitole, kde odlišuji pojmy a oblasti, kterým se budu dále v práci věnovat, od oblastí které naopak zanedbám, protože problematika daňových rájů a mezinárodního zdanění je velice obsáhlá. Metoda konkretizace se objeví v následujících čtyřech kapitolách, zejména v porovnání české a zahraniční holdingové struktury. 9

Také je použit normativní i deskriptivní způsob. Normativní přístup vychází z podrobné analýzy a navrhuje teoretické postupy jak by to mělo být. Metodou je analýza a syntéza minulosti, současnosti a predikce budoucnosti. Deskriptivní přístup je založen na empirickém rozboru již existujících a uskutečněných systémů a ukazuje, jak to ve skutečnosti je. Metodou je empirický výzkum. Deskriptivní způsob se vyskytuje v kapitolách popisujících základní pojmy a daňové ráje. Naopak normativní přístup se vyskytne především v části zabývající se zdaněním v Nizozemsku a v závěru práce. 10

4 Přehled literatury Tato práce se zabývá mezinárodním daňovým plánováním a s ním souvisejícím využíváním daňových rájů. Proto v této kapitole bude nastíněna historie daňových rájů a počátky mezinárodního daňového plánování. Dále tu také budou shrnuty a vysvětleny některé hlavní pojmy, které se tohoto tématu týkají. 4.1 HISTORIE DAŇOVÝCH RÁJŮ Daně a nejrůznější poplatky jsou lidem známy už od starověku. Se vznikem státních útvarů se začaly objevovat i první daně. Stejně tak i s příchodem daní začaly vyrůst daňové ráje. Již ve starověkém Řecku se staly malé ostrůvky nedaleko Athén útočišti pro obchodníky, kteří se snažili vyhnout dvouprocentní dani za vývoz a dovoz. Obchodníci, kteří se nacházeli v centru středověké Anglie, byli osvobozeni od všech daní. V 16. století se velmi významným daňovým rájem staly Flandry, neboť měli minimální cla a poplatky nebo Belgie a Nizozemí, kde vybíraly nízké daně. (Leservoisier, 1996) Hlavní rozvoj daňových rájů se uskutečňuje až ve dvacátém století. Mnoho odborníků považuje za vznik offshore center rok 1927, podle založení první závislé pojišťovny na Bermudách. Masivní rozvoj daňových rájů přišel po druhé světové válce. Díky snadné dostupnosti se nejvýznamnějšími ráji stali Mauricius, v karibské oblasti Kajmanské ostrovy, Bahamy a Bermudy a pro Evropu se stali důležité Guernsey, Jersey, ostrov Man, Gibraltar, Švýcarsko, Lucembursko nebo Lichtenštejnsko. Další rozvoj je spojován se vznikem offshore centra na Britských Panenských ostrovech a s přijetím výnosu o mezinárodních obchodních společnostech v roce 1984. Tento výnos představoval administrativně snadnou a relativně levnou registraci offshore společností na výše zmíněném souostroví. Vzhledem k tomu, že Britským Panenským ostrovům přinesl tento výnos značné zvýšení státních příjmů, tak se našlo mnoho dalších států, které následovaly příkladu Britských Panenských ostrovů, přijaly podobné výnosy a začaly se prezentovat jako daňové ráje. (Petrovič, 1998) 11

4.2 VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO DAŇOVÉHO PLÁNOVÁNÍ S rozvojem offshore center se začíná rozvíjet také snaha ekonomických subjektů snížit si svoji daňovou povinnost. O mezinárodním daňovém plánování se proto začíná hovořit až od dvacátých až třicátých letech 20. století, kdy byly v Karibské oblasti sestaveny základy legislativy umožňující registraci společností s daňovým osvobozením. Nejprve začaly této možnosti využívat bohaté rodiny. Velké společnosti začali do daňových rájů přistupovat velmi pozvolna. K rozšířenému využívaní rájů většími společnostmi tak dochází až v šedesátých letech.. Rostoucí zájem způsobený globalizací a silnou konkurencí tak způsobil nejen nutnost mezinárodního daňového plánování, ale i zapříčinil zdokonalování legislativy a samozřejmě také nárůst nových offshore center. (Klein, Žídek, 2002) V dnešní době mezinárodní daňové plánování však neznamená pouhé snižování daňové povinnosti. Využívání mezinárodních struktur společností sebou přináší řadu dalších výhod. Každý stát má své vlastní zákony, nařízení nebo požadavky na podnikání v různých oborech. Díky nim lze poměrně často snížit administrativní náklady na řízení společnosti. Zahraniční společnost tak ušetří náklady, které by musely v domácím státě vynaložit. Pro výběr země, v které založit společnost není důležitá jen její politická a ekonomická stabilita, ale také její legislativní stabilita. Ta představuje spolu s vymahatelností práva další výhodu. (Mezinárodní daňové plánování není jen o výši daní, 2010) Velmi častým důvodem, proč se dnes využívá zahraničních struktur, je zajištění anonymity vlastníka a utajování informací. Snaha o anonymitu vlastnictví se stala běžnou součástí strategie mnoha podnikatelů. Anonymita slouží nejen k ochraně soukromí, ale je také využívána v konkurenčním boji firem, kdy v okamžiku prvotní fáze akvizice jiné společnosti může být neznámá identita investora značnou výhodou. V offshore centrech jsou veškeré společnosti evidovány v obchodním rejstříku, kde jména akcionářů a ředitelů jsou důvěrná a neveřejná. Tato anonymita vychází z legislativy daných států, kde je požadováno velmi silné bankovní tajemství, a tak mají banky zákonem zakázáno zveřejňování informací o svých klientech. Je ovšem nutné poznamenat, že jednotlivé jurisdikce se liší stupněm zachovávání anonymity. Vzhledem k tomu, že tyto výhody často vedou k trestné činnosti, tak hlavní snaha v boji proti daňovým rájům spočívá právě v odstranění utajování informací. Dalším velmi důležitým motivem, proč se dnes daňových rájů využívá je snaha o ochranu majetku. 12

Hlavní výhody, které offshore centra nabízejí: Utajení informací Ochrana majetku Nulová nebo nízká daň z příjmu Neexistence dědické a darovací daně Ochrana před inflací Omezení zákonných povinností Snížení provozních nákladů Žádná omezení v nakládání s devizovými prostředky Podpora a úlevy od místní vlády Veřejná nepřístupnost údajů o majitelích a ředitelích společností Snadný přístup na severoamerické a evropské kapitálové trhy Žádná omezení v mezinárodním obchodě Nepožadováno daňové přiznání Žádné dovozní a vývozní limity Žádná nákladná byrokracie (Vyhnání do ráje, 2009) 4.3 ZÁKLADNÍ POJMY Daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová, pravidelně se opakující buď v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmu) nebo při stejných okolnostech (např. při každém převodu nemovitosti). (Kubátová, 2006) Daňové plánování představuje systematickou analýzu a následné využití veškerých možných kroků a nástrojů, které by měli vést k snížení celkové daňové povinnosti poplatníka v současném nebo budoucím období, hlavně prostřednictvím rozmístění příjmů do jednotek, které jsou zdaňovány v odlišných daňových režimech za současného využití snížených sazeb a jiných úlev umožněných daňovými zákony. Na otázku, co je vlastně daňový ráj není tak snadné odpovědět. Právně dokonalá a jednoznačná definice daňového ráje totiž neexistuje. Jako daňový ráj se označují země, 13

jejichž zákony, případně soustavy smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují snížit pro některé ekonomické subjekty jejich celkovou daňovou zátěž. Místo termínu daňový ráj se dnes spíše hovoří o offshore finančních centrech. Tyto termíny je možné zaměnit, ale offshore centrum představuje rozšířenou definici daňového ráje. Kromě daňového režimu, který umožňuje snížení daňové zátěže, splňují i podmínky pro rozvoj podnikání na svém území, jako například kvalitní infrastruktura, spolehlivý bankovní a soudní systém a kvalitní právní předpisy. (Petrovič, 1998) Při mezinárodním plánování spojeném s využíváním offshore center je důležité dbát zákonů všech zúčastněných států, aby vše bylo legální. Jednotlivé subjekty se snaží využívat rozličných mezer v zákonech a s jejich pomocí se tak legálně vyhýbat daňovým povinnostem. Tento postup se nazývá tax avoidance nebo v češtině bývá někdy označován jako tzv. legální daňový únik. Tax evasion neboli daňový únik pak představuje nelegální činnost, kdy daňový subjekt neplní svoji daňovou povinnost vyplívající ze zákona nebo z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. (Klein, 1998) Nejčastěji má daňový únik podobu: zatajování příjmů nesprávné stanovení základu daně uplatňování nákladů, které nejsou daňovými náklady a manipulace s nimi manipulace s převodními cenami převody zisků do zemí s nízkým daňovým zatížením. Ekonomické subjekty snažící se o minimalizování své daňové zátěže mohou využít různé formy podnikání. Jsou jimi: offshore společnosti trusty partnership nadace banky pojišťovny hybridní společnosti 14

4.3.1 Offshore společnosti Nejrozšířenější jsou offshore společnosti, zejména kvůli snadnějšímu a rychlejšímu zakládajícímu procesu, nižším nákladům a univerzálnějšímu použití při daňovém pánování. Offshore společnosti jsou společnosti, které mají své sídlo v zemi s nižším daňovým zatížením, než které se uplatňuje ve státě pobytu investora. U offshore společností rozlišujeme tři hlavní kategorie: společnosti založené podle speciálních zákonů společnosti založené podle všeobecného zákona o společnostech daňově osvobozené společnosti Společnosti založené podle speciálních zákonů Založení offshore společností se řídí podle zákonů odlišných od těch, podle kterých se zakládají a zdaňují společnosti domácí, tj. společnosti podnikající na území daného státu. Dané offshore centrum tak má minimálně dva zákony zabývající se obchodními společnostmi, přičemž jeden z nich upravuje domácí společnosti a druhý vznik, fungování a zánik offshore společností. Offshore společnosti, které vzniknou podle tohoto zákona se nazývají mezinárodní společnosti nebo mezinárodní obchodní společnosti (International Business Companies, IBC) a požívají množství výhod, především daňových úlev, vycházejících z liberálních ustanovení zákona, výměnou za omezení možnosti podnikání na území státu, kde jsou založeny. Společnosti založené podle všeobecného zákona o společnostech Tyto offshore společnosti jsou založeny podle právního předpisu, kterým se řídí všechny společnosti v daném státě. Jedná se o takzvané nerezidentní společnosti, což jsou společnosti osvobozené od zdanění na základě toho, že nepodnikají ani nemají žádné příjmy ze země založení, případně splňují některé další podmínky jako například, že jednatelé nebo statutární zástupci jsou nerezidenty. Daňově osvobozené společnosti Obdobně jako společnosti založené podle všeobecného zákona o společnostech vycházejí i tyto společnosti z jednotného právního předpisu. Tyto společnosti mohou získat 15

osvobození od placení daní nikoli jen splněním podmínek, ale prostřednictvím žádosti adresované kompetentnímu orgánu. Offshore společnosti nabízejí velké množství výhod. Různá offshore centra nabízejí odlišné výhody a v odlišných formách. Nejčastěji užívané výhody jsou: daň z příjmu - osvobození nebo nízké sazby, osvobození od daně z kapitálových zisků, osvobození od daně z dividend, osvobození od daně z příjmů fyzických osob, osvobození od placení kolkovného, osvobození od DPH, daňové prázdniny, investiční úlevy, možnost využívat zrychleného odepisování, široká škála daňově uznatelných nákladů, absence devizové kontroly, minimální kontrola ze strany úřadů či vlády, žádné nebo minimální požadavky na předkládání účetních výkazů nebo na povinný audit, liberální požadavky na výši akciového kapitálu, druh a počet emitovaných akcií, občanství a trvalý pobyt akcionářů, statutárních zástupců či společníků, neomezenost předmětů činnosti podnikatelských subjektů, liberální imigrační legislativa, existence sítě smluv o zamezení dvojího zdanění, existence zón volného obchodu a bezcelních zón, snadná registrace lodí a jachet ve vlastnictví offshore společnosti, garance uvedených výhod na určitou dobu v případě změny legislativy, anonymita vztahující se k offshore společnosti a jejím vlastníkům. (Petrovič, 1998) 16

4.3.2 Trusty Trust je vztah, kdy zakladatel trustu převede majetek na správce trustu, kteří tento majetek za smluvních podmínek spravují a udržují a prospěch z majetku jde beneficientovi. Založení trustu v offshore centrech je také poměrně snadné a levné, přesto je méně využíván a to hlavě ze zemí s kontinentálním právním systémem, kam patří i Česká republika. Trust totiž vychází z precedenčního práva z equity law. Hlavními důvody využívání trustu je: ochranu majetku před nároky ze strany třetích osob - Například v případě komplikovaných rozvodů, nepříznivých soudních rozhodnutí, uplatňování jakýchkoli nároků věřitelů nebo jiných, často nepředvídatelných okolností. minimalizace daňové povinnosti nejrůznějšího druhu - Např. omezení dědické a majetkové daně. možnost sestavení trustové smlouvy s podmínkami podle přání zakladatele - Správce trustu může být pověřen jakoukoli aktivitou související s vloženým majetkem. Trust tak může být využit k investiční činnosti nebo jiným obchodním účelům. diskrétnost - Správci trustu nejsou povinni sdělovat informace týkající se majetku trustu, struktury trustového vztahu, ani identity jeho účastníků. Na rozdíl od trustové společnosti, která často podléhají dohledu ze strany vlády dané země a musí disponovat licencí, jsou trusty jakékoli kontroly ušetřeny. možnost zakladatele být zároveň i beneficientem Ztráta vlastnických práv zakladatele může být nevýhodou, proto je nutné pečlivě vybrat vhodného správce trustu a důkladně právně zajistit. Pokud nechce zakladatel úplně ztratit vliv na převedený majetek může využít funkci protektora nebo sepsat letter of wishes (listiny přání). Protektor je volen zakladatelem trustu a je povinen jednat v nejlepším zájmu beneficienta, být ve spojení se správcem trustu a dohlížet na jeho rozhodnutí. Protektor může správce odvolat i jmenovat nového. Letter of wishes je dokument vyjadřující přání zakladatele ohledně nakládání s majetkem, avšak je právně nezávazný, a proto nemusí být správci dodržováno. 17

4.3.3 Partnership Stejně jako trust vychází i partnership z angloamerického právního systému. Partnership je společenství dvou či více osob, které spojují své finanční zdroje, schopnosti a profesní talent jednotlivých společníků (partners) s cílem dosáhnout společnou podnikatelskou aktivitou zisku. Zisk se pak podle vzájemné dohody společníků rozděluje. Rozlišují se dvě formy partnershipu: General partnership Limited partnership U general partnership všichni společníci ručí celým svým majetkem za veškeré závazky společnosti, a zpravidla mají stejné právo podílet se na řízení a rozhodování. Naproti tomu u limited partnership ručí alespoň jeden společník za závazky partnership neomezeně (general partner) a alespoň jeden společník ručí pouze do výše svého vkladu (limited partner). Limited partner nemůže zasahovat do správy a řízení partnership a nesmí za něj ani jednat. Mezi výhody partnershipu patří neexistence formální organizační struktury a nížší finanční náklady související se založením, než je tomu u jiných forem společností. Nevýhodu, kromě neomezeného ručení, představuje také nejistá doba trvání, protože partnership zaniká smrtí (případně zánikem) kteréhokoli z účastníků. 4.3.4 Nadace Nadace je právnická osoba, jejíž majetek se skládá z vkladů zakladatelů. Nadace je zakládána pro předem určený nekomerční účel. Jak bylo již výše zmíněno trusty jsou v oblibě u států vycházejících z anglického práva. Země s kontinentálním systémem práva namísto trustů využívají právě nadace, které taktéž slouží k ochraně majetku. Kromě toho, že nadace je na rozdíl od trustu právnickou osobou, existují mezi nimi ještě další výrazné rozdíly. Nadace nebývá časově omezena, majetek může spravovat i sám zakladatel, nadaci ale nelze používat výhradně k obchodním účelům. Ovšem v některých zemích (Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Panama) nemá žádný úřad právo nadace kontrolovat 18

4.3.5 Banky Offshore bankami se nazývají společnosti, které jsou založeny tak, aby mohly prostřednictvím zvláštního daňového režimu, který nabízejí offshore centra provozovat svoji činnost a dosahovat tak výhod, které by v původní zemi neměli. Legislativa offshore center totiž výrazně uvolňuje regulace bankovního podnikání, je zde omezené nebo úplně zrušené zdanění příjmů pocházející z poskytování služeb v oblasti finančnictví. Kromě toho existují i další nezanedbatelné výhody, jakými jsou například rozsáhlé množství daňově uznatelných nákladů, absence povinných minimálních rezerv, nízko položená hranice minimální výše základního jmění a další. Díky tomu mohou offshore banky pracovat s mnohem většími riziky a s nimi se spojujícími vyššími výnosy. K zřízení offshore banky je potřeba licence. Licence může být neomezená banky tak mohou své služby poskytovat komukoli, nebo licence omezená, kdy mohou nabízet služby jen vybraným skupinám osob. Většinou se jedná o subjekty, které nesídlí v daném offshore centru. V offshore zemích můžeme rozlišit dva typy bank: Pobočky zahraničních bank Malé soukromé banky Pobočky zahraničních bank V této skupině nalezneme pobočky, nebo dceřiné společnosti téměř všech nejvýznamnějších světových bank. Hlavní funkce těchto bank spočívá ve shromažďování vkladů pocházejících od nerezidentů a následné půjčování dalším nerezidentům. Dále se zabývají spekulacemi na devizovém trhu nebo operacemi, které jsou v zemích mateřské společnosti, zejména kvůli vysokému riziku, omezeny. Díky tomu, že vyplácené úroky zde nepodléhají zdanění, a že banky platí minimální daně mohou také svým klientům nabízet vyšší úroky z vkladů. Malé soukromé banky Tyto banky jsou zakládané fyzickými nebo právnickými osobami na operace v rámci jedné obchodní skupiny nebo se specializují na nestandardní operace jako: redistribuce finančních prostředků uvnitř holdingu, vedení bankovních účtů pro společnosti a osoby spřízněné se zakladatelem, poskytování bankovních záruk a referencí, 19

správa cenných papírů, otevírání klientských podúčtů v registrech cenných papírů atd., získávání levnějších zdrojů od jiných bank, vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky. 4.3.6 Pojišťovny Pojišťovací společnosti registrované v některém z offshore center se nijak výrazně neliší od pojišťoven působících v ostatních zemích. Nabízejí obdobné služby, tj. všechny základní typy pojištění jak pro fyzické tak i právnické osoby. Lze zde uzavřít životní pojištění, ale stejně tak i pojištění nejrůznějších průmyslových rizik. Ovšem na rozdíl od pojišťoven nacházejících se mimo území daňových rájů získávají offshore pojišťovny několik výhod, díky kterým mohou svým zákazníkům nabízet vlastní produkty a služby za výhodnějších podmínek. Hlavními z těchto výhod jsou: podstatně nižší stupeň regulace činnosti, potřeba nižšího kapitálu, osvobození od daně z příjmu v zemi registrace nebo velmi nízká daňová sazba V offshore centrech se kromě nezávislých pojišťovacích společností nacházejí také tzv. kaptivní společnosti. Jsou to pojišťovny založené podnikatelským subjektem, který si jejich prostřednictvím kryje pouze rizika spojená se svou vlastní činností. Zakladatelem kaptivní společnosti bývá převážně koncern nebo holdingová společnost, která tímto způsobem pojišťuje rizika spojená s obchodní činností svých dceřinných společností. 4.3.7 Hybridní společnosti Tyto společnosti v sobě spojují znaky více podnikatelských forem. Většinou společností a partnershipu. Jsou využívány zejména americkými podnikateli. Limited liability company Nejznámější z těchto společností je limited liability company (LLC, společnosti s omezeným ručením). Tato forma v sobě spojuje rysy akciové společnosti a partnershipu. 20

Jednotliví společníci, kteří musí být minimálně dva, ale jinak na ně nejsou kladeny žádné další podmínky (není stanoven maximální počet, může se jednat o fyzickou i právnickou osobu), ručí za závazky společnosti jen do výše vkladu. Společnost ale bývá pro daňové účely vnímána jako partnership a na základě toho je osvobozena od daní. Této formy se nejvíce využívá v americkém státě Delaware. Společnost s garancí Tato společnost se vyznačuje tím, že členství není podmíněno kapitálovým vkladem, avšak od členů se vyžaduje, aby v případě, kdy je společnost nesolventní, tak aby v okamžiku likvidace zaplatili určitou předem stanovenou částku garanci. Mezi země, kde lze tento typ společnosti založit patří Bahamy, Britské panenské ostrovy, Gibraltar, Kajmanské ostrovy nebo ostrov Man. Společnost s garancí na akcie První skupina členů společnosti upisuje počáteční vklad a následně získává akcie, zatímco druhá část nevlastní a ručí za společnost do výše dané garance. (Petrovič, 2002) 21

5 Daňové ráje Tato kapitola je věnována jednotlivým zemím, které jsou všeobecně považovány za daňové ráje. Přesně stanovit, která země daňovým rájem je a která již ne, se nedá. Dnes totiž většina států poskytuje nejrůznější daňová zvýhodnění, a tak by mohly býti považovány za daňové ráje. Pokud ale zahrneme i jiná kritéria, například ochranu osobních údajů, netransparentnost pro zahraniční úřady a nebo masové využívání daňového režimu, zbude nám jich podstatně méně. Podle zadaných hledisek tak můžeme najít, že počet daňových rájů se pohybuje kolem čtyřiceti, ale v odlišných zdrojích zase můžeme zjistit, že jich je více než dvě stě. Hlavní rozdíly mezi daňovými ráji a daňově výhodnými zeměmi spočívají v následujících oblastech: Zdanění příjmů Daňové ráje mají buď nulové nebo nízké zdanění příjmů. Bývá nahrazené paušálním poplatkem. Daňově zvýhodněný režim oproti tomu daně normálně vybírá, ale jde většinou o nižší sazbu než v jiných vyspělých ekonomikách, nebo poskytuje různá osvobození Požadavky na základní kapitál Výše základního kapitálu v daňových rájích je relativně nízká a mnohdy není nutné, aby byl celý splacený. Státy s daňově zvýhodněným režimem mají vyšší požadavky na základní kapitál, a ten také musí být zcela splacen. Náročnost administrativy Neopomenutelným rozdílem je také vedení účetnictví. Daňové ráje po firmách často nevyžadují vedení účetnictví a také není třeba provádět audit. Naopak daňově výhodné země dodržují standardy trasparentnosti účetnictví. Mezinárodní smlouvy Klasické daňové ráje nemívají uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Naproti tomu země se zvýhodněným režimem disponují podepsanými smlouvami o zamezení dvojího zdanění s většinou států. (Vyhnání do ráje, 2009) 22

Definice daňového ráje podle Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představují čtyři klíčové faktory: 1. Žádné nebo zanedbatelné zdanění příjmů tato vlastnost daňového systému dané země je charakteristickým a výchozím bodem pro posouzení, zda je země daňovým rájem či ne. 2. Neexistující efektivní výměna informací typický daňový ráj uplatňuje právní nebo administrativní překážky zamezující výměně informací týkající se informací používaných při daňovém řízení. 3. Nedostatek transparentnosti v oblasti právního prostředí a administrativy. 4. Žádné podstatné podnikatelské aktivity absence požadavku na podstatnou podnikatelskou aktivitu je důležitá, neboť jurisdikce tak přitahuje investice a transakce, jejichž jediným cílem je snížit daň. (Offshore země (ne)rovná se praní peněz, 2009) Obr. 1: Mapa daňových rájů Zdroj: OECD Jak již bylo výše uvedeno za daňové ráje můžou být považovány různé země. Navíc tento jejich status není trvalý. Stále vznikají nové daňové ráje, ale některé naopak zase zanikají. Za nejznámější offshore finanční centra jsou například podle Mezinárodního měnového fondu (MMF, IMF), Rady pro finanční stabilitu (FSB) nebo OECD považovány následující oblasti. 23

Andorra, Anguilla, Antigua, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Brunej, Cookovy ostrovy, Džibutsko, Francouzská Polynésie, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Hongkong, Irsko, Jamajka, Jersey, Kajmanské ostrovy, Kiribati, Kostarika, Kypr, Libanon, Libérie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malajsie Labuan, Malta, ostrov Man, Mauricius, Monako, Montserrat, Nauru, Nevis, Nizozemí, Nizozemské Antily, Panama, Samoa, San Marino, Seychelly, Singapur, Spojené státy americké Delaware, Nevada, Wyoming; Spojené arabské emiráty, Svatá Helena, Svatá Lucie, Svatý Kryštof, Svatý Vincent, Šalamounovy ostrovy, Švýcarsko, Tonga, Turks a Caicos, Uruguay, Vanuatu. Takové velké množství offshore center vyvolává pro případné zájemce několik otázek. Podle čeho si vybrat stát? V čem se jednotlivé státy odlišují? Kde dosáhnu na nejlepší výhody nebo kde nejsnáze založím společnost? Takovéto otázky bychom mohli nacházet stále další a další. Ačkoli všechny státy nabízejí obdobné služby a výhody, přesto se i v mnohých možnostech liší. Ne všechny státy umožňují využívat všech v předchozí kapitole uvedených forem podnikání. Výběr daňového ráje tak záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitějším je k jakému účelu má daňový ráj sloužit a z toho také vychází zvolený typ podnikání. Důležité také je zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Jednou z možností, aby mohla fyzická osoba dosáhnout na výhody poskytované daňovým rájem je stát se rezidentem dané země. Ovšem získat status rezidenta není v některých zemích nijak snadné. Pro fyzické osoby jsou nejvýhodnější zejména Andorra, Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Francouzská Polynésie, Irsko nebo Monako. Tyto země jsou vyhledávané hlavně umělci, skladateli, spisovateli nebo sportovci, pro které nabízí velmi příznivé podmínky. Nejsou zde většinou vybírány daně z majetku, příjmů, přidané hodnoty, darů, podílů, úroků a dividend. (Leservoisier, 1996) Ekonomické subjekty si vhodnou zemi vybírají podle různých kritérií. Pro každého je důležité něco jiného Kromě daňových výhod a výše poplatků jsou nezanedbatelné jejich dostupnost nebo příbuznost právního systému. Jak je z výčtu i mapky patrné většina daňových rájů je koncentrována v oblasti Karibiku. Druhou významnou oblastí jsou ostrovy Tichého oceánu a v neposlední řadě se hovoří o evropských daňových rájích. 24

Americké podnikatele tak nejvíce přitahují země v karibské oblasti, evropané preferují evropské země. Například české společnosti nejvíce využívají Nizozemsko. Stejně tak asiaté koncentrují své aktivity převážně v Hongkongu, případně v Labuanu. Vzhledem k tomu, že v Asii kromě těchto dvou center moc daňových rájů nenajdeme, není překvapivé, že právě v Hongkongu se nachází nejvíce zaregistrovaných společností. Ke konci roku 2008 zde bylo registrováno celkem 706 990 tisíc společností. Jak je vidět z následující tabulky mezi nejvíce vyhledávaná centra dále patří Švýcarsko, Britské Panenské ostrovy, Kypr a Irsko. Tabulka č.1: Registrované společnosti ve vybraných zemích (Statistiky ze světových obchodních rejstříků, 2009) 25

Charakteristiky vybraných daňových rájů V této části jsou uvedeny některé základní charakteristiky nejvýznamnějších a nejhojněji využívaných daňových rájů. Ekonomické popisy jsou čerpány z Petroviče, 1998. Jednotlivé státy jsou řazeny podle jejich geografické polohy, protože jak již bylo výše uvedeno, poloha je jedním z faktorů, podle kterého si subjekty ráj vybírají a lze podle ní centra celkem jednoznačně rozdělit, což by jiná kritéria už tak snadno nedovolovala. 5.1 DAŇOVÉ RÁJE KARIBSKÉHO MOŘE Právní systém všech offshore center nacházejících se v Karibiku vychází z angloamerického práva, kromě Panamy, která má kontinentální právní systém. Samozřejmě u jednotlivých států můžeme nalézt různé odlišnosti. Pro angloamerický systém je charakteristické, že kromě psaného práva obsahuje i nepsané precedenční - soudcovské právo. Soudce se tak částečně sám na tvorbě práva podílí. 5.1.1 Anguilla Anguilla je britským závislým teritoriem. Kromě stejnojmenného ostrova k němu náleží ještě ostrov Sombrero a pár menších útesů. Celková rozloha tohoto území je 91 km 2. Počet obyvatel byl v roce 2006 odhadnut na 13 600. Úředním jazykem je zde angličtina. Oficiální měnou je východokaribský dolar, ale lze zde také běžně platit americkým dolarem. Pevně stanovený kurz je 1 US$ = 2.68 EC$. Hlavním orgánem výkonné i zákonodárné moci je Správní rada v čele s guvernérem jmenovaným britskou vládou. Soudní systém je tvořen nižším soudem, vrchním soudem a východokaribským nejvyšším soudem. Vzhledem k tomu, že Anguilla je britským závislým teritoriem je nejvyšším odvolacím soudem Privy Council v Londýně. Hlavní příjmy kromě offshore podnikání pocházejí z cestovního ruchu a lovu ústřic. Hotely a ubytovací zařízení jsou zde jedinými subjekty, které podléhají zdanění. Na Anguille jsou totiž osvobozeny od daní nejen mezinárodní společnosti, ale i domácí společnosti a je jedno zda příjmy pocházejí ze zahraničí nebo přímo z Anguilly. Společnosti tak platí pouze registrační, licenční a roční poplatky. Je zde možné zaregistrovat mezinárodní obchodní společnosti (IBC) nebo společnost s omezeným ručením (LLC). V Anguille lze také využívat trustů, které zde nepodléhají žádné daňové povinnosti. K založení offshore bank je potřeba získat licenci, což podléhá velmi přísným podmínkám, ať už se jedná o licenci 26

neomezenou nebo omezenou. Také je zde možné zaregistrovat pojišťovnu, rozlišují se zde tři typy: námořní, životní a nenámořní. 5.1.2 Antigua Antigua a Barbuda je parlamentní demokracií. Jako nezávislý stát je součástí Commonwealthu. Rozkládá se na těchto dvou stejnojmenných ostrovech a několika menších o celkové rozloze 440 km 2. K roku 2009 zde žilo celkem 85 632 obyvatel. Oficiálním jazykem je angličtina a měnou východokaribský dolar. V čele státu je generální guvernér(ka) zastupující anglickou královnu. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády, zákonodárnou má dvoukomorový parlament. Soudní systém je tvořen nižším soudem, vrchním soudem a východokaribským nejvyšším soudem. Nejvýše se lze odvolat k londýnskému Privy Council. Cestovní ruch a offshore služby jsou hlavními příjmy státu. HDP byl v roce 2009 1,118 bilionů US dolarů. Offshore subjekty IBC, trusty, banky, pojišťovny, jsou osvobozeny od daně z příjmu, z převodu majetku i daně z kapitálových zisků. Offshore banky nesmějí přijímat nejen vklady od místních subjektů ale i od všech států Caricomu (The Caribbean Community and Common Market). 5.1.3 Bahamy Bahamské společenství je nezávislý demokratický stát. Leží na 30 větších a asi 700 menších ostrovech na 13,878 km 2, kde žije na 330 tisíc anglicky hovořících obyvatel. Oficiální měnou je bahamský dolar, ale rovněž je zde volně v oběhu americký dolar. Kurz je pevně zakotven na poměru 1:1. Generální guvernér zastupuje královnu. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, výkonná moc náleží vládě v čele s ministerským předsedou a nalezneme zde tři úrovně soudů. Od nejnižších magistrates Council přes summary council až po odvolací bahamský Court of Appeal. I Bahamy jsou členem Commonwealth a existuje možnost odvolání k Privy Council. Odhadované HDP v roce 2010 je 7,538 bilionů amerických dolarů. Zisky státu pocházejí z cestovního ruchu a z offshore podnikání. Lze zde využít klasické IBC společnosti, trusty, partnership, pojišťovny zejména kaptivní. Bahamy jsou ale jedno z hlavních center světového bankovnictví. Banky jsou zde osvobozeny od veškerých daní, platí pouze registrační a roční poplatek. Existuje více druhů licencí, od neomezené až po omezené, které upravují možnost činnosti banky. 27

5.1.4 Barbados Barbados je suverénní demokratický stát o rozloze 431 km 2 s 284,5 tisíci obyvatel. Oficiálním jazykem je angličtina a měnou barbadoský dolar. Pevný kurs k americkému dolaru je 2:1. Barbados je součástí Commonwealthu. Britskou královnu zde zastupuje generální guvernér. Dvoukomorový parlament představuje zákonodárnou moc, výkonná moc náleží kabinetu s ministerským předsedou. Barbados získává své příjmy z cestovního ruchu, vývozu cukru a offshore služeb. HDP v roce 2009 bylo 3,895 bilionů US dolarů. IBC společnosti, které nepodnikají v karibské oblasti platí sníženou sazbu daně z příjmu a to od 1 2,5 %. Dále společnost platí registrační, licenční a roční poplatek. Také je zde možnost založení společnosti s omezeným ručením, které dosahují stejných výhod jako IBC. Další formou je trust, který zde podléhá pouze platbě kolkovného. Licenci na provoz banky získávají jen uznávané zahraniční banky a společnosti. Banky platí roční licenční poplatek, daň z příjmu max do 2,5%, od ostatních daní jsou osvobozeny. Na Barbadosu se nachází velké množství kaptivních pojišťoven, které jsou po získání licence osvobozeny od daní. Ekonomické subjekty také využívají možnosti registrace lodí. Při registraci lodě pro zahraniční obchod musí být splněny pouze tyto podmínky: používání lodě k obchodu mimo země Caricomu, hmotnost nad 500 tun a stáří lodi do 20 let 5.1.5 Belize Belize je samostatný stát a je součást Commonwealthu, má rozlohu 22,966 km 2 a žije zde přibližně 333 200 obyvatel. Úředním jazykem je angličtina, velmi rozšířená je zde i španělština a kreolština. Měnou je belizský dolar s fixním kurzem k americkému dolaru 2:1. Je zde dvoukomorový parlament jako zákonodárný orgán, kabinet s ministerským předsedou zastává výkonnou moc, generální guvernér zastupující královnu je v čele státu. Nalezneme zde soudy čtyř úrovní typické pro státy Commonwealthu. Hospodářství země není příliš vyvinuté a jeho hlavními pilíři jsou export cukru, ryb a citrusových plodů. HDP v roce 2009 činilo 1,352 bilionů amerických dolarů. V poslední době se potom rychle rozvíjela oblast cestovního ruchu a poskytování offshore služeb. IBC zde nepodléhají žádnému zdanění a registrační i roční poplatky závisí na výši základního kapitálu. Společnost lze založit do 24 hodin. Trust je zde rovněž osvobozen jak od daně z příjmu, tak od dědické i od kolkovného. Offshore banky mohou získat dva typy licencí 28

neomezenou nebo omezenou poskytování služeb pouze pro přidružené osoby. Banky jsou osvobozeny od daně z příjmu. Belize je považována za přední námořní centrum. Pro registraci lodě neexistují žádná omezení, ani na vlastníka ani na loď. Registrace je buď trvalá nebo prozatímní na šest měsíců. Zaregistrování podléhá poplatku, dále se pak platí roční daň. 5.1.6 Bermudy Bermudy jsou britským závislým územím. Rozkládají se asi na stovce malých ostrovů o celkové rozloze 53,2 km 2. Mají asi 67 800 obyvatel, převážně evropského a afrického původu. Úřední jazyk je angličtina, lze se domluvit i portugalštinou. Měnou je bermudský dolar, ale ve volném oběhu je i americký dolar. Měny mají pevný kurz 1:1. Stejně jako u ostatních britských území zastupuje královnu guvernér a působí tu dvoukomorový parlament, nalezneme zde nejvyšší soud (Supreme Court) a odvolací soud (Court of Appeal) i možnost odvolání k Privy Council. Bermudy mají nejvyšší HDP na obyvatele 91 477 US dolarů (v roce 2007, USA mělo 47 025 dolarů, ČR 24 229 dolarů). Celkový HDP činil 5,85 bilionů US dolarů. Příjmy pocházejí hlavně z cestovního ruchu a offshore služeb. Offshore společnosti jsou osvobozeny od daní i devizové kontroly. Stejným výhodám se těší i partnership. Hlavní úlohu v offshore podnikání tvoří na Bermudách pojišťovny. Rozlišují se zde čtyři typy: ryze kaptivní pojišťovny, kaptivní pojišťovny vlastněné navzájem nezávislými akcionáři, velké pojišťovny (základní jmění přes 100 mil US dolarů), ostatní pojišťovny nezařaditelné do předchozích skupin. 5.1.7 Britské panenské ostrovy Tyto ostrovy jsou britským závislým územím, jejich rozloha je 153 km 2. Počet obyvatel se pohybuje kolem 27 000. Úředním jazykem je angličtina a měnou americký dolar. V čele státu je královna zastoupená guvernérem. Zákonodárné shromáždění představuje zákonodárnou moc, výkonnou Správní rada s ministerským předsedou. Soudní systém tvoří nižší soudy (magistrates courts), vrchní soud (High Court) a Východokaribský nejvyšší soud. Nejvyšší možnost odvolání představuje Privy Council. Jako u všech karibských rájů i tady jsou hlavními zdroji příjmů cestovní ruch a offshore služby. Jak již bylo výše uvedeno, právě Britské Panenské ostrovy se zasloužily o rozvoj mezinárodních obchodních společností. Registrační proces je velmi rychlý, společnost platí registrační poplatek a roční poplatek. Jinak je osvobozena od všech daní, nedaní se 29

dividendy, úroky, renty, tantiémy, kapitálové zisky z akcií, obligací a dalších cenných papírů. Bydliště nebo sídlo jednatele společnosti se nemusí nacházet na území ostrovů. Kromě IBC zde těží z výhod i trusty, banky, pojišťovny a investiční fondy. Rozlišují se dva základní typy fondů: soukromý a veřejný. U soukromého fondu nesmí být akcie veřejně nabízeny. Fond misí být zaregistrován a právně uznán. 5.1.8 Kajmanské ostrovy Kajmanské ostrovy patří k závislým územím Velké Británie, zaujímají rozlohu asi 264 km 2 a žije zde kolem 60 500 obyvatel. Úředním jazykem je angličtina a měnou kajmanský dolar, který má pevný kurz k americkému dolaru. 1,2 US$ = 1 KYD. Nalezneme zde zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly) a správní radu (Executive Council). Guvernér jmenovaný britskou vládou zastupuje královnu. I zde najdeme tři úrovně soudů od Summary Court přes Grand Court až po odvolací Court of Appeal. Poslední instancí je Privy Council. Zdrojem příjmů je cestovní ruch a offshore služby registrační a licenční poplatky, kolkovné. Část příjmů tvoří také dovozní cla, ale nejsou zde žádné příjmy z přímých daní. Na Kajmanských ostrovech se neplatí ani daň z příjmu ani dědická či darovací, nenalezneme tady ani srážkové daně jak pro rezidenty tak nerezidenty. Z místních výhod těží různou měrou všechny společnosti, které jsou rozčleňovány do následujících typů: rezidentní, osvobozené, osvobozené s omezeným trváním (max 30 let) a nerezidentní společnosti. Je zde možno využívat partnership i trust, jehož maximální doba trvání může být 150 let. Za rozvinutost bankovního sektoru můžou nejen daňové výhody, ale i to, že zde nejsou omezení ohledně povinných minimálních rezerv, devizových účtů nebo převodu deviz. Existují tři typy licencí, které zaručují buď neomezenou činnost, nebo činnost mimo kajmanských rezidentů, nebo poskytování služeb pouze uvedeným osobám. Obdobné licence platí i pro pojišťovny. Kajmanské ostrovy jsou vyhledávaným místem pro registraci lodí, za což vděčí nízkým poplatkům. 5.1.9 Panama Panamská republika je liberální demokracií, rozkládá se na 75 517 km 2. Žije zde 3 322 576 obyvatel. Úředním jazykem je španělština. Oficiální měnou je balboa i americký dolar. Fixní kurz měn je 1:1. Výkonná moc je v rukou prezidenta, dvou viceprezidentů a ministerského kabinetu. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament- národní shromáždění. Panamské právo 30

vychází z kontinentálního právního systému.existují zde nižší, vyšší a odvolací soudy a nejvyšší soud. HDP v roce 2009 dosahovalo výše 24,711 bilionů amerických dolarů. Z finančních služeb pochází většina příjmů republiky. Významný je také export, zejména banánů. Město Colon je po Hongkongu druhou největší bezcelní zónou na světě. Offshore společnosti neplatí žádné přímé ani nepřímé daně a také výše poplatků je poměrně nízká. Banky mohou mít všeobecnou licenci, pro podnikání v i mimo Panamu, mezinárodní pouze pro offshore transakce nebo zvláštní licenci pro banky zakládající pobočku v Panamě. Subjekty zde mohou založit soukromou nadaci, která se musí zaregistrovat a získá tak právní subjektivitu. Je osvobozena od daní, platí pouze roční poplatek. Rezidentní i offshore pojišťovny mohou získat licenci pro dlouhodobá rizika nebo všeobecnou licenci, přičemž offshore pojišťovny nepodléhají žádnému zdanění. Panama má největší otevřený lodní registr na světě. Vlastníkem lodi se může stát právnická i fyzická osoba, rezident i nerezident. Plavidla působící v oblasti mezinárodních služeb neplatí daň z příjmu. 5.1.10 Svatý Vincent a Grenadiny Svatý Vincent a Grenadiny jsou parlamentní demokracií. Jako nezávislý stát jsou součástí Commonwealthu. Nacházejí se na rozloze 389 km 2 a žije zde kolem 120 tisíc obyvatel. Oficiálním jazykem je angličtina a měnou východokaribský dolar. Anglická královna je tu zastupována generálním guvernérem. V čele vlády je ministerský předseda, zákonodárnou moc zastupuje jednokomorový parlament. Nejvyšší soudní instanci představuje Východokaribský Nejvyšší soud. Odhadované HDP v roce 2009 činilo 1,069 bilionů US dolarů. Příjmy pocházejí z cestovního ruchu, ze zemědělství, obzvláště z vývozu banánů a offshore služeb. IBC jsou osvobozeny od všech daní platí pouze roční poplatek. Z výhod zde mohou těžit i trusty, banky a pojišťovny. 5.2 DAŇOVÉ RÁJE EVROPY 5.2.1 Guernsey Guernsey je britské korunní závislé území. Jeho rozloha je 78 km 2. Žije zde více než 65 500 obyvatel. Úředními jazyka jsou angličtina a francouzština, měnou je guernseyská libra, která je pevně navázána na britskou libru v poměru 1:1. 31