FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU. Ing. Petr Bora, Ph.D.

Transkript

1 INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU Ing. Petr Bora, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

2 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnik, okolí podniku, podnikání, cíle podnikání, peněžní prostředky podniku, podnikový kapitál a finanční zdroje.

3 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnik - je soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Podnik žije v okolí, které jej obklopuje, a tím i ovlivňuje. Podnikové okolí má politický, ekonomický, sociální a technický charakter. Okolí podniku tvoří: banky, státní orgány, obce dodavatelé, odběratelé a konkurence atd. Ve svém okolí by podnik měl hledat neustále své podnikatelské a rozvoje příležitosti.

4 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnikání - soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Cílem podnikání zhodnotit vynaložený kapitál, tj. dosáhnout zisku. Podnik s omezenými zdroji (výrobními faktory) uspokojuje svými výrobky a službami neomezené lidské potřeby.

5 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Obecně se za investice podniku považují rozsáhlejší peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Hospodářská praxe v ČR považuje za investice: 1. Kapitálové výdaje na pořízení nehmotného dlouhodobého majetku (nehmotné investice), 2. Kapitálové výdaje na pořízení hmotného dlouhodobého majetku (hmotné, věcné investice), 3. Kapitálové výdaje na nákup dlouhodobého finančního majetku (finanční investice).

6 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Založení podniku, fungování podniku, různé formy spojování podniku a zánik podniku jsou v tržní ekonomice doprovázeny pohybem: 1. Podnikového kapitálu; 2. Peněžních prostředků; 3. Finančních zdrojů. 1. Podnikový kapitál - souhrn všech peněz, vlastníky (vlastní kapitál) a věřiteli (dluhy, cizí vložených do celkového majetku podniku kapitál).

7 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnikový kapitál = vlastní kapitál + dluhy (cizí kapitál). Zjednodušená ROZVAHA

8 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnikový kapitál = vlastní kapitál + dluhy (cizí kapitál). Zjednodušená ROZVAHA

9 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnikový kapitál = vlastní kapitál + dluhy (cizí kapitál).

10 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ 2. Peněžní prostředky podniku - představují část aktiv (majetku) podniku. Mají podobu hotovosti, různých forem vkladů u peněžních ústavů a ekvivalentů peněžních prostředků (tj. cenin, šeků, poukázek na zboží a služby). Hotovost a krátkodobé vklady jsou zahrnovány do krátkodobého finančního majetku v oběžných aktivech. Krátkodobý finanční majetek může být ještě tvořen různým krátkodobými cennými papíry, do nichž podnik vložil volné peníze (např. krátkodobé směnky pořízené za účelem obchodování, krátkodobé obligace, vkladové listy, pokladniční poukázky). Peněžní prostředky jsou v bilancích (rozvaha) českých podniků součástí jeho finančního majetku.

11 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ - Hotovost v pokladně - Bankovní účet - Krátkodobé cenné papíry a podíly - Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

12 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ 2. Peněžní prostředky podniku - jsou stavovou veličinou zachycují stav peněz podniku k určitému okamžiku. Peníze - jsou nejlikvidnější složkou celkového podnikového majetku, okamžitě použitelnou pro úhradu jeho závazků. Velikost peněžních prostředků je východiskem pro: posuzování platební situace (platební schopnost resp. neschopnost) podniku k určitému okamžiku, kdy porovnáváme stav peněžních prostředků s peněžními závazky. Sledujeme vývoj ukazatelů - likvidity, provádíme vertikální analýzu, sledujeme trendy vývoje poměrových ukazatelů. Vysoký stav peněžních prostředků v podniku může nepříznivě ovlivňovat Rentabilitu podnikání. Rentabilita = ziskovost podnikání, blíže v dalších přednáškách.

13 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Hotovost a vklady u bank (běžný účet) podniku nepřinášejí takový efekt, jaký by podnik zpravidla mohl dosáhnout, kdyby peníze použil na jiné účely např.: finanční, hmotné či nehmotné investice. Proč držet peníze v pokladně, resp. na term. bank. účtu? Peníze zajišťují (okamžitou) platební schopnost (likviditu) podniku!!! Bohužel takové peníze nenesou podniku výnosy, nebo jen relativně nižší výnosy*. Řešením mohou být cenné papíry a jiné složky majetku přinášejí výnosy, ale nemohou se použít ihned pro úhradu závazků. *(Term. vklady - úrokové sazby bank jsou na minimech, výnos vyruší maximálně vliv inflace).

14 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ 3.Finanční investice/finanční majetek/dlouhodobý finanční majetek je to část podnikového majetku, který zahrnuje (vedle peněžních prostředků oběžná aktiva) i jiná finanční aktiva. Jedná se především o různé druhy cenných papírů (investice) dlouhodobé.

15 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ!!! POZOR!!! Pro Dlouhodobý finanční majetek se v bilanci (rozvaze) používá nevhodně pojem finanční investice!! Pojem Finanční majetek se pak v bilanci užívá jen pro krátkodobý finanční majetek, jako součást Oběžného majetku. (V postupech účtování pro podnikatele se do finančního majetku zahrnuje správně dlouhodobý i krátkodobý finanční majetek.)

16 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ!!! POZOR!!! Účetní praxe v ČR nerozlišuje důsledně mezi pojmy investice (peněžní výdaj na pořízení investičního majetku) a investiční majetek (část majetku, fungující v podniku po delší období než 1 rok, zpravidla postupně se opotřebovávající). U nefinančních korporací (výrobní podniky) představují dlouhodobé investice většinou jen menší část celkových investic. U finančních korporací (pojišťovny, apod.) jde zpravidla o rozhodující část investic!!!

17 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Jestliže podnik alokuje své volné peněžní prostředky do různých druhů cenných papírů, ev. půjček, mluvíme o finančním investování. Z časového hlediska může firma finančně investovat dvojím způsobem: A. do Dlouhodobého finančního majetku (B.III.); B. do Krátkodobého finančního majetku (C.IV.). Podniky mohou, kromě investic do dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku, investovat své prostředky do hmotného či nehmotného majetku.

18 CHARAKTERISTIKA PODNIKOVÝCH FINANCÍ Podnikové finance - zobrazují pohyb peněžních prostředků, kapitálu a finančních zdrojů, při němž se podnik dostává do různorodých peněžních vztahů s ostatními podniky, zaměstnanci a státem. Základním cílem finančního řízení je - maximalizace tržní hodnoty firmy (tržní ceny akcií). Vedle toho musí podnik průběžně zajištovat svou platební schopnost. Podrobnosti o finančním řízení v přednášce č. 3.

19 FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU KRÁTKODOBÉ A DLOUHODOBÉ Krátkodobé a dlouhodobé finanční rozhodování podniku, přátelské a nepřátelské převzetí podniku, rozdělení hospodářského výsledku, dividenda, zvýšení základního jmění (kapitálu), strategické finanční rozhodování.

20 FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Jakého majetku se týká finanční rozhodování? Rozvaha - zachycuje majetek podniku a zdroje jeho krytí

21 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Základním cílem finančního řízení je - maximalizace tržní hodnoty firmy (tržní ceny akcií). Vedle toho musí podnik průběžně zajištovat i svou platební schopnost. Těžiště finančního řízení spočívá v získávání kapitálu, jeho rozdělování a v rozdělování zisku. Do těžiště (FR) patří i řízení a financování oběžného majetku, finanční analýza, finanční plánování, vnitřní finanční řízení větších podnikatelských celků. Dále finanční řízení při spojování, reorganizaci, sanacích a zániku podniku.

22 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Finance podniku - těsně souvisí s mikroekonomikou, podnikovou ekonomikou účetnictvím i marketingem. Teorie a praxe finančního řízení je těsně spojena s makroekonomikou, hospodářskou politikou státu a s makroekonomicky zaměřenými finančními disciplínami, jako jsou veřejné finance, teorie peněžních a kapitálových trhů, pojištění a teorií mezinárodních financí. Teorie vycházejí z podnikové ekonomiky a podstatně ovlivňují její záměry a cíle. Finanční kritéria - jsou pro ekonomické rozhodování podnikových variant a rozhodující a často jsou velmi komplexní. Úspěšnost finančního rozhodování do značné míry závisí na spolehlivosti účetních informací, jejich srovnatelnosti, srozumitelnosti, na použití vhodných oceňovacích metod pro zobrazení všech hospodářských procesů.

23 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Finanční rozhodování podniku - je proces výběru optimální varianty získávání peněz, podnikového kapitálu a jejich užití z hlediska základních finančních cílů podnikání s přihlédnutím k omezujícím podmínkám. Nejvýznamnějšími typy rozhodovacích situací v oblasti financování podniku jsou: 1. Rozhodování o celkové výši potřebného kapitálu podniku v návaznosti na úvahu o předpokládané velikosti majetku, odvozenou od očekávaných tržeb. 2. Rozhodování o struktuře podnikového kapitálu - rozhodování o: a) Podílu vlastního a cizího kapitálu; b) Různých formách vlastního kapitálu (např. akciový kapitál, zadržený zisk, rezervy); c) Různých formách cizího kapitálu (např. obligace, krátkodobé a dlouhodobé bankovní úvěry) - je třeba přihlížet zejména k ceně různých druhů kapitálu (nákladům na jeho pořízení) a k finančnímu riziku).

24 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU 3. Rozhodování o struktuře podnikového majetku, zejména o podílu peněžních prostředků na celkovém majetku, o podílu oběžného a fixního majetku. I zde je třeba zvažovat náklady na pořízení a udržování příslušného majetku, rizika platební neschopnosti aj. faktory. 4. Rozhodování o investování podnikového kapitálu (o užití vložených peněžních prostředků). Základní úvaha spočívá v rozhodnutí o finančním nebo věcném (reálném) investování, tj. o investování do cenných papírů nebo do získávání věcných složek majetku podniku - fixního majetku, zásob, pohledávek aj.

25 I zde je třeba přihlížet nejen k očekávaným výnosům z držby jednotlivých cenných papírů, ale také k zajišťování nezbytné likvidity a tím i minimalizaci finančního rizika. TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Další úvahy se týkají rozhodování o jednotlivých variantách věcného investování s přihlédnutím k očekávaným kapitálovým výdajům (investice) a očekávaným finančním efektům (peněžním příjmům) investičních variant. Různé varianty rozhodování se vyskytují i při finančním investování: zda investovat do akcií jiných podniků, koupit různé druhy obligací, krátkodobé cenné papíry ap.

26 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Akcie - je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti: 1. Přijímat stanovy společnosti; 2. Volit dozorčí radu; 3. Rozhodovat o rozdělení zisku; 4. Podílet se na jejím zisku a v případě likvidace společnosti na likvidačním zůstatku. Akcie mají jmenovitou hodnotou, tj. akcie znějící na určitou hodnotu (např Kč) Podle rozsahu práv akcionářů se rozlišují akcie kmenové a akcie prioritní.

27 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Kmenové akcie jsou převládající formou akcií. Očekávané výnosy z kmenových akcií mají dvojí formu: dividendy a kapitálové zisky plynoucí ze změny cen akcií během určitého období. Tržní ceny kmenové akcie se odvodí z diskontovaných očekávaných výnosů budoucích dividend. Společnost může vydat prioritní (přednostní) akcie, které poskytují určitá přednostní práva - obvykle přednostní nárok (vůči kmenovým akciím) na výnos z akcie, tj. na dividendu. Výše vyplácené dividendy může být stanovena jako fixní částka (např. 9 % z nominální ceny akcie). Společnost může vydat i tzv. zaměstnanecké akcie - ty mají zainteresovat zaměstnance na prosperitě společnosti.

28 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU 5) Rozhodnutí o rozdělování zisku podniku po zdanění. Zde je třeba zvažovat zejména potřebnou výši rezervních fondů, zisku na výplatu dividend či na další rozšiřování podnikového majetku. Rozhodování o rozdělení zisku bylo často omezeno (u akciových společností) zákonnými požadavky na obligatorní tvorbu rezervních fondů a na způsob vyplácení dividend. To významně ovlivňovalo nejen peněžní prostředky určované na rozvoj podniku, ale také tržní cenu akcií.

29 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Zákon o obchodních korporacích (ZOK) již nově neukládá (až na výjimky) společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti povinné vytváření rezervního fondu ze zisku. Je na dané společnosti, zda i nadále bude rezervní fond ze zisku vytvářet a v jaké výši, nebo zda dosavadní zdroje naspořené v rezervním fondu rozpustí. Rozdělení hospodářského výsledku - patří výlučně do pravomoci valné hromady akcionářů. Předmětem rozdělení je hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení, který představuje hospodářský výsledek zjištěný v účetnictví za minulé účetní období.

30 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Jednotlivé rozdělení zisku tvoří postupně příděl do položek: 1. Rezervního fondu; 2. Příděly do statutárních fondů a výplata přednostních dividend dle stanov společnosti; 3. Podíl na zisku tichého společníka z účasti na podnikání a konečně ostatní použití zisku. Do ostatního použití zisku patří především: Úhrada ztráty z minulých let, výplata kmenových dividend a výplata tantiém, tj. podílu členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku, příděly do statutárních a ostatních fondů, zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti a zvýšení nerozděleného zisku minulých let.

31 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Dividenda - je podíl na zisku společnosti a jako taková může být vyplacena z hospodářského výsledku ve schvalovacím řízení, z nerozděleného zisku minulých let nebo ze statutárních a ostatních fondů ze zisku. Neplyne-li ze stanov týkajících se prioritních akcií něco jiného, určuje se tento podíl poměrem jmenovité* hodnoty akcií jednotlivce k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti (tzv. akciová dividenda) může být podle zákona provedena následujícími způsoby: 1. Rozdělením nových akcií mezi akcionáře a dále u listinných akcií výměnou starých akcií za nové s vyšší nominální hodnotou; 2. Vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích a u zaknihovaných akcií změnou zápisu v zákonem stanovené evidenci zaknihovaných cenných papíru. * Jmenovitá hodnota bývá určena jednou provždy v době emise.

32 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU 6. Rozhodování o různých formách převzetí a spojování podniků (např. koupě podniku jiným podnikem, fúze podniků, koupě podniku managementem, založení společného podniku), ev. o zániku podniku formou jeho likvidace. Je to jedna z nejsložitějších a často kontroverzních aktivit v oblasti podnikových financí. Je založeno především na správném vyjádření tržní hodnoty firmy a na odpovědném posouzení ekonomického efektu ze spojení. Mohou se v ní promítat rozdílné ekonomické zájmy vlastníků a manažerů. Někdy se uplatňují i nepřátelské transakce tzv. nepřátelské převzetí firmy, které se realizuje přímou nabídkou akcionářům (nákup většiny akcií podniku), přes odpor stávajícího managementu.

33 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Převzetí může být buď přátelské či nepřátelské. 1. Přátelské převzetí (friendly takeover) je takové, u které existuje absolutní shoda obou stran (akcionář a management); 2. Nepřátelské převzetí (hostile takeover) je takové, při které je dohoda na straně vlastníků (např. akcionářů) ale management převzaté firmy nesouhlasí s převzetím. Předmětem akvizice nemusí být pouze celý podnik, ale také jednotlivé části organizace nebo jeho aktivum. Jsou tedy různé úrovně převzetí: 1. Převzetí celého podniku (sloučením nebo převzetím); 2. Převzetí aktiv nákup aktiv, jako jsou budovy, zařízení a jiný majetek společnosti; 3. Převzetí kapitálu - nákup většiny akcií podniku a jeho zařazení do vlastní holdingové společnosti.

34 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Praktické důsledky převzetí: 1. Převzetí mohou být jednou z metod růstu podniků; 2. Na rozdíl od organického růstu umožňují mnohem rychlejší růst a rozšiřování podniku; 3. Ze své podstaty však převzetí skrývá mnoho rizik, především je to riziko kulturně - organizačního aspektu, které může být důvodem neúspěšné akvizice - spojení dvou firem s rozdílnou kulturou a organizačními zvyklostmi; 4. Převzetí využívají především velké nadnárodní koncerny, které tím rychle získávají nové trhy, získávají nové technologie, patenty, optimalizují své daňové zatížení nebo alokují volný kapitál.

35 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Všechny uvedené typy (1 až 6) finančního rozhodování se v zásadě týkají dlouhodobého, strategického finančního rozhodování, kde se výrazně projevuje nutnost respektovat zvýšený stupeň rizika a faktoru času. Strategické finanční rozhodování se týká fixního majetku a dlouhodobého kapitálu (vlastní kapitál+dlouhodobý cizí kapitál). Strategické finanční rozhodování výrazně ovlivňuje finanční situaci podniku na dlouhé období. Strategická finanční rozhodnutí podniků jsou centralizována ve vrcholovém řízení podniku a musí být v akciových společnostech schvalována valnou hromadou akcionářů a proto jsou často obtížněji realizovatelné (nechuť riskovat, obavy ze špatného rozhodnutí).

36 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU V rámci zásadních strategických řešení musí finanční manažeři podniku rozhodovat o řadě krátkodobých, operativních finančních variantách, vztahujících se ke krátkodobému majetku a kapitálu. Krátkodobé finanční rozhodování - je méně riskantní, neprojevuje se zde tak výrazně vliv času a jeho změny jsou snadněji i realizovatelné.

37 TYPY A FÁZE FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Do oblasti krátkodobého finančního rozhodování patří zejména: 1. Rozhodování o velikosti a struktuře jednotlivých složek oběžného majetku (optimalizace peněžních prostředků, výběr různých forem krátkodobých cenných papírů, rozhodování o pohledávkách, o optimální výši zásob materiálu, nedokončené výroby a hotových výrobků); 2. Rozhodování o optimální formě krátkodobého kapitálu, např. o možnostech využití obchodních úvěrů, různých variant krátkodobých finančních rezerv, využití krátkodobých finančních záloh, vydávání krátkodobých obchodovatelných (komerčních) papírů - obligace, pokladniční poukázky; 3. Rozhodování o způsobu ochrany proti různým formám rizika, vyplývajícího z pohybu cen, úrokových sazeb, devizových kurzů a ovlivňujících finanční výsledky podniku (finanční termínové kontrakty, opční operace, swapové operace - prodej/nákup jedné měny za měnu druhou s jejím následným zpětným odkoupením/prodejem po určité době za předem dohodnutý kurz. (ošetřuje kurzovní ztráty).

38 SHRNUTÍ - FINANČNÍHO ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Pro úspěšné zajišťování finančních cílů podnikání je třeba ve finančním řízení respektovat některé principy, 1. Optimalizace kapitálové struktury; 2. Zohledňování stupně efektivnosti kapitálových trhů a princip analýzy a plánování finančních veličin; 3. Princip peněžního toku; 4. Čisté současné hodnoty; 5. Faktoru času, zohledňování rizika; Tyto principy mají úzkou vazbu na Investiční rozhodování!

39 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Finanční rozhodování v podniku je ovlivněno daňovým prostředím, ve kterém podnik funguje. Daně svou velikostí a celkovou koncepcí působí např. již na samotnou volbu právní formy podnikání, dále na velikost disponibilního zisku určeného na dividendy a rozvoj, na investiční rozhodování, na výběr optimální finanční a kapitálové struktury a na řadu dalších finančních rozhodnutí. V tržní ekonomice jsou všechny podnikové daně upraveny zákonem, aby tak byly vytvořeny závazné, dlouhodobější a v zásadě jednotné podmínky pro různé podnikatelské subjekty.

40 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Daň se je podstatným parametrem podnikového rozhodování. V podnicích v tržní ekonomice se většinou uplatňují tři základní typy zdanění: 1. Daně důchodové (přímé)*, jejichž základem je různě upravený podnikový zisk; 2. Daně majetkové, jejichž základem je majetek (bez ohledu na skutečně dosažený zisk), či jeho různé části; 3. Daně obratové (nepřímé), jejichž základem je výše celkového prodeje (obratu), nebo jeho části (přidané hodnoty). *Název (důchodové) není příliš vhodný, protože základem daně není příjem podniku, ale hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) - OBVYKLE SE POUŽÍVÁ TERMÍN DAŇ ZE ZISKU, V ČR DAŇ Z PŘÍJMU.

41 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Daň ze zisku - platí podniky z vykazovaného zisku před zdaněním. Pro stanovení daně ze zisku je rozhodující vykazovaný zisk před zdaněním, upravený na daňový zisk a snížený o poskytnuté dary či odpočitatelné položky. Daně majetkové - jsou obvykle zahrnovány do nákladů a tak snižují základ pro daň ze zisku. V ČR jde o daně z nemovitostí (daň z pozemků a daň ze staveb) a o silniční daň (z motorových vozidel). Základem daně - je cena nebo výměra pozemků, hmotnost automobilů či objem válců motorů. Sazby jsou stanoveny v procentech a korunách.

42 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Daně obratové (nehmotné) z celkového prodeje zboží, služeb nebo jejich části (přidané hodnoty) platí podniky tak, že o příslušnou daň zvýší cenu prodávaného zboží a služeb. Tím se přenáší daň z podniku na spotřebitele. Daň obratová byla v ČSSR a následně v ČSFR užívána až do do zániku ČSFR. Od současně se vznikem ČR vešel v platnost Zákon o DPH, daň z obratu tím byla nahrazena daní z přidané hodnoty, tzv. DPH.

43 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU DPH - podnik (plátce) ji nezahrnuje do svých výnosů pro výpočet zisku, ani do nákladů. Vystupuje jen ve formě výběrčího daně pro stát. Plátci daně z přidané hodnoty mají nárok na odpočet daně na vstupu a povinně musí zdaňovat výstupy. Daň je tak průběžnou položkou, která se zachycuje u plátce jako pohledávka za odběratelem a závazek za státem. Ostatní subjekty (neplátci) nakupují vstupy (tj. materiál, stroje, energii ap.) za ceny s daní, ale výstupy nezdaňují a nemají nárok na odpočet daně. Základem pro stanovení daně je cena prodávaného výrobku (včetně cla a ev. spotřební daně).

44 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Některé podniky platí státu i jiné nepřímé daně - (v ČR např. z PHM, lihu, tabákových výrobků, pivo spotřební daně u vybraných výrobků a víno). I tyto daně nezahrnuje podnik do svých výnosů, ani nákladů a vystupuje jen jako jejich výběrčí pro stát. Podnikatelské subjekty povinně odvádějí platby v souvislosti se zdravotním pojištěním a sociálním zabezpečením svých zaměstnanců. Tyto platby jsou stanoveny jednotným procentem z mezd a podniky je odvádějí do příslušného fondu v rámci rozpočtu nebo mimo statní rozpočet.

45 VLIV DANÍ NA FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU Celý název odvodu zní: a) Pojistné za všeobecné zdravotní pojištění; b) Pojistné na sociální zabezpečení.

46 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Finanční trh, peněžní trh, kapitálový trh, emise, maximalizace tržní ceny akcie, devizový trh, majetkové cenné papíry, úvěrové cenné papíry, dlouhodobé a střednědobé úvěry.

47 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Finanční rozhodování podnikatelských subjektů je kromě daňového prostředí výrazně ovlivněno mimo jiné i situací na finančním trhu. Finanční trh - se obvykle definuje jako soustava finančních instrumentů, institucí a vztahů mezi nimi, která mobilizuje a přerozděluje volné peněžní prostředky mezi ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky po penězích. Poptávka a nabídka pak a vytváří cenu peněz. Finanční trh - určuje cenu, za kterou může podnik získat různé druhy externí finanční zdroje a tím ovlivňuje rozhodování o finanční či kapitálové struktuře podniku.

48 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Finanční trh dává možnost výnosu, který podnik může získat investováním. Podnikatelské jednotky vystupují na tomto trhu jak na straně nabídky (nabízejí volné peněžní prostředky), tak i na straně poptávky (kupují volné peníze). postavení mezi ostatními účastníky finančního V rámci poptávky mají podniky rozhodující trhu (vláda, domácnosti). (Cena investice do cenných papírů musí být brána v úvahu při rozhodování o hmotných a finančních investicích podniku).

49 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Finanční trh se dělí na: 1. Peněžní trh; 2. Kapitálový trh. Na peněžním trhu se obchoduje jen s krátkodobými finančními instrumenty se splatností do 1 roku. Podnik zde může krátkodobě získat peněžní prostředky tím, že emituje krátkodobé cenné papíry (komerční cenné papíry), nebo získá krátkodobý úvěr od bank či obchodní úvěr od dodavatelských podniků. Podnik může využít své krátkodobé volné peníze k jejich zhodnocení i tím, že za ně nakoupí krátkodobé cenné papíry emitované např.: státem (státní pokladniční poukázky), jinými podniky, bankami a jinými finančními institucemi.

50 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Na kapitálovém trhu se obchoduje s dlouhodobými finančními instrumenty se splatností 1 rok a výše - poskytují se dlouhodobé úvěry. Podnik zde může získat peníze na své investiční potřeby: 1. Emisí dlouhodobých cenných papírů (akcií, obligací), 2. Prostřednictvím dlouhodobých úvěrů od bank či jiných institucí.

51 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Na finanční trhy (zejména trhy s akciemi) má nemalý vliv chování manažerů akciových podniků. Řídící pracovníci veřejně obchodovatelných firem se dostávají pod tlak akcionářů, kteří usilují o maximalizaci tržní hodnoty firmy, tj. maximalizaci tržní ceny akcie. Pokud manažeři nejednají dostatečně v zájmů akcionářů - neusilují o růst cen akcií svého podniku, hrozí jim, že budou vyměněni, ev., že dojde k tzv. nepřátelskému převzetí firmy, tj. k převzetí jinými akcionáři přes odpor stávajícího managementu.

52 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Peněžní prostředky na finančních trzích může podnik nabývat či prodávat přímo nebo pomocí finančních zprostředkovatelů. Při přímém přesunu peněz (také se používá termín přímém financování) jednají podniky bezprostředně s jinými účastníky finančního trhu, nevyužívají služeb finančních zprostředkovatelů. Podnik sám uvádí a prodává cenné papíry na burze, či přímo vyhlédnutým investorům. Tzn. ale vyšší náklady pro podnik. Např. transakční náklady - náklady na vyhledávání vhodného partnera, který zrovna má v daný čas a příslušnou sumu peněžních prostředků, náklady na získání informací o účastnících finančního trhu, náklady na smluvní zajištění finančních operací ap.).

53 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Přímý přesun peněz formou nákupu a prodeje cenných papírů je podnikům ulehčován organizovaným trhem cenných papírů. Tradiční formou veřejného trhu je trh burzovní, který organizuje burza. Jako součást finančních trhů bývá obvykle uváděn i trh devizový a trh drahých kovů. Na devizovém trhu se nakupují a prodávají valuty (tj. konkrétní druhy zahraničních peněz) a devizy (tj. pohledávky, znějící na cizí měnu). Na trhu drahých kovů se obchoduje se zlatem, platinou aj. drahými kovy.

54 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Nejpoužívanější nástroje získávání a umísťování peněžních prostředků podniku na kapitálovém trhu jsou: 1. Majetkové cenné papíry; 2. Úvěrové cenné papíry (dluhopisy /obligace/, vkladové listy, depozitní certifikáty se platností větší než 1 rok); 3. Dlouhodobé a střednědobé úvěry - termínované půjčky investiční úvěry, hypotekární úvěry (poskytované na zástavu nemovitostí), dodavatelské úvěry.

55 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Obvyklé nástroje na získávání a umísťování podnikových peněžních prostředků na peněžním trhu jsou: 1. Úvěrové cenné papíry (směnky, státní pokladniční poukázky, obchodní / komerční cenné papíry, depozitní certifikáty do 1 roku splatnosti). 2. Krátkodobé úvěry (obchodní úvěr, bankovní krátkodobé úvěry různého typu). K těmto nástrojům je možné přiřadil i krátkodobé zálohy od odběratelů a factoring. Factoring - prodej krátkodobých hromadných pohledávek (obvykle se splatností dní) - snižuje vázanost kapitálu v pohledávkách, eliminuje rizika nezaplacení pohledávky, úrokového rizika, snižuje administrativní náklady spojené s evidencí pohledávek.

56 VLIV FINANČNÍHO TRHU NA PODNIKOVÉ FINANCE Manažeři podniku musí počítat s tím, že dochází ke spojování národních finančních trhů v určitý globální finanční trh - mluví se o internacionalizaci finančních trhů. Rozhodující úlohu na finančních trzích nabývají institucionální investoři (zejména penzijní a investiční fondy). Značný rozvoj penzijních a investičních fondů vede postupně k velice podstatným změnám ve vlastnické struktuře velkých podniků vyspělých zemí - začínají v podnicích převládat institucionální investoři.

57 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU Právní formy podnikání, obchodní korporace, společnosti kapitálové, prvotní kapitálový vklad

58 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU Založení podniku je spojeno s řešením: 1. Koncepce podnikatelského záměru; 2. Volby právní formy podnikání; 3. Výše a formy získaného prvotního kapitálového vkladu. Koncepce podnikatelského záměru je individuální dle oboru podnikání, zkušeností podnikatele a podnikového okolí. Podnikatelský záměr = business plán - má strukturu, která je do značné míry podřízena účelu, pro který je sestavován.

59 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU Základními právními formami podnikání jsou dle (ZOK)- podniky jednotlivce (živnosti) nebo obchodní korporace v klasifikaci na: 1. Osobní společnosti 2. Společnosti kapitálové. Dalšími právními formami jsou např. státní podniky, družstva. A) Podnik jednotlivce je právní forma podniku, kde jediným podnikatelem je jednotlivec registrovaný u živnostenského úřadu, který za závazky podniku ručí neomezeně celým svým kapitálem.

60 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - PODNIKY JEDNOTLIVCE Pro podnikání v menším rozsahu má dvě hlavní výhody: 1. K založení stačí i menší kapitál; 2. Regulace ze strany státu je minimální. Hlavními nevýhodami je: 1. Obtížný přístup ke kapitálu; 2. Neomezené ručení za dluhy společnosti; 3. Omezená životnost firmy daná délkou života majitele. Podniky jednotlivce mají obvykle formu živnosti. Tou se rozumí pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastní riziko za účelem dosažení zisku.

61 Podniky jednotlivce jsou co do počtu podnikatelských subjektů rozhodující formou podnikání (v odborné literatuře se např. uvádí, že v USA tvoří tyto podniky 70 % všech forem podnikání, ale jejich příjmy činí jen 7 % celkových podnikatelských příjmů). FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - PODNIKY JEDNOTLIVCE Klasifikace živností:

62 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - PODNIKY JEDNOTLIVCE Prvotní kapitálový vklad je omezen osobními peněžními prostředky jednotlivce. Může jej zvýšit tichý společník, který pak ručí svým vkladem, ale nemá vliv na vedení firmy. Jednotlivý podnikatel ručí za závazky neomezeně veškerým svým majetkem a patří mu veškerý zisk, ale postihuje jej také veškerá ztráta. Pokud existuje tichý společník, podílí se na rozdělování zisku úměrně vloženému kapitálu. Nízké vybavení kapitálem a malé možnosti získávat externí kapitál vedou k tomu, že každoročně i v zemích s vyspělou tržní ekonomikou značná část těchto podniků zaniká*. V září 2014 bylo vyhlášeno 684 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 108 bankrotů obchodních společností.

63 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - OSOBNÍ SPOLEČNOSTI Osobní společnosti - jsou vytvořeny a vlastněny dvěma nebo více osobami, které se dělí o zisky a společně jsou odpovědné za všechny ztráty. Společníci se osobně zúčastňují podnikání (odtud název osobní společnost ). Pravidla pro jejich fungování upravuje obchodní zákoník. Jedná se o společnosti, které vznikají na smluvní bázi. Společnosti se zapisují do obchodního rejstříku. Přehled naleznete např. na stránkách

64 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - OSOBNÍ SPOLEČNOSTI Společníci vkládají do společnosti peněžité i nepeněžité vklady, které se stávají majetkem společnosti. Za závazky společnosti ručí veškerým svým majetkem. Obchodní vedení je v rukou všech společníků (statutárním orgánem je každý ze společníků), pokud se ve společenské smlouvě nedohodli jinak. Prvotní kapitálový vklad u jednotlivých společníků vzniká na základě společenské smlouvy. Ta upravuje i další vnitřní vztahy ve společnosti, jako je druh vkladu, výpovědní lhůty, účast na zisku a ztrátě apod.

65 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - OSOBNÍ SPOLEČNOSTI Souhrn peněžních vkladů a nepeněžních vkladů (v penězích vyjádřených) společníků tvoří základní jmění (základní kapitál) společnosti. B) Osobní společnosti se vyznačují podobnými vlastnostmi jako podniky jednotlivce (živnosti) s tím rozdílem, že osobní obchodní společnost je sdružením dvou a více fyzických osob umožňující rozsáhlejší činnost. Osobní společnosti zahrnují komanditní společnost a veřejnou obchodní společnost.

66 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KOMANDITNÍ SPOLEČNOST Komanditní společnost - je to obchodní společnost, kterou zakládají dva nebo více společníků, z nichž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu (tzv. komanditisté) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (tzv. komplementáři). Každá komanditní společnost musí být tvořena minimálně z jednoho komanditisty a z jednoho komplementáře. Souhrn všech vkladů komanditistů tvoří základní jmění. Komplementáři nemusí, ale mají možnost, vkládat do společnosti peníze.

67 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST Veřejná obchodní společnost - je to sdružení nejméně dvou podnikatelů, kteří podnikají pod společným jménem, jehož součástí musí být označení veřejná obchodní společnost" (ve zkratce v.o.s."). Společnost je právnickou osobou a zapisuje se do obchodního rejstříku. Společníci vkládají do společnosti peněžité i nepeněžité vklady, které se stávají majetkem společnosti. Za závazky společnosti ručí veškerým svým majetkem.

68 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Nejsložitější právní formou podnikání jsou kapitálové společnosti, kam patří: 1. Společnost s ručením omezeným; 2. Akciová společnost. Společnost s ručením omezeným může být založena fyzickými i právnickými osobami (dokonce jen jednou osobou). Společnost odpovídá za své závazky veškerým svým majetkem, společník však jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

69 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Vlastník - může a nemusí řídit společnost. Základní kapitál v s.r.o. - může být v minimální výši namísto dřívějších ,- Kč pouze 1,- Kč (minimální výše jednoho vkladu). Ochrana věřitelů je zajištěna jinak - např. ustanovení o zvýšené odpovědnosti a možném ručení jednatelů, pravidla tzv. testu insolvence, nová pravidla pro péči řádného hospodáře, ustanovení o správě majetku korporace apod.

70 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Obchodní jméno musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným s. r. o.. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je jednatel, nebo jednatelé. Pokud to určí společenská smlouva, je na valné hromadě volena i dozorčí rada. Poměr vkladu společníka k základnímu jmění společnosti se nazývá obchodní podíl. Z právního hlediska představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti.

71 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Se souhlasem valné hromady může být tento podíl převeden na jiného společníka. Společníci v s.r.o. se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným však může stanovit jiný způsob rozdělení zisku. Valná hromada rozhoduje o tom, zda bude zisk společnosti mezi společníky skutečně rozdělen. Účelem rozhodnutí valné hromady je - stanovit, zda dojde k rozdělení zisku mezi společníky a jaká částka bude určena k rozdělení mezi společníky.

72 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI K výplatě podílu na zisku nelze použít veškeré finanční prostředky, které zisk společnosti skutečně představují. K výplatě zisku proto není možno použít prostředky představující základní kapitál společnosti Výnos vlastníků už není předmětem dvojího zdanění (Nejprve byl zdaňován zisk společnosti (rozdíl výnosů a nákladů) a po naplnění rezervního fondu byl na základě rozhodnutí valné hromady rozdělen vlastníkům kapitálový výnos, který byl zdaňován srážkovou daní 15 %.)

73 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Akciová společnost - Dividendy 8 Dividendy osvobozeny od daně z příjmu V rámci daňové reformy prosadilo Ministerstvo financí osvobození od daně z příjmu plynoucího ve formě dividendy nebo obdobného podílu na zisku firmy. V současné podobě zákona se ale jedná pouze o dividendy vyplácené společnostmi se sídlem v ČR nebo zemích EU, Norska, Švýcarska a Islandu.

74 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU - KAPITÁLOVÉ SPOLEČNOSTI Například: majitelé NWR nebo Fortuny, stejně jako celá řada dalších podnikatelů, kteří přesídlili např. do Nizozemí, budou i nadále při rozdělování zisku mezi akcionáře zdaňovat dividendy 15% sazbou (dle holandských zákonů). Změnilo se tedy pouze to, že čeští investoři nebudou muset tento příjem uvádět do svého daňového přiznání.

75 FINANČNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ PODNIKU

76 OFFSHORE SPOLEČNOSTI Offshore společností se zpravidla rozumí společnost zakládaná v zemi, která při splnění určitých podmínek nebo na základě speciálního zákona buď zcela založenému podniku upouští od zdanění příjmu, nebo se daň pro podnik pohybuje velmi nízko. V tomto kontextu se často tyto lokality spojují s označením daňový ráje.

77 OFFSHORE SPOLEČNOSTI - DAŇOVÉ RÁJE" v Evropě: zejména Lucembursko, Lichtenštejnsko, Monako, Andorra, Kypr a Malta; v Africe: Libérie, Jihoafrická republika, Mauricius, Komory a Seychely: v Asii: Labuan, Hongkong, Macao, Singapur, Spojené arabské emiráty a Bahrajn; v Severní Americe a Kanadě Florida, Nevada nebo stát Delaware; v Jižní a Střední Americe - Kostarika, Panama, Guatemala, Uruguay, Argentina a Chile.

78 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MÍRA ZADLUŽENOSTI Finanční struktura, míra zadluženosti.

79 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Součástí obchodní zdatnosti podniku je udržení majetkově-finanční stability. Jedná se o schopnost podniku vytvářet a trvale udržovat správný vztah mezi majetkem a používaným kapitálem. V podniku se hledá řídí: 1. Poměr mezi jednotlivými složkami majetku (majetková struktura), 2. Poměr mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu (finanční struktura), 3. Vzájemný vztah mezi jednotlivými složkami majetku a jednotlivými druhy používaného kapitálu.

80 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Finanční struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován jeho majetek. Je zachycena v pasivech rozvahy. Finanční struktura akciové společnosti v ČR zachycená v nejužším pojetí rozvahy je: I. Vlastní jmění (kapitál) Základní jmění (Kapitál) Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let (nerozdělený zisk minulých let) Hospodářský výsledek účetního období (zisk běžného období)

81 2. Cizí zdroje Rezervy OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci 3. Ostatní pasiva Výdaje příštích období Výnosy příštích období aj. (např. kurzové rozdíly pasivní, dohadné účty pasivní).

82 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Základní jmění akciové společnost je tvořeno upisováním akcií v nominální ceně. Představuje víceméně pevnou část vlastního jmění, která vzniká zejména při založení společnosti - jde o upsané jmění. Měnit se může jen se souhlasem valné hromady. Jeho velikost by měla odpovídat trvalé potřebě vlastního kapitálu, která vyplývá především z potřeby stálého majetku a trvale části majetku oběžného. V případě vykazování ztráty, která se neuhradí jinou formou (např. z rezervního fondu).

83 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Kapitálové fondy - představují externí kapitál, který podnik získal z vnějšku (nejde o cizí kapitál). Patří sem především emisní ážio; Dále se mohou kapitálové fondy tvořit z: 1. Darů, 2. Dotací na pořízení stálého majetku; 3. Z vkladů společníků, nezvyšující základní jmění. Fondy ze zisku jsou tvořeny interně ze zisku. Patří tam rezervní fond nebo fondy na základě vlastního rozhodnutí společnosti (např. sociální fond, fond zaměstnaneckých akcií ap.).

84 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Nerozdělený zisk minulých let představuje část zisku, která nebyla použita do fondů či na dividendy a převádí se do dalšího období. Rezervy jsou tvořeny na vrub nákladů podniku (snižují vykazovaný zisk). Představují částku peněz, kterou bude muset podnik v budoucnosti vydat - jde tedy o budoucí závazky (např. rezervy na opravy hmotného majetku, na úhradu kurzových ztrát). Rezervy (upravené zákonem o rezervách - zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů) jsou odečitatelné pro účely zdanění zisku; ostatní (účetní) nikoliv.

85 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU Dlouhodobé závazky - vystupují ve finanční struktuře závazky z obchodního styku delší než 1 rok (emitované obligace, dlouhodobé zálohy od odběratelů, dlouhodobé směnky k úhradě aj). Krátkodobé závazky představují závazky vůči dodavatelům kratší než 1 rok (krátkodobé směnky k úhradě, krátkodobé zálohy od odběratelů, závazky vůči zaměstnancům, společníkům, vůči institucím např. sociálního zabezpečení. Bankovní úvěry zahrnují úvěry dlouhodobé se splatností delší než 1 rok a běžné úvěry krátkodobé, úvěry na eskontované směnky. Jako krátkodobé finanční výpomoci jsou chápány i emitované krátkodobé obligace, komerční cenné papíry aj.

86 Čím vyšší zadluženost existuje, tím větší je riziko věřitelů. Proto je také tento ukazatel využívá k měření finančního rizika. OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI V rámci finanční struktury podniku je třeba posuzovat a analyzovat zejména relaci mezi vlastním a cizím kapitálem. K tomu slouží ukazatel zadluženosti, který vyjadřuje podíl celkových dluhů (krátkodobých i dlouhodobých) k celkovému majetku (kapitálu). Ukazatel zadluženosti skýtá informaci o míře zajištění pohledávek věřiteli.

87 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Ukazatele zadluženosti - poměr celkových závazků (krátkodobých i dlouhodobých) k celkovým aktivům (debt ratio), nazývaný též ukazatel věřitelského rizika.

88 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Pojem zadluženost - vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv i cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. U velkých podniku nemyslitelné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího. Použití pouze vlastního kapitálu by totiž znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Použití jen cizího kapitálu znamená finanční nestabilitu, klasifikace firmy jako předlužená riziková, neochota obchodovat a půjčovat peníze takovéto firmě.

89 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Hlavním motivem financování svých činností cizími zdroji je relativně nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními. Nižší cena, (náklady na kapitál věřitelů = cizí zdroje), je dána tzv. daňovým štítem, který vzniká v důsledku možnosti započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů (zmenšují zisk daňový odvod). Na financování podnikových aktiv (majetku) se podílí jak vlastní, tak cizí kapitál. Zapojení cizích zdrojů do financování majetku podniku umožňuje snížit náklady na financování podniku za použití podnikového kapitálu (kombinace vlastní a cizí), který se vyjadřuje pomocí WACC (Weighted Average Cost of Capital).

90 V případě, že podnik má nízký zisk, vlastník musí zaplatit úroky (jako cenu za cizí kapitál), a přitom se může stát, že celkový zisk k rozdělení pro vlastníka bude nulový. OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Základním důvodem vyšší ceny vlastního kapitálu (oproti ceně kapitálu cizího) je vyšší riziko, které podstupuje vlastník oproti věřiteli. Při likvidaci společnosti jsou ve svých nárocích nejdříve uspokojováni věřitelé (v pořadí daném zákonem o konkurzu a vyrovnání) a vlastník dostává pouze zbytek, tj. někdy také nic. Při rozdělování zisku i celého podniku v případě likvidace je vlastník právě tím subjektem, který stojí při uspokojování nároků na posledním místě.

91 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Za účelem optimalizace nákladů na kapitál se počítají tzv. vážené průměrné náklady na kapitál. Průměrné náklady kapitálu WACC se vypočtou podle vzorce: WACC - jsou náklady na celkový investovaný dlouhodobý kapitál, resp. výnos aktiv, cena kapitálu.

92 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, MIRA ZADLUŽENOSTI Náklady kapitálu - Představují pro podnik výdaj, který musí zaplatit za získání různých forem kapitálu (tj. za získání např. různých forem dluhů, akciového kapitálu, nerozděleného zisku ap.) použitých např. na financování nových investic (přitom se předpokládá, že investice je stejně riskantní jako dosavadní podnikání). Náklady kapitálu lze také charakterizovat jako minimální výnosnost, kterou podnik musí dosáhnout u svých nových investic. Jestliže investor nedosáhne minimální výnosnosti, odvozené od průměrných nákladů celkového kapitálu, jde o investici, která je pro podnik neefektivní. V důsledku její eventuální realizace, by tržní hodnota firmy klesala.

93 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, BILANČNÍ PRAVIDLA Bilanční pravidla - jednoduchým způsobem formulují doporučení pro vzájemný vztah některých složek aktiv a pasiv. Bilanční pravidla je třeba je vnímat jako doporučení, nikoli jako nařízení a jejich nedodržení naopak hodnotit v kontextu celého podniku. A) Zlaté bilanční pravidlo říká, že: dlouhodobý majetek by měl být financován (kryt) z dlouhodobých zdrojů (tj. vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu) a krátkodobý majetek z krátkodobých zdrojů.

94 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, BILANČNÍ PRAVIDLA B) Pravidlo vyrovnání rizika - doporučuje se, aby v podniku byly využívány vlastní i cizí zdroje, ale s podmínkou, že vlastní zdroje budou převyšovat zdroje cizí. Doporučuje maximální poměr 1 : 1 s konstatováním, poměr vlastního/cizího kapitálu 1 : 1 vyjadřuje filozofii, že vklad majitelů firmy do jejich podniku by měl být alespoň stejně velký jako vklad věřitelů, tj. cizí zdroje.

95 OPTIMÁLNÍ FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU, BILANČNÍ PRAVIDLA C) Pari pravidlo - doporučuje, aby podnik užíval nejvýš tolik vlastního kapitálu, kolik může uložit do dlouhodobého majetku - v ideálním případě méně, aby se vytvořil také prostor pro financování dlouhodobým cizím kapitálem. Znamená to, že by vlastního kapitálu mělo být méně než dlouhodobého majetku, rovnost připouští jen tehdy, když k financování není používán dlouhodobý dluh. D) Růstové pravidlo - doporučuje, aby tempo růstu investic nepředbíhalo tempo růstu tržeb. Porovnává, zda růst dlouhodobého majetku má odezvu i v dalších výkonech podniku. Jde o správný požadavek, neboť kapitál by neměl být investován do majetku, který nepřinese zvýšení tržeb.

96 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Horizontální a vertikální analýza. Analýza rentability, zadluženosti, likvidity.

97 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Při přijímání zásadních a dlouhodobých rozhodnutí finančního i nefinančního charakteru by si měl podnikatel vždy udělat jakousi inventuru své dosavadní činnosti a toho, jak se jeho činnost promítá ve finanční výkonnosti a zdraví podniku - tzv. finanční analýzu. Rozhodnutí dlouhodobého dopadu se ve firmě dělají skoro stále, měla by být finanční analýza prováděna průběžně a důkladně vyhodnocována alespoň jednou ročně.

98 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Finanční účetnictví poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích (cashflow). Tyto samotné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. K překonání těchto nedostatků se proto využívá finanční analýza jako formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost.

99 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá Finančním analýza umožňuje dospět k určitým rohodnutí. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prosředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podrobnější analýzu hospodaření a finančního zdraví podniku. Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluženosti, analýzu likvidity a aktivity. Analýza soustavy ukazatelů. Bankrotní a bomitní modely.

100 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku. Uživateli jsou všichni tzv. stakeholders (tj. osoby, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na činnosti podniku) - vlastníci, investoři, banky a jiní věřitelé, stát a orgány státní správy, zákazníci, dodavatelé, konkurenti, manažeři, zaměstnanci. Při finanční analýze je aplikováno několik základních technik: 1. Horizontální a vertikální analýza účetních výkazů 2. Poměrová analýza - ukazatele: - rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti, kapitálového trhu, produktivity.

101 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU 3. Rozbor pracovního kapitálu; 4. Souhrnné ukazatele finančního zdraví; 5. Ukazatel EVA; 6. Srovnávání. Technik finančních analýz je velké množství, různých ukazatelů stovky. Cílem finanční analýzy není však vypočítat maximální počet čísel, ale získat co nejjasnější podklad pro další rozhodování o možnostech zlepšení řízení podniku.

102 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ 1. Horizontální analýzu lze provádět dvěma základními způsoby, kdy sledujeme: a) Relativní růst hodnoty položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, tj. poměřujeme hodnotu v období n k hodnotě v období minulém (n - 1); provádíme podílovou analýzu; b) Absolutní růst hodnoty položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, tj. sledujeme rozdíl položky v období n a (n 1); provádíme rozdílovou analýzu.

103 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Horizontální (vodorovná) analýza sleduje vývoj položek účetních výkazů v čase, hodnotí stabilitu a vývoj z hlediska přiměřenosti ve všech položkách, sílu vývoje. Horizontální analýza představuje hledání odpovědi na otázku: Jak se mění příslušná položka v čase? Rozbor může být zpracováván 1. Meziročně, kdy srovnáváme dvě po sobě jdoucí období, 2. Za několik účetních období.

104 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Vertikální (svislá) analýza sleduje proporcionalitu položek účetních výkazů vůči základní veličině. Hledá odpovědi na otázky: 1. Mění se při vývoji firmy vzájemné proporce jednotlivých položek? 2. Je struktura majetku, kapitálu i tvorby zisku stabilní, nebo dochází k nějakému vývoji? Cílem vertikální analýzy je určit: 1. Podíl jednotlivých majetkových složek na celkových aktivech, 2. Podíl jednotlivých zdrojů financování na celkových pasivech, 3. Podíl jednotlivých položek výsledovky na tržbách.

105 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU 2. Za dlouhou dobu používání poměrových ukazatelů jako základního metodického nástroje finanční analýzy bylo navrženo velké množství, řádově desítky ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se však vyčlenila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci daného podniku. První skupinu u kazatelů tvoří ukazatele rentability (profitability ratios), tj. různé formy míry zisku jako všeobecně akceptovaného vrcholového ukazatele efektivnosti podniku.

106 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Druhá skupina sdružuje ukazatele zadluženosti (debt ratios) hodnotící finanční strukturu podniku. Zahrnuje řadu ukazatelů, které hodnotí strukturu vloženého kapitálu z hlediska vlastnictví, porovnávají vlastní a cizí finanční zdroje. Třetí skupina je složena z ukazatelů platební schopnosti, tj. solventnosti a likvidity (liquidity ratios). Cílem těchto ukazatelů je vyjádřit se k potenciální schopnosti podniku hradit své splatné závazky. Čtvrtá skupina obsahuje ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu, jde-li se o akciovou společnost, jejíž akcie jsou volně obchodovatelné.

107 Ukazatelé Rentability Rentabilita, resp. výnosnost kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové efekty, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Čím vyšší rentability podnik dosahuje, tím lépe hospodaří se svým majetkem a kapitálem.

108 Ukazatelé Rentability Rentabilita aktiv (Retům on Assets, ROA) ROA je klíčovým měřítkem rentability. Poměřuje zisk podniku s celkovými vloženými prostředky bez ohledu na to, zda byl financován z vlastního, nebo cizího kapitálu. S rentabilitou aktiv se lze setkat v několika tvarech, ale jako nejvhodnější se jeví tvar s EBIT, kde:

109 Ukazatelé Rentability Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity, ROE) ROE vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého vlastníky. Sleduje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovanou vlastníky společnosti.

110 Ukazatelé Rentability Rentabilita tržeb (Return on Sales, ROS) ROS - ukazuje, kolik korun zisku podnik utvoří z jedné koruny tržeb. Pokud se tento ukazatel nevyvíjí dobře, lze předpokládat, že ani v ostatních ukazatelích nebude situace dobrá. V praxi se opět používá s EBIT nebo EAT.

111 UKAZATELE LIKVIDITY Likvidita je vyjádřením schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky. Likvidita souvisí se strategii firmy, neboť vysoká likvidita váže prostředky s velmi malým nebo žádným výnosem, které nemohou být investovány, a snižuje tak rentabilitu společnosti. Nízká likvidita může být zdrojem problémů z nedostatku - ať už zásob, nebo finančních prostředků.

112 UKAZATELE LIKVIDITY Běžná likvidita (Current Ratio) Ukazuje, kolikrát jsou oběžná aktiva vyšší než krátkodobé závazky. To znamená, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil všechna oběžná aktiva na peníze. Doporučené hodnoty pro běžnou likviditu jsou 1,8-2,5, nicméně pro dnešní společnosti rychlého rozvoje jde o zbytečně velké zadržování majetku. Běžná likvidita = oběžná aktiva/krátkodobé závazky

113 UKAZATELE LIKVIDITY Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) Pohotová likvidita je zpřísněním likvidity běžné. Od oběžných aktiv odečteme jejich nejméně likvidní část - zásoby, které jsou nejhůře přeměnitelné na peníze. Doporučená hodnota pohotové likvidity se pohybuje v intervalu 1-1,5. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva - zásoby)/krátkodobé závazky

114 UKAZATELE LIKVIDITY Okamžitá likvidita (Cash Position Ratio) Okamžitá likvidita se vypočte jako poměr finančního majetku a krátkodobých závazků. Finančním majetkem se rozumí nejen peněžní prostředky v pokladnách a na účtech, ale i další krátkodobé obchodovatelné cenné papíry. Doporučená hodnota by se měla pohybovat na úrovni 0,2-0,5. Okamžitá likvidita = finanční majetek/krátkodobé závazky

115 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Ukazatele zadluženosti poměřují cizí a vlastní zdroje a zabývají se i schopností hradit náklady dluhu. Při analýze zadluženosti je dobré zjistit i objem majetku, který má firma pořízený na leasing. Aktiva získaná prostřednictvím leasingu se totiž neobjevují v rozvaze, ale pouze jako náklad ve výkazu zisku a ztráty (služby). V takovém případě nám ukazatele zadluženosti neprozradí celou zadluženost podniku, a tu pak musíme hledat právě u ukazatelů na bázi výsledovky.

116 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Celková zadluženost (Total Debt to Total Assets) Zapojením cizích zdrojů do financování podniku můžeme snížit náklady za použití kapitálu v podniku, které vyjadřujeme pomocí WACC. Ukazatele zadluženosti jsou ovlivňovány především čtyřmi faktory: daně, riziko, typ aktiv a stupeň finanční volnosti podniku. Někdy je vhodnější brát v úvahu jen dlouhodobé cizí zdroje a podobným způsobem vyjádřit dlouhodobou zadluženost. Celková zadluženost = celkové dluhy/celková aktiva

117 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Ukazatel úrokového krytí (Times Interest Earned Ratio) Ukazatel se vypočte jako poměr zisku před úroky a zdaněním k nákladovým úrokům. Informuje o tom, kolikrát je podnik schopen krýt úroky z cizího kapitálu poté, co jsou uhrazeny všechny náklady související s produktivní činností podniku. Úrokové krytí = EBIT/nákladové úroky

118 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Krátkodobé závazky jako zdroj financování pro krátkodobé finanční řízení, pracovní kapitál.

119 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Oběžný majetek se charakterizuje jako krátkodobý s dobou použitelnosti do 1 roku. Ke krátkodobému financování se zpravidla přistupuje ze dvou hledisek. 1. Z hlediska zdrojů jde o financování majetku podniku z krátkodobých zdrojů. Protože splácení podléhají cizí, úvěrové zdroje (vlastní se nesplácejí, jsou trvalé), je krátkodobé financování v podstatě úvěrovým financováním. 2. Z hlediska objektu financování jde o financování krátkodobého majetku. Protože takovým je oběžný majetek, rozumíme pak krátkodobým financováním financování oběžného majetku.

120 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Spojíme-li přístupy (1) a (2), lze krátkodobým financováním chápat financování oběžného majetku z krátkodobých fiančních zdrojů (kapitálu). Tento systém lze označit za základní, výchozí. V praxi je tato situace ale spíše výjimečná, náhodná. Běžně se setkáváme s tím, že oběžný majetek je financován částečně dlouhodobými zdroji, nebo krátkodobé zdroje kryjí částečně i stálá aktiva. Zdroje krátkodobého financování jsou uvedeny v pasivech v struktuře:

121 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Krátkodobé závazky: 1. Z obchodního styku; 2. K podnikům s rozhodujícím vlivem; 3. K podnikům s podstatným vlivem; 4. Ke společníkům a sdružení; 5. K zaměstnancům; 6. Ze sociálního zabezpečení; 7. Daňové; 8. Ostatní.

122 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Bankovní úvěry a výpomoci 1. Běžné (krátkodobé) bankovní úvěry; 2. Krátkodobé finanční výpomoci; 3. Ostatní pasiva; 4. Výdaje příštích období (v podstatě mají charakter rezerv na budoucí výdaje); 5. Výnosy příštích období (nyní přijaté příjmy, které však se stanou" výnosem až v následujících obdobích); 6. Ostatní (pasivní - ziskové kurzové rozdíly, tzv. dohadné pasivní položky).

123 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Financování obnovy oběžného majetku má určitá specifika. Vychází z toho, že stávající oběžný majetek byl již profinancován, je kryt stávajícími zdroji. Proto se jeho obnova uskutečňuje v rámci stávajících zdrojů krytí, a to přeměnami věcných forem majetku. Zdrojem financování mohou být tržby za prodej nepeněžních složek oběžného majetku (mění strukturu oběžného majetku), či za prodej složek stálých aktiv (pak se zvyšuje objem oběžného majetku na vrub fixního majetku a mění se také jeho struktura). Nemění se však objem aktiv a bezprostředně ani objem a struktura kapitálu (pasiv rozvahy).

124 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Financování trvalého oběžného majetku. Oběžný majetek jsme charakterizovali jako krátkodobý a jeho financování je analogicky krátkodobé. Ve skutečnosti je však jeho část v podniku přítomna trvale a při permanentním rozšiřování jeho činnosti tato část oběžného majetku poroste. Tato část představuje trvalý, stálý, permanentní oběžný majetek. Část oběžného majetku, která přesahuje tuto výši je přechodným (fluktuujícím) oběžným majetkem.

125 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Důvody trvalé výše oběžného majetku jsou: 1. Hmotný oběžný majetek se spotřebovává. Vrací", uvolňuje se tržbami při realizaci. Má-li činnost podniku pokračovat, je nutno spotřebované zásoby obnovovat, nakupovat. Plynulost, resp. nepřetržitost činnosti podniku vyžaduje držet" zásoby v určité výši neustále. 2. Jednotlivé fáze koloběhu prostředků a kapitálu neprobíhají jen postupně za sebou (nákup, skladování zásob, výroba, skladování hotových výrobků, odbyt - pohledávky, peníze atd.), ale i vedle sebe". Proto je současně část oběžného majetku vázána ve výrobních zásobách, část v nedokončené výrobě, hotových výrobcích, pohledávkách, část je uvolněna v likvidní - peněžní formě.

126 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Důvody trvalé výše oběžného majetku jsou: 3. Podniky drží část oběžného majetku v nepeněžních, hmotných formách či v penězích jako rezervu pro krytí rizik, výkyvů v hospodaření (dodávkách, odbytu ap.). 4. Část oběžného majetku má sama dlouhodobější charakter (např. v důsledku dlouhého výrobního cyklu). 5. Nejsou vyloučeny negativní subjektivní vnitřní příčiny (nízká úroveň řídící práce) a příčiny vnější (platební neschopnost odběratelů), vedoucí k dlouhodobější blokaci finančních zdrojů ve věcných složkách oběžného majetku.

127 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Důsledkem trvalé výše oběžného majetku pro jeho financování je možné používání dlouhodobých zdrojů (vlastního kapitálu i dlouhodobých úvěrů) na krytí oběžného majetku (ze statického hlediska) a na financování jeho přírůstků (z dynamického hlediska). Financování oběžného majetku by mělo splňovat zejména tyto cíle: 1. Zabezpečovat zdroji potřebnou výši oběžného majetku, 2. Zabezpečovat pružnost financování oběžného majetku, jehož výše podléhá v čase změnám různého rozsahu, ať sezonním či v důsledku jiných výkyvů, jakož i změnám v jeho struktuře;

128 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ 3. Zabezpečovat vhodnou strukturu zdrojů z hlediska likvidity, rizika a nákladů na finanční zdroje, 4. Musí být koordinováno s financováním ostatních činnosti podniku. Cílem krátkodobého finančního řízení je především řízení pracovního kapitálu a jeho položek. Je nutné: 1. Určit potřebnou, ale přiměřenou výši každé položky oběžných aktiv (zásoby, pohledávky, peníze), 2. Určit způsob, kterým jsou oběžná aktiva financována (druh kapitálu).

129 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Cílem není vázat prostředky ani maximalizovat, ani minimalizovat, ale hledat jejich optimální hodnotu: 1. Nedostatek pracovního kapitálu může způsobit, že podnik není schopen plnit své obchodní a finanční závazky; 2. Nadbytek pracovního kapitálu sice není přímo rizikový, ale jeho zadržování vyvolává další náklady (úroky za používaný kapitál). V oblasti krátkodobého finančního řízení je potřeba: 1. Sledovat obratový cyklus peněz; 2. Plánovat potřebnou velikost majetku a finančních zdrojů; 3. Vyhodnocovat náklady na držení a řízení jednotlivých složek čistého pracovního kapitálu.

130 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Pracovní kapitál - všechny položky hotovostního cyklu jsou součástí pracovního kapitálu. Název pracovní" vyjadřuje fakt, že stále obíhá, pracuje. Termín pracovní kapitál se uvádí v několika variacích. Pro finanční řízení běžného provozu podniku má největší význam práce s čistým pracovním kapitálem. Je třeba dávat pozor na záměnu používaných termínů, firmy často hovoří o pracovním kapitálu, a myslí tímto pojmem čistý pracovní kapitál.

131 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Druhy pracovního kapitálu:

132 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Druhy pracovního kapitálu:

133 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Druhy pracovního kapitálu:

134 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Složkami pracovního kapitálu rozumíme všechny dílčí vstupy do kalkulací pracovního kapitálu, což jsou vlastně všechna oběžná aktiva a krátkodobá pasiva. Chce-li někdo řídit pracovní kapitál, musí řídit jeho složky a vědět, na kterou z těchto složek má význam soustředit maximální pozornost a jaké jsou metody pro eventuelní řízení. Složky: 1. Zásoby řízení metoda ABC; 2. Pohledávky řízení skonto - jde o pobídku odběratele k rychlejší platbě, kdy je mu odměnou určitá sleva; 3. Krátkodobý finanční majetek řízení hotovosti.

135 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Řízení hotovosti vyžaduje, aby: 1. Bylo stálé vyrovnání časového souladu příjmů a výdajů (splatné závazky jsou hrazeny včas); 2. Zůstatky finančního majetku byly podle možností úročeny. Případné výkyvy musí vykrývat pojistná hotovost, v neočekávané situaci pro překlenutí nedostatku volíme takový finanční nástroj (úvěr, kontokorent...), aby vyhovoval časovým možnostem a jeho použití bylo co nejlevnější. Proto Likviditu je třeba plánovat.

136 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Financování pracovního kapitálu. Rozlišili jsme tři přístupy financování, které se pak dále promítají do financování pracovního kapitálu: 1. Pracovní kapitál je financován jen krátkodobými zdroji - krátkodobých zdrojů je více než oběžného majetku a čistý pracovní kapitál (oběžná aktiva - krátkodobé závazky) je záporný; jde o financování agresivní, které může být nebezpečné. 2. Pracovní kapitál je financován krátkodobými zdroji jen z malé části - krátkodobých zdrojů je méně než oběžného majetku a čistý pracovní kapitál (oběžná aktiva - krátkodobé závazky) je kladný; jde o financování konzervativní, které je méně rizikové, ale dražší.

137 ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ Financování pracovního kapitálu. 3. Pracovní kapitál je financován krátkodobými zdroji a velikost obou složek je dlouhodobě sladěná - krátkodobých zdrojů je stejně jako oběžného majetku a čistý pracovní kapitál je nulový; jde o financování umírněné, které je teoretickým ideálem; říká se mu koncept nulového pracovního kapitálu.