CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Místní program ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov () Závěrečné shrnutí ZADAVATEL: MĚSTO PŘEROV ZPRACOVAL: EKOTOXA OPAVA s.r.o. AUTORSKÝ KOLEKTIV: ING. JIŘÍ HON MGR. ZDENĚK FRÉLICH DUBEN 2006 EKOTOXA OPAVA s.r.o Horní nám. 2, 746 01 Opava tel. 553 696 141, fax 553 628 512, e-mail: emc@ekotoxa.cz
OBSAH: ÚVOD...3 1. CÍL PROGRAMU...3 2. SOUČASNÁ SITUACE...3 2.1 Imisní situace 3 2.1.1. Imisní koncentrace PM 10...3 2.1.2. Imisní koncentrace ostatních měřených látek...5 2.2 Emisní bilance 5 3. OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ...6 3.1. Opatření u zdrojů REZZO 1 a 2 (zvláště velké, velké a střední zdroje) 6 3.2. Opatření u zdrojů REZZO 3 (malé zdroje) 7 3.3. Opatření u zdrojů REZZO 4 (doprava) 8 3.3.1 Omezení primárních emisí...8 3.3.2. Omezení sekundárních emisí...9 3.4. Další preventivní 9 3.5. Závěr 10 4. NÁVRH SYSTÉMU KONTROLY PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU...11 5. PŘEHLED NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ...12 2
ÚVOD Město Přerov se nachází v Olomouckém kraji, leží v průměrné nadmořské výšce 210 m n.m., v údolní nivě řeky Bečvy, v místě, kde přechází Moravská brána do Hornomoravského úvalu. Klima je charakterizováno poměrně značným počtem inverzních dnů v roce. Průmysl je zastoupen v mnoha větších i menších výrobních jednotkách v odvětvích teplárenského, chemického, strojírenského a potravinářského průmyslu, a mnoha dalších. Přerov je z větší části zásoben tepelnou energií z rozvodů CZT provozovaných firmou Dalkia ČR, a.s. Teplárna Přerov, většinou prostřednictvím firmy Teplo Přerov, a.s. U individuálního vytápění je nejvíce domácností vytápěno zemním plynem. Město je dopravně zatíženo emisemi z vozidel projíždějících městem po dálkové silnici E I/47 (směrem na Hranice) a dále silnicí I/55 (Olomouc Uherské Hradiště). 1. CÍL PROGRAMU Základním cílem programu je snížení znečištění ovzduší prachem (suspendovanými částicemi frakce PM 10 prašným aerosolem), pod úroveň imisních limitů vyhlášených pro ochranu zdraví lidí. 2. SOUČASNÁ SITUACE Území města Přerova bylo na základě dat z roku 2003 (Věstník MŽP, prosinec 2004) vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 (polétavý prach). Imisní limit zvýšený o meze tolerance zde byl překračován na 75% plochy obce pro 24hodinový průměr a na 12,5% plochy obce pro roční průměr. Imisní limit pro PM 10 bez meze tolerance byl v roce 2003 překračován na 100% plochy obce pro 24hodinový průměr PM 10 a 31,3% plochy obce pro roční průměr PM 10. Na základě těchto dat vznikla městu zákonná povinnost vypracovat program ke zlepšení kvality ovzduší. Přerov byl vymezen jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší také v letech 2002 a 2004. V letech 2002 a 2003 byly oblasti se zhoršenou kvalitou území vymezovány pro území jednotlivých obcí, data z roku 2004 jsou vztažena na území stavebních úřadů. 2.1 Imisní situace 2.1.1. Imisní koncentrace PM 10 Oblast, kde bylo zjištěno překračování 24hodinových imisních limitů pro PM 10, zaujímala v roce 2004 cca 33,5 % plochy území v působnosti stavebního úřadu Přerov, což představuje cca 82 km 2. Oblast, kde bylo zjištěno překračování ročního imisního limitu pro PM 10, představuje 4,9 % plochy území v působnosti stavebního úřadu Přerov, což představuje cca 12 km 2. Celkově je znečištěným ovzduším zasaženo přibližně 40 000 lidí. V Přerově je v provozu automatická monitorovací stanice AMS 1076 Přerov. Na této stanici jsou měřeny imisní koncentrace PM 10, SO 2, NO 2, NO, NO x, O 3 a CO. Průměrné roční imisní koncentrace PM 10 v Přerově v letech 1995-2004 (mg/m 3 ) Název stanice 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Přerov 62 51 42 35 32 36 39 44 45 42 3
Imisní limit pro roční průměr (40 µg/m 3 ) byl překročen v letech 1995-97 a 2002-04. Průměrné imisní koncentrace PM10 a jejich porovnání s imisními limity pro Přerov v letech 1995-2004 koncentrace (ug/m3) 70 60 50 40 30 20 10 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 rok Přerov imisní limit I. etapa Imisní limit pro denní průměr (50 µg/m 3 ) byl v jednotlivých letech překročen takto: Počet překročení 24hodinového imisního limitu pro PM 10 v Přerově v letech 1995-2004 Název stanice 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Přerov 44 126 82 62 46 53 82 99 110 90 (ug/m 3) 60 50 40 30 20 10 Vyhodnocení průměrných ročních koncentrací a počtu překročení denních imisních limitů, AIM 1076 Přerov 140 44 126 82 62 46 53 82 99 43 110 76 90 75 120 100 80 60 40 20 Počet překročení 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Čas (roky) Roční průměr z denních průměrů (ug/m3) Počet překročení 24hodinového limitu (LV) za rok Počet překročení 24hodinového limitu (LV+MT) za rok 0 Maximální povolený počet překročení 24hodinového imisního limitu (35krát/rok) byl v období 1995-2004 překročen v každém roce imisní limit zde není dodržován. Imisní koncentrace polétavého prachu jsou během roku nejvyšší v zimním období a nejnižší v letním období, během dne bývají nejvyšší během dopravních špiček a ve večerních hodinách. Pouze 45-65% (viz kapitola 3.9 Analytické části) polétavého prachu v ovzduší je antropogenního (má původ v lidské činnosti) původu, zbylá část je tvořena přirozeným pozadím. Nejvyšší koncentrace jsou v centru města v průmyslové oblasti a také v okolí hlavních dopravních komunikací. 4
2.1.2. Imisní koncentrace ostatních měřených látek Imisní koncentrace ostatních znečišťujících látek v Přerově Látka 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 SO 2 28 34 25 15 11 10 10 10 10 8 NO x 41 40 41 34 31 31 32 32 34 31 NO 2 29 30 29 25 23 23 23 23 24 23 NO 8 7 8 6 5 6 6 6 7 5 O 3 46 50 54 50 CO 783 771 677 589 514 463 499 545 553 520 Naměřené imisní koncentrace překračují v Přerově imisní limity v případě ozónu, imisní koncentrace ostatních látek jsou nižší než jejich imisní limity. 2.2 Emisní bilance V Přerově produkují nejvíce evidovaných emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), NO x a SO 2 velké zdroje znečištění ovzduší (REZZO 1 tj. zdroje o jmenovitém výkonu vyšším než 5 MW). Nejvíce emisí organických látek produkují střední zdroje (REZZO 2 tj. zdroje o výkonu 0,2 5 MW). Nejvíce emisí CO produkují malé zdroje (REZZO 3). Významný podíl na emisích má také doprava (REZZO 4). Na množství vypouštěných emisí TZL na území města Přerova se nejvíce (49 %) podílí velké zdroje (REZZO 1) a malé zdroje (REZZO 3-40 %). Podíl emisí ze zdrojů REZZO 1 na imisní situaci přímo ve městě Přerov je ovšem částečně snižován tím, že díky vysokým komínům jsou tyto emise rozptylovány po mnohem větším prostoru než emise z ostatních kategorií zdrojů. Velmi významným zdrojem TZL jsou také sekundární emise z dopravy resuspenze, které nejsou v tabulce uvedeny. Tyto jsou podle metodiky US EPA AP-42 (kterou lze považovat v našich podmínkách za odborný odhad) v Přerově odhadnuty na celkem 58,4 t (z toho cca 5,8 t PM 10 ). Emise v Přerově pro hlavní znečišťující látky (REZZO 1-4) (t/rok) TZL SO 2 NO x CO OC/VOC/TOC Amoniak REZZO1 38,5 2490,8 1206,2 99,2 65,4 REZZO2 3,5 8,6 8,8 10,4 70,9 20,4 REZZO3 31,3 28,6 17,6 126,7 29,1 REZZO4 5,6 3,3 55,8 79,9 22,4 celkem 78,9 2531,4 1288,4 316,3 187,8 20,4 Nejvýznamnější producenti tuhých znečišťujících látek v Přerově (za rok 2003) jsou: NÁZEV ZDROJE TZL Kategorie Podíl (%) (t/rok) REZZO REZZO 3 - Vytápění domů a bytů 31,3 3 39,90 PRECHEZA a.s. Přerov 22,3 1 28,42 Dalkia Česká republika, a.s. - Teplárna Přerov 6,9 1 8,88 PSP Slévárna a.s. Přerov 6,9 1 8,84 REZZO 4 DOPRAVA (bez sekundárních emisí) 5,6 4 7,13 PROGRESS OK a.s. - Přerov 1,9 1 2,39 NAVOS a.s. - granulační linka na krmné směsi 0,86 2 1,10 České dráhy a.s. - DKV Ostrava-kotelna opravny vozů Přerov-Lověšice 0,5 2 0,64 Astron Buildings s.r.o. - linka povrchové úpravy profilových nosníků 0,43 2 0,55 MECHADOP s.r.o. - kotelna 0,39 2 0,50 celkem 77,19 98,36 celkem REZZO 1-4 78,92 100 5
Souhrn emisní bilance V Přerově bylo v roce 2003 evidováno 14 provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v kategorii REZZO 1, z nichž 3 (mající významný vliv na emisní bilanci) podléhají i režimu IPPC. Nejvýznamnější část emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2003 tvoří tzv. malé zdroje REZZO 3 (39,9% - 31,32 t) oproti počítanému období však ještě došlo k plynofikaci částí Přerova Kozlovice a Újezdec, takže podíl REZZO 3 je pravděpodobně o něco nižší. Velký podíl mají Precheza (28,4% - 22,3 t), Dalkia Česká republika a.s. Teplárna Přerov (8,88% - 6,97 t), PSP Slévárna (8,84% - 6,94 t) a REZZO 4 doprava (7,13% - 5,59 t). Další zdroje mají podíl pod 2,5 %. Riziko nárůstu emisí (a tím i možnost překračování imisních limitů pro tyto látky) je u tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku v případě, že nedojde k odklonu dopravy mimo Přerov, zejména těžké kamionové dopravy. Významný podíl na emisích antropogenního původu mají sekundární emise (reemise 1 ), které jsou způsobovány průjezdem vozidel (resuspenze), stavební činností a zemědělskou činností apod. Velký podíl na resuspenzi mají zejména nákladní automobily. Vysoký podíl na množství prachu v ovzduší mají neantropogenní zdroje, což snižuje možnosti jednoduchého dosažení imisních limitů mi na zdrojích REZZO 1-4. 3. OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ EMISÍ A ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ 3.1. Opatření u zdrojů REZZO 1 a 2 (zvláště velké, velké a střední zdroje) Zdroje kategorie REZZO 1, které mají významný podíl na emisích TZL a podíl na zhoršené kvalitě ovzduší, spadají do kompetence Krajského úřadu, proto je nutno jejich problematiku řešit ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje. Pro snížení emisí (případně zamezení zvýšení emisí) ze středních a zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů, budou uplatňována uvedená v NČ Programu v kapitole 6.1.2. Velké a střední zdroje, kde jsou také uvedena konkrétní na největších zdrojích v Přerově (Dalkia Česká republika, a.s., Precheza a.s. Přerov, PSP slévárna a.s. Přerov). Jedná se zejména o tato : Dalkia Česká republika, a.s. - Obnova zdroje Teplárny Přerov, výsadba ochranného pásu zeleně; Precheza a.s. Přerov - zkvalitnění údržby areálu podniku, komplexní řešení nakládky PRESTAB, rekultivace skládky sádrovce, výsadba ochranného pásu zeleně; PSP slévárna a.s. Přerov - vybavení zdroje č. 106 Cídírna odlitků, zařízení Odsávací stěna Mn oceli a zařízení Odsávací stěna CrNi oceli patřičným odlučovacím zařízením. Další vyplývají ze zákona o ochraně ovzduší: U stávajících zdrojů jsou to zejména legislativní nástroje Krajského úřadu: aplikace plánu snížení emisí; vydávání povolení ke spalování či spoluspalování odpadu pouze v případech vhodného technologického vybavení zdrojů; povolení ke změnám používaných paliv, surovin nebo druhů odpadů a ke změnám využívání technologických zařízení středních zdrojů; povolení k vydání a ke změnám provozních řádů. 1 Pokud máme na mysli sekundární emisi obecně (tj. z dopravy, polí, stavební činnosti...), používáme termín reemise. Pokud mluvíme o sekundární emisi z dopravy, používáme termín resuspenze. 6
Opatření města, jak ovlivnit zdroje REZZO 1 a 2 na svém území, jsou: nepřímé finanční podpory pro provozovatele problematických zdrojů ze strany města - podpůrná stanoviska k žádostem o prostředky z tuzemských (např. SFŽP) či zahraničních fondů či programů (např. ISPA) akce ke snížení emisí, energetické úspory...; dobrovolné dohody mezi městem a významnými podniky. U nových zdrojů je nezbytné, aby Krajský úřad důsledně uplatňoval tyto legislativní nástroje: povolení k umísťování staveb zvláště velkých, velkých a středních zdrojů; povolení k záměrům zavedení nových výrob a technologií s dopadem na ovzduší u zvláště velkých, velkých a středních zdrojů; posuzování vlivu na životní prostředí EIA zejména v případech, kdy se jedná o stavby, které nejsou zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší (liniové stavby, objekty, které by byly cílem automobilové dopravy), a u kterých se nemohou uplatnit výše uvedená ; integrované povolení pro zdroje znečišťování životního prostředí (IPPC). 3.2. Opatření u zdrojů REZZO 3 (malé zdroje) Zdroje REZZO 3 mají podíl na primárních emisích tuhých znečišťujících látek přibližně 40%. Pro snížení emisí (případně zamezení zvýšení emisí) z malých zdrojů by měla být uplatňována uvedená v NČ Programu v kapitole 6.1.3. Malé zdroje. Většina domácností v Přerově je zásobována teplem z CZT nebo používá zemní plyn. Vzhledem k nárůstu cen zemního plynu však může místně docházet k návratu k vytápění pevnými palivy v již plynofikovaných objektech. Mezi hlavní nástroje pro zamezení opětovnému přechodu na vytápění tuhými palivy patří environmentální výchova a osvěta zaměřená především na: zdravotní rizika způsobená zhoršenou kvalitou ovzduší; vliv používaných paliv na kvalitu ovzduší; problematiku instalace, provozu a údržby malých zdrojů; informace o možnostech zateplení a zabráněním úniku tepla při vytápění domácností; informace o možnostech využití obnovitelných zdrojů energie; informace zaměřené na možnosti získání finančních prostředků pro realizaci výše uvedených. Dalším nástrojem pro omezení emisí z malých zdrojů jsou legislativní prostředky: zpoplatnění malých zdrojů sloužících k podnikání, nařízení stanovující podmínky pro spalování rostlinných materiálů a zákaz používání určitých paliv vyhláškou; energetické posouzení staveb a posouzení vhodnosti instalace zdrojů tepla; v projektech důsledné posuzování navrhovaného využití tepelných spotřebičů ve vztahu k navazujícím konstrukcím odvodu spalin (např. vyvložkování komína odpovídající typu paliva). 7
Dalšími mi zamezujícími zvyšování znečištění ovzduší jsou tato: Energetická - v budovách v majetku města realizace přímých investic do úspor energie, zejména do izolace budov a zlepšení regulace, informační podpora domácnostem, energetická v budovách v majetku Olomouckého kraje; Technologická seřízení kotle, rozvodů a spalinových cest na zdrojích v majetku města, informační podpora domácnostem; Systémová zachování CZT či vytápění plynem v budovách v soukromém vlastnictví, podpora čistých zdrojů energie. 3.3. Opatření u zdrojů REZZO 4 (doprava) Jak je uvedeno v kapitole 2.2. Emisní bilance (tohoto dokumentu), jsou velmi významným zdrojem TZL také sekundární emise z dopravy. Tyto jsou podle metodiky US EPA AP-42 (kterou lze považovat v našich podmínkách za odborný odhad) v Přerově odhadnuty na celkem 58,4 t (z toho cca 5,8 t PM 10 ). Nástroje a k omezování emisí tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku z dopravy mohou být rozděleny do dvou skupin: zaměřená na omezení primárních emisí, které vznikají při spalovacích procesech při provozu vozidel; ke snížení množství tzv. sekundárních emisí znečištění zvířené projíždějícími vozidly. Pro snížení emisí (případně zamezení zvýšení emisí) z mobilních zdrojů by měla být uplatňována uvedená v NČ Programu v kapitole 6.2. Doprava mobilní zdroje. Opatření mající vliv na snížení emisí z dopravy jsou tato: 3.3.1 Omezení primárních emisí Základním m je rychlá výstavba dálnice D1 (a tedy obchvatu města), čímž dojde k odvedení tranzitní nákladní dopravy z města. Vliv dostavby dálnice na kvalitu ovzduší je vidět na obrázku níže (viz rozptylová studie pro město Přerov, VŠB-TU Ostrava, 2004). Imisní koncentrace v okolí dálnice stoupnou (červená barva), ve městě klesnou (zelená barva). Pozn.: Na obr. jsou modelovány imisní koncentrace NO 2, u PM 10 (polétavého prachu) by však byly výsledky podobné. 8
Dalšími mi vedoucími ke snížení primárních emisí ve městě jsou: Dopravní politika - parkovací politika (placené parkování v centru města, odstavná parkoviště na okraji města s návazností na MHD, zvýhodnění vozidel používajících ekologický pohon...), zavedení pěších zón a zón s omezením vjezdu, podpora cyklistické a hromadné dopravy osob, regulace chodu semaforů pro ulice s nejvyšší dopravní zátěží zelená vlna. Zlepšení technického stavu vozidel - obnova vozového parku MHD a vozidel v majetku města a městských organizací a používání ekol. paliv u těchto vozidel, kontrola technického stavu vozidel (zejména nadměrné kouřivosti vozidel s okamžitým vyvozením důsledků) a kontrola činnosti stanic technické kontroly STK (pořízení mobilní STK ve spolupráci s Policií ČR). Environmentální osvěta zaměřena na omezení individuální automobilové dopravy. 3.3.2. Omezení sekundárních emisí Zabránění prašnosti při výstavbě a rekonstrukci staveb - (bourání, stavba, kropení, průběžné čištění, přeplachtování...) zejména v rámci stavebního řízení a za pomoci inspekční činnosti stavebního úřadu. Doplnění a údržba městské zeleně - zvýšení pokosu zeleně na cca 50 mm, zatravnění hlinitých (prašných) a dalších problematických ploch, výsadba zeleně (pokud je to možné) v okolí komunikací, ochrana zeleně, kompenzace úbytků zeleně, zachování stávajících ploch zeleně, případně jejich rozšíření. Protierozní zabránění odnosu materiálu z polí (větrolamy, zasakovací pásy apod., realizace ÚSES, osevní postupy). Údržba dopravních a pěších komunikací - včasný a efektivní úklid posypového materiálu na konci zimní sezóny, použití šetrného posypového materiálu (např. EKOGRIT), zkrápění vozovek v době sucha, zvýšení frekvence blokového čištění. Další související - zabezpečení ploch (skládek, surovin a odpadů před povětrnostními vlivy), zpevnění krajnic, modernizace stávající a pořízení nové techniky na úklid veřejných prostranství. 3.4. Další preventivní Důsledné uplatňování legislativních nástrojů ve správních řízeních (navrhovaná mají odstranit nejčastější nedostatky v dosavadní praxi). Aktivní účast města jako účastníka řízení ve správních řízeních dle 17 vedených Krajským úřadem. Při správních řízeních týkajících se zdrojů REZZO 1 a 2 na území města, která jsou vedena Krajským úřadem Olomouckého kraje, musí být město Přerov včas informováno, aby mělo možnost ze znalostí místní problematiky uplatnit své požadavky jako účastník řízení. Nepřipouštět přechod stávajících zdrojů znečišťování ovzduší na méně ekologický provoz. 9
U nových staveb a při změnách stávajících staveb důsledně vyžadovat využití existujících centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů dle ustanovení 3 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. U stávajících největších znečišťovatelů povolit další rozšiřování výroby pouze v případě, že nedojde k absolutnímu nárůstu emisí (a tedy ke zhoršování imisní situace ve městě) a v případě ekonomické dostupnosti povolovat pouze BAT (Best Available Technologies nejlepší dostupné technologie). Důsledné uplatňování postavení orgánu ochrany ovzduší MěÚ jako dotčeného správního orgánu ve smyslu ustanovení 50 odst. 1 písm.a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (důsledné respektování této zásady stavebním úřadem). Imisní monitoring a informování obyvatelstva. V rámci imisního monitoringu zajistit dlouhodobé měření prašného spadu na vytipovaných lokalitách města. Rozšíření imisního monitoringu o další zpřesňující měření zaměřené například na vliv úklidu komunikací na imisní koncentrace a další. Kvalita ovzduší má prokazatelný vliv na lidské zdraví, proto je důležité o stavu ovzduší podávat včasné a přesné informace např. těmito způsoby: odkazem na internetových stránkách města o aktuálních imisních koncentracích; informačním panelem umístěným na vhodném místě ve městě; prostřednictvím médií. 3.5. Závěr Klíčová ke zlepšení kvality ovzduší: 1. Realizace dálničního obchvatu města. 2. Docílení podstatného snížení sekundární prašnosti zkvalitněním a intenzifikací údržby a čistoty komunikací, chodníků a rozšiřováním zeleně ve městě. 3. Realizace u konkrétních zdrojů znečišťování ovzduší - viz Příloha 1. 4. Přechod z vytápění pevnými palivy na ušlechtilejší paliva u bytového sektoru a v podnikatelské sféře, zejména pak u objektů ve správě města Přerova. 5. Soustavná osvětová činnost a zachování a zpřesnění monitoringu (měření depozičního spadu apod.). Opatření byla posouzena na základě jejich důležitosti a realizovatelnosti a z tohoto rozboru vyplynula výše uvedená klíčová programu. (Jsou seřazena dle jejich předpokládaného významu ke zlepšení kvality ovzduší). 10
4. NÁVRH SYSTÉMU KONTROLY PLNĚNÍ PROGRAMU A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ OPATŘENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU Termíny kontrol plnění programu vychází z možností získání aktuálních dat z emisních bilancí a vyhodnocení imisních limitů pro stanovené látky. Jeho vyhodnocování proběhne 1x za rok (tzv. situační zpráva) nebo podle aktuální potřeby MěÚ. Aktualizace programu ke zlepšení kvality ovzduší by měla probíhat přibližně po třech letech. Hlavním cílem a smyslem programu je snížení absolutního množství primárních i sekundárních emisí a dosažení požadovaných hodnot imisních limitů prachu (suspendovaných částic frakce PM 10 prašného aerosolu), proto jsou hlavní indikátory pro porovnání navrženy následovně: Emisní indikátory: meziroční změna vykázané výše emisí TZL a ostatních látek; meziroční změna výše emisí dalších látek v závislosti na vyhlášení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní indikátory: meziroční změna výměry oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (stanoveno ČHMÚ, uvedeno ve Věstníku MŽP); meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, pro které je indikováno překračování imisních limitů (PM 10 ) (roční, denní,denní limit včetně navýšení i mez tolerance); meziroční změna koncentrací znečišťujících látek, u kterých není indikováno překračování imisních limitů. Pro vyhodnocování programu bude zhotovena každoročně situační zpráva za předchozí rok, za jejíž zpracování bude odpovídat odbor životního prostředí Městského úřadu Přerov. Obsah situační zprávy: stručný přehled o emisní bilanci tuhých znečišťujících látek na základě nejaktuálnějších dostupných dat; porovnání změn ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a úroveň imisních koncentrací polétavého prachu (frakce PM 10 ); vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u klíčových Programu; vyhodnocení postupu prací a realizovaných výsledků u dalších. Součástí situační zprávy budou: informace z Krajského úřadu realizovaná na zdrojích REZZO 1 v rámci procesu IPPC i mimo něj; plnění hl. na zdrojích REZZO 1 uvedených v rámci PZKO; zpráva Technických služeb města Přerova o realizovaných ch na snížení sekundární prašnosti a o vynaložených finančních nákladech na tato ; zpráva od správců ostatních komunikací (nespadajících do pravomocí města Přerov) týkajících se údržby těchto komunikací; informace o změně způsobu vytápění u bytového sektoru ve správě DSMP a podnikatelském sektoru; zpráva o realizovaných ch v rámci dopravy (dodají odbory dopravy a rozvoje). Zpráva podá přehled o kvalitě ovzduší a o realizovaných ch, a bude podkladem pro případnou aktualizaci programu. 11
. 5. PŘEHLED NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ Opatření Č. Stručný popis 1 Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov: Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Očekávaný Kdo je kompetentní Kdo je kompetentní k přínos k realizaci nařízení, nutná navrhovaného součinnost (vliv na kvalitu ovzduší) Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) Na konkrétních zdrojích (technická, organizační) 2 a) splnění emisních stropů pro TZL, SO 2, NO x b) upřesnění prognózy vývoje emisí TZL, SO 2 a NO x pro roky 2008, 2010 a 2013 c) nahrazení dvou stávajících kotlů kotlů jedním novým, fluidním s možností spalovat biomasu e) výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem Precheza a.s. Přerov: nízký nízký středně vysoký středně vysoký Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov Dalkia Česká republika, a.s., divize Přerov MŽP 31.10.2007 KrÚ uloženo v IPPC 30.6.2007 vlastní investiční záměr 2006-2010 součinnost s OŽP - oddělení ochrany přírody a památkové péče jednání dobrovolné dohody a) zkvalitnění údržby areálu podniku středně vysoký Precheza a.s. Přerov jednání dobrovolné dohody b) komplexní řešení nakládky PRESTAB středně vysoký Precheza a.s. Přerov KrÚ uloženo v IPPC 2006 c) rekultivace skládky sádrovce středně vysoký Precheza a.s. Přerov jednání dobrovolné dohody d) výsadba ochranného pásu zeleně mezi plošnými zdroji a městem středně vysoký Precheza a.s. Přerov OŽP - oddělení ochrany přírody a památkové péče jednání dobrovolné dohody 2008-2012 12
. Opatření Č. Stručný popis 3 PSP slévárna a.s. Přerov Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) středné vysoký PSP slévárna a.s. Přerov součinnost s KrÚ do 2010 vybavení zdroje č. 106 Cídírna odlitků, zařízení Odsávací stěna Mn oceli a zařízení Odsávací stěna CrNi oceli patřičným odlučovacím zařízením 13
. Opatření Č. Stručný popis Opatření ke snížení sekundární prašnosti 4 Zabránění prašnosti při výstavbě a rekonstrukci staveb (bourání, stavba, skladování - kropení, průběžné čištění, přeplachtování...) 5 Doplnění a údržba městské zeleně 6 Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) středně vysoký investoři stavební úřad stavební zákon, stavební řízení, výběrová řízení (v rámci zakázek města), osvěta Časová náročnost (termín) a) Zvýšení pokosu zeleně na 50 mm nízký TSMP město požadavek města na TSMP b) zatravnění hlinitých (prašných) ploch nízký TSMP město - - c) Ochrana zeleně, kompenzace úbytků zeleně Protierozní středně vysoký investoři stavební úřad, OŽP stavební a kolaudační řízení a) Realizace ÚSES středně vysoký vlastník pozemku OŽP vytipování vhodných lokalit jednání s majiteli, finanční podpora projektu, výkup vybraných pozemků b) Výsadba izolační zeleně na okrajích problematických lokalit c) Zasakovací pásy středně vysoký středně vysoký vlastník pozemku vlastník pozemku orgán ZPF vodohosp. orgán - - - - d) vhodné osevní postupy středně vysoký vlastník pozemku orgán ochr. ZPF - - 14
. Opatření Č. Stručný popis 7 Údržba dopravních a pěších komunikací Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Správce komunikace + TSMP Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost město v záležitostech TSMP a smluvních partnerů Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) Opatření ke snížení sekundární prašnosti a) Včasný úklid posypového materiálu na konci zimní sezóny b) Použití šetrného posypového materiálu (EKOGRIT) vysoký správce komunikace + TSMP středně vysoký správce komunikace + TSMP c) Zkrápění vozovek v době sucha středně vysoký správce komunikace + TSMP d) Zpevnění okrajů vozovek (zejména při rekonstrukcích a při zapravování příkopů e) Zvýšení frekvence blokového čištění 8 Modernizace stávající a pořízení nové techniky na úklid veřejných prostranství - - jednání se správci silnic, tlak na vedení TS, osvěta obyvatel - - - - středně vysoký správce komunikace stavební úřad stav povol, kol řízení, dozor vysoký technické služby město tlak na uskutečňování středně vysoký technické služby město cílené finanční dotace a tlak 15
. Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Opatření Č. Stručný popis 9 Snížení energetické náročnosti budov a) energetická v budovách a bytech v majetku města b) energetická na budovách v majetku Ol. kraje Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) středně vysoký město město realizace energ. středně vysoký KrÚ jednání s KrÚ Opatření na malých zdrojích REZZO 3 10 c) energetická v budovách a bytech v soukromém vlastnictví Pozn.: Energetická izolace, regulace... Snížení emisí z malých zdrojů a) Přechod bytových jednotek ve správě organizací města na vytápění ekol. palivy b) kontrola a příp. oprava kotlů a rozvodů v budovách města c) zachování CZT či vytápění plynem v soukromých budovách středně vysoký vlastník nemovitosti stavební úřad jednání s vlastníky budov, ekologická výchova a informovanost občanů, stavební řízení energetické posuzování staveb vysoký město město realizace nízký město město realizace středně vysoký vlastníci nemovitostí stavební úřad, MěÚ, OŽP, KrÚ ekol. osvěta, nepovolení přechodu z CZT či plynu na horší paliva - 3, odst. 8 zákona o ovzduší, Zákaz používání urč. druhů paliv d) seřízení kotlů a rozvodů v soukromých budovách středně vysoký vlastníci nemovitostí ekol. osvěta 16
. Opatření Č. Stručný popis 11 Výstavba dálnice D1 - dálničního obchvatu okolo Přerova Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Velmi vysoký! Ministerstvo dopravy ŘSD ČR Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) politická jednání reprezentace, tlak (např. PZKO...) Časová náročnost (termín) ideálně 2008 12 Snížení prim. emisí z dopravy Opatření ke snížení emisí z dopravy 13 a) obnova vozového parku MHD a přechod na ekologická paliva nebo dodržování normy EURO 4 b) kontrola technického stavu vozidel a kontrola STK c) ekol. pohon vozidel v majetku města (TS, Sociální služby, MěÚ...) Revize Dopravní koncepce města ve vztahu ke zlepšení kvality ovzduší a) vymezení pěších zón a zón s omezením vjezdu (hl. v centru) b) parkovací politika (odstavná parkoviště, napojení na MHD) středně vysoký provozovatel MHD tlak provozovatele MHD, cílená finanční podpora - podmínka nízký Stanice technické kontroly policie ČR - kontrola činnosti STK jednání s policií ČR, pořízení mobilní kontrolní stanice nízký město rozhodnutí města k realizaci, finanční dotace města střední město do 2007 odbor dopravy odbor dopravy a odbor rozvoje v součinnosti s OŽP 2007 c) Cyklistická doprava cyklostezky, bezpečnost...) d) Zajištění zelené vlny na hlavních tazích městem odbor dopravy a odbor rozvoje odbor dopravy 17
. Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Opatření Č. Stručný popis Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) 14 Zajištění dostatečného množství informací o stavu ovzduší a informování obyvatelstva a) Měření depozice prašného spadu detailnější informace o kvalitě ovzduší nutný předpoklad pro splnění výše uvedených město jednání s ČHMÚ, vlastní další měření, webové stránky a časopisy vydávané městem, informační panel o aktuálním stavu ovzduší na veřejném prostranství b) Informování obyvatel c) informování obyvatelstva o smyslu PZKO Obecná d) Podávání informací o kvalitě ovzduší 15 Aktivní účast města ve správních řízeních dle 17 vedená Krajským úřadem (Možnost ovlivňovat dění na území města) středně vysoký město jednání s KrÚ (ať je město automaticky účastníkem řízení) 18
. Konkrétní navrhovaná ke zlepšení kvality ovzduší (pro město Přerov) Opatření Č. Stručný popis Očekávaný přínos navrhovaného (vliv na kvalitu ovzduší) Kdo je kompetentní k realizaci Kdo je kompetentní k nařízení, nutná součinnost Konkrétní nástroje města (politické, ekonomické, legislativní...) Časová náročnost (termín) 16 Preventivní zamezující zvyšování emisí: a) nepřipustit přechod stávajících energetických zdrojů na méně ekologický provoz středně vysoký stavební úřad stavební řízení b) u nových staveb dbát na přednostní využití existujících ekol. energetických zdrojů středně vysoký stavební úřad stavební řízení Obecná c) umístění nových zdrojů emisí připustit pouze v případě převažujícího veřejného nebo obecného zájmu d) Vymezení zón, kde není možno umisťovat nové areály přepravních firem (kamiónová doprava) středně vysoký stavební úřad, OŽP stavební řízení středně vysoký pořizovatel ÚP v součinnosti s OŽP územní plánování do 2007 e) U stávajících prioritních znečišťovatelů nepřipustit zvýšení absolutního množství emisí rozšiřováním výroby, toto povolit pouze za předpokladu snížení měrných emisí f) Pokud možno povolovat pouze BAT středně vysoký stavební úřad, OŽP stavební řízení Průběžně středně vysoký KrÚ, OŽP stavební řízení 19