Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: I/2 Inovace výuky ČJL Zbraslavská kronika kvinta ZAH_12_31_Zbraslavská kronika Zdeněk Záhrobský Český jazyk a literatura Středověká literatura Historiografie, Zbraslavský klášter, Petr Žitavský, Otta Žitavský, Přemyslovci, Lucemburkové Datum: 20.11.2012
*Zbraslavská kronika - Chronicon Aulae Regiae
* Dnešní areál kláštera stojí v místech kde nechal ve 13. století král Přemysl Otakar II. postavit lovecký dvůr. * Na místě tohoto dvora založil v roce 1292 Václav II. cisterciácký klášter. V areálu kláštera byl postaven konventní kostel jehož účelem bylo královské pohřebiště. * V tomto kostele byl také Václav II. pohřben. * Další stavební práce se rozběhly až v roce 1329 a to díky Elišce Přemyslovně. * V roce 1420 byl klášter vypálen husity a v období třicetileté války pobořen. * V letech 1709 až 1740 byl vystavěn nový konvent podle návrhů architektů J. B. Santiniho a později F. M. Kaňky * V první polovině 19. století se majitelem areálu stává kníže Fridrich Öttingen- Wallerstein a tento nechává komplex klášterních budov upravit na knížecí sídlo. * Počátkem 20. století vlastní bývalý klášter průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína * V roce 1939 byly v zámku umístěny sbírky Národní galerie. * V 90. letech 20. století byl zámek v restituci vrácen jeho posledním majitelům Bartoňům z Dobenína. *Zbraslavský klášter
Zbraslavský klášter
* Ota Zbraslavský (Žitavský * březen 1314 * Cisterciácký mnich původem z Durynska * r. 1292 přišel jako novic ze sedleckého kláštera do nově založeného zbraslavského kláštera, v jehož čele stál od r. 1297 jeden a půl roku ve funkci opata. * po rezignaci se patrně věnoval studiu * roku 1305 po smrti krále Václava II. na výzvu přátel přistoupil k sepisování králova životopisu a dějin jím založeného zbraslavského kláštera. *Ota Žitavský
Rukopis Oty Žitavského
* narodil se někdy mezi lety 1260-1270 * K nám se dostal z Žitavy (Zittau), odkud se také vžilo jeho nehistorické příjmení Žitavský. * Jeho první pravděpodobné doložení jeho přítomnosti v Čechách je k roku 1297, kde se účastnil veřejné korunovace českého krále Václava II. * byl zbraslavským mnichem cisterciáckého řádu * Dvakrát se účastnil cesty poselstva s nabídkou české koruny Lucemburkům (1309, 1310). * Netajil se svou vřelou náklonností jak k Václavu II., tak později i k rodu Lucemburskému. * Celou dobu stál na straně Elišky Přemyslovny, až do její smrti ( 1330) * Po nastoupení Jana Lucemburského na český trůn byl stále v nejbližším okruhu králova dvora. * Po roce 1316, kdy byl zvolen třetím opatem kláštera. *Petr Žitavský
* V první části Zbraslavské kroniky, která byla psána pravděpodobně v letech 1305-1314 opatem Otou je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. * Ota napsal 51 kapitol a celé jeho vypravování je soustředěno k osobě královského mecenáše tak, aby Václav získal u případného čtenáře co nejvíce sympatií. * Autor se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. * Vypravování ukončila Otova smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci. *Otovo vypravování
Václav II. Králova korunovační hostina
*V započaté kronice pak pokračoval druhý autor, budoucí opat Petr Žitavský *ve druhé části kroniky pokusil o sloučení glorifikace předposledního Přemyslovce s oslavou nové dynastie na českém trůně Lucemburků *uvádí při líčení smrti Václava II. i císařovny Markéty zázraky, které měly zvýšit prestiž obou osobností *narozdíl od Oty se nesoustřeďuje pouze na události zbraslavské a české, ale i na události a záležitosti jiných království a zajímavé příhody vůbec. *Podíl Petra Žitavského
* Kniha první * 1. - 8. kapitola - zprávy o králi Přemyslovi II. * 9. - 83. kapitola - životopis Václava II. * 84. - 87. kapitola - vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského, Jindřicha Korutanského * 88. - 111. kapitola - vstup Lucemburků na český trůn a počátky vlády Jana Lucemburského * 112. - 120. kapitola - příběhy císaře Jindřicha VII. * 121. - 123. kapitola - vyprávění o smrti papeže Klimenta V., zrušení templářů a zázraky po smrti císařovny Markéty * 124. - 130. kapitola - události let 1314-1316. *První část kroniky
*Kniha druhá Jsou zde sepsány události od roku 1317 téměř až do Karlova návratu do Čech, tedy cca do konce léta 1333. Záznamy jsou provedeny letopiseckým způsobem (obvykle se na jaře zapsaly události roku minulého) a druhá kniha kroniky tedy nemá jednotlivé kapitoly a události jsou za sebou mechanicky seřazeny bez vzájemné souvislosti. *Kniha třetí Začíná vylíčením návratu mladého prince Karla a končí rokem 1337 sepsaným na jaře 1338. Dál se již Petr Žitavský nedostal. *Další části
* Zbraslavská kronika se dochovala v pěti rukopisech, ale pouze v jednom z nich celá. * Tiskem vydal kroniku zčásti již M. Freher v první polovině 17. století, a sice na základě rukopisu, který se tehdy patrně nacházel v Heidelberku, později však byl spolu s jinými poklady odevzdán do vatikánské knihovny, kde je dnes uložen * Díky Cerroniho objevu jihlavského rukopisu mohl na konci 18. st. přinést novou edici Zbraslavské kroniky G. Dobner. * Pouze tento rukopis, zhotovený na konci 14. st. pro sedlecký klášter, totiž obsahuje všechny tři knihy kroniky. *Rukopisy
*Vznik grošů zaznamenala kronika takto: * Česká měna denárová - měna lehkých, zrnem proměnlivých a i několikrát do roka stahovaných denárů - vzala v Čechách za své rokem 1300. Poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, kteří měli v takových záležitostech tak velkou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, který je zavedl. *Ukázka vznik grošů
*Ochranná zbroj, zápis k roku 1309: * Ti lidé se dohromady shlukli a vytáhli s helmami a přílbami, s náprsnicemi a brněními, šípy a luky, s kamenomety a střelami, dýkami s sekerami, kopími a cepy, štíty a pavézami, meči a kyji... Když přišli tito všichni s loupeživým srdcem k Sedleckému klášteru, učinili svorně veliký útok a podle svých sil prahli vejít do kláštera ne na modlení, nýbrž na loupení." *Dobová výzbroj
*Hladomor zaznamenala kronika takto : *V celém království nastal nedostatek potravin. V zemi se rozmohl mor tak prudký, jaký žádný stařec nepamatoval. Když lidé neměli potravy, živili se rozličnými druhy bylin, aby vysíleni tísnivým hladem náhle nezahynuli, ale nikdy nemůže lidská přirozenost dlouho vydržet, živí-li se semeny a trávou. Většina lidí jedla mršiny koní a ostatních zvířat, ohryzující maso jako psi z kostí syrové a nesolené a tím rychleji hromadně umírali. Čím více byli souženi hladem, tím více se obraceli k nezvyklé stravě. O neslýchaném soužení hladem svědčí i jedna matka, která zapomínajíc na mateřské city zabila nemluvně u svých prsou, aby nasycena jeho tělem mohla na chvilku prodloužit svůj bídný život. *Hladomor
*Kázal Ota Braniborský lidem svým nenadále vzbudit královnu i syna jejího a nehledě na jejich vzpouzení se, třebas i v nedostatečném oděvu, posaditi na připravený vůz a v čiré noci a kruté zimě odvézti co nejrychleji na hrad Bezděz na Boleslavsku. Na vysokém onom hradě držáni jsou pod krutou stráží Němců cizozemců a bylo jim prý tam trpěti až i hrubé nedostatky - sotva třem osobám domácím a známým dovoleno jest obsluhovati je co do nejnutnějších potřeb osobních. Kralevici Václavovi často chybělo jídlo, což vyprávět vzbuzuje lítost; zřejmě mu scházel i chléb, když po ránu hladový vstával; takto už několik let tam prožíval v odřených šatech. V prostou sukni se stále odíval a protože mu bylo odpíráno lněné prádlo, spokojoval se jen s vlněným. Často vycházel v roztrhaných střevících, protože neměl peněz na jejich opravu. Chlapec se věru častějším hladověním dostal do tak krajního stavu, že tehdy ani nemohl vykonávat tělesnou potřebu. *Vyhnání prince Václava
* Zbraslavská kronika je nejvýznamnějším pramenem poznání k období konce 13. stol. a první poloviny 14. stol. * Informace v ní obsažené doplňují vývoj v Čechách kontextem evropských událostí. * Nekritický postoj Petra Žitavského na některých místech jisté události zkresluje, nelze ani vyloučit, že kronika působila i jako politický nástroj. * Občas se v kronice objevují i omyly v dataci a titulaturách dvorských úřadů či osob, tyto omyly však jsou, s ohledem na rozsah díla, pochopitelné. * Přes tyto nedostatky je Zbraslavská kronika jednoznačně nejobsáhlejším a nejkvalitnějším pramenem k danému období. * Umožňuje nahlédnout i do politiky církevní, jakož i do církevního života a fungování kláštera. * Na všestranný kritický rozbor, který by Chronicon Aulae Regiae zhodnotil jako historický pramen i jako literární dílo, kronika dosud čeká. *Význam kroniky
*Největší pozornost věnoval Zbraslavské kronice Václav Novotný, který v roce 1905 doprovodil první český překlad sedmdesátistránkovou studií. *Nejdostupnější edicí je vydání Zbraslavské kroniky Chronicon Aulae Regiae v nakladatelství Svoboda, které vyšlo v Praze v roce 1975. *Text kroniky přeložil František Heřmanský, verše Rudolf Mertlík, odbornou revizi překladu, rodokmenů, poznámek a vysvětlivek z předchozího vydání provedl prof. Zdeněk Fiala, DrSc., rejstřík osob a míst sestavila dr. Marie Bláhová. *Překlady a vydání
* Hrabák, Josef a kol.: Průvodce po dějinách české literatury, edice Pyramida, Panorama, Praha, 1984 * Zbraslavská kronika. Příprava vydání Zdeněk Fiala; překlad František Heřmanský, Rudolf Mertlík. Praha, Svoboda, 1976 * http://commons.wikimedia.org/wiki/file:premyslovci_premyslovci.jpg * http://www.paleografie.org/uk/img/gallery/110705142139.jpg * http://www.digital-guide.cz/cs/realie/panovnici-a-politici/vaclav-ii--- prvni-cast/ * http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/09cs/09cs.htm * http://cs.wikipedia.org/wiki/%c4%8cesk%c3%a1_st%c5%99edov%c4%9bk% C3%A1_historiografie * http://h-numismatika.mypage.cz/menu/mince-ceskychzemi/nejznamejsi-ceska-mince-prazsky * Literatura a zdroje