Ročník 2., vydání 1. prosinec 2010 Cena: 5 Kč Úvodník Ahoj spolužáci, první čtvrtletí je už za námi a tak je načase vydat druhé číslo školního časopisu s názvem Školní drbna, o kterém jste rozhodli v anketě v minulém školním roce. Většina členů redakce odešla na střední školy, zůstali jen Honza s Terezou. Dělat časopis není tak lehké, jak se zdá, vaše nápady a připomínky uvítáme. Chceme časopis o nás, pro nás a s námi všemi na škole. A bez vašich příspěvků to nejde. Vhazujte je do Babuchy, kterou najdete v mezipatře nebo je dávejte vaší třídní učitelce nebo někomu ze členů redakce. Na vaše nápady se moc těšíme. Časopis pro vás budou letos připravovat: Bára, Adéla, Johan, Matěj, Tomáš, Radka, Honza, Judita, Lukáš, David a Tereza.Časopis bude stát 5 Kč, protože papír a inkoust nejsou zadarmo a a vítěze některých soutěží budeme chtít odměnit nějakou drobností. Přejeme všem čtenářům krásné Vánoce a hodně milých dárečků. Redakce V prosinci nás čekají tyto školní akce: Pátek 3. 12. - přijdou čerti, andělé a Mikuláš Pondělí 6. 12. - budou mít kluci z 2. stupně turnaj ve fotbale Pátek 10. 12. jedou zájemci z 2. stupně do Drážďan Neděle 19. 12. zpívání v kostele a vánoční trhy pro rodiče Středa 22. 12. od 10 hod. třídní besídky Obsah: Jak se česťáci báli, Komiks, Rozhovor s panem učitelem, Fotbal, Zumba, Škola mých snů očima mladších žáků, Vtipy, Kvíz, Křížovka, Soutěž 1
Jak se šesťáci báli Strach Jednou jsem byla sama doma, protože rodiče odjeli do kina. Po rozloučení s rodiči jsem si šla do pokoje pro notebook. Vzala jsem si ho tedy a šla jsem dolu do naší kuchyně. Po chvíli se u nás doma ocitlo strašlivé ticho. Najednou něco prasklo. Lekla jsem se hrozně. Podívala jsem se tedy z okna, jestli tam někdo nebude. Nebyl tam nikdo, ale stejně mi to nedalo. Hledala jsem všude po celým domě, ale nikdo. Měla jsem pořád takový strašlivý pocit, že mě někdo zabije. Najednou přijeli mí rodiče a zeptala jsem se jich, co je to prasknutí. Maminka mi odpověděla, že to musel být kotel. Tak jsem si oddychla. Od té doby křičím po celém domu, jestli tam někdo není a ptám se, jak se jmenuje. Text: Eliška Prokešová 6.r., obrázek: Ondřej Bláha 2.r. Čerti Jako malá jsem se bála čertů a bojím se jich i dnes. I když vím, že jsou to lidé schovaní za různé ošklivé a hrůzostrašné masky. Loni v prosinci jsem jela s tatínkem, jeho kamarády a několika dalšími dětmi do Rakouska lyžovat. V týdnu, kdy jsme tam byli, chodili čerti (5.prosince). Tatínkové se domluvili, že se půjdeme podívat, jak slaví Mikuláše a čerta v Rakousku. Myslela jsem si, že vím, co mě čeká. Ale nevěděla. Tolik čertů pohromadě a takové hrozivé masky jsem u nás nikdy neviděla. V ten den dopoledne jsem ještě byla v pohodě. Užívala jsem si lyžování. Jak se blížil večer, bylo mi hůř a hůř. Nikam jsem nechtěla jít. Slzy jsem měla na krajíčku. Pořád jsem sama sebe utěšovala. Taťka mě vzal za ruku a vyrazili jsme. Na místě setkání už byla spousta lidí. Uprostřed stálo ohromné ohniště. Hrála tam děsivá hudba. Opravdové peklo. Koukala jsem ze strany na stranu. Odkud čerti přijdou? Najednou slyším různé zvuky. Hrklo ve mně. Lidi se rozestoupili. Do prostoru k ohništi přiběhlo několik malých čertů. Skákali kolem ohniště a různě se předváděli. Takhle se jich tam vystřídalo několik. Po chvíli se mi ulevilo. Dala jsem tatínkovi ruku a řekla mu: Pojď, jdeme domů. Tatínek se jen pousmál a řekl: Ale to ještě není konec, teď to teprve začne. Zanedlouho se začali k ohništi sbíhat čerti ze všech stran. Nebyli už to ti malí čerti, ale opravdový pekelníci. Jeden měl dlouhý jazyk, druhý dlouhý nos a další svítící oči. Ze všech šel strach. Celá jsem se třásla a prosila taťku, aby mě vzal na ramena. Nejhůř mi bylo, když čerti vběhli mezi lidi a mlátili do nich košťaty. Křičela jsem na taťku: Teď už chci ale opravdu pryč! Vůbec se mi tady nelíbí. Musela jsem ale vydržet do konce. Cestou domů jsme potkali dodávku, ze které ještě vyskočili čerti. Ten večer jsem měla čertů dost. Jediným příjemným okamžikem bylo, když jsem si už na pokoji rozbalovala čertovský balíček. Andrea Ševícová, 6.ročník 2
KOMIKS Kristiny Červinkové 3
Rozhovor s panem učitelem Kolátorem Na začátku školního roku nastoupil na naši školu nový pan učitel Jan Kolátor. Chtěli jsme znát některé jeho názory a blíž ho poznat, proto jsme se ho zeptali na několik otázek: Jaké všechny profese jste dělal?* Byl jsem strojvedoucí, policista, vychovatel, ve vězeňské službě a učitel. Čím jste chtěl být, když jste byl dítě? Tak bydlel jsem na vesnici, tak jako každý malý kluk jsem chtěl být traktoristou. Chtěl byste na naší škole něco změnit?* Změnil bych přístup lidí ke škole a vybavení školy. Jaké máte vztahy s pedagogickým sborem? Nemám si na co stěžovat, jsem spokojený. Jaký případ pro vás byl nejhorší, když jste byl policistou? Můj nejhorší případ byl, když jsme měli pachatele a chybělo nám tělo. Měli jsme lhůtu dvě hodiny na nalezení těla a usvědčení pachatele. V jaké třídě se vám učí nejlépe?* Nedá se říct v jaké třídě se mi nejlépe učí, ale rád jsem v 9., 8. a 6. třídě, je tam pohoda. Chtěl byste se vrátit na vojnu a zavést povinnou vojnu?* Dobré je to v tom, že ta vojna vám ukáže své vlastní já a naučí vás vycházet s druhýma. Jinak já bych jí nezaváděl, je to hloupost a pokud bych jí musel zavést, tak bych to udělal takovou formou, aby to byla zábava a zároveň práce. Zajímají vás názory ostatních, co si o vás myslí?* Pokud si z toho mohu něco vzít tak ano, ale když je to názor o ničem, tak ne. Dělal byste radši funkci učitele nebo něco jiného?* Výchovného poradce. Co rád děláte ve volném čase? Rybaření, nebo když jsem byl ještě policista, tak jsem závodně střílel. Rozhovor proběhl dne 14. 10. 2010 v Mediální výchově :) Příprava otázek a zpracování rozhovoru: Tereza Palečná a Jan Novák, foto Matěj Bláha 4
SPORT Někteří kluci z naší školy rádi hrají fotbal. Jsou členy Spartaku a za Tisou hrají jako mladší žáci. Podzimní už bohužel skončila. Kluci odehráli 11 zápasů, některé prohráli, některé vyhráli. Nejlepší výsledek získali v zápase s Přestanovem, který porazili 12:5. Už se těšíme na jarní sezonu a vy se přijďte podívat a zafandit. Fotbal sezona Víte, že kopaná sahá svými kořeny až do staré Číny? Že tento sport se dále rozvíjel hlavně v Anglii a Skotsku? Že k prvnímu mezinárodnímu utkání došlo 1872 v Glasgow mezi Skotskem a Anglií? Že zpočátku se hrálo bez rozhodčího? Že v minulosti sloužil jako míč nafouknutý a zavázaný zvířecí měchýř? Zumba Každé pondělí a středu na sále od 20:00 hod. probíhá zumba. Zumba je fitness program v rytmu latinsko-americké hudby. Je rychlá, zábavná a připomíná aerobik. Ověřte si to sami a jděte se uvolnit. Řekněte i svým kamarádkám/kamarádům, ať si jdou taky roztančit tělo. Kroužek bojového umění Probíhá každý pátek od 17.00 do 18.00 ve sportovní hale Sokol v Libouchci. Je Určen pro děti.vede ho Zoltán Tanko. Můžete přijít i vy, poplatek na půl roku je 250 korun. Nikola Vaňková, 6. r. Volejbal na škole Jednou týdně vždy v úterý nebo ve čtvrtek se učí děti z 1. i 2. stupně hrát volejbal. Kroužek vedou J. Švejdar a P. Štěrba. Stránku připravili: Matěj Bláha a Johan Beneš 5
Škola mých snů očima mladších žáků (Loňský 4. ročník) Moje škola snů by byla hrozně velká, byla by tam velká tělocvična. V tělocvičně by byl bazén. Byly by tam předměty tělocvik, plavání, malování, čtení, relaxování, hraní na různé nástroje a hudebka. Ve třídách by byly plazmovky, sedělo by se ve trojicích. Bylo by tam nahrávací studio, venku by bylo fotbalové hřiště. Děti tam můžou i spát, protože jsou tam i pokoje po třech. Škola trvá 7 dnů,tak proto tam můžou spát a pak 7 dní prázdniny. Velké prázdniny trvají 8 měsíců a škola 4 měsíce. O prázdninách by jsme jeli do Egypta. Měli by jsme tam uniformy, kluci by měli kalhoty, trika, kravatu a holky by měly sukně, trika a kravaty. Hana Špůrová Chci, aby byly ve škole automaty. A o hodině si můžeme dát hamburgery. A taky aby tady učili rockeři i měli jsme tu ve škole vířivku. Ve škole chci, aby hráli TOKIOHOTEL. A každý do školy si mohl přinést zvíře. A ještě bych chtěla, aby naše třída byla černá a každou přestávku bysme si pustili rockové písně, moc se mi líbí. Chci, abychom se učili a nenosili tašku a nedostávali úkoly a jenom si hráli. Aby tady byla ZOO. Aby jsme si mohli o hodině dojít do krámu. A vozili se na slonech.a aby jsme se někdy fotili. Aby jsme tady měli 3D kino. Kateřina Valečková Stránku připravili: Tomáš Paur, David Jansta 6
ZÁBAVA Říká matka synovi:,,pepíčku, už jsi dost velký. Musíš se naučit jíst příborem.",,a do které ruky dám řízek?" Představte si, co se mi stalo, " povídá paní Horáčková sousedce.,,spletla jsem se a nasypala manželovi do kávy místo cukru prášek na praní. ",,A co na to říkal? ",,Nic. Ještě pění." Cestovatele a jeho manželku uvázali lidožrouti ke kůlu a teď připravují oheň a velký kotel.,,tak se mi zdá, " povídá muž,,,že si nás chtějí udělat k večeři. ",,Prosím tě, " zlobí se žena,,,ty pořád myslíš jenom na jídlo!" 1. Co padá na podzim ze stromů? 2. Dřívější obyvatelé Ameriky. 3. Sedmý měsíc v roce. 4. Když něco ztvrdne, tak je to 5. Hlavni město Velké Británie. 6. Do popelnice hážeme. 7. Hlavní město Brazílie. 8. Služba, která odtahuje vozidla? Kvíz: Co víš o Česku? 1. Název hlavního města, počet obyvatel 2. Nejdelší řeka 3. Nejvyšší hora 4. V jakém pohoří leží nejvyšší hora 5. Národní strom 6. Jméno českého prezidenta. Odpovědi na otázky můžou vhazovat do Babuchy jen žáci 1. stupně nejpozději do 22. prosince. Z těch, kteří správně odpoví na všechny otázky, bude vylosován 1 a dostane malou odměnu. 7
Lukáš Polanský vtipy, Bára Špůrová kvíz, Tomáš Paur- křížovka SOUTĚŽ!!!!! Kdo napíše nejzajímavější příběh podle obrázků? Nápady vhazujete do Babuchy se jménem autora a třídou nejpozději do 22. prosince!!!!!! Autorka obrázků: Andrea Ševícová, 6. ročník 8
Vydala ZŠ Tisá, Mediální výchova žáci 8. a 9. ročníku, redakční rada: šéfredaktor J. Novák, členové: R. Bláhová, A. Červinková, B. Špůrová, J. Haráková, T. Palečná, D. Jansta, T. Paur, J. Beneš, M. Bláha, L. Polanský, poradce I. Burianová 9